Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

Citace rozhovoru v médiích

	Eduard Janota ve studiu BBC

I když státní dluh roste, vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka tvrdí, že stát hospodaří s penězi daňových poplatníků zodpovědně.

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Já jsem hrdý na to, že v roce 2002, 2003 i v roce 2004 a bude tomu tak i v roce 2005, stát skončí své hospodaření s nižším schodkem, než mu schválila Poslanecká sněmovna.

Stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý odmítá Sobotkova slova. Podle něj státní dluh roste, a to je alarmující. Tlustý se odkazuje i na přílohu státního rozpočtu na příští rok.

VLASTIMIL TLUSTÝ (zvukový záznam): Já bych vás opravdu prosil, podepište se mi na tu stránku, jestli je autentická, já si jí dám zarámovat. Připojím k tomu záznam z dnešního jednání a myslím, že vydržím dlouhé roky na besedách s veřejností na téma ministr financí čísla a jeho pravdomluvnost.

Konstatoval 12. října v Poslanecké sněmovně stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. Nejen o hospodaření státu bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl první náměstek ministra financí České republiky Eduard Janota. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Začněme aktuálně. K poslednímu říjnu skončilo hospodaření státu přebytkem víc než patnácti miliard korun českých. Připomenu, že podle schváleného státního rozpočtu by měl stát na konci roku hospodařit s deficitem osmdesát tři celých šest desetin miliardy korun. Základní otázka, proč se rozpočet vyvíjí tak zásadně odlišně od schválené verze?

Tuto otázku jsem, pane redaktore, čekal. Je předmětem mnoha diskusí, ale vraťme se k příčinám. Ty příčiny jsou v podstatě jak na straně příjmů, tak na straně výdajů rozpočtu. Na straně příjmů to je v prvé řadě už lepší plnění hrubého domácího produktu v minulém roce, které se promítalo v letošním roce do plateb daně z příjmů právnických osob. Koneckonců dneska jsme měli možnost sledovat určité údaje v Hospodářských novinách o plnění zisku některých našich velkých podniků a bank. Za druhé se poměrně dobře plní daň spotřební, ale to vůbec nesouvisí s těmi debatami, které tady byly.

Například zdražení benzinu.

Zdražení benzinu se promítne pouze o DPH a nikoliv o spotřební daně. Za třetí, svoji roli sehrává i na straně výdajů poměrně nízký nebo velmi nízký vývoj úrokových sazeb. My jsme počítali s podstatně vyššími úroky při financování našeho dluhu, který vlastně dosahuje ke konci roku téměř sedm set miliard, čili každá změna úrokových sazeb se velmi razantně promítá do výdajů.

Kolik tedy ušetříte, řekněme, na obsluze státního dluhu v letošním roce kvůli nízkým, historicky nejnižším úrokovým sazbám?

Je to v řádu sedmi až osmi miliard korun.

Což jsou poměrně slušné peníze, když se člověk podívá na schválený deficit ve výši osmdesáti tří miliard korun. Vy jste naznačil, že poměrně zásadní vliv na lepších příjmech státního rozpočtu má výběr daní, pochopil jsem správně, že tedy především dobrá ekonomika a fungování podniků a tato daň?

Dobrá ekonomika a fungování podniků se promítala do té míry, že při daňových přiznáních za loňský rok podniky musely doplatit, to za prvé, a za druhé, z tohoto lepšího výsledku se jim zvýšily i zálohy pro vlastně zbytek letošního roku a pro příští rok. Tudíž to je hlavní příčina, proč daň z příjmu právnických osob bude překročena někde v řádu až patnácti miliard korun.

Než je v tom schváleném státním návrhu?

Než je ve schváleném rozpočtu.

Očekáváte tedy, že daň z příjmu právnických osob o patnáct miliard větší inkaso?

Zhruba tak.

Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer ale označuje za komplikaci to, že se státní rozpočet odvíjí a dejme to slůvko - zásadně jinak - než je ta schválená verze Poslanecké sněmovny, i když je pozitivní to, že schodek státního rozpočtu nebude tak velký?

MIROSLAV SINGER (zvukový záznam): Jasně, že je to komplikace. Je to prostě o tom, že vy pak nevíte přesně, co se stalo a jestli se ta rezerva, která tam je vnitřně zjevná, prostě nebude utrácet v nějakém jakoby spěšném utrácení peněz na poslední chvíli, který by pak samozřejmě mohly do té ekonomiky vejít a nějakým způsobem. To není o tom politickém procesu utrácení. To je věc vlády. Jenom vy musíte prostě v té měnové politice vycházet z nějakého vývoje fiskálu a nikdy nevíte, co se děje.

Viceguvernér Miroslav Singer v souvislosti s vývojem státního rozpočtu v letošním roce používá i tento příměr:

MIROSLAV SINGER (zvukový záznam): Představte si, že vám příbuzný řekne, že vás vezme z Prahy do Brna a bude to trvat čtyři a půl hodiny. Tak vy nevíte, jako jestli se hodlá na dvě hodiny zastavit u tety, nebo jestli si z vás dělá legraci a bude tam za ty dvě, dvě a půl hodiny, nebo jestli už ví, že tam bude nehoda kamionů. To je zhruba stejná situace. Prostě bylo by mnohem snazší, kdyby se ty rozpočty naplňovaly poněkud blíže tomu očekávání.

Dodává v rozhovoru pro BBC viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Jak se první náměstek ministra financí Eduard Janota, host Interview BBC, vyrovná s tím výše citovaným tvrzením a s tou námitkou?

Tak myslím si, že pan Singer tuto záležitost trošku zlehčuje. Položme si otázku, já bych ji položil i jemu, do jaké míry Česká národní banka předpokládala, že ekonomický růst v minulém roce dosáhne čtyři celé čtyři desetiny procenta? Do jaké míry předpokládala národní banka, že to bude letos čtyři celé osm desetin procenta? To je první věc.

Pane náměsteku, ale přeci jen ta úspora a ten vývoj státního rozpočtu je v řádu desítek miliard korun českých, kdy jste to neodhadli. To znamená ...

Já jsem konstatoval, že patnáct miliard je dopad do daně z příjmů právnických osob, a to je zejména důvod, o kterém jsem se zmínil, to znamená, odlišný vývoj ekonomiky, ekonomika šlape, a to je dobře. Za druhé, já nikdy jsem nezastíral a vím, že ministerstvo financí při odhadech příjmů vždycky zaujímalo konzervativnější přístup, poněvadž je to tak, že jakou výši příjmů narozpočtujete, taková se utratí a do jisté míry my jsme v odhadech příjmů byli konzervativnější.

Neděláte to, řekněme, záměrně? Není to vaše strategie, aby se pak mohlo říct, podívejte se, jak dobře hospodaří stát, protože schodek nebude tak vysoký, jak se původně přepokládalo? Není v tom strategie?

Záměr to není, strategie určitě ne. Vezměte si několik let zpátky, a tam ty rozdíly, takové rozdíly jaké se rýsují pro letošní rok, nikdy nebyly. Na jedné straně se stalo, že jistá daň se překročila, na druhé straně jiná daň se nesplnila, ale v saldu tam ty rozdíly nikdy nepřesáhly více než pět, šest miliard korun. Čili toto je objektivní věc a my jsme rádi, že ty daně se takto naplňují, a protože to má i jiný důvod. Víte, že probíhá reforma veřejných financí. Její průběh na straně příjmů, řekněme, probíhá tak, jak jsme předpokládali. Dneska vláda prosadila novelu zákona o dani z příjmů, to za prvé. Za druhé jsme chtěli, aby daňová kvóta se pohybovala zhruba v úrovni jednadvaceti až dvaadvaceti procent, což se také zatím daří. Na druhé straně jsme chtěli ze dvou třetin tu reformu provádět na straně výdajů rozpočtů, a tam už takových výsledků tak pozitivních výsledků jsme nedosáhli.

K tomu se ještě záhy dostaneme, pane náměstku, při rozboru státního rozpočtu. Ministerstvo financí už před měsícem naznačilo, že letošní deficit státního rozpočtu by mohl místo předpokládaných osmdesáti tří a víc než půl miliardy korun nakonec činit pětašedesát miliard. Teď máte před sebou říjnová čísla. Dovedete odhadnout, kolik v těch následujících dvou měsících se ukáže, jak bude fungovat rozpočet, státní rozpočet a kolik by nakonec tedy mohl být reálný deficit státního rozpočtu v letošním roce? Váš odhad.

Ten odhad může být, řekněme, kolem padesáti miliard deficitu, ale může být ovlivněn ještě celou řadou věcí, které budou záviset na konkrétním rozhodnutí vlády, zda řešit, řekněme, v předstihu některé závazky státu, například konkrétně vůči národní bance, je tam garance ve výši dvaadvaceti miliard, která je splatná v roce 2007, nebo určitý závazek, který zbývá po dořešení záležitosti, takzvané Slovenské inkasní, to znamená, závazek zhruba pěti miliard vůči obchodní bance.

Promiňte, vy tedy předpokládáte, že by deficit státního rozpočtu v letošním roce mohl skončit s padesátimiliardovým schodkem.

Pokud nebudeme řešit ty záležitosti, o kterých jsem se teďkom zmínil.

To je, spočítám-li to správně, dvacet sedm miliard korun českých. To jsou, řekněme, kostlivci ve skříni, mohu-li to tak nazvat. A vy navrhnete svému nadřízenému, ministru financí, aby v souvislosti se státním rozpočtem v letošním roce se vyřešilo dvacet sedm miliard, ať už je to závazek ve vztahu k České národní bance, anebo závazek k Československé obchodní bance?

Pokud jde o mé stanovisko, já bych toto řešení zvolil, protože v tomto případě bychom fakticky snížili státní dluh o dvacet dva miliard korun.

Rozumím-li tomu správně, tak by nakonec, pokud by prošla tato vaše varianta, a to navrhnete ministru financí Bohuslavu Sobotkovi, aby se letos ze státního rozpočtu uhradilo těch dvaadvacet miliard plus pět miliard, dohromady tedy sedmadvacet miliard, to znamená, že by schodek státního rozpočtu, jestliže ministr financí a vláda přistoupí na vaši variantu, se pohyboval někde okolo osmdesáti miliard?

Ano. Tímto řešením bychom se výrazně neodchýlili od záměru rozpočtu, ale vyřešili bychom problémy, které budeme muset stejně řešit, pokud je nebudeme řešit letos, v letech 2006 a 2007.

Hospodaření státu vydává ministr financí Bohuslav Sobotka za úspěch takovou interpretaci, ale odmítá opoziční Občanská demokratická strana, poslanec za tuto stranu Martin Kocourek už při projednávání státního rozpočtu na příští rok ve sněmovně upozorňoval na to, že státní rozpočet vykazuje přebytek, ale stát se dále zadlužuje.

MARTIN KOCOUREK (zvukový záznam): Jak je možné, že, když vláda dobře hospodaří, zároveň se mnohonásobně víc zadlužuje? Tento rozpor mi není jasný a myslím, že by stál za pozastavení se a vysvětlení tohoto obrovského paradoxu, protože v této chvíli a nad těmito čísly opravdu není něco v pořádku. Přece není možné, abych normálně v domácnosti se chlubil tím, že jsem si doposud více vydělal než utratil a zároveň běžel do banky a půjčil si mnohonásobně více.

12. říjen a slova poslance za ODS Martina Kocourka. Jak první náměstek ministra financí Eduard Janota, host Interview BBC, vysvětlí ten rozpor, na který Kocourek poukazuje?

Myslím, že pan Kocourek hovoří o nominální vši dluhu, a ta se skutečně zvyšuje. To znamená, jestliže ke konci minulého roku byl státní dluh zhruba pět set devadesát tři miliard, tak ke konci letošního roku, pakliže bude deficit kolem osmdesáti miliard, tak to bude šest set devadesát jedna, bude-li ten deficit padesát miliard, tak to bude o těch třicet, tři miliard méně, čili dochází k nárůstu dluhu v nominální výši, ale pokud tento dluh srovnáme, porovnáme k HDP, k růstu hrubého domácího produktu, tak docházíme k tomu, že dochází ke stagnaci dluhu, tedy nikoliv ke zvyšování poměrového ukazatele dluh versus hrubý domácí produkt.

Jak se v souvislosti s tím vývojem pozitivním vývojem státního rozpočtu především na straně příjmu, tedy lepšího inkasa daní, jak se změní dluhopisová služba, změní-li se nějak?

Zase záleží na konkrétním rozhodnutí, pakliže budeme řešit onu záležitost národní banky nebo závazků vůči obchodní bance z té kauzy slovenské inkasní, tak bychom vlastně nekrátili emise pro čtvrté čtvrtletí, pakliže by tyto věci nebyly řešeny, tak logicky bychom nepotřebovali emitovat tolik dluhopisů.

Máte už tu možnost, protože přeci jen pro politiky, vy jste státní úředník, nenesete politickou odpovědnost na rozdíl od vašeho nadřízeného ministra financí Bohuslava Sobotky, už jste konzultoval s ním tu variantu, že by se z letošního, nebo že by se do letošního státního rozpočtu započítaly ty dvacet dvě miliardy ve vztahu k České národní bance, což je závazek platný do roku 2007, kdy těch pět miliard, který je v kauze inkasní, ve vztahu k Československé obchodní bance?

Pochopitelně, vy jste to sám označil, že to je určité politické rozhodnutí, takže jaksi na úrovni expertní jsme tuto možnost konzultovali. Bude záležet na tom, k jaké variantě řešení se pochopitelně přikloní vláda.

A váš ministr, tedy s tímto řešením souhlasí? To znamená, do vlády ho dá?

Ministrovi jsme tuto situaci vysvětlili s tím, že, pokud bychom přijali toto řešení, tak řekněme, ty úkoly, které se nás týkaly v souvislosti s plněním konvergenčního programu v létech šest a sedm by byly jednodušší.

Že by se lépe splnil konvergenční program, pokud by se v letošním státním rozpočtu zaplatily tyto, jak vy to nazýváte, kostlivci? Občanští demokraté ústy svého ekonomického experta Martina Kocourka poukazovali v polovině října při projednávání státního rozpočtu na příští rok také na to, že letošní hospodaření státu na straně výdajů má právě výdaje, které sněmovna neschválila.

MARTIN KOCOUREK (zvukový záznam): Jak je obhajitelné, že výdaje státního rozpočtu v roce 2005 mají být o zhruba čtyřicet tři miliard korun vyšší než schválila tato Poslanecká sněmovna? Dále bych chtěl upozornit na to, že vláda v této sněmovně předkládá také návrh dluhopisového programu, který by měl deficit státního rozpočtu v roce 2005 navýšit o vliv vydání dluhopisů na úhradu ztráty České národní banky z programu konsolidace a stabilizace bankovního sektoru. Podle posledních informací by to mělo být zhruba o čtrnáct miliard korun více, neboli opět na výdajové straně rozpočtu za rok 2005 by mělo přibýt dalších čtrnáct miliard korun deficitu, neboli překročeny výdaje o zhruba padesát sedm miliard korun?

Kritizoval ministerstvo financí poslanec Občanské demokratické strany Martin Kocourek. Co si první náměstek financí Eduard Janota, host Interview BBC, myslí o tom, že překročíte výdaje nad rámec schváleného rozpočtu o více než padesát miliard a část toho vám sněmovna neposvětí?

Toto je naprostý nesmysl. To si ministr financí ani vláda nemůže dovolit, poněvadž limit rozpočtu, výdajový limit rozpočtu schválený vládou prostě nesmí být překročený, jinak by došlo k porušení zákona. Já naopak musím konstatovat, že vláda, parlament vládě schválil pro rok 2005 limit výdajů devět set osm miliard, ale protože následně došlo k novele zákona o rozpočtovém určení daní, a protože v důsledku této novely se příjmy i výdaje rozpočtu snížily o dvacet miliard, takže ten celkový limit rozpočtu, který platí pro letošní rok, je osm set /nesrozumitelné/ miliard, to je nikoliv o čtyřicet miliard vyšší, ale naopak o dvacet miliard nižší. Čili nevím, kde pan poslanec Kocourek k těmto údajům přišel.

Ministr financí Bohuslav Sobotka při projednávání státního rozpočtu na příští rok v Poslanecké sněmovně 12. října k hospodaření státu v těch uplynulých zhruba třech, čtyřech letech uvedl:

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Já jsem hrdý na to, že v roce 2002, 2003 i v roce 2004, a bude tomu tak i v roce 2005, stát skončí své hospodaření s nižším schodkem, než mu schválila Poslanecká sněmovna. V minulosti tomu tak nebývalo a řada mých předchůdců na pozici ministra financí zde do této Poslanecké sněmovny musela chodit vysvětlovat, proč se stát zadlužil více než mu povolila Poslanecká sněmovna. Mně se to nestalo a věřím, že se mi to ani nestane, abych vám musel vysvětlovat, proč jsme utratili více peněz, než nám Poslanecká sněmovna povolila. Poslanecká sněmovna může mít jistotu, že návrh rozpočtu tak, jak je vládou předkládán, bude dodržen a jeho základní parametry budou splněny. Pokud se podíváte tři roky nazpět, vždy tomu tak bylo a není důvod pochybovat o tom, že tomu tak bude i v následujícím roce.

Konstatoval 12. října v Poslanecké sněmovně vicepremiér, ministr financí, Bohuslav Sobotka. Jednoduchá věc, která souvisí ale s tím, že je možnost převádět peníze do rozpočtu v dalším roce. Loni tak bylo převedeno bezmála třicet miliard korun, respektive pětadvacet miliard, pokud se nemýlím. Víte už, kolik peněz bude z toho letošního státního rozpočtu převedeno z jednotlivých resortů do rozpočtu a hospodaření státu v příštím roce?

Pane redaktore, nevím, pochopitelně přesně. Nicméně můj odhad je, že ta částka bude minimálně stejná, možná že bude přesahovat třicet, třicet miliard a ty důvody jsou zřejmě podobné jako byly i v loňském roce za prvé, a za druhé ještě navíc tady vstupuje určitý nový prvek, a tím je zvýšená nejistota v oblasti investiční výstavby, kdy v návaznosti na fungování zákona o zavedení veřejných zakázek celá řada investičních akcí se vůbec nerozběhla, neb proběhlo standardní výběrové řízení a ti všichni, kteří skončili na druhém a na dalším místě, většinou podali odvolání, které se složitě projednávání na úrovni Úřadu pro hospodářskou soutěž, a než dojde k definitivnímu rozhodnutí, nebo jsou také případy, kdy se celá soutěž zruší, tak prostě ta investiční akce se vůbec nerozběhne a to svědčí o tom, že plnění investičních výdajů rozpočtu je k dnešnímu dni zhruba na úrovni šedesáti procent.

To znamená, že je tam zhruba dalších čtyřicet procent, které by se v těch následujících dvou měsících podle schválené verze rozpočtu měly splnit, což je nereálné.

Teoreticky buď se něco ještě proinvestuje, že některá výběrová řízení se dotáhnou a investice spustí, anebo logicky všechny tyto uspořené prostředky se přes rezervní fondy promítnou do rozpočtu.

Když ale, pane náměstku, loni pětadvacet miliard, letos očekáváte, že jednotlivé resorty mohou převést do státního rozpočtu nebo převést do státního rozpočtu v příštím roce i víc než třicet miliard korun českých, neukazuje se, že především resorty mají velké oči a že je tady polštář, který si zcela zbytečně v uvozovkách syslí?

S tímto tvrzením bych si dovolil souhlasit, protože je to opakovaný výsledek a zřejmě signalizuje o tom ...

Že ve státním rozpočtu je rezerva.

Resorty žádají po ministerstvu financí více prostředků, než nakonec utratí.

Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka odmítá návrhy, aby Česká republika z lepšího výběru daní snižovala rychleji schodky státního rozpočtu a dodává:

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Chtěl bych také odmítnout názory a návrhy na to, abychom snižovali schodek státního rozpočtu a veřejných rozpočtů rychleji, než nám určuje konvergenční program. My jsme jako Česká republika, když jsme předkládali v roce 2003 návrh konvergenčního programu jako našeho plánu na snižování deficitu veřejných rozpočtů, byli kritizováni jako někdo, kdo je málo ambiciózní. Byli jsme kritizováni za to, že nejdeme skokovým způsobem, že nesnižujeme deficity z roku na rok drastickým způsobem. Po letech se ukázalo, že Česká republika nejenže nebyla málo ambiciózní, ale Česká republika byla velmi realistická při předkládání návrhů na postupné snižování deficitu, protože my jsme, vážené poslankyně a vážení poslanci předložili konvergenční program, který jsme schopni dodržovat.

Slova vicepremiéra a ministra financí Bohuslava Sobotky. První náměstek ministra financí Eduard Janota, host Interview BBC, řekl jasné slovo, že z jeho odborného hlediska by bylo dobré, aby do státního rozpočtu v roce 2005, tedy v roce letošním, bylo započítáno zhruba sedmadvacet miliard oněch závazků, které jsou splatné až v roce 2007, že by lépe byl plněn konvergenční program, ke kterému se Česká republika zavázala. Ale jsou zde i výdaje státu v souvislosti s reformou veřejných financí, které by měly být omezeny, aby Česká republika nejenže lepším výběrem daní plnila lépe státní rozpočty a dostávala se pod tři procenta hrubého domácího produktu v souvislosti se schodky, ale aby to hospodaření státu pod třemi procenty v souvislosti se schodky, bylo trvalé? Které reformy je nezbytné udělat a které výdaje jsou stále ještě, řekněme, které je nutné osekat, aby konvergenční program v následujících letech byl plněn?

Pane redaktore, já bych to ještě upřesnil to tvrzení, které jste tady zmínil. Já jsem pro to, abychom řešili závazky, které nás jednoznačně čekají v dalších letech do té míry, pokud nám to umožní splnit kritéria konvergenčního programu pro letošní rok. Čili, jak jednoznačně vyplývá, že kdybychom neřešili ony závazky v letošním roce, tak poměrně snadno splníme konvergenční program pro letošní rok. Na druhé straně asi by nebylo moudré za každou cenu řešit tyto závazky a překročit konvergenční program, poněvadž bychom se nevyhnuli určitým pokáráním ze strany Evropské komise.

Promiňte, ale když započítáme, že váš odhad by byl zhruba padesát miliard deficit, který se udělá do konce roku dvacet sedm, tak jsme, počítám-li správně, sedmdesáti sedmi. I tak je tam rezerva zhruba sedmi miliard korun českých. To by se porušil i konvergenční program?

Je tam rezerva sedm miliard, počítáte správně. Na druhé straně ale vláda posílila výdaje na financování dopravní infrastruktury v letošním roce. To znamená, fond dopravní infrastruktury o téměř osm miliard. Čili musíme vzít i tento argument i tento vliv.

Aby se splnily konvergenční kritéria, tak by musel být schodek kolik?

Aby se splnil konvergenční program z pohledu deficitu veřejných rozpočtů k HDP, tak pochopitelně to bude také závislé na plnění toho jmenovatele, to znamená, hrubém domácím produktu, ale řádově si myslím, že pokud rozpočet by se pohyboval v úrovni okolo sedmdesáti miliard i po těch promítnutých změnách, tak by to mělo stačit ke splnění konvergenčního programu pro letošní rok a to ve výši čtyři celé osm desetin procenta. To je jedna věc. Ale my nesmíme porovnávat, nesmíme porovnávat pasivně plnění rozpočtu v takzvané cash metodice rozpočtu s plněním rozpočtu, které sleduje konvergenční program, to znamená v systému ESA 95, v systému národních účtů.

Teď se obávám, že už tomu nikdo nerozumí, pane náměstku.

Celá řada položek, která se připočítává nebo odpočítává. Uvedu příklad, do systému ESA 95 nemůžete používat zdroje, které jsou neopakovatelné. To znamená příjmy veřejných rozpočtů například z Fondu národního majetku. První věc, na druhé straně provádět deblokace, tak ztráta z deblokací se přičítá k tomu deficitu, čili tam je celá řada okolností. Leasujete-li gripeny například, to od příštího roku, rovněž ztráta, která je promítnuta.

Rozumím-li vám správně, tak by bylo nejlepší, aby se udělal kompromis a rozpočet v letošním roce skončil zhruba na sedmdesáti miliardách deficitu. Tím by se splnil konvergenční program a ta rezerva, která tam je, tak by se zaplatily kostlivci ve skříni?

Myslím si, že to by bylo optimální řešení, které by usnadnilo a které by usnadnilo plnění konvergenčního programu v dalších letech a v podstatě by učinilo Českou republiku důvěryhodnou z pohledu toho, že si stanovila konvergenční program v jistých proporcích a tento konvergenční program trvale plní.

A teď velmi heslovitě, které výdaje byste, které výdaje je nutné seškrtat a dál plnit reformu veřejných financí, a zatím je to velmi obtížné?

Tak víte, že před námi stojí reforma penzijní, ale to je spíš otázka dlouhodobější. Na druhé straně víte, že otázka výdajů, které souvisí se zdravotnictvím nebo s nemocenskými dávkami, tam se zatím záměry, které jsme v těch prvních variantách reformy veřejných financí měli, tam se je zatím nedaří naplňovat, protože my jsme předpokládali, aby reformní kroky v oblasti nemocenských dávek, v oblasti sociálních dávek, aby v podstatě přinesly určité úspory. Poté jsme jaksi naše požadavky zmírnili v tom smyslu, aby ty nové zákony nebyly finančně náročnější, než prostě stávající a musím konstatovat, že zatím se nám tento proces nedaří naplňovat bezezbytku.

Sněmovna schválila snížení daní zhruba čtyřem milionům lidem. Zákon sníží daně lidem s příjmy do třiceti tisíc korun hrubého měsíčně. Stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý po schválení návrhu ve sněmovně prohlásil:

VLASTIMIL TLUSTÝ (zvukový záznam): Já doufám, že na dnes schválené snížení daní pro část obyvatel České republiky naváže Poslanecká sněmovna snížením daní pro všechny. Jsme přesvědčeni, že stejně tak jako navrhujeme v rovné dani ODS, mají daně být sníženy všem deseti milionům občanům České republiky. Domníváme se, že daňová a pojišťovací zátěž je tak vysoká, že nemají být snižovány jenom o stokoruny, jak se právě stalo, ale o tisícikoruny, tak jak navrhujeme a zejména se domníváme, že daně mají být snášenlivé a snesitelné. Snášenlivé v tom smyslu, že nemají motivovat k tomu, aby se snažili lidé udržet své příjmy v nízkých pásmech. Daně mají naopak motivovat ke snaze lidí k tomu, aby si vydělali co nejvíce.

Konstatoval ve sněmovně stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý s tím, že za nejlepší návrh považují občanští demokraté svoji rovnou daň. Ministerstvo financí spočítalo ministru financí Bohuslavu Sobotkovi, že zavedení rovné daně by řekněme, znamenalo výpadek sto osmdesát miliard korun českých. Tak to ministr financí prezentuje v médiích a Vlastimil Tlustý tvrdí, že to je zcela absurdní. Znamená to, že ten propočet, výpadek v souvislosti s rovnou daní zhruba sto osmdesát miliard je falešný?

Ten propočet je korektní. Ten propočet vychází z toho, že pan Tlustý navrhuje nejen zavedení rovné daně, ale i výrazné snížení příspěvků na zdravotní a sociální pojištění a to součet těchto položek znamená výpadek zdrojů v této výši, kterou uvedl ministr financí.

To znamená, že je do toho započítán nejen výpadek daňový, ale i výpadek na zdravotním a sociálním pojištění?

Ano, ano. A když si uvědomíme, že systém zdravotního pojištění je ztrátový už dnes a to v rozsahu minimálně pěti a šesti miliard ročně, takže toto rozhodnutí, pokud by bylo akceptováno, by dramaticky zhoršilo ještě situaci v systému.

Konstatuje první náměstek ministra financí Eduard Janota. Děkuji, že jste byl hostem Interview BBC, na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

MF: Rozpočet v říjnu skončil s přebytkem 15,2 miliardy Kč

PRAHA 1. listopadu (ČTK) - Státní rozpočet skončil na konci října s přebytkem 15,2 miliardy korun, což je nejlepší říjnový výsledek za dobu existence České republiky. Meziročně je to zlepšení o 74,4 miliardy Kč. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí.

Příjmy ke konci uplynulého měsíce dosáhly 703,4 miliardy korun, výdaje činily 688,2 miliardy Kč. Letošní rozpočet počítal se schodkem 83,6 miliardy Kč. "Očekávám, že deficit státního rozpočtu v roce 2005 bude nižší, než schválila poslanecká sněmovna, a že ČR sníží letos deficit veřejných rozpočtů rychleji, než jak nám ukládá Konvergenční program," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka.

Podle analytičky ING Jany Steckerové rozpočet vykázal překvapivě příznivý výsledek. Za celý letošní rok čeká, že schodek bude přibližně 50 miliard korun.

Také náměstek ministra financí Eduard Janota odhaduje, že deficit rozpočtu by na konci letošního roku mohl činit zhruba 50 miliard korun. "Ten odhad může být řekněme kolem 50 miliard deficitu," řekl dnes rozhlasové stanici BBC.

Konečná výše ale podle něj bude záviset na tom, zda se vláda rozhodne řešit v předstihu některé závazky státu. Konkrétně zmínil úhradu garance 22,5 miliardy Kč ve prospěch ČNB, která je splatná v roce 2207, nebo pětimilionový závazek, který vznikl v souvislosti s pohledávkou za Slovenskou inkasní.

Přebytek rozpočtu na konci října je dobrou zprávou, avšak dá se očekávat, že koncem roku se propadne do červených čísel, uvedl Dufek. "Už říjen tomu napovídá. Celkový rozpočet je v přebytku díky dobrým výsledkům z předchozích měsíců," dodal. Stát s přebytkem hospodaří již pět měsíců v řadě. V srpnu byl přebytek deset miliard a v září téměř 26 miliard korun.

Obrovský přebytek státního rozpočtu je výbornou zprávou a ostře kontrastuje s vývojem veřejných financí v okolních středoevropských zemích, uvedla ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. "I tato dobrá zpráva má své vady na kráse," dodala. Není totiž jasné, proč je pro příští rok opět plánován deficit 74,4 miliardy korun. Stát přitom podle ní letos jednoznačně prokazuje, že je možno hospodařit s přebytkem.

Na dobrých výsledcích se podle Petra Dufka z ČSOB podílí rychle rostoucí ekonomika a zvyšující se daňové příjmy z daní i pomalejší čerpání výdajů. "Avšak teprve konec roku ukáže celkovou bilanci příjmů a výdajů státu," dodal.

Na daních stát letos vybral přibližně 378 miliard Kč, z pojistného na sociální zabezpečení získal zhruba 254 miliard Kč. Příznivější plnění příjmů z daní a poplatků letos trvale ovlivňuje zejména vyšší výběr spotřebních daní a daní z příjmů právnických osob.

"Silný růst příjmů je jistě dán tím, že česká ekonomika vyvíjí lépe, než se při sestavování rozpočtu předpokládalo," uvedl Radomír Jáč z PPF Asset Management. Loni MF čekalo letošní růst ekonomiky kolem 3,6 procenta, nyní ale čeká už 4,8 procenta a trh je ještě o něco optimističtější, poznamenal.

Czech '05 budget gap may be well undershot-dep. min

PRAGUE, Nov 1 (Reuters) - A senior Czech official said on Tuesday the 2005 central state budget deficit could be tens of billions of crowns under target after data showed a surplus of 15.18 billion crowns ($614.8 million) for January-October.

The Finance Ministry said in a statement that revenues for the first 10 months were up 15.2 percent year-on-year, while expenditures rose only 2.7 percent.

After the results were released, Deputy Finance Minister Eduard Janota told the Czech section of BBC radio that depending on the payback of guarantees to the central bank and for bank CSOB, the shortfall could be well below the approved target shortfall of 83.6 billion crowns.

"We can estimate around 50 billion crowns for the deficit, but it can be influenced by a range of things, it will be dependent on government decisions on how to solve some state obligations such as to the central bank," he said in a live interview.

The state is to repay a 22 billion crown guarantee to the central bank in 2007, but could do so earlier. There is also a state obligation of five billion crowns to Slovakia for CSOB as a result of the splitting-up of the former Czechoslovakia.

Last month the ministry said it expected the full-year budget gap to reach 65 billion crowns, but it made no new forecast in its statement with the budget data.

January-October budget revenues accounted for 87.4 percent of the adjusted annual target. In contrast, overall expenditures for the period stood at 77.5 percent of the yearly plan.

The narrowly defined state budget, only a part of the overall public finances, has been helped by higher than expected tax receipts as the economy outpaced predictions, sailing along at around a 5 percent clip.

The ministry has said the country will meet its euro Convergence Programme. The programme sets a fiscal deficit cap of 4.7 percent of gross domestic product this year under the EU's ESA 95 methodology.

The Czechs have pledged to bring the deficit to 2.7 percent in 2008, below the 3.0 percent threshold needed to qualify for joining the euro zone in 2010 as the government plans.