Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

Citace rozhovoru v médiích

	Michal Kraus ve studiu BBC

Korupce v Česku jen kvete a může za to vláda ČSSD. Tak interpretuje poslední žebříček míry korupce v zemi, který pravidelně sestavuje Transparency International, Občanská demokratická strana. Tady jsou slova jejího místopředsedy Ivana Langera.

IVAN LANGER (zvukový záznam): Česká republika se v letošním roce umístila na nelichotivém čtyřicátém sedmém až padesátém místě spolu se Slovenskem, Řeckem a Namibií. Přitom ještě v roce 1996, před deseti lety Česká republika se držela na poměrně solidním dvacátém pátém místě.

Konstatoval před týdnem v Poslanecké sněmovně místopředseda ODS Ivan Langer. Nejen o míře korupce v České republice bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem v parlamentním studiu BBC je dnes předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus. Přeji vám hezký dobrý den do Poslanecké sněmovny.

Dobré odpoledne.

Co podle Michala Krause především poškozuje politiky v očích veřejnosti?

Tak zcela určitě takové zprávy, jako je zpráva Transparency International, jsou zprávy, které mohou vytvářet pocit, že vše, co se v této republice děje, je zatíženo určitou mírou korupce, protože ta zpráva ani tak nehovoří o tom, jakým způsobem u nás korupce probíhá, nebo jak je velká, ale spíše o vnímání, o pocitu korupčního prostředí. To samozřejmě jsou věci, které nejsou dobré a které zcela určitě musíme, chceme-li tedy získávat důvěru veřejnosti, odstraňovat.

Poškozují takové informace podle vašeho názoru politiky právem, či neprávem, velmi stručná odpověď?

Já se domnívám, že takovéto zprávy jsou pro politiky především varováním, protože, pokud občanská veřejnost vnímá poměrně významným způsobem, že žije v prostředí korupčním, je to skutečně memento, znamení toho, že něco asi není v pořádku.

Záhy se k vnímání korupce v české veřejnosti a českou veřejností v České republice ještě dostaneme. Pojďme však k jinému tématu, myslíte si, že výše platů, které vy jako poslanci, případně senátoři dostáváte, poškozuje politiky v očích veřejnosti?

Nejsem o tom přesvědčený, já mám za to, že spíše politici by měli občanskou veřejnost přesvědčit o tom, že platy odpovídají míře jejich pracovnímu úsilí, nasazení a kvalitě práce.

A odpovídají, když se podíváte na to, jaká je kvalita zákonů v České republice, na které se jako poslanci i svými poslaneckými iniciativami podílíte?

Nejsem přesvědčen o tom, že by kvalita zákonů v České republice nějakým způsobem vybočovala z obecního rámce, který je v celé Evropě.

Poslanecká sněmovna stále odkládá projednávání předlohy, která by měla zmrazit platy ústavních činitelů, tedy i poslanců a senátorů. Vy jste zmrazení těch platů přislíbili už koncem loňského roku. Co hodláte jako předseda nejsilnější poslanecké frakce v té situaci teď udělat?

Tak především zmrazení platu politiků byla věc, kterou se rozhodla aplikovat vláda sociální demokracie a také je navrhla v souvislosti s povodněmi v roce 2002, měla také upřímnou snahu přesvědčit své kolegy v Poslanecké sněmovně, aby tak učinila rovněž. Bohužel, zatímco v loňském roce díky návrhu senátorů se zmrazení nepovedlo, tak v tomto roce se zmrazení platů nepovedlo díky tomu, že zejména poslanci ODS a KSČM nesouhlasili s návrhem, který předložila vláda a který podporovali poslanci sociální demokracie.

Když, promiňte, pane předsedo, když už používáte minulý čas, rozumím vám správně, že házíte flintu do žita?

Tak v tuto chvíli z hlediska legislativního procesu je zřejmé, že lhůta pro ono zmrazení platů, která by měla vlastně, které by mělo nastat od 1. 1., je poměrně krátká, protože zákon musí ještě projednat Poslanecká sněmovna, zcela určitě Senát, v tuto chvíli už je velmi významným způsobem ohroženo, aby se tak do konce roku stalo, i když samozřejmě o to budeme usilovat.

Vy poměrně často využíváte v Poslanecké sněmovně, teď myslím vůbec jednotlivé parlamentní frakce, možnost mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k nějakému bodu, existuje tady možnost takzvané legislativní nouze, což je zrychlené projednávání, kterou cestu zvolíte, zvolíte-li nějakou z těchto dvou cest?

Tak tady tento návrh je v podstatě ve druhém čtení, to znamená, že to takzvané zrychlené čtení nepřipadá v úvahu, navíc v současné době po několika schůzích jsou zejména parlamentní výbory víceméně zahlceny projednáváním určitých dalších zákonů. Čili, my budeme hledat cestu takovou, aby na té schůzi, která bude v listopadu, pokud možno tento návrh byl projednán na začátku tak, aby ještě třeba do té, do konce té schůzce bylo možné projednat třetí čtení a případně i eventuální návrh vrácení státem. Já se domnívám, že by velmi výrazně pomohlo, kdyby Senát neprojednával tento zákon, tím pádem bychom mohli dosáhnout toho, že pokud tento zákon odhlasuje sněmovna do konce své schůze, která bude probíhat na přelomu listopadu a prosince, mohl by tento zákon platit. Ovšem obávám se, že tak, jak je Senát dneska složen stranicky a vzhledem k poměrně významné síle poslanců ODS a KSČM Poslanecké sněmovně může tento postup narazit.

Znamená to ale, že vedení ČSSD bude chtít vyjednávat s vedením Senátu o tomto postupu, aby Senát zákon o zmrazení platů ústavních činitelů neprojednal?

Tak my to našim kolegům můžeme navrhnout. Nicméně, jak známo, politické složení Senátu je poměrně odlišné od toho, aby byl schopen akceptovat požadavky sociální demokracie.

Pokusíte se tedy o to, nebo zase házíte flintu do žita?

Ne, já neházím flintu do žita, ale jako předseda klubu sociální demokracie mám samozřejmě, za prvé, určité omezené možnosti. A za druhé, musím bohužel být politickým realistou. Jestliže Senát v loňském roce zabránil zmrazení, obávám se, že "Modrý Senát", který dneska existuje, zabrání zmrazení platů i tentokrát.

Komunistický poslanec Svatomír Recman v souvislosti s neschopností zmrazit růst platů ústavním činitelům mluví o, cituji doslova: "Začarovaném kruhu," a dodává:

SVATOMÍR RECMAN (zvukový záznam): My se dostáváme do určitého začarovaného kruhu, pokud se týká platů ústavních činitelů, z jedné strany sněmovna požádala vládu, ať předloží příslušnou novelu zákona do 30. června letošního roku. Z druhé strany vláda ústy prvního místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha odmítla zabývat se touto problematikou.

Konstatoval 21. října v Poslanecké sněmovně poslanec za KSČM Svatomír Recman. Většina ve sněmovně, složena především ze zástupců ODS a KSČM, toto stanovisko sdílí a odmítá se návrhem dál zabývat. Vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach ale tvrdí, že poslanci v souvislosti s platy nepředložili žádné zadání a systémové řešení, po kterém volají. Podle něj je tak v tuto chvíli nereálné takové systémové řešení.

ZDENĚK ŠKROMACH (zvukový záznam): Tady potom bych očekával i stanovisko tedy vás jako zákonodárců v tom smyslu, co vlastně chcete po vládě, co vlastně chcete, protože samozřejmě je to rozhodování o vás, je to rozhodování samozřejmě i o dalších lidech ve státní a veřejné správě, a toto zadání už dál nenásledovalo.

Konstatoval 21. října v Poslanecké sněmovně vicepremiér Zdeněk Škromach. Jak se předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus, host Interview BBC, vyrovnal s tou námitkou, že de facto kdybyste jako nejsilnější strana vládní koalice celou věc se zmrazením platů řešili systémově, tak platy mohly být zmraženy?

No, tak já si myslím, že ono volání pod systémem řešení je v podstatě obezlička, která vytváří záminku k tomu, aby poslanci KSČM a ODS pro ten návrh nehlasovali.

Chcete tím, promiňte, chcete tím říci, že poslanci ODS a KSČM chtějí mít vysoké platy, chtějí pravidelnou valorizaci, o tom jim jde. A toto vše, co jsme slyšeli, jsou úhybné manévry?

Zcela určitě, vždyť nic jiného nedělají celou dobu, protože zmrazení platů politiků nemůže být systémové řešení, protože ten plat je zakomponován do platů ústavních činitelů a dalších jako jsou soudci. Čili, pokud budeme hovořit pouze o zmrazení platů politiků nebo, ano politiků, tak samozřejmě to řešení vždycky z pohledu poslanců ODS a KSČM bude nesystémové. Je to obezlička, nechtějí, nechtějí zmrazit platy.

Jak byste tu věc, pokud byste měli ještě větší sílu v Poslanecké sněmovně, jak byste jí tedy řešili, tím pravidelným zmrazováním platů, nebo byste jí řešili ještě nějak jinak?

Tady nejde o pravidelné zmrazování platů. Tady jde o to, že v roce 2002 sociální demokracie navrhla zmrazit platy poslanců, což se povedlo, bohužel svým usnesením Senát v loňském roce ty platy, lidově řečeno, rozmrazil a vlastně vytvořil záminku, že sice se stala jakási chyba, ale, že dalším návrhem ty platy opět zmrazí, což se nestalo. Čili, tady nejde o neustále zmrazování, jde o to, že bohužel Senát naboural, to usnesení, které tady platilo z roku 2002. A teď, jak poslanci ODS, tak KSČM a také "Modrý Senát" se brání tomu, abychom se k tomu stavu z roku 2002 vrátili.

Proč říkáte "Modrý Senát"?

No, protože má modrou většinu, respektive je tam většina ...

Poslanecký klub ODS je nejsilnější, nedá se říci, že by bylo víc než jednačtyřicet senátorů za ODS?

No, není jich jednačtyřicet, nicméně ti, kteří hlasují s poslanci ODS, už většina je. A ten Senát rozhoduje podle písničky, kterou píská ODS, takže proto hovořím o "Modrém Senátu".

Korupce, téma, o kterém jsme se v úvodu bavili. Vy tvrdíte, že ony výzkumy, nebo vnímání míry korupce v České republice nevládní organizací, jak zjišťuje nevládní organizace Transparency International, je poměrně závažné. Opoziční Občanská demokratická strana využívá pokles České republiky v žebříčku Transparency International. Česká republika patří podle nejnovější zprávy Transparency International v rámci Evropské unie mezi státy s největší mírou korupce v zemi. A místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Ivan Langer dodává:

IVAN LANGER (zvukový záznam): Srovnejme si tedy před deseti lety dvacáté páté místo, letos místo až padesáté. Alarmující je skutečnost, že zatímco jiné země, které vstoupily do Evropské unie, svojí pozici vylepšují, Česká republika zhoršuje, a to vše navzdory slibům sociální demokracie, navzdory akcím Čisté ruce a dalším pochybným formám boje proti korupci. Zatímco sociální demokracie v České republice proti korupci bojuje slovy, zatím ve skutečnosti je svými konkrétními činy podporuje a tudíž korupce v České republice bují.

Konstatoval 20. října v Poslanecké sněmovně místopředseda ODS a Poslanecké sněmovny Ivan Langer. Jste, pane předsedo Michale Krausi, host Interview BBC, ochoten si připustit, že jste jako nejsilnější vládní strana, tedy jako ČSSD, neudělali dostatek kroků pro to, aby míra korupce v České republice byla veřejností vnímána lépe, než poslední žebříčky Transparency International naznačují?

Tak samozřejmě korupce je problém, kde podle mého jakékoliv kroky, další kroky budou vždycky neúčinné za předpokladu, že to vnímání korupce bude takové, jako je dneska. A že tedy skutečně i lidé na všech stupních, nejenom na úrovni vlády, se budou chovat tak, jak možná byli zvyklí, nebo tak jak se naučili chovat před lety, protože přeci ono vnímání korupce se nevztahuje jenom k Poslanecké sněmovně, ale je to otázka například fotbalu, je to otázka úrovně práce na radnicích, je to otázka úrovně práce na krajích a dalších orgánech, lékařských ordinacích, já nevím, kde všude možně.

Ano, promiňte, což může být dáno také tím právním prostředím a právním rámcem, který je pro jednotlivé oblasti života společnosti, který určujete vy jako ...

Právní rámec, právní rámec podle mého se za těch posledních deset let významným způsobem změnil, zlepšil. Nicméně, za prvé, samozřejmě odhalování korupce je častější, protože práce policie je lepší. Za druhé, dneska platí celá řada zákonů, které definují trestní jednání v oblasti, řekněme, korupce jinak, než více. Za třetí, odhalují se skutečně prokázané případy korupce, bohužel zpravidla to bývá zatím pouze na úrovni radnic. A tam, pokud se podíváte, všechny případy odhalené korupce zejména spadají mezi příslušníky ODS, ale já nechci v tuto chvíli vyvolávat nějaké ...

Teď já bych vám tady mohl namítnout, sám jste to řekl, že případy odhalené se zatím pohybují na úrovni radnic, nikoho se nepodařilo chytit na té nejvyšší úrovni, tedy například ta obvinění, která se objevují kolem nákupu gripenů, ona obvinění kolem privatizace Unipetrolu a podobně. Ivan Langer v Poslanecké sněmovně naznačoval, že pravděpodobně privatizaci Unipetrolu šetří ne zcela dobře vybavený tým, to znamená, že zametáte tyto korupční aféry, lidově řečeno, pod koberec?

Nemyslím si, že bychom takovéto aféry zametali pod koberec. Já se domnívám, že tady zatím jsou určitá obvinění, která, za prvé, se neprokázala. Za druhé, jediný člověk, který svými skutky možná mohl vzbuzovat jednání, které by mohlo být nazváno korupčním, pan Doležel okamžitě byl odvolán ze své funkce, okamžitě na něj sám premiér podal trestní oznámení. A v podstatě všechny tyto věci jsou dneska vyšetřovány.

Promiňte, pane předsedo, abych vám opět vstoupil do řeči. Ta otázka byla zcela zásadní a byla jednoduchá. Zda jste přesvědčen o tom, že jste jako nejsilnější vládní strana udělali dostatek pro to, aby míra korupce v České republice byla vnímána veřejností na nižších příčkách, než je v současnosti. Na to odpovíte jak, udělali jste maximum?

Udělali jsme pro to mnoho, udělali jsme možná víc, než se udělat dalo. Nicméně ukazuje se, že je to stále málo.

ČSSD ústy premiéra, volebního lídra Jiřího Paroubka, začátkem týdne naznačila, teď budu citovat doslova, že chce návrhy nevládní organizace Transparency International zapracovat do zákonů o střetu zájmů, o veřejných zakázkách a insolvenčního zákona, který by měl změnit pravidla konkurzu. Už máte jasnější představu, jaké změny na základě poznatků Transparency International do těch daných zákonů dáte?

Tak především my jsme hned vyvolali jednání na půdě parlamentu, zejména v zákonu o veřejných zakázkách. To jednání s představiteli Transparency International bude pravděpodobně příští týden. Za druhé, ve sněmovně už je vlastně zákon o střetu zájmů, který byl koncipován na úrovni spolupráce s některými členy z Transparency International. A skutečně se snažíme vytvořit takové prostředí, které bude odstraňovat jakákoliv podezření, které bude ztěžovat možnost korupce. Nicméně právě ten zákon o střetu zájmů je zákon, o kterém tady vedeme boj už několik let, jsou to právě ti naši největší kritici, zástupci ODS, kteří se snaží zabránit přijetí zákona o střetu zájmů, případně jeho zmírnění, zpřísnění.

Oni nemají jako sami šanci, to znamená, vy očekáváte, že zákon o střetu zájmů ve sněmovně neprojde, nebo co je ...

Zákon o střetu zájmů už v této sněmovně opakovaně projednáván byl a vždycky byl torpédován. Zatím se podařilo přijmout některé záležitosti, které definují, upřesňují věci. Nicméně naopak některé návrhy zákonů, které dnes například ODS navrhuje, jako je například zákon o zrušení darovací, dědické daně, zákon o zrušení daně z nemovitosti, to jsou naopak zákony, které mohou zvyšovat korupční prostředí, mohou zvyšovat manipulaci s majetkem, je potřeba, aby tedy jejich činy se rovnaly s jejich skutky, protože to pochopitelně ...

Počkejte, když bude zrušena dědická daň, tak jak se může pak manipulovat s majetkem, jak to může přispívat ke korupčnímu prostředí v České republice?

To je přeci naprosto jednoduché. Jestliže budete mít zrušenou darovací daň, jestliže budete mít zrušenou daň o převodu nemovitostí, tak zmizí kontrola evidence převodu majetku z jednoho člověka na druhého, tím pádem samozřejmě se mohou politici, nebo kdokoliv bude vázán zákonem o střetu zájmů, vyvazovat z těchto věcí majetkových přiznání tím, že bude bez kontroly jakýmkoliv způsobem, dokonce bez poplatku převádět majetek na kohokoliv. To si myslím, že jsou věci, které se tady pokoušela ODS zavádět už v devadesátých letech a dnes se k nim znova vrací.

Vyrozuměl jsem správně, že podle vašeho návrhu, nebo podle vašeho názoru návrh občanských demokratů na zrušení zákona o dědické, darovací a dalších daních zvýší, pokud by byl přijat v Poslanecké sněmovně, v Senátu, posléze ji podepsal prezident, že by zvýšil míru korupčního prostředí v České republice, je to tak?

Zcela určitě by devalvoval například zákony, jako majetkových přiznání nebo zákon o střetu zájmů, rozhodně.

A teď mi odpovězte opět na tu původní otázku, chci konkrétní odpověď, které návrhy, přísnější návrhy budete chtít vy zapracovat do zákona, především o veřejných zakázkách, do insolvenčního zákona v souvislosti s těmi podněty Transparency International, máte už konkrétnější, krom toho, že budete ještě jednat v příštím týdnu se zástupci Transparency International?

Tak především ty zákony jsou na stole, zákon o střetu zájmů je v Poslanecké sněmovně, zákon, insolvenční zákon je v Poslanecké sněmovně, zákon o veřejných zakázkách v tuto chvíli budeme projednávat, protože ten zákon byl opakovaně zpřísněn, to znamená, že samozřejmě ta jednání o tom, co by mělo být ještě přísnější, teprve ho budou následovat u zákona o veřejných zakázkách.

Můžete vy mi říci svojí představu, kde je možné ještě podle vašeho názoru z toho, jak znáte podněty Transparency International, v kterých oblastech je ještě možné zpřísnit ony zákony?

Tak je to otázka právě třeba zákona o střetu zájmů, který by se měl rozšířit na daleko větší spektrum lidí, než jenom poslance, to znamená, rozšířit se i na obecní úřady, měl by se rozšířit na úředníky, měl by se rozšířit na celou řadu dalších profesí, kde ke střetu zájmů může docházet, je to otázka zákona o majetkových přiznáních, která by měli uvádět lidé, možná dokonce i novináři, možná dokonce i někteří další lidé, protože to jsou všechno věci nebo, řekněme, profese, ve kterých může být vzbuzováno ono zdání korupčního prostředí, které se potom promítá do toho koeficientu.

Zeptám se jinak. Vy byste uvítal, pokud bych já musel dávat jako novinář majetkové přiznání?

Já osobně určitě.

A budete něco takového navrhovat v rámci toho zpřísnění zákona o majetkových přiznáních?

Tak samozřejmě je potřeba navrhovat takové věci, které budou přijímány většinou, není možné předkládat návrhy, které budou, které nezískají většinu, je to jedna z věcí, o které se budeme zcela vážně radit. Obávám se, že v tuto chvíli se nám je asi prosadit nepodaří, říkám to na rovinu.

V poslední době, respektive v uplynulých zhruba dvaceti minutách tohoto Interview BBC jasně naznačujete, že chcete předkládat takové návrhy, ale máte obavy, že se vám nic z toho nepodaří prosadit?

Ne, nic, pozor já jsem neřekl nic.

Téměř nic.

Ne, neřekl jsem téměř nic ...

Takže /nesrozumitelné/ jste, pane předsedo.

Ne, já vycházím jenom z těch zkušeností, že, znovu říkám, když potom tyto věci přichází do Poslanecké sněmovny, tak najednou ti největší kritici onoho prostředí potom mají velké problémy s tím podpořit to či ono. Já se domnívám, že se tady udělala celá řada věcí, ten právní rámec, právní prostředí se za posledních deset let výrazně změnilo, zcela významným způsobem se zvýšily kontrolní pravomoce nejrůznějších orgánů. Já si myslím, že v tomto směru se posunujeme správným směrem, otázka je, jestli dostatečně rychle, otázka je, jestli ti, kteří mají zájem, tak v korupčním jednání nejsou rychlejší, to je bohužel věc, kterou asi budeme muset vyhodnocovat a poměrně závažným způsobem se jí zabývat.

Dovolte, abych teď byl chvíli osobnější. V parlamentních kuloárech se objevují ledasjaké zprávy, slyšel jste i tu, že ještě do konce volebního období této Poslanecké sněmovny byste mohl být ministrem financí a že premiér Jiří Paroubek uvažuje o tom, že vicepremiérem pro ekonomiku by byl Bohuslav Sobotka, současný ministr financí, slyšel jste takovou zprávu?

Tak, myslím, že jste první, který jste mi takovou zprávu řekl. A já se domnívám, že pokud takováto jednání se vedou, tak asi bych o ní měl vědět, zatím se mnou nikdo nejednal a nikdo mi nic takového neříkal. Myslím si, že v tuto chvíli postavení moje v čele poslaneckého klubu a v čele rozpočtového výboru je postavení, které se snažím zastávat nejlépe, jak umím. A neslyšel jsem o tom, že bych měl měnit křeslo.

A ani v souvislosti s tím, že vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn do dvou měsíců vládu opustí?

Tak já si myslím, že ta věc může být řešena nejrůznějšími způsoby, to místo nemusí být obsazeno, může jim být pověřen kterýkoliv z ministrů, anebo tam může přijít kdokoliv jiný. Toto řešení, které naznačujte, se mi jeví býti komplikovaným a, jak říkám, zatím jsem o něm neslyšel.

A o jakých řešeních jste slyšel, jste předsedou poslaneckého klubu, členem grémia ČSSD, o jakém řešení jste zatím slyšel, jak se vypořádat s tím, že vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn skončí?

My se v tuto chvíli koncentrujeme na to, abychom prosadili zákony, které máme v Poslanecké sněmovně, abychom prosadili rozpočet, který je v Poslanecké sněmovně, zatím nějakými přesuny na křeslech se opravdu nezabýváme.

Bezesporu se zabýváte i zákonem o daních z příjmů, jednou důležitou klíčovou normou, která je v Poslanecké sněmovně, pojďme se jí nyní věnovat podrobněji. Závěrečné čtení, tedy to závěrečné hlasování o daních z příjmů se bude konat v Poslanecké sněmovně v následujících dnech. Tady jsou slova ministra financí Bohuslava Sobotky:

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Chtěl bych vám jen stručně zrekapitulovat, že vláda předložila do Poslanecké sněmovny návrh zákona na snížení daně z příjmu pro středně a nízkopříjmové skupiny. Tento návrh kromě toho, že snižuje pásmo, to nejnižší pásmo daně z příjmu z patnácti na dvanáct procent a druhé nejnižší pásmo z dvaceti na devatenáct procent, kromě toho valorizuje první pásmo, převádí odečitatelné položky na slevy na dani a celkem tento vládní návrh zákona sníží daňové zatížení středně a nízkopříjmovým skupinám už od příštího roku, pokud bude schválen Poslaneckou sněmovnou o více než čtrnáct miliard korun.

Konstatoval před týdnem v Poslanecké sněmovně vicepremiér, ministr financí České republiky a úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Už má předseda poslanců ČSSD Michal Kraus, host Interview BBC, jasno, jaké pozměňovací návrhy, kterých je v Poslanecké sněmovně, jak jsem se na jednotlivé návrhy díval, opravdu hodně, jaké jako poslanecký klub podpoříte?

Tak my budeme v devadesáti devíti procentech případu postupovat podle vládního návrhu zákona, protože daně jsou samozřejmě velmi citlivé a snižování daní musí mít dvě polohy. Na jedné straně musí směřovat k těm, kteří ho opravdu potřebují. A na druhé straně nesmí snížit příjmy státního rozpočtu tak, aby v podstatě druhou stranou těm, kterým se něco připadá, se zase odebíralo.

Mluvíte, že vstupuji do vaší řeči, už poněkolikáté, omlouvám se za to, mluvíte o deseti procent návrhů, které jsou pozměňovacími návrhy, jsou v Poslanecké sněmovně a které pravděpodobně jste jako poslanecký klub ČSSD ochotni podpořit. Jedním z těch návrhů je to, co prosazoval vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, to znamená, ještě větší rozpětí, nebo možnost odpočtu paušálu u osob samostatně výdělečně činných, to podpoříte?

No, tak samozřejmě ty paušály, které jsou navrženy a, řekněme, rozšíření těch pásem, si myslím, že je jedna z věcí, které, o kterých vážně debatujeme a budeme se jimi vážně zabývat, protože na jedné straně je to krok zjednodušení daní, zejména u těch, kteří zřejmě si nechtějí, nebo nedovolují mít daňového poradce. Na druhé straně zase je to opatření, které se neprojeví nějakým zásadním způsobem na dani z příjmu a nezpůsobí nějaký významnější výpadek příjmu.

Pochopil jsem správně vaše slova, že velkorysejší odpočet, nebo velkorysejší paušály u osob samostatně výdělečně činných, což je zhruba milion poplatníků, daňových poplatníků v České republice podle návrhu vicepremiéra Martina Jahna má šanci na úspěch v Poslanecké sněmovně, nebo ve vašem poslaneckém klubu?

Zcela určitě se jim budeme vážně zabývat, pochopitelně bude záležet na tom, zdali bude shoda v koalici. My chceme tento zákon prosazovat jako koaliční návrh zákona, ale ano, rozhodli jsme se vlastně tímto zákonem ukončit v tomto volebním období celou ekonomickou transformaci, která započala v roce 2003, vytvářela postupné přerozdělování daňového zatížení tak, aby pokud možno byl uskutečněn nebo uplatněn u těch, kteří skutečně potřebují snížení daní. A myslíme si, že živnostníci v tomto případě u těch paušálů zcela určitě nebudou proti.

Co by ještě mohlo být, krom možného velkorysejšího návrhu na odpočet paušálů, který navrhuje vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, ten návrh ministerstva financí je přeci jenom o něco nižší, co by ještě jste mohli přijmout a přiklonit se k tomu jako poslanecký klubu ČSSD?

Z těch pozměňovacích návrhů to mohou být pouze některé dílčí věci, které nebudou zásadní. My, už jsem to říkal, budeme hlavně dbát na to, aby prošel ten vládní návrh, na rozdíl od ODS nejsme rozhodnuti podpořit každé snížení daní, protože jsme, nebo snažíme se být ekonomové a hospodáři, kteří respektují teorii a vycházejí z praxe. Takže my budeme podporovat pouze takové návrhy, které, jak už jsem říkal, pomohou těm, ke kterým jsou směřovány. Za druhé, nezpůsobí výpadek nebo schodek v příjmech státního rozpočtu.

Předseda poslaneckého klubu občanských demokratů Vlastimil Tlustý, také stínový ministr financí za tuto stranu v úterý v Poslanecké sněmovně k vládnímu návrhu krom jiného řekl:

VLASTIMIL TLUSTÝ (zvukový záznam): My chceme říci, že se, že vycházíme z faktu, že daně mají být snižovány všem, že daňová zátěž v České republice je vysoká v tuto chvíli pro všechny občany České republiky, a proto také má dojít ke snížení, ve kterém v této daňové zátěži bude uleveno rovnoměrně všem příjmovým kategoriím. Jak vyplývá z našeho návrhu rovné daně, my jsme dokonce přesvědčeni o tom, že sazba daně má být pro všechny příjmy stejná, aby motivovala tato jednotná sazba daně k maximální snaze lidí produkovat co nejvíce, co nejvíce vydělat.

Konstatoval v úterý v Poslanecké sněmovně předseda poslanců Občanské demokratické strany a stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. Pane předsedo Krausi, když se podívám do návrhu ODS, oni podali pozměňovací návrh, který o tři procenta snižuje všechny sazby, nejen tedy v prvním nejnižším daňovém pásmu, jak navrhuje vláda. A ve svém druhém návrhu ODS chce zvýšit výši sazeb v jednotlivých, promiňte, chce výši sazeb v jednotlivých pásmech snížit o pětadvacet procent, navrhl také sjednocení paušálů na výdaje pro živnostníky. Některý z těchto dvou návrhů ODS podpoříte či o něm vůbec neuvažujete, buďte konkrétní?

Neuvažujeme o nich vůbec, protože pan kolega Tlustý, jak už se několikrát ukázalo, vychází z mylných teoretických předpokladů, za prvé. Za druhé, tento návrh by způsobil významný schodek státního rozpočtu, snížení příjmu, zejména příjmu obcí. Za třetí, progresivita daní v České republice je jedna z nejnižších, naše nejvyšší sazba daně, třicet dva procent, patří v rámci Evropy k těm nejnižším, průměr Evropské unie je čtyřicet procent, u nás je třicet dva. A nedomníváme se, že ten návrh má hlavu a patu, domníváme se, že je myšlen, nebo zamýšlen s pocitem dobrého hospodáře, je to jakýsi populistický tah, který, jak už jsem říkal, vychází teoreticky z zcestných studií a prakticky se neosvědčuje.

Když používáte tato slova, máte propočty, jaký dopad do státního rozpočtu by měly tyto dva pozměňovací návrhy občanských demokratů, které podali občanští demokraté v úterý?

Tak samozřejmě ty propočty jsou. A vycházejí z toho, jestli budeme považovat pouze tyto pozměňovací návrhy za jediné, nebo budeme je vázat na další pozměňovací návrhy k dalším typům daní, o kterých jsme tady hovořili, pokud bychom brali komplexně celý návrh ODS tak, jak jej prezentují ve své modré dani, dopad do státních financí by byl minus sto osmdesát miliard příjmu, na výdajové stránce by zatěžoval výdaje ještě o několik dalších miliard.

Započítáte, promiňte, započítáváte do toho, velmi stručná odpověď, silnější ekonomický růst, protože ODS tvrdí, že bude, co se smějete?

Protože to je směšné, ODS vychází ve svých teoriích z takzvané Lafferovy teorie, která nepotvrzuje to, že by tímto snížením daní se zvýšil ekonomický růst. A dokonce v praxi, ať už ve Spojených státech amerických nebo v České republice v devadesátých letech, nebo na Slovensku, dnes tato slova potvrzovaly, naopak, tento návrh by v podstatě zrušil tu cestu za snižováním schodku a rozbil by soustavu státních financí a byl by škodlivý.

Konstatuje předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus. Děkuji za rozhovor. Někdy příště na shledanou.
Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Novináři na pranýř!

MF plus, 4. 11. 2005, strana: 19 - Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus, zdá se, je muž nejen velkých rukou, ale i velkých myšlenek. Své chlapácké ruce chtěl svého času uplatnit na velkých prsou stranické kolegyně Petry Buzkové, a své chlapácké myšlenky chce dneska tento nejdéle sloužící poslanec pro změnu uplatnit v projednávaném návrhu zákona o střetu zájmů. Jak řekl BBC, měli by podávat majetková přiznání i novináři, neboť i tato profese budí zdání korupčního prostředí. Zřejmě se inspiroval u Paroubka, který již navrhoval omezení novinářských pravomocí. Kraus, obluzen charismatem vůdce, pravděpodobně usoudil, že miliardové průšvihy jeho strany produkují za úplatky novináři, a vytáhl také do boje. Možná jen v rozvášnění pozapomněl, že novináři nejsou volení ani ústavní činitelé placení z daní občanů, a že veřejnoprávní média jsou ošetřena legislativně. Anebo Kraus prostě jenom kalí vodu, protože ví, že taková blbost projít nemůže a každé pozdržení zákona o rozkrytí majetkových poměrů politiků se bude hodit. Hlavně ať je o čem mluvit.

Političtí ztroskotanci, novinářští samozvanci

Hospodářské noviny, 3. 11. 2005, Komentář, autor: Miloš Čermák, strana: 10 - Poslanec Michal Kraus si myslí, že by majetková přiznání měli podávat nejen politici a vysocí státní úředníci, ale také novináři. Prý jde o profesi, která přispívá ke zdání korupčního prostředí v Česku. Šéf klubu ČSSD ve sněmovně to řekl minulý týden pro stanici BBC. Služebně nejstarší český poslanec sedí v zákonodárném sboru od bývalého režimu, takže už vymyslel lecjaké hlouposti, tahle je však vskutku kardinální. Byť ji mnozí asi přivítají s pochvalným mručením. Novináři hodně lidí iritují, a to právě tím, že měří ostatním jiným metrem než sami sobě.

Jenže tohle není zrovna ten případ. Koho platíme z daní? Někomu se může zdát logické, že když se novináři prohrabují politikům jejich výplatními páskami a hypotečními smlouvami, měli by dát stejnou možnost i oni politikům. Ale to je omyl. Právo šťourat se v majetkových poměrech politiků máme my všichni, a jedinou výhodou novinářů oproti ostatním je to, že na to mají více času a navíc jsou za to placeni. Nikoliv ovšem z našich daní. V tom je zásadní rozdíl mezi politiky a novináři. Politici jsou zaměstnanci nás všech, což z nich do určité míry činí občany jiné kategorie. Má to své nelogické výhody (třeba že mají příspěvek na dopravu, kterou mohou používat dle zákona bezplatně) i logické nevýhody (že musí vysvětlovat, kde vzali peníze na svůj byt). Nic ovšem neopravňuje politiky ani nikoho jiného, aby se dívali do peněženek novinářům.

Ale ani příslušníkům žádné z dalších profesí, o kterých se říká, že se v nich »bere«. Pokud v nich dochází ke korupci, je třeba ji odhalit. Ne však s pomocí zákona o střetu zájmů. Kontrolujte bloggery Nehledě na to, že v případě novinářů by to bylo obzvlášť těžké. Po kom by vlastně Michal Kraus chtěl, aby mu prokazoval svůj majetek? Po zaměstnancích veřejnoprávních, anebo i soukromých médií? Po reportérech píšících o politice, po redaktorech z přílohy o vědě, či snad i po jazykových korektorech? A co ti, kteří s médii nemají pracovní poměr, ale živí se publikováním? Jistě, můžeme povinnost odevzdávat daňové přiznání vztáhnout na každého, kdo v daném roce něco napsal pro noviny. Ale co pak s autory webových stránek?

Není také jasné, jak by tato povinnost byla v zákoně zakotvena. Česká legislativa pojem »novinář« vůbec nezná, a to včetně takzvaného tiskového zákona. V něm se píše o »fyzických či právnických osobách, které se podílejí na získávání nebo zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v periodickém tisku«. Budou tedy přiznávat svůj majetek tito? Pak už můžeme chtít majetkové přiznání rovnou po všech. Novinář na povolení Ovšem možná Krause podceňujeme a jeho hloupý výrok byl jen součástí nějaké širší, zatím spíše tušené než konkrétní ofenzívy ČSSD. Je to přece premiér Paroubek, který už tolikrát mluvil o tom, že je třeba tiskový zákon zpřísnit. Třeba se pak »novinářství« stane kontrolovanou profesí, na kterou budou politici vydávat vybraným lidem speciální povolenky. Rakousko-uherský vzor Do jiného světla to staví Paroubkovu adoraci rakouského tiskového zákona, ke kterému by premiér podle svých výroků ten český rád přiblížil, ovšem co konkrétně se mu na něm líbí, zatím neřekl.

Možná jde o omyl a Paroubek má na mysli zákon rakousko-uherský, přijatý v prosinci 1862, který na našem území platil s menšími novelizacemi až do vzniku republiky. Víc se o něm lze dozvědět v knize Jana Jelínka Odstraňte kolek novinářský z roku 1899, jejíž »nostalgickou« recenzi uveřejnila v šestém čísle brněnská Revue pro média. Dozvíme se z ní, že podle tehdejšího tiskového zákona byla na všechny nevládní tiskoviny uvalena speciální daň. Z jejích výnosů pak byly podporovány provládní deníky. Podle Jelínka - shodou okolností sociálního demokrata - bylo Rakousko vedle Turecka jedinou zemí, kde takový »kolek novinářský« existoval.

A byť byla od roku 1899 jiným zákonem zaručena svoboda tisku, patřilo naše mocnářství mezi země, kde byl tisk ve své době nejvíc regulován a pronásledován. Mimochodem, Rakousko je dnes na aktuálním žebříčku států ctících svobodu tisku (zveřejňovaném organizací Reportéři bez hranic) na 16. místě. Státy tvořící tehdejší mocnářství dnešní Rakousko předstihly: Slovensko je na osmém místě, my se se Slovinskem dělíme o deváté a desáté, Maďaři jsou dvanáctí. Třeba Paroubek s pořadím ještě zahýbá. Nezlobme se na politiky, že chtějí novináře onálepkovat a zaškatulkovat. Někdy to chtějí i sami novináři. Cenzura podle novinářů

Janu Handlovi na serveru Neviditelný pes vadí, že jiný server uveřejňuje články podepsané vyřazenými účastníky reality show. V článku uveřejněném minulý týden napsal: »Nemusíte mít praxi jako žurnalista, nemusíte studovat a mít zkušenosti s publikováním textů. Stačí, že se na pár týdnů ukážete v televizi a už můžete zvesela šířit své názory.« To je vskutku skandál! Nevím, kdo je Jan Handl, ale on má na své názory zřejmě cosi jako zbrojní pas. A taky důležitou kvalifikaci: nezúčastnil se žádné reality show. Někdy se s podobnou reakcí setkávám, když studentům žurnalistiky říkám svou nejoblíbenější definici: »Novinářem je každý, kdo se za něj považuje.« A hned musím odpovídat na němou, a někdy i vyřčenou otázku: Proč tedy my pět let studujeme? »Nikoliv proto, abyste se stali novináři, ale dobrými novináři.« V duchu dodávám: A také proto, že máte levnější tramvaj.

Kraus: Přiznat majetek by měli i novináři

Lidové noviny, 29. 10. 2005 - Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus zastává názor, že zákon o střetu zájmů by se měl vztahovat mimo jiné i na novináře.

I tato profese může podle něj budit zdání korupčního prostředí. Kraus by uvítal, kdyby novináři podávali majetková přiznání. Šéf poslanců ČSSD to řekl v pořadu Interview rozhlasové stanice BBC.

Není ale jasné, zda ČSSD bude navrhovat další rozšíření okruhu lidí, kteří mají kvůli profesi majetek přiznávat.

"Není možné předkládat návrhy, které nezískají většinu," konstatoval Kraus s tím, že nyní se asi nic takového prosadit nepodaří.

Kraus by chtěl majetková přiznání i pro novináře

Právo, 31. 10. 2005 - Návrh zákona o střetu zájmů rozděluje poslance Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus zastává názor, že zákon o střetu zájmů by se měl vztahovat mimo jiné i na novináře. I tato profese může podle něj budit zdání korupčního prostředí.

Kraus by uvítal, kdyby novináři podávali majetková přiznání. Šéf soc. dem. poslanců to ve čtvrtek řekl v BBC. Zatím ale není jasné, zda ČSSD bude ve druhém čtení zákona navrhovat další rozšíření okruhu lidí, kteří mají kvůli profesi majetek přiznávat.

Například poslanec soc. dem. Zdeněk Koudelka s Krausem nesouhlasí: "Velice těžko si dovedu představit, že by se zákon, tak jak je napsán, vztahoval na někoho, kdo není placen státem nebo z veřejných rozpočtů."

Smyslem zákona totiž je, aby stát případně sankcionoval občany placené z peněz daňových poplatníků. "Nedovedu si představit, jak by stát sankcionoval novináře, který by měl podporu svého šéfredaktora nebo zaměstnavatele," soudí Koudelka.

Jak dále uvedl, novináři sice jsou vlivnou skupinou, ale to samé lze říci například o významných průmyslnících a podobně. S návrhem zákona o střetu zájmů, který by měl dát tvrdší pravidla pro zveřejňování majetků a vedlejších příjmů politiků, jsou nespokojeni i mnozí další poslanci.

Vadí jim okruh těch, kteří by se měli před veřejností odhalit, i to, že by jejich přiznání měla být zveřejněna na internetu. Kritizují například i to, že by měli oznamovat koupi jakéhokoli zboží dražšího než deset tisíc korun.

Ze čtyř výborů, kteří se zákonem mají podrobně zabývat, neukončil dosud jednání o jeho textu ani jeden. Odhodlání změnit jeho znění přitom avizují všechny strany s výjimkou US-DEU, která připouští, že z vládního návrhu, který předložil jejich předseda a ministr spravedlnosti Pavel Němec, by se nemělo ustupovat. "Jsme ochotni diskutovat o zpřísnění, ale rozhodně by měly zůstat zachovány jeho principy," řekl Právu místopředseda unie František Pelc. Kdo se má odhalit?

Kdo všechno by měl mít povinnost rozkrýt své majetkové poměry se ale stanoviska ostatních stran rozcházejí. Zákon z dílny ministerstva spravedlnosti chce zahrnout jen politiky včetně těch komunálních, kteří jsou pro svou funkci uvolněni a kteří by měli přiznávat i vše, co si pořídili spolu s manželi a manželkami do společného jmění.

Někteří poslanci chtějí okruh rozšířit. Nejen na všechny zastupitele, tedy i ty neuvolněné, ale i na nejbližší rodinné příslušníky všech politiků. Tento záměr by se líbil především komunistům.

Naopak po zúžení okruhu volá šéf lidovců Miroslav Kalousek, podle něhož by se zákon nemusel vztahovat na ty politiky, kteří již své soukromí odhalili při prověrkách Národního bezpečnostního úřadu. "Došlo by tím v jejich případě k dvojímu prolomení soukromí," řekl Kalousek Právu. Jak dodal, zákon by se naopak mohl vztahovat i na poradce ministrů. Někteří poslanci by rádi viděli v režimu zákona také vysoké státní úředníky, kteří rozhodují o státních zakázkách.

Omezení po odchodu?

O rozšíření okruhu se chce zasadit i nevládní protikorupční organizace Transparency International, podle níž mají neuvolnění zastupitelé také významné rozhodovací pravomoci.

Poslancům ODS se nelíbí tzv. konkurenční doložka, která omezí veřejné funkcionáře po odchodu z funkce. Má se tím předejít situacím, kdy například ministr ODS Ivan Kočárník odpovídal za finance, a krátce po odchodu z politiky přešel do České pojišťovny.

Politik, který je odpovědný za určitou oblast hospodaření, by podle nového zákona nesměl dva roky odejít do společností či firem, které v této oblasti působily. Radim Chytka (ODS) ale tento zákaz zpochybnil: "To bychom měli zakázat lékaři, který se stane na jedno volební období zástupcem hejtmana a má na starosti nemocnice, aby se pak ve svém kraji nemohl vrátit ke své profesi?" uvedl.

Šéf poslanců ČSSD by chtěl, aby majetek přiznávali i novináři

PRAHA 27. října (ČTK) - Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Kraus zastává názor, že zákon o střetu zájmů by se měl vztahovat mimo jiné i na novináře. I tato profese může podle něj budit zdání korupčního prostředí. Kraus by uvítal, kdyby novináři podávali majetková přiznání.

Šéf sociálnědemokratických poslanců to dnes řekl v pořadu Interview rozhlasové stanice BBC.

Zatím ale není jasné, zda ČSSD bude navrhovat další rozšíření okruhu lidí, kteří mají kvůli profesi majetek přiznávat. "Není možné předkládat návrhy, které nezískají většinu," konstatoval Kraus s tím, že nyní se asi nic takového prosadit nepodaří. "Je to ale jedna z věcí, o které se budeme zcela vážně radit," prohlásil Kraus v BBC.

Cílem zákona o střetu zájmů je předcházet korupci v politice a veřejné správě. Nyní majetek přiznávají členové vlády, poslanci, senátoři a šéfové ústředních státních orgánů. Nová norma se má vedle soudců a členů bankovní rady České národní banky vztahovat i na členy Komise pro cenné papíry či Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a na všechny krajské a obecní zastupitele, kteří za funkci berou plat.

KDU-ČSL ale chce podle týdeníku Euro do zákona prosadit výjimky pro některé skupiny veřejných činitelů. Podle lidovců by se neměl vztahovat na soudce, členy bankovní rady ČNB či osoby prověřené Národním bezpečnostním úřadem.

O změnu zákonů, jež by v České republice pomohly omezit korupci, dlouhodobě usiluje nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI). Podle ní by situaci mohly částečně zlepšit tři klíčové zákony: zákon o střetu zájmů, zákon o veřejných zakázkách a insolvenční zákon, který by měl změnit pravidla konkurzů.

Podle nejnovější zprávy TI patří Česká republika v rámci Evropské unie mezi státy s největší mírou korupce. Ze zemí evropské pětadvacítky dopadly hůře pouze Lotyšsko a Polsko. Na žebříčku zahrnujícím 159 zemí se Česko dělí o 47. až 50. příčku s Řeckem, Namibií a Slovenskem.