Václav Moravec moderátor BBC

Ostrá debata provázela projednávání nového zákoníku práce v Poslanecké sněmovně. Vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach odmítá, že nový zákoník práce znepružní pracovní trh v zemi. Naopak tento zákoník podle něj:

ZDENĚK ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/, (zvukový záznam):

Výrazným způsobem, někteří tvrdí, že méně výrazným způsobem, ale každopádně otvírá pracovní trh a umožňuje lepší podmínky pro zaměstnavatele.

Slova vicepremiéra Zdeňka Škromacha odmítal krom jiných předseda lidovců Miroslav Kalousek. Podle něj nový zákoník poškodí lidi bez práce.

MIROSLAV KALOUSEK, předseda KDU-ČSL, (zvukový záznam):

Zaznívala slova zaměstnanec, zaměstnavatel, ale téměř nikdy nezaznělo slovo nezaměstnaný. A tak ty nejbezbrannější a nejslabší touto předlohou chráněni nejsou v žádném případě.

Tvrdil ve středu v Poslanecké sněmovně předseda křesťanských demokratů Miroslav Kalousek. Nejen o novém zákoníku práce bude následujících třicet minut. Je to tak. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, senátor za ČSSD Milan Štěch, vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Pokud byste měl jako šéf nejsilnější odborové centrály v zemi odpovědět na základní otázku, co považujete ze svého pohledu za největší problém, který by českého odboráře a odborářku měl trápit, co by to bylo?

Těch problémů je více.

Největším.

Samozřejmě, že to je vždycky životní úroveň, to znamená, životní úroveň, jestli mají na to, aby uživili své děti, aby si mohli dovolit také určitý nadstandard, to znamená, rekreaci, aby měli jistotu zaměstnání, aby měli jistotu bydlení, aby prostě mohli také drobet svůj život, v uvozovkách, příjemně plánovat.

A problém životní úrovně v České republice je z vašeho pohledu tím největším problém odborářů?

Je to samozřejmě stálý problém, i když musím objektivně říci, že při srovnání s okolními zeměmi si v poslední době Česká republika vede dobře. Zejména je mi upřímně líto některý problém, který mají naši kolegové na Slovensku.

Když se podíváme na jeden z prvků, který ovlivňuje životní úroveň, týká se to růstu platů, vy máte jako odbory jasnou představu, že chtějí, aby v příštím roce rostly mzdy o sedm procent. Je zjevné, že se vám podaří toto odkomunikovat v rámci celostátního průměru, především se státní správou, tedy s vládou i se zaměstnavatelem?

Důležitým předpokladem je, jestli bude dále pokračovat hospodářský růst. Jsou indicie, jsou předpoklady, že ano a od toho se samozřejmě také odráží také naše propočty. My se domníváme, že při inflaci, která bude zhruba asi tři, tři a půl procenta, je možné docílit růst nominálních mezd kolem sedmi procent v národním hospodářství. Bude to opět ale velice diferencované podle jednotlivých odvětví a firem. Máme v naší zemi firmy, které jsou velice prosperující, a tam může být nárůst mezd až třeba přes deset procent. Jsou tady ovšem bohužel také firmy, které dlouhodobě stagnují, a tam bude i docela dosti obtížné udržet alespoň reálnou úroveň mezd a dá to našim kolegům, odborářům hodně práce, aby to prosadili. Tam, kde odbory nejsou, tam bohužel dochází k určitému zaostávání. Není to všude, ale je to, řekl bych, častější jev, a tam také záleží na zaměstnancích, jak si budou své práva hájit.

Předpokládám správně, že vás potěšilo, že sedmiprocentní nárůst mezd v příštím roce v celostátním průměru de facto, byť nepřímo podpořil guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, když pronesl, cituji doslova, myslím si, že to je celkem adekvátní, nijak to nevybočuje.

Tak pan guvernér byl velice obezřetný, protože loni byl napadán, že nějaké číslo jakoby v náznacích potvrdil. České národní bance nepřísluší, aby se vyjadřovala k tomu, co se sjedná v oblasti mezd a platů, ale myslím si, že z jeho reakce je zřejmé, že ví, že české odbory při svých vyjednáváních vychází z makroekonomických propočtů a že máme zájem, abychom udrželi určitou rovnováhu mezi vývojem mezd, a abychom tím pádem netlačili na takové kroky, které by mohly být důvodem, že někdo nás bude svádět, že z toho důvodu narůstá větší nezaměstnanost.

Když jste o největším problému českého odboráře prohlásil, že je to životní úrovně, kam byste zařadil problém nezaměstnanosti?

To patří do životní úrovně, protože já jsem také řekl, že to je jistota zaměstnání a samozřejmě člověk, který nemá zaměstnání a vůbec, když ho nemá dlouhodobě, tak se stává jeho život velice komplikovaný.

Vyvrátil byste námitku, že Českomoravská konfederace odborových svazů jako nejsilnější odborová centrála v zemi de facto podceňuje dlouhodobou nezaměstnanost a její řešení kompetentními lidmi?

Pane redaktore, to jsou takové pokusy nás nějak očernit v očích veřejnosti, zejména v souvislosti se zákoníkem práce, protože jsou tady, musím říct přímo, hloupé úvahy, že, když bude velice volný zákoník práce, který nebude zaměstnance chránit, takže poté bude více pracovních míst. To se nikde neosvědčilo, a kdyby toto byla pravda, tak nejvíce pracovních míst mají lidé v Africe, v Jižní Americe, možná i někde v jihovýchodní Asii.

Dovolte, já jsem se neptal na dlouhodobou nezaměstnanost v souvislosti s novým zákoníkem práce, o tom ještě bude řeč v tomto Interview BBC, ptal jsem se obecně na problém dlouhodobé nezaměstnanosti v České republice. Ještě jednou ta jednoduchá otázka. Myslíte si, že jako Českomoravská konfederace odborových svazů děláte maximum a dostatek pro to, aby dlouhodobá nezaměstnanost v zemi klesala?

Helejte, aby někdo řekl, že dělá maximum, co to je maximum, to musí být nějaké měřítko, ale my děláme, si myslím, hodně. My jsme samozřejmě od svých kolegů na Západě i dosti učili, jaké opatření se přijímají v zemích, aby se nezaměstnanost snižovala. My všechny tyto opatření se snažíme protlačit do opatření, které přijímá stát v podobě akčního plánu zaměstnanosti a dalších a dalších opatření.

Jaké máte vysvětlení pro to, že podíl dlouhodobě nezaměstnaných lidí stále v České republice roste?

Je to proto, protože lidé v předdůchodovým věku a skupiny méně kvalifikovaných lidí se těžko uplatňují na pracovním trhu a tito lidé se těžko kvalifikují a do určité míry podíl té méně kvalifikované práce ubývá, a také je tam malá motivace k té práci, protože ta výdělková úroveň u těchto prací je velice, velice nízká a lidé nezaměstnaní s nižší kvalifikací jsou například v severních oblastech, a abyste je přesunuli sem do středních Čech, tak jim také musíte umožnit někde bydlet. A oni tam jsou schopni prodat byt za dvě stě tisíc, dráze nebo za lepší peníze ho tam neprodají a v Praze za dvě stě tisíc budou mít na pronájem tak na jeden na dva roky. Byt si tu vůbec nepořídíte za ty peníze.

Bavíme-li se, pane předsedo, o nezaměstnanosti, je podle vás adekvátní nezaměstnanost zhruba kolem devíti procent při hospodářském růstu, jaký má Česká republika?

Není, není. Je vidět, že teorie selhávají, protože některé ekonomické teorie hovoří o tom, že, když je růst větší než tři procenta, že se nezaměstnanost snižuje, je potřeba říci, že u nás narostla zaměstnanost za poslední léta asi o dvě procenta. Ale protože vstoupilo do pracovního procesu více mladých lidí, tak také ta nezaměstnanost se adekvátně k tomu nesnížila. Takže, kdyby ty opatření, ať už jsou to investoři a další opatření v národním plánu zaměstnanosti, nebyly realizovaný, tak nezaměstnanost u nás bude minimálně o čtyři procenta větší.

To znamená, že byste odhadl zhruba třináctiprocentní nezaměstnanost?

Samozřejmě. U nás se počet lidí, kteří vstoupili na pracovní trh, rozšířil. U nás je větší zaměstnanost než byla před dvěma, třemi lety a díky těmto opatřením se to podařilo skutečně vykompenzovat.

Ale i tak byste označil číslo devíti procent. Při pohledu na hospodářský růst za neadekvátní?

Je to velká nezaměstnanost. Na druhou stranu Slovensko má růst zhruba jako my z nižší základny samozřejmě, ale má také pět celých asi jedna v prvním pololetí a nezaměstnanost tam má někde kolem šestnácti nebo osmnácti procent.

Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn v úterý naznačil, které kroky by v nejbližší době uskutečnil, aby se nezaměstnanost ještě výrazněji snížila.

MARTIN JAHN, vicepremiér pro ekonomiku, (zvukový záznam):

Já si myslím, že by bylo vhodné do určité míry přehodnotit systém sociálních dávek. Tak samozřejmě zejména v té oblasti poskytování dávek pro nezaměstnané, tam je asi největší problém, dokončit nebo vylepšit zákoník práce tak, jak ho známe, vylepšit systém rekvalifikací, vylepšit nebo řekl bych ještě změnit studijní systém. Já pořád zdůrazňuji podporu technického vzdělávání. My máme čtyřicet procent HDP vytvářeného ve zpracovatelském průmyslu a pro nás je prostě technická vzdělanost klíčová.

Konstatoval v úterním Interview BBC vicepremiér pro ekonomiku české vlády Martin Jahn. Které z těchto kroků by podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha, hosta Interview BBC, mohly vést k významěnjšímu snížení nezaměstnanosti?

Pane redaktore, já vám řeknu, co mi tam chybělo. Chyběly mi tam opatření podpory rozvoje služeb, takových těch služeb, které se dříve nazývaly komunální, to znamená, dostupné pro občany, protože si myslím, že ještě velká část občanů si tyto služby pořizuje sama.

Můžete být konkrétnější?

Můžu. To jsou služby, ať už to jsou kadeřnictví, zahrádkářské služby, zahranické služby, služby pro dům a občana, bych řekl konkrétně, ale k tomu občané potřebují silnější větší kupní sílu a já se domnívám, že zejména nadnárodní společnosti, které toho dosahují v posledních letech poměrně velkých zisků, by tady měly nechávat větší podíl v podobě mezd. A za ty mzdy si tito občané za poctivě vydělané peníze si lidé budou moci pořídit více služeb.

Tady bych vám mohl sice trochu demagogicky oponovat, proč netlačíte na větší růst mezd, když jenom sedm procent?

Proto tlačíme. Těch sedm procent samozřejmě je číslo, které je na hraně té odpovídající produktivity práce a nárůstu a myslíme si, že je to potřeba uskutečňovat, a také je to šance na to, aby právě ten podíl služeb se mohl zvyšovat.

Vy jste ochoten jako předseda Českomoravské konfederace odborových svazů připustit, že, pokud by se dál ještě zpřísnily dávky vyplácené v nezaměstnanosti, že by to mohlo vést k dalšímu snižování?

Pane redaktore, asi před půl rokem, OECD konstatovalo, že Česká republika má velice, velice výkonný sociální systém. Možná, že si na to vzpomínáte, že za ty prostředky, které jsou v sociálním systému na tu podporu těch lidí, které mají nějaké problémy, dávají, je to asi dvanáct procent HDP, máme velice efektivní sociální systém a máme nejméně chudých, asi čtyři procenta z celkového obyvatelstva.

Podle vás vicepremiér Martin Jahn střílí vedle?

Já si myslím, že samozřejmě říkat se to může, k takové té ekonomické rétorice to patří, ale také se může stát, budeme mít ještě slabší ochranu sociální, budeme mít také více chudých, budeme-li mít hodně chudých, budeme mít více pouličních krádeží, pouličních konfliktů, obtěžování občanů, tak já si myslím, že touto cestou je možné určité revize zamezení zneužívání dělat. To jsem pro, zamezit maximálně možnému zneužívání, ale zneužívá se u nás řada věcí, jsou problémy i mezi zaměstnavateli, práce načerno.

Zeptám se jinak. Je ještě, co se týče pro nezaměstnané, prostor pro další zneužívání?

Ne. Snížit úroveň dávek v žádném případě ne. Hlídat, aby to nezneužíval někdo, že bere dávky, a přitom to dělá načerno, to ano. Ale první je, že ho někdo přece zaměstná, nějaký zaměstnavatel ho zaměstná. Toho postihujme především.

Pokud se ale nemýlím, tak úřady práce teď mají šance dostatečně kontrolovat. Využívají podle vás jako zjištění Českomoravské konfederace odborových svazů?

Podívejte se, já teďkom nemohu říci, zda je to dostatečný. Já si myslím, že stále ne, že by ta intenzita těch kontrol měla být vyšší, že by tam měla být úzká součinnost s cizineckou policií, protože se domnívám, že u nás stále je velké procento zahraničních pracovníků, kteří pracují načerno. Já nemám nic proti tomu, aby na profesích, o které není zájem, tyto pracovníci pracovali, ale aby tu pracovali legálně za obdobných podmínek, jako pracují čeští zaměstnanci, aby to nebyl dumping.

Zvažoval jste, že byste se obrátil na vicepremiéra, ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha.

My tyto věci průběžně řešíme, pane redaktore. Toto je časté téma našich rozhovorů.

To znamená, je toto jedna z priorit, aby úřady práce ještě lépe a víc, když jim to zákon umožňuje, kontrolovaly zaměstnavatele?

Pane redaktore, toto je časté téma. Upozorňujeme na konkrétní případy a samozřejmě, že to nevyhlašujeme do éteru, protože bohužel také se mi stává, že na které věci upozorním, že přijde odezva vyhrožování a podobně.

Kolik takových případů jste v poslední době, nejde mi o konkrétní případy, jejich vyjmenování jste předali, zaměstnavatelé zaměstnávají lidi na černo?

Tak to, že bychom konkrétní případy, to spíš předávají odborové svazy, ale že jsme upozorňovali na oblasti, kde jsou informace o podezření, že se tam pohybuje velké množství zejména v oblasti stavebnictví, řeknu to rovnou, ale i v oblasti obchodních činností, to je velice časté. Já vám nemůžu říct číslo, ale je to prakticky každých čtvrt roku, když se hovoří, bych řekl, oficiálně o poroblémech nezaměstnanosti, ale i v těch oficiálních jednáních, kdy se toto téma jaksi zmiňuje a připomíná se, že neustále je potřeba činit ty kroky potřebné k tomu, aby se tento negativní jev omezoval.

Když ve středu poslanci diskutovali v Poslanecké sněmovně nad zákoníkem práce, mnohokrát padlo, že nový zákoník práce rozhodně znepružní český pracovní trh. Tady jsou slova předsedy lidovců Miroslava Kalouska:

MIROSLAV KALOUSEK, předseda KDU-ČSL (zvukový záznam):

Moderní společnost nemůže fungovat bez partnerských vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, nemůže ho přijmout i proto, že problém této předlohy nevidím ani tak v tom, zda je zaměřena proti zaměstnavatelům nebo proti zaměstnancům, ale obávám se, že ona je především proti těm, kteří práci nemají. Proti těm, kteří jsou na pracovních úřadech a práci si hledají. Je nepochybné, že moderní pracovní právo může být významným nástrojem ke snížení nezaměstnanosti. Obávám se, že touto předlohou jsme propásli mimořádnou příležitost tento nástroj použít.

Konstatoval ve středu předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, první místopředseda unionistů Karel Kühnl ve středu vzápětí dodal.

KAREL KÜHNL, ministr obrany /US-DEU/, 1. místopředseda US-DEU (zvukový záznam):

Já si nemyslím, že se nejedná ve skutečnosti ani o zákoník práce, ani o zákoník odborové práce, ale že se bohužel do značné míry jedná o zákoník proti práci, a to já považuji za jeho největší slabinu.

Dodal ve středu v Poslanecké sněmovně první místopředseda US-DEU Karel Kühnl. Jak předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch, host Interview dnešního BBC, vyvrátí tu námitku, že to je zákoník proti práci?

Tak oba dva pánové jsou známí matadoři české politické scény a rétorika je jejich silnější stránka. Co se týká té odborné znalosti problému trhu práce, myslím si, že tam bohužel vychází spíše z takových těch obvyklých klišé tvrzení a ne ze znalosti skutečně toho problému.

Počkejte, ale není zase od vás, řekněme, poněkud zvláštní, ať už Karel Kühnl, Miroslav Kalousek, představitelé ODS, viceguvernér České národní banky Miroslav Singer a mnozí další, včetně guvernéra, který vám to řekl také, že si myslí, že nový zákoník práce znepružní pracovní trh, že se dotkne dlouhodobě nezaměstnaných, že nepřispěje ke snížení nezaměstnanosti v zemi, možná, že ji zvýší, pokud by byl hospodářský růst slabší, tak to chcete všechny tyto lidi obvinit z toho, že nevědí, o čem mluví, že tomu nerozumí?

Ne, já si myslím, že k tomu přistupují z pohledu ekonomických teorií pouze a že k tomu přistupují i s takovým určitým přepětím. Protože, jestli se někdo domnívá, že když bude moci být zaměstnanec propuštěn bez udání důvodu, nebo nedostane-li žádné odstupné při tom propuštění, že bude u nás více pracovních míst, ne, já tvrdím, že bude akorát více chudých, že bude více rodin, kde budou mít vážné problémy, konflikty, že se u nás bude rodit ještě méně dětí, že prostě u nás se bude občanům žít hůř a může si to říkat deset pánů jakéhokoliv kalibru, jak chce. Je to prostě moje životní zkušenost a mých kolegů, se kterými já spolupracuji.

Myslíte si, že na to existují konkrétní důkazy, krom vaší životní zkušenosti, že na nějakém malém vzorku?

Přece existují. Podívejte se, země, které dokážou skloubit rodinný a pracovní život, které hledají rovnováhu, které se neschovávají jenom za nějaké ekonomické poučky, mají docela dobrou životní úroveň, já mám na mysli zejména skandinávské země a to, co se tady u nás hlásá, vždyť Česká republika má pracovní trh určitě srovnatelný a pracovněprávní podmínky srovnatelné se zeměmi západní Evropy, naopak ho máme méně chráněný. Co je tu velký problém, je to, že se tady s námi nechtějí vyjednávat například.

Chcete říci, že nový zákoník práce z pohledu vás jako předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů málo chrání pracovní trh ano nebo ne?

Nový zákoník práce, si myslím, že odpovídá podmínkám České republiky, potřebám trhu práce.

Otázka zněla, chrání málo pracovní trh z vašeho pohledu?

Jestli myslíte pracovníky, tak si myslím, že je chrání pracovníky přiměřeně a co se týká pracovního trhu, tak tam pracovní trh je ovlivňován jinými aspekty, to znamená, kupní silou obyvatelstva vzděláním, mobilitou z pohledu možnosti na zaměstnání. To jsou všechno faktory, které ho určitě ovlivňují více než to, jak znovu říkám, jestli budu moci zaměstnance propustit za dva nebo za tři měsíce, jestli mu budu dávat dva nebo tři měsíce odstupného.

Tvrdíte tedy, že nový zákoník práce nebude mít vliv na nezaměstnanost?

Negativní vliv mít nebude, naopak si myslím, že bude vytvářet jasný, dávat jasný možnosti, větší prostor pro svoji volnost mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

Když předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek ve středu v Poslanecké sněmovně při projednávání zákoníku práce vystupoval proti návrhu nového zákoníku práce, použil krom jiných i tento argument.

MIROSLAV KALOUSEK, předseda KDU-ČSL (zvukový záznam):

Skutečně se domníváte, že silově protlačený zákon, který nebude opřen o dohodu ze sociálního dialogu, který nebude opřen o politickou dohodu z koalice, bude dlouhodobě stabilní, že bude široce akceptovatelný? Takto zásadní kodex, kterým zákoník práce bezpochyby je, a já znovu zdůrazňuji, že KDU si přeje zákoník práce, nepatří mezi politické síly, které se domnívají, že zákoník práce je nadbytečnou normou, ale právě proto, že v něm vidíme tak zásadní kodex, jsme přesvědčeni, že má být dlouhodobě stabilní, že má být široce akceptovatelný a aby mohl být široce akceptovatelný a dlouhodobě stabilní, a aby tak důležitý parametr jako pracovní právo bylo předvídatelné, musí být právě opřen o tu politickou dohodu.

Prohlásil ve středu na adresu nového zákoníku práce předseda lidovců Miroslav Kalousek. Na kolik je podle vás zákoník práce zákoníkem nedohody, jak naznačil Kalousek?

Nedohoda je, protože až do dubna loňského roku jsme zaměstnavateli na společném zákoníku práce, nebo společně pracovali na novém zákoníku práce. Přišlo nové vedení Svazu průmyslu a dopravy, naše pohledy se rozešly, k dohodě nedošlo. Ale není to první případ, pane redaktore. Před dvěma lety ...

Zeptám se, z vašeho pohledu, není to zásadní chyba, jak naznačuje Kalousek, nového zákoníku práce, že jde o zákoník práce nedohodnutý tripartitou a zákoník práce nedohodnutý stranami vládní koalice. Je to velký problém?

Tak bylo by samozřejmě výhodnější a lepší, kdyby dohoda byla. Ale zaměstnavatelé dávali jasně najevo, pane redaktore, že očekávají předčasné volby, už v dubnu toho loňského roku a že si myslí, že nový zákoník práce bude až po volbách. A také nedávno, je to deset dnů nebo čtrnáct dnů na sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně pan Topolánek prohlásil, že ODS má připravený nový zákoník práce, obrazně řečeno, že ho má v šuplíku a poděkoval představitelům Svazu průmyslu a dopravy za spolupráci nad tímto novým zákoníkem práce. Takže je vidět, že zaměstnavatelé nás vybízeli k tomu, abychom odstoupili od toho návrhu, aby se už nejednalo, aby se ten zákoník stáhnul, ale přitom pracovali s ODS na novém zákoníku práce a bez nás. A jednu poznámku, pane redaktore, před dvěma lety se přijímaly poměrně náročné zákony k reformě veřejného rozpočtu. Tehdy v tripartitě přes opětovnou naši žádost, aby se jednalo, nedošlo k dohodě a zaměstnavatelé je potřeba do vlády, je potřeba schválit, tlačili, bylo to schváleno de facto proti nám. Víte, jak jsme tehdy protestovali? A také se nevolalo po tom, že musí být dohoda. To ODS ani KDU-ČSL ani zaměstnavatelům nevadilo, že dohoda s námi není a bylo to o věcech, tkeré se týkají silně zaměstnanců?

De facto jim vracíte ...

Ne, my jim nevracíme, my jsme z toho docela nešťastní, že se to stalo. Byli bychom rádi, kdyby tady ta dohoda byla.

Vy jste osobně nešťastní z toho, že zákoník práce je zákoníkem nedohody?

Ne, my jsme neradi z toho, že jsme se nedomluvili, že nebyla dohoda, ale jsme přesvědčený, že o tu dohodu se nestálo, že se to chtělo odložit, aby se po volbách, pokud pro ně bude přijatelnější politický výsledek, bude tady větší síla pravice, aby se protlačil zákoník práce, který poškodí zaměstnance, který zhorší postavení zaměstnance.

Jaké pro to máte argumenty? Protože stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS Alena Páralová ve středu v té Poslanecké sněmovně při jednání o zákoníku práce odmítala argument, že by ODS nechtěla zákoník práce.

ALENA PÁRALOVÁ, poslankyně /ODS/, stínová ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ (zvukový záznam):

Naši političtí soupeři i zde pan ministr k nim patří a k jim naklonění aktivisté nesmyslně straší, že Občanská demokratická strana chce zákoník práce zrušit, že chce vrátit pracovní vztahy do raného kapitalismu, že chce zrušit ochranu zaměstnanců a tak dále a tak dále. Dovoluji si to v tuto chvíli velice důrazně dementovat.

Stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS Alena Páralová potvrdila, že její strana má vypracovaný nový zákoník práce a dodala, že je lepší než vládní návrh.

ALENA PÁRALOVÁ, poslankyně /ODS/, stínová ministryně práce a sociálních věcí /ODS/ (zvukový záznam):

Zákoník práce v pojetí Občanské demokratické strany je normou střídmou, jasnou a dostatečně určitou. Upouští od detailní regulace pracovních vztahů a uvolňuje smluvní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Před porušováním lidských práv chrání obě strany, zaměstnance i zaměstnavatele a s ohledem na zkušenosti států Evropské unie volí liberálnější pojetí při zapracování směrnic z evropských společenství do našeho práva, než je tomu v současnosti. Zákoník práce připravovaný Občanskou demokratickou stranou obsahuje zákonnou úpravu založení a skončení pracovního poměru i práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů. Zachovává základní obsahové náležitosti pracovní smlouvy, jako druh práce, místo výkonu práce, den nástupu do práce a tak dále a samozřejmě respektuje všechny mezinárodní závazky, podle kterých musí být zákonem upraveny mimo jiné následující oblasti, rovné zacházení, zákaz diskriminace, povinný minimální obsah pracovní smlouvy a její změny, informační povinnost zaměstnavatele, nejmenší rozsah dovolené na zotavenou, přestávky v práci, odpočinek mezi směnami, přestávky na kojení.

Konstatovala ve středu v Poslanecké sněmovně stínová ministryně práce a sociálních věcí za občanské demokraty Alena Páralová. Kolik ta citovaná slova uklidnila předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha, hosta Interview BBC?

Je dobře, že se paní stínová ministryně umí pochválit. Samozřejmě, že asi by bylo velice smutné, kdyby byl v šuplíku připraven návrh, který půjde proti platným směrnicím Evropského společenství a proti ratifikovaným úmluvám Mezinárodní federace práce.

Ale když jsem, pane předsedo, že teď vstoupím do vaší řeči. Poslouchal vaši tiskovou konferenci, kde jste ohlašovali demonstraci za podporu zákoníku práce, tak jste naznačovali, že ODS snad vůbec nechce zákoník práce, že to zruší a podobně. Tady jsou snad uklidňující slova.

Co se týká zrušení zákoníku práce, tak takové slova skutečně v poslední době se nevyskytují z úst představitelů ODS, protože jsou si asi vědomi toho, že by na tom měli velkou politickou ztrátu, ale pokud tam jsou zapracovaný názory a připomínky a požadavky zaměstnavatelů tak, jak je požadovali s návrhem současného zákoníku práce, který je ve sněmovně, to znamená, mít možnost propustit zaměstnance, bez udání důvodu, zkrátit výpovědní lhůty, dát dvanáctiměsíční zkušební dobu, zrušit minimální nebo zrušit minimální mzdu nebo ji nevalorizovat a podobné další věci, tak samozřejmě, že to jsou optření, ze kterých máme velké obavy, a jestli ten zákoník práce je tak dobrý, tak proč ho ODS nedala na světlo boží? Proč ho má v šuplíku a proč ho také nekonzultovali s druhým sociálním partnerem, to znamená s námi odbory a proč to připravovala jenom se zaměstanvateli?

Očekáváte tedy, že jestliže stínová ministryně práce, sociálních věcí za ODS Alena Páralová myslí svá slova o novém zákoníu práce vážně, tak by ho co nejdřív měla dát Českomoravské konfederaci odborových svazů?

Měla by ho dát nejen nám, ale měla by ho dát dalším subjektům a měla by říci, jak v těch věcech, ve kterých zaměstnavatelé požadovali, aby se do tohoto návrhu současného, co je ve sněmovně, dostali, jak v těchto věcech se ODS vyjadřuje. Já mám obavu, že tam bude právě ten střet.

Ke kterým změnám jste vy jako Českomoravská konfederace odborových svazů ochotni přistoupit v rámci onoho nového vládního návrhu zákoníku práce, protože bezesporu projde ještě mnoha změnami?

Ne, ten zákoník práce si myslím, že prošel velice důkladným připomínkovým řízením. Bylo mnoho let na přípravu, hodně se diskutovalo a tam těch změn by moc být nemělo. V té Poslanecké sněmovně by se měly vlastně vychytávat jenom legislativní a technické věci a ne věcné úpravy.

Rozumím tom správně, že pro vás jako předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů je nepřijatelné, aby tam docházelo k nějakým zásadnějším změnám?

A pokud se týká hmotně právní úpravy, tak se domnívám, že zhoršit ty podmínky pro zaměstnance pro nás není přijatelný.

I proto budete demonstrovat?

Ne, my budeme demonstraci konat za to, že chceme ten zákoník práce, aby byl přijatý, protože je tady celá řada názorů, že by neměl být vůbec projednáván a že by měl být zastaven proces projednávání a za druhé chceme protestovat proti těm návrhům, které byly singnalizované z řad zaměstnavatelů zejména, že je budou prosazovat v Poslanecké sněmovně. Já jsem tady některé z nich uvedl a jsou to samozřejmě návrhy, které by zhoršily výrazně postavení zaměstnace. Jestli někdo má skutečně zájem na tom, aby byl propouštěn bez udání důvodu z týdne na týden, tak to si může se svým zaměstnavatelem dokonce i dojednat formou dohody. Takovíto lidé, kteří nechtějí ochranu, takto se mohou ve svých vztazích se zaměstnavatelem řídit. Ale víme, že velká část lidí, velká část především zaměstnanců chce mít drobet také určitou jistotu a pravidla a chce, aby s nimi bylo jednáno slušně a k tomu je potřeba také, aby byl dobrý jasný srozumitelný zákoník práce.

A co ty dva paragrafy, o kterých KDU-ČSL tvrdí, že jsou protiústavní?

Samozřejmě, pokud by se škrtly celý, tak skončí de facto v pravomoci závodních výborů přímo ve firmách. Pokud by se tam udělala určitá legislativně technická úprava v tom závazném pokynu v oblasti bezpečnosti práce, tak je to jiná věc. My jsme připraveni o tom jednat.

Pro vás je nepřijatelné, rozumím-li tomu správně, vyškrtnutí těch dvou sporných paragrafů?

Ale určitě legislativně technickou úpravu jsme ochotni o ní jednat.

A co by mělo být předmětem?

Ale pozor, to jsou paragrafy, které platí patnáct let a KDU-ČSL nikdy nevadily.

To říkáte stejně jako to říká vicepremiér Zdeněk Škromach.

Ale vždyť je to pravda? Pan Kalousek hledal nějaký zástupný problém, aby mohl ten zákoník práce bojkotovat. Protože jemu jde o něco jiného. Jemu jde přesně o to, o co jde podnikatelům. Vždyť on s nimi má velice úzké vazby.

Teď narážíte na Antonína Drábka?

To jde o ty věci, týkající se propouštění zaměstnanců, aby se nevalorizovala minimální mzda, a o takovéto věci.

Konstatuje předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Děkuji za toto Interview BBC, na shledanou.

Také děkuji, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.