Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

Citace rozhovoru v médiích

	Martin Roman ve studiu BBC

Expanze energetické společnosti ČEZ pokračuje. Koncem září získal ČEZ majoritní podíl v největší tuzemské hnědouhelné firmě - Severočeské doly. Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka k ceně, za kterou ČEZ většinový podíl v dolech získal, uvedl:

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Cenová nabídka, kterou tato společnost předložila na základě ocenění znalcem, který byl ustanoven soudem, činí devět miliard čtyřicet šest milionů korun, což představuje částku tisíc sedm set osmdesát pět korun na jednu akcii.

Konstatoval vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka. Nejen o dalším rozvoji ČEZu bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl po roce předseda představenstva a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Martin Roman. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Hezké odpoledne.

Dovolte, abych byl v úvodu osobnější. Kolik času věnujete v průběhu dne sledování hodnoty akcií vašeho podniku?

Dvakrát denně jednu sekundu, když mi přijde esemeska ve dvanáct a ve čtyři hodiny.

Jenom jednu sekundu, i když to tak roste?

Tak, ta esemeska mi chodí pouze dvakrát, dvakrát denně, a to přečtení mi trvá možná tak, já nevím, dvě sekundy.

Nakolik, nakolik vedení ČEZu poškozuje informace, že Komise pro cenné papíry podezírá místopředsedu představenstva Alana Svobodu z toho, že letos v květnu zneužíval firemní informace a vydělával na obchodech s akciemi ČEZu?

Tak, já bych neřekl, že přímo poškozuje. Samozřejmě to je ne úplně šťastná záležitost. Myslím si, že pokud tam nějaká chyba vznikla, vznikla v komunikaci.

V komunikaci koho s kým, že vstupuji do vaší řeči?

V komunikaci celé té záležitosti. Já myslím, že Alan Svoboda neudělal nic, co by bylo protiprávního. Když se podíváme na ten obchod, jak celý probíhal, on nakoupil akcie, pravda, jeden pracovní den před zveřejněním výsledků. Na druhou stranu ty výsledky žádným způsobem neměly vliv na cenu těch akcií. A ty výsledky byly buď v souladu s očekáváním analytiků, nebo dokonce v tržbách pod jejich očekáváním a průměrně trvá dva dny, než se projeví informace z tiskové konference na kurz akcií ...

Dovolte, ale tam došlo k růstu cen akcií o pět korun, pokud se nemýlím, během těch tří ...

Ano, ale to je průměrná volatelita denního kurzu je jedna celá sedm procent v období prvního pololetí našeho roku. Čili, to není možno brát, jako že pět korun je růst na základě zveřejnění nějakých našich výsledků. Dokonce po dvou dnech po té tiskové konferenci ta cena klesla, takže on po dvou dnech byl minus asi čtyřicet tisíc korun, a dokonce po deseti dnech po té tiskové konferenci byl minus čtvrt milionu korun. Čili, v žádném případě není možno říct, že využil nějakých informací, koupil akcie a ty akcie raketovým způsobem skočily po tom zveřejnění a on na tom vydělal. Opak je pravdou. Ty akcie nakonec klesly po zveřejnění těch výsledků. Bylo to dáno ani ne vlastními výsledky, ale obecně chováním trhu a cena těch akcií vzrostla až po poměrně mnoho týdnech a to, co možná nebylo úplně, úplně dobře zkomunikováno, bylo, jak ty akcie prodával. Já si myslím, že možná mohl tehdy říct dopředu, chci ty akcie prodávat, byť je prodával z naprosto lidského důvodu. On bydlí v rodinném domě, kde tu druhou ideální polovinu vlastní někdo, kdo ji v té době nabídl k prodeji a on potřeboval likvidní prostředky.

Znamená to, že věříte, že ono prošetřování Komise pro cenné papíry neskončí tím, že by se prokázalo, že místopředseda představenstva ČEZu Alan Svoboda, řekněme, přestoupil paragraf sto dvacet čtyři zákona o podnikání na kapitálovém trhu?

Já si myslím, že se, že Alan Svoboda svým činem žádný paragraf neporušil.

V každém případě je to ale pro vás jako pro ČEZ nepříjemná informace.

My jsme si z ní vzali i ponaučení a přijali jsme vnitřní pravidla do budoucna, která by tomu měly zamezit. Máme pravidla, která jsou běžná například ve společnosti, jako je E.ON, že dvacet dní před zveřejněním výsledků, ať již kvartálních nebo ročních a dva dny po jejím zveřejnění jsme se zavázali, že manažeři nebudou obchodovat s akciemi. Takže, věřím, že i do budoucna zamezíme i těmto záležitostem.

Akcie ČEZu za poslední rok vzrostly o dvě stě procent a emise se tak stala největším akciovým titulem ve východní Evropě. V jaké fázi jsou, pane generální řediteli, úvahy o uvedení akcií ČEZu na zahraničních trzích?

Tak, já bych malinko poopravil, největším titulem ve východní a střední Evropě, protože dokonce ani Rakousko nemá žádnou firmu, která by svojí tržní kapitalizací byla větší než ČEZ. My přemýšlíme ...

Kdybych byl vaším vlastníkem, dávám prémie za to.

My přemýšlíme o double listingu, to znamená, že stávající float akcií bychom uvedli na nějakou další burzu. Zatím samozřejmě nějaká nová emise, která by znamenala, že stát dá část svých akcií na burzu, o této se v dnešní době nehovoří.

Na jakou burzu uvažujete o překlopení těch stávajících akcií, se kterými se zatím obchoduje na pražské burze?

Tak, já si myslím, že to může mít smysl na ty burzy, kde je přetlak, přetlak kapitálu a zároveň na burzy, ke kterým má ČEZ nějaký synergický vztah ve smyslu například, že na ty trhy hodlá vstoupit v rámci své expanze.

Můžete popsat, kdy by se mohlo rozhodnout a o jaké trhy by šlo?

Já myslím, že by to rozhodnutí mělo padnout do konce roku.

A o jaké trhy by šlo, zněla podotázka?

Já myslím, že my si ještě pořád děláme analýzu a určitě to řekneme veřejně v okamžiku hned, až v tom budeme mít jasno.

Hodnota akcií ČEZu se zvyšuje i s každým expanzním krokem vašeho podniku. Koncem září se veřejnost dozvěděla, že ČEZ se stane hlavním vlastníkem Severočeských dolů. Od státu koupí ČEZ více než pětapadesátiprocentní balík akcií. Tady jsou slova vicepremiéra, ministra financí Bohuslava Sobotky:

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Cenová nabídka, kterou tato společnost předložila na základě ocenění znalcem, který byl ustanoven soudem, činí devět miliard čtyřicet šest milionů korun, což představuje částku tisíc sedm set osmdesát pět korun na jednu akcii.

Konstatoval 29. září ministr financí Bohuslav Sobotka. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban k závazkům ČEZu v souvislosti s touto transakcí pak ještě uvedl:

MILAN URBAN (zvukový záznam): Dále se ČEZ zavazuje, že po dobu deseti let neprodá akcie. Zavazuje se k tomu, že nepřevede výkon akcionářských práv. Dále je zde závazek, že po celých deset let bude minimálně jeden člen dozorčí rady určen Fondem národního majetku.

Konstatoval 29. září ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Dodám, že dosud držel ČEZ v Severočeských dolech třiceti sedmiprocentní akciový podíl. Po koupi státního pětapadesátiprocentního balíku budete mít zhruba devadesát tři procenta akcií Severočeských dolů. Máte už, pane generální řediteli jasno v tom, zda navýšíte podíl v Severočeských dolech na sto procent podniku a budete tedy vykupovat akcionáře od těch minoritních, sedmiprocentních akcionářů?

Tak, logicky se to nabízí, byť já myslím, že ČEZ zaplatil poměrně, ne poměrně, velmi vysokou částku. Když se podíváte a srovnáte to s těmi cenami, které byly v tom tenderu před dvěmi roky, tak tam nejvyšší částky byly pod sedm miliard korun a ...

Vy jste dali devět a když dáme dohromady ještě balíček, který byl z výplaty dividend, tak je to dohromady jedenáct miliard, pokud se nemýlím.

Ano, a ještě navíc tam došlo k nějakému posunu, posunu hodnoty SD, myslím si, že poměrně významnému směrem dolů díky těm technickým potížím s výstavbou tunelu, přeložky toho tunelu. Takže, myslím si, že ta naše nabídka je téměř dvojnásobná, než byla nabídka, nejlepší nabídka tehdy. Přesto je to pro ČEZ velmi důležitý obchod a myslím si, že velmi, budeme určitě velmi relevantně zvažovat možnost získat sto procent té společnosti, protože to samozřejmě zjednoduší řízení té společnosti.

Kdy se tedy rozhodne v tomto případě?

Tak, my dneska musíme čekat na doběhnutí procedur, které jsou spojené s prodejem, to je především souhlas antimonopolního úřadu ...

Který by podle informací BBC měl být na přelomu listopadu a prosince letošního roku, podle těch nejnovějších zpráv.

Takže, myslím si, že ...

Vy očekáváte, že ta smlouva, že opět vstupuji do vaší řeči, bude podepsána do konce letošního roku?

Tak, byli bychom rádi, abychom už příští rok měli plně tu společnost konsolidovánu.

A pak by došlo v jakém časovém rámci, když podepíšete smlouvu, k výkupu těch minoritních akcionářů?

Tak, já myslím, že na to rozhodování nám stačí několik málo týdnů.

Vy jste k rozhodnutí vlády koncem září, když vláda rozhodla, že to bude právě ČEZ, kdo získá Severočeské doly, řekl doslova, cituji: "Půjde o jednu z největších investic ČEZu uskutečněných v České republice." Konec citátu. Dovedete odhadnout, jak a zda se integrace Severočeských dolů a ČEZu projeví na cenách elektřiny nebo uhlí?

Tak, já myslím, že to první, co je důležité, se projevily na cenách akcií a tím dostal stát další velmi významný výnos v řádu několika miliard. Protože jedna koruna, o kterou stoupne cena akcií ČEZu na burze, znamená, že naši akcionáři vydělají šest set milionů korun, z toho stát jako dvoutřetinový vlastník vydělá čtyři sta milionů korun, to znamená na každého člověka čtyřicet korun zisku za jednu korunu, kdy akcie stoupnou. A já si myslím, že po tom zveřejnění ty akcie vystoupaly i díky tomuto prostě v celkové hodnotě pro stát o několik miliard.

Jenom dodám, berte to jako úsměvný přípodotek, že na to, že tomu věnujete dvě vteřiny denně, jste velmi dobře informován.

Takže, to je první dobrá zpráva. A samozřejmě je to dobrá zpráva i pro dlouhodobý vývoj cen elektřiny, byť cena elektřiny se nevyvíjí jenom od nákladů dneska už z velké části stanovená tržně, tak určitě samotný fakt, že výrobce elektřiny bude mít kontrolu, bude přímo vlastnit ten důl, je nejlepším předpokladem pro to, aby mohl využít všech nákladových synergií a vyrábět za co nejnižší ceny.

To znamená, že se to projeví jak konkrétně, pokud byste měl běžnému odběrateli, zákazníkovi říci, zda odběratel a zákazník ČEZu pocítí to, že ČEZ získal Severočeské doly. Jak konkrétně se to projeví?

Tak, já si myslím, že se to projeví především tak, že pokud poroste cena elektřiny na světových trzích, tak pro českého odběratele, tak cena elektřiny může růst pomaleji.

Prodej majoritního balíku akcií Severočeských dolů energetické společnosti ČEZ má jisté podmínky. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban ke smlouvě mezi státem a ČEZem dodává:

MILAN URBAN (zvukový záznam): Znamená garanci, že hnědé uhlí bude využíváno jako strategická surovina pro výrobu elektrické energie další desetiletí, což posiluje nezávislost České republiky na rizicích spojených s dodávkami cizích zdrojů. ČEZ se zároveň zavazuje k celé řadě povinností. Já uvedu ty nejvýznamnější. Po dobu patnácti let bude stanoveno přesné, bude stanovena přesná těžba, objem těžby hnědého uhlí, tedy objemy těžby. Také počet zaměstnanců do roku 2015 je závazkem, který ČEZ podepíše. Proti současnému stavu, kdy je zaměstnáno čtyři tisíce devět set zaměstnanců v této společnosti, nesmí počet zaměstnanců v roce 2015 klesnout pod počet čtyři tisíce tři sta osmdesát pět zaměstnanců.

Konstatoval 29. září ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Základní otázka, jak silná byla nebo je vazba mezi úspěšnou privatizací Severočeských dolů ze strany ČEZu a obnovou uhelných elektráren na severu Čech, do kterých budete investovat, tuším, sto miliard korun českých?

Ta vazba je naprosto přímá. Já si umím obtížně představit, že bychom mohli vynaložit tak velkou částku, kterou jste zmiňoval na obnovu našich elektráren, kdybychom neměli jasnou a pevnou záruku toho, že máme na dobu životnosti těch elektráren, což je pětadvacet let od zprovoznění retrofitované elektrárny a minimálně čtyřicet let ...

Retrofitovaná, to je obnovená nebo ...?

Existují dva způsoby obnovy. Jeden způsob obnovy je zásadní modernizace, které říkáme retrofit, kdy, řekněme, ale dvě třetiny všech komponentů jsou nové a druhá je výstavba úplně nová na zelené louce. Takže, ta obnovená nebo modernizovaná elektrárna, ta má životnost pětadvacet let a úplně nová minimálně čtyřicet. A my musíme mít záruku, že po celou tu dobu dostaneme potřebné množství elektřiny za, pardon, potřebné množství uhlí za jasně definovanou cenu, s kterou můžeme kalkulovat. Jinak by nebylo zodpovědné od nás tu investici vůbec udělat.

Když se podívám na kompletní obnovu a plán kompletní obnovy těch elektráren, které pak můžou dál, když jsou obnoveny, sloužit těch pětadvacet let, pokud jsem vás poslouchal pozorně, tak, pokud se nemýlím, kompletní obnova čeká elektrárny Tušimice II, Prunéřov II, Počerady a Mělník. V Ledvicích a v Počeradech mají vzniknout nové bloky. V jakém časovém rámci dojde k té obměně stávajících a výstavbě nových bloků elektráren?

Tak, my bychom chtěli začít elektrárnou Tušimice, kde je ta situace nejvhodnější pro to začít. Elektrárna Tušimice by měla být kompletně zmodernizována kolem roku 2010, potom trvale přejdeme na modernizaci bloku v Prunéřově, ale zároveň už v době, kdy budeme modernizovat Tušimice, budeme stavět nový blok v Ledvicích a následně potom vlastně v Počeradech. Ten důvod, proč ty modernizace se musí naskládat za sebe, je ten, že my nemůžeme najednou z té soustavy vyjmout tak velký výkon, protože by byl nedostatek elektřiny. I proto budeme vždycky modernizovat pouze dva bloky v jednu dobu, čili ten výpadek bude pouze něco kolem čtyři sta megawatt ...

A ta výstavba, ta výstavba těch nových bloků například v Ledvicích a v Počeradech?

Ta neváže samozřejmě na tu modernizaci, protože to je přidání nového, nového zdroje, čili to může běžet paralelně.

A to, o čem se teď bavíme, to bude stát těch sto miliard? Ona čísla, která jsem četl, ať už v denících nebo jak o tom mluvil ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, se liší, od sta miliard do sta třiceti. Kde je těch třicet miliard?

Tak, to záleží, co do toho všechno počítáme. My samozřejmě dnes nemůžeme mít úplně přesnou částku, kolik bude stát retrofit počeradského bloku, který uděláme v roce 2018, to nemůžeme úplně jasně predikovat. Záleží, zda se bavíme v dnešních cenách anebo v cenách běžného roku. Záleží, zda toho počítáme pouze uhelné zdroje, anebo i případnou výstavbu plynových a uhelných zdrojů, plynových obnovitelných zdrojů.

11. září deník Hospodářské noviny referoval, že čtyři hnědouhelné elektrárny už nemají perspektivu v České republice a ČEZ je jednoduše zavře. Po roce 2015 mají skončit elektrárny Prunéřov I, Mělník III, Chvaletice a Tisová. Už je ten záměr definitivní?

Tak, já myslím, že je ten záměr téměř definitivní a nevychází ani tak z toho, že by se rozhodli moudří manažeři v ČEZu, on vychází z toho, že prostě nebude dost uhlí na to, aby všechny ty elektrárny mohly do budoucna fungovat. Uhlí je nesmírně cennou surovinou, které máme v České republice velice omezené množství a pro tyto čtyři elektrárny toho uhlí prostě nebude dost.

I když máte Severočeské doly.

I když máme Severočeské doly. My si musíme říct, že se bavíme o časovém horizontu ne nejbližších jednotek let, ale spíše desítek let, kdy tyto elektrárny budou postupně končit mezi roky 2020 a 30.

Není tedy pravdivá informace Hospodářských novin, že po roce 2015 by se hned začaly v krátkém časovém sledu tyto elektrárny uzavírat. To znamená, že očekáváte až rok 2020, rozumím-li vám správně a bude to rozloženo do časového řádu.

I tam samozřejmě bude důležitým prvkem, jaká bude aktuální situace na trhu s elektřinou. Ale myslím si, že dvacet až třicet bude rozhodně ta zásadní část těch elektráren, o kterých jste hovořil.

Když se předseda představenstva, generální ředitel ČEZu Martin Roman, host Interview BBC, podívá na budoucí výrobu energie na území České republiky, má jasnou představu o rozšíření jaderné elektrárny Temelín, nebo dokonce o výstavbě nové jaderné elektrárny?

Tak, já mám jasnou představu o tom, že pokud nepostavíme nové zdroje, tak někdy mezi roky 2016 a 2018 bude Česká republika, dnešní druhý největší evropský importér, mít nedostatek elektrické energie.

To znamená, že bude muset dovážet. Ne, že bude soběstačný, ale bude muset dokonce dovážet.

Pokud bude odkud, protože když se podíváte, tak všechny státy okolo nás jsou na tom ještě podstatně hůře, než jsme na tom my. Takže, logicky se nabízí alternativa vystavět nové zdroje energie. My jsme velmi limitováni v uhlí, tam víme, že nejsme schopni obnovit ani stávající objem, poptávka v České republice roste v současné době kolem dvou až tří procent ročně, co, když si nakumulujete na deset až patnáct let dopředu, tak to je poměrně jasné číslo. Plyn se sice nabízí, je to poměrně ekologický zdroj, nicméně zdroj, který je, jehož cena je přímo navázána na cenu ropy a zdroj, který je v dnešní době nesmírně drahý. A z toho logicky vyplývá, že nejbližší desítky let by měly být dekádami renesance jaderné energie. Česká republika je zemí, která má jednu z největších podpor mezi občany výstavby a vůbec provozování jaderné energetiky ...

Vy to tak hezky, pane generální, vyprávíte, že už je snad rozhodnuto.

Ne, rozhodnuto není. My děláme analýzy, analýzy primárně ekonomické a obchodní, zda opravdu budeme tu elektřinu potřebovat, v kterém roce, zda ji budeme schopni prodat za cenu, při kterých se nám vyplatí postavit novou jadernou elektrárnu a ...

Kdy se tedy rozhodne? Kdy se rozhodne o tom, zda a je to nejpravděpodobnější scénář, že Temelín se bude rozšiřovat?

Já nechci říct, že to je nejpravděpodobnější scénář. My dneska jakoby zkoumáme ... Ono se to samozřejmě na první pohled nabízí jako selským rozumem jakoby poměrně nejvýhodnější řešení.

Ano, že když už tam jsou, tuším, tři věže, tak ...

Tam jsou čtyři.

Dobře. Tak, to jsem se nedopočítal. Takže, se to rozšíří.

Hm. Ale my nechceme rozhodovat na základě pocitů, chceme si udělat jasnou analýzu, takže spolu s poradci analyzujeme všechny, všechny možnosti toho, jak vlastně ten zdrojový mix ČEZu by v budoucnu měl vypadat.

Základní otázka, kdy budou ony analýzy hotovy?

Já myslím, že do půl roku bychom to měli mít jasné.

To znamená, že do jara, březen bude jasno, zda se bude dostavovat nebo přistavovat Temelín, či vznikne nová jaderná elektrárna na zelené louce.

Anebo se nám podaří najít tolik projektů na obnovitelné zdroje ...

To je zajímavá cesta. Je reálná, když tady s ní operujete?

Při současném stavu technických znalostí je reálná velmi obtížně. Česká republika má bohužel tu nevýhodu, že má hrozně málo míst, kde by byla smysluplná větrná elektrárna tím, jak jsme obklopeni hraničně horama. De facto větrná energetika je smysluplná pouze na místech, kde je nějaké procento času, vítr o nějaké minimální rychlosti a tyto lokality jsou v České republice bohužel pouze na těch nejhezčích místech, vrcholků našich hor ...

A co, co voda?

I zde bohužel je naprostá většina těch případů již vyčerpána. My toky, na kterých by se mohla postavit průtočná elektrárna, de facto jsou vyčerpány kromě několika malinkých projektů. A ta načerpávací je zajímavá pouze pro, jako špičkovací zdroje. Ekologicky je to velmi komplikovaný projekt, protože musíte zatopit jednu lokalitu, uříznout nějaký kopec, čili z pohledu ekologického je to minimálně stejně senzitivní stavba jako jaderná energetika a kromě toho je to velmi, velmi drahý zdroj. Čili, to, co dneska se nám jeví jako nejsmysluplnější z obnovitelných zdrojů je biomasa a to je cesta, kterou bychom chtěli jít a určitě bychom chtěli zvyšovat podíl elektřiny vyrobené z biomasy.

Máte nějaký konkrétní závazek?

Konkrétní závazek vyplyne z toho, jakou stanoví regulátor cenu pro výkup takovéto elektřiny. My bychom ji byli schopni vyrobit velké množství, ale ona se vyplatí vyrobit pouze tolik, kolik vám vyjde matematickou rovnicí a regulátor vám stanoví cenu, máte nějakou vstupní cenu té zelené štěpky nebo dřevní štěpky a do nějaké ceny se vám to vyplatí už a do nějaké ne.

O regulátorovi, energetickém úřadu ještě bude v tomto pořadu řeč. 4. října Hospodářské noviny zveřejnily možný plán německého koncernu E.ON a vašeho ČEZu o výstavbě společné elektrárny v České republice. Jak daleko je, pokud je, nějaký takový konkrétní projekt, že byste se E.ONem stavěli společnou elektrárnu?

Žádný takový konkrétní projekt není. My jsme, pouze obě strany nedementovaly nebo nevyloučily, že by něco takového v budoucnu mohlo být možné. A to je pravda, my opravdu na některých zahraničních trzích přemýšlíme o nějakém společném projektu, ale žádný projekt není ve stádiu, že bychom měli týmy, které by ho analyzovaly a právníci pracovali na ...

Když jste byl v tomto pořadu naposledy, což bylo před tím zmiňovaným rokem, tak jste také naznačil, že ČEZ zvažuje výstavbu zcela nové elektrárny na Slovensku. Stát by podle vašeho rok starého názoru nebo plánu mohla poblíž slovenských hranic s Polskem. Jak daleko je ten projekt?

Já jsem neříkal, že s Polskem, já jsem říkal, že by mohla stát na hranicích, já jsem neřekl s kterou zemí, protože kdybych tu zemi řekl, tak tím do značné míry odkryji naše záměry konkurenci. Tento projekt v současné době se nám nezdá být aktuální z pohledu poměrně vysokých cen černého uhlí, které jsou taky komoditou na světovém trhu a v tomto roce mají svoje maxima za posledních mnoho let.

Když vláda koncem září rozhodla o prodeji majoritního balíku akcií Severočeských dolů energetické společnosti ČEZ, pronesl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban i tato slova:

MILAN URBAN (zvukový záznam): ČEZ se tímto stává nadnárodním šampionem. Jak jste měli možnost zaregistrovat, stoupá rating této společnosti a snad stojí za to na závěr podotknout, že v průběhu několika málo let došlo ke zhodnocení akcií ČEZu, což ve své podstatě v součtu znamená zhodnocení více než dvě stě miliard korun. Tedy ČEZ díky dobrému způsobu hospodaření, díky dobré komunikaci ve strategických rozhodnutích se státem zajistil, že Česká republika je o dvě stě miliard korun bohatší.

Konstatoval koncem září ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. ČEZ v uplynulém roce expandoval, koupil tři distribuční firmy v Bulharsku a vyhrál soutěž na jednu distribuční firmu v Rumunsku, zajímá se o rumunské elektrárny. Letos jste se přihlásili do soutěží na prodej elektráren v Polsku. Pane generální řediteli, existují v dohledné době ještě nějaké další zamýšlené akviziční plány ČEZu?

Tak, určitě ještě není rozhodnuto o tom, jak dopadne prodej dvou elektráren černouhelných Russe a Varna v Bulharsku. Byť ČEZ nedal nejvyšší nabídku, tak ruská firma, která dala nejvyšší nabídku, zatím elektrárny nezaplatila. Čili, ta možnost pořád ještě existuje. Bude vypsán další tender na prodej distribuční společnosti v Rumunsku. Je to distribuční společnost, která zahrnuje hlavní město Bukurešť. Budou se v Rumunsku privatizovat tři komplexy energetické, vždycky je to elektrárna spolu s hnědouhelným dolem.

Do toho všeho vy půjdete, ať už do distributora v Bukurešti i do těch tří elektráren?

Tak, neříkám, že půjdeme do všech těch projektů, ale určitě si všechny zanalyzujeme a určitě do velké části z nich půjdeme, protože zrovna ty, které jsem zmiňoval, jsou projekty mimořádně zajímavé. Neznamená to, že ČEZ chce koupit vše, co je na prodej ve střední a východní Evropě, ale ...

No, chcete superČEZ, tak byste ...

Ne, my nechceme superČEZ, my chceme maximální výnos pro naše akcionáře a superČEZ může být jednou z cest, ale určitě ne za cenu, že by cena za akvizici byla taková, že by to nebylo výhodné pro naše akcionáře.

Můžete ještě zmínit, zda se nabízejí další oblasti a další projekty, které si teď analyzujete, krom těch, o kterých já jsem se zmínil a vy jste je doplnil?

Tak, jeden z možných projektů je například prodej distribuce v Makedonii, který by měl být ještě vypsán do konce roku.

A ten už máte zanalyzován, že do toho byste šli, Makedonie?

Tak, když se prodává distribuce, tak je vždy smysluplné do toho jít. Otázka je, zda ta naše analýza a stanovení ceny bude vyšší než u těch ostatních konkurentů, protože situace se na tom trhu velmi, velmi zostřila tím, jak rostou ceny v celé Evropě. Většina provozovatelů energetických sítí a zdrojů vykazuje vysoké zisky a zatímco na první privatizaci distribuční společnosti v Rumunsku jsme se účastnili pouze my a E.ON, tak na tuto bukurešťskou je již deset zájemců odlistováno a všechno velká jména evropské energetiky.

Když se zaměříme na ceny energií, jak budou vypadat v následujících, alespoň těch předvídatelných letech? Pokud se nemýlím, tak vy jako ČEZ počítáte s tím, že budete zvyšovat cenu energií v nejbližších, řekněme, dvou letech.

Myslím, že rozhodnutí o růstu cen energií není tak rozhodnutí managementu ČEZu, je to prostě situace na trhu. Cena elektřiny je determinována dvěmi hlavními faktory. Ten jeden je cena povolenky CO2 v dnešní době, kdy povolenka stojí dvacet euro a variabilní náklady na výrobu jedné megawatthodiny elektrické energie jsou patnáct euro, tak je logické, že je nevýhodné pro akcionáře, aby firma vyráběla elektřinu za cenu nižší, než je pětatřicet euro, což je přesně ta cena, která je cena v České republice na příští rok. A zároveň matematicky z toho vychází další faktor, cena v Německu je směrodatná pro vývoj cen elektřiny ve střední Evropě. A cena v České republice je také matematická, výsledkem matematické rovnice - cena v Německu, minus cena přeshraničních profilů. Cena v Německu dneska je nějakých pětačtyřicet euro za megawatthodinu a cena přenosového profilu je deset euro za megawatthodinu. Zase jsme u těch už zmiňovaných pětatřicet euro. Čili, ta cena je výsledkem opravdu tržního působení těchto dvou hlavních faktorů a není výsledkem rozhodnutí vedení ČEZu.

To znamená, že, pokud se nemýlím, tak pokud by to bylo na rozhodnutí vedení ČEZu, tak byste srovnali ty ceny zhruba o čtvrtinu až třetinu, že by se měla cena té takzvané silové energie, jak vy jí říkáte, zvýšit.

Já myslím, že to je absolutně, absolutně kdyby a samozřejmě management ČEZu musí dbát na všechny akcionáře, to znamená na toho největšího, ale i na ty ostatní a musí udělat taková rozhodnutí, která jsou v zájmu všech akcionářů. Nicméně tady je to naše dilema, jednodušší o to, že opravdu nemůžeme tu cenu ovlivnit, ta cena je daná trhem od tohoto roku o to více, že nám antimonopolní úřad jako podmínku toho, že si můžeme nechat Severočeskou energetiku, stanovil, že musíme prodávat poměrně velkou část elektřiny, čtyři sta megawatt, musíme prodávat pomocí virtuální aukce a ta už poměrně jasně stanovuje tu cenu.

A když se zaměřím ještě na jednu věc, ta se týká odhadu zisku vaší energetické společnosti. Je to právě, řekněme, posilování kurzu koruny, která pravděpodobně zvýší i zisky, zisk ČEZu. Patnáct miliard v letošním roce. Jaká bude predikce koncem října? Sedmnáct, dvacet miliard?

Tak, my tu predikci samozřejmě můžeme říct teprve v okamžiku, kdy jí řekneme burze a já myslím, že BBC bude určitě přítomna té tiskové konferenci, takže ji bude vědět hned, jak se jí dozví i všichni ostatní na burze.

My bychom si přáli, abyste nám to řekl dnes.

To bohužel samozřejmě není možné.

To znamená, je reálné, že skončíte v zisku nad patnáct miliard korun?

Já myslím, že my jsme nějaké /nesrozumitelné/ veřejně řekli. Ty se zatím nemění do doby, než řekneme na tiskové konferenci, která se bude konat na konci října, /nesrozumitelné/ nové.

Víc asi generální ředitel a předseda představenstva společnosti ČEZ Martin Roman neřekne k této věci. Děkuji, že jste byl půl hodiny hostem Interview BBC a přeji vám vše dobré. Někdy příště na shledanou.

Díky, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

ČEZ si silně polepší, předpovídají analytici

Hospodářské noviny, 27.10.2005 - Tržby energetické společnosti ČEZ se za devět měsíců roku zvýší meziročně o víc než šest procent a překročí 48 miliard korun.

Tak zní předpovědi analytiků společností Cyrrus a Patria Finance o hospodaření energetického kolosu. Podle Atlantiku FT mohou být tržby ještě o miliardu vyšší. Oficiální čísla ČEZ zveřejní v pondělí.

Experti, kteří ČEZ dlouhodobě sledují, čistý zisk odhadují na 12,9 až 14,2 miliardy korun. Vloni v této době činil jen 9,9 miliardy.

»To by mohl být další impuls k návratu hodnoty akcií na prázdninová maxima,« předpovídá Jan Procházka z Cyrrusu. Ten sice kvůli strukturálním úpravám skupiny ČEZ čeká nižší prodej elektřiny, ale to vynahradí výrazně vyšší tržby. Za nimi mají být stále vyšší velkoobchodní marže a efektivnější nasazování energetických zdrojů s nízkými náklady.

Stagnaci prodeje elektřiny předpovídá i Tomáš Gatěk z Patrie. »Export by měl klesnout. V porovnání s předchozím obdobím roku se třetí čtvrtletí vyznačuje nižšími tržbami za elektřinu,« upozorňuje Gatěk. Tržby ale ovlivňuje růst ceny. Patria čeká, že průměrná cena elektřiny vzroste meziročně o devět procent.

Na dobrém hospodaření firmy se však projevuje i probíhající restrukturalizace. Například centralizace nákupu podniku ušetřila už přes miliardu korun. Před rokem se odhadovalo, že tím ČEZ ušetří pět až deset procent těchto nákladů. Nakonec ale uspořil 16 procent.

»Klíčové bylo podepsání dlouhodobých smluv se Severočeskými doly a s Mosteckou uhelnou společností,« uvedl Daniel Beneš, ředitel úseku Nákup.

Pozitivní vývoj, spojovaný s expanzí ČEZ do zahraničí, podle analytiků nenaruší ani včerejší neúspěch ČEZ při privatizaci bulharské tepelné elektrárny ve Varně. Tu získal ruský UES za 578,8 miliónu eur (17,2 miliardy Kč).

Tedy víc, než nabídl ČEZ. Ten si dlouhodobě hlídá návratnost investic a akvizice nepřeplácí. »Chceme maximální výnos pro akcionáře. Ne ale za cenu, že by pro ně byl nevýhodný,« řekl šéf ČEZ Martin Roman v nedávném rozhovoru pro české vysílání BBC.

Pražskou burzu zasáhl výrazný propad

Hospodářské noviny, 20. 10. 2005, strana: 25 - České akcie se včera pod vlivem zahraničních trhů propadly. Zatímco americké a evropské indexy klesaly vesměs o procento až dvě, pražský PX-D ztratil další 4,13 procenta na hodnotu 3253,1 bodu. »Hlavním důvodem včerejšího vývoje byl výhled na zvyšování úrokových sazeb, především ve Spojených státech,« myslí si Bohumil Pavlica ze společnosti BH Securities.

Meziměsíční růst amerických výrobních cen byl totiž v září nejsilnější za posledních 15 let. Vyšší úrokové sazby by přiměly více investorů upřednostnit americké dluhopisy před středoevropskými cennými papíry. Tato obava se na akciových trzích promítla už v závěru úterního obchodování.

Na obzoru jsou výsledky

Tento týden se tak opakuje vývoj dvou týdnů předchozích: akcie rostly, do poloviny týdne ale optimismus trhu vyprchal a kursy se znovu a silněji propadly. Index PX-D tak výrazně sestoupil z říjnového historického maxima. Místo bezmála 44 procent je tak nyní od začátku roku silnější pouze o čtvrtinu. Stále ovšem překonává sousední trhy řazené zahraničními investory do skupiny »emerging markets«. Polský WIG 20 přidal letos necelých 17 procent. »Blue chips« zařazené do indexu Hungarian Traded posílily o 11 procent. Zlomovým okamžikem pro pražský trh by měla být »výsledková sezóna«. Ta podle údajů společnosti Patria začíná 26. října nekonsolidovanými výsledky Unipetrolu.

Na přelomu měsíce pak svoje hospodaření odhalí obě v Praze obchodované banky, Zentiva a ČEZ. »Pokud budou výsledky firem atraktivní, začnou se na trh vracet kupci,« soudí Pavlica. A zisky by podle všeho skutečně neměly být pro trh zklamáním, dodává. Silný pokles ČEZ Včerejší pokles vedly akcie elektrárenské společnosti ČEZ, které ubraly 7,5 procenta a zastavily se pouhých 50 haléřů nad 600 korunami za kus. Ještě 4. října přitom akcie stála přes 748 korun. Dlouhodobě ale ČEZ patří k těm českým akciím, o které mají zahraniční investoři největší zájem. Firma dokonce zvažuje vstup na některý ze zahraničních trhů. V pondělí to stanici BBC řekl generální ředitel ČEZ Martin Roman.

Pro takzvaný duální listing připadá v úvahu zejména Varšava, řekl ČTK mluvčí společnosti Vladislav Kříž. »Polsko je jednou z možností, protože jde o trh našeho zájmu, kde chceme rozvíjet podnikatelské aktivity,« řekl ČTK mluvčí. Firma ale podle něj analyzuje i variantu vstupu na západoevropské trhy. »Je za tím snaha zatraktivnit svoje akcie,« myslí si Bohumil Pavlica. Firma by vstupem na polský trh přilákala mimo jiné zájem tamních penzijních fondů. V portfoliích tuzemských institucionálních investorů hraje významnou roli už nyní a jejich chuť kupovat se tak snižuje, dodává analytik. Kromě ČEZ včera razantně klesaly i všechny ostatní emise v systému SPAD, s výjimkou mediální společnosti CME. Objem akciových obchodů ve SPAD dosáhl nadprůměrných 5,7 miliardy korun.

Ztrácel celý region

Pokles trhů včera zasáhl i Maďarsko a Polsko. Index WIG 20 ztratil 2,3 procenta, Hungarian Traded Index ubral dokonce 3,6 procenta. V Budapešti se k náladě globálních investorů přidaly i obavy ze schodku státního rozpočtu, uvedla agentura Bloomberg. Evropská komise se dnes podle údajů agentury chystá Maďarsko oficiálně pokárat za jeho rozpočtovou disciplínu. Země patrně nestihne zavést euro v původně plánovaném roce 2010. To investorům na optimismu ohledně maďarské ekonomiky nepřidává.

ČEZ omezil manažery při obchodu s akciemi

Hospodářské noviny, 19. 10. 2005 - ČEZ změnil svým manažerům pravidla pro obchodování s akciemi firmy. Uvedl to včera šéf společnosti Martin Roman v rozhovoru pro stanici BBC.

Změna přichází v době, kdy člen představenstva firmy Alan Svoboda čelí vyšetřování Komise pro cenné papíry kvůli podezření ze zneužití vnitřních informací. Svoboda koupil akcie firmy těsně před zveřejněním dobrých podnikových výsledků, ke kterým měl přístup dřív než ostatní investoři. Celkem na těchto obchodech získal v létě přes 1,6 miliónu korun.

Podle Romana ČEZ svá pravidla změnil jako ponaučení z tohoto obchodu a proto, aby se nemohlo opakovat nic podobného v budoucnu. Nově tedy manažeři nesmějí obchodovat s akciemi dvacet dní před zveřejněním výsledků, ať již kvartálních nebo ročních, a dva dny po jejich zveřejnění. Obdobná pravidla jsou již běžná třeba ve společnosti E. ON. Přes tuto změnu se šéf společnosti ČEZ postavil za svého podřízeného.

»Myslím si, že Alan Svoboda neudělal nic protiprávního,« uvedl Roman. Věří, že to potvrdí i výsledek vyšetřování komise. Sám Svoboda se v komentáři, který je otištěn v dnešních Hospodářských novinách, hájí, že nespáchal žádný zločin. »Při nákupu a následném prodeji akcií ČEZ jsem jednal zcela transparentně. Chtěl jsem jít ostatním příkladem a ukázat, že akciím ČEZ management věří. «

ČEZ zvažuje umístění akcií na jiné burzy, například v Polsku

PRAHA 19. října (ČTK) - Společnost ČEZ zvažuje umístění svých akcií na některé zahraniční burze. Jednou z možností by podle mluvčího ČEZ Ladislav Kříže mohlo být Polsko. Firma uvažuje o tzv. duálním listingu, nikoli o primárním úpisu.

"Polsko je jednou z možností, protože jde o trh našeho zájmu, kde chceme rozvíjet podnikatelské aktivity. Otevřeli jsme zde obchodní kancelář, jsme aktivní v tendrech na místní elektrárny," uvedl Kříž pro ČTK.

Firma však podle něj také zvažuje i další možnosti. Konečné rozhodnutí by podle něj mohlo padnout v nejbližších týdnech či měsících. Generální ředitel firmy Martin Roman v pondělí stanici BBC řekl, že by se firma mohla rozhodnout do konce roku.

Kříž také uvedl, že není pravděpodobné, že by firma umístila akcie například v Rumunsku či Bulharsku, kde firma koupila distribuční společnosti. ČEZ prý analyzuje také možnost umístění akcií na západoevropských trzích.

Akcie ČEZ jsou jedním z nejvíce obchodovaných titulů na pražské burze. Tržní hodnota firmy byla v úterý 384,5 miliardy korun.