BBCCzech.com | Interview | Jakub Šebesta

Státní zemědělská a potravinářská inspekce podle ředitele Jakuba Šebesty posiluje svoji pražskou pobočku, která je zavalena podněty od zákazníků kvůli potravinám v hypermarketech.

Na konci srpna plnily přední stránky novin případy zásadního porušování hygieny v takzvaných asijských restauracích. Tady jsou slova ředitele České obchodní inspekce Jiřího Pěkného z konce srpna.

Jiří PĚKNÝ (zvukový záznam): Tak Česká obchodní inspekce v posledních dvou měsících dostala dosti značné množství podnětů na nekvalitní jídla v restauračních zařízeních asijského typu a jeden z podnětů právě byl na restauraci v Kladně, kde jsme udělali kontrolu. První kontrola, o níž mě inspektoři přímo informovali, tak jsem tomu jaksi nevěřil, okamžitě jsme to předali hygienikům.

Konstatoval v rozhovoru pro BBC koncem srpna ředitel České obchodní inspekce Jiří Pěkný. Před několika týdny jsme se dozvěděli o případech prodávání a omývání zkaženého masa v supermarketech. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta. Vítejte v BBC, přeji vám hezký dobrý den.

Sedmého října jste v rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES se svěřil, jak jste kupoval rajčata, která byla sice označena jako první jakost, ale na první pohled bylo zřejmé, že do první jakosti ona rajčata měla hodně daleko. Žádal jste tedy o nápravu. Dostalo se vám jí, pokud se nemýlím. Stává se vám to často, když nakupujete, že žádáte o nápravu?

Já myslím, že to se stane každému spotřebiteli, že se setká s něčím, co se mu nelíbí, nebo co nevyhovuje jeho představám. Já jenom tady to, já snad nikdy v obchodě jsem nevystupoval nebo nepoužil jsem služební průkaz, pokud jsem potřeboval sjednat tu nápravu v té dané věci. Ale tak jako třeba tady s těmi rajčaty, tak já nevím, jestli bych to nazval sjednání nápravy nebo trošíčku si někdy pohrát s managementem, protože, když jsem přišel do jednoho velkého nejmenovaného obchodu, a kde mají takovou nádhernou tabuli, kde je na fotografii manažer a máte-li nějaký jaksi na nás, co byste chtěli zlepšit, podělte se s námi a tak dále. Když jsem viděl v tom úseku ovoce zelenina, to zboží bylo velmi špatné, prostě bylo to v pátek odpoledne a bylo to velmi špatné. Tak jsem si nechal zavolat tohoto vedoucího manažera a jenom jsem si představil jako zákazník a vezl jsem košík a vzal jsem ho s sebou a řekl jsem, pojďte já vám něco ukážu. Tak jsme přišli k tomu zboží a on pořád nic nechápal. A já jsem říkal: "Jíte doma ovoce, zeleninu?" On říkal: "Jistě." Já říkám: "Tak nakoupíme." Začal jsem to špatné zboží nakládat do toho vozíku a on na mě koukal. A já říkám: "To já dávám pro vás. Vezmete si ho domů, pak si to přes pokladnu zaplatíte." On asi po chvilce mu to přišlo, a tak jako koukal a říkal: "No, je to hodně špatný. Já to nechám vyměnit."

Vy si opravdu myslíte, že takto se běžný spotřebitelé chovají, nebo je to spíš vaše nemoc z povolání. Jste vy za domácími nákupy posílán, protože jste zkrátka šéfem Státní zemědělské a potravinářské inspekce, a tudíž domů nekvalitní potraviny nevozíte.

To nevím. Taky se mi někdy stane, že přivezu domů, koupím potravinu a je třeba špatná a abych se přiznal, tak jsem natolik pohodlný, že se mi jí nechce jít reklamovat, tak ji vyhodím. Myslím si své o tom obchodu. Od toho někdy odvozuji, když obchodníci říkají, vy něco máte? On si na nás nikdo nestěžuje. Takže to je takovýhle tenhle případ. Ale mě někdy vadí a obchodníci si na to stěžují, my spotřebitelé se nikdy nechováme tak, jak bychom se měli chovat.

To znamená, že je poměrně, když to převedu na váš konkrétní příklad, že je poměrně málo spotřebitelů, kteří by šli za managementem dané prodejny a řekli: "Tohle vy byste si koupili domů?"

Ano, měli by v první řadě by měl ten spotřebitel uplatnit to právo, které má, a to je obrovská síla. Ten obchodník, ten má daleko největší strach, že ten spotřebitel tam k němu nepřijde nakupovat. Ten nemá takový strach z nás, že mu dáme pokutu, ale že tam nepřijde ten zákazník. A to je to obrovské právo a síla toho zákazníka. Jestli ten zákazník projeví nespokojenost a chce sjednání nápravy, tak já věřím, že dobrý obchodník, dobrý obchodník mu vyjde vstříc.

Kolik podnětů vy dostáváte od spotřebitelů, od lidí, kteří si stěžují, že s největší pravděpodobností nejsou potraviny, které se prodávají v obchodech zcela kvalitní?

Běžně za normální situace těch podnětů bývá asi kolem dvou tisíc za rok a velice si jich vážíme. Ten podnět, který dostáváme od spotřebitelů, od občana, je pro nás nesmírně cennou informací. Tuhle informaci my používáme na vyhodnocení takzvané vyhodnocení rizika té kontrované osoby a je to velmi dobrý. V současné době ovšem ty podněty jsem dostal z takové euforie, kdy tady v tom mediálním zájmu tady téhle problematiky ...

Chcete tím říci, že teď vstoupím do vaší řeči, že to poslední dění, kdy státní potravinářská a zemědělská inspekce, kterou vedete, nedávno zjistila v prodejnách některých obchodních řetězců prodej prošlých potravin nebo nevhodně skladované masné výrobky? Je to takzvané omývání masa a opět jeho prodej na pultech, že se zásadně až kriticky zvýšil počet podnětů od spotřebitelů?

Zvýšil. Je to asi desetina, desetkrát více. Vy jste použil slovo kriticky. Dnešní den jsem dostal mail od ředitelky v Praze, kde dostal ten počet podnětů se dostal opravdu do kritické situace a abychom zvládli to, co ze zákona máme povinnost, to znamená, vyjet a řešit ten podnět, tak musíme nastavit takový mechanismus, kdy posílíme inspektorát, inspektory z jiných krajů, kde ten počet podnětů není tak vysoký.

Znamená to, že po těch reportážích a článcích na předních stránkách novin je především pražská část Státní zemědělské a potravinářské inspekce zavalena přívaly dotazů a kolik jich zhruba je?

Je to, týká se to, to navýšení se týká celé republiky, ale v té Praze je to nejmarkantnější a ten počet v dnešním mailu, co jsem od ředitelky z Prahy dostal, tak už během téhle krátké doby asi těch podnětů je dvě stě a to znamená, to je ve velmi krátké době absolvovat dvě stě kontrol.

To znamená, že budete muset přeskupit síly a tuto krizovou situaci v Praze a především v pražských obchodních řetězcích co nejdříve řešit?

Už dneska jsme to přeskupili, to znamená, prioritou je řešení těch podnětů. To znamená, omezili jsme činnosti na jiných úsecích. Věřím tomu, že to bude jen na krátkou dobu, ale, co se týče teď tady té krizové situace, tak budeme nuceni týmy inspektorů z jiných krajů, kde není tak kritická situace ...

Může to být severní Morava, Ústecký kraj, kde není tolik těch podnětů. Tak třeba po dvou, po čtyřech inspektorech přeskupíme do Prahy na dobu dvou tří týdnů.

Pane ústřední řediteli, jsou ty podněty od veřejnosti poté, co se dozvěděla o těchto zásadních pochybeních v některých prodejnách Hypernovy a Julius Meinl natolik zásadní, zhruba těch dvě stě podnětů v Praze, či další stovky podnětů v celé České republice, tak zásadní a ukazuje se, že ona provinění mohou být zásadní nebo spíš spotřebitelé někdy nejsou zcela dostatečně informováni o tom, jaké podněty by vám jako Státní zemědělské a potravinářské inspekci měli adresovat?

Já bych strašně nerad odmítal ty podněty, které máme, i když teďka se dostáváme do situace složité a bude nás to stát hodně úsilí, a je v tom celá řada podnětů, které by tam nemusely být. Jsou to někdy maličkosti.

Jestli vám někdo dá podnět, že v obchodě viděl, že je tam jeden prošlý jogurt, a to město je padesát kilometrů od sídla inspektorátu a když si představí, že tam dva inspektoři vyjíždí na tuhle kontrolu, tak to je zbytečný. Ale já tady ty spotřebitele, já je chápu, protože teďka v tuto dobu jsou mnohem citlivější na to vnímání a já jenom bych si přál postupně asi ty podněty se dostanou do té normální polohy, do toho množství. Ale přál bych si, aby ve spotřebitelích, aby zůstala aspoň převážná část té zvýšené citlivosti a té obezřetnosti při tom nakupování.

Neměla by ale ta obezřetnost a opatrnost být především na straně prodejců? To znamená, že by opravdu měli mít za prvé, strach z nepřízně nebo z nezájmu spotřebitelů toho daného řetězce, kterých se těch pochybení dopouští a zároveň strach o ztrátu dobrého jména, by vůbec k takovým věcem nedocházelo, že se někde bude prodávat prošlé maso, omývat se bude v zákulisí a dávat se opět na pulty?

To je bez diskuse. Toto bych nenazval obezřetností, to je jednoznačná povinnost. Povinnost těch, kteří prodávají, aby takovéto praktiky se neděly, takové zboží na pultech nebylo. Já jsem někde v rozhovoru použil, že jsou možná situace, když si představíme supermarket, kde jsou možná statisíce balení potravin, takže, aby nenastala situace, může se stát, že tam někde jedno balení je s prošlou dobou, tak to bych snad i toleroval, pokud jsou takové případy. Ale tady tyto kauzy, co byly, tak tady se nejednalo o náhodu, nejednalo se o nějaký prostě případy. Tady se jednalo zcela záměrně, cíle, záměrné snažení, a to je velmi nebezpečné.

Když to srovnáte v dlouhodobější perspektivě od doby, co vedete Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Ona pochybení ve dvou marketech Hypernovy a dále pak Julius Meinl, který byl pokutován, byla to zatím nejvážnější provinění, která vy osobně jste zažil, nebo je jim spíš věnována příliš velká pozornost médií?

To bych tak neřekl, jestli to bylo nejvážnější. To je těžké diskutovat. Když si vezmeme kauzu, možná před třemi, čtyřmi lety, kdy se objevily u nás na trhu konzervy jahod s botulotoxinem. To je nesmírně závažný. To byla kauza, takže dávat, co bylo závažnější, bylo v našem trhu, jsme zjistili možná také před dvěma lety prodej dětského čaje, který obsahoval alkaloidy durmanu, což bylo taktéž nebezpečné. Před rokem jsme zjistili prodej takzvané pravé holandské kakao a kde místo sto procent kakaa tam bylo kakao dvacet procent, osmdesát procent bylo náhražky. Vyberme z toho, co je nezávažnější. Tady ta mediální vlna možná je v tom, že tady se opravdu zcela náhodě, zcela náhodně se sešly, abych tak řekl, čtyři kauzy v rozmezí dvou týdnů. Takže ta jedna vlna, ta kauza a snad zavření hypermarketu takové velikosti, co já pamatuji, bylo poprvé. Pokud jsme zavřeli někde nějakou prodejnu, tak to byly méně významné a obešlo se to bez nějaké velké medializace a toto zavření toho hypermarketu to vyvolalo obrovskou vlnu zájmu jak médií, tak občanů.

O čem ty poslední případy, čtyři případy, o kterých jsme mluvili, hypermarketů, o čem to vypovídá především, podle vašeho názoru?

Podle mého názoru to vypovídá o selhání lidí na určité úrovni v určitém tom řetězy toho managementu, protože my, když si vezmeme kolik v těch kontrolách, které děláme za celý rok, kolik najdeme zjištění. My, když uvedeme, že ze čtyři a půl tisíce kontroly ve dvou tisících případů, našli jsme dva tisíce zjištění, tak ono to vypadá strašlivě hrozivě.

Ale je to zjištění třeba i takového typu, že rohlík nebo pečivo se může prodávat podle vyhlášky sedmdesát pět centimetrů od podlahy na nějakém stolku. Ten inspektor přijde, je to šedesát pět, poruší vyhlášku a to znamená, inspektor na místě dává opatření. To opatření je realizováno třeba hned, dá pod to paletu nebo já nevím, ale je to těch sedmdesát pět, ale je to taktéž shledáno porušením předpisů. Pak je porušení předpisů, jestliže jsou v regálech neodděleně prodávána révová vína a ovocná vína, což je proti předpisům, vinařský zákon. Takže to jsou také porušení. Takže teď porušení jsou desítky stovky. Abych byl zcela upřímný, opakují se, nebo jsou v těch různých obchodech jsou velmi, velmi podobná, že se prodávají výrobky po době minimální trvanlivosti, což může být. Musí být ten výrobek zdravotně nezávadný, ale musí být odděleně prodáván a musí být informován ten spotřebitel, že se jedná o výrobek. Ale pak jsou výrobky s dobou použitelnosti a tam prostě, tak říkajíc, nejede vlak, jestli je ten poslední termín, dál už se nemůže. Takže to se setkáváme v různých obchodech a stává se to, ale tam je otázka, jak reaguje ten příslušný management, to vedení té prodejny. To znamená, vydá se na opaření, je-li realizován, je odstraněno, může následovat pokuta ve správním řízení, a tak dále, ale nevyvrcholí to tím, že bychom z toho vydali takovou tiskovou zprávu a mediálně se to dostalo do takového podvědomí celorepublikového.

Když jsem studoval výroční zprávy vaší státní zemědělské a potravinářské inspekce, kterou vedete, tak jsem se dozvěděl, že jste v roce 2004 zaznamenaly nárůst podnětů od veřejnosti v porovnání s rokem 2003. To znamená, že po těchto případech a po takzvané krizové situaci, o které jste mluvil v souvislosti s pražskými podněty, je jasné, že překonáte to číslo zhruba devatenácti set nebo dvou tisíc podnětů od veřejnosti v roce letošním?

Na co si lidé především stěžují? Když teď pomineme příval těch posledních věcí? Co spotřebitelům zákazníkům vadí především?

Je to velice různé, ale ono také těch podnětů přibývá tím, že ten náš zákazník začíná mít stále vyšší a vyšší nároky, což je prima, což je fajn. To znamená, že žijeme ve vyspělé společnosti a já se dokonce domnívám, že postupně mnoho zákazníků už se neorientuje jen na cenu výrobku, ale chce i to, co k tomu výrobku patří. A to, na co si stěžují, toho je celá řada. Jsou třeba stížnosti že při obsluze viděla, že prodavačka s obslužným pultem nepoužívá rukavice nebo podávací náčiní třeba při balení salámu nebo sýru. Stěžují si nebo to není stížnost, ale dávají podněty, že viděli prostě po době použitelnosti zboží.

Co jakost potravin? To, na co jste si stěžoval vy v onom hypermarketu v souvislosti s rajčaty?

To je taktéž dost často podnětem těch spotřebitelů a hlavně ovoce a zeleniny.

Objevují se stížnosti na nějaké nové prohřešky? To znamená, přeskupuje se ten zájem veřejnosti nebo respektive věci, kterých si veřejnost všímá a objevují se nějaké prohřešky nové ve větší míře než v předchozích letech?

To bych tak asi neřekl, že se jedná o nějaké nové věci. Spíš to, co možná lidé dříve tolerovali, tak dneska už nejsou ochotni tolerovat, což je správný a poukazují na to.

Podívejme se teď do statistik. Státní zemědělská a potravinářská inspekce letos uskutečnila tři tisíce sedm set kontrol v obchodních řetězcích. To bylo číslo ke konci září letošního roku.

To znamená, že jste za jeden měsíc uskutečnili téměř čtvrtinu kontrol za celý rok?

Musím říct, že prostě ta naše činnost nejsou jenom kontroly obchodů. Máme kontrolu výroby, kontrolu dopravy, kontrolu skladování, kontrolu dovozu a tak dále. To znamená, že ta naše činnost se prostírá na celém tom úseku té potravinářské výroby až po ten finál, po ten prodej. A to, co jsem říkal předtím, že na tom základě těch podnětů jsme museli některé ty činnosti omezit a posílit prostě ty činnosti v tom obchodě, protože ten náš občan, ten zákazník a i náš zákazník, protože jsme státní zaměstnanci, to chce.

Když zůstanu u statistik, tak loni jste uskutečnil celkem dva tři tisíce kontrol. Jak jste naznačoval, nekontrolujete pouze v hypermarketech nebo u prodejců, ale i u výrobců. Podívejme se na strukturu onoho čísla. Dvacet tři tisíce kontrol, dvanáct a půl tisíce u prodejců, devět tisíc u výrobců. To bylo v loňském roce. Celkový nárůst kontrol o víc než pětinu. Je pravděpodobné, že letos také zvýšíte počet těch kontrol ze třiadvaceti tisíc opět v nárůstu o pětinu nebo už je to nereálné?

Jestli to bude o pětinu, to si teďka netroufnu vůbec říct. Nevím, jak dlouho bude tady ten tlak, jak dlouho bude ještě trvat. Já doufám, že se to trošíčku zklidní. Já, i co máme odezvy od obchodních řetězců, tak i obchodní řetězce reagují tady na ten tlak těch občanů.

Mám třeba informace, že řetězec, který jsme kontrolovali, stáhl nebo Hypernova stáhla, přestala do odvolání vyrábět marinovaná masa, protože na to byla celá řada jistě oprávněných a neoprávněných podnětů, nevím v téhle fázi, protože to přísluší Státní veterinární správě. To znamená, že i ty obchody začínají reagovat na toho svého zákazníka, protože to je jejich plán.

V každém případě ale kvůli obrovskému přívalu podnětů veřejnosti v souvislosti s děním v hypermarektech se teď přeskupily kontroly směrem k prodejcům od výrobců. Je to tak, abyste to kapacitně zvládli?

Já bych nechtěl říkat tady výrobcům, že je nekontrolujeme. Kontrolujeme i výrobce, ne ne, ne.

To jsem právě se vás chtěl zeptat, zda takový příval podnětů veřejnosti nemůže vést k tomu, že bude selhávat jeden podstatný článek kontrol. To znamená, kontroly u výrobců?

Ne, ne, to v žádném případě nebude selhávat, protože my to děláme za cenu toho, že naši inspektoři, kterých máme v terénu asi dvě stě čtyřicet, pracují prostě o sobotách, o nedělích, pracují večer. Mají obrovské množství přesčasů, takže i na ně a patří jim obrovský dík, prostě i na ně dopadá tady ta tíha neskutečnou měrou.

Co tomu říká vaše odborová organizace, teď to berte trochu s nadsázkou?

My máme odborovou organizaci pouze na jednom inspektorátě. U nás, bych to tak řekl, odborová organizace neexistuje. Máme asi pět set zaměstnanců, máme jich v odborové organizaci asi pětadvacet jenom.

Ne, ne, to bych neřekl, ale oni prostě, ve státní správě je to nastaveno tak, že to, aby ten management plnil to, co plní vůči zaměstnancům, to má dáno ze zákona.

Ministr zemědělství Petr Zgarba začátkem října také po těch proviněních v hypermarketech oznámil, že chce zvýšit pokuty pro nepoctivé obchodníky, kteří prodávají například prošlé potraviny, a to z nynějších tří milionů až na padesát milionů korun jako stropová horní hranice pokut. Ukazuje se podle ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakuba Šebesty, hosta Interview BBC, že třímilionové pokuty jsou opravdu tak nízké?

To takhle nevím, jestli bych to dokázal říct, že jsou nízké třímilionové pokuty, protože výše pokuty se stanoví podle mnoha kritérií, podle závažnosti toho přestupku podle trvání a třímilionovou pokutu jsme myslím, co si pamatuji, nedali. Myslím nejvyšší pokuta byla dva a půl milionu korun.

Totiž otázka, je nutné zvyšovat, podle vašeho názoru je nutné zvyšovat tu vrchní hranici až na padesát milionů korun?

Já bych to řekl jinak. Já pamatuji dobu, kdy jsme měli v zákoně našem, v šedesáttrojce, jsme měli maximální pokutu padesát tisíc. A každý pamatujeme tu euforickou dobu po revoluci, kdy podnikání s potravinami, to mohl snad každý, to bylo nejjednodušší, a co bylo výrobců takzvaného perlivého vína, syceného vína? Na jižní Moravě v kdejaké garáži se vyrábělo a teď v roce 1995 vešel v účinnost zákon o vinařství, a tam bylo možno uložit pokutu do výše osmi milionů korun. Aniž bychom tenhle nástroj použili, osmdesát procent těchto výrobců, kteří to nemysleli poctivě, zavřelo tu garáž. Prostě ten psychologický moment, že můžu dostat milion korun pokuty, byl daleko silnější a už prostě nešel do toho rizika. Dokud to bylo jen padesát tisíc, tak do toho rizika šel.

Tudíž modifikuji svoji otázku, podle vás je ten psychologický moment nezbytný, aby byla v zákoně o potravinách výhružka padesátimilionovou pokutou?

Ne, já si netroufám říct, jestli je nezbytný, protože tenhle nástroj, který jsme použili v téhle době, to znamená, medializaci, si dovolím tvrdit, že dneska ty hříšníky, kteří se dopustili těch přestupků, tak bude ten dopad ekonomicky, pravděpodobně vyšší, než jako by dostali padesátimilionovou pokutu.

Neřekl byste tedy z nějaké dlouhodobější perspektivy, nebo z dlouhodobějšího sledování, chování obchodníků, kteří se proviní, že je pro ně výhodnější platit sankce, platit pokuty a dál se prohřešovat, to znamená, že při opakovaných kontrolách se ty prohřešky opakují a ta sankce není účinná? To byste neřekl?

To bych neřekl, že není účinná. Ale to jsou možná trošíčku spekulace. Já si, když budeme takhle spekulovat, a řekneme, tenhle řetězec vydělává tolik miliard, tak co je pro něho tři miliony, co je pro něho padesát milionů. Ono je to trošku jinak. Ony ty řetězce, protože tyto případy, o kterých tady diskutujeme, ty kauzy, podle mého názoru to nebyly případy, kdy by vrcholový management, generální ředitel nařídil, budete takhle umývat maso. To bylo selhání v určitém stupni jeho vedení a v zájmu sledování nějakého cíle, podle kterého jsou vyhodnocování a tak dále.

To znamená, prodat co nejvíc, mít co nejvyšší zisky, nemít ztráty, tak omýváme maso?

Tak, jestliže já vím o některých řetězcích, protože s těmi řetězci, my s nimi komunikujeme, protože my jsme, chováme se vzájemně k sobě opravdu jako partneři, tak mají nastavěnou takovou komunikaci, a pokud je takové zjištění a prostě po jejich liniích dojít a ten top manager, který má na starosti jakost na centrále a zjistí tyto nedostatky a dá pokyn, že se odstraní a sjedná náprava, a pokud se tak nestane a my uložíme pokutu, tak ta pokuta není a nejde na nějakého nejmenovaného do nějaké nejmenované firmy. Ta pokuta a ten řetězec ji vymáhá už pak na konkrétních osobách, takže nedívejme se na to tak, že dva miliony korun, nebo půlmilionu pokuty, že pro nějakou vekou firmu, která má miliardové obraty, že není pokuta.

Obchodníci se zvýšení sankcí, jak o tom mluvil začátkem října ministr zemědělství Petr Zgarba, brání, dovolte, pane ústřední řediteli, abych citoval slova Ireny Vlčkové ze Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky, která říká, cituji doslova: "Pokuta je prostředek výchovný a nikoliv likvidační, což při zamýšleném zvýšení až na částku padesáti milionů korun v případě malého živnostníka likvidaci jistě znamená, konec citátu. Co byste řekl na tu námitku, že jde o likvidační prvek, pokud do zákona o potravinách, kterým vy se především řídíte, bude dána ta padesátimilionová pokuta nakonec?

To jsou jaksi dohady, že bude ta pokuta likvidační. I když bude padesát milionů pokuta v zákoně, nebo ta možnost uložit, tak já jsem tady o tom hovořil, tak neznamená, že bude použita v každém případě nějakého zjištění. To znamená, dovedu si představit, kdy by taková pokuta měla být použita, tak ta zjištění by musela být tak závažná a teďka to vztahovat do toho, že ta pokuta bude, to je úsměvný pro mě tady ten argument.

Představitelům obchodních řetězců v souvislosti nejen s těmi pokutami, ale vůbec se systémem kontrol, do kterého vy jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce spadáte, tak se ten systém kontroly ne zcela líbí. Například mluvčí firmy Tesco Stores Česká republika, Jana Matoušková říká, cituji doslova: "V členských zemích Evropské unie bývá zvykem, že kontrolní úřady provádí kontrolu zaměřenou na prevenci. V případě pochybení rozhoduje o pokutě nezávislý soud. V České republice však o výši pokuty rozhoduje stejný orgán státní správy, který kontrolu provádí," konec citátu. Co si myslíte o této námitce?

To jsou dvě námitky. Prevence, tady nám vytýká, že nemáme prevenci. Asi ta paní neví o tom, že spolupracujeme s řetězci i s firmou Tesco a že mnohokrát jsme školili jejich manažery na úseku ovoce a zeleniny společně s jinými manažery jiných řetězců, aby viděli, jak postupovat. To považuji za prevenci. Asi ta paní o tom neví. A co se týká toho, jak v zahraničí to dává soud. Ano, někde to dává soud. U nás to ukládá orgán, který zjistil. Ale mohu ujistit tu paní, že i v zahraničí se na nás dříve dívali, jakože je to přežitek nějakého minulého režimu a dneska dochází k tomu, že tenhle systém trestání je daleko účinnější a už znám mnoho zemí, kde přechází na tenhle systém, aby možnost uložení pokuty ve správním řízení měl ten orgán. Ale nemusí mít ta paní obavy, protože ukládání pokuty je v procesu správního řízení. Tam je odvolání, ukládá ji náš inspektor a odvolávacím místem jsem já a dále je to správní soud. Takže je to právně naprosto v pořádku, pokud se cítí kdokoliv dotčen, může se domoci svého práva.

Chcete tím říci, že pro část zemí Evropské unie, té staré patnáctky je ten systém českých kontrol, to znamená, kdy přímo pokutuje ten správní orgán, který kontrolu provádí, inspirativní a ukazuje se jako efektivnější model kontroly?

Letos 1. května došlo ke zpřísnění zákona o potravinách. Šlo například o to, že prodejci musejí mít stanovený systém kritických bodů. Pro veřejnost, abychom tomu rozuměli, jsou to místa s rizikem porušení zdravotní závadnosti potravin, jako je příjem potravin do prodejny nebo teplota mrazícího boxu. Jak se po necelém půlroce toto opatření v České republice, pane ústřední řediteli, dodržuje?

Zavádí se, tenhle systém se zavádí. Naši inspektoři, kteří chodí na kontrolu, tak jsou nápomocni tady těmto obchodům nebo různou formou, je to velmi krátká doba, v které naši obchodníci musí zavést tenhle systém. Ale já věřím tomu, že si s ním poradí a že nebude s tím žádný problém.

To znamená, že zatím neuvažujete o tom, že byste byli přísní a dávali sankce za to, když systém těch kritických bodů nebude dodržován v českých prodejnách?

To jsou dva, ne nebude dodržován, prostě, když ta prodejna pracuje, zapracovává ten systém, vytváří si ho, takže jsme, abych tak řekl, tolerantní v tomto případě. Když nebude dodržován, to je otázka. Když bude nastaven ten systém a nebude dodržován, tak to je špatný.

Jak dlouho ještě chcete čekat v souvislosti se stoprocentním ustavením toho systému, protože zákon vstoupil v platnost, respektive novela zákona vstoupila v platnost 1. května letošního roku.

Tam je určitá prodleva. To znamená, ještě běží taková ta doba tolerance a tady já bych se trošíčku možná pozastavil. Nebudeme dávat sankce, aby to nevypadalo, že mi za cokoliv, co zjistíme, že naším cílem je uložit někomu pokutu nebo ho v médiích nějakým způsobem očernit. Máme celou řadu nástrojů předtím, které využíváme a používáme a naším cílem je, aby prostě bylo všechno v pořádku, aby se odstranila ta příčina.

Dojde ještě k nějakému dalšímu zpřísnění, řekněme, prodeje potravin či jejich výroby právě v souvislosti s nařízením Evropské unie, která je sjednocena a má platit od 1. ledna příštího roku?

Máte na mysli klientský balíček osmsetosmdesátdvojku: Neřekl bych ani, že je to zpřísnění. Je to zprůhlednění prostě jednotný postup, jednotné kritéria pro všechny, aby vše bylo spravedlivé.

Konstatuje ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta, host Interview BBC. Děkuji, že jste byl půlhodiny hostem tohoto pořadu a někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

PRAHA 14. října (ČTK) - Státní zemědělská a potravinářská (SZPI) inspekce posiluje svoji pražskou pobočku, která je zavalena podněty od zákazníků. Do hlavního města dorazí inspektoři z jiných krajů, aby pomohli stížnosti na obchody s potravinami prošetřit. Rádiu BBC to dnes řekl ústřední ředitel inspekce Jakub Šebesta.

V médiích se v posledních týdnech objevila řada zpráv o prošlých či zkažených potravinách v některých prodejnách. Občané jsou podle Šebesty proto vůči různým závadám vnímavější. Podnětů SZPI dostává nyní asi desetkrát více než obvykle.

"Počet podnětů se opravdu dostal do kritické situace," řekl Šebesta s odkazem na dnešní informace pražského inspektorátu. "Abychom zvládli povinnost ze zákona, to znamená vyjet a podnět řešit, posílíme inspektorát pracovníky z jiných krajů, kde ten počet podnětů není tak vysoký," řekl. Jde podle něj například o severní Moravu či Ústecký kraj.

Ročně SZPI obdrží od lidí asi 2000 podnětů. Nynější nárůst se týká celé republiky, ale v Praze je nejvyšší, uvedl šéf inspekce. "Během téhle krátké doby je těch podnětů (v Praze) asi 200," dodal.