Václav Moravec moderátor BBC

	Pavel Němec ve studiu BBC

Šedesát osm soudních čekatelů má v dohledné době být jmenováno soudci. Je mezi nimi i pětadvacet čekatelů mladších třiceti let. Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček věří, že je tentokrát prezident republiky Václav Klaus neodmítne. Na jaře totiž Klaus odmítl jmenovat třicítku mladých justičních čekatelů, deset z nich od Městského soudu v Praze podle Sváčka odešlo.

JAN SVÁČEK (zvukový záznam): K dnešnímu dni však odešlo zhruba deset těchto čekatelů, ve všech případech se jednalo o velmi kvalitní mladé právníky a je mi upřímně líto, že nachází uplatnění v jiných, většinou soukromých právnických oborech.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Nejen o jmenování nových soudců bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl po čtvrt roce vicepremiér, ministr spravedlnosti České republiky Pavel Němec. Vítejte v BBC, přeji vám hezký dobrý den.

Dobré odpoledne.

Šedesát osm justičních čekatelů chcete předložit prezidentu republiky ke jmenování novými soudci. Už máte jako ministr spravedlnosti předjednáno, že je Václav Klaus bude všechny jmenovat? Ano, nebo ne.

Jde samozřejmě o to, že tato záležitost je v kompetenci prezidenta republiky a já prostřednictvím vlády prezidentu republiky tyto soudce navrhuji, já jsem se snažil vybrat ty soudce, kteří skutečně jsou nejlepší z nejlepších, to znamená, kteří složili justiční zkoušky na výbornou, a i z hlediska osobnostního hodnocení jsou, se jedná o vyzrálé osobnosti. Já nechci předjímat rozhodnutí prezidenta republiky, nicméně věřím, podobně jako předseda městského soudu, že tentokrát prezident republiky i z toho důvodu, že ten počet mladších soudců je v menšině, tak že tomuto návrhu vyhoví.

Jednoduchá otázka zněla, zda je předjednáno, nebo zda se chystáte společně po odhlasování onoho návrhu na vládě jet za prezidentem a vysvětlit mu to.

Prezidenta republiky jsem písemně informoval ještě předtím, než o této věci jednala vláda, je to standardní postup, že předseda, že prezident republiky je informován dopisem ještě předtím, než o věci jedná vláda tak, aby byl neformálně informován.

Vy také asi tušíte, že narážím na to, že mezi těmi šedesáti osmi justičními čekateli je pětadvacet mladších třiceti let a třináct z nich prezident odmítl jmenovat už v březnu. Myslíte si, že ta lhůta půl roku je dostatečná, že když třináct z nich prezident v březnu odmítl, že vám je teď jmenovat bude?

Tak spíše jsme předložili ještě další dodatečné argumenty a také jsou přece jenom o něco starší a možná, že půl roku není úplně dlouhá doba z hlediska věku, ale určitě je to dlouhá doba na to, že tito lidé získali další, další praktické zkušenosti s fungováním soudnictví, a proto jsem přesvědčen, že by byla škoda, kdyby soudnictví opustili.

Jak byste vyvrátil námitku, že dráždíte hada bosou nohou, rozumějme prezidenta republiky, tím, že mu do toho seznamu dáváte třináct odmítnutých justičních čekatelů z března.

Já vycházím z toho, jak prezident republiky tehdy rozhodnul, tehdy pan prezident se rozhodnul jednoho kandidáta či jednu kandidátku nejmenovat, také je výslovně zdůraznil ve svém dopise, a u těch ostatních napsal, že je prozatím nejmenuje, to znamená, my nejdeme v žádném případě a nešli bychom proti vůli prezidenta republiky.

Podle statistik ministerstva spravedlnosti pracovalo v české justici k 1. září dva tisíce osm set sedmdesát devět soudců, do plánovaného stavu tří tisíc padesáti devíti vám jich chybí sto osmdesát. Kdy je, pane vicepremiére, reálné, že se ona nenaplněná tabulková místa naplniti podaří.

Ta perspektiva je, že se podaří naplnit nenaplněná tabulková místa v průběhu příštího roku, a to z toho důvodu, že se mi podařilo získat ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu dalších tři sta šedesát milionů korun, kterými bychom měli pokrýt právě chybějící tabulková místa, jednak u soudu, ale také u státních zástupců a také posílit administrativní personál tak, jak se o tom dlouho mluví, tedy aby soudci se nemuseli zatěžovat administrativní agendou. V krátké době připravuji poradu s předsedy krajských soudů, kde bychom se měli dohodnout na tom, jaké bude přesné rozklíčování, to znamená, jaké peníze se dají na platy soudců, jaké peníze se dají na platy administrativního personálu a také ...

Máte už nějakou představu, kterou, se kterou vy půjdete na to jednání krajských soudců?

Tak my samozřejmě vždycky jsme to tak dělali, že vycházíme z toho, že za ten region je odpovědný předseda krajského soudu a tudíž, pokud dojde k dohodě, tak nemáme důvod nějakým způsobem silně intervenovat. Má představa je taková, že by z těch peněz měli být také uspokojeni administrativní pracovníci tak, abychom konečně mohli začít budovat to, o co usilujeme, tedy, tedy to, aby každý soudce měl v budoucnu k dispozici administrativního pracovníka a mohl se soustředit sám na rozhodování.

Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček v rozhovoru pro BBC vítá, že vláda odblokovala ten takzvaný stop stav v české justici, Sváček ovšem dodává:

JAN SVÁČEK (zvukový záznam): Na druhé straně říkáme, extenzivní nárůst počtu soudců není správnou cestou, my musíme především soudce odbřemenit od těch administrativních činností, prostě od toho, že český soudce je z poloviny administrativní pracovník a z poloviny soudcem - přibližně, a pokud soudci bude odčerpána ta administrativní činnost, to vyřizování telefonů, vyřizování referátů a shánění znalců, svědků a advokátů, tak se domnívám, že práce soudce v České republice bude mnohem efektivnější a budeme si pak dovolit, moci dovolit ty úvahy o tom, že těch soudců může být třeba i méně, protože ve většině zemí Evropské unie je počet soudců na počet obyvatel nižší než u nás, ale zdůrazňuji, není to tím, že by byl český soudce více líný, je to prostě tím, že dělá práci, kterou jeho kolegové v cizině prostě dávno nedělají.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Z těch předchozích slov vicepremiéra a ministra spravedlnosti Pavla Němce, hosta Interview BBC, jsem tedy vyrozuměl správně, že pouhé naplnění tabulkových míst i podle vás není zásadním řešením problémů ...

Já si myslím, že na tom, na tom jsme s panem předsedou Sváčkem zcela ve shodě, já nemám příliš, co k tomu dodat, prostě je třeba naplnit tabulková místa a v žádném případě neuvažuji o tom, že bych předkládal vládě návrh, aby ta tabulková místa dál rostla, prostě byl to nenaplněný stav, který je dlouhodobě plánován, tehdy, tuším, ministr Čermák přistoupil na jakési krácení, pravděpodobně z hlediska tlaku od ministerstva financí, setkalo se to s kritikou právě soudcovské veřejnosti, protože prostě soudci byli předsedové soudů, soudní funkcionáři měli naplánováno určité, určité doplnění stavu a vlastně zpětně přišla tahle ta, tohle to rozhodnutí o krácení, takže my pouze doplňujeme stavy a nepředpokládám, že bychom dál šli cestou toho extenzivního nárůstu a skutečně je třeba se soustředit na to, aby soudci měli, soudci měli tolik potřebný administrativní aparát.

Můžete naznačit, když se podíváme na plánovaný stav v České republice, tři tisíce padesát devět soudců do konce příštího roku, kolik očekáváte, že by soudců mělo být, onoho administrativního personálu a kolik je reálné, že by v příštím roce na soudech pracovalo onoho administrativního personálu, rozumějme tedy těch pomocných soudních úředníků.

Tak já vám řeknu ideální stav, ideální stav je takový, aby každý soudce v budoucnu měl svého asistenta, nicméně k tomu stavu se musíme postupně dopracovat a já si teď netroufnu říct, k jakému, k jakému číslu se nám podaří dospět během příštího roku. Dnes jsou asistenti na nejvyšších soudech, na Ústavním soudu a já bych byl rád, aby tento trend šel i směrem dolů.

A nějaká představa, tři tisíce padesát devět asistentů soudců, kdy by ...

Tak ta zřejmě nebude naplněna během příštího roku, ale řekněme, že to je úkol, ve kterém bude potřeba pokračovat i v dalších letech a získávat pro ně postupně rozpočtové prostředky. Pokud budou, pokud bude ministerstvo spravedlnosti úspěšné i v dalších letech v získávání rozpočtových prostředků, tak já doufám, že během následujících tří let je možné dospět k optimálnímu stavu tak, aby ..., tak, aby administrativní ...

To znamená, že zhruba do tří let by bylo reálné, že by každý soudce měl svého úředníka, který by ...

Určitě, určitě jsou agendy, kde se možná soudce obejde bez svého asistenta, ale v zásadě by mělo platit, že soudce má někoho, komu může přímo dávat úkoly, kdo je mu také přímo odpovědný a za jehož práci odpovídá soudce.

Pane ministře, podle prezidenta Soudcovské unie Jaromíra Jirsy je ještě zapotřebí radikální změna justice. Jedním z potřebných kroků by podle něj mohl být vznik soudcovské samosprávy, druhým pak personální změny na postech funkcionářů soudů, tedy na postech předsedů a místopředsedů. Nakolik vám jako ministru spravedlnosti konvenují tyto dva kroky, o kterých mluví Jirsa.

Tak, já si nejsem jist, jaké, jaké změny má na mysli ...

To vám mohu hned říci ...

... jaké změny má na mysli ohledně soudních funkcionářů, asi ...

Tak, dovolte, abych citoval, on doslova říká, že někteří z nich nejsou schopni změny na moderní manažery, který řídí podnik až o tří, třech stovkách zaměstnancích, měli by mít funkci časově omezenou a po několika letech se o ni znovu ucházet.

Tak, to je jistě možný model tak, aby existovalo určité funkční období, já jsem, já jsem se rozhodnul, že se chci poradit jednak s šéfem Soudcovské unie panem, panem Jirsou a také s předsedy krajských soudů o tom, jakým směrem vykročit ve změnách zákona o soudech a soudcích. Na druhou stranu, pokud jsem slyšel pana, pana Jirsu hovořit o novele zákona o soudech a soudcích, tak na druhou stranu se, tuším, v České televizi vyjadřoval tak, že spíše by upřednostňoval menší novelu, která by právě umožnila více zapojit administrativní aparát do práce soudce a že nějaké větší ambice ve zbytku volebního období neočekává.

On se obává, ano, ve zbytku volebního období, ale pokud byste se na tom shodli a vy byste našel v Poslanecké sněmovně tu podporu, tak se, uvítal byste vy to, že by se měnili lidé na pozicích předsedů soudů či místopředsedů soudů, protože by ona justice, která je možná ne zcela pružná, začala fungovat rychleji, to znamená omezení té časové lhůty, uvítal byste to?

Tak, samozřejmě, že je to návrh, o kterém je možné uvažovat, na druhou stranu jsme limitováni rozložením politických sil v tomto volebním období a já bych jenom připomněl, že určitý návrh na zřízení soudcovské samosprávy tady už byl a, tehdy, tuším, od ministra Motejla, a ten vyžaduje samozřejmě i změnu ústavy, tedy podstatně větší /nesrozumitelné/ v Poslanecké sněmovně a ten návrh nebyl přijat, takže také je třeba navrhovat věci, které jsou reálné.

To znamená, že toto vidíte jako nereálné.

To vidím jako možnou debatu do budoucna, které se určitě, určitě nebráníme, já jsem také ustavil určité odborné fórum, které by se mělo zabývat koncepčními otázkami justice, a složení tohoto diskusního fóra je dáno tak, aby mohlo přesáhnout horizont jednoho volebního období. Já jsem tam pozval jednak předsedy poslaneckých frakcí jednotlivých politických stran, také stran zastoupených v Senátu a samozřejmě také odborníky z justiční praxe, a pokud se ...

To znamená, že, že tato, tato komise by mohla do konce volebního období vypracovat návrhy radikální reformy, ne té dílčí reformy české justice.

Já si hlavně myslím, že ta, že ta komise může pokračovat i po volbách, protože samozřejmě stačí, aby příslušný poslanecký klub změnil své obsazení, a pokud je tam položen určitý základ a v té komisi pracují lidi s dostatečným politickým mandátem a strany jsou názorově konsistentní, tak nevidím důvod, proč by tato práce po volbách měla být zahozena.

Odblokování stop stavu v české justici se týká i státních zástupců, jak jste se o tom zmínil. Do konce příštího roku by mělo být jmenováno sto čtyřicet nových státních zástupců. Nová nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká k tomu v rozhovoru pro BBC říká:

RENÁTA VESECKÁ (zvukový záznam): Rozhodně jako problém v obsazenosti vnímám Ústecký kraj a Ostravsko, kde skutečně dlouhodobě je pracováno v podstavu a je naprosto nezbytné doplnit a navýšit stavy státních zástupců, protože objem kriminality, závažnost kriminality tomu jednoznačně nasvědčují.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká, která zvažuje zřízení speciálního oddělení státních zástupců, které by se věnovalo konkurzům, Vesecká tak reaguje na výsledky prověrky ministerstva spravedlnosti u některých obchodních soudů. Vy máte k dispozici, pane vicepremiére, pokud se nemýlím, výsledky z Prahy a z Ústeckého kraje. Jaká zásadní pochybení se v souvislosti s tou prověrkou u oněch obchodních soudů, především týkající se konkurzů, se ukázala.

Ukázalo se to, že, že vstupy státního zastupitelství do konkurzního řízení nebyly četné, byly to spíše ojedinělé případy a také se ukazuje, že ty vstupy byly spíše formální než, než faktické. A já si myslím, že pokud se i na státním zastupitelství hovoří o tom, že konkurzy jsou, jsou takovou živnou půdou pro určité negativní kriminálně ekonomické jevy, tak by státní zastupitelství v této věci mělo být podstatně aktivnější a já jsem rád, že nejvyšší státní zástupkyně se této problematice chce věnovat a považuje ji za, za velmi závažnou.

To znamená, že to má vaši podporu ono ustavení možného specializovaného oddělení státních zástupců na konkurzy.

Tak, já bych na to odpověděl tak, že co se týče těch míst, která jsem získal pro státní zastupitelství v rámci státního rozpočtu na příští rok, tak jistě budu hledat dohodu s nejvyšší státní zástupkyní a zejména od ní by měl jít návrh, jak právě tato získaná, získaná místa, respektive peníze na tabulková místa, tak jakým způsobem se rozdělí a pochopitelně ...

Znamená to, že byste uvítal, pokud by těch několik státních zástupců, kteří budou jmenováni nově v rámci toho balíku sto čtyřiceti státních zástupců ...

Se mohli věnovat také konkurzům.

... na které jste získal peníze, tak byste uvítal, pokud by právě z těchto státních zástupců vznikl ten tým specializující se na konkurzy.

Samozřejmě je to tak možné, nicméně to těžiště práce státních zástupců určitě bude, bude také na krajích, ale vůbec bych se nebránil tomu, aby existovalo na Nejvyšším státním zastupitelství oddělení, určitý tým, který by, který by také poskytoval určitý metodický servis právě těm krajským článkům, protože mnohdy ty konkurzní nelegální postupy jsou hodně sofistikované a je třeba si v té věci vyměňovat zkušenosti.

Ona kontrola, nazvěme to možná audit u obchodních soudů týkající se konkurzů ukázal, že bude víc kostlivců ve skříni jako kauza Berka?

Tak, to v tuhle tu chvíli není možné říct, já jsem vždycky hodně zdrženlivý, abych nevypouštěl nějaké bubliny, které se potom ukáží jako, jako ne zcela správné, snažím se být v těch mediálních vyjádřeních spíše opatrný, proto v tuto chvíli konstatuji, že ty vstupy státního zastupitelství do konkurzních řízení nebyly tak masivní, jak bychom si představovali.

Zeptám se jinak, kdy, kdy budou výsledky všech prověrek u krajských soudů, obchodních.

No, tak, já si myslím, že ty výsledky u většiny obchodních soudů mohou být do konce roku.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je vicepremiér, ministr spravedlnosti České republiky Pavel Němec. Další téma - fungování nejvyššího státního zastupitelství. Vy jste se ještě před odvoláním nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové vládou rozhodl na Marii Benešovou podat kárné žaloby, rozumím tomu správně, že počítáte s tím, že ty kárné žaloby budou projednány a není důvod, když Marie Benešová už není nejvyšší státní zástupkyní, je stahovat?

Tak, formálně k tomu samozřejmě důvod není, a pokud by Marie Benešová zůstala, zůstala v pozici státního zástupce, nikoliv nejvyššího státního zástupce, z té funkce ji už vláda odvolala, ale v pozici řadového státního zástupce, tak jistě je důvod, aby kárné žaloby běžely dál, vzhledem k tomu, že Marie Benešová ...

Ale Marie Benešová říká, že /souzvuk hlasů/.

... rezignovala, poslala písemnou rezignaci k mým rukám, jak předpokládá zákon, a to ke konci září, to znamená, že během dvou měsíců, do konce listopadu opustí řady státního zastupitelství, tak samozřejmě kárné řízení nemůže být vedeno proti tomu, kdo už v soustavě státního zastupitelství není, to také nařizuje zákon, že takové kárné řízení se končí.

Počkejte ale, jestli se nemýlím, tak Radek Ondruš je bývalým státním zástupcem ...

Ano.

... a stále je proti němu vedeno kárné řízení v onom plagiátorství, to znamená, že by tady, že by tady byla možnost, že by i vůči Marii Benešové to kárné řízení bylo.

Nevím, jaká řízení jsou vedena proti doktoru Ondrušovi, to jsou určitě, určitě velmi, velmi citlivé věci, může to být jiný typ řízení, může to být soukromá právní žaloba, ale to opravdu nechci předjímat. Kárné řízení není možné vést proti tomu, kdo není členem, pokud, pokud je proti nám vedeno nějaké disciplinární řízení jako proti policistovi, odejdete z řad policie, tak takové řízení se zastavuje, stejně je to s advokáty a s jinými, s jinými profesemi.

To znamená, že se zastavilo a zastavuje se řízení oněch kárných žalob, které jste podal na Marii Benešovou.

Řízení, řízení o kárných žalobách se zastavuje okamžikem, kdy ta osoba, vůči níž kárná žaloba směřuje, přestane, přestane být uvnitř toho kolektivu, tedy uvnitř kolektivu státních zástupců, uvnitř kolektivu advokátů a podobně.

Nová nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká před týdnem v Interview BBC dala za pravdu auditu ministerstva spravedlnosti, že na Nejvyšším státním zastupitelství pracuje až příliš státních zástupců, Vesecká uvažuje o reorganizaci.

RENÁTA VESECKÁ (zvukový záznam): Neřekla bych doslova, že stojí zbytečně daňové poplatníky peníze, ale rozhodně tak, jak jsem uváděla, že jsem se seznámila s prací jednotlivých odborů, tak jsem byla seznámena i s tím, že jednotlivé odbory požadují navýšení počtu státních zástupců, protože rozsah té práce převyšuje možnosti, aby práce byla dostatečně rychle zpracovávána, aby byla dostatečně správně zpracovávána. Takže spíše půjdu tímto směrem řešení, i když samozřejmě nepopírám, že si myslím, že i určitou práci na státním zastupitelství tam vykonávají státní zástupci, kde by práce mohla být vykonávána spíše formou administrativy.

Uvedla před týdnem v Interview BBC Renáta Vesecká. Předpokládám správně, že ministr spravedlnosti, vicepremiér Pavel Němec, host Interview BBC, vítá slova Renáty Vesecké o reorganizaci Nejvyššího státního zastupitelství.

Já jsem rád, že paní doktorka Vesecká si vzala vlastně výsledky šetření ministerstva spravedlnosti jako určitou inspiraci pro svoji další práci a zcela souhlasím s tím, že má zájem ta místa, nebo ty agendy, které jsou vykonávány státními zástupci, zbytečně, tedy administrativní agendy svěřit administrativnímu personálu a takto ušetřená místa státních zástupců věnovat skutečně na agendu, která státním zástupcům náleží tak, aby nedocházelo k průtahům řízení, prostě tu kvalifikovanost státního zástupce a jeho pozici využívat tam, kde je to skutečně třeba, to znamená ...

Bral jste to de facto i jako zadání Renátě Vesecké, aby se vypořádala s tím auditem ministerstva spravedlnosti?

Já jsem, já jsem paní doktorce Vesecké postoupil vlastně v plném znění závěry z ministerstva spravedlnosti na její žádost a bylo zcela na ní, jakým způsobem se k tomu postaví a v žádném případě tam nedocházelo k určitému zadání. Já pochopitelně očekávám to, že paní doktorka Vesecká předloží určitou představu o činnosti státního zastupitelství tak, jak se očekává, před jejím definitivním jmenováním do pozice nejvyšší státní zástupkyně a potom budeme debatovat prostě o její představě, zda ji nějakým způsobem zkorigujeme, či, či zda bude odeslána do vlády tak, jak stojí a leží.

Někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová i její nástupkyně, právě Renáta Vesecká, se shodují na budoucím oddělení rozpočtu Nejvyššího státního zastupitelství od rozpočtu ministerstva spravedlnosti. Připomeňme si, co Renáta Vesecká k této myšlence v Interview BBC řekla.

RENÁTA VESECKÁ (zvukový záznam): Ale domnívám se, že oddělení rozpočtu je spíše stránkou zvýšení efektivity práce státního zastupitelství, protože daleko pružněji na základě vlastně těch finančních prostředků, které by tento resort dostal, nebo tato instituce obdržela, je možné daleko pružněji reagovat na potřeby této instituce.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Uvažujete jako ministr spravedlnosti, že byste Renátu Veseckou v tomto požadavku podpořil a že by co nejdříve bylo vhodné oddělit rozpočet Nejvyššího státního zastupitelství od rozpočtu ministerstva spravedlnosti?

Já si myslím, že obě varianty mají své výhody i nevýhody, rozumím tomu, že doktorka Vesecká jako žena tedy, tedy i, že chce prostě držet kasu, já si myslím, že je, že je v pořádku, na druhou stranu ...

Já tomu zase rozumím, že vy jako ministr spravedlnosti chcete nepustit kasu, tak ...

... na druhou stranu, na druhou stranu musím říct, že je určitý i tlak ze strany ministerstva financí v rámci konsolidace veřejných rozpočtů spíše, spíše ty rozpočtové kapitoly, jejich počet zmenšovat, než jejich počet zvyšovat a současně bych chtěl říct, že si myslím, že i určité politické zaštítění resortu justice se ukázalo jako prospěšné pro instituci. Prostě těch tři sta šedesát milionů, které jsem ...

To znamená, že to, že to, pane vicepremiére, vidíte jako nereálné.

Chci jenom říct na závěr, že těch tři sta šedesát milionů pro příští rok, které jsem pro instituci získal, tak jsem získal jako představitel politické strany s postavením místopředsedy vlády a předsedy Unie svobody, nikoliv jako, řekněme, řadový ministr nebo, nebo šéf nějaké státní instituce. Prostě jednání o rozpočtu jsou mnohdy i politická jednání a výsledkem je rozpočet, který je kompromisní, který je hoden podpory všech tří koaličních stran a zahrnuje i to, že jsme získali tři sta šedesát milionů pro justici.

Tak, ale teď vám ne zcela rozumím. To znamená, že když ten rozpočet bude oddělen, vy tím chcete říci, že se nekloníte k této myšlence, protože by mohlo utrpět Nejvyšší státní zastupitelství a nemuselo by mít tolik peněz.

Myslím si, že nejvyšší státní zastupitelství, stejně tak jako justice, má šanci získat více peněz, pokud je reprezentováno ve vládě nějakou politickou figurou, která za ně skutečně bojuje.

To znamená, že se nekloníte k této myšlence. Dovolte, abych se ještě zastavil u jedné věci - možné plýtvání penězi na úřadu ministerstva spravedlnosti, což nechala prověřovat nejvyšší, někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, která předala policii záznam, že se údajně u vás plýtvá a tu věc bude teď šetřit Nejvyšší kontrolní úřad. Už u vás byli kontroloři? Ano, nebo ne.

Pokud vím, tak nikoliv, já si myslím, že Nejvyšší kontrolní úřad pracuje na základě určitého dlouhodobého plánu a je to vážená instituce, která neběhá za každým udáním a za každým pamfletem.

A vy si, vy si opravdu myslíte, že vaši podřízení i vy osobně vynakládáte peníze daňových poplatníků opravdu účelně, dovolte, abych citoval z časopisu Týden, jeho posledního vydání, kde pod titulkem Jazyk pana náměstka referuje časopis Týden o tom, že vysoce postavení unionisté si užívají poslední měsíce na výsluní. Pravá ruka ministra Němce, náměstek Ivo Hartmann studoval za státní peníze angličtinu na Maltě, přitom nepopírá, že anglicky umí, šlo jen o udržovací kurz. Stát mu zaplatil sedmdesát osm tisíc korun za tento kurz.

Tak já si myslím, že je naprosto standardní, že stát platí jazykové přípravy náměstkům, pan ...

Na Maltě za sedmdesát osm tisíc.

... pan magistr Hartmann je náměstkem zhruba tři roky a myslím si, že za jazykové vzdělávání jiných náměstků se vydává podstatně více peněz než zmíněných sedmdesát osm tisíc intenzivního jazykového kurzu. Mimochodem, ptal jste se, zda já osobně, zda já osobně postupuji hospodárně. No, víte, když někdo napíše do toho, co jsem označil za pamflet, že jsem nehospodárně cestoval do Brazílie a já jsem v Brazílii vlastně nebyl nikdy, a to ani soukromě, když někdo napíše do pamfletu, že mám vysoké nebo dokonce astronomické účty za telefon a pak se ukáže, že ty telefonní účty jsou někde okolo patnácti tisíc korun, což si myslím, že u ministra není až tak, až tak horentní suma a postupně vyvracíte jedno nesmyslné udání za druhým, no, tak k tomu pak už je těžko se jaksi vyjadřovat.

Trváte ale na tom, že, že kurz náměstka za sedmdesát osm tisíc na Maltě není plýtvání penězi daňových poplatníků.

Tak já si myslím, že za tři roky doby, kdy je pan Hartmann ve funkci náměstka a nečerpal žádným jiným způsobem peníze na jazykovou přípravu, tak pokud byste si to rozpočetl do jednotlivých měsíců, tak to je částka, která by asi nikoho neznepokojovala.

Pane vicepremiére, dovolte, abych se ještě na závěr zastavil u jednoho případu, který sledují česká, nejen česká, ale i americká média, jde o vydání Viktora Koženého ke stíhání. Ke které variantě se vy nyní kloníte, k tomu, aby Česká republika požádala Spojené státy americké o vydání, nebo aby Česká republika předala trestní věc do Spojených států v kauze Kožený.

Tak samozřejmě by pro nás bylo lepší, abychom požádali o vydání, aby to vydání, aby té žádosti o vydání bylo vyhověno a samozřejmě, pokud by k této variantě nedošlo, tak nastupuje ta druhá varianta, kterou jste zmínil, to znamená, aby se předalo řízení do Spojených států, pokud by tam Viktor Kožený byl. Ale to všechno ...

Znamená to tedy, že máte takový jakoby krizový plán ...

... pane, pane redaktore, to všechno, na co se ptáte, vůbec, vůbec jsou kroky, které budou poté, co bude Viktor Kožený na území Spojených států, zatím tam není, zatím, pokud vím, tak pořád ještě je na Bahamách, takže se ptáte vlastně na něco, co zatím ještě nenastalo.

Ale jedna věc, která je podstatná, co kdybych vám namítl, že ministerstvo spravedlnosti konalo málo, protože bahamské úřady už před rokem uznaly platnost smlouvy o vydávání z roku 25, kterou uzavřelo Československo s Británií, a právě její kolonií v té době ostrovy byly, že de facto česká strana mohla Koženého Američanům vyfouknout, pokud byste se víc snažili.

Tak, my jsme, my jsme dělali pro to maximum, Američanům to také trvalo dlouho a já si myslím, že ..., já si myslím, že Česká republika má postupovat naprosto suverénně, na druhou stranu je třeba si říct, že asi možnosti Spojených států amerických ekonomické jsou o něco větší, o něco větší než České republiky právě i v tom působení na místě samotném, a tak dále.

To znamená, že byste odmítl případnou kritiku ministerstva spravedlnosti, že jste činili málo.

Tak to je, to je naprosto absurdní, my jsme, my jsme dosáhli toho, že na přelomu roku bylo, jsme dosáhli toho, že na přelomu roku byla smlouva o vydávání uznána, ten právní, právní status té smlouvy nebyl jasný a zatím také byla, bylo úsilí, které trvalo celou řadu měsíců, nebylo to tak, že by smlouva, smlouvu Bahamy uznaly, že by to bylo, že by to byla věc bez jakékoliv práce na straně ministerstva spravedlnosti.

A bude-li tedy Viktor Kožený vydán do Spojených států amerických, tak existuje dvoukrokový scénář, nejdříve se snažit domluvit s Američany na případném vydání Koženého, až bude odsouzen, či až si trest odsedí, anebo předat věc do Spojených států.

Zhruba tyto dvě možnosti existují.

Konstatuje vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Němec. Děkuji, že jste přišel po čtvrt roce do Interview BBC a těším se na další.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Benešová už nebude muset před kárný senát

Právo, 11. 10. 2005, strana: 4 - Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová nebude muset čelit u olomouckého vrchního soudu kárným žalobám, které na ní podal začátkem září ministr spravedlnosti Pavel Němec. Opouští řady státních zástupců a v takovém případě kárné řízení ze zákona skončí. „Řízení o kárných žalobách se zastavuje okamžikem, kdy ta osoba, vůči níž kárná žaloba směřuje, přestane být členem toho stavu," uvedl ministr Němec ve včerejším rozhovoru pro BBC. Den poté, co ji vláda 29. září odvolala z funkce nejvyšší státní zástupkyně, Benešová poslala Němcovi písemnou rezignaci i na funkci státního zástupce. Tato funkce jí ze zákona zanikne po uplynutí dvouměsíční lhůty, tedy koncem listopadu. Pak se Benešová hodlá věnovat advokacii.