Václav Moravec moderátor BBC

	Zdeněk Škromach ve studiu BBC

Protiústavní, takový je podle předsedy lidovců Miroslava Kalouska zákoník práce. Lidovci budou ve sněmovně hlasovat proti tomuto zákoníku. Tady je jedna z výhrad předsedy lidovců Miroslava Kalouska.

MIROSLAV KALOUSEK (zvukový záznam): Tam je v tom zákoně dána obrovská pravomoc odborovým organizacím, zakázat například, teď budu dávat příklady, například zakázat noční práci, například zaměstnavatel může dát neomluvenou absenci pouze se souhlasem odborové organizace.

Tvrdí předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Nejen o sporu o zákoník práce bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

O necelých pět procent se od ledna příštího roku zvýší starobní, pozůstalostní a invalidní důchody. Důchodci mají od 1. ledna příštího roku dostávat tak v průměru osm tisíc sto dvacet osm korun. Původně se počítalo s růstem penzí kolem tří procent, respektive počítalo s tím ministerstvo financí. Považuje vicepremiér Zdeněk Škromach ten pětiprocentní růst za úspěch?

Tak, určitě. Já myslím, že úspěchem je taky to, že vlastně je to poprvé valorizace v době trvání vlády, ve které jsem účasten, kdy vlastně se na tom vláda shodla jednomyslně.

To znamená, nebyl nikdo ze členů vlády, kdo byl hlasoval proti takovému zvýšení penzí?

Dokonce ani lidovci.

Proč zrovna jmenujete lidovce? Vy jste očekával, že budou hlasovat proti?

Protože pan předseda Kalousek neustále vždycky bojuje proti důchodcům, proti penězům do školství a i pro rodiny. To, já myslím, že je klasické.

Počkejte, vždyť Miroslav Kalousek tvrdí, že právě bojuje za rodiny, bojuje za důchodce.

Tak, on vždycky ... Jo, ale bez peněz.

Aha. Tak, to jsem nevěděl. Zvýšení důchodů o pět procent, o kterém rozhodla vláda, bude stát státní pokladnu dvanáct miliard korun českých. Dalo vám hodně práce přesvědčit ministra financí Bohuslava Sobotku, který de facto chtěl zvýšení jen zákonné, to znamená zhruba o ta tři procenta?

Tak, jednak já řeknu, to zákonné zvýšení, na které se často odvoláváme, tak vlastně je zvýšení, které prosadila sociální demokracie před několika lety jako ochranu před možným nástupem liberálních vlád, aby musely valorizovat alespoň o inflaci a třetinu nárůstu mezd. Dneska, si myslím, že naším záměrem je, aby důchody, pokud možno, příliš nezaostávaly za růstem mezd, což je dlouhodobý problém, a to je taky důvod, proč je potřeba hovořit velmi intenzivně o důchodové reformě.

Ale vy jste mi teď neodpověděl na tu moji otázku, zda to bylo těžké přemluvit vicepremiéra, ministra financí Bohuslava Sobotku, aby se zvyšovaly důchody od 1. ledna příštího roku o dvě procenta, což je de facto ta nadzákonná doložka, tu, kterou jste dnes schválili.

Tak, samozřejmě s ministrem financí je to vždycky složité, když jde o peníze. Ale myslím si, že zapůsobil argument o tom, že chceme udržet reálný poměr mezi průměrným důchodem a průměrným výdělkem.

Nemůže to zvýšení důchodů o pět procent od 1. ledna příštího roku způsobit propad důchodového systému a důchodového fondu jako takového?

Nemůže, protože my s tím v rozpočtu počítáme, a to byl jeden z důvodů, proč to dneska celkem snadno prošlo, protože vlastně už ve schváleném rozpočtu, který zase schválila vláda jednomyslně, tak už je s těmito finančními prostředky počítáno. A hlavně, tyto prostředky vlastně máme a vytváříme i určitou rezervu pro důchodovou reformu v rámci toho systému, protože vybíráme na důchodovém pojištění více, než kolik nakonec se na důchody vyplatí a vytváříme rezervu právě pro to přechodné období, kdy bude samozřejmě potřeba určitých, určitých nákladů.

Můžete, pane vicepremiére, zmínit o kolik, i přes to pětiprocentní navýšení penzí od 1. ledna příštího roku, zůstane přebytek v tom důchodovém fondu?

Samozřejmě bude záležet na tom ,jak se bude dařit vybírat pojistné, ale předpokládám, že by to mohlo být kolem pěti až šesti miliard korun.

Že zůstane přebytek v příštím roce.

Podobně jako tomu bylo letos nebo vloni.

Občanští demokraté označili rozhodnutí vlády o pětiprocentním zvýšení penzí od 1. ledna roku 2006 za, a teď cituji doslova: "Populistický a předvolební krok." Konec citátu. Jste ochoten připustit tuto námitku?

Já myslím, že to je nesmysl. Jednak důchody se pravidelně valorizují k 1. lednu každého roku, takže, i když je volební rok. Možná, že by stálo za podívání se do minulosti, když byl volební rok, když vládla Klausova vláda, tak se dokonce valorizovaly důchody dvakrát do roka, když byly volby do sněmovny a do Senátu. Takže, já nevím, kdo je větší populista, to není o populismu. Ale každopádně určitě je to zpráva pro naše důchodce, že ODS po svém volebním vítězství nebude valorizovat důchody a že ty čtyři tisíce, které slibuje pro každého ...

Počkejte, vždyť je tady ta zákonná valorizace, tak nemůžete říkat, že by ODS nezvyšovala důchody.

Tak, když bude mít dostatečnou sílu v parlamentu, tak samozřejmě každý zákon se dá změnit.

Když budu citovat slova předsedy poslanců ODS, slova stínového ministra financí Vlastimila Tlustého, cituji doslova: "ČSSD zvyšovala důchody pouze podle růstu cen, zatímco v minulosti zvyšovala i podle růstu průměrných platů. Jinými slovy, sociální demokracie tím, že dlouho nezvyšovala důchody, si vytvářela prostor pro tento předvolební krok. Vypadá to jako dárek, ve skutečnosti je to jenom odložení zvyšování z minulosti." Konec citátu.

Kdo to říkal?

Vlastimil Tlustý. Vy ho neznáte? To je předseda poslaneckého klubu ODS.

Aha, vidíte. Ale jako z hlediska toho, co říká, tak je úplně mimo, protože samozřejmě v rámci té zákonné valorizace se přihlíží nejenom k inflaci, ale i k růstu mezd, a to minimálně jednou třetinou. Takže, každý rok se zvyšovalo i s přihlédnutím k růstu mezd a právě ten rychlejší růst mezd umožňoval větší valorizaci, než by byla jenom inflační. Ale je to zvláštní od předsedy poslaneckého klubu ODS, která slibuje rovný důchod čtyři tisíce pro všechny a zároveň valorizaci pouze o inflaci, nikoliv vůbec ke mzdám, že bude přihlížet. To znamená, že bude konzervovat životní úroveň důchodců na té úrovni, když odejdou do důchodu, a to si myslím, že je trošku nefér hra.

Vy, pane vicepremiére, tedy odmítáte to, že by to byl předvolební populistický tah ČSSD a vlády vedené sociálními demokraty. Pojďme teď ...

Tak, každá, každá opozice bude o jakémkoliv populárním kroku nebo pozitivním kroku vlády říkat, že to je předvolební tah, a to třeba i tři roky před volbama.

Vy jste, vy jste to tedy čekal pravděpodobně, tuto kritiku.

Nepřekvapila.

Jak ... Nepřekvapila? Jak se s ní vyrovnáváte ...

My jsme, my jsme zodpovědná vláda, my si vytváříme díky dobrým hospodářským výsledkům rezervy na to, abychom mohli i našim důchodcům přidat.

K tomu se ještě dostaneme. Většina ekonomů, kteří nemají, řekněme, ty politické ambice, takže je nemůžete obvinit, že by to byli vaši političtí ...

Jak víte, že nemají politické ambice?

Protože se živí, teď chci říci poctivou prací, živí se ...

Který ekonom se živí poctivou prací?

Vy neznáte ekonomy, kteří se živí poctivou prací?

Tak, já, když slyším ty různé odborníky, když v televizi nebo v rozhlase vystupují a dělají prognózy, ty se pak nenaplní a oni stejně za to poberou honorář, tak já nevím.

Počkejte, takže bývalý ministr financí, člen ČSSD Pavel Mertlík, který je hlavním ekonomem Raiffeisenbank, se neživí poctivou prací?

No, vidíte, dělal taky politiku.

Tak, řekněte mi teď, odpovězte na otázku. Živí se podle vás poctivou prací Pavel Mertlík?

Tak, v rámci Raiffeisen určitě.

Tak a teď jeho námitka, cituji doslova: "Podobná rozhodnutí v dlouhodobém důsledku, tedy rozhodnutí vlády zvýšit penze o pět procent, narušují stabilitu, respektive udržitelnost penzijního systému a tím přibližují nutnost penzijní reformy. Takže, je to možná paradoxně správné rozhodnutí." Říká ironicky Pavel Mertlík. Co říkáte tomuto argumentu?

Tak, ekonomové vždycky mají zvláštní pohledy na věci, které mají i sociální rozměr a samozřejmě z hlediska je to možná tak viděno. Já myslím, že něco urychlit je někdy i pozitivní.

Aha. To znamená, že vy jste dělali to rozhodnutí vlády, pětiprocentní zvýšení penzí, abyste urychlili penzijní reformu.

Ne, my jsme dělali to rozhodnutí kvůli tomu, že si myslíme, že je potřeba udržet alespoň určitý poměr mezi důchody a životní úrovní těch, kteří jsou výdělečně činní.

Odmítáte námitky ekonomů v čele s Pavlem Mertlíkem, že de facto toto pětiprocentní více než zákonné zvýšení důchodů svým způsobem částečně ohrožuje stabilitu penzijního systému v dlouhodobém horizontu?

Neohrožuje to žádnou stabilitu penzijního systému, obzvlášť z hlediska toho, že si myslím, že našly politické strany odhodlání k tomu udělat některé změny, na kterých jsme se dohodli už teď a předpokládám, že předsedové politických stran podepíšou některé změny v důchodovém systému. A za druhé, ten systém je dostatečně stabilní, protože v něm dokonce vzniká rezerva, která zůstává na důchodovém účtě.

Mluvíte o dohodě zástupců politických stran zastoupených ve sněmovně, které jste vedl jako šéf komise. Ti se dohodli na hlavních, dílčích zásadách změny penzijního systému v České republice. Vyjednavač za ODS, předseda poslanecké frakce občanských demokratů Vlastimil Tlustý začátkem září uvedl:

VLASTIMIL TLUSTÝ (zvukový záznam): Všechny navržené úpravy stávajícího systému počítají se zachováním průběžného solidárního systému důchodového, důchodového systému jako s hlavním pilířem dalšího fungování důchodového systému. To znamená, tady vůbec není otázka, že by někdo chtěl něco odstraňovat. Jde o modifikace, o doplňky. Všechny ty systémy jsou dále založeny na jako základu průběžném solidárním systému.

Konstatoval začátkem září předseda poslaneckého klubu ODS, vyjednavač této strany v týmu pro penzijní reformu Vlastimil Tlustý. Tým se také shodl na tom, že po roce 2027 by se mělo odcházet do penze v pětašedesáti letech. Shoda panuje také na vytvoření takzvaného rezervního fondu. Považuje vicepremiér Zdeněk Škromach dohodu na základních krocích první fáze penzijní reformy za dostatečnou?

Já myslím, že to je další z těch kroků, protože některé změny už byly provedeny v minulém, v minulých letech i koaliční vládou. Myslím si, že tyto parametrické změny pomáhají ke stabilizaci systému a jenom tam bych chtěl upravit, že první důchodce v pětašedesáti letech odejde do důchodu v roce 2030, protože tam je vlastně určitý posun, ty počty se ... Takže, ta realita je takováto. Nakonec jsem rád, že vlastně i komunisti říkají, že, že těch pětašedesát let je pro ně přijatelných. Sice o pět později, ale přesto.

Překvapila vás, pane vicepremiére, míra té shody teď, před volbami?

Já myslím, že ani moc ne, protože po těch letech dohadování se a vysílání různých signálů o tom, kdo co v důchodech může udělat, myslím, že dochází k takovému věcnému poznání, že prostě ten důchodový systém je nutno stabilizovat a že je potřeba co možná nejvíce odstranit co nejvíc sporných bodů, na kterých je možná široká dohoda, a to je třeba věk odchodu do důchodu, který zase na druhé straně bude kompenzován možností předčasného odchodu, vyšší míra nebo zvýhodněnější možnost připojištění, kde bude možné například, aby zaměstnavatelé výrazněji zvýhodnili některé profese, kdy ti lidé jsou psychicky, fyzicky opotřebovaní a potřebují do toho důchodu třeba odejít dříve. Samozřejmě zůstává neustále, jsem rád, že jsme se dohodli na tom, že průběžně financovaný důchodový, důchodový systém zůstává jako základní systém. Samozřejmě zůstává otázkou, kterou bude nutno rozhodnout do budoucna, například náhradový poměr, to znamená, jak vysoké důchody budou anebo i jaké vysoké pojištění se bude platit a dostávat do určitého, do určitého souladu.

Vy jste, pane vicepremiére, byl pověřen, abyste předložil, řekněme, závěry té politické komise, která navazovala na expertní takzvanou Bezděkovu komisi, předsedům politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Ti se mají sejít 12. října na mimořádné schůzce. Jsou už ony materiály zapracovány a máte tu závěrečnou zprávu hotovu?

Jsou připraveny, dostali je už předsedové k dispozici tak, aby si je mohli zkonzultovat se svými politickými grémii a v této chvíli vlastně pracujeme na paragrafovém znění zákonů, které předpokládáme, že by mohly být schváleny v prvním čtení vlastně ve sněmovně tak, abychom to stihli ještě do konce volebního období tyto změny vlastně v zákonech schválit.

To znamená, že ministerstvo práce a sociálních věcí teď pracuje na úpravách nebo na ... Budou to zcela nové zákony nebo spíše novely zákonů?

Budou to novely zákonů, protože se to týká, chci říct, i ministerstva financí, protože třeba otázka důchodového připojištění spadá do kompetence ministerstva financí. Možná bych ještě zdůraznil to, že by měla být vlastně připravena rezerva pro důchodovou reformu. Čili, ...

To je ten rezervní fond. Dá se to tak nazvat?

No, tak zatím na tom, že by to byl ... kdyby to byl fond, tak by byl mimo státní rozpočet. Zatím jsme se dohodli na tom, že bude vytvořená zvláštní rezerva, která bude v rámci státního rozpočtu, ale která bude spravována zvláštním způsobem tak, aby nemohla nastat situace, že prostě se příští vláda nebo nějaká další rozhodne a vybere to na něco jiného.

Zatím se tedy nedá říci, že by jednou z těch novel bylo vytvoření zvláštního rezervního fondu?

Bude, bude to rezerva pro důchodovou, pro důchodovou reformu.

Což bude zvláštní kolonka ve státním rozpočtu, do které se nebude moci sahat, rozumím-li vám správně.

Tak, tak, tak. A měla by být tvořena vlastně přebytky v důchodovém systému a některými výnosy nebo části výnosů z budoucích privatizací.

Můžete říci, vy jste řekl, že v příštím roce by se měl ten přebytek pohybovat kolem šesti miliard korun stejně tak jako v roce letošním, to znamená, kolik kumulovaně, vznikne-li tato rozpočtová položka, do které se nebude sahat, tedy říkejme tomu rozpočtový rezervní fond pro důchodovou reformu, kolik očekáváte, že v tom roce, že tam v příštím roce bude celkem peněz?

Může to být někde mezi patnácti, dvaceti miliardama korun.

A můžete ještě říci, které další změny zákonů tedy očekáváte, velmi heslovitě říci, které předložíte do Poslanecké sněmovny? Předpokládám, pravděpodobně asi na prosincovou schůzi.

Zřejmě to tak bude podle připravenosti, tam myslím hlavně, pokud jde o to připojištění, tak tam ještě moc nepokročili, ale pokud jde o prodloužení důchodového věku, tam to znamená, že vlastně se bude nadále pokračovat v prodlužování. Čili, i po roce 2012 by měl vlastně se prodlužovat důchodový věk o dva měsíce každým rokem až do toho roku vlastně 2030, kdy by to mělo být završeno. Pokud jde o tu otázku připojištění, tak tam by mělo dojít k výraznější možnosti spoluúčasti zaměstnavatele, kde by mohl přispívat zaměstnanci vlastně na pojištění až do částky, počítáme cirka, sedmdesát tisíc korun ročně, což z toho hlediska deseti, patnácti let by vytvářelo podmínky například, aby člověk mohl odejít dva, tři, čtyři roky před důchodovým věkem. Po tu dobu by vlastně měl vyplácenu určitou rentu z toho připojištění a vlastně pak by odešel do normálního starobního důchodu bez krácení, což by měl umožnit tady tento systém.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Zákoník práce se stal jedním z důvodů jednoho z mnoha sporů v české vládní koalici. Sociální demokraté vyzvali lidovce, aby dali jasně najevo, zda chtějí zůstat v koalici, či nikoliv. Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka po čtvrtečním jednání vlády uvedl:

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Především nevím o tom, že by lidovci předložili návrh zákona o ukončení volebního období. Čili, předpokládám, že mají zájem pokračovat dále v koalici. Ještě na to mají pátek, aby takový návrh zákona předložili. Pokud ho nepředloží, počítáme s tím, že změní svoje chování a budou chtít dále pokračovat ve vládní koalici.

Konstatoval ve čtvrtek úřadující předseda ČSSD, vicepremiér Bohuslav Sobotka. Předseda lidovců Miroslav Kalousek tvrdí, že není důvod k předčasným volbám. KDU-ČSL však počítá s tím, že lidovci budou ve sněmovně hlasovat s ODS pro ustavení vyšetřovací komise k Unipetrolu a hlasovat budou s ODS proti vládnímu návrhu zákoníku práce. Proč se lidovcům zákoník práce nelíbí?

MIROSLAV KALOUSEK (zvukový záznam): Odborová organizace může rozhodnout o tom, zda bude, nebo nebude probíhat práce v noci, odborová organizace rozhodne o tom, zda to či ono byla skutečně neomluvená absence. Vemte si tu absurditu, v podniku, kde není odborová organizace, pokud se opijete a nepřijdete do práce, protože jste opilý, no tak dostanete neomluvenou absenci se všemi následky z toho plynoucími. Pokud v tom podniku bude odborová organizace, tak tu neomluvenou absenci můžete dostat pouze tehdy, pokud bude souhlasit odborový funkcionář. To už je Kocourkov.

Konstatoval začátkem týdne předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Co byste řekl na označení Kocourkov na nový zákoník práce, jak to tvrdí Miroslav Kalousek?

Tak, od experta, jak jsme mohli slyšet Kalouska, na zákoník práce, já myslím, že pan předseda to má hodně popletené, protože samozřejmě si plete jednak to, co je projednání, to znamená, že jestliže odborový orgán projedná, tak to nebrání zaměstnavateli, aby uplatnil tyto kroky a nelze mu v tom zabránit. A druhá věc je, aby zaměstnanci měli informace, to nakonec vychází i z Evropské sociální charty. Já předpokládám, že KDU není totalitní strana, protože vždycky prvním krokem všech totalit, které nastupovaly, bylo omezit svobodná práva odborů. A pokud jde o to, tak ...

Vy byste, pane vicepremiére, vy byste považoval za, řekněme, porušení nějakých koaličních dohod nebo koaliční spolupráce, pokud lidovci budou ve sněmovně hlasovat s ODS proti zákoníku práce?

Myslím si, že to je jednoznačně porušení koaličních dohod, protože koaliční smlouva i program, vládní program hovoří o tom, že vláda předloží zákoník práce a že neomezí práva zaměstnanců a jejich zástupců. Tak to podepsal pan Kalousek, takže předpokládám, že se bude plnit. Navíc měl by určitou možnost, jestliže tvrdí, že, a teď chce říct ne, celý zákoník práce, což je tři sta padesát paragrafů, které vlastně ruší tři zákony a asi kolem padesáti různých předpisů a dává je do jednoho kodexu, ale hovoří o dvou paragrafech, které hovoří o právech odborů v oblasti hlavně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Například to, že když by bylo vaše zdraví či život ohrožený tím, že vám probíjí například mikrofon, tak mají právo prostě tu práci zastavit a ...

Počkejte, ale když třeba jako se zjistí, že mé zdraví a život ohrožuje jednání s politiky před mikrofonem, tak také by odbory mohly práci zastavit?

Tak, určitě. Možná, že by pak byl návrh na bezpečnostní opatření dát tady plexistěnu, abychom se na sebe nemohli vrhnout jako.

Aby vy jste se na mě nemohl vrhnout.

No, když je tam stůl, vy to máte tady s tou kamerou ...

Já jsem mírumilovný člověk, pane vicepremiére.

No, ale já myslím, že ještě možná vzkaz pro pana Kalouska, když tedy jako je takový ochránce, otázka je, proč tato opatření, která jsou ve stávajícím zákoníku práce přesně slovo od slova tak, jak jsou v tomto novém zákoníku práce, proč už tenkrát, když byli lidovci součástí Klausovy vlády, tenkrát to mohli klidně vypustit nebo kdykoliv. Patnáct let tato opatření platí.

Zeptám se jinak. Vy jako vicepremiér jste si jist, že pokud někdo napadne nový zákoník práce, který jste ve vládě schválili většinou hlasů ČSSD, lidovci hlasovali proti, a někdo napadne tento zákoník práce u Ústavního soudu, že nemá šanci na úspěch?

Já jsem přesvědčen, že předkládáme zákon, který je v souladu s Ústavou České republiky a nic jiného bych si nedovolil. Ostatně, jsou to, jsou to právní názory jednotlivých právníků, které se liší. Ale já myslím, že tady mají lidovci možnost napadnout toto ustanovení v současném zákoníku práce u Ústavního soudu a ten určitě rozhodne do té doby, než se bude rozhodovat o zákoníku práce jako takovém.

Chcete tím říci, že považujete, považujete argumenty KDU-ČSL za pokrytecké a měli by co nejrychleji podat ústavní stížnost pro současný zákoník práce?

Na současný zákoník, protože nebude-li ten nový, tak ten stávající platí a jestliže tvrdí, že je v rozporu s ústavou, ať Kalousek podá ústavní stížnost na tento zákoník práce a tam se ukáže, jestli to je pravda, nebo ne.

Vy jste řekl, že byste hlasování lidoveckých poslanců proti zákoníku práce považoval za, řekněme, porušení koaliční smlouvy a porušení koaličních dohod. Premiér Jiří Paroubek na sobotním jednání Ústředního výkonného výboru ČSSD krom jiného pronesl i tato slova:

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Ty zákony, které jsou potřeba ve prospěch této země, lidu této země, budeme schvalovat i třeba s komunisty. A kdyby tady spadli Marťani, tak je budu schvalovat s Marťany.

Sobotní slova českého premiéra Jiřího Paroubka. Předpokládám tedy, že Marťani do té říjnové schůze do Poslanecké sněmovny nespadnou. V případě, že budou lidovci hlasovat proti, jste si jisti, že budete mít alespoň podporu těch komunistických poslanců, proto jste si jisti, že zákoník práce projde?

Tak, jistota není nikdy stoprocentní a navíc vypadá velmi zvláštně, když koaliční partner, který neustále se prohlašuje jako přítel lidu, v podstatě vystupuje proti právům odborů, proti právům zaměstnanců. A já věřím tomu, že lidovci ještě přehodnotí tento svůj vztah k tomu, protože oni neustále hovoří o nebezpečí vlivu komunistů, ale sami svým vlastně oportunistickým postojem, postupem ve vládě vlastně ten vliv komunistů podporují a podle mě účelově a po předchozí dohodě, která určitě existuje, mezi Kalouskem a Topolánkem o povolební spolupráci mezi těmito dvěma stranami.

Vy si myslíte, že postoj lidovců k zákoníku práce je součástí povolebních dohod mezi Kalouskem a Topolánkem?

Dá se to odvozovat z těch postojů a z toho způsobu, jakým způsobem postupuje Kalousek například i v té otázce, kterou jste vzpomenul, otázce Unipetrolu. Je naprosto jako zvláštní, když všichni ministři za KDU podpoří privatizaci tak, jak byla předložena do vlády, a na druhé straně teďko vystupují, jako by to chtěli nějakým způsobem zpochybnit.

Ale Kalousek tvrdí, že právě privatizace Unipetrolu byla čistá, proto se není čeho bát, tak ať si funguje vyšetřovací komise. To je argumentace KDU-ČSL.

Určitě se není čeho bát. Asi základní problém je, že je šest měsíců nebo sedm do voleb a taková komise, jaká bude fungovat, tak určitě nebude fungovat věcně. Já myslím, že tady, pokud má někdo pochybnosti o způsobu privatizace, měl by se obrátit na orgány činné v trestním řízení a podat žalobu.

Ještě jednoduchá námitka k tomu zákoníku práce. Vy si nemyslíte tedy to, co také tvrdí nejen KDU-ČSL, ale to, co tvrdí, řekněme, i zástupci zaměstnavatelů, že ten zákoník práce krom toho, že je protiústavní, jak tvrdí tyto strany, a vy to odmítáte?

Tady je potřeba znova zdůraznit, ten spor o ústavnost, či neústavnost je, jsou dva paragrafy, které se týkají práv odborů hlavně v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nikdo nezpochybnil dalších tři sta čtyřicet osm paragrafů v zákoníku práce.

Ale oni zpochybňují celý ten, když to řeknu, duch zákoníku práce, že příliš likviduje zaměstnavatele, že může vést k vyšší, ne-li stagnující nezaměstnanosti v zemi a podobně, že je příliš protekcionistický vůči odborům, protože jste ho psal vy jako bývalý odborář a vaši lidé na ministerstvu, což jsou také téměř odboráři.

To je obyčejná demagogie. Jednak stejně jako v jiných případech například zákona o sociálních službách, o nemocenském jsme nabídli spolupráci těm účastníkům, sociálním partnerům, zaměstnavatelům. Zaměstnavatelé pod vedením pana Míla tuto možnost odmítli a odmítali zákoník od počátku jako celek, protože zřejmě počítají, a to si myslím, že je součást těch dohod, které mají lidovci a ODS, že po volbách buď zákoník práce zruší zcela, anebo ho vykuchají takovým způsobem, že se budou zaměstnanci i odbory divit. A proto jim samozřejmě nevyhovuje, aby tady byl nový zákoník práce ještě do konce volebního období. Já jenom bych chtěl uvést na to, že samozřejmě ten zákoník práce, a nikde jsem nečetl, v žádnejch novinách, ani nikde jinde, že bychom šli někde nad rámec stávajícího zákoníku práce. My jsme museli vycházet z toho ustanovení, které je ve vládním programu, ale v mnoha případech jsme vyšli zaměstnavatelům vstříc. Například konto pracovní doby, které umožňuje rozložit pracovní dobu nebo to, že nebude mít zaměstnavatel povinnost nabízet vhodné zaměstnání při propouštění, to je výrazné, a to i u lidí se zdravotním postižením, protože máme důvodné jaksi očekávání, že pak bude i větší odvaha zaměstnat člověka se zdravotním postižením, protože ta otázka postarat se, když ztratí práci, je na straně státu a úřadů práce, nikoliv zaměstnavatelů, ty ať se věnují podnikání. Stejně tak jsme provedli úpravu, že zaměstnavatelé do deseti zaměstnanců budou mít výrazně omezené povinnosti informovat zaměstnance. Čili, vychází ...

Chcete těmito argumenty, pane vicepremiére, že vstupuji do vaší řeči, naznačit, že ten zákoník práce je, nehezky řečeno, vyvážený a nevidíte, že by misky vah byly spíš na straně zaměstnanců než na straně zaměstnavatelů?

Ne, v žádném případě, naopak. Uvedu příklad, třeba uvolňování zaměstnanců, členů odborů pro odborové vzdělávání. Dnešní situace je taková, že zaměstnavatel je musí uvolňovat. My jsme tam dali, abychom to omezili, tu maximální hranici pěti dnů. Čili, dochází tam, spíš bych řekl, k určitému, k určitému zpružnění nebo omezení toho. Ale to, myslím, že jsou věci, o kterých zaměstnavatelé prostě nechtějí hovořit a očekávají tu situaci, která, já věřím, že nenastane po volbách, že v podstatě pravice ten zákoník práce očeše podobně jako na Slovensku, nebo ho úplně zruší.

Pojďme se zastavit ještě u jednoho bodu jednání vlády, ze kterého jste přijel do Interview BBC. Marie Benešová už není nejvyšší státní zástupkyní, ve čtvrtek ji odvolala vláda. Někteří ministři, za ČSSD například Zdeněk Škromach či Milada Emmerová, před jednáním vlády vyjádřili nad návrhem na odvolání Marie Benešové, mírně řečeno, rozpaky. První místopředseda vlády Bohuslav Sobotka po jednání kabinetu konstatoval:

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Nevím o členovi vlády, který by hlasoval proti tomu odvolání. Tuším, že jeden ministr za KDU-ČSL chyběl na jednání vlády, byli tam přítomní dva ministři za KDU-ČSL, ti nehlasovali pro tento návrh a zbylí ministři podle mých informací hlasovali pro odvolání. Nemám informace o tom, že by kterýkoliv z ministrů za sociální demokracii hlasoval proti tomuto návrhu.

Konstatoval ve čtvrtek první místopředseda vlády a úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Proč nakonec se vicepremiér Zdeněk Škromach, který, měl jste rozpaky, předpokládám správně, s tím návrhem na odvolání Marie Benešové?

Tak, to já jsem říkal už od počátku. Myslím si samozřejmě, že některé kroky, které učinila i vůči ministrovi, nebyly úplně košer, ale nakonec rozhodnutí, rozhodnutí ...

Proč jste se nezdržel hlasování?

Tak, protože já vždycky jaksi ctím postup nebo stanoviska sociální demokracie a i v tomto případě jsem se choval jako ministr za sociální demokracii.

To znamená, v jednotě je síla. Vás ani ve snu nenapadlo, že když s tím máte problém odvolávat Marii Benešovou, takže byste se aspoň zdržel hlasování?

Tak, tím by nebyla odvolána. Jako zdržení či hlasování proti má stejný význam.

Počkejte, jakto, že by nebyla odvolána? Pokud se nemýlím, tak rozpaky jste vyjadřovali pouze dva, Milada Emmerová a Zdeněk Škromach. To přece nepadalo odvolání Marie Benešové se Škromachem a s Emmerovou.

No, samozřejmě, že ano, protože musíte mít deset, minimálně deset hlasů, to je minimum, které musí být a ty by prostě nebyly.

Hlasoval jste pro její nástupkyni?

Já se neomlouvám za své rozhodnutí, bylo to mé svobodné rozhodnutí a hlasoval jsem pro tu změnu tak, jak byla navržena.

Ale asi by to bylo poměrně hodně odvážné, kdybyste hlasoval proti. To by vás vyloučili možná ze strany.

To ne. Ale to není otázka přece odvahy, to je otázka určité reality, která existuje.

Realita je tedy, že Marie Benešová je odvolána. Myslíte si, že může na to odvolání padnout stín toho, že to de facto bylo pouze politické rozhodnutí, že se Marie Benešová znelíbila a že vám, sociálním demokratům šlo o to udržet vládní koalici, tedy především unionisty a nepozlobit si je?

Já si myslím, že tak zcela úplně by to nebylo, protože zase na druhé straně myslím, že to není otázka jenom udržet koalici. Myslím, že tam byly určité aspekty, které nakonec i pan premiér vnímal jako důvod k této změně.

A vy jste je také vnímal jako důvod ke změně?

Myslím, že se dá ztotožnit s názorem pana premiéra.

Konstatuje loajální vicepremiér Zdeněk Škromach. Děkuji, že jste do Interview BBC přišel a těším se na dalších třicet minut.

Díky taky. Mějte se hezky. Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Důchody porostou o pět procent, ODS mluví o předvolebním tahu

PRAHA 28. září (ČTK) - Starobní, pozůstalostní a invalidní důchody se v lednu zvýší o 4,9 procenta. Senioři tak mají v průměru dostávat 8128 korun, tedy asi o 380 korun víc. Rozhodla o tom dnes vláda. O 4,9 procenta se podle nařízení vlády zvednou i příplatky k důchodu válečným odbojářům a lidem, které komunistický režim za jejich názory věznil. Podle ministerstva práce dosáhla letos v červenci průměrná starobní penze 7735 korun a do konce roku se ještě o pár korun zvýší.

ODS označuje rozhodnutí vlády za předvolební a populistický krok. "ČSSD zvyšovala důchody pouze podle růstu cen, zatímco v minulosti zvyšovala i podle růstu průměrných platů. Jinými slovy sociální demokracie tím, že dlouho nezvyšovala důchody, si vytvořila prostor pro tento předvolební krok. Vypadá to jako dárek, ve skutečnosti je to jen odložení zvyšování z minulosti," řekl ČTK stínový ministr financí ODS Vlastimil Tlustý.

Vládní politici odmítli výhrady ODS, že vláda přidala důchodcům s ohledem na blížící se volby. "My na důchodcích šetřit nebudeme," řekl novinářům ministr financí a úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) uvedl, že cílem valorizace je udržet poměr mezi průměrným důchodem a průměrným výdělkem, pomoci lidem s nejnižšími penzemi a také vyrovnávat rozdíly mezi takzvanými staro- a novodůchodci.

Důchodci tvoří v ČR přibližně 23 procent voličů. Podle Statistické ročenky žije v zemi 1,97 milionu lidí ve věku nad 60 let, zhruba stejný počet osob pobírá starobní důchod. Pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2002 bylo zapsáno 8,26 milionu, pro volby do Evropského parlamentu loni v květnu 8,28 milionu voličů.

V srpnu 1997 si důchodci podle údajů ministerstva práce polepšili v průměru o 10,5 procenta. V červenci 1998 se jim penze zvedla o 7,3 procenta. Vláda ČSSD jim v srpnu 1999 přidala 5,3 procenta, v prosinci 2000 pak šest procent a o rok později 7,8 procenta. Důchod se poté zvyšoval až v lednu 2003 v průměru o 3,2 procenta. Od té doby roste pravidelně vždy na začátku roku. Loni se zvedl o 2,1 procenta, letos o 5,7 procenta.

Pevný základ důchodu, který je pro všechny stejný, vzroste o 70 korun na 1470 korun. Procentní část se u lidí, kteří odešli do penze do konce roku 1995, zvýší o šest procent. Novodůchodcům, kteří šli do důchodu po 31. prosinci 1995, se zvedne o čtyři procenta. Reálná hodnota důchodů tak bude v roce 2006 činit podle ministerstva 105,3 procenta reálné hodnoty průměrného starobního důchodu v roce 1989 a bude o dvě procenta vyšší než letos. Původně se pro příští rok očekával růst asi o tři procenta. Důchody se podle zákona upravují podle zvýšení cen a mezd v zemi.

Přidávání si vyžádá přes 12 miliard korun. Náklady má pokrýt vybrané pojistné. Do zvýšení příplatků k důchodu válečným odbojářům a vězňům za komunismu má putovat 11 milionů korun. Zaplatí je ministerstvo ze svého rozpočtu. Odbojáři a lidé věznění za komunistického režimu berou v současnosti k důchodu 50 korun za každý započatý měsíc věznění nebo vazby. O 4,9 procenta se zvýší i příplatek k vdovskému a vdoveckému důchodu po nich.

Škromach v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC uvedl, že se v souvislosti s valorizací neobává propadu důchodového systému. Podotkl, že se změnou počítá rozpočet na příští rok. Ministr předpokládá, že v příštím roce zůstane podobně jako letos v důchodovém fondu přebytek kolem pěti až šesti miliard korun.

Český důchodový systém by měl bez dluhů vydržet ještě asi 20 let. Společnost ale stárne a výdaje na penze rostou. Podle propočtů týmu expertů penzijní soustava reformu potřebuje. Beze změn by se totiž za pravidelného zákonného zvyšování důchodů časem schodek systému prohluboval až o pět procent hrubého domácího produktu (HDP) ročně. Nyní do penzí putuje asi osm procent HDP. Experti upozornili na to, že vyšší než zákonná valorizace vznik dluhu a jeho zvětšování urychlí.