BBCCzech.com | Interview

Náčelník generálního štábu Armády ČR Pavel Štefka naznačuje, že by armáda mohla desítku nepotřebných bitevníků L-159 nabídnout chystanému polskému vojenskému výcvikovému středisku.

Česká Poslanecká sněmovna má v dohledné době schvalovat prodloužení mise českých vojenských policistů v Iráku. Návrh zřejmě podpoří všichni poslanci vládní koalice. Tady jsou slova lidoveckého šéfa Miroslava Kalouska.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda lidovců Miroslav Kalousek. Nejen o působení českých vojáků v zahraničí bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BCC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka. Vítejte po roce v BBC, hezký, dobrý den.

Vyškov má do dvou až tří let zařadit se mezi nejvýznamnější vojenská střediska Severoatlantické aliance, vznikne tam Centrum Severoatlantické aliance boje proti zbraním hromadného ničení. Předpokládám, pane generále, správně, že ten projekt nemůže už nic ohrozit?

Tak předpokládáte správně, já si to tedy aspoň tak přeji a děláme všechno pro to, aby tomu tak bylo. Je to centrum, které se nedává každému státu, je jich pět v rámci celé Aliance. A jen jedno se zabývá otázkami ochrany proti zbraním hromadného ničení. Máme v tom určitou tradici, dokázali jsme vysláním praporů i předtím protichemických jednotek, že jsme schopni tyto úkoly plnit. Původně centrum bylo jen výcvikové pro seržanty, nám se to zdálo příliš jednoduché a příliš málo, tak jsme se rozhodli a navrhli jsme Severoatlantické alianci, že bychom chtěli, aby to centrum bylo také výzkumné a doktrinální, což bylo přijato a v současné době tedy pokračujeme v budování tohoto centra, protože jsme ho zahájili již v roce 2004. Doposud jsme tam cvičili například rakouské specialisty, švédské, teď to budou další státy.

Co především to tedy pro armádu znamená, že je mezi pěti státy Severoatlantické aliance, které mají tu čest míti taková výcviková centra?

Ano, je to tak. Je to otázka úzké specializace v některém oboru, v kterém ta armáda vyniká. Například Poláci mají výcvikové centrum pro pozemní síly, Turci v boji proti terorismu a podobně.

Pokud se nemýlím, tak to zmíněné centrum má připravovat strategii pro všechny složky ozbrojených sil, pozemní, vzdušné i námořní.

My v současné době máme připravenu koncepci, je těsně před schválením, celkový počet je šedesát devět osob včetně zahraničních specialistů, kteří předpokládáme, že tam budou. Protože tak jak jste říkal například námořnictvo, na to specialisty logicky nemáme, máme domluveno se Spojenými státy, že nám pošlou specialistu například na tuto oblast.

Znamená to tedy, sedmdesát lidí má v tom centru fungovat, nebo pracovat v onom centru. Kolik lidí bude ročně z toho centra procházet, nebo vycházet tím výcvikem?

No, to záleží jednak na zájmu jednotlivých států, ale my jsme připraveni cvičit jak krátkodobé kursy, tak dlouhodobé. Máme připravenou simulaci, která samozřejmě ještě záleží na softwaru, který musíme dostat pravděpodobně tedy ze Spojených států v rámci programu FMF. A potom skutečně záleží na tom, jaká bude poptávka. Ale tak určitě by to měly být stovky.

Lidí, kteří projdou tímto centrum. Vybudování zázemí pro ono budoucí centrum ve Vyškově stálo zatím několik milionů korun, protože říkáte, že to je projekt, na kterém pracujete od roku 2004. Do roku 2010 se má v tom vyškovském areálu proinvestovat zhruba miliarda, další miliarda korun českých. Půjdou ty peníze výhradně z rozpočtu Severoatlantické aliance, nebo z rozpočtu Armády České republiky?

Ne, pozor, to je mylná informace. Těch asi osm set milionů je pro celý Vyškov. Tam je Vojenská akademie, tam je velitelství výcviku a doktrín a toto Centre of Excellency je součástí, tam ...

Není to tedy tak, že by jenom do tohoto centra směřovala necelá miliarda.

Ne, ne, ne. Tam nejsou takové položky. Nejsložitější bude ta simulace, ale dohromady například na příští rok plánujeme asi čtyřicet milionů.

Renomé si Armáda České republiky vybudovala především zahraničními misemi, na kterých se podílíte. Poslanecká sněmovna má v dohledné době schvalovat materiál o zahraničních misích, v roce 2006 dokument počítá například s prodloužením mise českých vojenských policistů v Iráku. Tento návrh by měla schválit celá vládní koalice, včetně opoziční ODS. Tady jsou slova předsedy lidovců Miroslava Kalouska.

MIROSLAV KALOUSEK (zvukový záznam): My tam máme trochu jiný kontingent, než mají Poláci. Poláci tam mají čistý vojenský kontingent. My jsme tam poslali kontingent vojenských policistů, kteří pomáhají irácké policii se vycvičit, tak aby co nejrychleji byla na profesionální úrovni. Domníváme se, že je potřeba, aby co nejdříve nabyl Irák jeho demokratické instituce i s represivními složkami, co nejdříve aby byl schopen převzít Irák do své správy. A pomoc vycvičit represivní složku, tedy policii, je pomoc této prioritě. Aby Iráčané byli co nejdříve schopni spravovat Irák. Já tu misi pokládám z tohohle hlediska za správnou jako pomoc Iráku a asi nebudeme mít žádný problém s tím, ji podpořit.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Nakolik je podle náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, generála Pavla Štefky, hosta Interview BBC, pravděpodobné, že prodloužení irácké mise na rok 2006 stále ještě není poslední? To znamená, že čeští vojenští policisté budou zapotřebí v Iráku i v roce následujícím, v roce 2007.

Tak já se domnívám, že situace, která je v Iráku, není vyřešena zdaleka. A tato těžká situace určitě nebude vyřešena ani v roce 2006. A to, co říkáte, jestli to budou vojenští policisté nebo některá jiná jednotka, určitě v Iráku pro rok 2007 bude mít armáda nějaké místo.

To znamená, že počítáte i pro rok 2007 s tím, že nějaká složka Armády České republiky bude v Iráku i v roce 2007 přítomna?

Teď můžete být konkrétnější? Jo, myslíte v jiných misích po světě.

Já myslel, jestli byste mohl uvést, v jakých jiných oblastech případně Iráku byste počítal s tím, že čeští vojáci přítomni budou, zda to nadále bude jih Iráku a výcvik budoucích policistů nejen vojenských v Iráku.

Může to zůstat tak, jak je to dnes, ale samozřejmě výcvik iráckých nejen policistů, ale vojáků neustále vzrůstá na významu. My máme tam pět lidí, kteří jsou v akademii, která připravuje zase vojáky, takže já předpokládám, že zůstaneme na tom místě, kde jsme, protože už i výcvik se provádí na základně Šajba, už se nemusí jezdit mimo, takže je to velmi výhodné a efektivní. Ale může narůst počet lidí například ve výcviku vojáků, ale nebude nic to enormního.

To znamená, že možná pro rok 2007 i předpokládáte pro Irák vyšší číslo, než je zhruba ta stovka vojenských policistů, kteří nyní v Iráku i v roce 2006 mají být?

Ne, my zatím jsme připravili rok 2006, dneska jsme v polovině roku 2005. A 2007 se bude upřesňovat i na základě požadavků. Já říkám jenom, že to nemusí být jenom policisté, ale přibližně kolem té stovky, protože máme určité schopnosti i finanční možnosti.

Ukazuje se, že irácká strana má zájem i o jiné specializace? A pokud by armáda, česká armáda měla ony kapacity, tak by byl zájem i o jiné specialisty?

Zatím nemám takovéto poznatky, protože v podstatě všechny státy z Aliance se tam angažují, každý je dobrý v některé oblasti a snaží se prostě tuto oblast zabezpečovat. Tak zatím nemám takové poznatky.

Čeští vojáci působí i v dalších částech světa, to jsou ty další mise, o nichž jste mluvil, například v Afghánistánu. V příštím roce se počítá s navýšením počtu českých vojáků v Afghánistánu do sto padesáti, jak jsem studoval materiály, které jsou v Poslanecké sněmovně ...

To znamená navýšení o sto procent, není-liž pravda. Proč to zhruba stoprocentní navýšení v Afghánistánu?

Tak nám se poslední dobou, tak jak běží i reforma, daří celkem úspěšně na základě úspěšného vystupování v misích získávat i řídící roli. To se nám podařilo v KFORu, kde zodpovídáme za dneska velký kus Kosova. To je celá brigáda dneska, mnohonárodní uskupení Střed i s hlavním městem Prištinou, kde je devadesát procent obyvatelstva v tom celém rajonu. Takže velíme tam těm ostatním státům, což je obrovský úspěch, to se nedává jen zadarmo. A další potřeba, pokud mluvíme o Afghánistánu, tak je to letiště Kábul. A my jsme si řekli, proč bychom nemohli si vzít letiště Kábul, když umíme obsluhovat naše letiště, vždyť je to v podstatě stejné, akorát v jiném prostoru. Ano, vy se usmíváte, ale je to tak. Samozřejmě ty diskuse byly různé, ale nakonec jsme se takto dohodli. A měli bysme od ledna 2006 převzít celé letiště Kábul, což je taky velký úspěch.

A tam bude zapotřebí zhruba to stoprocentní navýšení dosavadních sil a dosavadního počtu českých vojáků, kteří na letišti v Kábulu působí.

Nejenom tam, ale také navyšujeme určité množství osob do PRT ve Fajzabádu.

Zahraniční mise pro příští rok podle onoho materiálu vlády, který je v Poslanecké sněmovně, přijdou státní rozpočet, respektive rozpočet armády na zhruba jeden a půl miliardy korun českých.

Je podle vás jako náčelníka generálního štábu dlouhodobě únosné mít vojáky, české vojáky tak rozptýlené, to znamená Balkán, dvě mise na Balkáně, jedna mise v Afghánistánu, jedna mise v Iráku a jsou zde ještě další mise, jako například dva příslušníci Armády České republiky do operace k zajištění ochrany vzdušného prostoru Estonské, Litevské a Lotyšské republiky. To jsou ...

... to jsou menší mise. Ale ty čtyři, které jsou rozptýlené a které jsou poměrně početné pro českou armádu.

Já to řeknu asi takto. Zkuste mi říct, z které mise se dá odejít. Evropská unie, vstoupili jsme do Evropské unie, jsme tam společně s Rakouskem, máme tam, budeme tam mít dohromady asi sto osob, máme tam i vrtulníky, protože letectvo taky se musí někde angažovat. Ty budou končit, takže z Evropské unie určitě ne. Hlavní naše mise je KFOR. Máme tam řídící roli a budeme v ní určitě v další rotaci pokračovat. Irák, tam máme dokonce požadavek pana Blaira na našeho pana premiéra, abysme tam zůstali.

O tom se zatím nehovořilo, ale v roce 2006 určitě. Takže taky ne. A hlavní operace NATO je Afghánistán, kde jsme také zaangažováni. Takže je to celkem logické. Jestli jsme schopni nebo nejsme schopni, jestliže tam jsme a jsme schopni rotovat, tak samozřejmě že ano. V rozpočtu máme na to vyčleněné finance a v současné době, tak jak postupuje profesionalizace, což je strašně důležité v rámci reformy, nám narůstá počet vojáků z povolání, takže už není ten problém, že bysme neměli dostatek sil. Takže nevidím v tomto počtu nějaký problém, abysme zodpovědně splnili všechny úlohy.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka. Další téma, stav české profesionální armády, tím navazuji na vaši předchozí odpověď. Když dosluhující český velvyslanec při Severoatlantické alianci Karel Kovanda začátkem roku v Interview BBC mluvil o hodnocení české armády v centru Severoatlantické aliance, krom jiného pronesl tato slova:

KAREL KOVANDA (zvukový záznam): České závazky myslím, že plníme. To, v čem trošku pokulháváme, je v celé ... je v hodnocení stavu naší armády. Toto hodnocení probíhá každý rok v Alianci a probíhá nejenom pro Českou republiku, ale pro pětadvacet dalších zemí též. A při tomto hodnocení se ukazuje vliv poklesu předpokládaných finančních zdrojů na to, co armáda může a co už nemůže.

Konstatoval před půl rokem v Interview BBC dnes už bývalý český velvyslanec při Severoatlantické alianci Karel Kovanda. Setkává se Pavel Štefka s podobnými výhradami v Severoatlantické alianci?

Tak samozřejmě my jsme nastoupili nějakou cestu reformy, myslím si, že je správná. A protože ji nemusíme nějakým výrazným způsobem měnit, i co se týká oblasti terorismu, největšího problému, tak si myslím, že je správná. Ovšem dá se realizovat, pokud jsou finanční prostředky. V současné době finanční prostředky, které jsou vyčleňovány do rozpočtu, jsou neustále menší a menší a dosahují například jedna celá osm procenta. Požadavek je takový v NATO, aby to byly dvě procenta. Ale toto je taková ta krajní mez, kdy netřeba žádným způsobem vstupovat do reformy.

... ta reforma je, když to řeknu nečesky nehezky, podfinancovaná, že ta reforma, která je na papíře, kterou nyní uskutečňujete, tak na ní není dostatek peněz. A to je to, na co upozorňuje Severoatlantická aliance, a to, co jí de facto vadí.

Ona upozorňuje všeobecně, ale je to na hraně. Je to skutečně na hraně, protože potom už některé modernizační projekty by nemohly fungovat. Zatím to jde. Samozřejmě často se říká a říkají to i čelní představitelé, že máme spoustu peněz v rezervním fondu. Já chci znovu vysvětlit, že ten rezervní fond, to nejsou peníze, které se převádí do příštího roku, například těch šest miliard, které nejsou prostě "dělejte si s nimi, co chcete", to jsou vázané peníze. Každá koruna je přesně stanovená, na jaký projekt se bude realizovat, který prošel z minulého roku. Protože akviziční proces je tak složitý a zákony prostě nám umožňují, nebo musíme provádět výběrová řízení, někdo se odvolá, výrobce potřebuje půl roku na výrobu, ale ještě potřebuje dalšího x měsíců, aby mu to někdo dodal. A nestihnete tu komoditu pořídit do konce roku. Proto, aby se nesmyslně neplýtvalo penězmi a nekupovaly se na to například "mikrovlnky", tak se to převede do druhého roku a v pohodě v lednu, únoru, březnu se tento projekt dokončí.

Což ale neznamená, že to jsou plus peníze, které vy byste měli k dispozici.

Ale jednoduchá věc. Když přiznáváte, že reforma armády v souvislosti s tím, kolik na ní je peněz, je stále na hraně, nebylo ...

... nebylo by lepší ji trochu pozměnit, aby nebyla na hraně, aby tady byla taková armáda a taková reforma, která bude dobře zafinancovaná a nebude se dělat na hraně ona reforma?

No, já si myslím, že pokud je na hraně, tím říkám, že je možné ji udělat. Pokud by bylo snižování, rapidní snižování, já teď mluvím o miliardách, tak samozřejmě se musí něco omezit. No, nebudeme mít transportéry nebo nebudeme mít novou kolovou techniku a podobně. Jakékoliv další úpravy, co se týká snižování počtu, znamenají likvidaci určitých druhů vojsk. Dneska máme jednu brigádu dělostřeleckou, jednu chemickou, jednu logistickou, takže když něco zlikvidujete, tak některá oblast bude nefunkční.

Stínový ministr obrany Petr Nečas před dvěma měsíci kritizoval pomalost profesionalizace české armády, to znamená i naplňování a uskutečňování reformy právě v souvislosti s personální politikou, cituji doslova: "Zatím se dá mluvit jen o torzu profesionální armády." Konec citátu. Jste přesvědčen o tom, že ta kritika je na místě?

Určitě není. My máme rozpočítanou reformu přesně, který rok kolik chceme nabrat, protože máme nějaké schopnosti, co se týká výcviku těchto lidí, protože chceme, aby všichni nastupovali do Vyškova a prošli tím základním výcvikem. Takže je to naplánováno. Není to ani torzo armády. Dneska vzdušné síly jsou plně profesionalizovány, čtvrtá brigáda rychlého nasazení do konce roku společně s těmi dalšími prvky, které tvoří to brigádní úkolové uskupení, které vlastně v roce 2006 má splnit tu úlohu, že dosáhne plných operačních schopností.

Pokud byste měl pro ty posluchače, kteří neznají zcela strukturu všech brigád a částí Armády České republiky, říci, když to není torzo armády, která je profesionální, kolik procent už je opravdu plně profesionálních, těch lidí, které byste v rámci dokončení reformy chtěli mít?

My to máme rozděleno. To je otázka na vysvětlení na půl hodiny, ale krátce.

My máme útvary označené A1, to jsou ty, které musí být první. Ty jsou naplněny v současné době víc než na devadesát procent. Potom jsou útvary A2 nebo B, které budeme doplňovat, protože my tu reformu máme až do roku 2012, postupně. A v současné době s tím nejsou žádné problémy výraznější, takže to není, jako že my chceme hned nabrat. Co se týká rychlosti, my jsme zprofesionalizovali armádu za jeden rok, to ještě nikdo podle mě, podle mých znalostí nikde na světě neudělal, takže pomalost jako si myslím, že to není to správné slovo.

Vy letos, například letos hodláte přijmout kolem dva a půl tisíce nováčků.

Dotazník v tom náborovém středisku, kde se přijímají přihlášky těch nováčků, tak si přišlo vyzvednout zhruba jedenáct tisíc převážně mladých mužů.

Jednoduchá námitka, nebo otázka spíš. Těch dva a půl tisíce je jasné, že letos určitě naplníte, s tím, že to opravdu budou muži, kteří se do armády hodí a bude možné mluvit o stoprocentní profesionalizaci těch lidí a profesionalitě těch lidí?

Určitě. Prochází zdravotní prověrkou, psychologickou prověrkou a z tohoto počtu bereme tak asi jednu čtvrtinu. Je tam hodně problémů se zdravotním stavem například.

To znamená, že těch dva a půl tisíce v každém případě stihnete naplnit.

Pojďme se teď bavit o investicích armády, Armády České republiky. Největší investiční zakázka v roce letošním, o které vláda už rozhodla, je nákup armádních Tatrovek. Když říkám Tatrovek, tak právě mluvím o české značce Tatra. Hodláte nakoupit auta za několik miliard, konkrétně za pět miliard, je to rozvrženo do roku 2014, kdy jde o tu poslední zakázku. Co si myslíte o té námitce a pokud by byla podána případná stížnost u Evropské komise, a to z toho důvodu, že někteří zahraniční výrobci chtěli také dodávat auta pro českou armádu, tak co by to znamenalo pro armádu, pokud by ona stížnost byla podána a popřípadě Evropská komise mohla pozastavit tento nákup?

Já si myslím, že tato obava není na místě. Tam jsou zákony v té ... evropském právu takové, že pokud je to vojenský materiál, tak si o tom rozhoduje stát. Podívejte se na všechny státy, které vyrábí nákladní automobily, jestli používá jiný automobil než ten, který je ve státě, Francouzi Renaulta, Němci Mercedes a tak dál, mohli bysme to najít. A já si myslím, že i tyto továrny, které vyrábí další auta, jsou si toho moc dobře vědomy. Ale to není to podstatné, podstatné je, že to je skutečně vojenský projekt, který my jsme společně s Tatrou vymysleli, ona ho realizovala. Naše požadavky ... je tam několik desítek úprav, které jsou vojenské. Řeknu jenom některé. Přece žádný civilní vozidlo nemá pancéřování, nemá ochranu proti zbraním hromadného ničení, filtroventilaci, nemá různé úchyty na zbraně a další normy, které odpovídají standardům NATO, takže já vůbec nemám obavu o to, že by někdo mohl říct ...

To znamená, že ty námitky považujete za liché, že jste záměrně vypustili možnost výběrového řízení právě v odvolání, že jde o strategický vojenský materiál.

A není šance, podle vašeho názoru je to právně tak čisté a neprůstřelné, aby došlo ke zpomalení toho tenderu.

Jsem o tom naprosto přesvědčen. A já si myslím, že i ze strategického hlediska mít domácího výrobce se základnou náhradních dílů a oprav je to nejvýhodnější, co armáda může udělat.

Jen aby se neopakoval případ Aera Vodochody a L-159, pane generále. Nechte na hlavě. Nemyslíte, že to nehrozí, toto?

Tak L-159 ... za první jich bylo málo a Tatrovek bude kolem tisíc kusů. A předpokládám, že se velmi brzy dostanou i na civilních trh, což u L-159 samozřejmě je trochu problém. Víte, že V3S ... to je náhrada V3S, dneska to používají lesáci, spojaři a všichni, co dělají nějaké terénní úpravy, takže určitě se dostane i do civilu a já předpokládám, že i za hranice.

Když tedy nemáme obavy z toho, že by pak došlo k případným problémům a průtahům s výrobcem Tatrovek, tedy s Tatrovkou, co možná námitka počtu? Vy máte, když se podívám na počet, do roku 2011 dostat asi pět set padesát vozů, pak dalších čtyři sta Tater do roku 2014.

Jak říkám, armádní zakázka ve výši pěti miliard korun českých. Opravdu jste si jist každým vozem, který nakupujete, že pak nebude stát v armádních skladech a nebude se "zakonzervovávat" jako L-159, protože se časem ukáže, že ta čísla a nakoupení těch vozů opravdu bylo příliš vysoké?

Tak je lehké kritizovat v současné době naše předchůdce ohledně stopadesátdevítek, že nevěděli, kolik jich bude, ale oni to dělali v určité situaci. V dnešní době je naprosto jasná reforma a vize, kolik ... do detailu, do posledního vojáka, do poslední techniky, do posledního útvaru jak co bude. A my to máme dneska nakreslené doslova a do písmene ve čtverečkách, kolik u jednotlivého útvaru potřebujeme valníků, to je těch prvních za dvě celé sedm miliardy, to je těch pět set padesát, a potom těch speciálů, různých nástaveb skříňových, zvedací čela a podobně ...

To je ta druhá ... to je ta druhá část, přesně. A přesně teď kdybyste chtěl a přišel za mnou, tak vám logisti ukáží seznam a řeknou vám přesně, kde bude jaký typ vozidla, takže ...

Který se v žádném případě v budoucnosti nemůže změnit, aby tady vaši nástupci seděli a říkali: "Naši předchůdci měli takové plány, ono se to změnilo."

Rozhodně se to nemůže změnit v počtách větších než, dejme tomu, desítka kusů. Ale tak jak to je připravené, pokud nedojde k žádným změnám, myslím si, že tam žádný problém není.

Nestraší mě. To jsou problémy na řešení. Pokud ... já si myslím, že i Aero bude privatizováno takovým způsobem, aby ta vojenská část dále fungovala. My samozřejmě něco musíme udělat s tím zbytkem, buď prodat, zatím uložit. A já si myslím, že i tato část, nebo ten prodej je celkem v některých místech na celkem pokročilém stupni, ale doposud zatím nic není.

Pane generále, to je právě to, o čem my už jsme se tady bavili před rokem, před rokem a půl. Stále padala ta slova: "Ano, vypadá to nadějně ...

O skutečně je. Například v Polsku, a nejedná se jenom o prodej, je tendence vybudovat výcvikové středisko, kde by náš vklad byly tady právě tyto letouny. Osobně jsem byl na několika služebních cestách, kde tento projekt je zapracován. Ale to není otázka jednoho roku nebo dvou, protože to rozhodování těch státních organizací je takové složitější. Ale nedělám ...

Vy máte tedy celkem dvaasedmdesát bitevních letadel, respektive jste nakoupili dvaasedmdesát bitevních letadel L-159 za celkem padesát miliard korun českých, chcete si ponechat jen osmnáct letounů pro aktivní službu a dalších šest jako zálohu. Z toho, co tedy říkáte, je tedy například pravděpodobné, že by armáda část těch letadel z dvaasedmdesáti dala například Polsku pro jejich nějaké výcvikové středisko?

Pro středisko, kde by cvičili i naši piloti v tom pokračujícím výcviku. A protože je to vhodný letoun například pro piloty, který půjdou na F-16, což například budou mít Poláci, že jo, tak určitě je to náš vklad a nemuseli bysme do toho nic platit a naši piloti by na tom cvičili. Je to pořád lepší než platit za uložení, nebo dávat finance do uložení ...

O kolik L-159 by v tomto případě šlo pro polské výcvikové středisko?

No, řádově já si myslím, že osm deset kusů, takže ten zbytek je samozřejmě třeba řešit dál.

Důležité je, aby se rozhodlo, že to výcvikové středisko tam vůbec bude, že to Poláci dotáhnou do konce.

Jsou ... probíhají jednotlivá jednání, změnil se tam velitel vzdušných sil, ten má k tomu kladnější vztah, než bylo dřív, tak já věřím, že by se to mohlo realizovat.

Kdy je ten nejzazší termín, kdy se musí říct, že zbytek oněch L-159 budete muset zakonzervovat, v případě, že se nenajdou další projekty jako ten polský, který tvrdíte, že vypadá nadějně?

Ten termín už samozřejmě padl. My všechny tyto letouny musíme zakonzervovat, aby se neznehodnotily. Takže v současné době již jsou krátkodobě zakonzervovány všechny ty, které jsou navíc. A dále jednáme jakým způsobem je uložit dlouhodobě.

Považujete za systematické, že se používají některé části bitevních letounů L-159 na náhradní díly? Tedy součástky z nich se montují do jiných letadel tohoto typu.

Je to ... někdo tomu říká kanibalismus, je to špatně nazváno. Kanibalismus je, jestliže to vymontuji a už to tam zpátky nedám. A takhle je to dokonce i v předpisech, dělají to tak všechny národy, všechno ... každé letectvo. Protože dodávka toho náhradního dílu nějakého malého, nějaké krabičky, trvá dlouho, tak se to vezme z jiného letounu, dodá se to do toho, který je provozovaný, dojde náhradní díl a vrátí se to zpátky do toho letounu. Podle mě nic zvláštního a úplně normální.

Není to tak, že byste těch dvaasedmdesát, respektive těch padesát, co vám chybí, ...

V žádném případě. Vidíte, vy jste mi připomněl, že my chceme dělat ještě ty béčka z těch áčkových, z těch jednosedadlových. Osm bysme chtěli udělat jako dvousedadlových cvičných, protože to je jeden z takových předpokladů, aby bylo možné ty letouny prodat, ty áčkové. Když chcete to prodat, tak každý se ptá: "Máte cvičný letoun?" A my řekneme: "No, nemáme." To byla kdysi chyba, když to naši předchůdci dělali, že pod tlakem, že je málo financí, neudělali tento dvousedadlový letoun.

Konstatuje náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka. Děkuji, že jste přišel a věřím, že přijdete dříve než za rok. Díky a na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

Právo, 1. 10. 2005, strana: 4 - Ještě před deseti lety armáda neměla zájem a peníze na dvoumístné L-159, dnes je bude muset někde vyšetřit a nechat v Aeru přestavět až osm svých jednomístných letounů L-159. Důvod? Ulehčit výcvik pilotů a zvýšit šance na prodej nepotřebných jednomístných letounů. Armáda si přitom pořídila 72 jednosedadlových letadel za 50 miliard korun a používá jich jen 24. Zbytek zakonzervovala a chce je prodat. Stejně jako Aeru se jí to však nedaří. Albatrosy k výcviku nestačí „Praxe ukazuje potřebu provádět během výcviku některé letové úkony na letounu s dvojím řízením," sdělil Právu Jan Pejšek z tiskového odboru ministerstva obrany.

Podle vojenského experta se o pořízení dvoumístných verzí diskutovalo ještě před nákupem, ale nakonec v generálním štábu zvítězili jejich odpůrci. „Tehdy se velmi laicky rozhodlo, že dvojmístná verze není potřeba, protože máme cvičné Albatrosy L-59, které jsou přece skoro stejné," uvedl odborník. Dodal, že to byla naivní představa, protože letoun L-159 je technologicky podstatně výš než L-59, který je pro výcvik nedostatečný. Armáda proto využívá pro nezbytný trénink dvoumístné verze, kterou vlastní Aero. Zájem armády o přestavbu letadel Právu potvrdil i mluvčí Aera Vítězslav Kulich. „Jednáme s armádou o možných variantách." Dodal, že se uvažuje o možnosti předělat čtyři až osm letadel.

O tom, kolik to armádu bude stát, Kulich ale nechtěl mluvit. Náčelník generálního štábu Pavel Štefka v úterý v BBC mluvil o osmi letadlech. „Je to jeden z předpokladů, aby bylo možné ty jednomístné letouny prodat. Když to chceme prodat, tak každý se ptá: Máte cvičný letoun? A my řekneme: No, nemáme." Rozhodnutí svých předchůdců neudělat dvoumístný model považuje za hrubou chybu.

Mladá fronta DNES, 29. 9. 2005, strana: 4 - Speciální výcvikové centrum Severoatlantické aliance, které začne od příštího roku naplno fungovat ve Vyškově, zaměstná 69 expertů. Budou mezi nimi i vojáci ze zahraničí. Například z USA zřejmě do mnohonárodního strategického centra NATO, které bude rozhodovat o koncepci a zásadách boje proti zbraním hromadného ničení, přijde námořní specialista. V rozhovoru pro BBC projekt přiblížil náčelník generálního štábu armády Pavel Štefka.

Instituce má připravovat strategii pro všechny složky ozbrojených sil - pozemní, vzdušné i námořní. Dostane se tak na stejnou úroveň jako například centrum pro námořní operace v USA či středisko pro boj s terorismem, které sídlí v Turecku. V Polsku je centrum pro pozemní operace. Celkemmá Severoatlantická aliance takových specializovaných výcvikových středisek pět. Projekt se připravuje již od pražského summitu NATO v roce 2002. Podle náčelníka chemického vojska Miroslava Šedého si NATO pro nové centrum vybralo české území mimo jiné proto, že česká armáda má dlouholetou tradici ve výcviku proti zbraním hromadného ničení.

PRAHA 27. září (ČTK) - Speciální výcvikové centrum Severoatlantické aliance, které začne od příštího roku naplno fungovat ve Vyškově, zaměstná 69 expertů. Budou mezi nimi i vojáci ze zahraničí. Například z USA zřejmě do mnohonárodního strategického centra NATO, které bude rozhodovat o koncepci a zásadách boje proti zbraním hromadného ničení, přijde námořní specialista. V rozhovoru pro BBC dnes projekt přiblížil náčelník generálního štábu armády Pavel Štefka.

Projekt se připravuje od pražského summitu NATO v roce 2002. Podle náčelníka chemického vojska Miroslava Šedého si NATO pro nové centrum vybralo české území mimo jiné proto, že česká armáda má dlouholetou tradici ve výcviku proti zbraním hromadného ničení a disponuje vzdělávacími institucemi, jež se danou problematikou zabývají.

V rámci projektu se na vojenské akademii ve Vyškově začali již před rokem a půl cvičit armádní specialisté - chemici z Česka i ze zahraničí. Dosud v něm česká armáda školila Rakušany a Švédy. Vybudování zázemí zatím stálo několik milionů korun, do roku 2010 se má ve vyškovském vojenském areálu investovat další zhruba miliarda korun.