Václav Moravec moderátor BBC

	Jiřina Musílková ve studiu BBC

Příští čtvrtek se zavřou ordinace soukromých doktorů. Lékaři jednodenní stávkou chtějí protestovat proti zpožďování plateb zdravotními pojišťovnami. Protestní stávku doktorů podpořily i zdravotnické odbory. Jejich předseda Jiří Schlanger dodává, že na vině nejsou zdravotní pojišťovny, ale stát.

JIŘÍ SCHLANGER (zvukový záznam): Úplně proti tomu, jak je masírováno obyvatelstvo, veřejnost a všichni, že na vině jsou pojišťovny, tak jsme rádi, že lékaři, kteří jsou stejně blízko té problematice, jako jsme my, chápou, že prostě stát tady špatně nastavuje podmínky pro zdravotní pojištění.

Tvrdí šéf zdravotnických odborů Jiří Schlanger. Nejen o stávce doktorů bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý podvečer.

Pokud byste byla soukromým lékařem, zavřela byste příští čtvrtek ordinaci?

To není tak jednoduché na to odpovědět, ale...

Máte dvě volby, zavřít, nezavřít, paní ředitelko.

Já si myslím, že asi ano, protože bych to brala jako výraz snahy změnit něco, změnit systém.

Myslíte, že se to dá zavřením ordinací, že stávka je ten nejlepší způsob, jak změnit systém?

Já si myslím, že to není nejlepší způsob, nicméně vnímám, že tento způsob je vlastní lékařům a že oni neumějí jiným způsobem vyjádřit, vlastně nebo nějak podpořit to, co dlouhodobě říkají, jak si přejí změnu systému, jak by chtěli, aby to vypadalo. Zejména praktičtí lékaři, oni jsou ti první na ráně u našich občanů, našich pojištěnců, ale ty problémy toho systému také na ně jako první dopadají. Čili je to určitá, určitý pocit se s tou situací vyrovnat.

Když říkáte, že jako soukromý lékař byste zavřela ordinaci, tak lékaři protestují proti zpožďování plateb zdravotními pojišťovnami. Soukromé lékaře podpořily i zdravotní odbory. Tady jsou slova Jiřího Schlangera.

JIŘÍ SCHLANGER (zvukový záznam): My samozřejmě chápeme, důsledek je prostě to, že nemají praktičtí a další lékaři, specialisté, musíme je vnímat, že jsou to vlastně samostatně výdělečné osoby svým postavením ekonomickým, ti lékaři, tak, že nemají včas platby od pojišťoven, je důsledek negativní bilance zdravotních pojišťoven. My samozřejmě vnímáme, že ta situace je u nich obdobná jako v nemocničním sektoru, kdy to zpožďování plateb je také.

Konstatuje šéf zdravotnických odborů Jiří Schlanger. On tvrdí, že na vině nejsou pojišťovny, ale stát. I vy, paní ředitelko, dlouhodobě tvrdíte, že zdravotní pojišťovny za tuto situaci nemůžou, tedy ve zpožďování plateb, abychom byli konkrétní. Opravdu je možné všechnu vinu nyní svalovat na ministerstvo zdravotnictví a na stát?

Víte, ono to není svalování. Tady je patnáct let nějaký systém, který se nějak nastavil a vůbec se nekultivoval, neaktualizoval, nějak byl nastaven v tom roce devadesát tři, nějaká úroveň byla plateb za státního pojištěnce, mimochodem bylo to skoro dvacet devět procent z toho balíku. A postupem času ten balík, který platí stát za své pojištěnce, kterých je šedesát procent obyvatel, se snížil až na dvacet jedna procent, ale technologie, léky, nové přístroje, nové léčby jdou ohromně nahoru, něco to stojí a celá ta tíha visí jenom na zaměstnavatelích a zaměstnancích. Čili ta disproporce určitá tam je.

Myslíte, že je to hlavní příčina propadu toho systému, že stát neplatí dostatečně za své pojištěnce, kterých je...

To je ta příjmová stránka, to je jedna částka. Druhá stránka je výdajová a náklady opravdu mnohonásobně vzrostly, mnohonásobně. A máme-li situaci vyrovnat, nebo bilanci vyrovnat, můžete buď ubrat na nákladech, nebo přidat na příjmech.

Kdybyste byla ministr zdravotnictví, co byste dělala?

Já bych důvěřovala pojišťovnám, spoléhala bych se na to, že jsou to ony, kdo si nasmlouvají pro své pojištěnce dobrou péči, že se budou chtít domluvit se svými smluvními partnery a...

Je možné tedy nasmlouvat dobrou péči, aniž by se zvyšovaly náklady z vašeho pohledu?

Určitě, určitě.

To znamená, že těch dvě stě miliard, které jdou zhruba ročně...

Přes pojišťovny jde asi sto šedesát šest v letošním roce...

Do toho systému, takže to je částka dostatečná z vašeho pohledu?

Podle našeho pohledu v tuto dobu by mohla být dostatečná, ale nereflektuje vývoj, který je v lécích, vývoj v léčbě a vývoj toho, co si občané přejí, protože občané nemají žádný limit.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová k chystané stávce soukromých doktorů, která se uskuteční šestého října, v pondělí novinářům řekla:

MILADA EMMEROVÁ (zvukový záznam): Prostě mě to mrzí, nesedí a hlavně nemají pravdu a divím se tomu, že lékaři tedy ani neví, jakým způsobem probíhá financování našeho zdravotnictví.

Na otázku novinářů, kde vidí ministryně cestu k nápravě zadlužování zdravotnictví, Milada Emmerová v pondělí novinářům řekla:

MILADA EMMEROVÁ (zvukový záznam): Já vidím tu cestu v tom, že se musí šetřit na všech frontách, jak se říká, a nejméně na vině je pacient. Ten, který by byl označen, že zneužívá péči, tak toho bych ráda viděla. Já jsem se s tím osobně de facto nikdy nesetkala. A jde právě o praktického lékaře na úrovni primární péče, kteří, který by měl být tím týmovým lékařem, který dokáže pacientovi vysvětlit, co je účelné, co není účelné. Dokáže mu předepsat náležitý počet a typ léků a prostě je takovým průvodcem tím systémem. Pokud to tento lékař nezvládne, potom nemocný jako je nejistý, je vláčen tím systémem, navštěvuje další lékaře, kteří se mu věnují, snad se mu budou věnovat a tak dále. Je to opravdu ta úroveň primární péče, na té hodně záleží, a proto si myslím, že tito lékaři by měli znát svoji cenu v tom systému a měli by spíše tedy se snažit dohodnout a ne jaksi šířit paniku. Já myslím, že tohle to nemocným a vůbec všem občanům na klidu nepřidá, že tedy lékaři stávkují. Stávkovali nedávno na Slovensku, ale tam myslím, že měli proč. Tady nemají.

Říká ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Je ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková, host Interview BBC přesvědčen o tom, že není důvod stávkovat, de facto ona stávka že může šířit paniku mezi pacienty?

Já bych si nemyslela, že paniku. Není to o šíření paniky, nicméně praktičtí lékaři se téměř každý půlrok dohodnou s pojišťovnami. V tom je ten paradox, že oni se dohodnou na tom, jak budou, jejich péče jak bude uhrazována v příštím pololetí. A přestože se dohodnou, se dostávají do té situace, že se jim zpožďují platby, protože ti, co se nedohodnou, dostanou vždycky nějaké zvýhodnění tou následnou vyhláškou od ministerstva...

Ano, teď mluvíte o nemocnicích a vy to...

Ne, o praktických lékařích.

Ne, ne, ne, teď myslím o nemocnicích, které se nedohodnou, dostanou vyhlášku a tudíž dostávají víc peněz, tím se zpožďují platby, pokud bych to měl laicky vysvětlit.

Ano.

A to se nedá řešit z pohledu pojišťoven tak, že když tamti se dohodnou, tak jim budete platit včas, a ti, kteří mají vyhlášku, tak tam se budou zpožďovat platby?

My o něco podobného se budeme pokoušet. Já jsem to probírala i s panem premiérem, aby právě ti, co se dohodnou a co vnímají, jaké jsou zdroje v systému, aby na to nedopláceli. Čili těm, kteří se dohodnou, budeme chtít ten život nějak trošičku usnadnit.

Kdy je reálné, že taková pravidla zavedena budou, čili ti, co se dohodnou jako například praktičtí lékaři, kteří chtějí šestého října stávkovat, tak budou, řekněme, mít výhody u zdravotních pojišťoven a nebudou se jim zpožďovat platby?

Ona je to otázka spočítání někde v dosahu čtrnácti dní, ale musím říct, nejde o to, i když jim uděláme trošku lepší život, tak nejde o to, že budou placeni přesně včas dvacet dnů podle smlouvy, protože na to ty prostředky v systému nejsou, ale to zpoždění bude takové přijatelné.

Můžete říci jak velké?

Naše představa je maximálně, a je to po dohodě s představiteli Sdružení praktických lékařů, maximálně dvacet dnů.

A kdy by toto opatření mohlo začít fungovat, to znamená, že...

Do čtrnácti dnů.

Do čtrnácti dnů zavedete to, že nemocnice, které se nedohodnou a na ně funguje ta ministerská vyhláška, budou mít delší zpoždění plateb...

Ono je to z jednoho zdroje, čili když někomu budeme trošičku vycházet, jiného zpozdíme, ale na druhou stranu nemocnice mnohé mají lhůty, ve kterých platí svým dodavatelům, sto osmdesát i tři sta šedesát dnů, což tomu malému lékaři takto dlouho nikdo nepočká. Žádný dodavatel jedné ordinaci nebude čekat sto osmdesát, nebo sto dvacet dní na platby. Je tam ještě jedna možnost, kterou jsme připravili, je určité překlenutí tíživé situace krátkodobé, možnost prodat pohledávku svojí za pojišťovnou, nebo tu částku Československé obchodní bance, což je naše banka a ve sto procentech ji ta banka odkoupí a zaplatí do dvaceti dnů.

Jak tato možnost bude využita z toho, jak jste sondovali mezi soukromými lékaři?

Zájem o to je, je zájem i mezi nemocnicemi i mezi lékaři. Oni si to musí sami rozmyslet, jestli opravdu jim to pomůže na to překlenutí, nebo jestli sami najdou jinou možnost.

Dovedete odhadnout, kdy by a v jaké výši mohlo to odkoupení pohledávek Československou obchodní bankou za vámi jako VZP kvůli zpožďování plateb, ví, o jak velký balík by mohlo jít?

Zatím ne, aspoň z toho prvního průzkumu se nezdá, že by o to měly zájem nemocnice, čili spíš se jedná o ty drobné lékaře, kteří se dostanou do nějakého problému, ale neumím teď říct, kolik to bude dělat.

Už několikrát jsem při těch minulých Interview BBC s vámi, když jste byla hostem, konstatoval, že máte jako největší plátce zdravotní péče v České republice asi nejpodrobnější údaje...

Ano.

...o zdravotní péči jako takové. Nakolik z dat, která máte k dispozici, se ukazuje to, co naznačovala Milada Emmerová, že, lidově řečeno, se musí šetřit na všech frontách, tudíž že i u soukromých doktorů se plýtvá. Máte takové informace?

Víte, oni soukromí, nemůžu říkat soukromí lékaři, ambulantní lékaři a praktičtí lékaři, terénní lékaři, oni jsou trošku v pasti, protože ten náš zákon neumožňuje, aby neošetřili pacienta de facto. Takže když ten náš pacient přijde k jednomu praktickému lékaři a potom jde třeba ke třem specialistům na stejnou odbornost, my to musíme zaplatit podle zákona, žádný lékař je neodmítne, protože nemají informace zatím mezi sebou. My se to snažíme tím IZIPem napravit. Tak když, příklad, půjde v jednom dni ke třem urologům a urologové o sobě nevědí, tak neví, že ten pacient byl ještě u jiného, takže tam je určitý zdroj plýtvání, ale to se určitě napraví, když si lékaři informace budou předávat a když ten pacient o něm bude vědět, kudy chodí a co vlastně bere za léky, protože dneska zejména praktický lékař by měl vědět, co jeho registrovaný pacient dostává od všech lékařů, aby mohl trošku řídit a nenašel potom, že jeho člověk bere dvanáct léků, z toho dva jsou, víceméně se posilují, dva jsou v naprostém prostoru, v kontraindikaci mezi sebou.

Vy jako pojišťovny jste už dřív varovali, že propad zdravotního pojištění stoupne z nynějších zhruba deseti miliard do konce příštího roku zhruba na dvaadvacet miliard korun, pokud se ten systém, současný systém nezmění a pokud ministryně bude nadále podléhat tlaku nemocnic a nutit pojišťovny, aby stále zvyšovaly platby za lůžkovou péči. Na otázky, zda si je ministryně této chyby vědoma, Milada Emmerová říká:

MILADA EMMEROVÁ (zvukový záznam): Já o tom nevím, ono totiž takzvané dohodovací řízení, to znamená, jak se který segment péče bude proplácet, tak u toho ministerstvo zdravotnictví vůbec není. A když se nedohodne poskytovatel a pojišťovna v některém segmentu, tam teprve musí ministerstvo zasáhnout tou takzvanou vyhláškou. A teď jde o to, jak se ta vyhláška nastaví. Jsou to všechno určité predikce, předpoklady, jak se bude systém vyvíjet, nebo nebude.

K námitce, zda se tedy pojišťovny vymlouvají, ministryně zdravotnictví Milada Emmerová říká:

MILADA EMMEROVÁ (zvukový záznam): No, výmluvy. Takhle, výmluvy, je to nepřesná, bych řekla, interpretace dané situace. Pojišťovny se dohodují se zdravotnickými zařízeními, nebo se soukromými lékaři, prostě jak se péče bude financovat. Pakliže se dohodnou, tak ministerstvo do toho nemá právo ani potřebu zasahovat.

Konstatuje ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Považuje ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková, host Interview BBC, systém dohadovacího řízení, na který se odvolává ministryně Emmerová, za jednu z hlavních příčin problému?

Ne, vůbec. Já dokonce ten systém považuji za velmi funkční, protože smyslem je se dohodnout. Dohoda je...

A když Milada Emmerová říká, že ona do toho musí vstoupit, protože vy nejste schopni se například s nemocnicemi dohodnout?

Jestliže někdo poprvé zkusil, že když se nedohodne, že mu vyhláška přidá mnohem víc než těm ostatním segmentům, tak je ztráta motivace absolutní pro další dohody, a to bohužel u nemocnic po šest let vlastně trvá.

To znamená, že ministryně Emmerová de facto pokračuje v tom, co udělali...

Letošní rok to zatím tak dopadlo. Na první pololetí vyhláška nemá ani regulace na léky, pokračuje se ve stejném ve druhém pololetí. Dokonce jsme donuceni srovnávací období dát jako první pololetí, což automaticky nás nutí ještě o dalších sedm procent zvednout nemocnicím na druhé pololetí. A my doufáme, že se to stalo naposled a že i když ta dohoda nebude, tak že ministerstvo pokud vydá vyhlášku, tak že bude uvažovat, jaké jsou zdroje, a nepřidá víc, než kolik zdroje jsou. To je ten problém základní.

Vy jste se zúčastnila schůzky v pondělí u premiéra Jiřího Paroubka, schůzka zdravotních pojišťoven za přítomnosti ministryně zdravotnictví Milady Emmerové a právě českého ministerského předsedy. Jako zdravotní pojišťovny jste předaly Jiřímu Paroubkovi i ministryni zdravotnictví desatero zdravotních pojišťoven, jak uspořit ve zdravotnictví, jak dál nezvyšovat dluhy. Desatero je přede mnou. Jeden z bodů, konkrétně bod třetí, se právě týká vyhlášky a onoho dohadovacího řízení, cituji doslova. Požadujete nevydat vyhlášku o úhradách zdravotní péče na rok dva tisíce šest, a to ani pod tlakem poskytovatelů, pokud prokazatelně nezaručí nutné omezení výdajů zmrazit ceny léků a zdravotnických prostředků pro období do konce roku dva tisíce šest, konec citátu. Je to tedy, řekněme, hlavní požadavek především na tu lůžkovou péči, aby ministerstvo zdravotnictví nechalo doběhnout dohadovací řízení, zkrátka dokud se Všeobecná zdravotní pojišťovna a další pojišťovny nedohodnou s nemocnicemi. Je to tak?

Je to tak. Já bych jenom opravila, ta schůzka byla s předsedy správních rad zdravotních pojišťoven, my jsme byli spíš hosty našich předsedů správních rad.

Kolik by se v tom systému mohlo ušetřit, pokud byste se dohodli na rozumném poskytování zdravotní péče nemocnicemi, to znamená, nebyla by tady ingerence ministerstva zdravotnictví a nevydávala by se ta vyhláška, kolik by se v tom systému dalo ušetřit?

Já to mohu říct na našich číslech, které jsme si, která jsme si dali na stůl od roku dva tisíce. Ty vyhlášky, které nás nutily platit víc, než na kolik byly zdroje, nás do roku dva tisíce čtyři, a vezmu i letošní rok, stály skoro dvacet miliard.

To znamená, že by se, říkáte od roku dva tisíce čtyři...

Dva tisíce jedna, dva tisíce dva, tři, čtyři, za pět let dvacet miliard.

Vydělíme-li, toto znamená zhruba čtyři miliardy...

Kolem čtyř miliard ročně.

...čtyři miliardy každý rok.

Každý rok, ano.

Pokud by ministerstvo zdravotnictví nenabíhalo a nepodléhalo lobingu...

Nepodléhalo, ano.

...lobingu z těch nemocnic. Těch deset bodů je přede mnou. Nepovažujete za nesprávné, že ministryně zdravotnictví Milada Emmerová to desatero zdravotních pojišťoven dostala až na té schůzce s premiérem?

To předali předsedové správních rad, ale těchto deset bodů není nic jiného, než co my už dlouhodobě ministerstvu dáváme, my jsme to dávali před vznikem vyhlášky na první pololetí, dávali jsme to jako návrhy opatření za pojišťovny v průběhu jara, dávali jsme to v létě, měli jsme to připraveno i na červnové jednání k panu premiérovi. To není nic nového, než dlouhodobě pojišťovny říkají.

To desatero, které před námi oběma leží, které body vy opravdu považujete za nezbytné. Pokud by premiér Jiří Paroubek řekl: "Toto se ministerstvu zdravotnictví nelíbí, pojďme udělat kompromis na tom desateru," tak které body vy považujete za podstatné, aby v kompromisu byly obsaženy?

Podstatné, jedno z podstatných, to co tady je vlastně v těch bodech, je respektovat zdroje systému, respektovat zdravotně pojistné plány pojišťoven, respektovat, že čísla, která dáváme, jsou auditovaná, jsou to výroční zprávy, které mimochodem vláda v srpnu schválila za loňský rok a konstatovala, že pojišťovny ani nemohou jinak, protože musí poslouchat zákonné a podzákonné normy a musíme přijímat ty faktory, které nám podle těchto norem naši poskytovatelé předkládají. A dokonce je tam přímo věta: "Za této situace, tudíž prostor pro snižování nákladů je téměř minimální." Čili to je ten základ, opravdu respektovat zdroje, které jsou na zdravotní péči, a neslibovat více, než jsou zdroje. To je ten bod, zejména ten bod pět. Jsou tady drobné body, prostě jít do úhrad, jít do redukce sítě, nebo spíš do kultivace sítě, jít do kvality péče, nebránit pojišťovnám, aby kontrolovaly kvalitu péče. Dám příklad, personální vybavení pro poskytování péče, máme dokonce písemně, že to nemáme dělat. To přece je špatně. Zdravotní radové v tom jsou s námi za jedno, že je třeba, a my to říkáme dlouhodobě, že chceme kvalitní péči pro naše klienty a chceme, aby tam byli erudovaní lékaři, aby splňovali vyhlášky také, které vydává ministerstvo zdravotnictví.

Jednou z možností, o které se mluví a píše dlouhodobě, je možnost zvýšení spoluúčasti pacientů a zavedení těch regulačních poplatků. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová ale nadále tyto myšlenky odmítá.

MILADA EMMEROVÁ (zvukový záznam): Spoluúčast pacientů do voleb v roce dva tisíce šest, a to je můj závazek, se nezvýší. Já jsem ještě nerozklíčovala, zda ten systém, pokud se do něho zavede pořádek, bude dostatečný po stránce finanční. A pořád ještě mám pochybnosti o tom, zda se hospodaří všude tak, aby se to mohlo prokázat. A teprve v okamžiku, až bych zjistila, že skutečně těch peněz je málo v našem systému, tak potom by přicházely v úvahu jiné zdroje, o těch by se mělo přemýšlet, ale to už bude dávno po volbách v roce dva tisíce šest.

Konstatuje česká ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. , host Interview BBC, v úvodu tohoto pořadu řekla, že zhruba těch sto šedesát miliard, které jdou ze zdravotního pojištění na zdravotní péči v České republice, považuje v tuto chvíli za dostatečné. To znamená, není podle vás nutné nějakým způsobem přeskupit spoluúčast, nebo ji zvýšit, popřípadě nějakými poplatky regulovat zdravotní péči?

Já musím promluvit o té dostatečnosti. Vzhledem k současným zákonům není možnost získat více, protože kolik se vybírá pojistné, je stanoveno zákonem, kolik se platí za státního pojištěnce, je stanoveno taky zákonem. Na tom se dohodla vláda v červnu. Čili za této situace, za těchto příjmů to prostě musí být dostatečné. A jestliže se chceme k těmto zdrojům přirovnat nebo přiblížit, pak jediná možnost je sáhnout do opravdu úsporových opatření, ale to si musí říct politici a vláda, jestli dlouhodobě udržíme v této republice, a to určitě do voleb si nedělejme iluze, že by se něco stalo, ale bude to stát znovu před sociální demokracií, jestliže všechny ostatní země se ten interes pacienta pohybuje na vyšším procentu, kde bude stát naše republika, to je třeba si říct.

Vy kdybyste byla politik, tak byste měla odvahu říci: "Je nutné zvýšit spoluúčast, je nutné platit poplatky?"

Ono, víte, ta spoluúčast se dneska cituje v takové jiné poloze. Mě by spíš zajímalo pro mě jako pacienta, abych si mohla říct: "Vyplatí se mi jít do ordinace pro acylpyrin a koupím si ho za osm korun, anebo se mi vyplatí a půjdu do ordinace, budu ho chtít platit?" Když to vezmete takto, když by byl jakýsi poplatek za léky, který nakonec všichni známe, v minulosti jsme platili za recept, tak by to mělo být tak, aby se mi nevyplatilo zbytečně obtěžovat lékaře s předpisem.

Máte vy takové procento nebo propočty, o kolik by se mohly dál snížit náklady v systému zdravotnictví, pokud by desetikoruna za recept byla?

Ono to není o snížení nákladech, ono je to o motivaci. Buď budu mít motivaci, nebo nebudu mít žádnou zábranu chodit k lékaři. Včera, nebo v sobotu v Milovech, tam jedna lékařka z Plzeňska vstala a řekla, že se dívala na Plzeňsko, kde v průměru chodí lidé dvacet čtyřikrát, mají kontakt za rok dvacet čtyřikrát. To je přeci strašně moc. Čili jaká ta motivace nepřinese nějaké velké úspory, ale trošku povede lidi rozmyslet si, jakou péči chci čerpat. A nemělo by, měla by se zdravotní péče trochu přeskupit, aby když budete vědět, že máte kardiologické onemocnění, rakovinu a další, že nebudete mít tak vysoké spoluúčasti, jaké dneska jsou u těchto onemocnění. Tam ten člověk to nemůže ovlivnit, ale tam, kde je nějaká drobnost, ale to je věc opravdu politiků, to nemůžou říkat zdravotní pojišťovny. Musí si to říct občani.

Když se podívám do toho desatera zdravotních pojišťoven, tak cituji bod číslo šest: "Zastavit nekonstruktivní a nepodložené útoky a zásahy vůči zdravotním pojišťovnám za strany ministerstva zdravotnictví, včetně manipulování veřejností prostřednictvím výroků o nucené správě, které slouží jen osobním ambicím některých osob kolem vedení České lékařské komory," konec citátu. Proč jste považovali za nutné tam dát tuto věc?

Za nutné to považují předsedové správních rad a správní rady, protože oni na každém zasedání každý měsíc ve všech zdravotních pojišťovnách probírají ekonomickou situaci, projednávaní vliv vyhlášek na hospodaření, jak opatření, jak nová vyhláška třeba o lécích, jaký bude mít dopad do konkrétní pojišťovny. Čili jsou plně orientovaní a nemohou se ztotožnit s tím takzvaným "hledáním" viníka. Proto si myslím, že to tam dali, a musím říct, že na jednání u pana Paroubka, které bylo mimochodem ze strany pana premiéra velmi konstruktivní, paní ministryně prohlásila, že nikdy neuvažovala o nucených správách a že o tom ani neuvažuje.

Když ale ministryně zdravotnictví Milada Emmerová seděla před těmito mikrofony před měsícem, tak řekla, že se blíží doba zavedení nucené správy nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.

Já cituji, co dneska řekla u pana premiéra.

A četla jste transkripci toho rozhovoru?

Četla, samozřejmě.

A takže víte, že něco takového řekla. Vy jste jí jako host neoponovala?

My jsme byli hosté našich předsedů správních rad a my jsme nevstupovali do těchto jednání.

Chcete tím říci, že celé ty diskuse o nucené správě, kterými, jak cituji z toho prohlášení, slouží jen osobním ambicím některých osob kolem vedení České lékařské komory, tím je míněn David Rath, a jsou to záměrné útoky proti Všeobecné zdravotní...?

Předsedové správních rad to tak vnímají.

Že to jsou záměrné útoky proti Všeobecné zdravotní pojišťovně?

Ano.

K čemu by podle vašeho názoru ty osobní útoky měly sloužit?

Já si myslím, že to je charakterová vlastnost. A já už jsem jednou konstatovala, že osobně s panem doktorem Rathem nemám nijaké spory. Jestli je má on se mnou, tak je to jeho styl chování. My na jeho způsob chování nikdy nepřistoupíme a myslíme si, že je třeba jednat s určitým nadhledem a elegancí, která, doufám, Všeobecné zdravotní pojišťovně nechybí.

Ve středu vláda schválila poměrně podstatné novely zákonů, a to o všeobecném zdravotním pojištění. Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová charakterizuje, v čem novely přinášejí změny, těmito slovy.

MILADA EMMEROVÁ (zvukový záznam): Kde se přijímají, nebo měly by být přijaty parlamentem některé změny, které by jednak vedly ke zvýšení příjmů ve zdravotním pojištění, k stabilizaci, k stabilizaci hospodaření zdravotních pojišťoven a dále pak k určitému omezení působnosti ředitelů zdravotních pojišťoven.

Ministryně Milada Emmerová chce, aby novely zákonů o pojišťovnách začaly platit už od prvního ledna příštího roku.

MILADA EMMEROVÁ (zvukový záznam): Je návrh, který byl potvrzený i Legislativní radou vlády, aby tato norma, pokud možno, proběhla v prvním čtení, což bude tedy návrh přednesen na sněmovně. A předpokládám, že to tak bude schváleno, protože je potřeba, aby například zvýšení pojistného pro státem placené pojištěnce skutečně nastoupilo od prvního ledna roku dva tisíce šest tak, jak je předpokládáno.

Konstatovala před týdnem ve středu ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Podíváme-li se do onoho desatera zdravotních pojišťoven, tak přímo pod číslo deset, opět cituji doslova: "Zastavit projednávání současně předložených návrhů novel zákonů o zdravotních pojišťovnách a zdravotním pojištění jako chybně koncipovaných, nepotřebných a nefunkčních, nezpůsobilých pozitivně ovlivnit provádění veřejného zdravotního pojištění," konec citátu. Vláda ty novely ale schválila. Považujete toto za nezbytný bod, aby je de facto sněmovna odmítla, ty návrhy?

Já nemohu předpokládat, jak se sněmovna zachová. My jsme ty poslední návrhy neviděli, teprve si je stahujeme z Internetu, protože zvednutí příjmů, my jsme viděli tu původní verzi, která hovořila o dvaceti jedna procentech z průměrné mzdy. Podle mých informací návrh, který tam je, byl jiný. Ten teprve analyzujeme a kdyby tam bylo těch dvacet jedna procent, tak bychom se dostali na stejnou situaci, jaká je v letošním roce, protože poměr státu dneska dělá asi dvacet jedna celých jedna procenta. Takže tam by nějaké závažné zvýšení nebylo, ale musíme analyzovat to, co tam skutečně ve vládě bylo. Jinak to ostatní jsou trošku hrátky, to si musí zase vláda a politici a sněmovna rozhodnout, jestli chtějí mít samosprávné pojišťovny, jestli...

Je to bod, kde, lidově řečeno, ze strany zdravotních pojišťoven nejede vlak, to znamená, považujete...

Zdravotní pojišťovny, zejména jejich správní rady, jsou postaveny tripartitně a z toho, jak se vyjadřovaly, ony odmítají tu ztrátu tripartitního zastoupení ve správních orgánech pojišťoven, a to si musí správní rady, bych řekla, přednést a říct a i ve velké tripartitě se o tom určitě bude jednat, protože potom je třeba říct, na co tam správní rady jsou.

Když se podíváme na diskusi o zdravotnictví, veřejnost ji sleduje víc než půl roku. Vy jste, byť jako host, absolvovala jednání u premiéra Jiřího Paroubka. Jste přesvědčena o tom, že za týden k dohodě dojde a veřejnost už přestane sledovat ony neustálé spory mezi ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami, do kterých musí vstupovat premiér?

Já si myslím, že ano. To jednání bylo opravdu konstruktivní. Pan premiér požádal obě strany, zejména za pojišťovny, abychom každý dali tři osoby, které do příštího týdne dají ta čísla na stůl. A vnímám to tak, že opravdu dojde k potvrzení našich čísel, protože ministerstvo má veškerá naše čísla, veškeré výsledky hospodaření. A vnímám to, že pana premiéra to zajímá. A věřím tomu, že nedojde k jinému stavu, než k potvrzení našich analýz a našich čísel. A já v to věřím.

Konstatuje ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Děkuji, že jste svých třicet minut obětovala a dala posluchačům BBC. Někdy příště na shledanou.

Velmi ráda, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Emmerová: Lékaři by neměli šířit paniku a znepokojovat pacienty

PRAHA 26. září (ČTK) - Lékaři by podle ministryně zdravotnictví Milady Emmerové neměli šířit paniku a znepokojovat pacienty protestními akcemi. Emmerová to dnes řekla novinářům v reakci na plán soukromých lékařů zavřít 6. října ordinace a uspořádat protestní shromáždění. Lékárníci dnes oznámili, že v tento den zavřou v poledne na hodinu lékárny a vyvěsí plakáty s vysvětlením důvodu protestu. O protestech uvažují i zubaři.

"Lékaři by neměli šířit paniku, stávkovali nedávno na Slovensku, kde k tomu byl důvod, ale tady nemají proč," řekla Emmerová. Dodala, že kroky lékařů ji velmi mrzí. "Nesedí mi (ty kroky) a hlavně nemají (lékaři) pravdu a divím se tomu, že lékaři ani nevědí, jakým způsobem probíhá financování našeho zdravotnictví," dodala.

Lékaři v protestních akcích chtějí upozornit na to, že pozdní platby zdravotních pojišťoven existenčně ohrožují jejich soukromé praxe. Protest však nezaměřují proti pojišťovnám. Viníkem je podle nich ministerstvo zdravotnictví, které stanoví vyšší ceny péče, než mohou pojišťovny z výběru pojistného uhradit.

Předsedové správních rad zdravotních pojišťoven dnes předložili premiéru Jiřímu Paroubkovi desetibodový návrh, jak stabilizovat zdravotnické finance. Mimo jiné v něm počítají s výraznými úsporami ve výdajích na léky a nechtějí dále navyšovat platby za nemocniční péči. "Systém se tak zadlužuje o půl miliardy měsíčně," řekl ČTK výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.

Ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jiřina Musílková v rozhovoru pro BBC dnes uvedla, že pojišťovny nabídnou lékařům řešení. Pokud se dohodnou s pojišťovnami na výši úhrad, budou proti ostatním zvýhodněni tím, že jim pojišťovny budou platit dříve.

"Těm, kteří se dohodnou, budeme chtít život nějak usnadnit," řekla. Zpoždění by podle ní mělo být v těchto případech přijatelnější, nejvýše dvacetidenní. V současnosti dosahuje zpoždění v některých případech až 70 dní. Musílková dodala, že už o této možnosti hovořila i s premiérem.