Václav Moravec moderátor BBC

	Bohuslav Sobotka ve studiu BBC

Český premiér Jiří Paroubek má podle svých slov na stole zprávu tajných služeb kvůli kauze Unipetrol.

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Podle mého názoru tak, jak já vnímám tu zprávu, se jedná o klientelistické zasahování do politiky jednou naší podnikatelskou skupinou a zřejmě jednou zahraniční.

Premiér Jiří Paroubek zmíněnou českou podnikatelskou skupinu nejmenoval. Podle některých náznaků může však jít o Setuzu. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem v parlamentním studiu BBC je vicepremiér, ministr financí a také místopředseda, 1. místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, přeji vám hezký dobrý den do Poslanecké sněmovny.

Dobrý den.

Pane vicepremiére, kdy jste naposledy byl u benzinové pumpy a tankoval jste benzin?

No, tak já musím říci, že naposledy u benzinové pumpy jsem byl před několika týdny, ale kolem benzinových pump jezdím, takže sleduju ceny, musím říct, že mi to nedá, abych nesledoval ceny, zejména v posledních dnech a týdnech.

Vy jste dal v uplynulých dnech několikrát najevo své rozhořčení, řekněme, z pomalých, opožděných a jen částečných reakcí prodejců pohonných hmot na snižování světových cen ropy. Ministerstvo financí vzápětí zahájilo cenové kontroly pohonných hmot v krajích. Kdy očekáváte, že budete mít na stole výsledky těchto cenových kontrol.

Ty cenové kontroly potrvají minimálně během příštích tří týdnů, předpokládám, že tyto výsledky budou zajímavé zejména pro Úřad pro hospodářskou soutěž, já jsem požádal, respektive nabídl jsem panu Pecinovi informace z těchto cenových kontrol a bude na Úřadu pro hospodářskou soutěž, aby z nich případně vyvodil nějaké závěry.

Může pak dojít k nějakému správnímu řízení a je to v pravomocích ministerstva financí, aby nějaké takové správní řízení bylo zahájené?

Především správní řízení je věcí Úřadu pro hospodářskou soutěž, Úřad pro hospodářskou soutěž nemá takovou síť spolupracovníků a pracovníků, jakou má ministerstvo financí díky tomu, že můžeme disponovat úředníky krajských finančních ředitelství. Proto ministerstvo financí nyní zahájilo kontrolu, která se týká cen u benzinových pump ve všech krajích České republiky a tato data poskytneme Úřadu pro hospodářskou soutěž. Pokud přirozeně zjistíme některá porušení, která by bylo možné klasifikovat na základě zákona o cenách, pak může o určité sankci rozhodnout i samotný kontrolní úřad, to znamená příslušné krajské finanční ředitelství.

Říkáte zkrátka, že veřejnost bude mít jasnou zprávu do tří týdnů.

Tato informace bude primárně sloužit pro potřeby Úřadu pro hospodářskou soutěž, ale přirozeně v obecných rysech budeme informovat i veřejnost.

Dovolte, abych, pane ministře, v této souvislosti citoval slova analytika společnosti Colosseum Štěpána Pírka, cituji doslova: "Cenové kontroly ministerstva financí lze pochopit z politického hlediska, nicméně z čistě obchodního pohledu aktuální ceny odrážejí realitu světových cen." Konec citátu. Jak vyvrátí ministr financí Bohuslav Sobotka, host Interview BBC, námitku, že cenové kontroly ministerstva financí jsou jedním z jeho předvolebních tahů.

Musím říci, že především ta rychlost, se kterou prodejci reagovali na zvýšení světových cen ropy po americkém hurikánu, byla velmi zajímavá ve srovnání s pomalostí, jakou reagují na pokles světových cen ropy, ke kterému došlo již před několika dny. Ten pokles je velmi pomalý, částečný, nedostatečný, podle mého názoru to není tržní chování.

Máte nějaké konkrétní propočty, které byste dal na stůl, proč bylo nutné tyto cenové kontroly zahájit, nebo je to opravdu pouze váš dojem.

Nejedná se o dojem, jedná se o informace, které jsou veřejně přístupné, které hovoří o tom, jak se vyvíjí v jednotlivých dnech průměrné ceny pohonných hmot u našich čerpacích stanic, tyto informace byly poskytovány, přirozeně také vycházíme z informací, které má ministerstvo financí k dispozici z otevřených zdrojů.

Odmítáte námitku, že to je váš předvolební tah.

Cokoliv, co ministr udělá v roce před volbami, může být označeno za předvolební tah, každý můj krok je téměř každý týden označován za nějaký předvolební tah. S touto věcí politik musí počítat, to je součást řemesla.

Chcete tím říci, že to je předvolební tah?

Je to součást řemesla, že s takovými obviněními politik musí počítat.

Ještě jednoduchá věc. Myslíte si, že ty cenové kontroly jsou na místě, když opět cena ropy, tudíž i ceny benzinu rostou, a to kvůli hurikánu, který se blíží na americký kontinent, tedy hurikánu Rita?

Především právě proto jsou na místě, že nyní můžeme očekávat určitou reakci na světových trzích na nervozitu kolem možných dopadů nového uragánu v jižní části Spojených států, a proto cenové kontroly také zaznamenávají pohyb cen a zaznamenají pohyb cen v těch nadcházejících týdnech a naším cílem je zkoumat strukturu cen tak, jak se uplatňuje u čerpacích stanic, zejména poté provést mezinárodní srovnání tohoto cenového vývoje, to znamená, budeme porovnávat i s vývojem cen v okolních zemích tak, abychom se podívali na to, zda nepřiměřeně neroste marže u benzinových pump.

Občanští demokraté ve středu navrhli snížit spotřební daně z benzinu o korunu třicet na jeden litr, snížení navrhli také u motorové nafty, a to o čtyřicet haléřů na litr motorové nafty. U benzinu se pak podle nich můžou snížit ceny až o dvě koruny na litr. Tady jsou slova poslance ODS Michala Doktora.

MICHAL DOKTOR (zvukový záznam): Chtěl bych vám, vážené kolegyně a kolegové, připomenout základní fakt spočívající v již překonaném povědomí toho, že byl-li schválen, byla-li schválena v současné době platná daňová zátěž v oblasti spotřebních daní k účinnosti k 1. 1. 2004, tak v té době činila cenová hladina benzinu dvacet čtyř korun. Současná cena já myslím, že je každému z nás známá, přestože je překonán ten výkyv, který tlačil cenu benzinu až do pásma pětatřiceti až šestatřiceti korun, je definitivně zřejmé, že cena benzinu, ale bohužel i cena nafty opustila navždy koridor třiceti korun a nechtěl bych být špatným prorokem, spíše se obávám toho, že v období stejném v příštím roce se přiblíží třiceti sedmi korunám.

Konstatoval ve středu v Poslanecké sněmovně poslanec občanských demokratů Michal Doktor. Předpokládám správně, pane vicepremiére, že v tom závěrečném hlasování nedoporučíte, aby Poslanecká sněmovna návrh občanských demokratů přijala?

Já počítám, že ten návrh bude Poslaneckou sněmovnou odmítnut, koneckonců v Evropě je to zcela ojedinělý postoj a žádná vyspělá evropská země nepřistoupila k trvalému snížení spotřební daně u pohonných hmot, a to ani jedna.

Ale k prozatímnímu, pokud se nemýlím, tak například Poláci.

Jistě, Polsko o tom rozhodlo několik dnů před parlamentními volbami, tamní ministr financí má navíc pravomoc, aby o tom rozhodl pouze on sám svým podpisem, to je naprosto unikátní situace, v ostatních evropských zemích se takové změny musí odehrávat na půdě parlamentu.

Trváte na tom, že pokud by se snížila spotřební daň, jak navrhují občanští demokraté, tak že by se ceny benzinu a nafty nesnížily, například cena benzinu až o dvě koruny na litr.

Dopad takového opatření by byl velmi škodlivý, on by krátkodobě v horizontu možná jednoho, dvou dnů vedl ke snížení cen, ale samozřejmě v situaci, kdy se ceny dynamicky pohybují, by tento efekt byl během několika dnů vyčerpán a lidé by ho fakticky nepocítili. Pocítil by ho přirozeně stát tím, že by mu výrazně klesly příjmy z této daně, muselo by se šetřit jinde, to znamená, lidé by to z druhé kapsy zaplatili.

Vy jste, pane ministře, právě v této souvislosti, když navážu na vaše slova, řekl začátkem září, že dopad do státního rozpočtu by byl minus třináct miliard korun českých, pokud vás interpretuji správně, je to tak?

Ano, to záleží na tom, jak vysoké snížení spotřební daně bylo navrženo, čili v tomto případě, pokud jde o návrh ODS, tak by ten výpadek byl někde kolem třinácti miliard korun, ale znovu opakuji, to je ta nejhorší možná reakce na zvyšování cen pohonných hmot. Snížení spotřební daně pouze povzbudí spotřebu, nepovede k restrukturalizaci spotřeby a nepovede k orientaci na více úsporné chování, které není tolik náročné ke spotřebě těchto pohonných hmot.

Předkladatel onoho návrhu, poslanec občanských demokratů Michal Doktor na vaše námitky v Poslanecké sněmovně a vaše argumenty krom jiného řekl.

MICHAL DOKTOR (zvukový záznam): Vyrovnám se nejdříve s argumentací pana ministra financí, který označil návrh Občanské demokratické strany za povrchní populismus, dopustil se i takového tvrzení, kdy veřejně prohlásil, že s rostoucí cenou pohonných hmot nestoupá daňové inkaso státu, respektive uvedl, že stát nijak neprofituje na rostoucí ceně pohonných hmot. Plánovaný rozpočet na rok 2005 počítal s příjmem v oblasti spotřebních daní v celkovém úhrnu devadesát čtyři celé devět miliardy korun. Ze skutečností výběru k osmému měsíci roku 2005 je zřejmé, že je vybráno již sedmdesát šest celých sedmdesát šest miliard korun, plánovaná alikvóta příslušející výběru osmi měsíců je překračována o třináct procentních bodů a nad výběr daně oproti roku 2004 a stejnému fiskálnímu období, tedy osmému měsíci, je plus patnáct celých šest miliardy, tedy sto třicet sedm celých dva procenta oproti roku 2004.

Konstatoval v Poslanecké sněmovně ve středu poslanec občanských demokratů Michal Doktor. Jak se vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka, host Interview BBC, vyrovná s tou námitkou, že inkaso, tedy výběr spotřební daně je poměrně vysoký až o třináct procent nad plánované výběry, které máte ve státním rozpočtu, tudíž by ty fiskální dopady, tedy dopady do státního rozpočtu nebyly takové, jak tvrdíte vy.

Především je docela smutné, že před dvěma týdny ještě stínový ministr financí za ODS vůbec nevěděl, jak se vypočítává spotřební daň, to je, myslím, docela špatná vizitka pro stínového ministra financí Vlastimila Tlustého, ale díky tomu již většina občanů v české zemi ví, že spotřební daň se stanoví pevnou částkou a její výběr neroste, pokud se zvyšuje cena pohonných hmot. Ten argument pana poslance Doktora je tudíž zcela nesmyslný, protože pokud jsou pohonné hmoty dražší, naopak to může vést k omezení spotřeby a případně také nižšímu inkasu spotřební daně. Prostě pokud litr benzinu stojí třicet pět korun, tak z něj vyberete stejnou spotřební daň, jako pokud stojí pětadvacet korun. Jediné, co se zvyšuje, je inkaso daně z přidané hodnoty, a to je ve výši devatenácti procent. Je potřeba si také uvědomit, že Česká republika má ve srovnání s okolními zeměmi nejnižší spotřební daň například na benzin, a pokud jde o evropskou pětadvacítku, tak jsme v dolní polovině tabulky, pokud jde o výši zdanění benzinu a nafty. Jsou i jiné země, které mají daleko vyšší sazbu této daně a ...

Vy byste tedy odmítl, řekněme, tu druhou cestu, to znamená, možné snížení daně z přidané hodnoty na pohonné hmoty.

Především, pane redaktore, žádná evropská země nereagovala trvalým snížením spotřební daně z pohonných hmot. Odmítly to dokonce i vlády, které jsou pravicové a ke kterým se ODS velmi hlásí, jako slovenská vláda nebo rakouská vláda, pouze v Polsku, v situaci, kdy tamní vláda končí a už nemá vůbec žádnou šanci ve volbách, tak se rozhodl ministr financí svým rozhodnutím do konce roku snížit spotřební daň. Já jsem s ním hovořil a on mě informoval o tom, že po novém roce se přirozeně ta spotřební daň bude muset v Polsku také zvýšit, čili je to jednorázové opatření a žádná jiná země k tomu nepřistoupila. Já si myslím, že bychom se měli zeptat, proč žádná evropská země k tomuto opatření nepřistoupila. Prostě proto, že nebylo efektivní. V Evropě nejsou regulované ceny pohonných hmot, v Evropě nejsou regulované marže, ani v České republice, pokud bychom snížili spotřební daň, tak by na tom samozřejmě vydělali prodejci a distributoři a já se bojím, že ten návrh ODS je motivován touto lobby.

Dovolte, abychom se teď zaměřili ještě na ochranu spotřebitele v jiném segmentu, tedy v jiné části, a to u bankovních domů, tedy, řekněme, ochrana a lepší postavení klientů bank, což bylo jedno z vašich témat, ministerstvo financí vyjednává s bankovními domy už několik měsíců. Vy chcete do vlády předložit materiál, který se bude týkat situace na českém bankovním trhu. Jak daleko jste, pane vicepremiére, s tímto návrhem.

Materiál je v tuto chvíli v závěrečné fázi přípravy, my jsme absolvovali debatu s bankami, protože jsme jim prodloužili termín pro odpovědi na náš dotazník s oněmi osmaosmdesáti otázkami, tak se zhruba o týden posouvají práce na tomto dokumentu z hlediska jeho odeslání pro Vládu České republiky. My jsme vedli debatu nejen s bankami, ale také s organizacemi spotřebitelů a já musím říci, že mě potěšilo konstatování těchto organizací, že poté, kdy ministerstvo financí toto téma velmi razantně otevřelo, tak banky začínají brát vážně připomínky organizací spotřebitelů, a to pokládám za velmi dobrý výsledek této diskuse, ale to není výsledek konečný, já očekávám, že dospějeme k návrhu konkrétních legislativních změn a že také ...

To znamená, promiňte, v tom, v rámci toho materiálu se ukazuje už jako nezbytné, že bude nutné přijmout novelu zákona o bankách, ve kterých bude stanoveno například to, že byste stanovili povinnost uvádět celkovou cenu bankovních operací, pravidla, jak pracovat s ceníkem, stanovení pevných ukazatelů u úvěrů a stanovení minimálních standardů u informací o produktech, bude taková ...

Ano, některé z těchto cílů budeme uplatňovat i formou změny zákona, některé z těchto cílů navrhneme bankovní asociaci, aby přirozeně v souladu s pravidly hospodářské soutěže takovéto návrhy prosazovala v oblasti samoregulace a pak jsou některé návrhy, které doporučíme bankovnímu sektoru a kde se domníváme, že by mělo dojít ke změně legislativních norem. A v tuto chvíli se nám rýsuje skupina otázek, které budeme pokládat za důležité, aby byly vyřešeny formou zákona. Tyto návrhy předložíme vládě, vláda je posoudí, případně rozhodne o tom, že by se tyto kroky legislativně zpracovaly a připravily.

Kdy budete chtít do vlády, řekněme, předat novelu zákona o bankách.

Já doufám, že vláda posoudí tento dokument v říjnu letošního roku a ministerstvo financí poté s Českou národní bankou bude intenzivně pracovat na příslušném návrhu zákona tak, abychom ho byli schopni předložit buď do konce letošního roku, nebo na začátku roku příštího.

Můžete říci jako, předpokládám, že máte bankovní konto, jako klient bankovního domu, co především vy považujete z pohledu klienta bankovních domů za zásadní, co v té novele bude?

Já si myslím, že potřebujeme dosáhnout toho, aby se klienti mohli lépe orientovat v nabídce bankovních subjektů, aby měli dostatek skutečně objektivních a srovnatelných informací, aby je měli včas a aby, v případě, že nejsou spokojeni se službami banky, tak tu banku mohli co nejefektivněji a co nejrychleji opustit, aniž by jim to způsobilo problémy v jejich životě nebo v jejich podnikání.

Připomínám, že hostem v parlamentním studiu BBC je dnes český vicepremiér, ministr financí a 1. místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Další téma - kauza Unipetrol. Kauza Unipetrol dominovala také čtvrtečním interpelacím na premiéra Jiřího Paroubka. Český premiér nabídl ústavním činitelům zvoleným za ODS právu zpravodajských služeb o okolnostech kauzy Unipetrol a ještě dodal.

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Podle mého názoru tak, jak já vnímám tu zprávu, se jedná o klientelistické zasahování do politiky jednou naší podnikatelskou skupinou a zřejmě jednou zahraniční. Informace Janek Kroupa podle této zprávy převzal právě od představiteli, od představitele jedné podnikatelské skupiny, v té zprávě je uvedeno i jméno. A podle zprávy pan Spyra má pevné vazby na tuto podnikatelskou skupinu. A jaké je pozadí? Snaha této podnikatelské skupiny přes útok na předsedu sociální demokracie Stanislava Grosse, u něhož je dlouhodobě vytvářen obraz jeho spolupráce s konkurenční skupinou, o to bojovat s touto konkurenční podnikatelskou skupinou o vliv. Myslím si, že to tady ještě v tom polistopadovém období nebylo, aby byl takovýto pokus o zasahování do politiky podnikatelskou skupinou.

Konstatoval ve čtvrtek při interpelacích český premiér Jiří Paroubek. Předpokládám správně, že vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka je seznámen s touto zprávou tajných služeb?

Já zatím se zprávou tajných služeb seznámen nejsem.

Z toho, co premiér ale řekl, se jasně naznačuje, že ... nebo je možné z těch informací vyvodit, že jde o Setuzu, potvrdil byste tuto ...

Já nechci teď tady potvrzovat nějaké informace, předpokládám, že budu mít v nejbližší době možnost se s touto zprávou seznámit a nemám důvod nevěřit tomu, co dnes pan premiér zveřejnil. Je logické, že privatizace Unipetrolu byla vzata pouze jako záminka nějakých čistě komerčních cílů.

Vy osobně, pane premiére, pane vicepremiére, když jste byl ve vládě a jednalo se o privatizaci Unipetrolu, jste přesvědčen o tom, že jste jako vláda, když vezmu v potaz vaše prohlášení, že privatizace byla čistá, průhledná a transparentní a neuplácelo se při ní, nepodcenili jste právě ono možné riziko boje jednotlivých skupin, viz Agrofert, Setuza a měli jste od tajných služeb informace, jak dobře privatizovat klíčový petrochemický podnik v České republice, aby nedošlo k tomu, co nyní veřejnost může sledovat?

Především musím říct, že my jsme přirozeně se zabývali v té době privatizace i informacemi od tajných služeb, tyto informace vláda, která měla v té době k dispozici, tak přirozeně seriózně zvažovala, ale jediným kritériem pro privatizaci byla cena. Právě proto i Evropská komise označila tuto privatizaci za transparentní a schválila její výsledek jako cenu, která neskýtá veřejnou podporu. To rozhodnutí Evropské komise bylo pro mne nejdůležitějším vysvědčením, které tato privatizace dostala. Tím druhým nejdůležitějším vysvědčením byla cena, za kterou jsme prodali, ta cena v té době nebyla kritizována nikým, byla označována za úspěšnou cenu a navíc předpokládám, že ještě v letošním roce obdržíme doplatek na základě uzavřené kupní smlouvy.

Můžete ještě jednou odpovědět na tu otázku, když jste měli informace tajných služeb, byl tam nějaký náznak, že může dojít k tomuto boji mezi jednotlivými skupinami podnikatelskými na české straně i na polské a že může dojít k takové česko-polské mele, kterou teď veřejnost může sledovat. Měli jste takové náznaky?

Já musím říci, že v té době žádná tajná služba nepředpokládala, že dojde k této kauze těsně před polskými parlamentními volbami a že se polský Sejm rozhodne vyšetřovat celou činnost PKN a okrajově se v té době dotkne také otázky privatizace Unipetrolu. Takové předpovědi a věštby jsme skutečně v té době od tajných služeb k dispozici neměli.

A informace, které naznačil Stanislav Gross a které naznačuje i Jiří Paroubek, že celá kauza kolem Unipetrolu je hrou Setuzy, pozoroval jste vy od představitelů Setuzy, této podnikatelské skupiny nějaký takový nátlak na vládu?

Já žádné představitele Setuzy neznám a tuším, že jsem nikdy nikoho z nich neviděl, takže těžko jsem mohl na něco takového usuzovat. Já jsem v životě ani neslyšel jméno Spyra do doby, než vysílala televize Nova tuto svoji reportáž. Jména Piksa, Doležal, to byla jména, která se v době, kdy vláda rozhodovala o privatizaci Unipetrolu, vůbec nikde neobjevovala.

Už vás kontaktovaly orgány činné v trestním řízení s možným výslechem pro polskou prokuraturu?

Musím říct, že kromě článku v novinách mne nikdo nekontaktoval, a dokonce mne ani nikdo oficiálně nepožádal o žádné informace, tak jsem udělal jeden krok, veškeré informace, které se týkají privatizace Unipetrolu, jsem zveřejnil na webových stránkách ministerstva financí a každý zájemce, včetně zájemců z Polska, je tam můžou najít a můžou si je vytisknout.

Co konkrétně tam na těch webových stránkách, jsou tam všechny, všechny dokumenty, které jste měli k dispozici jako vláda, které dalo ministerstvo financí vládě, když se rozhodovalo o privatizaci Unipetrolu?

Jsou tam všechny vládní dokumenty, které vláda v souvislosti s privatizací projednávala, všechna usnesení vlády a dokumenty, na základě kterých byla tato usnesení přijata, je tam i celá smlouva, která byla uzavřena mezi PKN a Fondem národního majetku, PKN dal souhlas se zveřejněním této smlouvy, je tam také vyjádření našich privatizačních poradců, kteří hodnotí proběhlou privatizaci a jsou tam také usnesení z meziresortní privatizační komise, která pro privatizaci byla vládou ustavena. To jsou ty základní dokumenty, které jsou na webových stránkách ministerstva financí, včetně popisu celé historie privatizace.

Občanští demokraté ve čtvrtek premiéra Jiřího Paroubka nepřímo obviňovali z toho, že se snažil ovlivnit Komisi pro cenné papíry a její rozhodnutí, které se týkalo ceny akcií Unipetrolu. Jde o takzvaný povinný odkup akcií Unipetrolu od minoritních akcionářů. ODS se odvolává na záznam z jednání předsedy polské vlády Marka Belky s někdejším ředitelem kabinetu českého premiéra Zdeňkem Doleželem. Místopředseda Poslanecké sněmovny a ODS Ivan Langer v této souvislosti premiéru Jiřímu Paroubkovi ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně řekl.

IVAN LANGER (zvukový záznam): Vy posíláte člena předsednictva ústředního výboru České strany sociálně demokratické a ředitele kabinetu předsedy vlády pana Doležela do Polska. Pan Doležel si řekne o pět českých na stole, vy jste jediný člověk v České republice, který nechápe, co pět českých na stole znamená. Následně pan Doležel jedná s předsedou polské vlády a předmětem toho jednání není nic jiného, než poškození menšinových akcionářů společnosti Unipetrol. Pan Doležel se vrací zpátky a do několika dnů dochází přesně k tomu, o čem bylo jednáno v Polsku za účasti vámi vyslaného předsedy vašeho kabinetu. Pane předsedo vlády, něco v této věci nehraje, buď lžete vy, že vy a nikdo z vašeho okolí nemá prsty v prokazatelném poškození menšinových akcionářů, nebo lže tento zápis a možná přímo předseda polské vlády pan Belka.

Konstatoval ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně místopředseda Poslanecké sněmovny a občanských demokratů Ivan Langer. Pane vicepremiére Sobotko, neusvědčuje ten zápis z jednání Belka - Doležel vládu, českou vládu, že se dopustila nemístného tlaku na Komisi pro cenné papíry v souvislosti s tím povinným odkupem?

Nikoliv. Já jsem měl možnost se s tím zápisem v minulých dnech seznámit a tento zápis neobsahuje žádný výrok žádného českého představitele, který by se jakýmkoliv způsobem vyjadřoval k rozhodování české Komise pro cenné papíry. Já jsem přesvědčen, že Komise pro cenné papíry rozhodovala zcela nezávisle tak, jako v jiných případech.

Tedy odmítáte všechny ty argumenty, které zazněly při čtvrtečních interpelacích Občanské demokratické strany, jak si je tedy vysvětlujete, když jste poslouchal interpelaci.

Já ty argumenty odmítám právě proto, že jsem měl možnost se se zápisem seznámit, u toho jednání byl koneckonců, tuším, i náš polský velvyslanec. A v tom zápise není žádné prohlášení žádného českého představitele, ze kterého by se dalo vyvozovat, že česká strana bude jakýmkoliv způsobem ovlivňovat Komisi pro cenné papíry. A já nevím o tom, že by kdokoliv ovlivňoval Komisi pro cenné papíry a tak, jak znám členy prezidia Komise pro cenné papíry, to jsou lidé, kteří jsou velmi fundovaní a jsou to odborníci v oblasti dozoru nad kapitálovým trhem, tak já myslím, že oni by se ani ovlivnit nikým nenechali.

Po všech těch slovech, která tento týden zazněla v Poslanecké sněmovně ke kauze Unipetrol, opravdu si nemyslíte, že by větší jasno do celé té česko-polské aféry kolem Unipetrolu vneslo ustavení vyšetřovací komise v Poslanecké sněmovně?

Já se domnívám, že ne, takovéto komise koneckonců vždy dochází pouze k politickým závěrům, koneckonců můžeme se podívat na výsledky polské vyšetřovací komise. Já jsem ještě nikdy nezažil, že by komise vedla skutečně k tomu, že by se na základě jejího šetření dospělo k nějakému odhalení, které by nakonec třeba skončilo tím, že dotyčný bude potrestán ...

Počkejte, vy si myslíte na základě těch výsledků polské komise, které byly tento týden zveřejněny a které jsou poměrně zásadními obviněními, tak vy si myslíte, že to vyšetřování bylo zbytečné a ukazuje o tom, že to nemělo smysl?

Já to nejsem schopen posoudit v tom smyslu, zdali bylo zbytečné, jenom se domnívám, že i to rozhodování polské komise bylo do značné míry politizováno právě tou předvolební situací, která v Polsku je. Totéž by se stalo i naší vyšetřovací komisi, je potřeba si uvědomit, že jsme rok před parlamentními volbami a každá vyšetřovací komise by nutně byla politizována. Já jsem se, bohužel, setkal s tím, že výsledky vyšetřovacích komisí jsou koneckonců proti České republice také zneužívány a myslím si, že ...

Teď máte na mysli kterou komisi?

Mám na mysli vyšetřovací komisi v kauze IPB, jejíž některé výroky přirozeně byly, mohou být a byly zneužívány proti České republice, ale ta věc je ...

V rámci arbitráže s Nomurou.

To je věc, kterou, kterou v tuto chvíli nemohu přesně uvádět, takto specifikovat, ale mám informace, které hovoří o tom, že takovéto výroky mohly být zneužity proti České republice. A druhá věc, já se skutečně domnívám, že není co vyšetřovat na privatizaci Unipetrolu, neboť tato privatizace byla úspěšná, zcela transparentní a do doby, než se uskutečnila ona obskurní schůzka, o které informovala televize Nova, která se odehrála rok a půl po skončení privatizace, tak do té doby nebyl jediný argument, který by mohl hovořit o nějakém zpochybnění privatizace. Pan Doležel svým chováním, tím, jak se sešel s těmi individui, Spyrou a spol., tak si myslím, že poškodil vládu, ale poškodil ji zcela bez souvislosti na privatizační proces.

Vy jste tedy teď naznačil, že závěry z vyšetřování politické parlamentní komise v kauze IPB poškodily Českou republiku, tedy asi v těch arbitrážních řízení. Dovolte, abych u těch arbitrážních řízení kolem IPB a kolem Nomury zůstal. Premiér Jiří Paroubek chce, aby do konce září byl tento spor dohodou vyřešen. Z těch informací, které nyní jako vicepremiér a ministr financí máte k dispozici, věříte, že dojde k dohodě, a nebude zapotřebí vynášet arbitrážní rozsudky?

Já se domnívám, že pokud bude dobrá vůle na straně všech zúčastněných subjektů, pak lze dohodu uzavřít, dohoda není vyloučena, ale záleží na kooperaci všech subjektů, která nyní vedou velmi náročná jednání a velmi ...

Už došlo k nějaké, řekněme, spolupráci, lepší spolupráci s ČSOB a dochází zde k průlomu?

Já s ohledem na to, aby skutečně tato jednání mohla probíhat v atmosféře, která umožní dohodu, nemohu tato jednání nyní blíže komentovat.

Ale můžete naznačit, zda ona dohoda v případě, že se smažou, předpokládám, že cílem té dohody je, aby všechny spory kolem IPB a řešení pádu IPB, že budou všechny spory, včetně českého piva a dalších, dalších, které jsou komplikované, že budou uzavřeny.

Cílem této dohody je skutečně omezit potenciální rizika pro Českou republiku, čili vedeme jednání v zájmu jistější budoucnosti České republiky. Ta spleť mezinárodních arbitráží a sporů je velmi komplikovaná a nelze v tuto chvíli jasně odhadnout, zdali Česká republika a v jakém rozsahu může v budoucnu uspět. My se domníváme, že ta naše pozice ve sporech je velmi pevná, že máme dobrou šanci zvítězit, ale půda mezinárodních arbitráží je velmi nejistá, takže ...

Ano, proto chcete onu dohodu, jednoduchá otázka, je součástí té dohody nějaký důsledek pro českého daňového poplatníka, že ta dohoda, že by ze státní pokladny, z peněz daňových poplatníků šly nějaké kompenzace. Ano, nebo ne?

Především čeští daňoví poplatníci už zaplatili hodně na nákladech sporů, které se vedou v důsledku kauzy z roku 2000, to je první věc. První pozitivum by mohlo být, že by se přestaly utrácet peníze daňových poplatníků za právníky v souvislosti s těmito spory a ...

Kolik už je celkem stáli?

Jenom náklady na tu první arbitráž, kterou v tuto chvíli vedeme na základě smlouvy o ochraně investic, se pohybují v řádu několika set milionů korun za uplynulých pět let, ale v tuto chvíli musím říci, že naším cílem je dosáhnout co nejlepšího výsledku pro Českou republiku, ale v zájmu šance na to, aby tato jednání mohla být v rozumné době skončena, nemohu uvádět další podrobnosti.

Děkuji českému vicepremiérovi, ministrovi financí Bohuslavu Sobotkovi, přeji vám hezký zbytek dne do Poslanecké sněmovny a děkuji, že jste věnoval čas BBC, někdy příště na shledanou.

Hezký večer.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.