Václav Moravec moderátor BBC

	Jiří Michal ve studiu BBC

Víc než miliardu korun ročně vydělává česká farmaceutická firma Zentiva, kterou zná veřejnost pravděpodobně pod dřívějším názvem Léčiva. Zentiva se podílí finančně i na výzkumu takzvaných řízených léčiv, které by mohly vést k úspěšnějšímu boji proti rakovině, jak naznačuje ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, profesorka Blanka Říhová.

BLANKA ŘÍHOVÁ (zvukový záznam): My jsme schopni vyléčit sto procent myší. Já bych řekla, že pokud budeme mluvit na té úrovni, že je to preparát zkoušený na experimentálních zvířatech, tak nikdo nemá nic lepšího.

Nejen o penězích investovaných do výzkumu nových léků bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl generální ředitel a akcionář největšího výrobce léků v České republice, společnosti Zentiva, Jiří Michal. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Když čeští novináři píší o Jiřím Michalovi, vždy neopomenou zmínit, že ročně vydělává bezmála devět milionů korun a akcie Zentivy, které vlastní, dosahují hodnoty víc než jedné miliardy korun. Vadí vám to, když se o vás v novinách píše jako o miliardáři?

No, mně to skoro vadí, protože já si na to nedokážu zvyknout, a to prostředí v České republice je pořád vlastně takové divné, že podnikatel je synonymum spíš pro toho, kdo peníze krade a ne si je vydělává etickou cestou.

A je to dáno, řekněme, vinou těch samotných podnikatelů, kapitánů českého průmyslu, jak byli označováni v devadesátých letech, nebo kde vidíte ony kořeny?

No, já si myslím, že to je prostě tak, jak se naše společnost vyvíjela po sametové revoluci, tak samozřejmě se podnikání chopili vždycky ti nejpodnikavější a ti v uvozovkách nejšikovnější, takže já si myslím, že na tom ti podnikatelé mají obrovský vliv.

Zentiva umístila jako první a zatím jako jediná česká firma akcie na pražskou burzu. Formou primární emise s akciemi Zentivy se obchoduje i na londýnské burze, nemýlím-li se. Obchodování s akciemi na burze si vyžaduje i transparentnost včetně ohodnocení manažerů podniku. Jste, pane generální řediteli, přesvědčen o tom, že česká společnost je na zveřejňování platů připravena?

Já si myslím, takhle. Já si myslím, že by společnost měla vědět, kolik si manažeři v té společnosti vydělávají. Jestliže má být společnost transparentní a jestliže chce pozvat investory, a tedy i drobné akcionáře prostě k té hře, tak by měla být transparentní ohledně peněz. Já si myslím, že prostě na tom není nic špatného, jestliže manažer cítí odpovědnost za budoucnost té firmy, takže taky bere za to příslušné peníze, nebo je příslušně ohodnocen a nám se nestalo, že bychom se dostali do konfliktu třeba s našimi zaměstnanci, že dneska peníze jsou diferencovány trochu jiným způsobem, než byly před nějakými dvaceti lety.

A označil byste v této souvislosti společnost, českou společnost za transparentní?

Já nevím, jestli my jsme česká společnost, ale my jsme transparentní společnost.

Teď myslím společnost jako nikoli firmu, ale society společnost.

No, tak to nám ještě asi trochu něco chybí do toho.

Co především?

No, já si myslím, že nám vlastně chybí ta transparentnost zejména v té zákonodárné a politické sféře.

Dnes už bývalý generální ředitel Českého Telecomu Gabriel Berdár se už před rokem v Interview BBC pozastavoval nad tím, proč se společnost diví vysokým platům manažerů velkých firem a také proč se diví motivačním programům.

GABRIEL BERDÁR (zvukový záznam): Co vám přijde nadnesené? Přijde vám nadnesené to, když si fotbalista vydělá ročně sto milionů korun za to, že kope do míče, nebo když si za to x desítek lidí vydělají peníze, přičemž riskují svůj osobní majetek, riskují čistotu svého trestního rejstříku a navíc pracují několik desítek hodin denně. Co je na tom nemorální?

Někdejší generální ředitel Českého Telecomu Gabriel Berdár mluvil také o tom, jak se na výši platů špičkových manažerů v zemi a jejich zveřejňování dívá právě česká společnost. Gabriel Berdár srovnával se společnostmi na západ od českých hranic.

GABRIEL BERDÁR (zvukový záznam): Pokud v kultuře společnosti, kde se cení tvrdá práce, kde se cení to, že obětujete svůj soukromý život, že obětujete hodiny a zdraví, kde měřítkem není nivelizace a měřítkem není průměrnost a kde se oceňuje úspěch a oceňuje se to, že něco dokážete v životě, tak v takové kultuře zveřejňovat platy je velmi záslužné a děje se to. Děje se to v anglosaských kulturách, děje se to v Americe, děje se to jinde. A proč? Protože v podstatě pro ty lidi je to motivátor, aby pochopili, že pokud budou vyznávat určité hodnoty a budou určitým způsobem se chovat, mají šanci něčeho dosáhnout. Existují jiné kultury, kde je preferovaná průměrná, někde je preferovaná závist a v jiných kulturách, řekněme, zveřejňování těchto údajů má pro ty jednotlivce velmi negativní dopad.

Konstatoval dvacátého října 2004 v rozhovoru pro BBC tehdejší generální ředitel Českého Telecomu Gabriel Berdár. Setkává se generální ředitel a akcionář farmaceutické společnosti Zentiva Jiří Michal, host Interview BBC, s tím, že vysoký příjem špičkového manažera je něco, co je důvodem k závisti v této společnosti?

No, tak já myslím, že důvodem k závisti v této společnosti jsou mnohem malichernější věci, takže to mě vůbec nepřekvapuje a záleží to na tom vlastně, koho potkáváte a koho si vybíráte, nebo kdo si vás vybírá jako kamarády a já mám, možná mám to štěstí, že mi ještě někteří kamarádi zůstali i z těch minulých dob.

A vy jste přišel o hodně kamarádů, když jste se dostal, řekněme, do čela pozice největší farmaceutické firmy v zemi?

Víte, já jsem se vlastně, já jsem byl ještě jmenován vlastně ředitelem toho státního podniku již v roce devadesát, vlastně já jsem prošel s naším podnikem kromě toho, že jsem začal pracovat v našem podniku v roce sedmdesát čtyři, tak jsem prošel vlastně všemi těmi privatizačními vlnami a někdy se bohužel stává, že člověk má mnohem víc času na ty kamarády, který měl před tím, a oni mají potom pocit, že se z vás vlastně stává někdo jiný, že se z vás stává nabubřelej člověk, takže to je jeden z důvodů, ale já mám pocit, že ti kamarádi, kteří opravdu jako cítíte jako kamarády, tak ti vám zůstávají. Takže pro mě, jestli můžu poslední slovo, pro mě nikdy nebyl prvoplánovým prostě cílem vydělávat peníze, mě prostě ta práce, kterou dělám, baví.

A ještě vás za ni dobře platí.

A ještě v tuto chvíli už mě za ni dokonce i dobře platí.

Když se podíváme na devadesátá léta, vy jste to zmínil, pokud se nemýlím, při pohledu do vašeho životopisu máte jediného zaměstnavatele, společnost Léčiva od roku 1974, která pak byla přejmenována na Zentivu, společnost, kterou dnes řídíte. Vy jste šli tou manažerskou cestou privatizace společnosti, to znamená, že nejdříve jste chtěli Léčiva aby se stala firmou, která přežije transformaci ekonomiky z centrálně řízené na ekonomiku tržní a pak teprve privatizace manažerskou cestou v roce 1998. Bylo těžké přesvědčit okolí, aby se šlo touto cestou, nikoli privatizace na úvěr a rychlá privatizace, jak tomu bylo na začátku devadesátých let?

To je právě to, že my na začátku devadesátých let jsme vůbec nepředpokládali, že bychom mohli něco privatizovat. My jsme se vždycky stavěli jako management, který má odpovědnost prostě za zvyšování hodnoty té firmy a my jsme vůbec neuvažovali, že si koupíme firmu, a taky proč? Protože dodneška tvrdím, že je možná mnohem lepší býti dobře placeným manažerem než vlastníkem čehokoliv. A my jsme vlastně začali budovat tu firmu a říkali jsme si, že nám je v podstatě jedno, kdo nás bude vlastnit, ale pakliže budeme dobrý management, tak si nás koupí s tou firmou a my mu budeme prostě sloužit tak, jako management má svým akcionářům sloužit. No, a po vlastně druhé vlně privatizace kupónové se ukázalo, že na Fondu národního majetku je soustředěn majoritní balík akcií a v tu chvíli jsme začali uvažovat, jestli vlastně neexistuje taky ještě jiná forma vlastně odstátnění této firmy, já bych chtěl říct odstátnění, protože to slovo se vytratilo vlastně z našeho slovníku v devadesátých letech a cokoliv se považovalo za privatizaci, a vlastně přišli jsme na to, že existuje jeden ze způsobů, a to je management buyout, kdy vlastně, ale to zase může udělat jenom někdo, kdo přijde na to, že nemusí vlastnit prostě celý balík akcií, které nemají třeba vůbec žádnou cenu, a že je mnohem lepší participovat velmi minoritním podílem na něčem, kde ta hodnota roste.

Kolik tehdy v tom roce, respektive před rokem devadesát osm, bylo procento akcií, které měl Fond národního majetku, kolik nešlo do kupónové privatizace?

Na to můžu odpovědět jako, co říkají vždycky, a to vám můžu říct naprosto přesně.

To říkají politici a stejně vám dají nekonkrétní odpověď. Tak mi to řekněte přesně.

Tak, to bylo šedesát šest celých šest desetin procenta.

A bylo to těžké přesvědčit vládu v roce 1998, aby šla privatizací manažerskou bez výběrového řízení, pokud se nemýlím, tedy odstátněním spíš?

My jsme udělali jednu věc, která byla asi velice důležitá, že v roce devadesát tři, kdy vlastně Fondem národního majetku byla založena akciová společnost Léčiva, tak jsme vlastně od té doby začali budovat historii, transparentní historii naší firmy, to znamená, že my jsme od začátku devadesátých let zisková firma s historií auditovanou velkou šestkou, a to nám třeba pomohlo vlastně jako tu firmu opravdu stavět do světla, jako že to je firma, která má tyto parametry a takhle se vyvíjí, a to přesvědčování nebylo v roce devadesát osm, ale začalo v roce devadesát pět a skončilo rozhodnutím vlády v červnu devadesát sedm.

Vy jste se stal minoritním akcionářem. Vlastníte, mohu-li to říct přesně, těch deset procent akcií. Už ne?

Pět celých devět desetin procenta.

Už pět celých devět?

Protože předtím tam byla ještě nějaká emise trochu.

Což snížilo váš podíl. Bylo pro vás podstatné, když se privatizovalo touto manažerskou cestou, nebo odstátňovala Zentiva manažerskou cestou, kolik procent akcií budete vy jako generální ředitel podniku vlastnit, nebo to pro vás podstatné nebylo?

Tak, já myslím, že to bych lhal, kdyby to pro mne podstatné nebylo. Od toho je vlastně ten management buyout, kdy vlastně management nabízí finančnímu investorovi participaci na této celé transakci, protože my nejsme management, který by mohl ani teď, ale ani, natož v roce devadesát osm tahat z kapes prostě miliardy, takže jsme šli naprosto jasnou standardní cestou, kdy jsme pozvali prostě finančního investora prostě k této hře a ona se povedla a ten management buyout byl jeden z nejúspěšnějších ve střední Evropě.

A přesvědčit, pokud se nemýlím, americký fond Wartburg Pincus, který byl tím hlavním investorem, do vaší manažerské privatizace. Bylo to pro vás obtížné, nebo se investiční fondy nabízely samy? Nabízely Michalovi peníze ...

No, tak Michalovi ne, ale managementu, to nikdy není o jednom člověku. My jsme zvolili, já vždycky říkám, že v té době jsem byl něco jako Alenka v říši divů. Že jsem se snažil jít standardní cestou, aniž bych věděl, co to přesně znamená. Ale takže jsme prostě vybrali finančního leadera celé té transakce. Vytvořili jsme memorandum, které bylo distribuováno nikoliv na finančním trhu v České republice, ale v Londýně, vybrali jsme zhruba osm potencionálních kandidátů této transakce a z posledních dvou jsme potom se rozhodli pro Wartburg Pincas a celá ta due diligence, celá ta záležitost trvala šest týdnů.

Tak rychle?

Tak rychle.

Když se podíváme na další vývoj Zentivy, pro vás bylo podstatné, aby nejen že jste byli leadery na českém trhu, ale vy jste si stanovil společně s dalšími manažery vašeho podniku, abyste se stali leaderem na středu a východoevropském farmaceutickém trhu. Když jste třiadvacátého února v rozhovoru pro Hospodářské noviny mluvil o budoucnosti Zentivy, řekl jste, doslova cituji: "Ve velmi krátké době by se z naší firmy měl vytvořit leader v tomto regionu. Rozšiřujeme aktivity jak v Polsku, tak v Rumunsku, v Pobaltí a v dalších zemích. Myslím, že by to měl podpořit i nějaký investiční skok." Konec citátu. Co rozumíte velmi krátkou dobou?

Velmi krátká doba je ta, na kterou dohlédnu. No, já si myslím takhle.

Já třeba nevím, co bude příští týden. Vy dohlédnete velmi ...

Já nevím, co bude se mnou příští týden, ale dokážu si představit, co bude, řekl bych, za tři roky s naší společností.

To je ta velmi krátká doba uvažování manažera?

Ano, to je ta velmi krátká doba. My máme zhruba několik horizontů v tom našem podniku. My mluvíme, že jsme generická firma, to znamená, že vlastně vyrábíme ekvivalenty originálních kopií, pakliže projde patentová ochrana, a tam ten životní cyklus těch produktů je okolo tří až pěti let, takže se musíme v podstatě velmi rychle otáčet, nicméně když dneska uděláme nějaké rozhodnutí o produktu, tak abychom ho dostali na trh, tak to zase také trvá dva až tři roky. To znamená, že musíte pracovat velmi přesně v horizontu tří let. Máme zhruba rolovací byznysplán okolo pěti a šesti let a máme naše výzkumné a vývojové úkoly zasazeny do nějakého horizontu 2018 v současné době.

Když jste tedy mluvil o tom, že Zentiva by se měla ve velmi krátké době stát leaderem na středo a východoevropském farmaceutickém trhu, globálním trhu, tak jste tedy mluvil do tří let, to znamená ...

To je zhruba těch tři až pět let.

Chcete, aby do roku například 2008 jste tímto leaderem byli.

Ano. Je to velmi těžké říct do roku 2008, ale říkám, těch tři až pět let je prostě ta hranice, kdy musíme zase dosáhnout určité kritické masy toho našeho podnikání nebo velikosti našeho byznysu, jinak v podstatě nebudeme konkurenceschopní.

Patnáctého září se veřejnost dozvěděla, že Zentiva podepsala smlouvu o koupi předního rumunského výrobce generických léčiv, firmy Sicomed, za sto dva miliony amerických dolarů, což je v přepočtu víc než dvě celé čtyři desetiny miliardy korun českých. I tuto akvizici jste měl na mysli, když jste v rozhovoru pro Hospodářské noviny v únoru mluvil o investičním skoku?

Ano. My máme, vlastně naše strategie našeho podniku je takzvaný profitabilní růst.

Česky řečeno, to je?

To, co děláme, tak musíme zvyšovat hodnotu naší společnosti a musíme umět vydělávat peníze. Vydělávat peníze, znova zdůrazňuji, etickým způsobem. A to můžete dělat tak, že buď rostete organicky, že vlastně zvyšujete svoji sílu na trzích, kde již jste, a otevíráte nebo zavádíte nové produkty, nebo svoji sílu zvyšujete akvizicí, to znamená, že vlastně nakoupíte nějakou firmu, která již na tom trhu operuje. Takže to jsou, vlastně když se vyvíjíte prostě nějakou takovou křivkou, tak ten investiční skok vás vlastně okamžitě nese do této polohy a takhle vlastně se pohybujete.

Přesto vás, ale ten investiční skok z vás leadera zatím ještě neudělal. Kolik akvizic se nabízí kromě té rumunské, kterou jste podepsali a která má být dořešena do konce letošního roku? Jaké jsou další možnosti Zentivy?

Já mám, pane Moravče, takovou strašně těžkou pozici, protože za prvé jsem generální ředitel této společnosti a potom jsem také akcionář, takže já nesmím vůbec nic říct, co není oficiálně oznámeno a ani nesmím nic predikovat, abych, aniž bych jako, nebo abych nenarušil prostě jako trh s akciemi.

Přeložím-li si slovo predikovat, to znamená, předpovídat, ale naznačovat jako u Cimrmanů můžete?

No, já bych řekl, že naznačovat můžu v obecných polohách, to znamená, že zkoumáme všechny možné příležitosti, dokonce zkoumáme i příležitosti v západní části Evropské unie, my říkáme, že jsme evropská firma, to znamená, že ale jakákoli příležitost není proto, abychom koupili, že se to chce, ale abychom věděli, co s tím uděláme, když to koupíme.

A vy byste označil investici do některé západoevropské farmaceutické firmy v současnosti za reálnou, když pro vás jako pro Zentivu je, pokud se nemýlím, z těch dokumentů, které jsem četl, hlavní strategie jít do středu a na východ Evropy?

Samozřejmě, naše strategie je v tomhle tom naprosto čitelná. Pohybujeme se na trzích, které známe a kde známe naše zákazníky.

To znamená, že orientace, to, že byste udělali akvizici v západní Evropě, je nereálné?

Nicméně na druhou stranu naše produkty získávají evropské registrace, to znamená, že jsou obchodovatelné na Západě. Pakliže bychom sehnali partnera na Západě, tak samozřejmě toho využijeme, pakliže to bude pro nás mít nějaký smysl.

V naznačování, nebo z naznačování vás ještě nepustím, protože přece jenom vaše odpověď byla obecná. Označil byste, řekněme, koupě největšího rumunského výrobce generických léčiv, onu firmu Sicomed, za největší investici a akvizici roku 2005, nebo je ještě pravděpodobné, že něco přibude?

Myslíte naší společnosti? Protože já jsem se dokonce dočetl v novinách, že je to druhá největší investice po ČEZu.

Aha.

ČEZ nakoupil elektrárny v Bulharsku, a to byla vlastně největší investice udělaná vlastně v tomto regionu z naší země a teďka Zentiva vlastně kupuje tuto firmu v Rumunsku, což je vlastně, jak jsem se dočetl, druhá největší, co se týče velikosti té transakce. A teď jsem zapomněl, co jste se ptal?

Mně jde o to, zda je ještě pravděpodobné, že by letos jste mohli ...

Není.

... ohlásit nějakou takovou významnou akvizici?

Ne, určitě ne, protože já si myslím, že jakákoliv akvizice, aby byla smysluplná a efektivní, tak musí taky následovat potom konsolidace celé té záležitosti.

Zaměřme se ještě na jednu věc v souvislosti s onou akvizicí v Rumunsku. Poměrně vysoko šly nahoru, řekněme, až rekordně šly nahoru akcie Zentivy na burzách. Nejen pražské, ale i té londýnské. Vzápětí se veřejnost dozvěděla, že americký fond Wartburg Pincus snížil svůj kontrolní podíl ve vaší Zentivě, a to o třináct procent. Pokud se nemýlím, tak podle těch posledních údajů, které jste dávali na tiskové konferenci, tak měli Američané, tuším, čtyřicet osm procent.

Necelých.

Byl jste o této transakci, o třinácti procentech, o snížení o třináct procent podílu Američanů informován?

Já si myslím, že tam ta informace musí být vždy naprosto oficiální cestou. Pakliže bychom byli oficiálně informováni, potom musíme oficiálně oznámit na burze. To znamená, že my známe tendenci finančních fondů a mnohokrát jsme s našimi analytiky ostatních investorů i našimi investičními fondy, které mají majoritní podíl, nebo měly majoritní podíl v naší společnosti, mluvili a investiční fond se chová, nebo investiční investor, nebo teda finanční investor se chová jinak než strategický investor. Finanční investor prostě pracuje s penězi jako s produktem a využívá je tak, jak je potřebuje využívat a v podstatě neřídí byznys. Jeho byznys jsou finance a obchod, obchod s cennými papíry. Čili pro nás je naprosto přirozené, že Wartburg Pincas po sedmileté nejúspěšnější investici v Evropě začíná své prostředky určitým způsobem rozmělňovat a vkládat do dalších investicí.

Je ale podle vašeho názoru možné, aby Wartburg jako investiční fond dál ještě snižoval svůj podíl v akciích Zentivy?

Já vám na to můžu odpovědět jenom podle toho, co znám z historie, jak vlastně Wartburg Pincas pracuje tam, kde měl majoritu, a obyčejně ji snižuje a u těch investic, které mají nějakou hodnotu, tak si obyčejně nějaký podíl nechává do budoucna.

Není to tak, že byste něco od Wartburgu koupil vy? Že byste část toho balíku na burze získal vy jako ...

Já bych si na to musel půjčit, protože právě říkám, že ty moje peníze jsou v těch cenných papírech, víte.

A abyste mi z té otázky neuklouzl, byl jste o tom jako manažer, který de facto přivedl tento americký fond do České republiky a investoval do Zentivy jako investiční fond, byl jste o tom informován?

Ano, já jsem byl informován potom, co už jsem řekl, že Wartburg Pincas bude postupně snižovat svůj podíl angažovanosti v naší firmě.

A nemůže to, řekněme, nějakým způsobem ohrozit další vývoj Zentivy, když investiční fond se zbavuje poměrně velkého balíku akcií a přestává se stávat majoritním akcionářem společnosti?

No, já si myslím, že když jsme se rozhodli, že půjdeme na burzu, tak musíme počítat s tím, že jsme veřejně obchodovaná společnost a že v podstatě nikdo z finančních investorů nebude držet majoritu, protože ten rozdíl mezi finančním investorem a strategickým investorem je právě v tom, že finanční investor si kupuje vaše akcie, věří v růst hodnoty té firmy a s těmi akciemi potom v podstatě obchoduje, buď nakupuje, prodává a cena těch akcií se odvíjí za prvé od vašich výsledků, ale také od situace na trhu. Zvednou se úrokové sazby v Americe a peníze ze střední Evropy putujou do Ameriky a zpátky, takže to je ...

Není to tedy nic nepřekvapivého.

Ano, není to nic nepřekvapivého, protože finanční investor, a my jsme strašně rádi, že jsme dostali Wartburg Pincas, protože vlastně jsme pochopili, jak se správný finanční investor má chovat, že není strategickým a neřídí byznys. Jo, ale od toho je management, aby řídil byznys. Anebo strategický investor, který jako my jsme teďka provedli tuto akvizici, nebo provádíme tuto akvizici a přinášíme naši strategii, nás byznys koncept, prostě tohle to, ale to přináší strategický investor. Nikoli finanční.

Když se člověk probírá články o Zentivě, nemůže si nevšimnout i občasných kritik, že lékové vyhlášky ministerstva zdravotnictví, českého ministerstva zdravotnictví vám nahrávají jako dominantnímu výrobci generik. Jak by generální ředitel Zentivy Jiří Michal, host Interview BBC, vyvrátil námitky, že lékové vyhlášky českého ministerstva zdravotnictví jsou až příliš vstřícné k Zentivě?

No, cokoli řeknu, tak nebude považováno za objektivní, ale ...

Bude použito proti vám.

A bude použito proti nám. Bohužel, mně připadá, že celá ta záležitost je velice zpolitizovaná a mě to trochu mrzí. My bychom se vždycky měli dívat na to, jestli ta vyhláška ministerstva zdravotnictví, což je vlastně státní správa a měla by pečovat zejména o blaho našeho občana, a tedy i pacienta, jestli ty vyhlášky jsou a přinášejí nějakou hodnotu pacientovi. Jestli se opravdu dostávají moderní léky až do té primární péče a já si myslím, že z tohoto pohledu ta vyhláška nenahrává Zentivě, ale nahrává pacientovi, který může být dneska léčen dostupnými moderními produkty za přijatelnou cenu. A to je strašně důležitý a v tom je naše role.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová tvrdí, že v lékové politice v České republice se, řekněme, pohybují největší peníze v rámci toho zdravotnického systému jako celku a podle Emmemrové je možné najít až třetinové úspory. Za léky se podle ní vydává až příliš peněz. Ministryně poukazuje například na slovenskou zkušenost se zavedením zdravotních knížek a dodává:

MILADA EMMEROVÁ (zvukový záznam): Soudím podle kroků jedné slovenské zdravotní pojišťovny, která, když tuto lékovou knížku, tedy to nebyla zdravotní, pouze jaksi vypisování léků, které byly právě při návštěvě předepisovány, takže když tohle zavedli, tak ušetřili třetinu nákladů za rok na lécích, a to si myslím, při naší spotřebě, kdy poslední číslo je pětapadesát miliard za léky, tak když to vydělíme třema, to je slušné číslo.

Říká v rozhovoru pro BBC ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Nakolik je pro farmaceutickou firmu, největší v České republice, Zentivu, podle jejího generálního ředitele Jiřího Michala podstatné, zda se na lékové politice bude plýtvat, či nikoli, to znamená, zda farmaceutické firmy budou mít i vyšší zisky, či nikoli. Nebo tady nefunguje přímá úměrnost?

Pane Moravče, já bych řekl jenom pár slov. Do zdravotního systému České republiky teče zhruba dvě stě miliard korun. Jak paní ministryně říkala, náklady na léky se pohybujou okolo pětapadesáti miliard a ukazuje se, že vlastně dneska to procento nákladů na léky ve vztahu k celému, k celé spotřebě peněz ve zdravotním systému se ukazuje srovnatelné s jinými ekonomikami v Evropě.

Nemyslíte tedy to, co říká ministryně, že by se dala až třetina peněz ušetřit, podle vás to jsou až příliš, řekněme, optimistické scénáře, pokud by se ...

Já od začátku devadesátých let říkám, že se prostě nedá šetřit, nedají se šetřit náklady. Dají se jenom vynakládat racionálně. To znamená, že vlastně nároky pacientů stoupají, ty jsou mnohem větší, než byly před patnácti lety. Ta péče zdravotní je mnohem dražší, je taky efektivnější, kvalita života stoupá, to znamená, že jde spíš o to udržet náklady na zdravotnictví v nějaké rozumné stoupající výši, jo, ale já si neumím představit, že ušetříme. Na Slovensku se podařilo, že se v roce 2004 snížily náklady na léky proti roku 2003, ale v roce 2005 už je to úplně jinak, protože vlastně ta reforma byla zastavena v polovině cesty. Takže já si myslím, že je otázka, jestli se něco dá dělat ve zdravotnictví, je vlastně ukázat, jestli ty náklady jsou transparentní, kam ty peníze tečou a jakým způsobem jsou řízeny ty toky.

A když se podíváte na lékovou politiku, tak byste označil ji za transparentní? Za to, jak jsou řízeny ty toky peněz?

Já si troufám tvrdit, že léková politika v naší zemi není horší, než je v západní, na Západě, nebo v západní části Evropské unie.

A tam je dobrá?

Tam je taková, jaká je. Může být vždycky lepší. Ale to není jenom o jednom člověku, to je vlastně o celém prostředí, jak na to reaguje a já znova říkám, kdyby ta léková politika neměla nějaký smysl v České republice, tak by potom průměrná cena léků v České republice nebyla na té výši, na které je a je velmi nízká, jedna z nejnižších vůbec jako v Evropě.

Vy jste sice minoritním akcionářem Zentivy, nakolik je pro vás u většinových vlastníků, řekněme, komplikované prosadit každou korunu, kterou jako farmaceutická firma věnujete na výzkum a vývoj?

Já bych to nerozlišoval na výzkum a vývoj. Já si myslím, že my se pohybujeme na základě takových jako těch podnikatelských plánů, to znamená, že my musíme vlastně obhajovat jakoukoliv korunu vydanou na cokoliv. Takže to je takové, jak se říká, návratnost kapitálu, tak my říkáme, návratnost jakékoliv investice, to znamená, že investice i do výzkumu a vývoje musí být návratná, samozřejmě s větším rizikem a v delším časovém horizontu, ale musíte si na to vydělat.

Zentiva se podílí i finančně na výzkumu, o kterém se nejvíce psalo v letošním roce, tedy takzvaných řízených léčiv, které by mohly vést k účinnějšímu boji proti rakovině. Jak naznačuje ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky profesorka Blanka Říhová, výsledky výzkumu preparátů takzvaných řízených cytostatik jsou velmi nadějné.

BLANKA ŘÍHOVÁ (zvukový záznam): Teď jenom řekneme, že mluvíme o preparátech, které jsme, nebo o preparátu, my jich máme, jak jsme říkali, už šest set třicet, tak o tom, o kterém mluvím, ten jsme zkoušeli zatím jenom na myších modelech. Ale na řadě myších modelů velmi agresivních nádorů, které zabíjí ty myši do čtyřicátého dne. My nemůžeme mít nic pomalejšího. My jsme schopni vyléčit sto procent myší. Já bych řekla, že pokud budeme mluvit na té úrovni, že je to preparát zkoušený na experimentálních zvířatech, tak nikdo nemá nic lepšího.

Konstatovala ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, profesorka Blanka Říhová v rozhovoru pro BBC. Nakolik může v případě, že výzkum takového léku, kolik jste, pokud se nemýlím, tak jste do něj investovali desítky milionů, ne-li skoro stovku milionu korun českých. Je to tak?

Ano.

Nakolik může pak tu firmu dál rozvíjet, pokud se ukáže výzkum takového preparátu jako významný a od výzkumu dojde až k výrobě léku?

My s výzkumnými ústavy Akademie věd České republiky spolupracujeme víc než deset let a pro nás to je nejenom vývoj toho produktu, abychom ho mohli dobře zpeněžit, ale je to v podstatě i získávání know-how v této zemi, jo. A pro nás třeba celá, celý vlastně tento výzkum je strašně důležitý, protože vlastně poznáváme, jakým způsobem mohou být účinné látky cíleně dopravovány v lidském těle na místo určení, a to je obrovský poznání a to ...

To znamená, že se to netýká pouze například rakoviny, jak o tom referují média nejčastěji, ale i jiných druhů nemocí?

Pro nás je to poznání mnohem důležitější, že víme, jakým způsobem můžeme dopravovat třeba vysoce toxické účinné látky na místo určení, aniž by teda se projevovaly další významné vedlejší efekty a ta záležitost té účinné látky, o které paní profesorka mluví, to je velmi známé toxické kancerostatické antibiotikum, ale to je velmi známé a jde o to právě snížit ty vedlejší efekty, takže to je, pro mne je to otázka takového spíš inovativního vývoje druhého stupně, jo. Ale je to strašně zajímavý, protože když přijdete na ten mechanismus, tak můžete dopravovat prostě cokoli, mně to vždycky připomíná ten starý film s Yvesem Montanem Mzda strachu, jak vezl ten nitroglycerin k tomu výbuchu, tak to je o tom.

Děkuji za rozhovor generálnímu řediteli a akcionáři největšího výrobce léků v České republice, společnosti Zentiva, Jiřímu Michalovi. Děkuji, že jste byl hostem Interview BBC. Těším se na další.

Děkuji, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Skupiny J&T a PPF vstoupily do Zentivy

Hospodářské noviny, 21. 9. 2005, strana: 15 - Finanční skupiny J&T a PPF vstoupily do největšího tuzemského výrobce léků, firmy Zentiva. Od amerického fondu Warburg Pincus koupily třináct procent akcií podniku. Dosud největší akcionář Warburg Pincus v posledních dvou dnech prodal asi 28 procent akcií Zentivy, nyní drží zhruba dvacet procent. Celkově fond za 10,7 miliónu akcií inkasoval přes jedenáct miliard korun, když v pondělí prodával za 1040 a v úterý za 1025 korun. Představitelé společnosti Warburg Pincus, stejně jako J&T a PPF, se k transakci nevyjádřili. Výprodej akcií přichází krátce poté, kdy jejich cena vystoupala na rekordní hodnoty, a to po nákupu rumunského výrobce léků Sycomed.

»Fond již zřejmě neviděl další možnost navýšení zisku při prodeji strategickému investorovi a rozhodl se pro prodej na burze,« komentuje prodej Petr Bártek, analytik společnosti Cyrrus. Zentiva loni v červenci vstoupila na burzu cenou 485 korun za akcii. Při současném prodeji se tak akcie více než dvakrát zhodnotily. »Je přirozené, že po sedmileté, nejúspěšnější investici v Evropě začíná Warburg Pincus své prostředky vkládat do dalších investic,« komentoval generální ředitel společnosti Jiří Michal transakce v rozhovoru pro BBC.

Naznačil také, že fond se zřejmě postupně přestane v Zentivě angažovat. V následujících 120 dnech by však Warburg žádné další akcie prodávat neměl, vyplývá z informací, které poskytl vedení Zentivy. Manažeři Zentivy tvrdí, že současné přesuny podílů ve firmě žádným způsobem neovlivní aktivity společnosti. »Vedení se na nynější nabídce akcií nepodílelo,« řekl Michal agentuře Reuters. Podle něj jde o transakci mezi finančními investory.

Manažeři Zentivy drží dvanáct procent akcií podniku. »Warburg Pincus je finančním investorem, nikoliv strategickým,« tvrdí mluvčí Zentivy Věra Kudynová. Warburg již jednou část svého podílu v Zentivě prodal, a to začátkem května. Po tomto obchodu druhý největší investiční fond na světě, který se specializuje na rozjíždění a restrukturalizaci firem, kontroloval přibližně 48 procent akcií podniku. Ostatní investoři se odchodu důležitého finančního partnera obávají, akcie za poslední dva dny výrazně oslabily.

Včera klesly o dvě třetiny procenta na 1061 korun. »Oslabování bude zřejmě pokračovat, je to standardní reakce trhu,« tvrdí Bártek. Zentiva se bez ohledu na současné majetkové přesuny hodlá dál víc věnovat novým trhům. Kromě Rumunska svou pozornost zaměřuje na další země východní Evropy. V Polsku její tržby vzrostly v prvním pololetí meziročně o téměř sedmdesát procent, v Ruské federaci i Pobaltí o více než čtyřicet. Další významnou akvizici však letos nechystá. »Určitě ne,« prohlásil Michal.

Firmy PPF a J&T koupily 13 procent akcií Zentivy

PRAHA 20. září (ČTK) - Zhruba 13 procent akcií Zentivy, které prodal americký investiční fond Warburg Pincus, koupily firmy PPF a J&T. Warburg Pincus v posledních dvou dnech prodal zhruba 28 procent akcií a nyní má v Zentivě podíl kolem 20 procent. Warburg tak nadále zůstává významným akcionářem.

Warburg Pincus podle agentury Reuters inkasoval za 28 procent akcií Zentivy přes 11 miliard korun. Během dneška fond prodal asi 12 procent akcií v ceně 1025 korun za kus a s prodejem mu pomohla investiční banka Merrill Lynch.

Před snížením podílu měl fond v Zentivě asi 48 procent akcií. Zentiva je čtvrtým největším výrobcem léků ve východní Evropě a s jejími akciemi se na pražské burze obchoduje od loňska. Warburg Pincus je soukromým investičním fondem, který sídlí v New Yorku a zaměřuje se hlavně na rostoucí podniky.

Management Zentivy drží asi 12 procent akcií a podle ředitele firmy Jiřího Michala se vedení podniku prodeje neúčastnilo. Podle něj se tyto transakce odehrávají mezi finančními investory. Část investorů upozorňovala, že právě PPF a J&T by mohly být těmi, kdo mají o akcie Zentivy zájem.

"Pro nás je naprosto přirozené, že Warburg Pincus po sedmileté nejúspěšnější investici v Evropě začíná své prostředky určitým způsobem rozmělňovat a vkládat do dalších investic," řekl dnes Michal rozhlasové stanici BBC. Jak dodal, byl informován o tom, že Warburg Pincus bude postupně snižovat svůj podíl angažovanosti v Zentivě.

Zentiva minulý týden podepsala smlouvu o koupi rumunského výrobce léčiv Sicomed za 102 milionů dolarů, tedy za víc než 2,4 miliardy korun. Michal v dnešním rozhovoru pro BBC vyloučil, že by firma ještě letos ohlásila další významnou akvizici. "Určitě ne. Protože já si myslím, že jakákoli akvizice, aby byla smysluplná a efektivní, tak musí také následovat potom konsolidace té záležitosti," řekl BBC.