Václav Moravec moderátor BBC

	Vojtěch Filip ve studiu BBC

Socioložka Jiřina Šiklová už před časem varovala v Interview BBC před komunisty a jejich nástupem k moci. Na straně druhé však říkala, že dokud bude v čele KSČM Miroslav Grebeníček, bude veřejnost vědět, co jsou komunisté zač. Grebeníčkovu rétoriku socioložka Šiklová charakterizovala i těmito slovy:

JIŘINA ŠIKLOVÁ (zvukový záznam): On takhle mluví, za prvé, jinak se mluvit nenaučil, opravdu, on sice nemusel jezdit do tý Moskvy, aby se učil, jak máme zaškrtit vládě nebo buržoazii krkem, jako to říkal Gottwald. Já myslím, že ani toho Gottwalda moc nečetl, že to má sám ze sebe.

Říká v rozhovoru pro BBC socioložka Jiřina Šiklová. Miroslav Grebeníček oznámil svůj úmysl z čela KSČM odejít. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěch Filip. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den vám i všem posluchačům BBC.

Jaké slůvko či věta podle vás nejlépe vystihuje aktuální dění v KSČM?

Já myslím, že nejlépe to vystihuje aktivní příprava na volby 2006.

Počkejte, když se někdo aktivně připravuje na volby 2006, tak jeho předseda oznámí rezignaci? Tak to ve stranách ..., jste první stranou, která to tak řeší.

No, tak já myslím, že je vždycky na předsedovi té které politické strany, aby zvážil co je pro ni nejvhodnější pro ten určitý moment, a pokud Miroslav Grebeníček navrhl, že je možné jednat o jeho funkci, tak pravděpodobně velmi dobře zvážil, co dělá.

Předseda KSČM Miroslav Grebeníček v pondělí oznámil odchod z čela KSČM, když napsal, cituji doslova: "Považuji další setrvání ve funkci předsedy ÚV KSČM za bezpředmětné. Sdělil jsem také, že termín doručení výpovědi mandátní smlouvy přizpůsobím doporučení příslušného stranického orgánu." Konec citátu. Kdy se Vojtěch Filip dozvěděl, že Miroslav Grebeníček chce odejít z čela KSČM?

Tak náznaky jsme měli v červnu, ale to rozhodnutí samotné jsme projednávali skutečně minulý pátek na výkonném výboru, kde to Miroslav Grebeníček před výkonným výborem naší strany prohlásil.

Jak velké důrazy jste přikládal těm náznakům vy osobně? Myslel jste si, že to skončí v září tak, že Miroslav Grebeníček oznámí, že bude rezignovat?

Ne, nemyslel, protože jsem byl přesvědčen o tom, že po dvanácti letech v tak exponované funkci, jako je předseda Ústředního výboru KSČM, má každý právo být unaven, a že stačí dovolená, kde si Miroslav Grebeníček odpočine a budeme pokračovat jako tým, který byl zvolen na šestém sjezdu.

Byl to pro vás blesk z čistého nebe, pokud bych měl použít toto metaforické vyjádření?

Tak musím říct, že ne blesk z čistého nebe, ale blesk to byl.

Od pondělního prohlášení Miroslava Grebeníčka uplynulo několik dní, napsalo se o něm mnohé. Dovolte, abych v této souvislosti citoval slova předsedy europoslanců KSČM Miloslava Ransdorfa z úterního Práva, cituji doslova: "To je manévr, kterým spíše Grebeníček mapuje terén. Takové manévry se od něj objevily v minulosti už vícekrát." Konec citátu. Vy to považujete jako manévr, ten jeho krok, nebo nikoliv?

Ne, nepovažuji to za manévr, protože kdybych to měl považovat za manévr, tak to jeho vyjádření nebude tak striktní a, řekl bych, tak těžko vzatelné zpět.

To znamená, že si myslíte, že Grebeníček už to nemůže vzít zpět?

Samozřejmě může, protože vím, že je disciplinovaný člen Komunistické strany Čech a Moravy, a že se nikdy neprotivil usnesením stranických orgánů. To znamená, že pokud by ústřední výbor strany jeho rezignaci nepřijal, musel by zvážit své výroky, musel by asi před ústředním výborem strany říct, za jakých okolností teda bude pokračovat.

Citoval jsem tady ono pondělní prohlášení, tu klíčovou větu Miroslava Grebeníčka. Cituji doslova ještě jednou: "Považuji další setrvání ve funkci předsedy ÚV KSČM za bezpředmětné." Konec citátu. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček, ať tvrdí, že se nebude k celé věci vyjadřovat, tak poskytl deníku Právo exkluzivní rozhovor, který vychází v pátek. V něm Grebeníček odpovídá jednoznačně na jednoznačně položenou otázku - znamená to, že opravdu skončíte? A teď cituji Miroslava Grebeníčka doslova: "V mém vyjádření říkám, že budu respektovat, když mi kompetentní orgán stanoví termín, kdy mám podat výpověď mandátní smlouvy. Nemohl jsem si kapriciózně určovat termín a nemám představu, jaký termín ústřední výbor stanoví." Konec citátu. Je to zjemnění slov. Není to o tom, že Grebeníček chce být přemluven Ústředním výborem KSČM?

Tak já jsem přesvědčen o tom, že je to jeho jasné vyjádření o tom, že bude respektovat ústřední výbor naší strany. Jestli to někdo považuje za zjemnění slov, já jsem přesvědčen o tom, že to je jeho respekt ke stranickému orgánu. Samozřejmě, že je to možné vnímat jako jakousi hru, ale já to tak nevnímám. Pracuji s ním patnáct let a vím, že není ten, který by bojoval nečistými metodami, ale je schopen jak říct svůj názor, tak ale respektovat názor jiných a umí i prohrát.

Dovedete odhadnout, jak skončí 1. října jednání Ústředního výboru KSČM?

Netroufám si odhadovat. Rozhodující bude jednání výkonného výboru 23. září, kdy se o tom bude jednat ve vedení strany, to znamená v úterý volení funkcionáři na kolegiu a v pátek 23. výkonný výbor, který projedná tento bod jako základní bod svého jednání.

Několik základních otázek. Může podle názoru místopředsedy KSČM Vojtěcha Filipa odchod Miroslava Grebeníčka z pozice předsedy KSČM před sněmovními volbami v příštím roce KSČM spíš prospět nebo ublížit?

Já myslím, že KSČM nestojí na jednom člověku, a že spíš kolektivní práce celého vedení může KSČM prospět. Takže do voleb je devět měsíců, já jsem přesvědčen o tom, že ...

To znamená, že odchod Grebeníčka nemůže KSČM podle vašeho názoru ublížit?

Nebude, nebude mít vliv na volební výsledek.

Podotázka, je podle vás jako člověka, kterého Miroslav Grebeníček označoval v minulosti za velmi schopného politika, spojence a svého případného nástupce, mužem, který, rozumějme Grebeníček, současnou KSČM, poté, co učinil v pondělí, spíš spojuje nebo rozděluje?

No, tak samozřejmě ten krok samotný je o profilaci názorů uvnitř KSČM, takže ten je spíš rozdělující než spojující.

To znamená, že tento Grebeníčkův blesk de facto nyní KSČM rozdělil?

Nerozdělil, jenom se vyprofilovaly názory na to, jaký krok má být učiněn těsně před volbami a jakým způsobem má KSČM do voleb vstoupit.

Nyní hodně zjednoduším to, co jste řekl k současné situaci KSČM ve čtvrtek na tiskové konferenci strany - Miroslava Grebeníčka je zapotřebí buď co nejrychleji nahradit, nebo přesvědčit, aby stranu řídil dál. Interpretuji to dobře?

Ano.

Kterou variantu byste uvítal vy osobně, nahradit Grebeníčka, nebo ho přemlouvat a lámat?

Já jsem přesvědčen o tom, že když je někdo pevně rozhodnut skončit svou funkci, že nemá být přemlouván a lámán k tomu, aby dělal něco, co považuje za bezpředmětné, aby dál dělal, a že je potřeba, aby ústřední výbor strany rozhodl ...

Kdo nahradí Grebeníčka.

O skončení jeho funkce a kdo bude pokračovat v řízení strany.

Co by bylo lepší, aby skončil Miroslav Grebeníček co nejdříve pro stranu, anebo aby měla strana, dejme tomu, do konce roku čas rozhodnout se, co bude po Grebeníčkovi?

Já myslím, že oněch devět měsíců do voleb určuje trochu ten časový postup, to znamená, že váhání a rozhodování vedoucích orgánů strany by jenom zhoršilo situaci. Je jenom potřeba ten čas odměřovat velmi přísně a rozhodovat velmi rychle.

To znamená čím dříve nahradit odcházejícího předsedu, tím lépe pro stranu?

Podle mého soudu je potřeba, aby jasným způsobem ústřední výbor strany rozhodl o přijetí nebo vzetí na vědomí rezignace Miroslava Grebeníčka a buď pověřil, nebo zvolil jiného člověka do vedení strany.

Rozumím-li tomu správně, vy byste nesvolával celý sjezd, který by volil nového předsedu a ne, aby byl pouze pověřen někdo, protože mluví se o vás jako o člověku, který s největší pravděpodobností nahradí Miroslava Grebeníčka, který povede Komunistickou stranu Čech a Moravy do voleb. Co je pro takového člověka lepší, aby byl pověřen a byl volebním lídrem jako pověřený předseda KSČM, nebo aby se konal mimořádný sjezd KSČM?

Tak stanovy Komunistické strany Čech a Moravy umožňují, aby volba byla provedena už přímo na ústředním výboru strany, to znají naše stanovy, čili není potřeba svolávat mimořádný sjezd. Takže je možné, aby ta volba proběhla na ústředním výboru strany. Pokud jde o případné pověření, protože ústřední výbor si může samozřejmě nechat odpovědět některé otázky, tak v případě pověření by bylo potřeba, aby v nějakém reálném termínu byl svolán sjezd KSČM.

Ke které variantě vy osobně byste se klonil?

Já jsem přesvědčen o tom, že ústřední výbor je dostatečně kompetentním orgánem, aby zvolil předsedu a je jenom na tom, jak se členové ústředního výboru zachovají. Pokud budou mít, řekl bych, obavy z toho, jakým způsobem bude řešena volební kampaň, tak samozřejmě budou trvat na tom, aby byl svolán mimořádný sjezd, který by jistě mohl proběhnout v reálně rychlém termínu, protože my jsme začali kampaní výročních členských schůzí, budou probíhat okresní konference, čili případná sjezdová aktivita je možná.

Současný předseda KSČM Miroslav Grebeníček je pro větší část veřejnosti mužem, který je, řekněme, hlavní brzdou proměny KSČM v moderní levicovou stranu. Grebeníček ve svých projevech často kritizuje polistopadové poměry v zemi.

MIROSLAV GREBENÍČEK (zvukový záznam): Ekonomická a sociální katastrofa byla založena už na počátku devadesátých let, a to diletantskou transformací, s otrockým souhlasem, s doporučeními Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky. Hospodářský růst se prakticky zastavuje přesto, že vláda se snaží vyprodat poslední zbytky státního majetku. Motivace pro podnikání je formální, nekoncepční, spíše připomíná hazardní hru s penězi nás všech. Napakovaní, často zahraniční, rádoby investoři mizí z objektů na zelené louce, jiná utlumují výrobu.

Jeden z projevů předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka pronesený v Poslanecké sněmovně. Socioložka Jiřina Šiklová upozorňuje, že je před KSČM zapotřebí mít se na pozoru. Zmizela obava Jiřiny Šiklové z komunistů?

JIŘINA ŠIKLOVÁ (zvukový záznam): Ne, nezmizela, bohužel nezmizela, proto je důležité i takovéto citáty z toho Grebeníčka dávat, proto jsem ráda, že tedy on tam je, protože je daleko tedy jako přímočařejší nebo naivnější, že. Takže snad to lidem dojde, takové ty výroky jeho o zmrzlé oprati přes hubu, to připomíná Gottwalda, alespoň těm inteligentnějším občanům.

Konstatovala před časem v Interview BBC socioložka Jiřina Šiklová. Jak velké má místopředseda KSČM Vojtěch Filip, host Interview BBC, místopředseda tedy strany, pochopení pro argumentaci značné části veřejnosti, že KSČM stále není moderní levicovou stranou a je zapotřebí mít se před ní na pozoru?

Tak samozřejmě, že mohu mít pochopení pro velkou část české veřejnosti, vzhledem k tomu, že o nás málo ví, vzhledem k tomu, že se spíše pouští ty projevy, které se někomu hodí do krámu, a že náš podíl například na hlavních politických vysíláních České televize nebo Českého rozhlasu jako veřejnoprávních médií, které odpovídají za vyváženost a objektivnost vysílání, je hluboko za politickými stranami, které nedosahují ani třech procent preferencí, když my dosahujeme osmnácti procent preferencí.

Účast ale například v diskusním pořadu České televize je taková, jaká odpovídá rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně.

To já neříkám, že je to vždycky, ale my sledujeme dlouhou dobu vývoj toho, kdy můžeme nebo kdy je slyšet názor KSČM. Teď nemluvím o jednotlivcích, ale názor KSČM například k regionálním věcem, k otázkám, které se odehrávají v Poslanecké sněmovně, a musím říct, že ...

Chcete tím tedy říci, že veřejnost má obavy z KSČM proto, že obraz, který je ve sdělovacích prostředcích, ať už v médiích veřejné služby či v médiích soukromých, tak je zkreslený, protože kdyby byly pravdivé informace, není zapotřebí se míti na pozoru před KSČM?

Já neříkám, že je zkreslený. Já říkám, že není dostatečně objektivní, protože míra informací o činnosti naší strany je v podstatě zatajována české veřejnosti.

Pane místopředsedo, ale i strana, která, řekněme, je programově nejbližší KSČM, tedy sociální demokraté, se mají na té nejvyšší úrovni na pozoru, stále s vámi ještě nechtějí spolupracovat na té nejvyšší úrovni. Čím je toto dáno?

Tak je to samozřejmě dáno tím, že KSČM neprovedla žádný manévr, který by na oko měnil KSČM a uvnitř členské základny by existovala jiná nálada. Já bych uvedl příklad. Většina bývalých komunistických a dělnických stran, protože ony se nejmenovaly komunistické, v sousedních zemích, ať už jde o Maďarsko, Polsko nebo Německo, neměla název komunistická, byly to sjednocené strany. Když to sjednocení ukončilo, ony se transformovaly do sociálnědemokratických stran a nenechaly vzniknout autentické sociálnědemokratické straně. My jsme nepřekáželi sociálnědemokratickým stranám, aby tady vznikla, aby autentická sociální demokracie vznikla. Naopak, Komunistická strana Čech a Moravy po listopadu 89 odevzdala ve prospěch sociální demokracie Lidový dům, část autoparku a podobně.

Lidový dům sociálním demokratům před tím patřil, takže ...

Patřil, ale samozřejmě ...

... ještě abyste něco neodevzdávali.

Ne, my jsme uznávali tu historickou souvislost. Čili my jsme nechtěli transformaci, která by neodpovídala tomu, co si myslí členská základna a já osobně jsem rád, že jsme opustili politiku, která byla odtržena od členské základny. Víte, pro nás je strašně důležité, že členská základna rozumí vedení strany a vedení strany se stará o to, co si myslí členská základna a voličská základna. My nechceme být jako ten pověstný kůl v plotě. To znamená, že vedení strany si hraje jakousi politickou hru a členská základna mu nerozumí. To by pro mě byl největší důvod pro to, abych já v politice skončil, kdybychom takhle se rozdělili mezi vedením strany a členskou základnou.

Naopak, vy jako místopředseda KSČM, který kandidoval proti Miroslavu Grebeníčkovi, s největší pravděpodobností můžete být na jednání Ústředního výboru KSČM 1. října tím mužem, který bude kandidovat na předsedu, když jste proti tomu, aby Ústřední výbor KSČM přemlouval Miroslava Grebeníčka. V případě, že se bude vybírat nový předseda a vy budete kandidovat, co lidem na Ústředním výboru KSČM v souvislosti s pozicí KSČM před volbami v červnu 2006 budete chtít říct jako hlavní poselství?

Tak, za prvé, by bylo ode mě velmi neodpovědné, abych v této situaci řekl, že nejsem připraven řídit stranu, když jsem to říkal delegátům šestého sjezdu v Českých Budějovicích. Proto také v tom procesu aktivně vystupuji a říkám ale, že nikdo Miroslava Grebeníčka neodvolává, že jde o jeho rozhodnutí, a že to rozhodnutí je potřeba nějakým způsobem realizovat tak, aby to nepoškodilo KSČM. To je první moment. Druhý moment je to, jakým způsobem si představuju to, jak KSČM bude pokračovat v té linii, kterou schválil šestý sjezd. Já jsem přesvědčen o tom, že nejde o žádný jaksi ústupek jakékoliv jiné pozici KSČM nebo jinému směřování, protože zatím jsem nezaznamenal ve vedení strany, že by Komunistická strana Čech a Moravy nebo její vedoucí funkcionáři chtěli změnit výsledky šestého sjezdu, že by se chtěli odchýlit od toho politického programu, který byl na sjezdu schválen. Naopak, jsem přesvědčen o tom, že většina z nás pracuje velmi důsledně na tom, aby politický program šestého sjezdu přešel do volebního programu pro volby roku 2006, aby byl tento volební program srozumitelný, aby ukazoval, že je možné řešit ty problémy, kterými česká společnost žije.

Pane místopředsedo, promiňte, že vstoupím do vaší řeči. Když jste v pondělí poskytl rozhovor naší stanici, tak jste krom jiného v něm řekl, cituji doslova: "Činnost strany potřebuje větší dynamiku pro veřejnost, nikoliv zabývat se vnitřními problémy vlastní strany." Konec citátu.V čem především postrádáte dynamiku a apeloval byste na Ústřední výbor Komunistické strany Čech a Moravy 1. října?

Tak větší dynamiku potřebujeme k oslovení občanské veřejnosti, protože my skutečně řadu problémů řešíme jakoby vnitrostranicky. To znamená, že ...

Buďte konkrétní.

Zabýváme se například tím, jaké je postavení naší strany vůči Straně evropské levice, jakým způsobem se máme chovat například k otázkám stalinismu a podobně. Já jsem přesvědčen o tom, že toto je vyřešeno už dávno v dokumentech KSČM. My jenom kvůli tomu, že Miloslav Ransdorf na zakládajícím sjezdu Strany evropské levice se nespokojil s polovičatou formulací odsouzení těch, řekl bych, nedemokratických a dokonce protilidových tendencí, které uchvátily komunistické hnutí v polovině minulého století a chtěl, aby byly odsouzeny všechny nedemokratické praktiky, tak se v podstatě dostal do situace, kdy my jsme chtěli širší interpretaci těch nedemokratických metod, ale evropským komunistickým stranám stačilo odsouzení stalinismu. My jsme se dostali, my jsme se dostali do situace, jako kdyby my jsme se soustředili na tento moment a my jsme chtěli širší interpretaci. Dnes říkáme, prosím vás, to je otázka preambule, to není otázka samotného směřování Strany evropské levice a my musíme usilovat o to, aby komunikace komunistických a dělnických stran, levicových stran na evropském kontinentě byla zásadně nejen o rovnosti politických stran, ale o rovnosti členů těch politických stran, aby se to netýkalo pouze Evropské unie, ale všech evropských zemí, tedy nejen unijních, a aby to směřování bylo takové, abychom byli jasnou alternativou, levicovou alternativou vývoje v Evropě.

Dovolte, abych se k tomuto tématu ještě vrátil, ale až za chvíli. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš 1. července uvedl v Interview BBC, že by se KSČM měla ještě před volbami v příštím roce znovu omluvit a učinit výraznější distanc od předlistopadové KSČ a Jiří Dolejš dodal:

JIŘÍ DOLEJŠ (zvukový záznam): Tehdy se vyjádřil mimořádný sjezd KSČ ještě, celá řada lidí, kteří tehdy pro to hlasovali, dneska už v KSČM nejsou, dali se na jinou, mnohdy i nepolitickou dráhu a já si myslím, že KSČM jako celek by to měla říct jasně, bez vytáček, že toto je pro ni její pilíř identity.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš 1. července v Interview BBC narážel na to, že by KSČM měla zopakovat a ještě jednou navázat na prosincovou omluvu KSČ z roku 1989.

JIŘÍ DOLEJŠ (zvukový záznam): Myslím si, že bysme měli nejenom připomenout, co tehdy bylo řečeno a přihlásit se k tomu, to považuji za samozřejmost, ale že bysme to měli formulovat tak, aby to volič, levicový volič, občan této republiky pochopil, že to není žádná klečka, že opravdu si myslíme, že ty věci před rokem 89, které zaváněly minimálně nedemokratičností, ne-li zločinnou praxí, takže se nesmí opakovat, a že my bysme měli být ti první, kteří by tomu měli bránit.

Říká místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Na kolik je podle místopředsedy KSČM Vojtěch Filipa, hosta Interview BBC, reálné, že by Jiří Dolejš s tímto požadavkem ještě před volbami v červnu 2006 uspěl?

Já myslím, že ten problém je v tom, že před volbami by to bylo většinou médií bráno jako předvolební trik. Tak já si to nepředstavuji. Pokud máme cokoliv ještě činit ve vztahu k minulosti, tak je to potřeba, aby to nečinil jaksi místopředseda nebo předseda Komunistické strany Čech a Moravy, ale aby tak učinil sjezd. My jsme ...

Má se tak, má se tak činit? Jednoznačná odpověď na jednoznačnou otázku. Má ještě KSČM cosi činit ve vztahu k minulosti?

Ano, na sjezdu dalším Komunistické strany Čech a Moravy je podle mého soudu potřeba, abychom jednoznačně řekli, že my nejsme tak neschopní, abychom opakovali staré chyby, že přece nejdeme zpět k socialismu, ale kupředu k socialismu, že si ten socialismus představujeme bez chyb minulosti i bez těch praktik, které nám připadají nedemokratické, a nepodezírejte nás jako vedení KSČM, že ty chyby chceme opakovat. My jsme možná víc než ostatní, kteří raději utekli před odpovědností do jiných politických stran, vnímali to, co KSČM připravilo, Komunistickou stranu Československa připravilo v listopadu 89 o autoritu ve společnosti. A opravdu, věřte mi, já nechci opakovat ty chyby minulosti, nebudu je opakovat a nebudu dělat ani prázdná gesta.

To znamená, že byste to nedělal před volbami, ale příští sjezd KSČM, a pokud byste byl předsedou KSČM, tak byste tlačil stranu k tomu, aby přijala nějaké zásadní usnesení, kde se ještě jednou vypořádá s minulostí, ale nikoliv před volbami v červnu 2006, ale na sjezdu.

Ano, protože my přeci nebudeme popírat to, co naši předchůdci, ať už to byli delegáti mimořádného sjezdu v prosinci 89, nebo delegáti ustavujícího sjezdu KSČM v březnu 1990 nebo na jiných sjezdech od roku 1990, to, co řekli ti delegáti. My se od toho nedistancujeme, my jsme tu omluvu mysleli upřímně. Pozvání těch, kteří s námi chtějí spolupracovat, jsme mysleli také vážně a také to vážně ...

Vy jste použil sousloví upřímně. Už jsem myslel, že nějaká bližší spolupráce s ČSSD a se Stanislavem Grossem.

Ne, ne. Já jsem právě proto to druhé slovo použil, že skutečně a vážně jsme mysleli ten moment, kdy chceme spolupracovat s ostatní občanskou veřejností a ne nadarmo máme heslo "o lidech s lidmi". My nechceme rozhodovat o lidech. My chceme, aby rozhodování lidí bylo takové, že lidé si mohou rozhodnout o svých věcech sami a my k tomu chceme přispět.

Zásadní krok by tedy měl udělat až příští sjezd KSČM?

Já jsem o tom přesvědčen.

Minulost, a vy jste to zmínil, je hlavní příčinou, proč se KSČM nestala řádným členem evropských komunistických stran, tedy Strany evropské levice. Důvodem je to, že KSČM vadí zmínka o stalinismu a jeho odsouzení ve stanovách Strany evropské levice. Pane místopředsedo, odpověď zase jednoznačná od vás, tak jako jste to učinil teď se sjezdem KSČM. Považujete za chybu, že KSČM není členem Strany evropské levice, ano nebo ne?

Já považuji za chybu, že jsme nenaplnili ten mandát, který v dubnu 2004 přijal výkonný výbor a ústřední výbor naší strany, že má naše delegace jet na ustavující sjezd s mandátem stát se zakládajícím členem Strany evropské levice. To se nepodařilo.

Otázka zní, nyní považujete za chybu, že KSČM není stranou, členem Strany evropské levice?

Je to pro nás spíš nepříjemné z pohledu spolupráce, protože jsme vnímáni jako silná komunistická strana v Evropě a to, že jsme tam jako pozorovatelé, nám neumožňuje řešit ty otázky zevnitř.

Považujete to tedy za chybu.

Pro mne to chyba je, ale respektuji těch dvanáct delegátů, kteří byli na ustavujícím sjezdu. Já jsem mezi nimi nebyl a oni měli mandát, aby postupovali obojím způsobem, stát se zakládajícím členem, a pokud se jim nebude zdát ten proces dostatečně demokratický, aby zůstali v pozorovatelské roli.

Stále ale ta možnost, abyste se stali členem Strany evropské levice, je otevřená. V případě, že byste se stal předsedou KSČM, bylo by pro vás zásadní a snažil byste se přesvědčit své kolegy ve vedení strany, aby se KSČM co nejrychleji stala členem evropské levice, a aby jí nevadila ona zmínka o stalinismu v preambuli stanov?

Nám určitě nevadí, ani nebudeme nic navrhovat v té preambuli, protože to nepovažujeme za zásadní. Já jsem řekl, že jsme si vlastně sami na sebe ušili bič, když jsme chtěli mít komplexní odsouzení těch nedemokratických praktik a ostatním stačila zmínka o stalinismu, jako kdyby nebyly jiné praktiky, které byly nebezpečné. To si myslím, že tady jsme se stali obětí vlastní důslednosti a nepodezírejte, prosím vás, Miloslava Ransdorfa, že by byl nedůsledný, a že o tom jako historik něco neví. Takže v tomto ohledu si myslím, že tady není pro nás podstatné, jaká je preambule. Podstatné je to, co jsem řekl, že to nebude strana pouze pro Evropskou unii, ale pro celou Evropu, a že bude kromě rovnosti stran i rovnost členů těch politických stran.

To znamená snažil byste se přesvědčit své kolegy, pokud byste byl předsedou, aby se KSČM co nejdříve stala ...

Stejně tak, jak to činil Miroslav Grebeníček v pátek na výkonném výboru, když Václava Exnera nutil, aby delegace, která pojede na sjezd do Atén, aby nebyla, společně se mnou, aby nebyla šestičlenná jako pozorovatelské mise, ale aby byla dvanáctičlenná, to znamená aby měla složení, jako kdybychom byli členskou politickou stranou, přitom tam budeme v pozici pozorovatelů, ale můžeme udělat ten zásadní krok, že splníme to usnesení z dubna 2004.

Vojtěch Filip. Děkuji vám za třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou. Děkuji mockrát.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Filip: v KSČM nikdo neparazituje

Právo, 16. 9. 2005, strana: 3 - Rozpory uvnitř KSČM jsou zřejmě hlubší, než se v souvislosti s ohlášenou rezignací předsedy Miroslava Grebeníčka zdály. Například vedení českolipských komunistů předsedu vyzývá, aby se KSČM zbavila „parazitů" ve stranické centrále a také „rozvratníků, kteří ještě zapáchají ,arogantními aparátnickými manýry', aby druhé označovali za ,stalinisty' a sami sebe prezentovali jako ty správné a pokrokové".

Žádají odvolání místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše a chtějí, aby Grebeníček zůstal. Místopředseda Sněmovny a KSČM Vojtěch Filip se na včerejší tiskové konferenci od českolipských komunistů distancoval. Zpochybnil i to, zda k takovému postoji dospěli na řádném jednání. „Já si to v žádném případě nemyslím. Nevím, kde na to předseda Miroslav Starý vzal mandát říci, že lidé, kteří pracují v budově ústředního výboru, jsou příživníci," prohlásil. „To je nesmyslné," reagoval Filip na otázku Práva, zda může ve vedení strany dojít na hlasování o odvolání Dolejše.

Filip také míní, že po avizované rezignaci je zapotřebí obsadit funkci předsedy bez průtahů, nebo Grebeníčka přesvědčit, aby KSČM řídil dál. Zopakoval, že je připraven ucházet se o nejvyšší post ve straně. Dolejš se opět za KSČM omluvil „Střídání stráží není o rozvratu (strany)," řekl včera ve Frekvenci 1 Dolejš. „Kdyby to Grebeníček nemyslel vážně, tak by to byl hodně špatný vtip," dodal. Předsedovu kritiku vůči spolupracovníkům ve vedení KSČM i ve Sněmovně Dolejš nevztahuje na sebe. Jiné ambice než zůstat místopředsedou pro odborné zázemí podle svých slov nemá.

Připustil, že Grebeníček může vůči některým politikům působit jako „komunikační blok" a že přijatelnější proto může být Filip. Dolejš se v pořadu za sebe i KSČM několikrát znovu omluvil za činy způsobené komunisty před rokem 1989. Řekl, že odvaha zopakovat omluvu by se měla stát běžnou výbavou každého komunisty. Podle Filipa naopak nastane čas pro případné zopakování omluvy až na příštím sjezdu v roce 2008. Omluvu před blížícími se volbami by ostatní prý brali jako předvolební trik. „Nechci opakovat staré chyby z minulosti, ale ani dělat prázdná gesta," řekl Filip v BBC.

Proti Grebeníčkovu tvrzení, že je v KSČM sedm zájmových skupin, které mají ambice na nejvyšší stranickou funkci, se někteří oslovení ohradili. Europoslanec Miloslav Ransdorf, který se na loňském sjezdu marně pokoušel o funkci předsedy, míní, že strana by v názorových proudech měla reprezentovat koncepce a myšlenky. „Nikoliv skupinové kariéristické zájmy," uvedl. Za „zoufalou křeč" označil nápad odvolat Dolejše. „Nerozumí sobě, nerozumí KSČM a nerozumí ani době, ve které žijeme," vzkázal českolipským komunistům.

Pokud se podle něj post předsedy v nejkratší době nevyřeší, „byli bychom vnímáni veřejností jako přihlouplí a nevěrohodní". Šéf poslanecké frakce Pavel Kováčik tvrdí, že nepatří do žádné skupiny: „Přísluším do KSČM." Také šéf jihočeských komunistů Petr Braný se podle svých slov do žádné skupiny neřadí. Zdůraznil své zaměření na komunální práci, „aby centrální politika KSČM měla dopad na řešení problémů v regionech". Míní také, že snahy odvolat Dolejše odpovídají náladám, které svou rezignací vyvolal předseda strany. „To odmítám," zdůraznil Braný.

Ani Milan Špás (Královéhradecký kraj) si není vědom, že by ovládal jakoukoliv skupinu. „Patřím ke kritikům práce a říkám na zasedání ústředního výboru nic jiného než pravdu z očí do očí. Pokud se předseda rozhodl, že ukončí svou činnost, přemlouvat ho nebudeme. Zasadíme se, aby byl zvolen nový předseda strany," dodal. Karel Tvrdý (kraj Vysočina) připouští, že některé skupiny mají „vyhraněné ambice", ale podle svých slov považoval před sjezdem za potřebné bránit předsedu před nasazováním „psí hlavy" Ransdorfem či Vlastimilem Balínem.

Filip: Příští sjezd KSČM by se měl jasně vyjádřit k minulosti

PRAHA 15. září (ČTK) - Příští sjezd KSČM by podle prvního místopředsedy strany Vojtěcha Filipa měl dát jasně najevo, že komunisté už nehodlají opakovat staré chyby a přejí si socialismus bez nespravedlností a omylů z minulosti. Filip, který by mohl nahradit v čele komunistické strany Miroslava Grebeníčka, nechce činit podobná prohlášení v předvolebním období.

Filip dnes ve vysílání BBC řekl, že omluvu před blížícími se volbami by ostatní brali jako pouhý předvolební trik. "Nechci opakovat staré chyby z minulosti, ale ani dělat prázdná gesta," prohlásil první místopředseda českých komunistů. Řádný sjezd se má uskutečnit v roce 2008.

Místopředseda Jiří Dolejš zastává názor, že komunistická strana by se měla jednoznačně přihlásit k omluvě za zločiny, které se staly během její vlády v Československu. Grebeníček byl proti - za důležité považuje, co KSČM dělá pro občany a pro budoucnost teď. Komunisté by podle Dolejše měli mít odvahu znovu se české veřejnosti omluvit za staré křivdy a neměli by se stydět přiznat, že se od své totalitní minulosti definitivně "odstřihli". Omluvu dnes na Frekvenci 1 označil za důležitou hlavně pro samu KSČM jako součást "politické a psychické hygieny".

Grebeníček se rozhodl po 12 letech opustit předsednické křeslo, zejména kvůli vnitrostranickým střetům o program a další směřování KSČM. O tom, kdo opoziční stranu dále povede, má rozhodnout 1. října ústřední výbor. Filip soudí, že nemá cenu Grebeníčka přemlouvat, aby zůstal, když své setrvání označil za bezpředmětné. Zopakoval, že je připraven převzít vedení. Dolejš poznamenal, že dosavadní vůdce komunistů oznámil svým stranickým kolegům plánovaný odchod jako fakt, o němž nemínil diskutovat.