Václav Moravec moderátor BBC

Václav Žák ve studiu BBC

Statisíce diváků se v České republice prostřednictvím televizních kamer večer co večer stávají šmíráky ve dvou luxusních vilách. Pozorují osudy svých hrdinů. Co asi dělá Regina. Stále ji VyVolení tak nenávidí?

Ukázka z pořadu VyVolení.

Kdo vypadne v dalších kolech dvou reality show, které jsou hlavní příčinou souboje dvou komerčních televizí v České republice? Nejen o reality show bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl Václav Žák, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a také publicista. Vítejte v Interview BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Kolik času strávíte denně sledováním rozhlasu a televize?

No, poměrně hodně, ale musím říct, že já používám Internet k tomu, abych také sledoval rádio a televizi, takže jako že bych se díval na televizní obrazovku, to je málo, spíš obrazovku počítače.

A když jste byl jenom publicistou, nebyl jste členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, sledoval jste rozhlas a televizi méně než nyní, řekněme, z toho profesionálního hlediska?

Já myslím, že ne.

Z hlediska regulačního orgánu?

Já myslím, že ne.

Jste členem, jak jsem říkal, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Podle jakého klíče si vybíráte rozhlasové a televizní pořady, na které se budete dívat?

To nemá s činností v radě nic společného, protože rada reaguje na podněty, to znamená, my většinou reagujeme na podněty diváků a pochopitelně, jak já se nemůžu rozčtvrtit. Máme čtyři celoplošné televizní provozovatele a není v lidských silách odsledovat všechno. Čili my se těmi věcmi zabýváme zpětně s monitoringem. Neděláme žádnou předběžnou cenzuru.

Je to tak, že si odnášíte videokazety a na ně se pak zpětně díváte, když zahajujete nějaké správní řízení?

No, spíš je to tak, že nám nahrávají soubory, videosoubory, které nám buď dávají na cédéčka nebo nám je posílají mailem a my si je prohlížíme.

Kolik jste viděl reality show?

Reality show jsem viděl málo.

A viděl jste VyVolené a Velkého Bratra?

Neviděl jsem VyVolené, protože jsem byl v Jeseníkách, kde neexistuje příjem televize Prima, tak jsem se na to dívat vůbec nemohl a Velkého Bratra jsem také neviděl, ale četl jsem podněty diváků.

Myslíte, že jenom ze čtení podnětů diváků můžete odpovědně jako člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodovat o správním řízení?

Já myslím, že zcela určitě.

Ani vás to neláká poté, co jste si přečetl reakce diváků a rozhodoval jste o správním řízení?

No, tak, já jsem četl o tom, jak vypadaly reality show, jak vypadá Big Brother v originále už jako před mnoha, mnoha lety, že jo, čili, když teďka přišla ta reality show do Česka, tak jsem nebyl ani překvapen, ani zaskočen, jako očekával jsem to, co se bude dít.

Čekal jste, že přijde reality show do Česka, protože se zabýváte německy mluvenou oblastí, RTL už vysílá několik let Velkého Bratra. Čekal jste, že přijde dříve, či později?

Upřímně řečeno, čekal jsem dříve.

Proč?

No, protože, když je komerčně úspěšný formát v Evropě, my jsme dneska součástí globalizovaného světa, tak komerční televize si předávají úspěšné formáty mezi sebou, tak byla jenom otázka času, kdy přijde do České republiky podobný formát.

Zájem většinového televizního diváka se v uplynulých dnech, soudě alespoň z výsledků elektronického měření sledovanosti všech celoplošných stanic ubírá ke dvěma reality show. Televize Prima sledovaností své reality show VyVolení předstihla televizi Nova, která byla dlouhou dobu neporazitelným leaderem na televizním trhu v České republice.

Ukázka pořadu VyVolení.

Diváci televize Nova zase šmírují své blízké v reality show, a to lidi v luxusní vile a v reality show Big Brother.

Ukázka pořadu Big Brother.

Dvě reality show, VyVolení - Big Brother, veřejnost se v polovině týdne z tiskové zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání dozvěděla, že, a teď cituji doslova: "Rada zahájila s provozovateli televize Nova a televize Prima správní řízení pro možné porušení zákona, vysílání pořadů ohrožující fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých v době od šesti do dvaadvaceti hodin v rámci série pořadů Big Brother a VyVolení. Zejména prezentace nemorálního a protizákonného jednání jako vzoru nápodoby a nadměrné konzumace alkoholu jako přijatelného životního stylu a vyzvala provozovatele k zahájení vyjádření." Základní otázka. Proč bylo nutné zahajovat to správní řízení?

Protože to je naprosto zásadně jednoznačný způsob, aby bylo procesně korektní jednání s těmi účastníky. Kdyby si, pohybujeme se na půdě zákona. My jsme správní orgán, jediný správný způsob, jak máme s někým jednat, je v rámci správního řízení. Je to jistota jak pro nás, tak pro ty předvolané. Kdyby se rada bavila na nějakých přátelských akcích, mohla by být podezřívána z toho, že se jedná o korupční jednání. Bylo by to velmi nestandardní, velmi nezvyklé. To, že se zahájí správní řízení, to je třeba posluchače upozornit, to nemá vůbec žádný charakter, že by to prejudikoval, jestli to špatně dopadne, dobře dopadne. To je naprosto neutrální.

Dovolte, abych citoval protiargument. Bývalý místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek v této souvislosti napsal, cituji doslova: "Rada se samozřejmě musí vypořádat s každým vnějším podnětem, který dopadne na její stůl a divácká stížnost takovým podnětem je. Ale může to udělat dvojím způsobem. Může celou věc prošetřit, aniž by zahajovala správní řízení a teprve na základě odborných posudků se rozhodnout, zda podnikne, či nepodnikne další úřední kroky nebo naopak může zahájením správního řízení s provozovatelem vysílání začít." Konec citátu. Měli jste tedy, alespoň soudě z názorů bývalého místopředsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Štěpánka, tu první možnost?

Já si myslím, že ne, že se pan bývalý místopředseda mýlí. Jako rada nemůže jednat a má korektně jednat jenom v rámci správního řízení. Nám předloží druhé strany jako jejich pohled a my si teprve potom můžeme na základě toho posouzení vyžadovat nějaké odborné posudky. Cokoliv bychom dělali jinak, bylo by špatně. Právě proto, že minulá rada mezi námi děvčaty nejednala stejným způsobem, to je jeden z důvodů, proč jsme měli potíže s arbitráží také.

Vy myslíte, že kdybyste šli tou první cestou, tak by to jednání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání mohlo být interpretováno jako nekorektní, tudíž zahájení správního řízení je formálně i právně podle vašeho názoru nejčistší možný způsob, jak se s takovou věcí vypořádat.

Přesně tak.

A pro po, když jste v polovině týdně se zabývali televizními reality show, kolik se vám shromáždilo podnětů od televizních diváků na stole?

My jsme dostali výběr a byli jsme upozorňováni, že další a další chodí. Jako odhadl bych to na několik desítek.

Několik desítek. Kolik analýz jste si jako Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nechali vypracovat před tím, než jste se rozhodli zahájit správní řízení, ať už s provozovatelem televize Nova, nebo i s provozovatelem ...

Aby bylo jasno, my můžeme si nechávat podle mého názoru korektním způsobem nechávat vypracovat posudky teprve, až zahájíme to správní řízení.

To znamená, že nyní si necháváte vypracovat ...

To je stejné, jako kdybyste měl nějakého obviněného a vy byste si začal nechávat prošetřovat, jestli ten člověk je zločinec bez toho, že byste s ním zahájil trestní stíhání. To prostě nejde. Ten orgán, musí být transparentní, co ten orgán dělá.

A nyní tedy budou následovat jaké kroky?

Teď bude následovat vyjádření těch dvou televizí a my se podíváme, jestli ty televize dostatečně přesvědčivým způsobem předvedly, proč neporušují zákon. Pokud o tom budou pochybnosti, pak si necháme vypracovat posudky.

Můžete mi naznačit, co by vás jako jednoho ze členů třináctičlenného orgánu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání mohlo přesvědčit o tom, že televize Nova a televize Prima vysíláním reality show Big Brothera a VyVolení neporušují zákon?

Tam, mohlo by mě přesvědčit například to, že by podstatným způsobem omezily závadové prvky podle příslušného paragrafu, který jim říká, aby pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický a mravní vývoj dítěte, se nezařazovaly před dvaadvacátou hodinou, pokud toto předvedou, pak bude všechno v pořádku. Pokud ne, tak bude rada zřejmě postupovat dál.

Dovolte, abych vám položil otázku, abych tomu ještě lépe rozuměl. Vy jste v úvodu tohoto rozhovoru řekl, že jste neviděl ani jeden díl reality show, ať už VyVolení nebo Big Brother. Zároveň jste řekl, že nemáte analýzy. Jde mi třeba o transskript toho, co v těch pořadech padá. A vycházíte pouze z názorů diváků. Myslíte, že je to zodpovědné na základě toho chtít po provozovatelích, aby nějakým způsobem dokázali, že nedochází k ohrožování mravní ...

Já myslím, že zcela. Tak jako my musíme vycházet z toho, že naši občané jsou vybaveni soudností, a když dochází dokonce ve stejné textaci podněty od stejných lidí, od různých lidí, no, tak z toho se dá přece docela dobře odvodit, že je třeba se tím začít zabývat, nic víc, nic míň.

Jde vám o vulgární výrazy nebo o co konkrétně? Co lidem, divákům vadí?

Tam, to je přesně popsáno v tom, co jste citoval, jo. To znamená, diváci si nestěžují jenom na jednotlivé vulgarismy. Jim jde taky ...

Já jsem citoval, že, znovu připomenu tu větu: "Zejména prezentace nemorálního a protizákonného jednání jako vzoru nápodoby," což je, řekněme, poměrně subjektivní formulace. A pak je tam napsáno: "Nadměrná konzumace alkoholu jako přijatelného životního stylu."

Z několika nezávislých podnětů bylo zřejmé, že se tam jednotliví účastníci vychloubají tím, co provedli nezákonného a tohle to byl podnět, který vadil těm divákům. V závislosti nebo v souvislosti s tím se obraceli na radu, v souvislosti s tím rada na to reagovala. Ještě jednou, mám takový pocit, že vy trochu vycházíte z toho, že zahájení správního řízení je jakýsi odsudek. To není vůbec žádný odsudek. To je procesně korektní krok, aby se mohla najít skutečnost.

Takový názor samozřejmě nemám, ale jde o to, kde je míra zasahování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání do obsahu elektronického média. O tom se budeme bavit i v následujících minutách. Proti vysílání dvou reality show na českých komerčních televizích se ozvala některá občanská sdružení, krom jiných. Tady je názor Pavla Tůmy z Občanského sdružení Etické fórum, který v rozhovoru pro BBC říká:

PAVEL TŮMA (zvukový záznam): No, nejvíc mi vadí vlastně ta atmosféra, která infiltruje do společnosti a která vlastně vytváří už zázemí pro další eskalaci těchhle těch věcí. No, tak mám na mysli třeba současnou produkci televizní, komerčních televizních stanic typu Big Brother nebo VyVolení, kde se vysloveně čeká, až budou protagonisté v nějaké choulostivé situaci, která by se nasnímala, která by se národu prezentovala.

Námitku, že si mohou diváci vybrat, jaký program zvolí, Pavel Tůma z Občanského sdružení Etické fórum v rozhovoru pro BBC říká:

PAVEL TŮMA (zvukový záznam): To bezpochyby, ale jde tady o určitou kulturu, protože si myslím, že to je jaksi podněcování nebo taková, takový přístup k vybuzení takových těch nejjednodušších a nejnižších nálad, místo aby televize působila trošku osvětově.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC Pavel Tůma z Občanského sdružení Etické fórum. Václav Žák není pouze členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ale je publicistou, vydavatelem listů. Nakolik vám, šéfredaktorem, nakolik vám taková argumentace, kterou jsme slyšeli od Pavla Tůmy z Občanského sdružení Etické fórum, konvenuje?

Ne úplně. Já si myslím, že není úkolem komerčních médií, aby vychovávaly publikum. To je omyl. Ten vztah mezi regulačním orgánem a veřejností je, myslím si, do značné míry nepochopený, že jo. Je to třeba trochu vysvětlit, že jo. Na jedné regulační orgán v tomto, v této oblasti má vyvažovat různou sílu partnerů. Na jedné straně máme silnou finanční skupinu, která za zisk provozuje médium. Na druhé straně máme rozptýlené občany. Ti občané mají děti a mají zájem na tom, aby děti se na určitý typ pořadů nedívaly. A teď ten vlastník média má koncentrovaný zájem, jednoznačný, na tom, aby produkoval zisk v mezích nějakých norem. Na druhé straně stojí ta veřejnost, která je atomizovaná, rozptýlená. Trvalo by velmi dlouho, velmi dlouho, než by dokázala si vynutit nějaký zásah. Proto má k dispozici regulační orgán a ten regulační orgán nemůže cenzurovat obsah toho vysílání, ale může na základě evropské konvence dosáhnout toho, jestli se ten pořad vysílá v patřičnou hodinu. To je jediná věc, kterou má k dispozici, to znamená, rada nemůže zakázat žádné z těch televizí vysílat reality show, ale může dosáhnout toho, jako v jiných zemích, třeba v Británii, že se nebudou vysílat před dvaadvacátou hodinou, a to si myslím, že už by celá řada posluchačů považovala za solidní výsledek.

Dovolte, abych teď byl osobnější. Vy jste hlasoval, předpokládám správně, pro zahájení správního řízení?

Ano, hlasoval jsem pro zahájení správního řízení.

Myslíte, že by z těch všech podnětů, které na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání přišly, bylo pravděpodobně nejlepší, a tak asi budete vystupovat vy jako člen regulačního orgánu, aby obě reality show, které nyní běží na českých komerčních stanicích, aby se vysílaly po desáté hodině večer?

Já bych to podporoval jako rozumné opatření.

Jde pouze o ten způsob chování nebo kdyby se věci takzvaně závadové, které jsem citoval z tiskové zprávy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vysílaly v těch nočních show, protože obě reality show mají, řekněme, část vysílanou v takzvaném prime time, tedy po osmé hodině večerní, a pak ona noční show, která se vysílá kolem třiadvacáté hodiny až kolem půlnoci, tak pak by nebylo, řekněme, zapotřebí posouvat vysílací čas obou reality show?

Otázka je, jestli se dá, to bude předmětem toho zjišťování a nepochybně i soudních sporů, jestli je možné zařídit, aby ty kusy reality show, které jsou vysílány v rámci prime time, doopravdy splňovaly ten charakter, že nemohou ohrozit mravní, fyzický a psychický vývoj dětí, že jo. To je ta základní otázka.

Zmínil jste sousloví soudní spory. Jaké soudní spory máte na mysli?

No, protože, pokud rada vydá rozhodnutí skutečně, že jako ten, že došlo odvysíláním těch pořadů k porušení zákona, no, tak, se nepochybně ti provozovatelé odvolají, protože rozhodnutí rady jsou přezkoumatelná samozřejmě.

Ale vy můžete doporučit, pokud se nemýlím, v rámci toho správního řízení přesunutí oněch reality show do ...

My nemůžeme doporučovat. My nejsme takový orgán. My máme ze zákona skutečně velmi omezené kompetence. My můžeme konstatovat, jestli odvysíláním toho pořadu došlo k porušení zákona, nebo ne.

A nerezignujete tím, možná námitka, nerezignujete tím na poměrně silné neformální postavení regulačního orgánu a autoritu regulačního orgánu, kterou by měl regulační orgán pro elektronická média, pro rozhlas a televizi mít a obvykle v západní Evropě ji mívá?

To je velmi zajímavá otázka a souvisí s postavením regulačního orgánu. Totiž není regulační orgán jako regulační orgán. Třeba britský regulátor Ofcom má ze zákona právo vydávat jakési podzákonné předpisy, čili on diskutuje s provozovateli, diskutuje s občanskou veřejností a na základě toho vydává doporučení, které jsou závazné pro ty provozovatele a jsou mnohem podrobnější, než je zákon, a to může dělat v rámci diskusí. Právě proto, aby jaksi nastavil ta pravidla co možná nejpřesněji. My tu možnost vůbec nemáme. My bychom, my můžeme vést, pořádat semináře, vést jaksi neformální debaty. Na nich nemůžeme nic doporučovat, může se tam jedině snažit diskutovat, ale jinak my, nám zákonodárci určili velmi úzký prostor pro konání jenom v rámci toho správního řízení.

Pak ale existuje, samozřejmě, že záleží na tom, jak je vymezená, zákonem vymezená působnost a hlavně síla regulačního orgánu, ale například Federální komunikační komise, což je regulační orgán ve Spojených státech amerických ...

S obrovskými kompetencemi.

Ale zároveň i s obrovskou autoritou. Myslíte, že to je dáno opravdu těmi kompetencemi, že čím větší je kompetence regulačního orgánu, tím má větší autoritu u provozovatele?

Musí tam být splněny obě dvě věci, to znamená, ten orgán musí mít autoritu a ti jeho členové to nesmí zneužívat. Členové sami sobě musí po dohodě s těmi provozovateli klást poměrně přesné meze, aby jako nebyli nečitelní pro ty provozovatele a dovedli přesně říct, co se děje. A všimněte si, že i tam dochází k prudkým zvratům. Tam například vznikla před několika lety organizace na ochranu rodičů a ta organizace na ochranu rodičů dosáhla změny rozhodování regulačního orgánu ve věci toho odhaleného ňadra jakési zpěvačky na ...

Janet Jackson.

Ano, přesně tak. Tenkrát FCC konstatovalo, že nedošlo vlastně k porušení zákona, na základě masivního tlaku této skupiny dosáhli revokaci, odvolání a změny postoje FCC, čili prostě tam musí docházet k interakci mezi občanskou společností, regulátorem a provozovateli. To je věc, která u nás je poměrně zatím slabě rozvinutá a rada tím svým rozhodnutím, že zahájila správní řízení, měla také v úmyslu a chce, aby se doopravdy začalo postupovat stejně, aby občanská společnost viděla, že někdo její starosti jaksi bere vážně, no, a pokračovala dál v té debatě.

Znovu dáme slovo Pavlu Tůmovi z Občanského sdružení Etické fórum. Ten v rozhovoru pro BBC říká, že některé programy, které rozhlasové a televizní stanice v České republice vysílají, ubližují společnosti jako celku.

PAVEL TŮMA (zvukový záznam): Ten problém je možná širší, protože v podstatě nám chybí vlastně určitý duchovní rozměr v Evropě, bych řekl. Teďka to nemyslím náboženským způsobem. Jaksi pozitivně motivovaný život, který by měl trošku hlubší rovinu, než jenom konzumní.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC Pavel Tůma z Občanského sdružení Etické fórum. Znamená to, že vidíte jako Rada pro rozhlasové a televizní vysílání veřejnou diskusi o reality show Big Brother a VyVolení, a to, že jste zahájili správní řízení i součást nějakého počínajícího dialogu mezi veřejností a mezi provozovateli rozhlasového a televizního vysílání, kde jsou hranice vkusu obecně přijatelných tendencí?

Určitě. Já bych se k tomu vrátil, jestli dovolíte. To je podle mého názoru trochu omyl, že jo. Ten, je v tom pořád jakýsi paternalismus skryv v názorech podobného typu. Ta, problém je v tom, že komerční média skutečně nemají za úkol vychovávat společnost a vést jaksi k vyšším duchovním hodnotám. To je věc, která je na rozhodnutí jedince. Ten jedinec má v tomto smyslu jaksi k dispozici knoflík na přístroji, aby to mohl udělat. Problém je, to je, čím se rada zabývá, je otázka ochrany dětí. Z hlediska celého konceptu regulace v Evropě existuje zásada: "Dítě není dospělý." Tudíž tam je třeba mít zvláštní odpovědnost a vstupovat do toho vztahu mezi provozovatelem média a tím divákem právě proto, že může docházet k ovlivňování, kterýmu ten jedinec mladší neumí čelit. A právě proto, že tohle to je přijato jako norma, my máme, náš zákon je harmonizací s normou Evropské unie, čili tohle to je obecná evropská zásada, tak právě proto jako rada jedná v těch intencích, v jakých jedná Evropa. Takže ta diskuse by mohla být poučná na obě strany. Na jednu stranu lidé, kteří vidí v komerčních médiích úpadech veřejných mravů, což si myslím, že je velmi silné tvrzení a těžko dokazatelné, na druhou stranu jaksi provozovatelé, kteří tvrdí, že prostě nebo dokonce dětští psychologové, experti, kteří tvrdí, že nikoho nejde vůbec ničím zkazit a jakákoliv regulace je k ničemu, to jsou prostě extrémní polohy a ta debata by měla pomoci najít tu míru.

Myslíte, že ona debata nebo ten krok, který jste učinili, správní řízení proti provozovatelům celoplošných stanic, může vést nakonec k pokutě a může skončit právě u soudu?

Může, samozřejmě, že může.

Jak velkou pokutu by rada mohla udělit, pokud by se provozovatelé soukromého ...

Můžu se vám podívat do zákona, je to v rámci několika milionů korun.

A myslíte, že by tento prostředek, pokud soukromí vysílatelé dvou stanic, Nova a Prima, řekněme, neposunou začátek vysílání těch reality show, že by bylo dobré, abyste k tomuto kroku sahali?

Jedině v případě, že skutečně se předvede, že opakovaně ty jejich pořady mají charakter, který by odpovídal příslušnému ustanovení zákona.

Vy, pane Žáku, tvrdíte, že samotné zahájení správního řízení není ničím, co by predikovalo, zda je to špatně, či dobře, že jde o neutrální krok. Dovolte, abych ještě jednou citoval bývalého místopředsedu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Štěpánka, který ve svém textu Rada jako velký bratr v souvislosti se zahájením správního řízení píše, cituji doslova: "Nebo je to spíše tak, že si rada jenom hledá záminku k buzeraci provozovatelů komerčních televizí. Volby jsou na dohled a není žádným tajemstvím, že kupříkladu poslanci ČSSD velmi nelibě nesou novácké reportáže o privatizaci Unipetrolu. Nějaký ten klacek v ruce se může hodit." Konec citátu. Co ta námitka, že jste i ono správní řízení zahájili, protože je před volbami a chcete dát politikům především stran vládní koalice do ruky klacek vůči provozovatelům soukromých stanic?

No, to je naprostý nesmysl. Jako to jednání vypadalo tak a diskuse vypadala tak, že naprosto napříč politickými stranami včetně lidí nominovaných ČSSD proběhla argumentace, že nejlepším řešením je vypínač na televizní obrazovce, že proti hlouposti se nedá chránit, kdo se na to chce dívat, ať se na to dívá. Čili ty názory zaznívaly zcela nezávisle na tom, jak vypadá politická příslušnost jednotlivých členů rady.

Nakolik vás jako publicistu, který má asi názorově blízko k sociální demokracii, trápí to, že rada je nadále spojována především s politickými stranami, že je brána jako de facto prodloužený orgán politických stran?

To mě trápí skutečně. Je to založeno v zákoně, je to ve všech zákonech, je to strašná chyba, na kterou málokdo upozorňuje. Nejde o to, jakým způsobem jsou ty rady konstituovány. Zejména jde o to, za co je možné odvolat. Pokud má parlament možnost odvolat jakoukoliv veřejnoprávní radu na základě toho, že dvakrát za sebou neschválí její výroční zprávu, pak doopravdy každý soudný člověk v této zemi může pochybovat o tom, jestli je rada politicky závislá, anebo nezávislá.

A do toho ještě prohlášení politiků, připomeňme si, že, když se Jiří Paroubek stal místopředsedou ČSSD pro mediální politiku a později i premiérem, volal po některých systémových opatřeních, aby se zlepšil obraz ČSSD v médiích. Jiří Paroubek krom jiného 18. dubna v rozhovoru pro BBC uvedl:

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Vedle toho jsou i věci, které jsou systémové, které je potřeba změnit. Tak já bych se velice rád v krátké době sešel s lidmi, kteří, které sociální demokracie nominovala do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a zeptal bych se jich na jejich, řekněme, pohledy na věci. Jak se dívají například na pořady České televize typu, jak jsem viděl včera pořad pana Šímy Na hraně nebo jak vídám každou středu pořady pana Martina Komárka a pana Šímy, které podle mého názoru ...

Bez obalu myslíte?

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Bez obalu a myslím si, že tam je ještě nějaký další, já už si ani nepamatuju, jak se to jmenuje. To je na hranici politické pornografie.

Uvedl 18. dubna v rozhovoru pro BBC Jiří Paroubek. Nakolik i tato prohlášení, kdy politici se chtějí scházet se členy rady nominované za své politické ...

Já si myslím, že na tom, kdyby se politici chtěli scházet s členy rady, by nebylo vůbec nic špatného. Ti členové rady přece nejsou loutky, které by na pískání dělaly to, co po nich politici chtějí. Diskuse s premiérem by byla nepochybně cenná, protože rada potřebuje upravovat legislativu, momentálně velmi ji potřebuje upravovat k tomu, aby mohla fungovat v digitálním světě a ta komunikace by nebyla jednostranná, ale oboustranná.

Když říkáte, že by to bylo dobré, to znamená, že taková komunikace se neděje?

Ne, vůbec.

I když premiér říká, že se chce s členy rady bavit o politické pornografii?

To řekl a to je vše.

Nikdy se s vámi nesetkal?

Ne.

Jaké změny byste uvítali v zákonech, velmi stručně.

Potřebujeme tři věci změnit v zákoně. Definice kvůli tomu, aby bylo možno digitálně vysílat, způsob licencování a přechodná ustanovení.

Konstatuje člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václav Žák. Děkuji, že jste do BBC přišel. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.