Václav Moravec moderátor BBC

	Martin Jahn ve studiu BBC

Nový zákoník práce není možné vylepšit. "Je špatný od základů," tvrdí drahnou dobu prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.

JAROSLAV MÍL (zvukový záznam): Ten zákon se musí začít připravovat od počátku a celý ten problém začal tenkrát, kdy se sedm set připomínek k principům zákona nevypořádalo. Ty se smetly ze stolu, to byly připomínky ze státní správy a vláda řekla: "Nás to nezajímá a budeme rovnou dělat paragrafované znění."

Vláda ani odbory však obavy Jaroslava Míla nesdílejí. Je však možné nový zákoník práce opravdu považovat za dobrou a moderní normu? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér pro ekonomiku české vlády Martin Jahn, vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Před námi je třicet minut a budeme řešit nejen věci kupodivu ekonomické, ale tentokrát i politické, protože jste rok nestraníkem v české vládě, v níž má nejsilnější zastoupení ČSSD, přemýšlel jste o tom, že byste se vzdal svého nestranictví a vstoupil do ČSSD?

Ne, ty úvahy, které jsme vedli a vlastně diskuse i s panem předsedou Grossem a s panem premiérem Paroubkem, se ubíraly tím směrem, že bych kandidoval jako lídr na některé z kandidátek. Nejspíše v Praze, ale od počátku jsme hovořili o tom, že bych tam kandidoval spíše jako nestraník, což vlastně ukazuje i určitou otevřenost ČSSD vůči lidem, kteří nejsou ve straně, ale jsou ochotni s ní úzce spolupracovat.

To byly prvotní úvahy, které nyní stále trvají?

Ty úvahy trvají, probíhají diskuse na, řekl bych, všech úrovních ČSSD, jak na té národní, tak pražské a podle toho, jak se ty diskuse vyvinou, jak bude pražská organizace ochotna se mnou pracovat na kandidátce, tak potom se ta nominace uzavře, předpokládám během několika týdnů.

Zeptám se jinak, proč Martin Jahn není ochoten vzdát se svého nestranictví?

Já si chci pořád hodně udržovat profesní rovinu, zejména v té ekonomické oblasti, to je jedna věc, druhá věc je, že ještě z dob minulého režimu mám vůči organizování se v politických stranách určitou averzi a myslím si, že je to pořád cesta, která je, která může být prospěšná jak pro ČSSD, tak i akceptovatelná pro mě, prostě já jsem celý svůj profesní život ve státní správě pracoval zejména s vládami sociální demokracie, pod jejich vedením si myslím, že jsme toho hodně udělali a já bych v tom rád pokračoval, a to, jestli vstoupím do strany, nebo ne, v podstatě na mně nic nezmění, jenom to, jestli budu mít v kapse knížku, nebo ne, ale ...

Pochopil jsem správně, že vylučujete vstup ČSSD, tedy váš vstup do ČSSD, do voleb v červnu 2006, že to je vyloučené?

Svůj vstup vylučuji, protože si myslím, že by to do určité míry vypadalo, že vstupuji jenom proto, abych byl na té kandidátce, já tu nominaci na kandidátku rád přijmu, pokud se shodneme na tom, že to bude prospěšná věc, ale nechci to, nechci, aby to vypadalo tak, že já vstupuji teď do strany jenom proto, abych mohl být na té, na té kandidátce.

Vy jste naznačil, že vám daní nestraníka na lídrovské místo v Praze přijde jako otevřenost ČSSD, co kdybych vám ale namítl, že, co to vypovídá o nejsilnější vládní straně, která v nejsledovanějším regionu dá na kandidátku nestraníka, nemůže to vyprávět také o personální vyprahlosti, že sama ta parta nemá osobnosti?

Já si myslím, že ne, když se podíváte na to, co žádá veřejnost, tak z průzkumů vyplývá, i z toho, co si lidé myslí, a to, co já slyším, vyplývá, že by viděli, že by rádi viděli více nestraníků ve vládě, v tom spektru politické činnosti a já myslím, že je důležité, co dělám, ne, jestli jsem straník, jestli mám nějakou legitimaci, prostě to, co Martin Jahn dělá, je o tom, co dosáhne v tom daném čase a v tom daném spektru, a to si myslím, že je důležitější než to, jestli stranickou knížku mám, nebo nemám.

Vy jste v Interview BBC vyloučil, že byste do června roku 2006 vstupoval do České strany sociálně demokratické, i kdyby vás to mělo stát ono místo na kandidátce?

Ano.

Před týdnem ohlásila svůj odchod z politiky ministryně školství Petra Buzková, o ní se mluvilo jako o možném lídrovi ČSSD v Praze. Buzková před týdnem řekla novinářům, že své rozhodnutí zvažovala delší dobu.

PETRA BUZKOVÁ (zvukový záznam): Jak říkám, já jsem v podstatě byla rozhodnutá dávno, tam vlastně došlo pouze k tomu, že když jsem o tom, že nechci kandidovat, nějakým způsobem jsem to sdělila předsedovi strany Stanislavu Grossovi tak někdy před prázdninami, tak mě požádal, abych ještě neříkala své konečné rozhodnutí a přes prázdniny si to ještě jednou pořádně promyslela, řekl mi celou řadu argumentů, proč si myslí, že bych měla zůstat, já jsem o těch argumentech velice dlouho v průběhu dovolené přemýšlela, nicméně nakonec jsem se rozhodla, že setrvám na svém původním stanovisku.

Konstatovala ministryně školství před týdnem Petra Buzková, v následujících dnech se rozhodne, zda lídrem pražské kandidátky ČSSD do červnových voleb v příštím roce bude vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, host Interview BBC, co především vás láká na tom vést pražskou kandidátku ČSSD?

Tak tento krok je ovlivněn tím, že bych rád pokračoval v činnosti ve vládě, já myslím, že jsme rozdělali hodně věcí, které bych rád ještě dotáhl do konce nebo bych na nich chtěl pokračovat, myslím si, že i budování pozice České republiky v zahraničí nebo v Evropské unii jsou věci, kde bych mohl České republice prospět, to znamená, v této práci bych chtěl dále pokračovat a asi by to šlo těžko bez toho, aniž bych nějakým způsobem se angažoval i v průběhu voleb a vzhledem k tomu, že jsem byl na viditelné pozici ve vládě a že asi určitá část vedení by chtěla, abych některé věci komunikoval, tak přišla ta nabídka, abych vedl pražskou kandidátku vzhledem k tomu, že jsem z Prahy a i mnoho věcí, které jsem dělal, se Prahy přímo, přímo dotýkají, ať už některé velké investice typu DHL, nebo rozvoj a podpora vědy, výzkumu a inovací, kde v Praze je velká, velký počet univerzit prostě, které z toho můžou, můžou profitovat i mnoho jiných, i mnoho jiných věcí prostě, tak ...

Pane vicepremiére, promiňte, že vstupuji do vaší řeči, existuje, existují nějaká rizika, kterých jste si v souvislosti s možností, že povedete pražskou kandidátku ČSSD, kterých jste si vědom? Jsou nějaká rizika?

Tak rizik je samozřejmě v politice velmi, velmi mnoho, ty rizika začínají od toho, že ne asi všichni v pražské ČSSD z toho budou nadšeni a uvidíme, jakou podporu mi případně budou, budou poskytovat, i když se budu snažit se všemi jednat tak, aby ta podpora, podpora byla, riziko je samozřejmě i takové, že ten výsledek nebude, nebude dobrý, těch rizik je samozřejmě velmi, velmi mnoho, je to pro mě nová role, v podstatě v takovéto oblasti bych byl poprvé, poprvé v životě, takže všechno má svoje, všechno má svoje rizika.

Možnost, že byste se stal volebním lídrem ČSSD v Praze v rozhovoru pro Lidové noviny 17. srpna označil za účelové expremiér Miloš Zeman a dodal, cituji doslova: "Já vůbec nechci kritizovat pana Jahna za nedostatek ekonomického vzdělání, naopak ho pokládám za velmi dobrého ekonoma, nicméně pokládám ho za pravicového ekonoma a jako takový by patřil do pravicové vlády." Konec citátu. Jste ochoten připustit, co namítá Miloš Zeman, že vaše případná kandidatura je účelová?

Já myslím, že každá kandidatura je účelová, všechno, co v politice děláte, je, je účelové a s tím pravicovým a levicovým ekonomem, já myslím, že se to hodně dělí až, až v politice. Já myslím, že s hodně ekonomy bych se shodl na rozumných alternativách řešení různých problémů v české politice, které jsou blokovány právě tím politickým vyhraňováním. My jsme si tady řekli, že něco je pravicové řešení, něco je levicové řešení a teď jsou strany zakopány v zákopech a nemůžeme se shodnout a najít určitý, určitý průsečík nebo něco, co by, co by řešilo naše problémy a jednou by to bylo něco třeba, co nazvete více levicové, jednou by to bylo něco, co nazvete více pravicové a nakonec i historie v České republice ukazuje, že levicové vlády dělaly ve velké míře pravicovou politiku a pravicové vlády naopak, takže ono je to samozřejmě v průběhu voleb velmi, velmi vyhrocené, ale já jsem vždycky opakoval, já se snažím nacházet pragmatická řešení, to, s čím přicházím, si myslím, není nikdy extrémně pravicové, extrémní pravice by mě asi ani příliš nevyhovovala a i určité experimenty typu patnáctiprocentní rovná daň, prostě pro mě to nepředstavuje řešení, které Česká republika dnes potřebuje a není to řešení, které by pomohlo rozvoji české ekonomiky, takže není to ...

Proto nejste ekonomem, který by měl blízko k ODS a byl by za ni ochoten kandidovat ve volbách?

No, tak ODS by ani nechtěla, abych za ní kandidoval ve volbách, to zaprvé a za druhé, já jsem větší část svého života se pohyboval v oblasti podpory zahraničních investic, investičních pobídek a průmyslových zón, což bylo vždycky trnem v oku ODS, což ODS vždycky kritizovala a dnes už nemůže ani žádné malé dítě rozporovat to, že právě investiční pobídky a průmyslové zóny podpořily hospodářský růst a dnes máme v české ekonomice jednu dobrou zprávu za druhou ...

Chcete tím říci, že v ODS je hodně malých dětí ...

Ne, já tím nechci nic říci, nic popírat ...

... které chtějí, které chtějí rušit investiční pobídky?

Ne, tak já myslím, že to jsou, to jsou právě ty politické barikády, na kterých jsme zakopáni a nevidíme často ta reálná, reálná řešení a já prostě nemám, nemám stranu, kde bych, se kterou bych se naprosto ztotožnil a se sociální, s českou sociální demokracií, jak už jsem říkal, prostě můj profesní život byl, byl spojen, myslím si, že v celé řadě oblastí přináší velmi rozumná řešení, její proevropská orientace je pro mě také velmi, velmi důležitá, takže to je asi ten důvod, proč nyní vážně zvažuji právě tu kandidaturu za ČSSD v Praze.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, další téma - hospodářská strategie České republiky, jedním ze zásadních kroků bude vstup České republiky do jednotné evropské měny, což je také v návaznosti na hospodářskou strategii, v listopadu má vláda premiéra Jiřího Paroubka jednat o aktualizaci národní strategie přijetí eura, termín se z rozmezí let roku 2009 a 2010 posouvá přesně na rok 2010, tady jsou pondělní slova premiéra Jiřího Paroubka.

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Po diskusi s bankovní radou se také upevnil můj osobní názor, že v rámci společné strategie přistoupení České republiky ke společné evropské měně by nebylo vhodné už v roce 2009. Zvažuji, že na zasedání vlády, které bude pravděpodobně k tomuto tématu v listopadu tohoto roku, /nesrozumitelné/ datum přistoupení k 1. lednu roku 2010. Domnívám se, že tento postup přinese naší zemi méně rizik a poskytne také dostatečný čas pro odpovědnou přípravu tohoto kroku.

Konstatoval po setkání s vedením České národní banky premiér Jiří Paroubek. Předpokládám správně, že vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, host Interview BBC, na tom listopadovém zasedání vlády podpoří termín přijetí jednotné evropské měny v roce 2010?

Určitě, a ode mě jste ani za poslední dva roky neslyšeli žádný jiný termín, i ve strategii hospodářského růstu, kterou jsem předkládal, jsme operovali s rokem 2010 a když se to dnes v médiích někdy prezentuje jako posun toho datumu, tak já si myslím, že přestože tam bylo to rozmezí 2009 až 10, tak všichni víceméně počítali s tím, že ten termín 2010 je realističtější.

Jaké máte obavy jako vicepremiér z toho, že ale i ten rok 2010 ještě nemusí být konečný, že se může příští vláda odhodlat k tomu, nebo odhodlat, že příští vláda se zkrátka rozhodne, že rok 2010 je také nerealistický?

Tak já musím říci, že my máme dnes nějakou strategii, ta strategie nás i velice správně přiměje k tomu, abychom snižovali schodky veřejných financí, myslím si, že základ vůbec reformy veřejných financí se odvíjel právě od naší snahy splnit maastrichtská kritéria a přijmout euro v roce 2010 a od tohoto plánu já bych nerad upouštěl, ten si myslím, že je velmi, velmi dobrý. V každém případě svět i Evropa se dnes velmi dramaticky vyvíjí, některé věci, které jsme dříve brali jako samozřejmé, už dnes neplatí, máme tady pořád diskusi o smlouvě o evropské ústavě, budou působit změny v cenách ropy, energií, česká ekonomika se může nějakým způsobem vyvíjet. To, že se ten finální datum může nakonec změnit, to je pravda, ale já dnes nemám žádný důvod, abych měnil nic na strategii, kterou máme, která pracuje určitým způsobem se schodky veřejných financí a která říká: "Chceme být připraveni v roce 2010."

Zeptám se jinak, znamenalo by pro tu národohospodářskou strategii, kterou vypracoval váš tým a kterou jste dal do vlády, nějaké ohrožení, pokud by nebyly budoucí vlády schopny dodržet ten plán, to znamená, že by se oddálilo přijetí eura i v roce 2010, že by se posunulo o rok, o dva?

Já myslím, že pokud by to bylo o rok, o dva, tak samozřejmě se svět, se svět nezboří a bude záležet i na tom, jak rychle budou přijímat euro ostatní nové členské státy, asi by nebylo vhodné, aby všichni okolo nás již byli v Evropské měnové unii a Česká republika ne, když naše ekonomika v podstatě je ze všech těch okolních zemí nejvyspělejší dnes, tak by to bylo asi trochu podivné, ale pokud by se to posunulo o rok, o dva, tak se asi nic nestane. Posunutí o třeba pět let bez zjevného důvodu, ať už externího, nebo interního, to bych považoval za, za nešťastné, ale ještě jednou velmi silně zdůrazňuji, pro nás je ten rok 2010 dnes závazný a všechny kroky, které by měly vést k přijetí eura v roce 2010, zejména udržení schodku veřejných financí, jsou pro mě dnes svaté.

Ptám se proto, že ministr financí Bohuslav Sobotka k dalšímu postupu České republiky k přijímání jednotné evropské měny v pondělí po setkání s guvernérem a Bankovní radou České národní banky uvedl.

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): My předpokládáme, že letos na podzim by vláda rozhodla o tom, že tato vláda už nebude podávat přihlášku do kurzového režimu ERM II. Tuto přihlášku by podala nová vláda, myslím si, že to tak bude správně, protože není možné novou vládu postavit před hotovou věc, podat přihlášku za ni, to je první otázka, druhá věc, v první polovině příštího roku by měl být zpracován národní plán pro přistoupení ke společné evropské měně a samozřejmě musí pokračovat konsolidace veřejných rozpočtů tak, aby deficit veřejných rozpočtů klesl do roku 2008 pod tři procenta HDP. Do kurzového režimu ERM II by poté Česká republika mohla vstoupit počátkem roku 2008 tak, aby byl splněn ten dvouletý termín pro minimální pobyt v tomto kurzovém režimu.

Pondělní slova českého vicepremiéra, ministra financí Bohuslava Sobotky, jenže, jenže londýnská ratingová agentura Fitch je přesvědčena o tom, že přístup k jednotné měně se u všech nových členských zemí Evropské unie zpomaluje a ani ten nový český termín stanovený na rok 2010 nepovažují analytici Fitch za pevný, protože existuje podle nich pravděpodobnost až padesát na padesát, že tento termín bude dodržen, a to ze dvou důvodů. Obtížná reforma veřejných financí a stále ještě rizikové prvky ve veřejných financích jako takových, viz schodky zdravotnictví, které jsou sanovány ze státního rozpočtu a pak například jasně vytyčený politický cíl, na kterém se shodne většina politické reprezentace, protože vstup do jednotné evropské měny musí schválit nebo měla by schválit veřejnost v referendu. Co z toho byste označoval za rizikovější, stanovení politického cíle, na kterém se shodne celá politická reprezentace, včetně občanských demokratů, dejme tomu i KSČM, anebo například reforma zdravotnictví a odstranění rizikových prvků veřejných financí?

No, určitě ten politický cíl. Já jsem přesvědčen, že dosáhnout maastrichtských kritérií tak, abychom mohli vstoupit nebo přijmout euro v roce 2010, to je v silách České republiky a reforma zdravotnictví, jakkoliv je nutná, tak ten schodek tam není tak velký, aby prostě ohrozil naši možnost přistoupení do Evropské měnové unie. Ale shodnout se politicky na tom a pak se shodnout i na metodě, jak, jak nejlépe stanovit kurz a jak odhadnout dopady na české, na české občany a na české, na české firmy, to je věc, to je věc druhá, i když Česká národní banka a ministerstvo financí má dostatek kvalifikovaných lidí na to, aby to zvládli, to už jsme zvládli i jiné, jiné operace v České republice, takže ten politický cíl je důležitý a i proto, jak správně říkal pan vicepremiér Sobotka, nebylo by vhodné, aby tato vláda zavázala tu příští k tomu, co má dělat v takto klíčové otázce, není k tomu prostě žádný důvod, nic nás netlačí, uvidíme, jak bude složená příští vláda a jak, jaká bude, jaká bude politická shoda na tom, kdy máme euro přijmout.

Myslíte, že to bude velmi obtížné najít shodu s občanskými demokraty a v případě, že byste vy byl a budete volebním lídrem ČSSD v Praze, budete kandidovat s největší pravděpodobností proti předsedovi ODS Mirku Topolánkovi, že toto bude jeden z bodů předvolební kampaně a možné hledání politické shody na stanovení si vstupu České republiky do eurozóny, protože asi z pohledu hospodářského, národohospodářského to bude jeden z nejvýznamnějších kroků, na kterém bude muset příští vláda v dalších čtyřech letech pracovat?

No, pane redaktore, já musím říci, že bohužel v rámci předvolební kampaně většinou není cílem nalézt politickou shodu, bohužel je tomu naopak a velmi často ...

Omlouvám se za svou politickou naivitu, ale myslel jsem, že existují nějaká témata, která by se neměla zase tak stát zásadním volebním střetem ...

Tak já, já doufám, že to bude třeba důchodová reforma, aby došlo k určitým dohodám a myslím si, že zrovna důchodová reforma by mohla být z tohoto vynechána. Jestli to bude vstup do Evropské měnové unie, to, to si nejsem jist, v každém případě pro mě zůstává ten cíl vstup do roku 2010, beru to jako důležité, nebo v roce 2010, beru to jaké důležité jak pro firmy, kde dnes jsme taženi exportem, takže pro exportní firmy prostě to bude snížení transakčních nákladů, odbourání kurzového rizika vzhledem k tomu, že skoro osmdesát procent našeho exportu jde na trhy Evropské unie a samozřejmě pro občany to bude také velké zjednodušení při, při cestování, při, při uchovávání úspor a investování v Evropě, pokud budeme v prostoru, který používá jednu, jednu měnu. Ale může to mít i svoje, i svoje negativa a o těch je potřeba diskutovat a já si myslím ...

Jaké největší negativum vy vidíte s možným přistoupením České republiky do jednotné evropské měny?

No, já myslím, že to bude určitá otázka stanovení toho, toho kurzu, protože ten kurz může najednou na jednu stranu zvýšit životní úroveň obyvatelstva, na druhou stranu zase při stejném pohybu může trošku snížit konkurenceschopnost českých firem, to znamená, že buď jaksi zvýšíme ty náklady na výrobu v České republice, nebo zvýšíme životní úroveň a tady jistě bude určitý střet mezi tím, co bude chtít podniková sféra a co budou chtít občané, protože pro obě ty skupiny bude, bude výhodnější trochu, trochu jiný kurz.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, další téma - zákoník práce, můžete spát kvůli zákoníku práce?

Já můžu spát, já musím říci, že pracovní problémy zatím mě nenutí k tomu, abych, abych nespal, to myslím, že už bych rok, rok se nevyspal vůbec, takže ...

Ptám se proto, že kvůli zákoníku práce dochází k čím dál ostřejším střetům, na straně jedné mezi zaměstnavateli, na straně druhé mezi odboráři, tedy zaměstnanci, je podle vašeho názoru možné během toho týdne, na který vláda přerušila projednávání zákoníku práce i z vaší iniciativy uplynou středu, je možné ještě, pokud možno, obrousit hrany a najít nějaký konsensus, aby nový zákoník práce podpořili i zaměstnanci i zaměstnavatelé?

Já si myslím, že ano, asi ten výsledek nebude nějaký legislativní skvost, ale myslím si, že je několik bodů, já navrhuji osm bodů, které při velmi jednoduchých úpravách toho stávajícího znění mohou odbourat ty největší, ty největší hroty, myslím si, že pak budeme mít zákoník práce, který do určité míry přináší i větší flexibilitu, jsou tam například konta pracovní doby, které já považuji za velmi klíčovou věc, dnes, kdy je výroba cyklická, je potřeba nárazově vyrábět, to znamená možnost zaměstnavatelů, aby tu pracovní dobu rozložili flexibilně, je velmi, velmi důležitá.

Konta pracovní doby, s tím nakonec tedy už v neděli v rozhovoru pro Českou televizi vyslovil souhlas předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch, aby nakonec ...

Ano, ale konta pracovní doby, ale konta pracovní doby už tam byly, to není nějaký posun dopředu.

S tím, že oni chtějí rozšíření nebo jsou odbory připraveny kývnout na rozšíření a větší flexibilitu kont pracovní doby jako takových, které body byste zmínil a označil byste je za nejzásadnější, které vy chcete při středečním projednávání zákoníku práce na vládě do toho dokumentu dostat?

Tak já bych je nechtěl vysvětlovat všechny, to bychom tady byli asi dlouho, ale ty nejdůležitější se týkají přesčasů, je to například to, že dnes bylo možné nařídit sto padesát hodin přesčasů ročně, v tom novém návrhu to bylo sníženo na padesát, já si myslím, že těch sto padesát nikomu nevadilo a mohli bychom tam těch sto padesát zanechat. Otázkou je taky odměna za dobu pracovní pohotovosti, která byla zvýšena na mandatorní úroveň dvacet procent a já si myslím, že by tam měla být ponechána větší volnost a dát třeba deset procent jako minimum a jestli to bude více, tak to ponechat na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pak jsou to věci také, které se týkají dočasného přidělení zaměstnance, pokud firma zaměstnance nepotřebuje, může ho jaksi zapůjčit nebo přidělit jinému, jinému zaměstnanci ...

Ale tam musí být, pokud se nemýlím, souhlas toho samotného zaměstnance.

To, to samozřejmě, ano, ale byla otázka, jestli to může být pouze přes agentury práce, nebo jestli to může být, jestli to může být přímo, týká se to také vydávání vnitřních předpisů, kde v podstatě, pokud není uzavřena kolektivní smlouva, tak firma nemůže vydat žádný vnitřní předpis, což si myslím, že také je poměrně vysoký zásah do vlastnických práv nebo do těch manažerských práv. Myslím, že by bylo také vhodné zvážit možnost výpovědi bez, bez udání důvodu, a to jsou tedy některé z těch, z těch osmi bodů ...

Počkejte, možnost výpovědi bez udání důvodu, není pak tam možné riziko, že zaměstnavatelé budou tohoto bodu zneužívat, jakmile zaměstnancům můžou dát okamžitou výpověď bez udání pracovního důvodu a myslíte si, že možná by toto prošlo přes Českomoravskou konfederaci odborových svazů a odbory jako takové?

Tak já myslím, že zaprvé by to mělo být vykompenzováno delší, delším odstupným nebo vyšším odstupným, pokud by k tomu došlo a za druhé, pokud nějaký zaměstnavatel se bude chtít zaměstnance zbavit, tak se ho stejně zbaví, akorát, že to bude pro něj možná administrativně a manažersky, manažersky trochu náročné.

Výpověď bez udání důvodu byste vykompenzoval jak dlouhým odstupným, o kolik byste prodloužil možnost ...

My jsme navrhovali prodloužení o další dva měsíce, to znamená výpovědní doba dva měsíce, plus pět měsíců odstupné, to znamená, že zaměstnanec by dostal vlastně v podstatě sedm platů oproti, oproti těm pěti, které jsou dnes, které jsou dnes dány.

Když se podíváme na argumenty zaměstnavatelů, ostatně ti napsali aktuálně premiéru Jiřímu Paroubkovi dopis, pod ten dopis se podepsala Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a Svaz průmyslu a dopravy. Všechny tyto svazy a organizace žádají premiéra Jiřího Paroubka a vládu, aby vrátili přípravu zásadního zákona, tedy zákoníku práce, na začátek legislativního procesu nebo alespoň do legislativní rady vlády k řádnému projednání. Vedle toho požádala premiéra dopisem o přepracování návrhu Hospodářská komora. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl už v neděli v rozhovoru pro Českou televizi tvrdil, že navržený zákoník práce není možné ani v detailech upravit.

JAROSLAV MÍL (zvukový záznam): Víte, tak jak byl ten zákoník práce postaven, tak je to v podstatě tak, jako když postavíte panelák ve vilové zástavbě a mimo základy a dnes se chcete bavit s investorem, se stavitelem o tom, co vám tam vadí, vypínače místo bílých budou hnědý, nebo kohoutky budou takový, ale že ten dům je mimo základy, že je postaven naprosto nesmyslně, to už nikdo vidět nechce.

Konstatoval v neděli v rozhovoru pro Českou televizi prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Pane vicepremiére, je to reálné, že by ve středu vláda ještě přikázala zákoník práce zpátky do legislativní rady vlády k odstranění, například podle Svazu průmyslu a dopravy jsou tam jisté protiústavní nebo neústavní pasáže, tak, aby znovu šel do legislativní rady vlády?

No, ty neústavní pasáže se týkají jednoho paragrafu, který se může snadno přepsat, nebo, nebo vypustit, a to se dá jistě udělat i v Poslanecké sněmovně, pokud by se ten zákon vrátil celý do legislativního procesu, tak by v podstatě vláda rezignovala na svůj, na svůj úkol z programového prohlášení vlády - předložit nový zákoník práce. Já si myslím, že ČSSD bude trvat na tom, aby tento zákoník byl projednán v Poslanecké sněmovně již na této zářijové schůzi v prvním čtení, a proto já se zaměřuji, a to dlouhodobě, na to, abychom odstranili ty věci, které jsou nejvíce škodlivé a já jsem o tom ...

Ano, vy jste dokonce byl komunikátorem mezi Svazem průmyslu a dopravy, který de facto bojkotoval jednání o zákoníku práce, a mezi Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Já jsem se snažil ..., prostě ta příprava byla, byla nešťastná, už od počátku celý ten rok přípravy si myslím, že nebyl, nebyl šťastný, já jsem se celou dobu snažil, aby byl tento návrh, který dnes je předložen, co nejlépe vylepšen, myslím, že už jsme dosáhli dobrého návrhu v oblasti kont pracovní doby, které například byly zpočátku povoleny pouze u firem, které mají kolektivní smlouvu, dnes už je rozšířena tato možnost na, na všechny firmy, takže já jsem ten rok se věnoval tomu, abych co nejvíce vylepšil tento návrh, a to budu dělat i nyní, já si myslím, že jsou i některé zaměstnavatelské svazy, nebo někteří vysocí manažeři, kteří by také uvítali tuto možnost, protože je to pořád lepší, než kdyby tím legislativním procesem procházel už z vlády návrh, který je zcela nevyhovující a těch osm bodů, které já jsem navrhl, si myslím, že dokážou tento návrh změnit do podoby, která bude nakonec akceptovatelná a která nebude znamenat nějaký velký problém v našem hospodářství.

Vy tam tedy v tom návrhu, který ještě na středu, který je ve středečním jednání vlády, tak tam je nějaká protiústavní pasáž, jak tvrdí Svaz průmyslu a dopravy?

No, já myslím, že to je možná pro diskusi, pro diskusi právníků, jde o to, jaké, jakou roli má plnit, jakou roli mají plnit odbory, jakou kontrolní úlohu mají plnit odbory, jestli to je více věc státu, nebo jestli odbory mohou tuto, tuto úlohu převzít, ale to jsou věci, které se dají ještě řešit v Poslanecké sněmovně, ten zákon bude procházet několik měsíců ještě parlamentem, kde se to dá jistě zlepšit.

Konstatuje vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, děkuji, že jste byl hostem Interview BBC, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Zleva dechovka, zprava jazz

Právo, 17. 9. 2005, publicistika, autor: Alexandr Mitrofanov, strana: 11 - Politický experiment Jiřího Paroubka a Stanislava Grosse, nasadit jako lídra kandidátky ČSSD v Praze nestranického vicepremiéra Martina Jahna, přináší první plody. Jestli jsou příznivé pro Jahna jako zatím neschváleného lídra, těžko říci. Spíše naopak. Jde o jeden ze zásadních bodů připravovaného Zákoníku práce, tedy o možnost dát zaměstnanci výpověď bez udání důvodu. Jak Paroubek, tak Gross zaníceně hovořili na kamery o tom, že soc. dem. nikdy nepřistoupí na tuto klauzuli, která by - jak řekli - vrátila české pracovní právo o nějakých 150 let zpět. To je srozumitelný argument, který lídři ČSSD navíc pronesli velmi silným hlasem. Teď se ale prostřednictvím jiného účastníka koaličních jednání, šéfa lidovců Miroslava Kalouska, dozvídáme, že původně měla soc. dem. v plánu vyhazov bez udání důvodu uzákonit.

Tedy že to byla soc. dem., tvrdí Kalousek. Sami představitelé této strany podle něj o týden později tuto možnost zcela odmítli s tím, že to nebyl návrh ČSSD. Čí tedy? No přece Martina Jahna. Že byl vicepremiér jisté formě výpovědi bez udání důvodu nakloněn, svědčí jeho slova v rozhovoru pro české vysílání BBC 5. září. Jen podotkl, že „by to mělo být vykompenzováno delším odstupným nebo vyšším odstupným, pokud by k tomu došlo, a za druhé, pokud nějaký zaměstnavatel se bude chtít zaměstnance zbavit, tak se ho stejně zbaví, akorát že to bude pro něj možná administrativně a manažersky trochu náročné".

Jahn tehdy řekl, že takto vyhozený zaměstnanec by podle jeho představ dostal sedm platů proti pěti, které jsou dnes dány. Ať už to bylo v trojúhelníku Jahn - špičky ČSSD - výpověď bez udání důvodu jakékoliv, Kalouskova poznámka padá na úrodnou půdu. Rádi ji totiž vyslechnou ti členové soc. dem., kteří stále nejsou s to případné lídrovství nestranického ekonoma strávit. Tato historka přivolává dvě představy. První: nad Jahnovými rozlety stále stojí se stranickým bičem v ruce někdo kovanější a pak to uvádí na pravou míru. Druhý: když při poslechu hudby zní z levé bedny dechovka a z pravé jazz, posluchač dlouho nevydrží.

Kalousek: výpověď bez udání důvodů navrhl Jahn za ČSSD

Právo, 17. 9. 2005, strana: 4 - Soc. dem. změnila postoj v jednom ze zásadních sporných bodů Zákoníku práce - možnosti dát zaměstnanci výpověď bez udání důvodu. Původní návrh, který s touto možností počítal, předložil vicepremiér, nestraník a případný volební lídr ČSSD v Praze Martin Jahn. Vyplývá to ze včerejšího vyjádření šéfa KDU-ČSL Miroslava Kalouska pro Právo. „Minulý týden na koaličním jednání jsme se snažili najít shodu. Soc. dem. ústy místopředsedy Jahna předložila osm bodů a jedním z nich byla výpověď bez udání důvodu," řekl.

Po týdnu, na dalším koaličním jednání, se podle Kalouska „soc. dem. k žádnému z těch osmi bodů nehlásila s tím, že to byl návrh místopředsedy Jahna, nikoli ČSSD". Šéf lidovců uvedl, že tuto argumentaci může obtížně přijmout: „Koaliční vláda má jenom tři subjekty a pan místopředseda Jahn je místopředsedou vlády za ČSSD." Šéf poslanců ČSSD Michal Kraus Právu informaci potvrdil. Podle něj se inkriminovaného jednání za soc. dem. zúčastnili premiér Jiří Paroubek, šéf Stanislav Gross i on, Kraus, a také Jahn i vicepremiér Zdeněk Škromach, oba vybaveni návrhy expertů. „Nebyl to názor ani návrh ČSSD," uvedl Kraus s tím, že se probíraly různé možnosti navržené odborníky.

„Rozhodně to není tak, že by levá nevěděla, co dělá pravá," dodal. Jen s odstupným „Pokud si vzpomínám, premiér Paroubek na jednání říkal, že nezná případ, v jakém by mohla být dána výpověď bez důvodu. Předseda Kalousek ho však znal, a to když zaměstnavatel nemá pro své lidi práci," popsal Kraus. Jahn možnost bezdůvodných vyhazovů lidí z práce 5. září v BBC připustil, a to za vyšší odstupné v podobě sedmi měsíčních platů. To potvrdil i Kraus: „Pokud by se to tam nakonec objevilo, tak jedině za podmínky, že odstupné bude dlouhodobé, výrazné a sociálně únosné." Kraus však předpokládá, že se do návrhu tento „relativně nebezpečný nástroj nedostane".

Gross Právu řekl, že návrh na koaličním jednání zazněl jen jako pracovní. „Rozhodně to nebyl návrh soc. dem., protože výpovědi bez důvody by zbavily zaměstnance soudní ochrany," poznamenal Gross s tím, že to tedy v novém zákoníku být nemá. Šubrt: Návrh je syrový Návrh Zákoníku práce je syrový a nehotový. Schválit ho v současné podobě je nezodpovědné. Prohlásil to v pátek před novináři Bořivoj Šubrt, předseda Asociace pro kolektivní vyjednávání (AKV). Podle něj Zákoník práce ovlivňuje obrovské množství lidí - podnikatelů, zaměstnanců, odborových funkciónářů.

„Pokud by se podařilo ministru Škromachovi Zákoník prosadit, ale soc. dem. by už nevládla, je nepochybné, že ODS by ten zákoník práce okamžitě roztrhala," uvedl Šubrt. Podle něj ale není možné vytvářet takové právní kodexy, jejichž osud je do budoucna naprosto nejistý. „Nějakých pět nebo osm změn, nad kterými nyní diskutují koaliční lídři, neudělá z návrhu solidní a přijatelnou normu," dodal Šubrt. Navrhuje sestavit tým expertů za ČSSD, ODS, KDU-ČSL, US-DEU i KSČM, který by se pokusil dohodnout přijatelný kompromis pro všechny.

Pražská ČSSD pro Jahna

Právo, 6. 9. 2005, strana: 2 - Předsednictvo krajského výkonného výboru ČSSD v Praze včera po téměř dvouhodinové diskusi poměrem hlasů 7:0:0 doporučilo vicepremiéra Martina Jahna (nestraník) do funkce lídra pražské kandidátky ve volbách do Sněmovny v příštím roce. Právu to včera řekl šéf pražských soc. dem. Petr Hulinský. Předsednictvo se podle něj usneslo, že ohledně Jahnovy kandidatury respektuje názor premiéra Jiřího Paroubka a šéfa strany Stanislava Grosse, kteří Jahna za lídra chtějí.

Na vicepremiérovi se podle šéfa pražské ČSSD předsednictvo shodlo až poté, co svůj záměr nekandidovat oznámila Petra Buzková a návrh na lídra krajské kandidátky odmítl sám Hulinský. Vicepremiér ve včerejším českém vysílání BBC řekl, že od počátku s Grossem a Paroubkem hovořili o tom, že by kandidoval jako lídr na jedné z krajských kandidátek, nejspíše v Praze, ale jako nestraník. „Já si chci pořád hodně udržovat profesní rovinu, zejména v té ekonomické oblasti. To je jedna věc. Druhá věc je, že ještě z dob minulého režimu mám vůči organizování se v politických stranách určitou averzi," zdůvodnil, proč chce zůstat bezpartijním.