Václav Moravec moderátor BBC

Petra Buzková ve studiu BBC

Školské odbory chtějí, aby se příští rok zvýšily platy učitelů o deset procent. Ministerstvo financí ve svém návrhu rozpočtu pro ministerstvo školství počítá se zvýšením mezd o dvě a půl procenta. To odboráři považují za nepřijatelné. Tady jsou slova předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka v rozhovoru pro BBC.

FRANTIŠEK DOBŠÍK (zvukový záznam): Pokud ta injekce nebude výrazná, tak ty platy budou v podstatě srovnatelné jako v ostatním veřejném sektoru, a to si myslím, že bude velký dluh této vlády.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda školských odborů František Dobšík. Nejen o růstu platů kantorům v příštím roce bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Petra Buzková. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Při zahájení nového školního roku jste prvňáčkům v Mělníku popřála, ať ve škole najdou hodně přátel a kamarádů. Pochází největší přátelé a kamarádi Petry Buzkové právě ze školních škamen?

Nevím, jestli z nich pocházejí moji největší přátelé a kamarádi. Přátel a kamarádů člověk vlastně v dospělém životě už až zas tak moc většinou nemívá, ale rozhodně mám na celou řadu lidí ze svojí základní školy velice hezké vzpomínky a s řadou z nich se dodneška stýkám.

Jsou to ti lidé, ke kterým máte, řekněme, nejbližší vztah, když se podíváte na okolí, se kterým jste se potkávala od základní školy až do politiky?

Tak se to asi říct nedá. Myslím, že mí kamarádi ze základní školy nebo i z gymnázia jsou lidé, se kterými si ráda občas vypiju kávu, popovídáme o tom, jak jde život, ale nepatří k lidem, se kterými bych byla v nějakém pravidelném kontaktu.

Vy jste v Mělníku se také svěřila, že vaše dcera se do školy nijak přehnaně netěší, když vás budu citovat, a bere konec prázdnin a nástup do čtvrté třídy jako nutné zlo. S přibývajícími roky školní docházky vaší dcery zvyšuje se ta míra toho nutného zla, nebo naopak?

Víte, já si myslím, že hlavně v té základní škole je to takhle vlastně u většiny žáků. To znamená, že prvňáčci se do školy hrozně těší, ta druhá třída ještě docela jde, třetí ještě jakžtakž a kolem té čtvrté třídy už to začíná být tak trochu to nutné zlo, ale to je asi úplně u každého. A zrovna tak to bylo v dobách, kdy jsem chodila do školy já, a myslím, že i v dobách, kdy chodili do školy mí rodiče.

Co u vás doma bylo nejkomplikovanější se začátkem školního roku, když si teď promítnete uplynulé dny se svojí dcerou?

Nejkomplikovanější? Nic.

Všechno v pohodě?

Myslím, že jediná komplikovaná věc je přesvědčit moji dceru, že musí zase začít vstávat. A vlastně s tím je také spojeno to, že nebude chodit spát o půlnoci.

To ji necháváte?

Ne, samozřejmě že ji nenechávám, jenomže problém je v tom, že i když už ji do té postele zaženu, tak stejně zjistím v době, kdy já jdu ještě spát, že ona ještě dávno nespí a čte si pod peřinou.

A copak čte?

No, tak je to různé. Já nevím, co čte zrovna teď. Nedávno četla pátý díl Harryho Pottera.

A nečte ho v angličtině?

Ne, nečte ho v angličtině.

Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství v souvislosti se zahájením školního roku tvrdí, že byste měla dotáhnout do konce lepší odměňování učitelů. Předseda školských odborů František Dobšík řekl před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC, že platy sice ve školství rostly, ale ne tak, jak politici slibovali.

FRANTIŠEK DOBŠÍK (zvukový záznam): Já nezpochybňuji, že platy šly ve školství nahoru. Šly ostatním ve veřejném sektoru platy nahoru. Já zpochybňuji to poměrně. Plat vysokoškoláka ve veřejném sektoru je pětadvacet tisíc, učitele dvacet tisíc, takže podle mě ten poměr je v neprospěch učitelů. A je na vládě, aby hledala zdroje, jak investovat do vzdělání. A podle mě je to vzdělání především do toho lidského potencionálu, který vlastně naplňuje tu veřejnou službu.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda školských odborů František Dobšík. Českomoravský odborový svaz pracovníků ve školství požaduje, aby se příští rok zvýšily platy učitelům o deset procent. Ministerstvo financí ve svém návrhu rozpočtu pro ministerstvo školství počítá se zvýšením platů o dvě a půl procenta. To odboráři podle Dobšíka považují za nepřijatelné.

FRANTIŠEK DOBŠÍK (zvukový záznam): Čtyři a půl procenta bylo dohodnuto v minulosti v souvislosti s dlouhodobými záměry státních rozpočtů. Bohužel ten první návrh, který teď přišel od vlády, byl pouze dvě a půl procent, takže ministerstvo školství v podstatě jenom vychází jaksi z toho dlouhodobého, nebo dlouhodobějšího pohledu. Já pořád se odvolávám na ony slíbené preference a ty si myslím, že pedagogové měli naplněny jenom z malé části. Bylo hovořeno o sto třiceti procentech vzhledem k průměrnému platu. Za první pololetí letošního roku jsme zhruba na těch sto sedmi a něco, takže pořád tam je velmi velký prostor, aby vláda realizovala svoje sliby.

Konstatoval před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Je ministryně školství Petra Buzková, host Interview BBC, ochotna připustit, že její aktivita ohledně zvyšování platů není dostatečná?

No, já nejsem ochotna připustit to, že moje aktivita ohledně zvyšování platů není dostatečná, protože za působení na ministerstvu školství platy pedagogických pracovníků stouply právě o dvacet tři procent. A myslím si, že to není úplně málo. Víte, ono to číslo, které použil pan předseda Dobšík, sice že jsou na sto sedmi procentech průměrného platu, je sice číslo správné, ale je to číslo do značné míry zavádějící. To je totiž číslo, které se týká všech zaměstnanců ve školství, to znamená jak učitelů, tak ale i školníků a kuchařek ve školních jídelnách. Když budeme hovořit o pedagogických pracovnících, to znamená, vlastně o těch, kteří jsou skutečně vládní preferencí, dostaneme se k číslům jiným. V současné době se dá říct, že platy učitelů základních, středních a vyšších odborných škol jsou zhruba na sto osmnácti procentech průměrného platu a...

Stejně vám ale tedy zbývá dvanáct procent, jak by argumentoval určitě František Dobšík.

Takhle, v tom by měl bezesporu pravdu. A podaří-li se mi dosáhnout toho, co je v tuto chvíli jednou z mých dvou hlavních priorit ve státním rozpočtu, a sice toho, aby se ve školství nemusely snižovat stavy o dvě procenta v příštím roce, jsem přesvědčena o tom, že platy učitelů základních, středních a vyšších odborných škol by se poprvé dostaly přes sto dvacet procent průměrného platu. Jak je to tedy s těmi dvěmi procenty? Problém je v tom, že ministerstvo školství, pakliže se mi nepodaří prosadit ten požadavek na to, aby se nám nekrátila už ta dvě procenta, dostane o ta dvě procenta méně peněz. Nicméně vzhledem k tomu, že my nejsme zaměstnavateli těch učitelů a tím pádem nejsme schopni, nemůžeme vlastně snížit ty počty o ta dvě procenta, dochází k tomu, že pakliže zřizovatelé ty počty o ta dvě procenta nesníží, a k tomu bohužel dochází v minulých dvou letech, protože za poslední dva roky, kdy se měly snížit počty o čtyři procenta, se snížily pouze o necelé tři procenta, tak vlastně dochází k tomu, že ti učitelé, kteří tam jsou vlastně přes ten počet, který by tam měl být, jsou financováni z části peněz, která by jinak patřila do nadtarifních složek těch ostatních učitelů, kteří by zůstávali. To znamená, že to uměle snižuje výši odměn v regionálním školství.

Paní ministryně, když tedy zůstanu u toho základního, nejdříve u toho, kolik vám navrhlo ministerstvo financí v rozpočtu na příští rok na platy, tedy navýšení zhruba o dvě a půl procenta, vy jste jako ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy měli čtyři a půl procenta. Je podle vás reálné ještě čtyři a půl procenta vybojovat od ministra Sobotky?

Pakliže se mi podaří, aby nebyla snížená ta dvě procenta v regionálním školství, tak finanční prostředky, které máme k dispozici, vystačí zhruba na navýšení o čtyři a půl procenta.

A pak by se dostaly platy pedagogických pracovníků nad sto dvacet procent průměrného platu v zemi.

Učitelů základních, středních a vyšších odborných škol, protože tady je potřeba pro poctivost říct, že do toho úmyslně nepočítám učitele, nebo především tedy učitelky, ale učitelky i učitele mateřských škol, protože ti také nemají povinnost vysokoškolského vzdělání, jako mají tuto povinnost učitelé základních, středních a vyšších odborných škol.

Vy jste už v tomto Interview BBC řekla, že když se do těch platů započítají platy technického nebo obslužného personálu, mohu-li použít toto sousloví, na školníky, kuchařky a tak dále a tak dále, že se sníží průměrný plat ve školství na těch sto sedm procent průměrné mzdy v zemi. Není vám líto, že například, pokud se nemýlím, tak právě školníci, kuchařky berou podprůměrnou mzdu a ta se pohybuje kolem deseti tisíc čtyř set korun.

Líto mi to samozřejmě je a já jsem dokonce jednala s odbory a chci o tom jednat s panem ministrem Škromachem, že právě školníci by mohli být tou kategorií zaměstnanců, kteří by se přemístili do vyššího tarifu v katalogu prací, protože jejich práce je poměrně velmi kvalifikovaná. Nicméně na druhou stranu u ostatního technického nebo obslužného personálu, jak vy to říkáte, oni jsou prostě zařazeni do stejných tarifních tabulek jako lidé, kteří vykonávají stejnou práci v jakémkoliv jiném resortu.

V jaké třídě jsou nyní školníci a kam je chcete posunout zhruba, o jeden, nebo o dva stupně?

Představovala bych si posunutí o jeden stupeň.

A ještě mi naznačte, je reálné, že na to budete mít peníze, když školníky, ono jich asi není tolik v České republice, ale když školníky posunete do vyšší platové třídy?

Já si myslím, že by to bylo, že bychom to mohli finančně utáhnout.

A ještě to, abychom nezamluvili reálnost toho, že vám ministr financí Bohuslav Sobotka ustoupí v tom, abyste nebyli kráceni o dvě procenta snižování.

Tohle to už není věc toho, jestli mně ministr Sobotka ustoupí, anebo neustoupí. Tady se jedná o hrozně velké peníze, protože to nesnížení o dvě procenta představuje více než jednu miliardu korun. To znamená, je to jeden z požadavků, o kterém, za prvé, budu ještě jednat s premiérem Paroubkem, ale který také vznesu na vládě a pravděpodobně o něm rozhodne hlasování vlády.

Když se podíváme na to, že před vámi je necelý poslední rok působení v pozici ministryně školství. Pokud byste měla stručně, jasně, výstižně vyjmenovat tři priority na těch posledních zhruba deset měsíců, které priority byste zmínila?

No, tak myslím, že ty tři priority jsou poměrně jasné. První priorita, o které bych mluvila, je zákon o dalším vzdělávání, neboli tedy zákon o získávání dílčí kvalifikace, novou vzdělávací soustavu. Tento zákon již byl schválen vládou a nyní bude postoupen do Poslanecké sněmovny. Já tento zákon považuji za velice významný, protože tento zákon vlastně umožní to, aby člověk neformálním způsobem získal osvědčení o dosaženém vzdělání. To znamená, pakliže někdo je dobrý instalatér, ale nemá na to výuční list, že je dobrým instalatérem, tak prostě on bude moci jít a složit si pouze zkoušky z toho, že je instalatér, a tím získá výuční list, aniž by musel absolvovat vlastně celé formální vzdělávání ve škole, nebo pakliže někdo vlastně vystuduje už jednu střední odbornou školu a bude chtít vlastně mít kvalifikaci ještě na jiné střední odborné škole, nebude se vlastně už muset učit ty všeobecné předměty, které se učí na všech školách stejně, ale případně pouze složí zkoušky z těch dalších odborných předmětů. Já si myslím, že tento zákon je velice dobrý a je to zákon, který i může určitým způsobem pomoci rozhýbat náš pracovní trh.

Priorita jedna.

Takže mým úkolem vlastně bude teďka tento zákon prosadit v Poslanecké sněmovně tak, aby mohl do konce volebního období vstoupit v účinnost. Priorita dvě je pokračování reformy financování veřejných vysokých škol. Za mého působení na ministerstvu školství byla připravena v široké spolupráci s vysokými školami i dalšími vědeckými institucemi i jejich reprezentacemi reforma financování veřejných vysokých škol, která vlastně si předsevzala za úkol vnést do našich vysokých škol zvýšení kvality a také vlastně pomoci určitému chronickému podfinancování našich veřejných vysokých škol.

Pokud se nemýlím, tam jde nyní o dvě a půl miliardy, které byste chtěla získat ve státním rozpočtu.

V současné době mně chybí zhruba dvě miliardy, protože zhruba osm set milionů již v mé rozpočtové kapitole je zakomponováno, nicméně já věřím tomu, že tyto další dvě miliardy získám, vzhledem k tomu, že vláda, byť to byla tedy ještě vláda Stanislava Grosse, při schvalování koncepce reformy financování veřejných vysokých škol také schválila tabulku s rozpočtovým výhledem na další roky a pro ten rok dva tisíce šest tam je plánovaná částka dvě celé osm miliardy. Samozřejmě...

Když tyto dvě miliardy nezískáte na reformu vysokých škol, co především tím bude zpomaleno v souvislosti s reformou?

Byl by to samozřejmě velký problém z toho důvodu, že prostě ta reforma již byla nastartována a došlo by vlastně k tomu, že kroky, které se již staly, by byly tak nějak v průběhu jejich nabíhání zbržděny. Samozřejmě že ta reforma...

Tím máte na mysli konkrétně co?

...se týká konkrétně toho, že dochází ke zvyšování normativu na studenta, což je velice důležité pro vysoké školy, protože to jejich podfinancování jsou především provozní finanční prostředky. Dochází k tomu, že se rozsáhlejším způsobem modifikuje například financování doktorandských programů. V minulém roce bylo již rozhodnuto o tom, že finanční prostředky na koleje nebudou dostávat vysoké školy, ale budou placeny přímo studentům jako dávka. A je třeba, aby se finanční prostředky vyplácené studentům navýšily.

A třetí priorita?

Třetí priorita, kterou považuju také za neméně důležitou, je otázka zavádění školského zákona a zákona o pedagogických pracovníků do praxe. Je to především záležitost kurikulární reformy. Ono to zní tak jako pro lidi nevábně, protože si pod tím často neumějí něco představit, ono to kurikulum, už to jenom vyslovit, musím říct, že s tím mám taky někdy problém...

To je obsah vzdělávání, když to řekneme laicky a česky.

Je to obsah vzdělávání a jedná se vlastně o to, že se přechází od osnov k takzvaným rámcovým vzdělávacím programům. To byl právě jeden z důvodů, proč jsem si vybrala tu školu v Mělníce, na které jsem dnes byla, protože toto byla jedna ze škol, které pokusně ověřovaly tento program rámcového vzdělávání pro základní školu. Tato škola je s tím velice spokojena a má s tím velice dobré výsledky. Ten rámcový vzdělávací program vlastně dává každému pedagogovi možnost, aby se podíleli na vytváření určitého modelu, nebo dokonce můžu říct určitého know-how toho, jakým způsobem se ve škole bude učit. Je to určité balancování na hraně mezi tím, co jsou ještě ty formální znalosti, které se nezbytně musí naučit, a vlastně mezi kreativitou. Dává možnosti vytváření určitých programů při výuce, to znamená daleko větší možnost, aby studenti měli, nebo studenti, hlavně žáci teda tady na tom prvním stupni měli možnost uvažovat v souvislostech, aby měli možnost o věcech přemýšlet, vyvozovat různá stanoviska, ale...

Vy jste tedy, když vám vstoupím do řeči, popsala tři hlavní priority Petry Buzkové na následujících deset měsíců, kdy ještě budete ministryní školství. Až na výši platů mají představitelé školských odborů na adresu vás jako ministryně školství poměrně mnoho slov uznání a chvály. Tady jsou opět slova předsedy Českomoravského konfederace odborových svazů Františka Dobšíka.

FRANTIŠEK DOBŠÍK (zvukový záznam): Já bych to viděl v několika rovinách. Co se týká vůbec vztahů nás jako odborové centrály vůči jejímu ministerstvu, které vedla, tak si myslím, že ten tým, který tam vytvořila, že dokázal vytvářet v podstatě kvalitní podklady. To, že byly schváleny nové školské zákony, to je rozhodně její obrovský podíl, že takové zákony se neschvalují každý rok, to je v podstatě na takřka jednu generaci. Takže tady si myslím, že to, i když můžeme mít určité výhrady, ale je to, si myslím, krok kupředu, ať to zpochybňuje kdokoliv jakkoliv, ale jsou tam třeba ty dluhy, jak už hovořím, co se týká platů, a tady si myslím, že by paní ministryně ještě mohla sehrát tu závěrečnou finální roli, aby se na ni vzpomínalo opravdu v dobrém, a nejenom v těch některých věcech, které jí byly vyčítány.

Říká v rozhovoru pro BBC šéf školských odborů František Dobšík. Jiný názor na působení Petry Buzkové v pozici ministryně školství má opoziční ODS. Její stínový ministr školství, poslanec Walter Bartoš předložil veřejnosti, cituji doslova, desatero reforem pro české školství, které chce ODS uskutečnit, pokud příští rok v červnu vyhraje volby. Považujete, paní ministryně, některou věc ze zmiňovaného desatera, kterou máte před sebou, za ze svého pohledu prospěšnou pro školství?

No, já se musím omluvit, já vlastně jsem, pane redaktore, dostala to desatero teď od vás poprvé, to znamená, já jsem ještě neměla možnost se s ním podrobně seznámit. A já bych samozřejmě strašně nerada jednoznačně odsoudila něco, co jsem ještě neměla možnost pořádně prostudovat. To by nebylo korektní.

Je to ale deset bodů, které jsou poměrně obecné na jedné stránce.

Já tady třeba vidím bod - budeme podporovat stáže a zahraniční vysokoškolské studium. Já s tímhle tím mohu jenom vřele souhlasit a mohu říct, že se tak již děje a že ministerstvo školství se snaží maximálně vytvářet podmínky pro vysoké školy, aby tak mohly činit. Nebo tady další bod, desátý - získat vzdělání musí být možné kdykoliv v průběhu života. No, opět...

Taky se tam píše - odstraníme všechny byrokratické a další překážky, které dnes brání v přístupu ke vzdělávání nebo k získávání ke vzdělávání kdykoliv v průběhu života, včetně vzdělávání vysokoškolského. Kdo si chce zvýšit kvalifikaci například kvůli získání práce, musí mít efektivní možnost?

S tím lze obecně naprosto souhlasit. Já jsem přesvědčena...

Záleží, jestli jste dělala maximum pro odstraňování byrokratických překážek...

Já myslím, že určitě a kromě toho právě ten zákon o dalším vzdělávání, o kterém jsem před chvílí mluvila, z velké části naplňuje tento bod. To znamená, ano, jsou zde věci, které jsou naprosto možné. Na druhou stranu pak jsou zde věci, které vidím jako, řekněme, poněkud obtížné, protože třeba - zrušíme kvóty a další zbytečnou byrokracii bránící nabídce vzdělání - to sice zní hrdě, ale dále už tady pan poslanec píše, že o tom, jaké obory a jakou formou bude škola nabízet, bude rozhodovat ředitel školy a její zřizovatel podle závazných rámcových vzdělávacích programů. Víte, to zní sice velmi logicky, jenomže dneska vlastně povolení dalšího oboru škole musí rozhodovat ministerstvo a ono to má jednoznačně své důvody. Prostřednictvím ministerstva ta škola dostává finanční prostředky na provozování těchto oborů, a to znamená, že kdyby se ministerstvo vzdalo možnosti rozhodnout o tom, zda škola smí, anebo nesmí otevřít nový obor, tak by v podstatě rozhodlo o tom, že každá škola si smí nabrat nové obory a to ministerstvo je ovšem musí zaplatit. To znamená, že to ministerstvo se maximálně snaží školám vycházet vstříc, ovšem samozřejmě za předpokladu, že na to má. Takže tady...

Narážíte, že by to mohlo znamenat poměrně velké deficity na straně ministerstva školství, pokud by ODS tento plán chtěla uskutečnit?

Tohle by zcela jistě deficity znamenalo.

V dokumentu ODS je nejprve, v tom desateru reforem pro české školství je nejprve seznam pěti, a teď opět cituji doslova, "špatných kroků socialistů, které je zapotřebí okamžitě zrušit." V bodě číslo jedna stojí, citujme doslova: "Vrátíme zpět možnost volit si z více než jedné školy." A v odůvodnění se píše: "Komplikovanější práce při zpracování a vyhodnocení přijímacího řízení na straně škol nemůže být důvodem k omezení počtu přihlášek ke studiu. Uchazeč musí mít možnost pokusit se uspět v přijetí na více školách a vybrat si ze škol, kde při přijímacích zkouškách úspěšně obstál." Je to, řekněme, už několik měsíců starý spor mezi vámi a mezi Walterem Bartošem týkající se přijímaček na střední školy a jejich omezování. Walter Bartoš v Poslanecké sněmovně neuspěl se svojí poslaneckou iniciativou, aby si mohli studenti podávat libovolné množství přihlášek na střední školu. Co by to znamenalo, pokud by byl tento krok, který vy jste prosadila do školského zákona, pokud by byl zrušen a ODS by ho zrušila?

No, tak samozřejmě záleží na tom, když by byl zrušen, jakým zněním by byl nahrazen a co by bylo umožněno. Já bych jenom chtěla říct, že ten návrh pana poslance Bartoše mimo jiné neprošel v Poslanecké sněmovně i z toho důvodu, že pan poslanec Bartoš nebyl ochoten vyčkat do té doby, než se bude moci udělat podrobná analýza toho, jakým způsobem přijímací zkoušky proběhly v tom letošním prvním roce toho nového systému a jaké budou výsledky...

Vy tu analýzu už máte k dispozici?

Já v tuto chvíli tyto výsledky ještě nemám, protože abychom mohli vyhodnotit třetí kola přijímacího řízení, potřebujeme čas zhruba do desátého září. To znamená, že já počítám s tím, že výsledky této analýzy zveřejním na tiskové konferenci zhruba někdy v polovině měsíce září. Na druhou stranu dílčí výsledky, které zatím máme, poměrně jednoznačně ukazují, že například i v Praze, kde je samozřejmě obrovský zájem o přijímání na střední školy, především na gymnázia, že zde kromě několika výjimek skoro všechny školy vypisovaly třetí kola. To znamená, že vlastně každý žák, který se nedostal v tom prvním kole, měl obrovskou možnost se dostat i ve druhém a třetím kole. A asi až na opět několik výjimek vlastně všechna gymnázia v Praze vypisovala druhá kola. To znamená, ta možnost se tímto systémem dostat do zvoleného oboru, všechno nasvědčuje tomu, že byla vysoká, ale já bych skutečně ráda počkala na ta přesná čísla.

Což budete mít v polovině září.

V polovině září.

Jak jste řekla doslova, ale první náznaky analýzy ukazují, že nedošlo k omezení možnosti studentů...

Přesně tak to bylo, ale jenom jestli můžu ještě něco říct k tomu desateru reforem pro české školství, je tu reforma ještě jedenáctá a ta se mi skutečně velmi líbí, protože tu bych skutečně plně podpořila. Tady pan poslanec Bartoš navrhuje, aby ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v České republice bylo přejmenováno na ministerstvo vzdělávání, vědy a sportu, protože to lépe vystihuje jeho funkce. S tím naprosto souhlasím.

A tak udělejte něco, paní ministryně, pro to, ať to realizujete, ať to uskutečníte. To je tak těžké přejmenovat ministerstvo?

Takhle, je to těžší, než si myslíte, protože ministerstvo se musí přejmenovat kompetenčním zákonem, to znamená, k té změně musí dojít prostřednictvím zákona, ale uvědomte si, že to ministerstvo musí zainvestovat například změnu všech hlavičkových papírů, všech tabulek. To znamená, ona je to bohužel poměrně finančně náročná záležitost. Já bych to už jinak docela ráda udělala a vzhledem k tomu, že...

Vám se také nelíbí, vám se také nelíbí název ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy?

Ne, mně to ministerstvo vzdělávání přijde mnohem lepší vlastně již z toho důvodu, že pod ministerstvo školství také spadají vysoké školy a ministerstvo školství je také vlastně nejvyšším orgánem, který..., správním orgánem, který odpovídá za výzkum, což z toho názvu vlastně vůbec není známo. To znamená, jak říkám, ten nový název se mi líbí daleko víc, ale přiznám se, že jsem měla asi jiné priority na prosazení než název vlastního ministerstva.

Tak alespoň můžete stínovému ministru školství Walteru Bartošovi z Občanské demokratické strany nechat udělat propočet, kolik by to stálo, pokud by se měnil název ministerstva, pokud nemáte takové propočty na ministerstvu školství zatím udělány.

Ony určitě někdy budou, ale já věřím, že pan poslanec Bartoš, on je to člověk pracovitý, že si s tím rád pohraje.

Ale on se asi nedostane k těm údajům, to tvrdí každý stínový ministr, že ten aparát máte vy, skuteční ministři a oni stínoví...

Jakékoliv údaje, kdy pan poslanec Bartoš po ministerstvu chtěl, tak je vždycky dostal.

To znamená, že když vás požádá o to, kolik by stálo přejmenování ministerstva, ráda...?

Tak mu to ministerstvo určitě spočítá.

Ráda mu to poskytnete. Začátkem týdne se veřejnost dozvěděla, že Petra Buzková, host Interview BBC, odchází z politiky. Příští rok v červnu už nebude kandidovat ve volbách.

PETRA BUZKOVÁ (zvukový záznam): Já bych byla nerada, kdyby z toho prostě vzniklo nějaké drama nebo vytváření nějaké kauzy, nebo nějaký pocit, že se jedná o nějaký spor, protože nic takového to prostě není. Já myslím, že řada z vás, kteří se mnou v minulosti dělali nějaké rozhovory, tak vědí, že jsem mnohokrát naznačovala, že o tom velmi uvažuji. Uvažovala jsem o tom dávno a teď padlo konečné rozhodnutí. Žádný bezprostřední impuls nebyl. Berte to tak, že já jsem samozřejmě chtěla to své rozhodnutí zveřejnit co nejpozději, ale na druhou stranu vzhledem k tomu, že už začínají probíhat rozsáhlé diskuse o složení kandidátek, o tom, kdo bude leaderem ve kterém kraji a podobně, tak jsem to rozhodnutí prostě nemohla déle odkládat.

Oznámila začátkem týdne Petra Buzková, ministryně školství, host Interview BBC. Premiér Jiří Paroubek po oznámení vašeho odchodu z politiky prohlásil, teď cituji doslova: "Věřím, že až si Petra Buzková po pár letech odpočine od politiky a získá zkušenosti z normálního života, což je čas od času přínosné pro každého politika, bude dobrou personální rezervou v rámci ČSSD," konec citátu. Vy počítáte s tím, že se z vás stane personální rezerva ČSSD?

Tak já si myslím, že být personální rezervou zní docela hrdě. Mně to nevadí. Já samozřejmě nemohu vyloučit, že za nějaký rok se třeba domluvím se sociální demokracií a budu za ni kandidovat do Senátu. Já nic takového nevylučuju, ale říkám narovinu, nemám nic takového dopředu v plánu.

Když jste na tiskové konferenci právě mluvila o možnosti kandidovat do Senátu, byla to jen nadhozená možnost, nebo opravdu vás Senát tak láká, druhá parlamentní komora?

Byla to opravdu jen nadhozená možnost. Skutečně nemám nic takového dopředu v plánu, pouze jsem chtěla ilustrovat, že samozřejmě nemohu říct, že se do politiky nikdy zpátky nevrátím. Já jsem v politice prožila obrovský kus života, byl to život se vším všudy, to znamená, bylo v něm dobré, bylo v něm špatné, hodně jsem se v něm naučila a já jsem na politiku nijak nezanevřela. Já prostě akorát chci už něco jiného.

Narůstalo vaše rozhodnutí odejít z politiky, protože v několika rozhovorech jste už podobné věci naznačovala, s tím, jak se vyvíjela situace v ČSSD i ve vládě? Pád Stanislava Grosse, všechny ty aféry, nyní de facto jste oznámila odchod ve chvíli, kdy česká veřejnost a česká média žijí aférou kolem privatizace Unipetrolu a pochybnostmi.

No, já si myslím, že tyhle ty věci se prostě nedají spojit. Ono to akorát prostě vyšlo do stejného času. Já jsem to, zda budu, anebo nebudu kandidovat v příštích volbách, musela oznámit zhruba právě touto dobou, protože desátého září bude pražská organizace rozhodovat o tom, kdo bude leaderem pražské kandidátky. Jak už jsem řekla, spousta lidí se mně ptalo, proč jsem to neudělala tak, že bych souhlasila s kandidaturou, byť jsem si to mohla kdykoliv rozmyslet a z té kandidátky odstoupit. Já si myslím, že by to vůči té straně bylo strašně nefér, kdybych se nechala na kandidátku napsat a potom z kandidátky odešla, nebo kdybych se dokonce nechala zvolit do Poslanecké sněmovny a z té Poslanecké sněmovny odstoupila, to by zase bylo nefér vůči veřejnosti.

A co možná námitka, že sociální demokracie prožívá de facto od odchodu Vladimíra Špidly z pozice premiéra své nejtěžší okamžiky, které pravděpodobně nekončí, jak ukazují i ty nejnovější aféry i kolem privatizace Unipetrolu?

Já si nemyslím, že sociální demokracie prožívá svoje nejtěžší okamžiky. Sociální demokracie je momentálně na vzestupu. Sociální demokracie vkládá velké naděje do současného premiéra a leadera příští volební kampaně Jiřího Paroubka a já si myslím, že Jiří Paroubek má obrovskou šanci dovést sociální demokracii k velkému úspěchu v příštích volbách. To znamená, že já naprosto nesouhlasím s tím, že bych odcházela ze strany v době, kdy je na tom strana nejhůř. Já jsem ve straně prožila celá léta, dobu, kdy strana byla v opozici, kdy ve straně nebyli vůbec žádní lidé, kteří by byli v nějakých oficiálních funkcích. To znamená, že toto rozhodně není nejhorší období sociální demokracie.

Počítáte s tím, že se zapojíte do předvolební kampaně ČSSD, byť jste na odchodu?

Jako ministryně sociálnědemokratické vlády samozřejmě sociální demokracii ve volebních kampani podpořím.

Co se vám honí hlavou, když přemýšlíte o tom, o čem média nyní referují, to znamená ona údajná korupce kolem privatizace Unipetrolu a špatný obraz, který to vrhá na ČSSD, a možné ohrožení kandidatury Stanislava Grosse ve Středočeském kraji?

Já se musím přiznat, že se v té aféře vlastně vůbec nevyznám. Já jsem samozřejmě o ní řadu věcí četla, řadu věcí slyšela, některé věci slyšela i včera ve vládě, ale vzhledem k tomu, že byly v důvěrném režimu, tak o nich nemohu mluvit. Na druhou stranu nechápu vlastně tam jednu věc, protože tady se jedná o privatizaci Unipetrolu, která nikdy nebyla zpochybňována. Tato privatizace měla jedno jediné kritérium, a to byla cena. A skutečně zvítězil ten zájemce, který nabídl nejvyšší cenu, a Evropská komise se jasně vyjádřila, že se jedná o zcela korektní tržní cenu této firmy. To znamená, došlo k privatizaci, která není nijak zpochybňována, myslím, že je de facto nezpochybnitelná, a najednou zde vznikají nějaké takovéto aféry, či dokonce, troufám si říci, zpravodajské hry. Já se přiznám, já jsem se nikdy nezabývala příliš těmito bezpečnostními službami a různými zpravodajskými hrami a jsem ráda, že už se s nimi nebudu muset nikdy zabývat. Prostě zabývat se s nimi nechci, ale celé této kauze hluboce nerozumím a pro mě postrádá logiku.

Konstatuje Petra Buzková, ministryně školství. Děkuju, že jste byla hostem Interview BBC. Těším se do června příštího roku ještě na další rozhovory, než definitivně z politiky odejdete. Někdy příště na shledanou.

Ráda přijdu, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.
Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

ODS slibuje voličům změny ve školství

PRAHA 1. září (ČTK) - Pokud za necelý rok zvítězí ve sněmovních volbách občanští demokraté, budou chtít po osmileté vládě sociálních demokratů znovu změnit podmínky studia na základních a středních školách. Připraveny mají i návrhy změn ve vysokém školství a financování vědy. Desatero připravovaných změn představil novinářům v první den nového školního roku stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš.

V prvním roce vlády by občanští demokraté chtěli vrátit zpět možnost hlásit se na víc středních škol. Letos si děti pro první kolo přijímacího řízení psaly jen jednu školu, dříve se mohly hlásit na jednu veřejnou a libovolný počet škol soukromých. Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) dnes v pořadu stanice BBC uvedla, že dílčí výsledky analýzy nového systému přijímacích zkoušek ukazují, že žáci měli velkou šanci dostat se na zvolený obor. Když ne v prvním, tak v druhém nebo třetím kole přijímacího řízení.

"Například v Praze, kde je velký zájem o střední školy, zejména gymnázia, zde kromě několika výjimek skoro všechny školy vypisovaly třetí kola přijímacího řízení," uvedla.

ODS by také chtěla zrušit pravidla omezující provoz malých škol a kvóty pro vypisování studijních oborů. Obory povoluje ministerstvo školství, Bartoš navrhuje, aby toto rozhodnutí bylo na řediteli školy a jejím zřizovateli. Stávající stav má podle Buzkové své opodstatnění. Prostřednictvím ministerstva škola dostává peníze na provozování oborů. Pokud by o jejich otevření přestalo rozhodovat, pak by to mohlo způsobit deficit v rozpočtu ministerstva, protože by školám muselo peníze stejně dát, řekla.

Za diskriminaci ze strany státu považuje Bartoš také přerozdělování peněz na vzdělávání institucím, nikoliv občanům. Na stejné dotace by podle něj měly mít právo kromě státních škol i ústavy soukromé a církevní.

Reformy vysokého školství by chtěli občanští demokraté nastartovat v prvním roce vlády. Více lidí než nyní by podle Bartoše mělo studovat na vysokých školách obory, které chtějí. Podmínky k tomu podle něj nastaví nový systém financování. Stejně jako současná vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU slibuje ODS více peněz vědě, a to spolufinancováním projektů soukromých firem.

Posledním bodem změn ve školství, jejichž přípravu chce Bartoš představit na programové konferenci 10. listopadu, jsou změny v systému celoživotního vzdělávání. Vláda sice ve středu přijala zákon, který umožní formou zkoušek lidem v každém věku zvyšovat si kvalifikaci, to však není podle Bartoše dostatečné.

Od myšlenky, že vzdělávání není jen věcí školní docházky v první fázi života, odvodil Bartoš také jedenáctou změnu. Ministerstvo, které chce po volbách vést, by se podle něj mělo jmenovat Ministerstvo vzdělávání, vědy a sportu ČR, nikoli Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jak se úřad jmenuje v současnosti. Tento návrh se Buzkové líbí a souhlasí s ním. Název by se však mohl změnit jen zákonem a navíc by to stálo hodně peněz, dodala.

Buzková by chtěla zvýšit platy školníků

PRAHA 1. září (ČTK) - Ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) by chtěla zvýšit platy školníků. Chce proto jednat s ministrem práce a sociálních věcí Zdeňkem Škromachem (ČSSD), aby byli přesunuti do vyššího tarifního stupně v katalogu prací. To znamená, že by se jim zvýšila základní mzda. Buzková to dnes řekla ve vysílání rozhlasové stanice BBC.

Ministryně navrhuje, aby byli posunuti o jeden stupeň výš. Podle jejích slov by toto zvýšení měl její úřad finančně zabezpečit ze svých zdrojů. Uvedla, že školníci vykonávají vysoce kvalifikovanou práci a vyšší mzdu by si zasloužili.

Nepedagogičtí pracovníci, mezi něž se řadí kromě školníků také kuchařky nebo uklizečky, mají podle informací školských odborů průměrný plat zhruba 10.400 korun. Průměrný plat v zemi je více než 18.700 korun.