Václav Moravec moderátor BBC

Jiří Pěkný ve studiu BBC

Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je ředitel České obchodní inspekce Jiří Pěkný. Vítejte, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Kdy jste byl naposledy jako zákazník oklamán, či jste se cítil podveden?

Tak, já se přiznám, že já jsem velice příjemným spotřebitelem. To znamená, já ani tak nezkoumám, jestli jsem byl oklamán či ne.

Počkejte, to znamená, že se u vás neprojevuje nemoc z povolání, i když jste byl devět let přímo inspektorem České obchodní inspekce?

Snad právě proto se to u mě neprojevuje.

Počkejte, proč právě proto, protože člověk toho má dostatek v práci, to znamená, že to, co si kupuje, tak se na to radši nedívá?

Tak, snad ne nedívá, ale prostě práce je jedna věc a mé soukromí je věc druhá a já tam prostě práci nějakým způsobem, jak se říká, nezatahuji.

Když jste se před víc než rokem a půl ujímal pozice ředitele České obchodní inspekce, krom jiného jste v rozhovoru pro deník Právo prvního března roku 2004 prohlásil, cituji doslova: "Počet kontrol České obchodní inspekce není sám o sobě kritériem, jímž by se dala posuzovat míra úspěšnosti tohoto orgánu." Můžete být konkrétní v odpovědi na otázku, co je tedy hlavním kritériem, kterým můžeme poměřovat úspěšnost České obchodní inspekce?

Tak, tady nejde ani tak o úspěšnost, ale o to, abychom ochránili spotřebitele před jednak nebezpečnými výrobky, nebo dalšími věcmi, který se týkají ochrany spotřebitele.

Můžete být ještě konkrétnější, to znamená, co především je podle vašeho názoru hlavním kritériem práce České obchodní inspekce, na kterou by se také měla zaměřit veřejnost?

Tak, je to, jak jsem již říkal, ochrana spotřebitele jednak před nebezpečnými výrobky a v poslední řadě třeba ochrana před tím, aby v restauračních zařízeních dostávali to, co mají a v takové kvalitě, jaké mají, aby mohlo dojít k ohrožení života, zdraví tohoto spotřebitele.

V tom citovaném rozhovoru pro deník Právo jste také prvního března roku 2004 vyřkl stížnost, že lidé například příliš nevyužívají možnosti pravidelných setkání s inspektory České obchodní inspekce, kteří by je mohli informovat a odpovídat jim na dotazy, opět cituji doslova: "Tato naše služba je zatím málo známá. Přitom podněty spotřebitelů jsou jedním ze zdrojů informací pro naši práci, jejich počet roste meziročně zhruba o šest procent." Nakolik se za víc než rok a půl během vašeho ředitelování podařilo zpopularizovat službu setkávání se veřejnosti s inspektory České obchodní inspekce?

Tak, v současné době máme na každém bývalém okresním městě pobočku, kde inspektoři buďto jednou za deset nebo čtrnáct dní radí spotřebitelům a podnikatelům a v současné době můžu říct, že je to věc natolik známá, že sháníme další kapacity, abychom byli schopni spotřebitelům a podnikatelům poradit.

Á propos, kolik zaměstnáváte jako Česká obchodní inspekce celkem lidí?

Tak, Česká obchodní inspekce má dohromady pět set zaměstnanců, z toho čtyři sta dvacet inspektorů.

A kolik byste potřebovali, když je tato služba tak populární?

Tak, samozřejmě, že navýšení zaměstnanců by bylo velice hezké, ale zatím v současné době věřím, že takových třicet lidí, že by dostatečně pokrylo jednak nárůst našich kompetencí a jednak i ty poradensko-informační služby, které děláme pro spotřebitele.

Je reálné, že třicet tabulkových míst navíc dostanete, zvlášť, když veřejná správa prochází auditem a došlo ke škrtům a snižování zaměstnanců o čtyři procenta?

Tak, Česká obchodní inspekce snížila stav svých pracovníků v loňském roce o dvacet a my jsme měli pět set dvacet zaměstnanců a tři sta osmdesát inspektorů. My jsme ten poměr změnili na ten, který jsem již sdělil, to znamená, že jsme o dvacet lidí snížili, ale s novými úkoly, s novými pravomocemi bysme prostě teďka v současný době potřebovali to navýšení o třicet zaměstnanců.

Které konkrétní nové úkoly a nové pravomoce máte hlavně na mysli?

Tak, jedná se jednak o to, že jsme se opět vrátili například do restauračních zařízení a jenom za první pololetí jsme udělali čtyři a půl tisíc kontrol, což znamená obrovský vytížení pro naše pracovníky. Dále jsme se opět zaměřili na otázku plagiátů na tržnicích, kdy v loňském roce jsme zabrali za jednu miliardu zboží. Předtím se zabíralo v průměru okolo tři sta padesáti milionů.

To jsou ty nové pravomoci, na které jsem se vás ptal?

Jednak nové pravomoci další, který teda jsou, je otázka kontrol drážního úřadu, otázka dalších kompetencí v zákonu 22, to je zákon o technických požadavcích na výrobky, kdy nabíhají další nařízení vlády, které nyní kontrolujeme.

Co kontrolujete na drážním úřadě?

Tak, je to od výhybek až po Pendolino, které bude v brzké době u nás jezdit.

Počkejte, teď přeci jenom ještě buďte konkrétnější. Jak Česká obchodní inspekce bude kontrolovat Pendolino a výhybky, to máte specialisty, kteří budou chodit po kolejích a kontrolovat výhybky?

Právě na to bychom ty specialisty potřebovali. To znamená, jsou to výrobky, na které musí být vydáno prohlášení o shodě a musejí být bezpečné. To znamená, naši pracovníci musejí posoudit, zda výrobky, které jsou, ať už jsou to ty výhybky nebo koleje cokoliv, zda jsou, nebo jejich možností je uvedení na vnitřní trh České republiky. To znamená, aby plnily svoji funkci tak, jak mají.

Přiznám se, že kontrola výhybek, kolejí a Pendolina mě teď opravdu zarazila. To už kontrolujete v této zemi téměř všechny výrobky, zdá se.

Tak, Česká obchodní inspekce je největší a nejdůležitější dozorový orgán na nepotravinářském trhu, to znamená, že opravdu Česká obchodní inspekce začíná kontrolovat židlemi a končí Pendolinem.

Naposledy se pozornost sdělovacích prostředků na Českou obchodní inspekci soustředila v souvislosti s kontrolou takzvaných čínských restaurací. Šest z nich jste nechali zavřít. Vy jste k poměrům v jedné z těch exotických restaurací v Kladně v rozhovoru pro týdeník Nedělní svět osmadvacátého srpna řekl, opět následuje doslovný citát: "Devět let jsem u České obchodní inspekce pracoval jako řadový inspektor přímo v terénu, ovšem to, co jsme odhalili v Kladně, jsem za celou svou profesní kariéru neviděl. To nebyl jen nepořádek, to byla plíseň na stěnách, skapávající tuk, ze zářivek pastičky na myši mezi nádobím." Proč jste se rozhodli pro razantní kontroly v restauracích s exotickým jídlem?

Tak, Česká obchodní inspekce v posledních dvou měsících dostala dosti značný množství podnětů na nekvalitní jídla v restauračních zařízeních asijského typu a jeden z podnětů právě byl na restauraci v Kladně, kde jsme udělali kontrolu. První kontrola, když mě o ní inspektoři přímo informovali, tak jsem tomu jaksi nevěřil, okamžitě jsme to předali hygienikům a za dva dny jsme udělali následující kontrolu a byl jsem rád, že inspektoři rozhodli tuto provozovnu zavřít.

Vy jste celkem zavřeli šest provozoven. Hygienikům, byť jste tvrdil, že po té první kontrole v Kladně jste celou věc předali hygienikům, tak hygienikům se nelíbilo, že si vaše inspekce minulý týden vzala na mušku i pořádek v tuzemských provozovnách veřejného stravování, což hygienici považují za to, že jste jim, lidově řečeno, fušovali do řemesla.

Tak, v žádném případě jsme jim nefušovali do řemesla. Zákon o Český obchodní inspekci nám dává jasně za povinnost kontrolovat provozní a osobní hygienu a my jsme pouze naplňovali to, co nám dává zákon za povinnost.

Kvůli ale kontrolám těch takzvaných čínských restaurací jste se sešel v pondělí s hlavním hygienikem České republiky Michaelem Vítem, který následně prohlásil, opět následuje citát: "Dohodli jsme se, že hygienický dozor stravovacích zařízení patří orgánům ochrany veřejného zdraví, čili hygienikům. Když Česká obchodní inspekce v rámci svých kontrol zjistí nějaké hygienické nedostatky, tak ihned o tom uvědomí ředitele příslušné krajské hygienické stanice." Proč tedy k podobnému setkání vůbec muselo dojít, když jste, jak tvrdíte, nefušovali hygienikům do řemesla?

Tak, tam to nejdůležitější, co tam je, tak je otázka ta, abychom prostě šli cestou společnou, to znamená, abychom netříštili síly. Pokud hygienici dělají okolo tří tisíc kontrol a my pět tisíc kontrol, tak samozřejmě, že naši pracovníci mají větší přehled o restauračních zařízeních a teďka nastavujeme nová pravidla, které by měly lépe ochránit spotřebitele.

Chcete tím říci, že po kontrolách těch takzvaných čínských restaurací bude docházet k lepší koordinaci mezi hygieniky a mezi Českou obchodní inspekcí?

Ano, to byl jeden z bodů, které jsme projednávali s hlavním hygienikem.

To znamená, že, rozumím tomu správně, že po kontrolách těch exotických restaurací bude docházet k dalším kontrolám, protože tato část trhu a ochrany spotřebitelů v České republice není dostatečně zajištěna?

Tady snad se nejedná, že by byla nedostatečně zajištěná ta ochrana toho trhu, ale může být lepší. To znamená, my se snažíme, aby ten spotřebitel byl lépe a více chráněn.

Ze zprávy České obchodní inspekce vyplývá, ostatně vy jste to tady také zmínil, že inspekce za prvních sedm měsíců letošního roku provedla 4259 kontrol provozoven veřejného stravování. Na různé prohřešky jste přišli ve čtyřiceti dvou procentech inspekcí, tedy necelá polovina inspekcí dopadla opravdu špatně. Jaké máte vysvětlení pro tak vysoké procento prohřešků?

Tak, bohužel v tomto se nepromítnou velká města jako je Praha, Brno, kde jsou ty prohřešky až okolo šedesáti procent.

To je ještě vyšší ve velkých městech jako je Praha, Brno?

Ano, ano, tam kde je anonymita, tak bohužel dochází jednak k velkému, můžeme říct, přímo okrádání spotřebitele. Jedná se tu hlavně o zahraniční turisty, kde my jsme využili i kolegů ze Slovenska a cizojazyčně mluvících našich inspektorů a potom můžeme říct, že v takových případech dochází až k sedmdesáti až osmdesátiprocentnímu zjištění.

To znamená, že tam jsou turisté zahraniční bráni až v osmdesáti procentech, lidově řečeno, na hůl. Jak je možné tento stav zásadně změnit, budete v té souvislosti dělat ještě větší, ještě přísnější kontroly?

Samozřejmě, že kontroly, budeme pokračovat v kontrolách, navýšíme jejich množství, ale zase na druhou stranu musím říct, že to není úplnej problém těch podnikatelů. V hodně případech to dělají pracovníci, kteří obsluhují. To znamená, podnikatel ani o tom neví. Podnikatel chce, aby se mu klientela vrátila, ale ten číšník, když vidí tu možnost, tak bohužel se chová tak, jak ukazují čísla.

Co ale můžete, protože pokud se nemýlím, tak vy postihujete z hlediska zákona provozovatele těch restaurací, veřejných stravovacích domů a podobně. To znamená, že jste více benevolentnější a upozorňujete de facto provozovatele, podívejte se, váš personál okrádá, když na jednu stranu jste se teď postavil za ty provozovatele, že často ani nevědí o tom, že jejich personál okrádá zákazníky?

Bohužel, zákon prostě dává tu odpovědnost na podnikatele, to znamená, ten podnikatel je ze strany České obchodní inspekce sankcionován, nikoliv ten, kdo prostě to předražení provedl.

Když se, pane řediteli, podíváte obecně na jednotlivé oblasti, které jako Česká obchodní inspekce máte v gesci a můžete kontrolovat restaurační zařízení, veřejné stravování, je to oblast, ve které jsou největší nedostatky a dochází k tak velkým pochybením, jak jste o tom mluvil, osmdesát až devadesát procent u cizinců, sedmdesát procent nedostatků v Praze a v Brně a čtyřicet dva procent špatných inspekcí v rámci celé České republiky, je to největší problematická oblast nyní?

Tak, jak jsem již říkal, tak Česká obchodní inspekce má obrovský rozsah. To znamená, toto je, jak bych řekl, nejvíce vidět ze strany spotřebitele. Tam na to jsou nejvíce upřeny oči spotřebitelů, ale samozřejmě Česká obchodní inspekce dělá další dozor, ať je to ochrana před nebezpečnými výrobky, to znamená dětské hračky, elektroinstalace a další věci, to znamená i tam dozorujeme, tam zjišťujeme někdy porušení zákona. To znamená, ve všech těchto oblastech je důležitá ta ochrana toho spotřebitele a uživatele.

Poprosím vás přeci jenom o konkrétní odpověď na moji otázku. Je v této oblasti, co se týče prohřešků, ta situace nejhorší a je to nyní priorita České obchodní inspekce?

Je to jedna z priorit, není to úplná priorita, ale samozřejmě, že se více zaobíráme restauračními zařízeními.

Jaké jsou ty další hlavní priority, které byste vedle restauračních zařízení teď aktuálně zmínil?

Tak, je to otázka ochrany duševního vlastnictví, to znamená západní Čechy, prodej plagiátů. Je to ochrana tělesně postižených, kdy v současný době děláme velké kontroly na pomůcky, kde bohužel taky jsme neměli zrovna nejlepší zjištění a obecně zákon 22, to znamená veškerý požadavky, který se týkají bezpečnosti, bezpečnosti výrobků.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes ředitel České obchodní inspekce Jiří Pěkný. Další téma služby bankovních domů. V květnu Česká obchodní inspekce vydala i následující tiskovou zprávu, opět cituji doslova: "Nespokojenost spotřebitelů s úrovní poplatků za bankovní služby a narůstající počet jejich stížností požadujících kontrolu, přiměly ředitele České obchodní inspekce k hledání cesty, jak účinně ochránit zájmy spotřebitelů před zneužíváním, zejména jejich závislosti na poskytovateli bankovních služeb a upravit nerovné vztahy v této oblasti." Platí stále vaše nespokojenost jako České obchodní inspekce?

Tak, Česká obchodní inspekce na začátku letošního roku dostala velké množství podnětů, co se týče bankovnictví.

Když, pane řediteli, používáte ono magické sousloví velké množství podnětů, kolik řádově podnětů to je, abyste označil a použil sousloví velké množství podnětů?

Tak, můžeme říct, že se jedná o víc jak o sto podnětů, což je velké množství. Bylo to i ze strany zahraničních klientů našich bank, kdy jsme rozhodli, že uděláme pracovní skupinu, která se tímto bude zaobírat. Když jsme zjistila, že ta problematika je velice rozsáhlá, tak jsme použili i renomovanou firmu Scott & Rose, která nám vypracovala určité materiály, určitá doporučení, které jsme poté předali ministerstvu financí jako náš příspěvek do veřejné diskuse.

Zmínil jste ministerstvo financí, český ministr financí Bohuslav Sobotka řekl už před týdnem, že očekává zlepšení bankovních služeb v České republice na úkor zisku bankovních domů a v rozhovoru pro BBC dodal:

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Banky šetří tím, že snižujeme daň z příjmů právnických osob. Za poslední tři, čtyři roky ušetřily více než čtyři miliardy korun. A já si myslím, že je úplně špatná filozofie, která přenáší veškeré náklady lepších, kvalitnějších služeb jenom na klienty tím, že se zvyšují poplatky. Myslím si, že banky by měly část svého zisku investovat do lepších služeb, měly by větší část svého zisku investovat do rozvoje služeb pro bankovní klienty.

Konstatoval před týdnem v rozhovoru pro BBC ministr financí Bohuslav Sobotka. Na stranu bank se v neděli v rozhovoru pro Českou televizi přiklonil viceguvernér České národní banky Miroslav Singer, když ke sporu ministerstva financí s největšími bankovními domy v České republice uvedl:

MIROSLAV SINGER (zvukový záznam): Sporné reflektuje skutečnost toho sektoru a jinými slovy ten spor se snaží dosáhnout věcí, které v mnoha případech jsou velmi nešťastné nebo zbytečně zatěžující a vychází přitom z představy, že v bankovnictví není dostatečná míra konkurence, nebo jsou nadbytečné zisky, což prostě není názor České národní banky.

Konstatoval v neděli v rozhovoru pro Českou televizi viceguvernér České národní banky Miroslav Singer. Kolik kontrol a čeho konkrétně se týkaly, které provedla Česká obchodní inspekce?

Tak, Česká obchodní inspekce je přímo nebo přímo dozoruje takzvaný spotřebitelský úvěr. To znamená, v těchto, co se týče spotřebitelského úvěru, tak Česká obchodní inspekce pravidelně dělá dozor. Co se týče ostatních věcí, kde jsme měli předpoklad, že dochází k porušování zákona, tak jsme to jednak předávali finančnímu arbitru, jednak jsme to předávali ministerstvu financí a České národní bance.

Vy jste, pokud se nemýlím, tak jste v rámci těch spotřebitelských úvěrů prověřili přes tři sta reklam na spotřebitelské úvěry, které nabízely vedle splátkových společností i banky. Celkem patnáct procent reklam bylo podle České obchodní inspekce klamavých, či jinak závadných. Šest velkých bank jste nějakým způsobem potrestali. Můžete říci jakým?

Tak, s těmito bankami bylo zahájeno správní řízení, to znamená, že po ukončení správního řízení bude bankám vyčíslen určitý postih.

Můžete říci, v jaké fázi je nyní to správní řízení vůči těm šesti velkým bankám a které banky to jsou?

Tak, postih může být až do, ne tak veliký, do výše jednoho milionu korun českých a otázka jmen bank bych teďka neuváděl, až po ukončení správního řízení.

V jaké fázi to správní řízení je?

Tak, je to otázka odvolání ze strany bank.

Banky se odvolaly vůči tomu správnímu řízení. Kdy myslíte, že by veřejnost mohla definitivně znát, pokud ono správní řízení skončí tak, že odvolání bude zamítnuto, to znamená, bude možné těch šest bank a prohřešky vůči zákonu týkající se spotřebitelských úvěrů možné zveřejnit?

Tak, je to otázka měsíce, dvou měsíců. Podle toho, jestli se banky potom ještě neodvolají jednou proti výši postihu, což ze zákona můžou. To znamená, pokud se neodvolají, tak je otázka měsíce, dvou, jak jsem již sdělil a tam je ještě jedna důležitá věc. Naše kontroly probíhají stále, to znamená, že do toho našeho síta můžou spadnout jiné, kde by se mohly též najít určité prohřešky.

Máte tedy už signály z dalších kontrol, že by mohla některá z dalších bank krom těch šesti spadnout do vašich sítí, že porušuje zákon týkající se spotřebitelských úvěrů?

Předpoklad je, že ano.

Půjde o jednu banku, či více?

Jedná se o dvě banky.

O další dvě banky. Když se zaměřím právě na prohřešky těchto bank v souvislosti se spotřebitelskými úvěry, pane řediteli, jsou tak velké, že bude namístě, nebo je v tom správním řízení uplatněna maximální možná výše pokuty, tedy jeden milion korun?

Tak, samozřejmě, že neuvažujeme o maximální výši postihu, protože ty, jak bych řekl, ty prohřešky ze strany bank zas nejsou takové, že by nějakým velkým způsobem mohly toho spotřebitele zavádět. Ta reklama prostě byla taková, jaká byla, která neodpovídala úplně dikci zákon. To znamená, že Česká obchodní inspekce jako dozorový orgán musela konat.

To znamená, že, rozumím-li tomu správně, u těch spotřebitelských úvěrů, jak je nula procentní navýšení, tak tomu tak nebylo, týkalo se to toho, nebo buďte konkrétnější?

Tam celkově se jedná o to, že ten spotřebitel dostával ne snad úplně klamavou...

Reklamu.

Ano, nedá se říct, že se jedná o úplně klamavou reklamu, ale jedná se o to, že ty banky mají velice tvrdý a velice dobrý management, který nabízí služby, nabízí něco, až překračuje určitou hranici, která je daná zákonem. To znamená, jsou velice dravé a ten spotřebitel u nás na to ještě není zvyklí.

Můžete naznačit alespoň v jaké výši se pohybují zatím ty pokuty, které vy navrhujete v rámci správního řízení s těmi šesti bankami, v jaké to je výši?

Tak, výše je několik desetitisícová, ale tam ani tak nejde o výši postihu, spíš jde o to, aby banky prostě si to vzaly za své a ta jejich reklama nebyla taková rvavá, prostě aby se přizpůsobily těm podmínkám, které jsou u nás.

Ministr financí Bohuslav Sobotka předloží do konce září vládě zprávu o situaci v bankovním sektoru. Náměstek ministra financí Tomáš Prouza říká v rozhovoru pro BBC, že jeho ministerstvu například vadily v souvislosti s bankami poplatky za zrušení účtu a Tomáš Prouza ještě dodal:

TOMÁŠ PROUZA (zvukový záznam): Když se podíváte na to, jak třeba banky zacházejí s tím poplatkem za zrušení účtu, tak některé pochopily, že to pro ně není nějak významná položka, ale že je pro ně naopak důležité z toho, jak vypadají vůči svým klientům tuto položku zrušit. Vždycky to bude volba každé banky, ale budeme-li v situaci, že řada bank se bude chovat rozumně a některé se budou chovat tvrdohlavě, tak si myslím, že to bude pro klienty velmi jasný signál, do které banky jít.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC náměstek ministra financí Tomáš Prouza. Ministerstvo financí chce dosáhnout například toho, aby zákazník měl možnost přehledně porovnávat ceny za jednotlivé služby bank. Mezi bankami by klienti mohli přecházet rychle a s minimálními náklady, což se právě týká těch poplatků za rušení bankovních účtů. Co konkrétně vám na základě té analýzy, kterou jako Česká obchodní inspekce máte, co vám vadilo a není to tak často diskutovaná otázka v souvislosti se sporem ministerstva financí a velkých bankovních domů?

Tak, jeden z bodů právě byl již zmíněn, to znamená, že pokud klient chce od banky odejít, tak musí zaplatit za to, že odchází, což se nám nelíbilo. Zároveň se nám nelíbily určité poplatky, které banky, naše banky u nás mají a v zahraničí prostě stejná banka tyto poplatky nemá. Na to je, jsme si nechali udělat celou rozvahu, kdy jsme zjistili, že výše poplatků je o hodně vyšší než například v Německu nebo v Rakousku a i na Slovensku.

Když ale teď budu citovat mluvčího největší tuzemské banky ČSOB Pavla Hejzlara, tak ten na základě, a k té vaší analýze, kterou máte, řekl, cituji doslova: "Srovnávat na produktových příkladech úroveň poplatků ve středoevropských zemí s Německem a Rakouskem je nesmysl." Jste ochoten připustit tu argumentaci bank, která zpochybňuje analýzy, které jste jako Česká obchodní inspekce dali v červnu veřejnosti k dispozici?

Tak, nedá se s tím úplně souhlasit, protože my jsme vzali i Slovenskou republiku a Slovenská republika si myslím, že je nám velice blízká ekonomikou a tam ty poplatky jsou nižší. To znamená, proč na Slovensku nižší poplatky a v České republice vyšší, tady je ta otázka.

Vy jste se také v souvislosti se svými kontrolami, opustíme-li od tématu bankovních domů a bankovních poplatků v České republice, tak začátkem roku jste se soustředili na benzinové pumpy a na přimíchávání různých látek do benzinu. Nyní pokračujete v těchto kontrolách pohonných hmot a dá se říci, že po uplynutí zhruba čtvrt roku, které uplynuly od těch prvních kontrol, které nedopadly nejlépe, že se ukazuje zlepšení v té oblasti?

Tak, Česká obchodní inspekce nedělá tyto kontroly, nebo tyto odběry jenom čtvrt roku, ale má to daný zákonem. To znamená, že my ze zákona pro Evropskou unii odebíráme určitý množství vzorků a problematika, která nastala, nastala začátkem letošního roku, a to tím, že bylo daná přesně, jaké množství síry musí být u olejů, naft. To znamená, ta síra se do tý nafty dostane pouze přimícháním a s topnými nebo nějakými jinými oleji...

Které jsou levnější než ta nafta.

Přesně tak, kde tam ta spotřební daň se vrací. To znamená, že tam jsme udělali rozsáhlé kontroly a v současné době klesl podíl špatných vzorků skoro o polovinu.

Budete v těchto kontrolách dál pokračovat, to znamená, že stále i ten pokles o polovinu, pokud se nemýlím, tak vy jste kontrolovali pět set vzorků například v dubnu a zhruba patnáct procent z nich nevyhovovalo normám. To znamená, nyní to číslo pokleslo zhruba, rozumím-li tomu správně, na sedm procent?

Tak, tam to musíme rozdělit na dvě věci. První je ta, kde je prostě nekázeň, nekázeň toho dopravce, který do nádrže s naftou načepuje benzin a potom ta hodnota nevyjde, jo. To je klasická nekázeň, kde dochází k přimíchávání a pak je ta druhá, ta horší, kde prostě se objevujou ty síry a další věci, kde například místo sto jednotek ppm síry je ta hranice překročena až patnáctinásobně, kde je jasný, že tam dochází k míchání a tam je v současný době zjištění jaksi okolo tří procent.

Tehdy, když se o tento případ veřejnost hodně zajímala, to znamená na přelomu jara a léta, tak ministr průmyslu a obchodu Milan Urban mluvil o možnosti zveřejnění těch prodejců pohonných hmot, kteří, řekněme, se dopouštějí tohoto přimíchávání, nebo prodávají ne zcela kvalitní pohonné hmoty. Nakonec od toho záměru bylo ustoupeno. Myslíte si, že by bylo v budoucnu dobré, aby tito prodejci byli zveřejňováni?

Tak, Česká obchodní inspekce nemohla v té době zveřejnit jména provozovatelů čerpacích stanic, nedošlo k porušení zákona, protože ještě nenabyla právní moci tato rozhodnutí. To znamená, v současné době na webu České obchodní inspekce jsou jmenovaný čerpací stanice, kde došlo k porušení, kde prostě bylo prodáváno nejakostní, nejakostní pohonné hmoty.

Děkuji za rozhovor řediteli České obchodní inspekce Jiřímu Pěknému. Těším se na dalších třicet minut. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.