Václav Moravec moderátor BBC

Martin Pecina ve studiu BBC

Úspěšná privatizace, tak politici stran vládní koalice hodnotí privatizaci vítkovických železáren ruskému koncernu Evraz. Společnost Evraz koupila Vítkovice Steel za víc než sedm miliard korun českých. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban při prodeji ještě konstatoval:

MILAN URBAN (zvukový záznam): Součástí tohoto rozhodnutí je i schválení závazků společnosti Evraz Holding, která garantuje investice do této firmy v objemu 2,5 miliardy korun.

Slova ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana. Krajský soud v Ostravě v tomto týdnu zablokoval nakládání s akciemi společnosti Vítkovice Steel. Zablokování akcií tak může zkomplikovat privatizaci oceláren do rukou Evrazu. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náměstek ministra průmyslu a obchodu České republiky Martin Pecina. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Před víc než rokem český stát privatizoval třiašedesátiprocentní podíl v Unipetrolu za víc než třináct miliard korun českých. Jste přesvědčen o tom, že je po víc než roce možné mluvit o tom, že privatizace to byla průhledná a transparentní?

Tak podle toho, co o tom případu vím, se jednalo o soutěž jednokriteriální. Jediná věc, ke které došlo, a která může být nějakým předmětem diskuse je, že vláda tenkrát ze strategických důvodů vyřadila dva uchazeče o tu privatizaci, nicméně potom, na to má samozřejmě vláda právo a ...

Byl to podle vás správný krok, když se na něj podíváte zpětně, byť to bylo rozhodnutí exekutivy?

To já nedokážu posoudit, protože já nemám, ani nemohu mít ty informace, které měli ministři, když se k tomuto kroku odhodlali. Čili ministři, vláda jako celek prostě rozhodla o vyloučení těchto společností ze soutěže na základě informací, které měli ministři a pan premiér samozřejmě k dispozici a to nepřísluší posuzovat nikomu jinému, kdo prostě ty informace nemá. Potom proběhla jednokriteriální soutěž, a jestliže se soutěž týká pouze ceny, výše nabídnuté kupní ceny, tak prostě vylučuje jakékoliv machinace.

Přeci jenom ale objevují se pochybnosti o tom, zda ona privatizace byla transparentní, protože připomenu, že Unipetrol získal v privatizaci polský koncern PKN Orlen. V Polsku teď propukl skandál kolem privatizace Unipetrolu. Jak jako náměstek vyvrátíte tu pochybnost, že onen skandál, který se teď přetřásá v Polsku, vyšetřuje jej i prokuratura, vrhá stín na privatizaci českého Unipetrolu. Vrhá či nevrhá?

Já si myslím, že trošičku vrhá stín na chování PKN Orlen. Prostě jestli uzavřeli smlouvu a dneska ji zpochybňují, jestli budou snad zpochybňovat výši kupní ceny, potom to spíš vrhá stín na jednání této společnosti. Já jsem také dostal řadu otázek, jak si vysvětluji to, že prostě mají s panem Babišem nebo s Agrofertem uzavřenu smlouvu o prodeji části toho podniku, a že je podezření z toho, že prostě to byla podmínka pro to, aby uspěli v té privatizaci. Já vám řeknu, já si to prostě nedokážu technicky představit, jak by k tomu mělo dojít. Prostě byla jednokriteriální soutěž, oni nabídli nejvyšší cenu a jako chápal bych, kdyby někdo zpochybňoval prostě zrušení soutěže poté, co vyhrál někdo jiný, než měl nebo něco takového. K ničemu takovému nedošlo. Ta společnost prostě byla prodána za nejvyšší nabídku a smlouvu ...

Byť tam byli dva vyřazení. Dovolte, abych se právě u toho, co jste řekl, zastavil, protože polský deník Rzeczpospolita napsal, že PKN Orlen uzavřel před privatizací Unipetrolu velmi nevýhodnou dohodu se skupinou Agrofert podnikatele Andreje Babiše. Z dokumentů, mimo jiné z dopisů poradců PKN Orlenu podle deníku vyplývá, že Orlen nepochyboval o tom, že dohoda s Babišem byla uzavřena kvůli vítězství v soutěži o Unipetrol. To znamená, že to de facto byl kšeft s Babišem, který otevřel. PKN Orlenu cestu k vítězství.

No, tak to spíš hovoří o té společnosti PKN Orlen, jestli takovou smlouvu uzavřela, a jestli to dneska ještě tvrdí, tak to spíš hovoří o jejích kvalitách než o kvalitách čehokoliv jiného, ale znovu říkám ...

Vy si nemyslíte, že to také hovoří o nekvalitě privatizačního procesu, když v tom mohl hrát roli Andrej Babiš tím, protože Rzeczpospolita uvádí jeho napojení na sociální demokracii, na někdejšího premiéra Stanislava Grosse?

Já si nedokážu představit, jak by do toho procesu bylo možné, jak by ten proces bylo možné nabourat ze strany pana Babiše. Říkám, jediný krok, který je možné nějakým způsobem označit za nestandardní nebo nadstandardní, bylo to, že vláda vyřadila dva uchazeče z důvodů, které prostě ví ministři a jsou to jakési kvalifikované údaje, čili není možné je zveřejnit.

Nemyslíte, že právě to vyřazení mohlo být dáno tím, že se na něm mohl podílet Babiš, jak naznačovala Rzeczpospolita, protože když budu citovat, on právě deník napsal s odkazem na jednoho z bývalých pracovníků PKN Orlen, že pokud došlo k uzavření smlouvy mezi PKN Orlenem a Agrofertem, teď cituji doslova, "lze mluvit o zaplacené protekci, protože prodej akcií za tak nízkou cenu vypadá jako zamaskovaný úplatek". Konec citátu.

Tak to by znamenalo, že pan Babiš ovlivnil rozhodování celé vlády. To já si skutečně nemyslím, že by jeden člověk nebo firma Agrofert byla schopna prostě zalobbovat na vládě tak, aby prostě získala většinu ministrů na svoji stranu a kvůli tomu byly vyřazeny ty dvě společnosti. To si skutečně nedokážu představit. Jsem schopen si představit, že někdo zalobbuje nebo uplatí úředníka, že někdo zalobbuje nebo uplatí nějakou komisi, ale ... nebo nějakou společnost, ale tady se jednalo o rozhodnutí celé vlády a ta, předpokládám, k tomu nebo zcela jistě k tomu měla dostatečné podklady. Nedokážu si tu roli pana Babiše, pana Babiše představit. Já jeho účast prostě vysvětluji tím, že ta společnost, o celou společnost neměla zájem, anebo na ni neměla peníze, proto hledala partnera, což není nic tak neobvyklého.

Nemyslíte, že ministerstvo průmyslu a obchodu nebo respektive i celá vláda podcenila privatizaci klíčového odvětví, jakým je petrochemický průmysl, že se nyní tyto pochybnosti a tyto informace objevují?

Ty informace se dneska objevují proto, protože PKN Orlen kdysi podepsal nějakou smlouvu, že prodá akcie za nějakou cenu. Ta společnost je dneska v úplně jiné pozici, v jiné situaci, ty akcie mají jinou hodnotu a ta firma nechce plnit ze smlouvy, kterou legálně podepsala. Já si myslím, že toto hovoří něco o té společnosti, která nechce dodržet to, co podepsala a nikoliv o privatizačním procesu.

V úterý deník Rzeczpospolita napsal, že polský koncern PKN Orlen prý raději zaplatí smluvní pokutu víc než tři sta milionů zlotých, což jsou v přepočtu 2,2 miliardy korun, za odstoupení od smlouvy s Agrofertem, než aby dodržel pro něj nevýhodné dohody s českým podnikatelem Andreje Babišem. K tomuto kroku analytik společnosti Wood & Company Tibor Bokor v rozhovoru pro BBC říká:

TIBOR BOKOR (zvukový záznam): Takže já si myslím, že pro Unipetrol by to bylo pozitivní ponechat si celou skupinu a vlastně přehodnotit ty zákaznicko-odběratelské vztahy s Agrofertem, protože je podezření, že Agrofert získává suroviny z Unipetrolu za výhodné podmínky, za výhodných podmínek.

Říká v rozhovoru pro BBC analytik společnosti Wood & Company Tibor Bokor. Když odhlédneme od toho, že nyní jde o vztah dvou firem, do kterého český stát nemůže zasahovat, je to tak. Co by mělo udělat ministerstvo průmyslu a obchodu v souvislosti s těmi spekulacemi, které se nyní množí v polském tisku?

Já si nedokážu představit, že bychom měli my činit nějaké kroky. Jestliže společnost PKN Orlen má nějaké pochybnosti, tak ať je uplatňuje soudní cestou, ale i to, co říkal ten analytik před chviličkou, jako jasně hovoří o tom, že prostě situace se změnila, a PKN Orlen, pro ně je dneska výhodnější zaplatit smluvní pokutu, než smlouvy plnit, což chápu a myslím, že to není úplně v pořádku, ale je to prostě jejich obchodní věc. Ale myslím, že se to procesu jako takového netýká a skutečně nedokážu si představit, že by privatizace, jednokriteriální soutěž byla nějakým způsobem narušena.

A důsledky pro český petrochemický průmysl v souvislosti s tím skandálem či aférou, kterou rozvířil deník Rzeczpospolita?

Já nevím. Já si myslím, že tady ti soukromí vlastníci budou mít zájem produkovat a to je prostě podstatné, aby se tady produkovalo, abysme měli, aby nám vlastně rafinerie jely, abysme odebírali ropu, abysme zaměstnávali lidi a to si myslím, že žádný vlastník tento proces neukončí, protože by škodil sám sobě.

Privatizace druhá. Není to tak dlouho, co stát podepsal privatizační smlouvy s ruskou skupinu Evraz Holding. Ta se stala vítězem privatizace oceláren Vítkovice Steel. Evraz zaplatí za Vítkovice Steel státu víc než sedm miliard korun českých a tím to podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana nekončí.

MILAN URBAN (zvukový záznam): Součástí tohoto rozhodnutí je i schválení závazků společnosti Evraz Holding, která garantuje investice do této firmy v objemu 2,5 miliardy korun v letech 2005 až 2008, což je garance, záruka toho, že chce tuto společnost rozvíjet. Dále jsou tam garance zaměstnanosti, které vyplývají z podnikatelského záměru.

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban v polovině července ještě k výhodnosti privatizace Vítkovice Steel uvedl:

MILAN URBAN (zvukový záznam): Dále společnost garantovala jednání se společností Mittal Steel o dodávkách surového železa. Tedy v této chvíli neexistuje žádná relevantní obava, že by byly přerušeny tyto dodávky surového železa se společností Vysoké pece Ostrava, které jsou ve vlastnictví společnosti Mittal Steel, do společnosti Vítkovice Steel.

Prohlásil v polovině července český ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Krajský soud v Ostravě začátkem týdne zablokoval nakládání s akciemi společnosti Vítkovice Steel. Za jak vážnou komplikaci privatizačního procesu to považuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina, host Interview BBC?

Já se domnívám, že může jít o komplikaci z hlediska časového, to znamená tady bylo vydáno předběžné opatření, které je zjevně zvláštní, protože ...

V čem je zvláštní?

Zvláštní v několika věcech. Za prvé je tady spor mezi společností MP Consult a Vítkovice akciová společnost. To je soukromá společnost, která byla zhruba před dvěma lety zprivatizována. Tento spor, v tomto sporu společnost Osinek, ani Vítkovice Steel, to znamená ty společnosti, o kterých se bavíme, nejsou účastníkem hlavním, jsou prostě dotčenou osobou, vedlejším účastníkem a žádný rozsudek by neměl zavazovat společnost, která není ve sporu, čili třetí osobu. To předběžné opatření je navíc hrozně zvláštní v tom, že kvůli sporu, který, ve kterém se MP Consult dožaduje částky necelých třicet milionů korun, a my si myslíme, že ta částka bude mnohem menší, ale skutečně ten petit zní třicet milionů korun, tak kvůli tomu soudkyně zažalovala, zablokovala majetek ve výši sedm miliard korun nebo převod akcií v této výši, což je naprosto nepochopitelné pro mě a nestandardní. A za třetí ...

Když mluvíte ... Ano.

Za třetí, ta soudkyně měla tuto kauzu osm měsíců na stole, nenařídila hlavní líčení, respektive nařídila, zase zrušila. V té kauze prostě neproběhlo žádné líčení dosud. V okamžiku, kdy se podepisovala smlouva, v ten den ona dostala žádost o vydání předběžného opatření. Na ten den podala předběžné opatření a ten den sama sebe prohlásila za podjatou a z toho případu odstoupila přesto, že osm měsíců ležel na stole a to o své podjatosti nevěděla. Čili já tomu vůbec nerozumím. My jsme samozřejmě jako společnost Osinek okamžitě podnikli právní kroky, abychom prostě tento, toto předběžné opatření zrušili.

To znamená, že jste se odvolali proti tomu předběžnému opatření?

Odvolali. Já opakuji, že prostě nejhorší, co nám hrozí z tohoto sporu konkrétního je, že Vítkovice akciová společnost zaplatí třicet milionů korun, čili ... a možná to bude chtít po Osinku, ale prostě nic jiného, žádný jiný rozsudek jako z takového sporu být nemůže a určitě nemůže být odsouzena společnost Osinek, protože prostě není součástí toho sporu. Čili vydávat v tomto okamžiku předběžné opatření, které zablokuje tuto privatizaci, považuji za pro mě nepochopitelné.

Když mluvíte o nepochopitelném opatření, myslíte si, že má poškodit privatizaci Vítkovice Steel v souvislosti s Evrazem, nebo jaké pro to máte vysvětlení?

To je rozhodnutí soudkyně a já si tady netroufnu spekulovat, jaké k tomu měla důvody, když navíc sama sebe prohlásila za podjatou. To je pro mě hrozně tenký led. To ať vyšetří prostě orgány nebo to ať posoudí soud vyšší instance, ale jakoby já to absolutně nedokážu pochopit. Prostě kdyby ta kauza byla nová, kdyby se stalo něco převratného, ale v den podpisu smlouvy vydat předběžné opatření na osm měsíců starou kauzu je prostě něco, co nedokážu vysvětlit, ani pochopit.

Když se podíváme na ten privatizační proces jako takový, smlouva s Evrazem, ruskou společností, která se má stát majitelem Vítkovice Steel, podepsána byla. Tento soudní spor tedy oddálí plnění té smlouvy?

Zatím ne. Zatím my plníme odkládací podmínky, respektive z jedné strany samozřejmě státní správa plní odkládací podmínky, z druhé strany Evraz, to znamená žádá se na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, bude se žádat do Bruselu na to, aby tato transakce byla schválena, a poté má přejít k tomu převodu, který teď máme zablokovaný. To znamená pokud soud vyšší instance rozhodne buď v té kauze, to znamená řekne ano MP Consult má dostat peníze, nebo nemá dostat peníze, anebo pokud do té doby zruší předběžné opatření, potom se ta privatizace nezdrží. Problém bude, jestli se to prostě někde bude ...

Osm měsíců ...

... prostě předávat jako z jednoho soudu na druhý a nebude se to řešit, tak potom by mohl nastat problém, ale to já pevně věřím, že k ničemu takovému nedojde.

Nepředpokládáte, že by Rusové právě kvůli tomu soudnímu sporu mohli ještě od té privatizace ustoupit?

Mohou od té privatizace ustoupit, pokud nebude na jaře příštího roku, tuším v dubnu příštího roku, pokud ta privatizace nebude dokončena, potom mohou odstoupit, jinak ne.

Nejsou to ale ty soudní spory, které jsou vedeny v souvislosti s Vítkovicemi Steel a Osinkem, které, řekněme, mohou i vrhnout špatné světlo na Českou republiku jako privatizátora, protože se Vítkovice Steel privatizovaly i s těmi soudními spory?

No, každá společnost, která funguje, tak proti ní jsou vedeny nějaké soudní spory. To je naprosto standardní, běžné. Ta společnost žaluje firmy, které jí nezaplatily nebo jí dodaly špatné zboží. To je prostě věc, která je naprosto běžná a o životě. A jestliže se jedná o majetek za sedm miliard korun a jsou tam spory, které jsou řádově tady deset, tady třicet milionů, tak to není nic nestandardního. Nestandardní je, že kvůli takovýmto sporům nízké hodnoty se zablokuje převod majetku za sedm miliard. To by samozřejmě pověst České republiky ohrozit mohlo, ale ne to, že společnost má dva nebo tři soudní spory.

Privatizace třetí, opětovná privatizace Severočeských dolů. Vláda se před měsícem shodla na tom, že stát zahájí exkluzivní jednání se společností ČEZ o prodeji státního většinového podílu v Severočeských dolech. ČEZ má na předložení nabídky devadesát dnů, což 13. července konstatoval ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

MILAN URBAN (zvukový záznam): Od dnešního dne dalších devadesát dnů bude probíhat exkluzivní jednání, které by mělo umožnit nabídnout tržní cenu ČEZu za tento majetkový podíl v Severočeských dolech. Proces bude pokračovat tak, že bude vytvořena pracovní skupina ze zástupců ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu.

Prohlásil 13. července ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Třetina lhůty už uplynula, třicet dní je v tomto exkluzivním vyjednávání za námi. Za jak velké riziko považuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina, host Interview BBC, tu možnost, že by nakonec k dohodě nedošlo?

Pokud k dohodě nedojde, tak se neděje nic, zůstává status quo. Severočeské doly zůstanou ve většinovém vlastnictví státu a nemění se nic. Pokud k dohodě dojde, tak se bude pokračovat v té privatizaci.

Myslíte, že by, pokud by k té dohodě nedošlo, že by to poškodilo expanzi ČEZu jako takového? Podle vašeho názoru je nyní pro ČEZ podstatné, aby Severočeské doly, když už vláda rozhodla o exkluzivním jednání, aby je získala?

Popravdě řečeno, síla ČEZu jako odběratele uhlí je vyšší než síla těch společností jako dodavatelů. Já si nemyslím, že by to byla nějaká, nějaký esenciální problém, že bez toho by prostě ČEZ nemohl přežít. Já si myslím, že je dobré v tomto okamžiku ty elektrárny a ty doly spojit proto, aby ten ČEZ měl větší jistotu investiční při investování do nových elektráren. Ale pokud se tak nestane, tak si myslím, že se neděje nic hrozného.

Zhruba jedenáct miliard korun, to byla až stropní částka, kterou mohl stát získat za svůj podíl v Severočeských dolech při tom prvním odhadu, při neúspěšné privatizaci, která už byla zablokována nebo která byla skrečována, a pak došlo k vyhlášení nového privatizačního procesu. Jste přesvědčen o tom, že tato částka, až jedenáct miliard za podíl v Severočeských dolech, že je reálná, aby ji ČEZ nabídl?

Z hlediska ČEZu to je samozřejmě částka, která ČEZu finančně neučiní žádný problém. Na druhou stranu já ocenění Severočeských dolů neznám a nebudu, kdybych ho znal, tak ho tady nemohu zveřejňovat, protože v tomto okamžiku probíhá proces oceňování znalci a já bych do něho zasahoval prostě nepředloženým způsobem. Čili nevím, jaká ta cena bude, ta se musí vykalkulovat, kolik ta společnost skutečně stojí, jakou má hodnotu a za tu cenu to ČEZ koupí, ale pro ČEZ jakoby z hlediska finančního, z hlediska jeho finanční síly samozřejmě částka jedenáct miliard není žádný problém.

Vy jste jako ministerstvo průmyslu a obchodu dali novou šanci podniku Aero Vodochody, podniku, který byl neúspěšně privatizován, nebo, řekněme, jeho strategický partner jej ne zcela úspěšně rozvíjel. Hovořím o americké společnosti Boeing. A nyní dostalo Aero Vodochody další šanci. Jste přesvědčen o tom, že Aero Vodochody se svým výrobním programem, například s L-159 a s dalšími prvky se může stát opravdu fungující leteckou fabrikou?

Jestli jsem o tom přesvědčen, to je velmi silné slovo. Já bych chtěl říci, samozřejmě zavřít fabriku, propustit lidi a rozprodat to na pozemky a na sklady je hrozně jednoduché. Aero Vodochody je továrna, která měla, má a doufám, že i bude mít špičkové know-how. Je to továrna, která je spjata s naší obranou, s fungováním armády, s fungováním letadel, které armáda vlastní. A myslím si, že je naší povinností udělat všechny kroky pro to, abychom v tom regionu v České republice udrželi know-how, udrželi výrobu, na kterou jsou samozřejmě vázány další špičkové obory, udrželi zaměstnanost, a pokud se nám to podaří, tak to bude úspěch.

A kdybych vám, pane náměstku, tady oponoval, že o to se stát pokoušel v uplynulých deseti letech, už jen samotný kontrakt nákupu L-159 pro českou armádu byl pokusem o záchranu letecké firmy. Stát koupil dvaasedmdesát letounů. Slyšeli jsme v uplynulých třech letech, že se stát pokusí nějaké letouny vyvézt, zatím ani jeden kontakt se zahraničím. Má smysl dále udržovat takovou firmu?

To je samozřejmě na posouzení vlády. Vláda rozhodla, že to zatím smysl má. Čili pokusí se tu společnost privatizovat tak, jak je s tím, že se vytvoří meziresortní komise na to, aby posoudila, které části té továrny jsou důležité pro českou obranu, pro českou armádu a pokusíme se prostě najít strategického partnera tak, aby ta továrna mohla dále fungovat, ale samozřejmě nemusí se to podařit.

Zatím máte, máte už nějaké vytipované strategické partnery, o kterých by uvažovala i ona komise, že by je případně oslovila?

Ta komise zatím nebyla jmenována, a pokud se budou hledat partneři v této oblasti, pak je to spíše otázkou ministerstva obrany a možná ministerstva financí, které samozřejmě je za privatizaci prioritně zodpovědné, a až asi v třetí řadě našeho resortu. Čili já takové partnery nemám, byť tedy třeba v zahraničí některé letecké společnosti navštívil a hovořili jsme o tom, ale myslím si, že je to o diskusi na jiné úrovni, a že tady jsou zase citlivé informace, je to vojenský průmysl, čili že to, že to není nic, co by se dalo zveřejňovat, i kdybych to věděl.

Na posledním jednání vlády před prázdninami kabinet rozhodl, že navrhne prezidentu republiky ke jmenování na pozici předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martina Pecinu, dosavadního náměstka ministra průmyslu a obchodu, hosta Interview BBC. Lidovci však proti Martinu Pecinovi měli výhrady. Pro Pecinu nakonec hlasovali i unionisté, což vysvětlil v rozhovoru pro BBC předseda US-DEU, vicepremiér Pavel Němec.

PAVEL NĚMEC (zvukový záznam): Výhrady KDU-ČSL směrem ke kandidátovi panu Pecinovi nebyly personálního nebo věcného rázu. KDU-ČSL nepřednesla žádné výhrady vůči panu Pecinovi. Já se domnívám, že postoj, a je to můj subjektivní názor vůči postoji KDU-ČSL, vůči panu Pecinovi byl dán tím, že KDU-ČSL chtěla prosadit svého vlastního kandidáta.

Konstatoval 21. července v rozhovoru pro BBC předseda US-DEU Pavel Němec. Jak sám Martin Pecina vnímal výhrady KDU-ČSL k jeho osobě?

Já jsem také neslyšel výhrady personální, to znamená mě, nikdo z KDU-ČSL o tom se mnou nehovořil a ani jsem necítil, že by někdo měl něco proti mé osobě. Čili dneska na tom úřadu dělá předsedu člověk, který byl kandidátem KDU, a já si myslím, že to ...

Že to byl jen takový konkurenční boj, a proto lidovci ...

Konkurenční boj, možná trošku chyba v komunikaci, protože já jsem skutečně byl v té době členem ČSSD. Čili mezi těma stranama patrně došlo k problému, ale nemyslím si, že by se mě to týkalo personálně.

Budete opouštět ministerstvo průmyslu a obchodu s těžkým srdcem, pokud vás prezident jmenuje?

Na ministerstvu průmyslu a obchodu se mi mimořádně líbilo. Já jsem řídil sekci, která mi vyhovovala, a byl to obor, ve kterém jsem se pohyboval vlastně od svých, od svých, od počátku své pracovní kariéry. Čili určitě ...

Pak jste neměl kývnout na šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Tak všechno krásné jednou končí.

Aha. To jste se rozhodl sám to krásné ukončit, že už toho bylo dost? Ne nebo jak to bylo?

Ne, tak já bych samozřejmě, pokud nebudu jmenován, tak bych rád na ministerstvu zůstal. O tom není pochyb, ale ...

Vy si připouštíte variantu, že by ještě prezident republiky řekl "Pecinu nejmenuju"?

No, jako dnes je vše v rukou pana prezidenta. Čili to není tak, že by bylo rozhodnuto a krok prezidenta by byl formálním krokem. Tak to rozhodně není a záleží na panu prezidentovi, jestli jsem pro něho akceptovatelnou osobou nebo ne. Čili ta varianta tady samozřejmě existuje a může se stát, že na ministerstvu průmyslu zůstanu, jestli mě pan ministr ještě bude chtít.

Dovolte, abych se zastavil u jedné věci. Prezident republiky, jak bylo řečeno, je tou osobou, která jmenuje na návrh vlády. Zatím nebyl prezidentskou kanceláří sdělen možný termín jmenování. Už s vámi prezident případně konzultoval vaše představy, co byste chtěl či nechtěl v čele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jednoho z nedůležitějších úřadů v zemi?

Nehovořil jsem o tom přímo s panem prezidentem. Stane se tak patrně v nejbližších dnech. Hovořil jsem samozřejmě s jeho spolupracovníky.

To znamená, že jste pozván už na Pražský hrad, abyste prezidentu republiky sdělil své případné představy, co byste dělal v čele Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže?

Budu pravděpodobně s panem prezidentem, k panu prezidentovi pozván v nejbližších dnech.

Vy jste v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář v souvislosti s návrhem vlády k vašemu jmenování řekl, teď cituji doslova, že byste rád zavedl dodržování lhůt ve správních řízeních: "Nedodržují se lhůty, které jsou stanoveny zákonem. To je, myslím, naprosto evidentní a prokazatelné v mnoha případech. To si myslím, že je zapotřebí změnit." Konec citátu. Ve kterých konkrétních kauzách vám především vadí nedodržování lhůt?

No, my jsme se s nedodržováním lhůt setkali na ministerstvu průmyslu, když jsme žádali o posuzování investičních pobídek například a zákonná lhůta je tam čtrnáct dní a mnohdy dodržena nebyla. Myslím si, že je všeobecně známo, že to množství žádostí o přešetření veřejných zakázek je takové, že úřad mnohdy rozhoduje po mnoha měsících a to samozřejmě není v pořádku.

Jak byste to změnil?

No, já se domnívám, že nejdůležitějším krokem bude, kromě toho, že by bylo třeba posílit pravděpodobně sekci veřejných zakázek, tak nejdůležitějším bodem bude prostě soustředit se na firmy, které si z toho, že se neustále odvolávají, udělaly podnikatelský záměr a prostě odvolávají se a stahují odvolání střídavě a tím, tím zdržují činnost toho úřadu.

Konstatuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina. Děkuji, že jste byl třicet minut hostem Interview BBC. Těším se na interview další. Na shledanou.

Děkuju. Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.