Václav Moravec moderátor BBC

Karel Neuwirt ve studiu BBC

Karel Neuwirt končí po pěti letech v čele Úřadu na ochranu osobních údajů. Senát minulý týden doporučil prezidentu republiky, aby novým šéfem úřadu na dalších pět let jmenoval pražského radního a kandidáta občanských demokratů Igora Němce. Volba v Senátu však byla těsná.

JOSEF PAVLATA (zvukový záznam): Při potřebném kvoru třicet osm bylo pro kandidáta Karla Neuwirta odevzdáno třicet dva platných hlasů a pro kandidáta Igora Němce třicet osm platných hlasů, což znamená, že ve druhém kole první volby byl zvolen kandidát Igor Němec. Já mu k tomu blahopřeji.

Oznámil výsledek hlasování předseda senátní volební komise, senátor za ODS Josef Pavlata. Především o pětiletém fungování Úřadu na ochranu osobních údajů bude následujících třicet minut. Právě začíná Interview BBC. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Úřadu na ochranu osobních údajů Karel Neuwirt. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Dobré odpoledne.

Když jste před pěti lety usedal do čela úřadu, zcela nového Úřadu na ochranu osobních údajů, v rozhovoru pro deník Právo jste 31. srpna roku 2000 řekl, teď vás cituji doslova: "Přítomnost našeho úřadu a jeho kontrolní činnost pomůže k tomu, aby se lidé o otázky ochrany osobních dat a údajů víc zajímali." Konec citátu. Jste přesvědčen o tom, že po pěti letech došlo na vaše slova?

Já si myslím, že nepochybně. Před pěti lety se o ochraně osobních údajů prakticky nehovořilo a lidé i podniky, firmy, manažeři, politikové v podstatě málo věděli o ochraně osobních údajů, téměř nic. Když byste si projel monitor tisku z té doby, tak tu a tam se vyskytl nějaký článek nebo informace. Takže za těch let nepochybně se výrazně změnilo chápání ochrany osobních údajů.

Když to ale srovnáte s tím, jak se chápe ochrana osobních dat, údajů, ochrana soukromí jako takového na západ od českých hranic, je to stále ještě poměrně nízké chápání?

No, nepochybně. Samozřejmě, že ochrana soukromí na západ od našich hranic je jaksi tradičním nebo dlouhodobým tématem. Úřady dozorové našeho typu tam existují patnáct, dvacet let. Tak nepochybně Česká republika má co dohánět a navíc v době totalitního systému ochrana soukromí vlastně neexistovala, takže nebylo na čem stavět, nebyly žádné historické souvislosti, které by mohly být brány jako základ ochrany soukromí v České republice.

Vy jste v tom citovaném rozhovoru pro deník Právo 31. srpna roku 2000 malou ochranu osobních dat v České republice ilustroval i těmito slovy, opět cituji doslova: "Například donedávna používané dotazníky s bohatými rubrikami o členství v politických stranách, rodině, zdravotním stavu vedou podle nového zákona ke shromažďování nadbytečných údajů, které nejsou zapotřebí například ke splnění smluvního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem." Konec citátu. Jste po těch pěti letech přesvědčen o tom, že stále ještě my jako ti, kteří poskytují data, jsme si vědomi dostatečně toho, jak ta data mohou být využita nebo zneužita?

To určitě ne. Myslím si, že ti zaměstnavatelé, které jste citoval, ti už rozhodně změnili rozsah těch dotazníků, které žádají nebo ty údaje, které žádají po svých zaměstnancích.

Víte, že ale, promiňte, ale právě když jsem si tady pročítal pět let vaše stará slova, tak jsem si říkal, ne, že bych vyplňoval dotazník o členství v politické straně, když jdu do své banky a žádám o nějakou změnu, ale tam najdu také dostatečně velký dotazník a obsahuje ještě víc věcí než ten zaměstnavatelský.

Samozřejmě, ale je nutno samozřejmě rozlišovat účely, pro které poskytujete údaje. Samozřejmě banka nebo nějaký váš smluvní partner by měl mít možnost získat přiměřený rozsah osobních údajů o vás, protože jste jeho obchodním nebo smluvním partnerem. Samozřejmě, že podle principu ochrany osobních údajů se jedná o přiměřený rozsah, nezbytný pro splnění toho účelu a to si myslím, že se postupně daří prosazovat, že ty údaje, které doposud nebo dříve se získávaly historicky, bez přemýšlení, jestli jsou potřebné nebo nejsou, tak dneska už se, neříkám, že se neshromažďují nikde, ale podstatně redukovaly.

Když se jako předseda, pět let předseda Úřadu na ochranu osobních údajů Karel Neuwirt podívá na to, které instituce se stále ještě po pěti letech existence vašeho úřadu poměrně hodně vlamují do soukromí lidí, nad rámec právních norem i potřebnosti, nejde jenom o zákon, tak které instituce byste zmínil?

Já si myslím, že to nejsou třeba jednotlivé instituce, ale oblasti. Třeba bankovnictví nebo marketing, obchodní řetězce. Ona ta hodnota informací, osobních informací roste. Každý s vámi chce komunikovat se znalostí vaší osoby, se znalostí vašich zájmů, zálib a tak dál. Takže tyto instituce chtějí o vás vědět co nejvíce. Samozřejmě, že získávají tyto informace, ty osobní informace, i určitou třeba nekorektní cestou nebo někdy i lstí, ale například bankovní sektor, ten samozřejmě už si dává víc pozor, s kým chce nebo nechce uzavřít smluvní vztah, a aby věděl, jestli nejste rizikový klient, tak samozřejmě chtějí získat o vás příslušné informace. Domnívám se, že pořád bankovní sektor chce získat víc, protože vy koneckonců jako partner v nějaké smlouvě také nevíte o té bance konkrétní takové detaily, které naopak banka ví o vás.

Ano, v případě, že si chci vzít úvěr nebo spíš dokonce dát peníze, v případě, že banka zkrachuje a vezmu si úvěr, tak ...

Přesně tak.

... na tom vydělám. Ale když si uložím u banky peníze, tak také nemám možnost ...

Ano a v tom vlastně je takový nerovný vztah, kdy vy jste vlastně sice klient banky, vstupujete do nějakého smluvního vztahu partnerského, ale přitom ta banka se vám skrývá, ale o vás chce samozřejmě hodně. My jsme v této oblasti, když se bavíme o bankách, docílili poměrně velkého úspěchu v tom, že jsme v loňském roce novelizovali zákon o ochraně osobních údajů a zrušili jsme bankám právo shromažďovat citlivé osobní údaje o fyzických osobách, ani ne třeba o klientech, ale o fyzických osobách, což bylo velmi široké prolomení zákona o ochraně osobních údajů. Dokonce se to řešilo na úrovni Evropské komise, kde Evropská komise opravdu dala posudek, že to je nad rámec přípustných směrnic o ochraně osobních údajů.

Vy máte také ze zákona jako úřad povinnost, řekněme, pokutovat nebo sankcionovat prolamování toho práva lidí na ochranu osobních dat a údajů. Když se podíváte na pětileté vaše předsednictví Úřadu na ochranu osobních údajů, který z těch případů byl pro vás osobně nejkomplikovanější a nejtěžší?

Tak samozřejmě každý případ měl svá specifika a postupně, když úřad začal fungovat, tak si vlastně také musel utvářet určité nebo srovnávací pohledy. Ta matérie je vlastně nová pro Českou republiku. Tady nebyli experti, kteří by dlouhodobě vlastně tuto problematiku zpracovávali. My jsme začali tou známou kauzou sčítání lidu, což byla velmi složitá záležitost. Docílili jsme toho, že opravdu ty údaje, které my jsme kritizovali, že tenkrát statistický úřad shromažďoval, tak nebyly použity. Poprvé v historii byly zlikvidovány ty sčítací archy a věřím, že příští sčítání lidu bude připraveno ve spolupráci s úřadem, protože to předchozí nebylo připravováno s úřadem, poněvadž úřad tehdy neexistoval.

To byla podle vás asi neobtížnější a největší kauza?

To byla komplikovaná kauza, protože obě strany hledaly jaksi pozice v tomto sporu. Jinak samozřejmě složité kauzy jsou, jak už jsem říkal, z bankovnictví, kdy banky samozřejmě přesvědčují úřad, že mají právo získávat všechny možné údaje. Úřad hledá argumentaci, že tomu tak není, a že i pro bankovnictví platí určitá míra přiměřenosti. Samozřejmě po otevření hranic a po vstupu třeba České republiky do Evropské unie do České republiky přicházejí instituce a firmy a společnosti, které chtějí zpracovávat osobní údaje takovým způsobem, který by nebyl možný na západ od našich hranic.

Teď máte na mysli například obchodní řetězce nebo ...?

Například obchodní řetězce nebo marketingové společnosti.

Je to oblast, na kterou se úřad bude muset v následujících týdnech, dnech, měsících zaměřit nejvíc?

Nepochybně. Dobře víte, jak se rozrůstají obchodní řetězce, ty supermarkety, hypermarkety, jak se rozšiřuje, rozšiřují marketingové kampaně. Dneska vlastně ten marketing není o nějaké anonymní reklamě. Oni chtějí oslovit konkrétního občana, s konkrétní znalostí toho občana. Takže to nepochybně budou velké problémy, ale ...

Šetříte už nějaké konkrétní nebo prošetřujete už nějaké konkrétní případy, které se týkají, řekněme, vlamování obchodních řetězců a marketingových firem do soukromí lidí? Když jsem například v jednom nejmenovaném obchodním řetězci platil u pokladny, byl jsem dotázán nejen na své rodné číslo, ale například i na poštovní směrovací číslo obce, ve které bydlím.

Samozřejmě tuto skutečnost já znám. Nevím, jestli chtěli rodné číslo. Ta praxe zjišťování poštovního směrovacího čísla je, aby věděli, z jaké oblasti klienti se stahují vlastně do jejich obchodů. Tam bych takový velký problém neviděl. Samozřejmě s tím rodným číslem to je naprosto něco jiného. To vůbec nevím, že by pokladní chtěla, měla vyžadovat rodné číslo. Ale my jsme šetřili samozřejmě už několik případů, například sledování kamerových systémů v supermarketech, kdy v podstatě jakýsi smluvní partner toho obchodního domu obsluhuje kamerový systém, který nahrává a snímá vlastně pohyb klientů po obchodě, a pak jsou lidé, kteří ty kamery obsluhují a používají takové dehonestující finesy jako zoomování, to znamená přibližování obrazu a podobně. Pochopitelně jsme řešili řadu věcí kolem marketingových kampaní, řešili jsme některé zásilkové obchody, které se snaží shromáždit řadu osobních údajů a ...

To je oblast, na kterou se tedy teď aktuálně musí úřad zaměřit nejvíc?

My ještě pořád jsme zahlcováni vlastně tou tzv. stížnostní agendou, takže ta naše kontrolní činnost je zaměřena na ty případy, na které si stěžují občané sami. My nemáme ještě dostatek volné kapacity, abychom si řekli tak teď uděláme plošnou akci a budeme kontrolovat třeba pět supermarketů.

Kolik máte těch stížností, řekněme nevyřízených, které zůstávají na úřadě, a které v případě, že by se je podařilo co nejrychleji odbavit, tak byste měli volnou ruku, že byste vy sami vyhledávali?

To je složitá otázka. My na tu vlastní ochranu osobních údajů dostáváme ročně takových čtyři sta, pět set stížností. V loňském roce jsme dostali novou kompetenci v boji proti tzv. spamingu, nevyžádaná obchodní sdělení a tato agenda je velmi zatěžující pro úřad, protože tuto agendu děláme se stávajícím počtem zaměstnanců, nedostali jsme navýšení na tuto agendu a od loňského září, kdy ta kompetence vešla v účinnost, jsme dostali více než sedm set stížností na nevyžádaná obchodní sdělení a ty kontroly tady v té oblasti spamu jsou velmi komplikované, podle mého názoru i málo efektivní. Takže nám chybí kapacity kontrolní, chybí nám samozřejmě i některé legislativní možnosti, abychom takové porušení, které je evidentní, nemuseli prohánět přes složitá kontrolní šetření, kontrolní protokoly a dvouinstanční rozhodování a tak dále.

Na konci minulého týdne se v Senátu odehrála bitva o to, kdo Úřad na ochranu osobních údajů povede v příštích pěti letech. Kandidáti byli dva, dosavadní šéf úřadu Karel Neuwirt, host Interview BBC, a pražský radní Igor Němec. Rozhodlo se až ve druhém kole, což oznámil předseda volebního výboru Senátu, senátor za ODS Josef Pavlata.

JOSEF PAVLATA (zvukový záznam): Při potřebném kvoru třicet osm bylo pro kandidáta Karla Neuwirta odevzdáno třicet dva platných hlasů a pro kandidáta Igora Němce třicet osm platných hlasů, což znamená, že ve druhém kole první volby byl zvolen kandidát Igor Němec. Já mu k tomu blahopřeji.

Konstatoval Josef Pavlata. Kandidát na šéfa Úřadu pro ochranu osobních údajů, pražský radní Igor Němec krátce po volbě uvedl:

Igor NĚMEC (zvukový záznam): Dovolte mi, abych poděkoval za vámi vyslovenou mně důvěru svojí poslední větou ze včerejšího projevu. Je to pro mě čest a velký závazek. Děkuji vám za pozornost.

Konstatoval v pátek v Senátu Igor Němec. Dodejme, že předsedu Úřadu na ochranu osobních údajů jmenuje prezident republiky na návrh Senátu. Nesl Karel Neuwirt, poražený v té čtvrteční a páteční bitvě, těžce prohru, že mu nebude dopřáno dalších pět let stát v čele úřadu?

Já jsem byl v podstatě po těch jednáních v Senátu jaksi duševně připraven na to, že neuspěju. Je mi samozřejmě velmi líto, že po těch pěti letech se to předsednictví stalo předmětem politických debat. Úřad je přece jenom nezávislá instituce.

Čemu to přičítáte?

Já samozřejmě nemám právo hodnotit ty debaty, které probíhaly v Senátu, nebyl jsem samozřejmě u těch jednání mezi jednotlivými senátními kluby, nicméně úřad si měl uchovat nezávislost.

Myslíte si, že ta nezávislost tou volbou z minulého týdne bude potlačena? Máte takové obavy?

Víte, už nejméně psychologicky. My jsme jako český úřad byli vysoce hodnoceni v Evropské komisi. Když tady v roce 2002 jsme byli posuzováni, jak jsme připraveni na vstup do Evropské unie, tak ta komise velmi ocenila to nezávislé postavení i z hlediska práva, jak je vlastně v zákonu postaveno.

Myslíte, že se to může změnit tím, že do čela úřadu nastupuje člověk, který byl ministrem za ODS, byl a stále, pokud se nemýlím, ještě je, než bude jmenován, členem ODS, pražský radní za ODS? Může to ...

Samozřejmě, že to bude záviset na postojích a na chování nového předsedy. Nedá se samozřejmě vyloučit, že úřad si zachová nezávislost, chce to velmi, velmi silný postoj nezávislosti. Já jsem si nezávislost velmi pečlivě hlídal. Myslím si, že trochu utrpí ta nezávislost už tím, že vlastně se vedly ty politické debaty, že nebyla až tolik ve hře odbornost a výsledky, připravenost a tak dál, že v podstatě politikové rozhodli tak, jak rozhodli.

Že rozhodli o Igoru Němcovi tím, že ODS má, je nejsilnějším klubem v Senátu.

To bylo zřejmé a také v těch komentářích, které někteří senátoři řekli, že v podstatě ta síla klubu ODS v Senátu je tak velká, že ODS prosadí, co potřebuje.

Vy jste v pátek řekl v rozhovoru pro BBC, že byste rád na úřadu pokračoval. Stále to platí nebo zvažujete, že by to nebylo dobré, aby bývalý šéf úřadu pracoval v úřadě?

Já jsem řekl v pátek, že nevylučuju možnost, že bych pokračoval. Já jsem s novým předsedou nejednal, takže neznám jeho představy. Já si myslím, že by nebylo dobré, aby odcházející předseda zůstal jako zaměstnanec v úřadu, neumím si ani představit, jakou agendu bych dělal.

Máte nějakou jinou nabídku a víte, co budete dělat?

Prozatím ne. Mě samozřejmě kontaktovali někteří kolegové z Evropské unie nebo z těch unijních států, ale nemám zatím nic připraveno. Já zůstávám dále zaměstnancem, protože jsem byl zvolen předsedou jako zaměstnanec úřadu. Já už jsem v úřadu pracoval před tím, než jsem byl zvolen předsedou, takže můj zaměstnanecký poměr nekončí a samozřejmě chci se rozhodnout až na základě jednání s novým předsedou.

Existuje nějaký nedodělek řekněme, který budete s těžkým srdcem nést, když odejdete k 31. srpnu z čela úřadu?

Myslím si, že nějaké zásadní nedodělky nejsou. Já považuju za velký úspěch, že úřad překonal některé krize. Asi víte, že v době, kdy sháněl budovu jako pro sídlo úřadu, tak hrozilo stěhování do Brna a byla to velmi, velmi složitá věc, abychom uhájili sídlo úřadu v Praze a získali jsme nakonec budovu. To považuju za velký i osobní úspěch. Ale co se týče nedodělků, tam nejsou žádné výrazné nedodělky. Spíš si myslím, že bych byl nerad, aby se některé práce zastavily. Úřad má velmi vysoké renomé v Evropské unii.

Teď buďte konkrétnější, které práce, velmi stručně, máte na mysli?

Například úřad získal projekt, tzv. twiningový projekt pomoci Bosně a Hercegovině, vybudovat instituci a dozorovou kompetenci v oblasti ochrany osobních údajů.

O tom jste, pokud se nemýlím, ostatně mluvil i ve čtvrtek ve svém kandidátském projevu v Senátu.

Ano, o tom jsem hovořil. Byl to vlastně první projekt, který Česká republika získala jako tzv. unijní twiner pro třetí stát. A já jsem opravdu to bral i jako velkou osobní satisfakci, poněvadž jistě víte, že Evropská unie nepřiděluje projekty podle jmen nebo kamarádských vztahů, že opravdu Unie byla přesvědčena, že úřad se zhostí tohoto úkolu jaksi na vysoké profesionální úrovni.

Když jste ve čtvrtek přestupoval před senátory s kandidátským projevem na druhé funkční období předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů, pronesl jste krom jiného i tato slova:

KAREL NEUWIRT (zvukový záznam): Úřad dosáhl mnoha úspěchů, mimo jiné vytvořil a dále vytváří aplikační právní rámec ochrany osobních údajů jako nedílné součásti ochrany soukromí jednotlivců v demokratické společnosti.

Prohlásil ve čtvrtek v Senátu předseda Úřadu na ochranu osobních údajů Karel Neuwirt, host Interview BBC. Pokud se nemýlím, tak právní rámec týkající se ochrany osobních údajů v České republice prošel v těch uplynulých pěti letech téměř deseti novelizacemi. Považujete ty právní normy týkající se ochrany osobních údajů a činnosti vašeho úřadu za dostatečné, ano nebo ne?

Tam je třeba rozlišit. Já jsem hovořil trochu o jiné věci, ne o právním rámci ochrany osobních údajů z pohledu zákona o ochraně osobních údajů. Zákon o ochraně osobních údajů byl opakovaně posuzován Evropskou komisí, dostal vlastně posudek harmonizace s tou příslušnou směrnicí. Já jsem měl na mysli tu harmonizaci českého právního řádu v těch jiných zákonech. Je tady spousta zákonů, které zasahují do práva na ochranu soukromí, přitom jsou to zákony už třeba dlouhá léta nenovelizované a nemají zahrnuty principy ochrany osobních údajů.

Teď buďte konkrétnější, pane předsedo. Pokud by vám bylo dopřáno býti dalších pět let šéfem úřadu, které změny zákonů byste jako šéf úřadu inicioval, aby ten právní rámec byl lepší?

Já samozřejmě jsem měl představu, že uděláme komplexní analýzu zákonů, které nejsou v souladu s principy ochrany osobních údajů, ale například mohu jmenovat zákon o péči o zdraví lidu. To je právní norma z roku 1966. V té době informační technologie a ochrana soukromí nebyla vůbec diskutována. Ta tradiční povinnost mlčenlivosti lékaře je pořád jakýmsi jediným atributem respektu práva na soukromí. Další právní norma je například nebo jsou ty zákony, které upravují tzv. veřejně přístupné evidence a registry, například katastr nemovitostí.

To znamená, že například to, že mohu jít do katastru nemovitostí a zaplatit si to, kdo vlastní jaký pozemek a podobně, je podle vašeho názoru také příliš velký vlom do osobních údajů a jejich ochrany?

Ten příklad není vlom. Vlom je to, že ty veřejně přístupné registry se propojují, že vlastně vy nemáte žádný právní zákaz tyto údaje nepoužívat pro jiný účel. Vy máte právo používat například údaje z katastru nemovitostí pro účely evidence nemovitostí, ale už ne proto, abyste si zkombinoval data o občanech tu z katastru, tu ze zdravotního pojištění, tu z živnostenských rejstříků a vytvořil si o lidech vašeho zájmu jakýsi komplexní obraz.

Toto je zapotřebí změnit podle vašeho názoru?

To je nepochybně třeba změnit. I vlastně ten pohled, že veřejně přístupný registr není možno použít k čemukoliv si zamanete, ale jenom pro ten účel, pro který ten registr byl zřízen, to je myšlenka, kterou musí úřad prosadit.

Za pár okamžiků si poslechneme názory nově zvoleného předsedy Úřadu na ochranu osobních údajů Igora Němce. Nový předseda Igor Němec ve svém kandidátském projevu v Senátu krom jiného uvedl:

IGOR NĚMEC (zvukový záznam): Ochrana soukromí je nejen tématem dneška, je tématem především budoucnosti. Doba se prostě změnila. S rozvojem technologií a také reakcí na nebezpečí terorismu nastalo to, že na rozdíl od nedávné minulosti, kdy si občan relativně sám mohl zvolit to, co považuje za své soukromí, to dnes již takřka neplatí. Dnes míru ochrany soukromí budou stále více určovat zákony. Úřad na ochranu osobních údajů tedy neexistuje jenom proto, že to požaduje směrnice Evropské unie, ale proto, že to je úkolem doby.

Konstatoval ve čtvrtek budoucí předseda Úřadu na ochranu osobních údajů, pražský radní Igor Němec. Za jak závažné považuje dosavadní šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů Karel Neuwirt, host Interview BBC, volání například ministrů vnitra, tajných služeb, policií a dalších bezpečnostních složek po tom, aby mohli získávat ještě větší množství informací, propojování databází s odůvodněním musíme předcházet hrozbám terorismu.

To je velmi závažné téma. Já dokonce i v BBC jsem se k němu před časem vyjadřoval. Myslím si, že nelze připustit, aby silové složky, bezpečnostní složky, zpravodajské služby využívaly těch situací ve světě k tomu, aby nárokovaly stále větší kompetence vůči soukromí.

Jste, když jste se vyjadřoval v rozhovoru pro BBC, jak jsem ten váš rozhovor pro naši stanici poslouchal, tak přece jenom nejste zděšen tím, že jsou nové a nové informace, například to, že ministři vnitra zemí Evropské unie, stejně jako Evropská komise, například chtějí směrnici o povinném uchovávání záznamů o telefonických hovorech a komunikaci přes internet, skladovány mají být informace o tom, kdy bylo kam ze kterého čísla voláno, kdy a od koho přišly jaké e-maily po dobu pěti let.

Ano. Z toho jsem samozřejmě zděšen, ale nejenom já. Všichni evropští komisaři proti těmto snahám jaksi protestují. Dokonce některé, některá nařízení evropská jsou přijímána jenom Evropskou radou, nikoliv Evropským parlamentem. V Evropském parlamentu je řada poslanců evropských, kteří nesouhlasí s řadou návrhů, které se objevují v Evropské unii. A já si myslím, že to prolamování do soukromí občanů projde závažnými diskusemi v Evropské unii.

Máte obavy z něčeho, co bychom mohli s nadsázkou označit za "velkého bratra", v souvislosti s tím, co se děje v Evropské komisi?

No, samozřejmě, že to, co jste tady jmenoval, uchovávání různých komunikačních pohybů a informací o komunikacích, to je velmi závažná věc. My jsme se v té skupině ochránců evropských bavili o tom, že ty doby pro uchovávání záznamů by měly být opravdu minimalizovány.

Nikoliv pět let, to je nepřijatelné.

Nikoliv pět let. My jsme samozřejmě pro to, některé státy mají i více let, my jsme pro to, aby ta doba nepřekročila dvanáct měsíců. A samozřejmě se snažíme společně, všichni evropští komisaři, jednat s Evropskou komisí, jednat s evropskými poslanci, poněvadž jsou analýzy, které ukazují, že ty dlouhodobě shromažďované informace se pak stejně nevyužijí k tomu, aby se našel nějaký terorista, že v podstatě nemají tu vypovídací schopnost, jaká je očekávána.

Jak se obáváte v té souvislosti i změn, které se dějí v České republice a díti se budou, jako například zákon o zavedení cestovních pasů s digitálním otiskem prstu, popřípadě biometrické znaky v pasech jako takových?

Já jsem se podílel v Radě Evropy na přijetí dokumentu o ochraně dat a biometrických informacích. My jsme jednali i s českým ministerstvem vnitra, aby při vydání těch nových pasů, které budou technologicky naprosto odlišné, tam prostě bude technický instrument jako nosič informací, že musí být přijata nějaká právní regulace, jak s tím pasem nakládat.

Zatím to není a to považujete za problém.

Zatím to není. Ministerstvo nechtělo do té novely zákona o cestovních dokladech přijmout nějaké právní regulace, kdo smí a kdo nesmí s tím cestovním dokladem nakládat. Věřím, že se úřadu podaří prosadit ještě při tom dalším legislativním projednávání určité ustanovení.

Konstatuje předseda Úřadu na ochranu osobních údajů Karel Neuwirt, host Interview BBC. Děkuji, že jste věnoval svých třicet minut BBC a někdy příště na shledanou.

Děkuji za pozvání.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.