Václav Moravec moderátor BBC

Mozaika se skládá, ale jen pomalu. Londýnská policie pokračuje ve vyšetřování teroristických útoků, například vyslýchá muže podezřelé z nezdařených útoků v londýnské dopravě z dvacátého prvního července. Ředitel Scotland Yardu Ian Blair naznačuje, jakým směrem se bude ubírat další vyšetřování. "Zatím se podařilo odhalit dvě buňky zapojené do pumových atentátů," říká šéf londýnské metropolitní policie a pokračuje: "Je však nemyslitelné, že by útoky podnikli jejich členové sami. Policie musí najít ty, kteří je vyškolili, ty, kteří vyrobili pumy a také ty, kteří jim na celou akci poskytli peníze." Nakolik je možné podobným útokům, které se odehrály například v Londýně, předcházet? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu jako každý den co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, tedy české civilní rozvědky, Karel Randák. Vítejte téměř po roce v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Koncem července se veřejnost dozvěděla, že kolona českého velvyslance v Iráku byla už podruhé v uplynulých dvanácti měsících ostřelována. Je nyní možné už definitivně, pane řediteli, vyloučit, že existuje souvislost mezi těmi dvěma útoky?

Já si myslím, že je možné nyní vyloučit, že by existovala jakákoliv souvislost mezi těmito dvěma útoky.

Jaké konkrétní informace k tomu máte?

Vzhledem k tomu, že první útok byl evidentně na vozidlo velvyslance, které bylo svým způsobem i označeno, vyjíždělo z rezidence velvyslance. Druhý útok byl proveden na letištní magistrále, která je velice frekventovaná, kde projíždějí kolony vozidel ať už přivážející lidi na letiště, nebo je odvážející z letiště. Obě auta, na která bylo zaútočeno, nebyla nijak označena. Naopak byla součástí běžného silničního provozu.

Není to tak, že si někdo mohl na auto českého velvyslance v Iráku, když cestovalo mezi letištěm a mezi ambasádou, že si na něj někdo mohl lidově řečeno vyčíhat?

Auto nebylo nijak, obě auta, žádné z těch aut nebylo nijak označeno, takže nebylo patrné, že by se jednalo o auta českého velvyslance. A ono ani se nejednalo o auto českého velvyslance. Byla to obrněná auta, která jsou součástí ambasády nebo vozového parku ambasády.

Když se na to podíváte vy z hlediska ředitele české civilní rozvědky, dá se říci, že vyšetřování obou útoků de facto skončilo, nebo jsou ještě nějaké střípky mozaiky, které vy jako tajné služby chcete dát dohromady?

Pro nás rozhodně skončilo vyšetřování toho prvního útoku. Tam jsme skončili na určitém mrtvém bodě, přes který dál nejsme schopni se dostat.

Můžete ten mrtvý bod popsat?

Mrtvý bod spočíval v tom, že jsme nebyli schopni se přes známé poznávací značky, přes známé okolnosti jsme nebyli schopni se dostat dál, to znamená ustanovit jednotlivé osoby, které se na útoku podílely.

A útok druhý?

Útok druhý, tam v zásadě není žádný příliš velký záchytný bod. Je jasné, že bylo útočeno z vozidla BMW tmavé barvy, pravděpodobně hnědé barvy, které stálo v ulici, která je příčná směrem k té letištní magistrále. Žádné další podrobnosti, které by se týkaly osob, respektive bližšího ustanovení toho vozidla, nejsou známy prozatím.

Pane řediteli, existují alespoň nějaké společné rysy, když přímá souvislost mezi těma útoky není. Vy jste ji nyní v Interview BBC vyloučil. Existuje alespoň, existují nějaké společné rysy, které mezi těma dvěma útoky jsou? Existují tam?

No, tak společným rysem je nepochybně ta vlastní střelba na vozidlo. Co je naprosto rozdílné, bylo to, že první akce byla naplánována, zdá se, do detailů. Vozidlo, zdá se, že bylo vlákáno téměř do pasti, která byla předem připravena. Ten druhý útok spíš se zdá, že se jednalo o náhodně vytipovaný útok, respektive náhodně vytipovaná vozidla na té magistrále.

Český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko řekl dvaadvacátého července v rozhovoru pro BBC přímo z Bagdádu, že teroristé používají promyšlenou strategii a ještě dodal:

MARTIN KLEPETKO (zvukový záznam): Tak ten cíl je jednoznačný, samozřejmě jde o zastrašení všech cizinců, diplomatů, kteří pracují v Iráku a cílem je dostat je ze země pryč, aby Irák zůstal izolovaný a aby se nepodařilo obrátit vývoj směrem k demokratizaci společnosti. To se bohužel v poslední době příliš nedaří, myslím tím teda obrácení k demokratizaci, a vývoj není příliš příznivý.

Konstatoval 22. července v rozhovoru pro BBC český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko. Předpokládá ředitel české civilní rozvědky Karel Randák, host Interview BBC, že útoky proti západním cílům v Iráku se budou stupňovat, nebo zůstanou na stejné úrovni?

Rozhodně nebudou polevovat, jestli se budou stupňovat, lze v tuto chvíli těžko říct. Zdá se, že, v jednom časovém období se zdálo, že útoky budou spíše namířeny na diplomaty arabského původu, jak dokazují případy egyptského diplomata a dvou alžírských diplomatů, kteří byli zavražděni. Nemůžeme říct, že bychom měli jakékoliv informace momentálně, které by nasvědčovaly tomu, že by se ty útoky měly nějakým způsobem stupňovat. Ale na druhou stranu neexistuje ani informace, že by mělo dojít k opaku.

Jak jste sám řekl, ukazuje se, že západní diplomaté jsou poměrně častým terčem útoků lidí, které je možné označit slovem teroristé. V Iráku případ českého velvyslance Martina Klepetka nebo jeho kolony je toho důkazem. Kde je podle vás jako šéfa české civilní rozvědky udržitelná míra bezpečnostního rizika pro české občany, ať už to jsou například členové bezpečnostních složek, ale například i diplomaté, aby byli v Iráku vystavováni riziku, to znamená, aby tam zůstávali?

Záleží na zájmech, které by měly, které by měla Česká republika v Iráku prosazovat, to je samozřejmě spíše otázka pro ministerstvo zahraničních věcí, na rozhodnutí ministerstva zahraničních věcí. Momentálně je v Iráku pouze jakýsi nezbytně nutný diplomatický personál, který zabezpečuje chod velvyslanectví právě tak, jako je tam nezbytně nutný personál, který zabezpečuje bezpečnost té ambasády.

Pokud se nemýlím, tak českou misi v Bagdádu chrání jedenáct elitních policistů ze speciální jednotky URNA. Podle ministra vnitra Františka Bublana jsou dostatečně vycvičeni a jejich počet není potřeba zvyšovat. K dispozici mají několik upravených toyot. To znamená, že z vašeho pohledu jako šéfa české civilní rozvědky neexistuje další prostor pro zpřísnění bezpečnostních opatření týkajících se české mise v Bagdádu?

Já si myslím, že momentálně není potřeba zpřísňovat jakákoliv opatření, protože ta opatření jsou nastavena na odpovídající úrovni. Pokud dojde ke zvýšení počtu personálu ambasády, nevyhnutelně musí dojít ke zvýšení počtu ochranného personálu.

Pochopil jsem, nebo je možné si z vašich slov vyvodit, že byste toto z bezpečnostního hlediska příliš nedoporučoval, tedy zvýšit počet lidí na české misi?

Rozhodně ne.

Protože dochází, jen připomenu, ke změně velvyslance v Iráku právě v těchto hodinách a Martin Klepetko v pozici českého velvyslance končí, na vás se české ministerstvo zahraničí obrátilo, jako na tajné služby, s tímto dotazem, zda je možné rozšířit počet lidí v českém zastoupení v Iráku?

O tom se vedla poměrně široká debata v rámci ministerstva zahraničních věcí i na jakémsi krizovém štábu, který byl svolán na ministerstvu zahraničních věcí a kterého my jsme byli i účastníky. A tam byla diskutována možnost rozšíření eventuelně personálu, právě v souvislosti s příchodem nového velvyslance.

Znamená to, že nyní je ten tým na české misi z vašeho pohledu jako bezpečnostního experta, ředitele české civilní rozvědky, řekněme, opravdu minimalistický tak, aby nedocházelo ke zbytečným útokům na české lidi v Bagdádu?

Já si myslím, že tomu tak je.

Je podle poznatků české civilní rozvědky, tajných služeb a informací, které dostáváte od spřátelených tajných služeb, možné říci, že teroristé v Iráku používají systematický klíč k útokům proti cílům zemí, které byly zapojeny do války v Iráku?

Záleží na tom, co myslíte pojmem systematický klíč.

To znamená, že, řekněme, teď si teroristé nebo ti, kteří útočí, připraví nějaký seznam, detailní seznam těch zemí, které byly zapojeny do války v Iráku, a útočí proti cílům těchto zemí. Proti lidem, kteří pocházejí z těchto zemí.

Jestli existuje nějaký seznam, nedokážu říct. Nepochybně cílem těch útoků je uvést Irák do jakési izolace, diplomatické izolace, a to je důvod, proč k těmto útokům vlastně dochází.

Vy jste v rozhovoru pro Hospodářské noviny osmého července řekl, teď vás budu citovat doslova: "Nemyslím, že by účast České republiky v různých protiteroristických akcích, ať už je to Afghánistán nebo Irák, byla až tak viditelná. Jsou země, jako například Itálie, Polsko či některé další státy, které jsou z hlediska svého zapojení do protiteroristických operací větším terčem," konec citátu. Je možné z těch slov, která jsem právě citoval, vyvodit, že Česká republika jako malá země nemůže být cílem?

To není otázka asi velikosti země nebo počtu obyvatel té které země. To je otázka spíše zastoupení, toho zastoupení, jak která země v Iráku působí. Česká republika nemá a nikdy neměla v Iráku žádnou bojovou jednotku v tom pravém slova smyslu. Působily tam vždycky pouze buďto polní nemocnice, vojenská polní nemocnice, nebo vojenští policisté podílející se na výcviku iráckých policistů, anebo právě v Bagdádu ochranný tým Útvaru rychlého nasazení. Takže de facto vlastní bojová jednotka tam nikdy nebyla. Neznamená to, že Česká republika by byla vyňata tímto ze seznamu, jak vy říkáte, nějakých cílů teroristických.

Ptám se, protože z těch vašich slov by bylo možné vyvodit, že existuje nějaký větší terč, mezi ten vy jste zařadil například Polsko, Itálii nebo další státy, a nějaký menší terč, například Česká republika.

Já bych neřekl větší, menší, já bych možná řekl pravděpodobnější a méně pravděpodobný. Na druhou stranu zase je asi potřeba přihlédnout k tomu, jaká opatření ta která země přijímá, preventivní opatření. A tady si myslím, že Česká republika by patřila asi mezi ty lehčí cíle.

Vy jako představitelé tajných služeb po každém útoku, teroristickém útoku, který se na světě objeví, říkáte jedno konstantní sdělení, že Česká republika není primárním cílem. Zeptám se, co zvyšuje rizikovost České republiky jako možného cíle teroristů z pohledu vás jako tajných služeb?

No, tak momentálně tu rizikovost zvyšuje především to, že, zdá se, že ta situace dospěla do toho stádia, že neexistuje žádná opravdu pevná struktura teroristická, která by fungovala v nějakým řetězci povelů a řetězci jaksi, který by, který by determinoval přímo, kdo zadá teroristický útok a respektive, kdo ho vykoná. Myslím si, že došlo k takové fragmentaci a také nezávislosti těch jednotlivých, nazývejme, buněk teroristických, je v zásadě velmi obtížné předpovědět, jestli v té které zemi se ta příslušná buňka rozhodne se aktivovat, nebo nerozhodne.

To zvyšuje rizikovost České republiky jako případného cíle.

To nepochybně zvyšuje riziko.

Že dochází k atomizaci různých skupin, které je možné označit slovem teroristické.

Nezávislých na jakýsi centrální povel.

Ale ony, ty skupiny roztříštěné, musejí mít nějakou motivaci. Existují prvky motivační, které je možné označit za rizikové a souvisejí s Českou republikou?

Motivačním prvkem pochopitelně lze nazvat přítomnost České republiky v Iráku, nepochybně, protože Česká republika je přítomna v Iráku. Na druhou stranu není tam ta přítomnost tak velká, aby tento motivační prvek hrál nějakou dominantní roli. Já si myslím, že v současné době terorismus, respektive provádění teroristických útoků je na takové úrovni, nebo na takové, v takovém stadiu, že nelze předpovědět, která z těchto, dejme tomu, buněk, nazývejme je buňkami, se aktivuje a provedou to.

Hlavní téma našeho rozhovoru - boj proti terorismu. Když došlo začátkem července k útokům na městskou hromadnou dopravu v Londýně, český ministr vnitra František Bublan k účinnějšímu boji proti terorismu v rozhovoru pro BBC prohlásil:

FRANTIŠEK BUBLAN (zvukový záznam): Tak nějaké kroky jsou připravovány. Je to především v tom, jak si ochránit vnější hranici Evropské unie, to považuji za základ. Já si myslím, že jakmile naše republika jaksi spadne do toho schengenského systému, tak zase to bude určitý krok, jakmile se zavedou třeba biometrické pasy, zase to bude další krok, jakmile se propojí všechny ty informační sítě, které jsou v evropských zpravodajských službách, zase to bude další krok. My se musíme bránit tím, co jsme schopni. To znamená, musíme vložit prostředky do toho, abychom si vybudovali co nejlepší informační sítě, abychom si vybudovali takový nějaký obranný systém, ale zase se nemůže úplně uzavřít ostatnímu světu, protože to by ta Evropa byla takovým ostrovem, my jim musíme zůstat otevřeni, ale přitom se dokázat bránit. Takže je to trošku o penězích a je to o té technice.

Konstatoval sedmého července v rozhovoru pro BBC český ministr vnitra František Bublan. Existují podle ředitele české civilní rozvědky Karla Randáka, hosta Interview BBC, kroky, které by z jeho pohledu mohly v České republice zlepšit boj proti terorismu?

Nepochybně existují.

Tak je vyjmenujte.

No, my bychom samozřejmě přivítali legislativní změny v první řadě. Nebyl dosud přijat žádný protiteroristický zákon, ačkoliv o jeho přijetí, respektive o jeho podobě se diskutovalo již v minulosti.

Je to podle vás zásadní chyba, že Česká republika nemá protiteroristický zákon?

Já si myslím, že to je zásadní chyba.

Na kterých příkladech byste to ilustroval, protože lidé, kteří, řekněme, by mohli namítnout, že jde o velký zásah do osobních práv jednotlivce. Lidé, kteří se zabývají lidskými právy, tak vám řeknou: "Tak předložte konkrétní důkazy, proč považuje Karel Randák za zásadní chybu, že Česká republika nemá protiteroristický zákon?"

Protože bez protiteroristického zákona a s ním související úpravou dalších příslušných zákonů nemáme v podstatě jako zpravodajské služby nebo zpravodajská komunita, ale domnívám se, že ani Policie České republiky nemá v zásadě v ruce nástroj, který by mohla účinně proti terorismu bojovat.

Můžete uvést nějaké konkrétní příklady z vaší každodenní zpravodajské praxe české civilní rozvědky, kde se ukazuje, že neexistence protiteroristického zákona, nebo to, co nazýváte vy protiteroristickým zákonem, je opravdu zásadním problémem.

Otázka je, co bude obsahem toho protiteroristického zákona, jak bude znít a co bude v něm zakotveno, jaká práva zpravodajských služeb, respektive Policie České republiky, jaké možnosti. Ale klasickým příkladem jsou ta tolik diskutovaná bankovní konta a jejich sledování. To znamená nástroje, které by umožnily lepší sledování prostředků, které plynou, finančních prostředků, které plynou mezi jednotlivými skupinami ať už prostřednictvím neziskových organizací, prostřednictvím bank a tak dále.

Ukázalo se v nějakém případě, že by vám ta stávající právní úprava nedovolila vstoupit v rámci nějakého rozpracovaného případu získat další informace týkající se financování teroristických skupin ve světě, které by bylo napojeno na Českou republiku a podobně?

Nepochybně se ukázalo.

To máte takové konkrétní příklady nyní z vaší každodenní praxe aktuální?

Máme takovéto příklady.

Proč je tedy nepředložíte poslancům, abyste lépe vyargumentovali to, že je zapotřebí protiteroristický zákon v České republice?

Těch argumentů, které my jsme snášeli, bylo mnoho. Já neříkám, že protiteroristický zákon v této republice nebude přijat, ale podle našeho názoru se to poněkud příliš dlouho táhne.

Můžete uvést ten, můžete ho zveřejnit ten konkrétní, nemůžete?

Nemůžu.

S ohledem právě na to, že to je stále ještě probíhající případ?

Přesně tak.

Kdy je podezření, že nějaké teroristické buňky, jak to tady nazýváte, mohou být financovány i z České republiky?

Nejde o to, že by byly financovány z České republiky, ale že přes Českou republiku mohou plynout nějaké finance, které pomáhají k tomu financování těchto buněk.

Takové poznatky jako zpravodajci nyní máte aktuálně k dispozici?

Ano.

A zhatilo vyšetřování to, že není protiteroristický zákon?

Já nedokážu říct, jestli to zhatilo vyšetřování nebo respektive, jestli to zhatilo úplně celou tu akci, ale my jsme prostě nedokázali adekvátně reagovat.

Konkrétnější být nemůžete?

Ne.

Z vašeho rozhovoru pro deník Hospodářské noviny z osmého července dva tisíce pět je právě možné vyvodit to, že vám ten protiteroristický zákon schází a ještě doslova říkáte, teď cituji doslova: "Myslím, že k tomu, rozumějme, až Česká republika bude bojovat účinněji proti terorismu, že k tomu dojde až ve chvíli, kdy se něco stane v České republice," konec citátu. Proč jste jako zpravodajská komunita tak skeptická nebo skeptičtí, že používáte sousloví o tom, že k tomu dojde, až se něco stane v České republice?

No, tak za prvé nás k tomu vedou příklady ze zahraničí, protože v okamžiku, kdy se něco stalo v Londýně, kdy se něco stalo v Madridu, tak ta reakce těch příslušných vlád, těch příslušných zodpovědných úředníků byla také poněkud pružnější a rychlejší než do té doby, než se něco stalo. A pak nás k tomu vede také to poznání, že zatím jsme nebyli schopni prosadit ta příslušná legislativní ale i jiná opatření, která bychom si představovali.

Jiná opatření jsou jaká? My jsme o zákonných opatřeních, o tom takzvaném protiteroristickém zákonu už chvíli mluvili. Nyní zmiňte ta další opatření.

Nepochybně jsou to opatření kapacitní, protože potřebujeme vyčlenit určitý počet lidí na boj proti terorismu. Nemáme možnost příjmu dalších lidí ať už odborně fundovaných lidí, to znamená lingvistů, arabistů a podobných lidí, nemáme tuhle tu možnost přijmout, protože prostě nejsou kapacity na to, abychom, nemáme lidově řečeno tabulky, na které bychom je mohli posadit.

Vás jako tajných služeb, konkrétně české civilní rozvědky, kterou vy vedete, se týká také ten takzvaný stop stav a strop ve státní správě, který uplatňuje ministr financí Bohuslav Sobotka?

Já mám pocit, že nás se to týká především.

Vás se to týká především. Ta druhá nejsilnější strana české vládní koalice, rozumějme KDU-ČSL, přišla v lednu s návrhem integrace civilních tajných služeb. Vojenské tajné služby nyní aktuálně integrovány jsou pod jednu. Cituji doslova ze stanoviska KDU-ČSL, že integrace tajných služeb je nutnou reakcí na novodobé bezpečnostní hrozby, především terorismus, konec citátu. A ještě jeden citát ze stanoviska lidovců: "Sloučení podle KDU-ČSL zlepší analýzu informací důležitých pro bezpečnost státu, v neposlední řadě také tuto činnost zlevní." Nebylo by to řešením, když si stěžujete na nedostatek míst, že by bylo možná výhodou sloučit BIS a českou civilní rozvědku, která je nazývána Úřad pro zahraniční styky a informace, v jednu instituci? Tím byste si možná méně stěžovali na nedostatečný počet tabulkových míst a podobně, pane řediteli.

Já určitě nehodlám polemizovat s názorem bezpečnostních expertů KDU-ČSL. Na druhou stranu existuje několik studií, které jasně dokládají, že takovéto sloučení nepřinese žádné úspory ani tabulkové ani finanční.

Pokud vy byste měl říci z pohledu ředitele české civilní rozvědky, byť s tím vědomím, že byste přišel možná o místo, pokud by se slučovaly české civilní tajné služby, zásadní argument proti integraci Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační služby, které zásadní argumenty proti sloučení byste použil?

Základním, zásadním argumentem z mého pohledu je to, že systém práce rozvědky a kontrarozvědky je naprosto odlišný. A podle mého názoru nemá cenu míchat hrušky s jabkama.

To teď říkáte jako šéf české civilní rozvědky, ale v té bezpečnostní skupině KDU-ČSL, která navrhuje sloučení, je bývalý ředitel BIS Jiří Růžek. Myslíte si, že on míchá záměrně hrušky s jabkama?

Jak jsem řekl, já nehodlám polemizovat s názorem, nevím, jestli je tam pan doktor Růžek, ale nemám zapotřebí polemizovat s názorem kohokoliv v tomto ohledu.

Po útocích z jedenáctého září roku dva tisíce jedna se v České republice jasně ukázalo, že ale nebyly příliš koordinovány informace mezi tajnými službami ve svém celku, tedy ať už vojenskými nebo civilními. Totéž se týkalo výměny informací mezi BIS na straně jedné a Úřadu pro zahraniční styky a informace na straně druhé. Když ne sloučení, vy si myslíte, že nynější koordinace informací, které si mezi sebou vyměňují tajné služby, české tajné služby, je dostatečná, nebo byste něco změnil z pohledu vás jako ředitele české civilní rozvědky?

Řekl bych, že ta koordinace se zlepšuje. A tento trend je jaksi setrvalý v tuhle tu chvíli. Na druhou stranu ...

V čem je ještě nedostatečný?

... na druhou stranu určitě existuje mnoho zlepšení, která lze nastavit, ať už je to jakési společné, společný pracovní tým, společné analytické centrum, které bude vyhodnocovat příslušné informace, a tak dále a tak dále.

Třikrát se svět v červenci dozvěděl o útocích teroristů. Nadvakrát v Londýně, jednou pak v Egyptě. Prezident George Bush po útocích v Londýně sedmého července prohlásil:

GEORGE BUSH (zvukový záznam): Válka proti terorismu pokračuje. Nejvíc na mě zapůsobilo odhodlání všech státníků v místnosti. Je tak silné jako moje. Neposkytneme těmto lidem prostor, neustoupíme teroristům, najdeme je, předvedeme před soud. A stejně tak chceme šířit myšlenky naděje a soucitu, které překonají ideologii nenávisti.

Sedmý červenec a slova amerického prezidenta George Bushe. Když jste byl, pane řediteli, v Interview BBC poprvé a zatím naposledy, což bylo zhruba před rokem, tak jste prohlásil, že, a teď cituji doslova: "Válka v Iráku hrozbu mezinárodního terorismu spíše zvýšila," konec citátu. Co především by podle vašeho názoru mohlo vést ke snížení rizik a teroristických hrozeb ve světě?

Velice těžká otázka, na kterou je velice těžké nyní reagovat především proto, že, jak jsem řekl už na začátku, tady dochází ke zjevnému, ke zjevné změně módu operandy těch skupin. Já si nemyslím, že válka v Iráku nadále zvyšuje nějaké riziko hrozeb. To je, i když na druhou stranu je to platforma, na kterou se tyto skupiny, nebo je to událost, na kterou se tyto skupiny nepochybně odvolávají, ale já si myslím, že aktuálně je to událost, na kterou se odvolávají spíše z nedostatku jiné argumentace. Nebezpečí útoků plyne z toho, že nyní skupiny, které nejsou na sebe přímo navázány, si berou příklad jedna z druhé. A já nevím, jestli to tak mohu říct, dokonce se snaží překonat jedna druhou v tom, kde, jaký a jak sofistikovaný, řekněme, útok provedou.

Teď jakoby jste četl sedmadvacátého července článek ve francouzském deníku Le Figaro, dovolte, abych citoval: "Začíná zvláštní éra teroru, kdy se z jedné fronty na druhou a prostřednictvím Internetu skupiny džihádu motivují, kopírují a vzájemně si blahopřejí," konec citátu. To je podle vás správná charakteristika a je podle vás možné mluvit o nové fázi terorismu, éry, vlně terorismu?

Já si myslím, že ta charakteristika je správná a myslím si, že mohu souhlasit i s tou druhou polovinu vaší otázky, to znamená, že pozvolna se dostáváme do jakési nové sféry, pokud to tak budeme nazývat, éry terorismu.

Je vůbec možné mluvit o Al Kajdě jako o nějaké síti, když jde o, řekněme, atomizované buňky, jak jste prohlásil v Interview BBC?

Záleží, co si představujete pod pojmem síť. Jak ta síť musí být na sebe silně navázána, jakými prostředky spolu komunikuje. Podle našeho názoru jediným a nejdůležitějším vázacím prvkem mezi těmi jednotlivými skupinami je ideologie. A tudíž to je věc, na které tyto jednotlivé skupiny, buňky, možná i jednotlivci staví a od kterých se odrážejí.

A je možné v této souvislosti říci i to, proč ony buňky operují a jsou v nich zapojeni lidé, kteří studovali v západním světě, viz to, co se nyní ukazuje v souvislosti s vyšetřováním útoků v Londýně, že to jsou lidé, kteří žili v západním světě, chodili a studovali západní univerzity a provádějí tuto činnost. Jaké pro to máte vysvětlení?

To si myslím, že nehovoří proti sobě, protože to je problém té druhé nebo třetí generace, která jaksi přišla z arabských zemí, která prožívá jakousi frustraci z nedostatečného uplatnění v západních zemích a která se právě k té ideologii, anebo, dejme tomu, k náboženství uchyluje jako k jakémusi prvku sjednocujícímu, motivačnímu.

Máte informace, že by nějaké takové skupiny, které jsou v zemích západního světa, kde došlo k útokům, nebo i arabského světa, byly navázány na Českou republiku?

Tyhle ty informace zatím nemáme, ale dovedu si představit, že taková navázání existují.

Konstatuje ředitel české civilní rozvědky Karel Randák, děkuji za to, že jste přišel do BBC, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Útoky proti českým vozidlům v Iráku neměly souvislost, tvrdí ÚZSI

PRAHA 1. srpna (ČTK) - Nedávný útok na český vůz, který se vracel z bagdádského letiště, neměl žádnou přímou souvislost s podobným incidentem, který se v Iráku odehrál v září roku 2004. V pořadu Interview BBC to řekl ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák. Dodal, že šetření prvního incidentu skončilo. Pachatele se přitom identifikovat nepodařilo. Ani ve druhém případě ale jeho úřad nemá žádnou stopu.

"Já si myslím, že nyní je možné vyloučit, že by existovala jakákoli souvislost mezi těmito dvěma útoky," řekl Randák. Doplnil, že pro jeho úřad vyšetřování prvního incidentu skončilo. "Tam jsme skončili na určitém mrtvém bodě, přes který dál nejsme schopni se dostat," řekl. Žádný záchytný bod nemá úřad ani v případě druhého útoku. "Je jasné, že bylo útočeno z vozidla BMW tmavé barvy, které stálo v ulici příčné k letištní magistrále. Žádné další podrobnosti zatím nejsou známy," řekl.

Podle ministra vnitra Františka Bublana nejsou útoky na zahraniční opancéřované vozy v Bagdádu nic neobvyklého, ozbrojenci se na tento typ aut zaměřují, řekl již 22. července. Podobný názor má i náměstek ministra zahraničí Jan Winkler. "Podle všech příznaků nešlo o útok na českého velvyslance nebo na český zastupitelský úřad. Šlo o útok na kolonu vozidel, která povstalci znají a která zpravidla užívají příslušníci ochranných sil," potvrdil. Ve voze podle něj byli pouze příslušníci policejních sil.

Českou misi v Bagdádu chrání 11 elitních policistů ze speciální jednotky. "Já si myslím, že momentálně není třeba zpřísňovat jakákoli opatření, protože jsou nastavena na odpovídající úrovni. Pokud bude zvýšen počet personálu ambasády, nevyhnutelně se musí zvýšit počet ochranného personálu," řekl Randák s tím, že by rozhodně nedoporučoval zvyšovat počet osob na české misi.

Peníze pro teroristy mohou plynout i přes ČR

ČRo 6, 1. 8. 2005, 23:00 Zprávy - moderátor: Úřad pro zahraniční styky a informace má zprávy, že přes Českou republiku mohou plynout peníze, které pomáhají financovat zahraniční teroristické buňky. V rozhovoru pro stanici BBC to řekl ředitel civilní rozvědky Karel Randák, aniž uvedl bližší podrobnosti. Naznačil ale, že jeho úřad by mohl reagovat pružněji, kdyby v republice platil protiteroristický zákon. V podobné situaci jsou podle něj i další zpravodajské služby a také policie.

ÚZSI: Přes ČR mohou plynout finance pro zahraniční teroristy

PRAHA 1. srpna (ČTK) - Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) má informace o tom, že přes Českou republiku mohou plynout peníze, které pomáhají k financování zahraničních teroristických buněk. V pořadu Interview BBC to dnes řekl ředitel civilní rozvědky Karel Randák. Bližší podrobnosti neuvedl. Naznačil jen, že úřad by mohl operativněji reagovat, kdyby byl v ČR zaveden protiteroristický zákon. Jeho absenci považuje za zásadní chybu.

"Bez protiteroristického zákona a s ním související úpravy dalších příslušných zákonů... nemáme v ruce nástroj, kterým bychom mohli účinně proti terorismu bojovat," řekl. V podobné situaci jsou podle něj i další zpravodajské služby a také policie.

Klasickým případem, který podle Randáka odráží problémy s neexistencí protiteroristického zákona, jsou "tolik diskutovaná bankovní konta a jejich sledování". "To znamená nástroje, které by umožnily lepší sledování finančních prostředků, které plynou mezi jednotlivými skupinami, ať již prostřednictvím neziskových organizací, prostřednictvím bank a podobně," řekl Randák. Věří, že protiteroristický zákon bude nakonec v Česku přijat, soudí ale také, že "se to poněkud dlouho táhne".

Ředitel ÚZSI také naznačil, že jeho úřad je limitován svou kapacitou. "Potřebujeme vyčlenit určitý počet lidí na boj proti terorismu," řekl. Dodal, že úřad nemá možnost přijímat další odborníky, jako jsou lingvisté a arabisté. "Nemáme lidově řečeno tabulky, na které bychom je mohli posadit," řekl. Úřad je podle něj omezen takzvaným stop stavem na rozšiřování zaměstnanců státní správy. "Já mám pocit, že nás se to týká především," řekl.

Plán boje proti terorismu připravuje česká vláda od útoků na Spojené státy v září 2001. Podle některých poslanců je stále nedostatečný. Postrádají analýzu efektivnosti práce a kontroly tajných služeb a nelíbí se jim ani to, že schvalování některých mezinárodních dokumentů, které mají zabránit třeba podezřelým finančním transakcím, trvá v Česku dlouho. Nedostatky má odstranit právě chystaný protiteroristický zákon.