Václav Moravec moderátor BBC

Jiří Janeček ve studiu BBC

Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích byl dlouhou dobu předmětem sporů v Poslanecké sněmovně. Po několika letech, koncem června, sněmovnou zákon prošel. Například poslankyně Táňa Fischerová ale kritizuje fakt, že se poslanci rozhodli omezit reklamu v České televizi.

Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně PS PČR /Nezávislí/ (zvukový záznam): Jsme odpovědni nejen za fyzickou existenci těchto médií, ale také za podmínky na reklamním trhu v naší zemi.

Prohlásila koncem června ve sněmovně poslankyně Táňa Fischerová. Nejen o zákonu o rozhlasových a televizních poplatcích bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je generální ředitel České televize Jiří Janeček. Přeji vám hezký dobrý den.

Dobrý den.

Na den přesně jste dva roky generálním ředitelem České televize. Jak budete slavit?

Nemám čas a možná ani důvod slavit. Já neslavím takováto výročí.

Dva roky ve funkci, v případě České televize, nestabilního prostoru, to není důvod k oslavě?

Omyl, Česká televize jest už stabilním prostorem.

Myslíte, že je o tom přesvědčena i rada?

Rada České televize?

Ano, která jmenuje a odvolává generálního ředitele?

Pevně věřím, že ano.

Pojďme nyní, řekněme, na takovou cestu do hlubin Janečkovy duše, takový stručný dotazník ke dvěma letům Jiřího Janečka ve funkci generálního ředitele, prosím, aby vaše odpovědi byly, pokud možno, stručné. Otázka první, existoval v uplynulých dvou letech okamžik, kdy jste už téměř usedal k počítači a psal rezignační dopis?

Ne. Občas mi bylo smutno, nebo mi možná bylo něco líto, ale já se peru.

Ve kterých okamžicích je vám smutno, nebo líto?

Někdy je mi možná líto, že jaksi ta práce, která za celým managementem, za těmi dvěmi roky je, takže není patřičně doceněna, ale dokážu se s tím vyrovnat.

Kterou konkrétní práci máte namysli, heslovitě?

Heslovitě, mám namysli třeba úprava financí. My jsme dostali televizi do čísel, která tady dřív nebyla, to znamená, že nemáme žádnou ztrátu. V současné době, kdybychom pokračovali tak, jak to pokračovalo dřív, tak bychom byli ve ztrátě miliardách korun. Loni jsme měli vyrovnaný rozpočet. Poprvé v životě jsme měli vyrovnaný rozpočet. Pozitiva další, že jsme se oprostili od zhruba tří set zaměstnanců, že jsme schopni se dohodnout s odboráři na kolektivní smlouvě už v lednu, to žádná velká firma v podstatě nemá, že jsme v letošním roce rozjeli dvacet procent regionálního vysílání, to dřív nebylo, pohybovalo se to kolem deseti, dvanácti procent. A konečně za největší úspěch považuju rozjetí digitálního kanálu ČT 24, to je přece ohromný kus práce, nebo ne?

Pokud by tedy, anketní otázka zněla, největší úspěch Jiřího Janečka v prvních dvou letech ve funkci generálního ředitele, tak by to byl rozjezd kanálu ČT 24?

Řekněme, že ano.

Z jakého důvodu, proč zrovna tento okamžik?

Já si myslím, že to je zlomová záležitost, protože my o digitalizaci jenom nemluvíme, ale my jí prakticky vykonáváme, je to ohromná zásluha zpravodajců, zejména Zdeňka Šámala a celého digitalizačního týmu, rady digitalizace České televize a zejména zpravodajců. Takže z toho mám ohromnou radost a považuji to za úspěch. Koneckonců za posledních, nebo za celou dobu existence České televize tady takový úspěch nebyl.

Existuje nějaký dluh, který Jiří Janeček má po dvou letech ve funkci generálního ředitele České televize?

Tak myslíte ve vztahu k divákům?

Vyberte si, který dluh považujete za největší a uvidíme ve vztahu, ke komu je?

Jistě, samozřejmě, že ne všechno bylo uděláno stoprocentně. Bohužel byla řada věcí, které bychom rádi udělali, ale byli jsme limitováni zejména finančními prostředky. Mně třeba strašně chybí, že nemůžeme vyrábět tolik dokumentárních pořadů, jako jsme vyráběli dřív právě z finančních důvodů. My jsme, v předchozích letech bylo zvykem, že se vyrábělo zhruba třiapadesát velkých dokumentů ročně, letos a loni jich děláme osm, deset.

Když jste mluvil o úsporách a o tom, že považujete za největší úspěch vyrovnaný rozpočet České televize. Co kdybych vám namítl, za jakou cenu, za tu cenu, že právě není na dokumenty, není na původní dramatickou tvorbu. Vás nenapadlo spíš jít do dluhů a vyrábět dokumenty?

Ne, ne, ne. Do dluhů šlo bez jakýchkoliv invektiv předchozí vedení. Vezměte si, že my máme investice odepsané z osmdesáti procent, technika je ohromě zastaralá. A z tohoto dluhu vlastně žil program. Na program bylo zhruba jeden a půl až na osm miliardy korun, my hospodaříme s jedna celá dvě až s jedna celá tři miliardami. My jsme prostě museli tento propad zastavit, výrobu zefektivnit, prostě ta práce byla zaměřena na to, aby program, pokud možno, byl co nejméně omezen na straně jedné, ale na straně druhé, abychom zabezpečili výrobu, abychom zabezpečili techniku. Víte, ono na starém zařízení můžete dělat jenom do určité míry.

Další anketní otázka. Existuje nějaký největší dluh vůči divákům České televize?

Já bych to nevnímal snad jako největší dluh, to je vlastně druhá část, řekl bych té první otázky, nebo té předchozí, kterou jste říkal. Já bych rád, abychom více rozvíjeli původní dramatickou tvorbu. Já bych rád divákům nabízel alternativu proti komerčním televizím, to znamená, nejen původní seriály, které dělají už komerční televize, ale televizní inscenace, televizní filmy. Rád bych zapojil více tvůrců, více našich tvůrců, našich herců, scénáristů, kameramanů a tak dál. Čili, v tomto vnímám určitý dluh, ale zase tento dluh je limitován opět finančními prostředky.

Existuje nějaká událost v uplynulých dvou letech, kdy si Jiří Janeček, jako generální ředitel, říká, že měl urputněji hájit Českou televizi a její zaměstnance, je nějaká taková událost?

Já si na takovou událost skutečně nevzpomenu, při nejlepší vůli, teď jste na mě vybafl, skutečně nevím.

A to je teprve začátek, počkejte, co ještě přijde.

Pěkně děkuju. Víte, je to tak, že já tou televizí hodně žiju, mám rád zaměstnance České televize, koneckonců znám jich velkou většinu. A myslím si, že jsou to velcí profesionálové, takže se zastávám seč můžu.

To znamená, že tady dluh nevidíte a existoval nějaký okamžik, kdy se Jiří Janeček, jako generální ředitel, lidově řečeno, styděl vůči koncesionářům, lidem platící televizní poplatky, je takový okamžik?

Ano, je takový okamžik. Možná nebyl jenom jeden, ale ten největší byl asi v poslední době, kdy jsme obesílali ty, kteří neplatili, ten dopis byl skutečně formulován, a to jsem přiznal, omluvil jsem se za to, byl formulován poněkud nešťastně a převážela tam taková ta úřednická dimense, což není, popravdě řečeno, můj styl. Přiznávám se, že jsem se tentokrát nechal uchvátit jaksi právníky a jejich strohým stylem, to je mi líto.

A ve vás se tehdy nepral novinář Jiří Janeček, který by asi Jiřímu Janečkovi, generálnímu řediteli, položil otázku, jak to, že nikdo za tu chybu nebyl odvolán?

Já si nemyslím, že ta chyba byla až tak razantní, aby si za ní někdo zasloužil odvolání. Víte, ona ta práce byla tak ohromná a koneckonců přinesla takový efekt, že si myslím, že stačila jistá interní domluva. Takže odvolání ne.

A co možná námitka, že peníze, které v tom pilotním projektu vymožené, šly na konto té společnosti, že ten projekt nebyl tak čistý, jak se o něm psalo?

To je složitější. Ten první projekt byl nazýván pilotním až v době, kdy jsme se s tou firmou dohodli. Bylo to tak, že v dřívějších dobách Česká televize nebyla schopna vymáhat dlužné poplatky, bude je schopna vymáhat z několika málo procent, nikoliv vůbec z desítek. A to, čemu vy říkáte pilotní projekt, to byl běžný prodej tisíce, jenom tisíce pohledávek, čili naprostého minima s tím, že dotyčný člověk byl posléze za toto potrestán, právě byl odvolán, protože to nebylo úplně nejšťastnější řešení. Nicméně nelze říci, že když prodáte pohledávky, konečně, tuším, že konsolidační agentury a tak dál prodávají za sedm, deset procent, toto bylo prodáno za deset procent, že ten, kdo tuto pohledávku koupí, z ní vygeneruje devadesát procent, to je nesmysl, to oba dva víme, že. Čili, šlo o mizivé procento, ale na základě této akce jsme rozjeli tu velikananánskou akci.

Závěrečná otázka našeho pomyslného dotazníku. Je Jiří Janeček přesvědčen o tom, že bude za rok ve funkci generálního ředitele a oslaví třetí výročí?

Slavit to nebudu, ale budu.

Budete ve funkci. Vy věříte, že dovládnete celých šest let?

Já předpokládám, že ano, protože se za svou práci, respektive za práci celého týmu, který tam mám, myslím si, že se nemusím stydět.

Protože ta závěrečná otázka z toho dotazníku vychází, řekněme, na diskusi o tom, o čem píší české deníky. Ministr kultury Pavel Dostál v rozhovoru pro týdeník Literární noviny naznačil, že pokud došlo k uzavření nějaké konkrétní dohody mezi vámi a vedením komerčních televizí Nova a Prima, který měl, k té dohodě mělo údajně dojít v souvislosti se zákonem o zvyšování televizních a rozhlasových poplatků, tak byste podle Pavla Dostála měl být odvolán. Měl jste příležitost a čas si úvahy o vašem odvolávání s ministrem kultury Pavlem Dostálem vysvětlit? Povídali jste si o tom?

Bohužel ne, Pavel Dostál, jak známo, je nemocný. Já pevně věřím, že se uzdraví a že ještě bude možnost si s ním tyto věci vyříkat. Víte, já jsem za tu dobu dvou let jednal se stovkami lidí, s poslanci, senátory, s dalšími lidmi, jednal jsem o poplatcích, o valorizaci, o všech těch aspektech, které s tím souvisí. Samozřejmě, že jsem se setkával i se zástupci, respektive s řediteli komerčních televizí naprosto transparentně, nemám s tím žádný problém, vždycky jsme se bavili o oblastech, které patří do oblasti programu, pokud jsme se bavili o věcech, které souvisí s legislativou někdy, takže bychom dělali nějaké kartelové dohody.

Ani jste, pane generální řediteli, nepožádal, ano, to je ten váš známý argument, vy věříte, že by poslanci poslechli generálního ředitele?

Věříte tomu?

Třeba se jich bojí. Vy vidíte do duše poslanců?

A myslíte si, že se bojí České televize? Já si myslím, že je patrné, že se České televize vůbec nebojí, že jí nejdou ...

Že byste uzavřeli kartelovou dohodu tří generálních ředitelů. To víte, před volbami, politik v televizi?

Nic takového prostě nebylo, my jsme se samozřejmě bavili o řadě různých věcí, jak říkám, diskutoval jsem to se spoustou lidí, ale ...

Požádal jste, promiňte, požádal jste generální ředitele soukromých televizí, aby vám, lidově řečeno, pomohli při lobbyingu kvůli zákonu o televizních a rozhlasových poplatcích?

Nepožádal, protože by to neudělali.

Proč ne?

Proč by to dělali? Oni si ...

Když poslanci vezmou České televizi reklamu, miliarda v kapse, lepší, nežli holub na střeše?

Za prvé to není úplně miliarda v kapse, to je první věc. Víte, mně šlo o jednu záležitost, a to je základ, mně šlo o zajištění financování České televize. To se domnívám, že se nám podařilo. Já jsem si připravil takovou tabulku, abyste viděl, jak to vlastně bude. Kdy prošel zákon, já nejsem šťastnej z toho, co prošlo, nejsem, není to ideální, čili poslanci nezvedli ty ruce, jak bych chtěl já, nezvedli, kdyby prošla varianta, která byla prvně navržená, to znamená, na sto korun navýšení a zůstalo by jedno procento reklamy, tak bychom měli v roce 2006 pět miliard tři sta deset milionů. Tak to v tomto případě, pokud zákon projde Senátem a panem prezidentem, přes pana prezidenta, tak je to pět miliard tři sta sedmdesát, už o šedesát milionů víc. V dalším roce už je to víc o čtyři sta milionů. A ve finále se dostaneme na šest miliard. Čili, pro mě je tato varianta relativně výhodná. Výhodnější by samozřejmě bylo, kdyby nám zůstala reklama a kdyby poplatek narůstal v souvislosti s inflací.

Teď ale otázka, zda toto je, a k tomu se dostaneme záhy, zda toto je výhodná varianta pro Českou televizi krátkodobě, nikoli dlouhodobě?

Tahle, tato varianta je výhodná do roku 2009, respektive i 10, pořád prostě těch šest set milionů navíc vlastně máme. A já nemám nikde záruku, když si vezmete, že bude tříprocentní jenom valorizace, tak to nikdy neudělá až takhle velikananánskou částku, to by musela být valorizace, já nevím, patnácti, dvacetiprocentní.

Začátkem srpna se vás Rada České televize chce na svém jednání dotázat, jaké okolnosti provázely schvalování zákona o navýšení televizních a rozhlasových poplatků, jde už o tu zmiňovanou údajnou dohodu mezi vámi a řediteli komerčních televizí, kterou popíráte. Redaktor týdeníku Reflex Jan Potůček v rozhovoru pro BBC v této souvislosti říká:

Jan POTŮČEK, redaktor týdeníku Reflex (zvukový záznam): Já si myslím, že nejdřív by pan Janeček měl vysvětlit, k čemu vůbec došlo. Tam byla schůzka u premiéra Paroubka, myslím, že ji svolal pan Paroubek, ne pan Janeček a ne ředitelé komerčních televizí. A do chvíle, než se vysvětlí, k čemu vůbec došlo na této schůzce, tak bych pana Janečka neodvolával ani přes rozhovory pro Literární noviny.

Říká v rozhovoru pro BBC redaktor časopisu Reflex Jan Potůček. Co konkrétně se podle verze generálního ředitele České televize Jiřího Janečka dělo před hlasováním o zvýšení televizních a rozhlasových poplatků na té schůzce s Jiřím Paroubkem?

My jsme se s panem Paroubkem, s panem premiérem Paroubkem setkali, pan premiér chtěl znát stanoviska jednotlivých ředitelů. Ptal se jednak na zákon o poplatcích, ptal se na můj názor. Já jsem říkal, že pro mě by bylo ideální schválit verzi, která byla známá pod názvem Talíř - Fischerová, to znamená, to jedno procent té reklamy, které by zůstalo, a sto korun. Pan premiér se v podstatě jenom ptal, neřekl žádné resumé, nic takového, jaksi co bude, nebo nebude.

Považujete to za standardní, aby se premiér a místopředseda nejsilnější vládní strany scházel s řediteli tří nejsilnější, respektive tří celoplošných stanic v zemi?

To mi nepřísluší hodnotit.

A když se vás na to ptám, tak, prosím, pěkně odpovězte?

Nepřísluší mi hodnotit, jestli pan premiér dělá to či ono. Já si myslím, že to je jeho věc.

Ne, jde o to, co dělají generální ředitelé, že na tu schůzku jdou, že tam vám to přijde dobré pro ty televize.

Mně přijde vcelku normální, když mě požádá pan premiér o schůzku, tak se snažím mu samozřejmě vyhovět. Víte, já vám řeknu jednu věc. Já se v tomto případě skutečně nestačím divit, komu vlastně jde o budoucnost České televize i v období digitalizace a komu ne, k čemu všechny tyhle hrátky, které se tady teď dějí, vlastně jsou.

Kdo si myslíte, že ty hrátky rozehrává, jak vy si odpovídáte na tu otázku?

Já si to neumím vysvětlit. Když jsem vám tady říkal, že tohle vedení, teď se nechci chlubit, to není moje zásluha, nebo jenom moje zásluha, to je zásluha celého týmu, postavila ekonomicky televizi na nohy, udržela sledovanost programu na třiceti procentech, takže ten program není tak špatný, dokázala rozjet nový kanál, prostě plní literu zákona o dvaceti procentech regionálního vysílání, což tady nikdo neudělal. A teď se najednou objeví spekulace o tom, Janečka odvoláme, protože se s někým dohodl. Vzpomeňte si na rok 97, tam se skutečně, pan ředitel Ježek tenkrát, dohodl s komerčními rádii. Chtěl ho někdo odvolávat?

No, vidíte.

No, vidíte.

Tak to musíte říkat víc nahlas a křičet.

No, já křičím, ale oni někteří ...

Asi málo ...

... novináři jaksi neposlouchají.

Tady vás posloucháme velmi pozorně. Někteří sociálnědemokratičtí poslanci dávali při závěrečném čtení zákona o zvýšení televizních a rozhlasových poplatků najevo, že mají problém zvednout ruku pro ten návrh. Stačí si připomenout slova poslankyně za ČSSD Hany Orgoníkové.

Hana ORGONÍKOVÁ, poslankyně /ČSSD/ (zvukový záznam): V této souvislosti je nutné se ptát, co společnosti přinášejí publicistické pořady a reportáže České televize a jaké nálady ve společnosti vyvolávají. Je to vytváření atmosféry nedůvěry lidí v politiku a v politiky. Nejde o typ těchto pořadů, ty mají nezastupitelné místo ve veřejnoprávní televizi, ale jde o formu sdělení a řazení faktů směrem k posluchači.

Dvacátý devátý červen a slova poslankyně za ČSSD Hany Orgoníkové pronesená v Poslanecké sněmovně. Co možná námitka, že schůzka generálního ředitele České televize Jiřího Janečka s premiérem Jiřím Paroubkem může být interpretována jako prohloubení politické závislosti České televize na ČSSD?

No, to si myslím, že také nikdo nemůže myslet vážně, protože kdybychom byli závislí na komkoliv, tak ten, kdo je, obrazně řečeno, u toho kormidla, teď by nás ladil. A ten, kdo tam přijde za rok, by nás jaksi peskoval, to není cesta. Já chci, abychom byli transparentní vůči všem. A je nesmysl se komukoliv zavazovat. A naopak si myslím, že je velmi dobré všem politickým stranám ukázat, že jsme nestranní a že jsme nezávislí.

Vy jste se před hlasováním Poslanecké sněmovny o zvýšení poplatků sešel i s předsedou ODS Mirkem Topolánkem?

Já jsem diskutoval se spoustou lidí, včetně předsedů politických stran, vysvětloval jsem jim, jaká je situace v České televizi. Snažil jsem si jim vysvětlit jednu věc, na to narazila vlastně paní Orgoníková, a to je to, že Česká televize není jenom zpravodajství, Česká televize není jenom publicistika, Česká televize je i dokumentární tvorba, Česká televize je archiv, ohromná cennost, dětská tvorba, dramatická tvorba, tvorba pro menšiny, titulkování, Bože můj, to je takových věcí.

Jednoduchá otázka, proč jste před hlasováním poslanců v Poslanecké sněmovně, především k těm vládním, nevystoupil s nějakým poměrně razantním prohlášením, že to, že nemají v uplynulých, nebo neměli v uplynulých dvou letech část z nich chuť zvednout ruku pro zvyšování televizních a rozhlasových poplatků, navíc zavést takzvanou indexaci, to znamená, pravidelné navyšování televizních a rozhlasových poplatků v závislosti na inflaci, že tím porušují programové prohlášení vlády, tam je to jasně napsané, zvýšení televizních a rozhlasových poplatků, indexace. Proč jste tak razantně nevystoupil?

Já jsem se, já jsem navštívil poslanecké kluby v podstatě všech politických stran, hovořil jsem se všemi, vysvětloval jsem. Víte, já vlastně nemám v ruce žádný trumf, naše motto říkat, vysvětlovat a porovnávat. A když si vezmete, viz poplatky, tak oba víme, už je to popsáno, nebo bylo popsáno v mnoha článcích, že poplatek pro Českou televizi je prakticky nejnižší v Evropě, nebo jeden z nejnižších po Rumunsku. Skoro se stydím, když říkám, že máme nižší poplatek ještě než Rumunsko, to má zase ale dvojnásobný počet obyvatel, takže ve skutečnosti mají víc. A divím se poslancům, že na toto jaksi nepřihlížejí. Paní Orgoníková, já se s ní jistě sejdu a předpokládám, že jí i vysvětlím, proč, nebo vysvětlím jí, že neměla úplně pravdu, ona se cítila poškozena kvůli jedné reportáži.

Je to úkol generálního ředitele, chodit za jednotlivými poslanci a interpretovat reportáže České televize?

Samozřejmě, že to, já si říkám, že prostě to je, vy jste se na to před chvílí ptal, jestli se peru za ty svoje lidí, já se za ně musím prát, já se peru za lidi a za instituci. A paní Orgoníkovou chci přesvědčit, že neměla pravdu. Ale já si myslím, že to je prostě naprosto legitimní záležitost, proč ne.

Omezování vysílání reklamy, její úplné zrušení od roku 2008 vadí nejen ministru kultury Pavlu Dostálovi, ale například i poslankyni Táně Fischerové. Připomeňme si slova Táni Fischerové:

Taťána FISCHEROVÁ, poslankyně PS PČR /Nezávislí/ (zvukový záznam): Proto je konečná částka sto třicet pět korun při současném zrušení reklamy nereálná. A televize veřejné služby s ní nebude moci kvalitně plnit své úkoly uložené zákonem, anebo se bude muset v budoucnu opět navýšit minimálně na sto padesát korun, možná i více. Jsme odpovědni nejen za fyzickou existenci těchto médií, ale také za podmínky na reklamním trhu v naší zemi.

Dvacátý devátý červen, slova poslankyně Táni Fischerové. Je generální ředitel České televize Jiří Janeček, host Interview BBC, přesvědčen o tom, že udělal maximum pro to, aby zůstala reklama v České televizi zachována?

Já jsem, ano, samozřejmě jsem udělal všechno pro to, aby zůstala zachována, ale udělal jsem hlavně všechno pro to, aby Česká televize vůbec mohla existovat, aby byla konkurenceschopná, teď to myslím divácky konkurenceschopná, aby se na ní lidi vůbec chtěli dívat. Víte, ono je velmi jednoduché říci, vy jste to viděl v té tabulce, je jednoduché říci, že peníze by byly, kdyby byla reklama. Koneckonců, když byla v roce 97 schválena poslední novela, tak tam se přece taky řeklo, že je ten zákon schválen na několik let a pak se bude uvažovat o jeho změně. Zákon přece není na věky věků.

Záleží, zda zvyšování televizních a rozhlasových poplatků, čímž se prohlubuje závislost médií veřejné služby na politické reprezentaci tím, že ovládají finanční hospodaření, že rozhodují o výši poplatků, zda v případě takových zákonů by se mělo mluvit o té vaší tezi, to znamená, že to je na kratší dobu a že se za tři roky opět bude škemrat v Poslanecké sněmovně. A možná Janeček či jeho nástupce bude zase vést dva roky litých bojů?

Václave, my jsme tady osm let, máme peníze stále stejné, to je strašlivá situace. Teď vidíte na té tabulce, že minimálně do roku 2010 můžeme "vyžít." Já samozřejmě nemůžu říct, co přinese digitalizace, to neví nikdo. Ale pevně věřím, že tato jistota je jistota k tomu, že televize, Česká televize bude konkurenceschopná.

Vy jste řekl zcela jasné slovo, že zhruba bude mít Česká televize o, pokud se nemýlím, kolik jste to říkal, čtyři sta milionů víc, než by měla, pokud by prošel, respektive téměř ...

O šest set ...

... o šest set milionů, pokud by prošel návrh poslankyně Fischerové a Talíře, že budete mít o šest set milionů korun víc, tedy víc než půlmiliardy. Dovolte, abych teď citoval ze stanoviska reklamních agentur a zadavatelů reklamy, cituji doslova: "Neexistuje jasný horizont pro zastavení probíhající monopolizace reklamního trhu v České republice. Proces digitalizace, který slibuje rozšíření nabídky televizním divákům i reklamnímu trhu, je stále v počátcích. Noví vysílatele přitom mohou funkčnost reklamního trhu zvýšit až ve chvíli, kdy bude reálně oslovovat výraznou část populace. Existuje však reálná možnost, že stávající vysílatele získají digitální přístup k divákům dříve než nové subjekty. Pokud ve stejném okamžiku dojde k omezení prostoru pro reklamu ve vysílání České televize, bude výsledkem zásadní posílení stávající monopolizace. Otevřenost televizního trhu, jeden za zamýšlených efektů digitalizace, je tak v citelném nebezpečí," konec citátu. Vy nemáte strach z monopolu, reklamního trhu ve vztahu k těm dvěma televizím?

Ale vy mi kladete otázky, které máte klást poslancům. Já jsem si tento zákon nevymyslel, já s ním nejsem stoprocentně spokojen. Vy mi říkáte, jestli tak či onak. Já jsem byl první, kdo před dvěma lety požádal Asociaci reklamních agentur, aby nám pomohli, aby hlasitě křičeli, nekřičeli. Teď křičí, když už je jaksi s křížkem po funuse. To je přece špatně. Já jsem říkal, utáhnete opasek deseti milionům lidí a popustíte ho pár, ale nikdo na to neslyšel.

Teď dovolte, abych citoval vaše slova z rozhovoru, který jste poskytl deníku Právo 15. července právě v souvislosti se zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích: "Jistě nejsem nadšený ze snižování reklamy, ale představa, že Senát teď zákon vrátí zpátky do sněmovny a diskuse začnou nanovo a budou trvat opět dlouhé měsíce, tak z toho mám vážné obavy. Sekyrkovou polévku na místo kvalitního programu divákům rozhodně vařit nechci," konec citátu. Přemýšlel jste o tom, že byste při tom případném definitivním zamítnutí onoho zákona, protože Senát ho může vrátit do sněmovny, prezident republiky ho může vrátit do sněmovny, sněmovna ho nemusí znovu schválit, že byste už politické reprezentaci řekl: "Víte co, převezměte odpovědnost. A jestliže chcete televizi dusit, tak jí raději zprivatizujte?"

Já si myslím, že privatizace není cesta. Koneckonců je jen málo zemí, snad žádná země, která by neměla televizi veřejné služby. Já si myslím, že to prostě ...

Jak ale politikům pak ukázat ty hrátky, kterou předvádějí s médiem veřejné služby, nebo médii veřejné služby v České republice?

Já se je snažím přesvědčovat, budu to dělat stále. Pevně věřím, že i v Senátu zákon projde, protože pokud by neprošel, tak je to pro nás samozřejmě velká tragédie. A nebudeme, skutečně bychom nebyli programově konkurenceschopní.

To znamená, že takovou výzvu: "Privatizujte Českou televizi, když nejste schopni jako politici zajistit její dobré financování," takovou byste neučinil?

Ne, já jsem názoru, že privát není schopen veřejnou službu provádět kvalitně, jsem o tom přesvědčen.

A třeba, kdybyste takto vyhrožoval, tak by se zalekli a rádi by vám zvýšili poplatky.

Zkusím to.

Takže byste to použil jako jednu z vyjednávacích strategií. Česká televize, jak bylo řečeno, 2. května zahájila vysílání zpravodajského kanálu ČT 24, budoucího digitálního kanálu. Můžete říci, kolik rozjezd toho kanálu stál?

Řádově je to v desítkách milionů korun, čili žádné stovky milionů, což by se dalo předpokládat o novém kanálu. Předpokládám, že digitální televizní celoplošné kanály, byť v soukromých rukách, budou stát mnohem, mnohem víc. Vy se mě zeptáte, proč to stálo tak málo. Inu proto, že ...

Já jsem se chtěl zeptat, proč to stálo tak hodně?

Hodně.

Že si tady kladete otázky.

Samozřejmě víte, že to je strašlivě málo peněz. Je to proto, že ...

Ve /nesrozumitelné/ do sta milionů, tedy?

Pod, hodně pod.

Hodně pod sto milionů.

Hodně pod sto milionů. To je v tom samozřejmě technika, kterou bychom museli nakupovat stejně, pokud chceme digitalizovat, a to chceme, respektive musíme. Personální nároky byly v tomto případě v podstatě minimální vzhledem k tomu, že Zdeněk Šámal si velmi dobře a jeho tým a digitalizační tým si velmi dobře poradili s tím stálým zázemím. Takže je tam větší využití jak lidí, tak techniky.

To znamená, kolem padesáti milionů byla ta prvotní vstupní investice?

Zhruba.

Co se týče dalších kanálů. Je pravda, že uvažujete o spuštění sportovního kanálu v řádu půl roku?

Je to tak, že ten veřejnoprávní multiplex podle prvních předpokladů by měl obsahovat zhruba čtyři kanály. Technika a technologie dojde tak dopředu, že v současné době už je jasné, že může obsahovat pět kanálů. Máme připraveny, zatím máme tři, tři jedou, čtvrtý kanál, o kterém se ví, to je ...

To je ten dokumentární ČT 4 ...

... ten máme též připraven. Připravujeme další kanály, ať už archivní a tak dál, a tak dál. Takže těch variant je více.

Bude spuštěn ten sportovní ještě před tím dokumentárním?

My jsme nikdy neřekli, že budeme spouštět sportovní. To, jaké kanály budeme spouštět, nebo s jakými počítáme, s tím bude zprvu seznámena samozřejmě Rada České televize, která má plné právo vědět tyto informace první.

Vy budete muset Radu České televize také seznámit s tím, řekněme, s čímž je nespokojena, a to je s formálním fungováním etického panelu České televize, který funguje na základě kodexu České televize. Uvažujete o obměně etického panelu a co uděláte pro to, aby fungoval, řekněme, hlouběji a méně formálněji, než nyní funguje?

Je to tak, že samozřejmě fungování etického panelu není podle Rady České televize ideální. Ale ten předpoklad, jak bude fungovat, byl úplně jiný. Předpokládali jsme, že se bude vyjadřovat ke skutečně zásadním věcem, že bude zasedat jednou za kvartál, jednou za půl roku, situace se změnila, já to vnímám jako rest. Vnímám to tak, že zaměstnanci, naši zaměstnanci, kteří měli na starost tuto otázku, tak jsou povinni do desátého, do zasedání rady, budu nekompromisní, připravit harmonogram zasedání tak, aby tito, a pro mě velmi vážení členové etického panelu, měli připraven takový servis, aby se mohli co nejlépe scházet. A bude na nich, na kolik jim to bude vycházet.

V případě, že jim to vycházet nebude, tak byste přistoupil k obměně panelu?

Já si myslím, že jim to vycházet bude. A pokud nebude, tak bude na nich, abychom se nějakým způsobem domluvili, co bude dál.

Říká oslavenec, generální ředitel České televize Jiří Janeček. Děkuji, že jste byl třicet minut hostem Interview BBC. Těším se na další rozhovor.

Děkuju.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Janeček v BBC: Vyšší poplatky zvednou rozpočet ČT na šest miliard

PRAHA 19. července (ČTK) - Rozpočet České televize by se měl podle propočtu jejího vedení v souvislosti s novelou zákona o poplatcích zvednout až na šest miliard korun. V rozhovoru pro BBC to dnes řekl generální ředitel ČT Jiří Janeček. V letošním roce ČT hospodaří podle vyrovnaného rozpočtu ve výši 4,59 miliardy Kč.

Sněmovna na konci června schválila novelu o poplatcích, která počítá s postupným navýšením poplatku až na 135 korun v roce 2008, ovšem za postupného a téměř úplného zrušení reklamy ve vysílání ČT. Podle Janečka novela, pokud projde senátem a podepíše ji prezident, znamená v příštím roce nárůst rozpočtu na 5,37 miliardy, v roce 2006 o dalších čtyři sta milionů a ve finále v roce 2008 na šest miliard.

"Pro mne je tato varianta relativně výhodná. Výhodnější by samozřejmě bylo, kdyby nám zůstala reklama a kdyby poplatek narůstal v souvislosti s inflací," připustil ředitel. Podle něho však základní věcí bylo zajistit ČT dostatečné financování, a to se novelou povedlo.

Již dříve se Janeček vyjádřil, že vyšší příjmy použije televize na zkvalitnění programu, na investice a digitalizaci. Jako první kanál pro digitální vysílání spustila ČT na počátku května zpravodajskou stanici ČT24. Rozjezd této stanice stál zhruba 50 milionů, uvedl Janeček v dnešním rozhovoru pro BBC.

Podle současných plánů by v digitálním multiplexu měly místo čtyři programy, technika však podle Janečka umožní jich tam umístit i pět. ČT nyní vysílá tři programy, čtvrtým by měl být dokumentární a vzdělávací program. "Ten máme také předpřipraven. Připravujeme další kanály, ať už archivní a tak dál," poznamenal ředitel. O všech programech, které ČT chystá, se však nejdříve podle něj dozví Rada ČT.

Generálním ředitelem ČT se Jiří Janeček stal téměř přesně před dvěma lety, tehdejší rada jej zvolila 16. července 2003. Janeček na přímou otázku moderátora Václava Moravce řekl, že ve funkci bude nejen příští rok, ale předpokládá, že absolvuje celé šestileté funkční období. "Předpokládám že ano, protože se za svou práci a práci celého týmu nemusím stydět," uvedl.

Janeček: Největší úspěch je ČT24, o sportovním kanálu jsme nemluvili

Internetový server Česká média, 19. 7. 2005, 18:12:04 - Generální ředitel České televize Jiří Janeček považuje za svůj největší úspěch po dvou letech ve funkci start zpravodajského kanálu ČT24.

"Je to ohromná zásluha zpravodajců, zejména Zdeňka Šámala a celého týmu," pochválil pracovníky televize ředitel. Za dluh vůči divákům považuje nedostatečnou produkci dokumentární tvorby.

Zatímco dříve ČT běžně vyráběla 53 dokumentů ročně, loni jich vyrobila jen 8. "Rád bych divákům nabízel alternativu ke komerčním televizím," přislíbil Janeček. Alternativa by měla spočívat ve výrobě inscenací a televizních filmů. Stanici veřejné služby však limitují finance. "Máme investice odepsané z 80 procent, technika je enormně zastaralá. A z toho v minulých letech žil program," upozornil Janeček. Nedávný dopis neplatičům koncesionářských poplatků označil za okamžik ve funkci, za který se stydí. "Je to dopis neplatičům, kde převážila úředničtina. To je mi líto," omluvil se ředitel.

Forma dopisu byla řešena interní domluvou odpovědnému pracovníkovi. Na jeho odvolání to podle Janečka nestačí, vzhledem k tomu, jaký přínos celá akce měla. Padl naopak člověk, který připravoval pilotní projekt s jedním tisícem pohledávek. Ten se tak efektivní neukázal.

Janeček znovu odmítl, že by se na podobě novely zákona o koncesionářských poplatcích, která postupně připraví Českou televizi o reklamu, dohodl s řediteli komerčních televizí. "Mně šlo o jeden základ - o zajištění financování České televize. Já nejsem šťastnej z toho, co prošlo, není to ideální," svěřila se hlava veřejnoprávního média.

Kdyby prošla původní představa, tedy zvýšení na 100 Kč a zachování jednoho procenta reklamy, přineslo by to televizi podle Janečka příští rok 5 miliard 310 milionů korun, zatímco současná podoba přinese o 60 milionů více. Následující rok podle jeho slov přibyde dalších 400 milionů. "Ve finále to bude 6 miliard," spočítal ředitel televize. Moderátor Václav Moravec se ho ptal i na schůzku s premiérem Jiřím Paroubkem.

"My jsme se s panem premiérem Paroubkem setkali. Chtěl znát stanoviska jednotlivých ředitelů, ptal se na mě na můj názor. (...) Nepřísluší mi hodnotit, jestli pan premiér dělá to či ono. Přijde mi normální, že když mě pan premiér požádá o schůzku, tak se mu snažím vyhovět," konstatoval Janeček a dodal: "Kdybychom byli závislí na komkoliv, tak ten, co je právě u kormidla, by nás hladil, a ten co, by nastoupil za rok, by nás peskoval.

To myslím není cesta." Podoba zákona o poplatcích, která čeká na projednání v senátu a podpis prezidenta, se ale nelíbí Asociaci reklamních agentur. "Já jsem byl první, kdo před dvěma lety požádal Asociaci reklamních agentur, aby křičeli. Nedělali nic. Teď křičí, s křížkem po funuse," komentoval to Janeček v BBC. Vyjádřil se také k nákladům na rozjezd ČT24: "Řádově je to v desítkách milionů korun. Hodně pod sto milionů korun."

Na závěr dodal v souvislosti s dalšími chystanými digitálními kanály: "My jsme nikdy neřekli, že připravujeme sportovní kanál." Letmo však zmínil, že by se v éteru mohl objevit program, čerpající z archivních kapacit.

Detaily z hospodaření neukážu

Hospodářské noviny, 21. 7. 2005, strana: 3 - Generální ředitel České televize Jiří Janeček si stěžuje, že novináři neposlouchají jeho názory. Zároveň ale odmítl žádost Hospodářských novin o osobní rozhovor a nabídl jen místo ve čtveřici deníků a časopisů, s nimiž vedl debatu po internetu. Předtím však rozhlasové stanici BBC půlhodinové interview poskytl.

»V rozhlase, na rozdíl od některých tištěných médií, odvysílají přesně to, co jsem řekl. V současné době by v rozhovorech šlo o totožné dotazy. Proto volím tuto formu,« obhajuje Janeček svůj přístup k médiím. HN: Až zůstane za tři roky Česká televize bez reklamy, budete vysílat jen za peníze vybrané od majitelů televizorů. Prozradíte jim, kolik stojí jednotlivé pořady, které právě sledují? Zkuste se zeptat u nějaké firmy na detailní výrobní náklady jejich výrobků. Dostanete odpověď? S celkovými čísly problém není, zveřejňujeme je průběžně i ve výročních zprávách ČT.

HN: Akcionáři takové právo mají a poplatník vkládá každý měsíc do veřejnoprávní televize peníze. Dnes 75 korun, později nejméně 135. Televize je kontrolovaná Dozorčí komisí a Radou ČT. Pouze Dozorčí komise má právo seznamovat se s detailními informacemi včetně hospodaření. Je to ochrana našich obchodních zájmů. HN: Takže jako divák a finanční přispěvatel se nedozvím, kolik stojí sobotní večerní estráda? Každý akcionář má právo získat oficiální ekonomické a finanční výkazy, ale v žádném případě nemá přístup k detailním výrobním nákladům.

HN: Jak se konkrétně změní programové schéma veřejnoprávní televize, až přestane vydělávat peníze reklamou? Do programu se to promítne. Divák nebude mezi programy rušen, nastane plynulejší tok pořadů a upoutávek. HN: Změníte například podobu sobotního večera? Je podle vás vysílání střihového medailonu Karla Gotta na základě přání divaček veřejnoprávní úkol, který má ČT plnit? Ve stejný čas vysílala estrádu ke Gottovým narozeninám i Nova.

Chystáme novinky už v podzimním programu. Úkolem veřejnoprávní televize je mimo jiné poskytovat divákům i kvalitní zábavu. V tomto ohledu jsme v případě Karla Gotta rozhodně špatnou kvalitu nenabídli. HN: Pro prodej reklamy byla pro televizi důležitá sledovanost. Budete ji i nadále hlídat? Sledovanost pro mě není a nebude prázdným pojmem bez ohledu na skutečnost, zda reklama ve vysílání bude, nebo nebude. Současný denní třicetiprocentní průměr považuji za optimální.

HN: Patří reklama, tedy komerční sdělení, do balíku informací, kterými má veřejnoprávní médium divákům představovat reálný obraz současného světa? Komerční sdělení má svou obsahovou hodnotu a pro diváka samozřejmě význam má. HN: A vy jste ředitel, za jehož působení veřejnoprávní diváci o tento typ informací přijdou. Hodnotíte to jako svůj neúspěch? Nemyslím, že by to mělo fatální důsledky. Reklama nebude zrušena úplně, zůstane ve sportovních a kulturních pořadech, kde je její vysílání podmínkou nabytí licence.

HN: Předtím, než poslanci odebrali České televizi reklamu, obcházel je váš pracovník Nikolaj Savický. Proč? Jaký byl jeho úkol? Podával poslancům informace o České televizi v souvislosti s projednávanými mediálními zákony. HN: Pro BBC jste uvedl, že jste dělal vše pro to, aby si ČT reklamu udržela. Jenže pan Savický obcházel politiky a říkal jim, že reklama už není pro ČT perspektivní. To není rozpor? Role pana Savického byla průběžně vysvětlovat dopady jednotlivých variant mediálních zákonů.

HN: Kdo organizoval diskusi ředitelů celoplošných televizí o reklamě a poplatcích? Svolal ji předseda vlády. HN: Nikdy předtím jste se s řediteli Novy a Primy k takové debatě nesešel? Komunikuji s oběma pány příležitostně, někdy osobně, někdy telefonicky.

Detaily z hospodaření neukážu

Hospodářské noviny, 21. 7. 2005, strana: 3 - Generální ředitel České televize Jiří Janeček si stěžuje, že novináři neposlouchají jeho názory. Zároveň ale odmítl žádost Hospodářských novin o osobní rozhovor a nabídl jen místo ve čtveřici deníků a časopisů, s nimiž vedl debatu po internetu. Předtím však rozhlasové stanici BBC půlhodinové interview poskytl. »V rozhlase, na rozdíl od některých tištěných médií, odvysílají přesně to, co jsem řekl. V současné době by v rozhovorech šlo o totožné dotazy. Proto volím tuto formu,« obhajuje Janeček svůj přístup k médiím.

HN: Až zůstane za tři roky Česká televize bez reklamy, budete vysílat jen za peníze vybrané od majitelů televizorů. Prozradíte jim, kolik stojí jednotlivé pořady, které právě sledují? Zkuste se zeptat u nějaké firmy na detailní výrobní náklady jejich výrobků. Dostanete odpověď? S celkovými čísly problém není, zveřejňujeme je průběžně i ve výročních zprávách ČT. HN: Akcionáři takové právo mají a poplatník vkládá každý měsíc do veřejnoprávní televize peníze. Dnes 75 korun, později nejméně 135. Televize je kontrolovaná Dozorčí komisí a Radou ČT. Pouze Dozorčí komise má právo seznamovat se s detailními informacemi včetně hospodaření.

Je to ochrana našich obchodních zájmů. HN: Takže jako divák a finanční přispěvatel se nedozvím, kolik stojí sobotní večerní estráda? Každý akcionář má právo získat oficiální ekonomické a finanční výkazy, ale v žádném případě nemá přístup k detailním výrobním nákladům. HN: Jak se konkrétně změní programové schéma veřejnoprávní televize, až přestane vydělávat peníze reklamou? Do programu se to promítne. Divák nebude mezi programy rušen, nastane plynulejší tok pořadů a upoutávek.

HN: Změníte například podobu sobotního večera? Je podle vás vysílání střihového medailonu Karla Gotta na základě přání divaček veřejnoprávní úkol, který má ČT plnit? Ve stejný čas vysílala estrádu ke Gottovým narozeninám i Nova. Chystáme novinky už v podzimním programu. Úkolem veřejnoprávní televize je mimo jiné poskytovat divákům i kvalitní zábavu. V tomto ohledu jsme v případě Karla Gotta rozhodně špatnou kvalitu nenabídli. HN: Pro prodej reklamy byla pro televizi důležitá sledovanost. Budete ji i nadále hlídat? Sledovanost pro mě není a nebude prázdným pojmem bez ohledu na skutečnost, zda reklama ve vysílání bude, nebo nebude. Současný denní třicetiprocentní průměr považuji za optimální. HN: Patří reklama, tedy komerční sdělení, do balíku informací, kterými má veřejnoprávní médium divákům představovat reálný obraz současného světa? Komerční sdělení má svou obsahovou hodnotu a pro diváka samozřejmě význam má.

HN: A vy jste ředitel, za jehož působení veřejnoprávní diváci o tento typ informací přijdou. Hodnotíte to jako svůj neúspěch? Nemyslím, že by to mělo fatální důsledky. Reklama nebude zrušena úplně, zůstane ve sportovních a kulturních pořadech, kde je její vysílání podmínkou nabytí licence. HN: Předtím, než poslanci odebrali České televizi reklamu, obcházel je váš pracovník Nikolaj Savický. Proč? Jaký byl jeho úkol? Podával poslancům informace o České televizi v souvislosti s projednávanými mediálními zákony.

HN: Pro BBC jste uvedl, že jste dělal vše pro to, aby si ČT reklamu udržela. Jenže pan Savický obcházel politiky a říkal jim, že reklama už není pro ČT perspektivní. To není rozpor? Role pana Savického byla průběžně vysvětlovat dopady jednotlivých variant mediálních zákonů. HN: Kdo organizoval diskusi ředitelů celoplošných televizí o reklamě a poplatcích? Svolal ji předseda vlády. HN: Nikdy předtím jste se s řediteli Novy a Primy k takové debatě nesešel? Komunikuji s oběma pány příležitostně, někdy osobně, někdy telefonicky.