Václav Moravec moderátor BBC

Jaroslav Míl ve studiu BBC

Jako ochromení vnímá fotbalový expert Vladimír Zápotocký, že se už dvakrát nepodařilo zvolit nové vedení Českomoravského fotbalového svazu.

Vladimír ZÁPOTOCKÝ (zvukový záznam): Ale ochromení to v každém případě je a okysličení novými jmény v nové době je pro mě naprosto nutné a každá ztráta, byť tří měsíců, se ukáže už velice brzy jako těžká.

Říká v rozhovoru pro BBC fotbalový expert Vladimír Zápotocký. Nový šéf Českomoravského fotbalového svazu se má opět volit na podzim. Kandidovat se rozhodl i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je právě prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, vítejte po roce v BBC, hezký dobrý den.

Dobré odpoledne.

Začnu citátem. Cituji doslova: "Pokud bude vláda pokračovat v tomto způsobu projednávání zákoníku práce, vyzveme voliče před volbami, aby v žádném případě nehlasovali pro ty strany, které takto špatnou normu připravily a schválily." Konec citátu. Jednoduchá otázky, kdy a kdo pronesl citovaná slova? Znáte je, /souzvuk hlasů/.

Tak, slova pochopitelně znám, protože jsem je pronesl já v reakci na způsob projednávání připomínek zákoníku práce a skutečně jsem přesvědčen, že tak, jak je ta norma navržená, to není jen o zaměstnavatelích, ty výhrady má v podstatě celá akademická, odborná sféra, právní sféra v České republice, to zcela zásadní výhrady.

Jak to, že je nemají odbory.

Tak, víte, u odborů, já povím jednu věc, která moc nezaznívá. Šest zaměstnanců ministerstva práce a sociálních věcí jsou bývalí zaměstnanci Ústřední rady odborů, pochopitelně oni nemohou mít výhrady, protože vyrůstali v nějakém prostředí, a to teď není kritika, víceméně ten zákon tak, jak je navržen, odpovídá jejich představám, jejich způsobu uvažování.

De facto ho psali bývalí odboráři, odborářská lobby.

Psali ho v podstatě pro sebe, je to odborářská lobby s nadsázkou, nechci být teď šeredný, někdy mám pocit, že vládu řídí spíš pan Štěch než pan premiér Paroubek, ale realita je prostě taková, že ten zákon je špatný i pro zaměstnance, a to je to, co nám na tom vadí, ten zákon není dobrý pro lidi, není dobrý pro zvýšení zaměstnanosti, což je základní atribut, chcete-li prostě zvýšit výkonnost ekonomiky.

Když jsem citoval vaše slova, byla pronesena, řekněme, s chladnou hlavou, nebo naopak v emočním rozrušení.

Ne, tak jako určitě s chladnou hlavou, protože to nebyl názor, který by jaksi vyplynul z okamžitého nápadu, to byl názor, který byl diskutován nejen ve vedení Svazu průmyslu a dopravy, ale i vedení konfederace zaměstnavatelských svazů, tedy i Svazu podnikatelů ve stavebnictví ...

Promiňte, pane prezidente, chcete tím říci, že by vám svaz povolil, abyste v předvolební kampani v červnu 2006 vstoupili, byť negativním způsobem, a poškozovali některé strany, které budou hlasovat pro zákoník práce?

Bude-li zákoník práce projednáván a nakonec ve verzi takové, jako je dneska, tak si myslím, že je legitimní říct občanům, protože já nevím, jak to hlasování bude, jestli bude průřezově pro všechny strany, nebo jenom jedna, abychom vyzvali a řekli, nezlobte se na nás, ten zákoník práce je špatný, poškozuje vás jako zaměstnance, poškozuje zaměstnavatele, není ve prospěch ekonomiky a domníváme se, že není vhodné ty politiky, kteří takto špatnou, legislativně špatnou normu, která nemá v Evropě obdoby, schválili, připravili a projednali, abyste prostě pro ně nehlasovali. Já ..., jestli si budou chtít hlasovat pro někoho jiného, je jejich problém, já nebudu kritizovat ani konkrétní politickou stranu, ani konkrétní, řekněme, opoziční stranu, já se nepostavím do volebního boje stylem ...

Počkejte, ale ten zákoník práce ...

... odborářů, ano.

... ten zákoník práce připravil vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, řekněme, jeden z vrcholných představitelů ČSSD, to znamená, to by byl útok na sociální demokraty.

Byl by to útok ne na sociální demokracii, protože je možné, že pro takto špatný zákon v konečném důsledku nemusí hlasovat. Ten zákon je skutečně tak špatný, že je možný, že projde hlasy jiných poslanců, kteří budou mít zájem na zhoršení podnikatelského prostředí, je taky možné pochopitelně, že ten zákon neprojde, ale určitě se nemůže stát, že by se zaměstnavatelský svaz postavil za jednu z politických doktrín tak, jak to udělali odboráři, kteří si vyhranili v podstatě ve jménu jedné strany proti druhé straně, to je pro nás vyloučeno. My si budeme vybírat to, co je v těch programech dobré, ať už z jedné, či z druhé strany, ať už stávající vládní koalice, nebo, nebo opozice a tyto věci budeme prosazovat.

A zákoník práce by pro vás jako Svaz průmyslu a dopravy byl zásadní téma pro volby 2006, pokud projde v té navržené verzi, tak to bude pro vás zásadní téma.

Zcela určitě, je to zásadní téma a znova, víte, ono se to možná takhle jako těžko vysvětluje, ale přece nemůžete přijmout zákon, kterým se zamezuje zaměstnavateli vydat vnitřní předpis týkající se úpravy mezd lidem, to znamená, je to příklad navýšení, pokud nemáte dohodu s odbory. Ale vy tu dohodu nemusíte mít, protože třeba odborové hnutí bude rozhádáno, viz České dráhy. To je jeden z mnoha příkladů, to znamená, ty lidi jsou v zajetí ne řadových odborářů, ale, řekněme, odborářských předáků, kteří ne vždy musí mít stejný zájem jako zaměstnanci. Další příklad, který tam je, souhlas, individuální souhlas s každou služební cestou. To znamená, ne paušálně dohoda, že můžete jezdit, můžete být vyslán na služební cestu podle vaší pracovní smlouvy, ale prostě individuální souhlas s každou cestou. Nemožnost zapůjčení zaměstnance z vaší firmy do jiné firmy po souhlasu jak jedné firmy, tak druhé a po souhlasu toho zaměstnance. Jinými slovy si představte, že Škodovka může mít problémy nebo bude chtít zase půjčit svého experta třeba Alstoneu nebo Siemensu, ale nebude ho moct půjčit, protože prostě ten zaměstnanec by musel odejít z pracovního poměru, takže dohoda mezi Alstonem, Siemensem a dotyčným zaměstnancem nebo Škodou a Alstonem, to už je teď jedno, o zapůjčení toho zaměstnance je nemožná.

A nenajde se nějaký způsob, jak to obcházet, to se v českých zeměpisných šířkách poměrně hodně daří, když něco v zákoníku práci je, /nesrozumitelné/, tak se to obejde.

Ale zákony, zákony mají být jednoduché, srozumitelné tak, aby se neobcházely, to je to kouzlo české, že prostě vždycky něco jakoby obejdeme, ale tenhle zákon je přeci normálním zákonem pro obyčejný lidi, řekněme, se základním vzděláním, kteří by měli vědět, že když si přečtou tento dokument, tak nebudou potřebovat právníka.

Ne, já vám rozumím, já jenom protiargumentuju, pane prezidente, tak, že jestliže ten zákon je špatný, tak vy jeho důsledky líčíte tak, že se téměř zhroutí trh práce v České republice, tak ...

To určitě ne ...

... tak se ptám.

... to určitě ne, to určitě se nezhroutí, to v žádném případě, na druhou stranu úspěch ekonomiky závisí na růstu počtu zaměstnaných lidí a jestliže tento zákon víceméně znemožňuje zvyšování zaměstnanosti, tak si myslím, že jdeme přesně proti tomu, co je úspěchem Labour Party ve Spojeném království. Britská ekonomika skutečně prosperuje především proto, že největší počet lidí zaměstnává nebo se snaží zaměstnávat. A mě trošku překvapuje jedna věc, pan premiér Paroubek je možná po předchozích dvou premiérech první, který by mohl mít schopnost a má schopnost jaksi ten vzor české sociální demokracie v Labour Party ve Spojeném království jaksi implementovat i u nás a mám pocit, že ty informace, které prostě dostával, v zákoníku práce nejsou nejpřesnější ...

Premiér Jiří Paroubek, že jste zmínil jeho jméno, v posledních týdnech a měsících předvádí poměrně vstřícnou politiku vůči kritikům a snaží se komunikovat. Po těch slovech, kdy jste mu vy, což bylo 20. června, vyhrožoval ...

Ne, to nevyhrožuju, to mi nehrozí, to, to ...

Ne, tak ona citovaná slova ...

... upozornil jsem.

... upozornil, že může přijít negativní předvolební kampaň pro ty strany, které schválí nyní navržený zákoník práce, neměl chuť a zájem premiér s vámi se sejíti?

Ne, my se určitě sejdeme, projednávali jsme to, já jsem přesvědčen, že konfrontační metody jednání nám nejsou, řekněme, vlastní, já jsem dalek k tomu, abychom organizovali demonstrace, drželi hladovky a podobně. Jsem dalek toho, abychom vyhrožovali tak, jak, řekněme, někteří jedinci ve zdravotnictví a podobně.

Ale to by bylo hezké, kdyby zaměstnavatelé demonstrovali na Staroměstském náměstí, vždy jsme viděli demonstrace zaměstnanců, tak že by se to otočilo.

Víte, zaměstnavatelé musí pracovat, protože nebudou-li zaměstnavatelé, nebudou ani ti zaměstnanci a já mám trošku pocit, že na to se zapomíná, ten zákoník práce, bohužel, nemá ani taková ty základní ustanovení, který by bránily například proti takzvaným zaměstnavatelům, takzvaným podnikavcům, spíš než podnikatelům, a to je to, co mně v podstatě vadí. A jsem přesvědčen, že chceme-li liberální zákoník práce, který skutečně posune české hospodářství dopředu a udělá pracovně-právní trh pružnějším, tak na to musíme jít trochu jinak. Jsme jedinou zemí Evropské unie, z té bývalé staré patnáctky, která bude mít zákoník práce ne podřazen občanskému zákoníku, ale v podstatě naroveň, anebo nad ním, a to je pozůstatek z padesátých let, to nikde jinde nenajdete a já bych skutečně doporučoval každému, aby neměl pocit, že jsme zaujatí, aby prostě si přečetl stanoviska právníků z plzeňské fakulty, Karlovy Univerzity v Praze a zjistíme, že prostě ta situace je skutečně jiná ...

Premiér, že vstupuji opět do vaší řeči, premiér Jiří Paroubek vaši kritiku, rozumějme kritiku zaměstnavatelů k novému zákoníku práce, nevnímá tak ostře a k vašim stížnostem říká:

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Takže myslím si, že ti, kdo to říkají, tak ho ani nečetli, kdyby si ho srovnali třeba s obdobným dokumentem v Německu, tak by zjistili, že tento, ten návrh, který zpracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, je podstatně, podstatně výhodnější pro podnikatele, nežli pro ty německé, takže samozřejmě sociální demokracie chrání především zájmy zaměstnavatelů, takže nemůže nikdo očekávat, že připustí naprosto liberální podmínky bez ochrany zaměstnanců, takže my chceme být fér k zaměstnavatelům, ale samozřejmě my chceme chránit zaměstnance.

Konstatoval v pondělí český premiér Jiří Paroubek. Premiér chce být fér k vám, jako zaměstnavatelům, ale nechce ohrozit zaměstnance.

My určitě také nechceme ohrozit naše zaměstnance, nás mrzí to, že v podstatě například v zákoně není odchodné po propuštění zaměstnance odstupňováno podle délky zaměstnání, podle toho, jak dlouho u zaměstnavatele je, což je věc, která je třeba proti zaměstnancům.

A ta námitka, že jste asi ten zákoník práce nečetl, když premiér říká, že v porovnání s německým ...

Ne, tak to ne.

... je ten nový zákoník práce daleko lepší?

Jako výhodou tohoto sezení dneska je, že je přenášeno televizí, já nemám problém vytáhnout z tašky dokumenty zaškrtané, proškrtané, ze kterých jasně vyplývá, lidi by to i viděli, že jsem ten zákoník velice podrobně nebo návrh zákona velice podrobně studoval a všechny, všechny analýzy k tomu, k tomu připravené. Ale ...

Premiér tedy není dobře informován ...

Já si skutečně myslím, že premiér by si měl v tomto případě možná nechat zorganizovat od svých poradců schůzku s lidmi z Karlovy Univerzity a, řekněme, z Univerzity v Plzni nebo z Právnické fakulty v Plzni, já jsem přesvědčen ...

Kolik máte právních analýz jako Svaz průmyslu a dopravy.

Máme od Karlovy Univerzity, od plzeňské, ale to jsou nezávislé, my jsme si je nezadávali, tyhle ty lidi dělali právní analýzy pro zasedání legislativní rady vlády, a stačí, když vyjde z dokumentů, právních dokumentů připravených pro legislativní radu vlády, tedy, řekněme, poradní orgán vlády, a nemusí vycházet z dokumentů, které máme připraveny my, aby to nevypadalo, že někoho někde ovlivňujeme. A já jsem prostě přesvědčen o tom, že naší snahou je mít liberální zákoník práce vycházející z občanského zákoníku, který prostě zvýší zaměstnanost a který dá lidem práva, naší snahou není omezovat lidem, zaměstnancům práva, ale, bohužel, mám obavy, že zaměstnanci se stanou ve velice krátké době, řekněme, rukojmími některých odborářských předáků, než, než skutečně korektních zájmů o udržení zaměstnanosti a o zajištění určitých pracovně-právních podmínek pro zaměstnance.

Má Svaz průmyslu a dopravy nějaké propočty v případě, že nový zákoník práce tak, jak je navržen, a jak pravděpodobně bude schvalován ve vládě, pokud projde, jak by se podepsal na stavu nezaměstnanosti v České republice? Máte takové /souzvuk hlasů/.

Víte, nezaměstnanost v České republice teďka dík cyklickému růstu poklesla, ale problém ...

Je osm celých šest, je to stále poměrně dost.

... je, že se neodstraňují příčiny nezaměstnanosti, především dlouhodobé nezaměstnanosti a regionální disproporce, až opětně dojde k cyklickému poklesu hospodářského růstu, tak to, že my jsme v době nadbytku tyhle příčiny, problémy neodstraňovali, se nám projeví v daleko, na razantnějším nárůstu nezaměstnanosti. Co se týče těch nákladů, no, celkem logicky je-li ze zákona odchodné ze dvou na tři měsíce, tak se to pochopitelně zvedne. Ale to bych ani neviděl jako ten nejhorší problém, ale jako například nesmyslný ..., v zákoně vidíte jednu věc, že to odchodné musí být vyplaceno v den ukončení pracovního poměru, ne v den výplaty, to je v podstatě téměř nemožné, jestliže ukončení pracovního poměru je na sobotu, neděli nebo na nějaký jiný pracovní den nebo okamžitě, vy už nebudete splňovat zákon, naplňovat zákon. Prostě ten zákon má tisíce malinkých chyb a filosoficky je postavený jinak, bohužel tady bylo jasně dané zadání, já jsem přesvědčen, že řadu věcí odstraníme, ale tu filosofii z padesátých let, že je podřazen, nebo že není podřazen, že je postaven naroveň nebo výš než občanský zákoník, to už neodstraníme a v tom budeme unikum mezi patnácti zeměmi EU a já už vůbec nemluvím teď o Spojených státech, jo.

Vy tvrdíte, že existuje poměrně mnoho překážek, které komplikují podnikání a, řekněme, zaměstnávání lidí v České republice. To jako Svaz průmyslu a dopravy, v jehož jste čele, kritizujete dlouhodobě, ministerstvo financí v pondělí představilo plán, jak ulevit živnostníkům. Výdajové paušály pro živnostníky by se měly od příštího roku zvýšit z dnešních pětadvaceti na třicet až osmdesát procent v závislosti na typu podnikání, nejvyšší paušály budou mít zemědělci, naopak nízké se budou týkat pronájmů, služeb nebo autorských honorářů. Předpokládám správně, že pro vás jako prezidenta Svazu průmyslu a dopravy je zvýšení výdajových paušálů krok dobrým směrem?

Zcela určitě, my jsme navrhovali tuto metodu při návrhu naší, řekněme, daňové reformy, musím říct, že není to jenom naší zásluhou, i když by to vypadalo krásně, kdybych to takhle mohl tvrdit, ale je to v podstatě zásluhou zvýšeného tlaku všech institucí, který prostě se snaží trošku zjednodušit legislativní prostředí v České republice. Jinak jsem přesvědčen o tom, že tím druhým krokem, který už měl přijít a měl přijít dávno, je zjednodušení daňového systému. Ale víte, složité daně pomáhají, řekněme, bohatým, vzdělaným, mocným, vlivným, nevím, jak to teďka říct, ale, řekněme, nejsilnějším korporacím, nejkvalifikovanějším lidem, protože ve složitém daňovém systému tyto lidi pochopitelně vždycky si zajistí nějaký nebo umí najít nějaký, v uvozovkách, únik nebo nějakou výhodu. A jednoduchý, jednoduchý daňový systém ale toto znemožňuje a já bych, právě jsem překvapen lehce, že naše vláda na toto nepřistoupila, protože při jednoduchém daňovém systému vy v podstatě získáváte daleko větší výnosy, zamezujete, řekněme, zneužívání systému, pomáháte, řekněme, těm méně kvalifikovaným a, řekněme, chudším vrstvám, protože ty bohatší jaksi neodchází jinak, respektive nezneužívají nebo chytře nevyužívají slabin toho systému ...

Pochopil jsem správně ze slov Jaroslava Míla, že zvýšení výdajových paušálů je prvním krokem, druhým, který by měl co nejdříve přijít, je daleko větší zjednodušení daňového systému.

Zcela určitě, zcela určitě. Toto tomu napomáhá, ale druhým krokem musí být zjednodušení daňového systému, protože to je klíč prostě k vyššímu výnosu.

Standardní výdajový paušál by měl být padesát procent, řemeslníci mají mít výdajový paušál šedesát procent, zemědělci pak až osmdesát procent. Premiér Jiří Paroubek ke změnám v politice, takzvaných výdajových paušálů v pondělí novinářům řekl:

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Zvýhodňujeme malé a střední podnikatele, což myslím, že je žádoucí, protože jsou to lidé, lidé, kteří, málo platné, starají se o sebe, v této chvíli se můžou týkat paušály zhruba dva milionů dvou set tisíc lidí, uplatňuje paušál dvě stě šedesát tisíc lidí, my máme představu, že uplatňovat ty nové paušály může o dvě stě zhruba, nebo téměř o dvě stě tisíc lidí více.

Pondělní slova českého premiéra Jiřího Paroubka. Alternativou k vládním návrhům, respektive k návrhům ČSSD, které jsou nyní uskutečňovány, je návrh nejsilnější opoziční strany v zemi, tedy Občanské demokratické strany, je to ten známý návrh patnáctiprocentní rovné daně. Považujete ho za realistický? Upřímně.

Tak, já teď se oprostím od toho, jestli patnáct, sedmnáct, šestnáct, čtrnáct nebo devatenáct, ale ...

Ne, to se neodprostěte, prosím pěkně, patnáct bylo řečeno a jak říká Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí ODS, i kdyby čert na koze jezdil, patnáct platí.

Výhodou toho systému, tohoto návrhu je zjednodušení, to je prostě nesporná výhoda, která v podstatě je tím největším efektem pro nízkopříjmové skupiny, protože víceméně brání, to, co jsem říkal, těm kvalifikovaným, mocným, vlivným, aby, aby daňové zákony obcházeli.

Otázka zněla, je patnáctiprocentní rovná daň realistická?

Já si osobně umím představit, já si osobně umím představit číslo, které spočítal jeden, jedna, jedna instituce a pohybuje se mezi šestnácti, sedmnácti procenty. Patnáct je realistické, pokud stát skutečně přijme výrazná opatření vedoucí k racionalizaci a zvýšení efektivnosti chodu státu. Stát prostě ..., s tímto opatřením musí začít stát fungovat efektivněji a s menšími prostředky. Potom je to určitě cesta, která má hlavu a patu. Nedojde-li k tomu, tak ten schodek bude ohromný a těžko ufinancovatelný. Takže to je podmínka ne postačující, ale nezbytná. Druhým, druhým pochopitelně krokem je, že při patnáctiprocentní rovné dani by víceméně rezignujete na možnost přes daňovou, daňový systém realizovat určité strategické programy a já si myslím, že základní a strategický program pro Českou republiku, když bych měl vyjmenovat jeden jediný, protože nemá smysl jich mít deset nebo, nebo třicet, je investice do vzdělání, takže v tomto případě bych se nebál najít a naroubovat na těch patnáct, šestnáct nebo kolik procent, každopádně na zjednodušený daňový systém určitou motivaci při investicích do vzdělávání. Víte, to je to, co mně vadí na tom návrhu daní, který připravil pan ministr Sobotka. To je návrh daní, který lidem sděluje, nevzdělávejte se, nebuďte aktivní, nerozvíjejte svůj potenciál, protože čím víc se budete snažit, tím vyšší zdanění bude, to znamená, buďte ...

Vy teď mluvíte o dani z příjmů ...

Ano.

... z těch posledních úprav, které nyní ...

Přesně.

... jdou do Poslanecké sněmovny.

Přesně, přesně. Ano.

Ty jsou horší než ono zvýšení výdajových ...

Já bohužel ta message, ta zpráva pro lidi je taková, prostě Česká republika, české hospodářství má jedinou šanci, jak se dlouhodobě udržet na trhu práce nebo v konkurenceschopnosti evropských zemí, a to je skutečně investice do zvýšení kvalifikovanosti lidí a do, do úplně jiného, do úplně jiné struktury jaksi, jaksi výroby a zvyšování HDP nebo zajišťování HDP, jako tady jiná cesta není, my nemůžeme soutěžit v nákladovosti práce s Čínou a jinými ekonomikami, nebo Ukrajinou, to je prostě nesmysl. Ukrajinský zemědělec bere v průměru měsíčně třicet euro na měsíc. S tím náš zemědělec nikdy soutěžit nemůže, ale my prostě musíme přijít s jinými produkty a základem do budoucna vždycky bylo investice do vzdělání, kvalifikovaný a vzdělaný národ s největším potenciálem zaměstnanosti, to je cesta, která se v historii za posledních tisíce let osvědčila, když se podíváte zpátky na, na příčiny růstu a pádu některých společenství, tak bohužel tam, kde respektovali to, co jsem tady řekl před chvilkou, tak tam ta ekonomika, tam to společenství rostlo nejrychleji a bylo nejstabilnější.

Komplikací, kritizovanou komplikací pro drobné podnikatele, především prodejce, je povinnost vypisovat účtenku při nákupu nad padesát korun.

Ano.

Vy si necháváte vypisovat účtenky nebo vás to obtěžuje jako zákazníka.

Já si nenechám, protože by za mnou vznikla ohromná fronta, a to všichni, kteří občas jdou do nějaké prodejny, tak pochopitelně vědí, a musím říct, že účtenku obdržím, když jdu k benzinový pumpě nebo kamkoliv, ale když si kupuju švestky nebo brambory, si nechával vypisovat milion a jeden účtenek, mně přijde prostě reálně zbytečné.

Vláda oznámila, že tato povinnost, která platí od 1. července, může být v dohledné době zrušena, protože podle premiéra Jiřího Paroubka dá vláda do sněmovny příslušný návrh.

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Takže dojde k úpravě, na základě které budou sice poskytovány účtenky, ale jenom fakultativně, jenom na vyžádání a tento stav si myslím, že může pokračovat a tohle je věc, kterou, kterou považuju tím, jak bude schválena, někdy nejpozději na zářijové a říjnové schůzi sněmovny, budu považovat za uzavřenou.

Konstatuje český premiér Jiří Paroubek. Proč se usmíváte, vy byste měl být rád, je to ..., bude to zrušeno.

Já jsem rád, ale já si myslím, že vůbec toto nemělo být zaváděno a že je potřeba problémům předcházet, proto řada věcí, které vláda dělá a dělat bude, vychází z toho, co my jsme prezentovali a mí předchůdci tři, čtyři, pět let zpátky, což je dneska příčinou růstu ekonomiky tam, kde je, ale například o opatření, které teď budou na D 1 a podobně, jsme žádali pana ministra dopravy před rokem. Mohly být již za těch dvanáct měsíců realizovány, nemuselo se čekat až na billboardy, které jsou na D 1. Co se týče těch účtenek, to je to samé, to není nic nového, říkali jsme to dřív, nicméně teprve, když se veřejnost postavila proti, tak se ta věc řeší a jestli chce jít naše hospodářství dopředu, tak je potřeba problémům předcházet, ne je řešit, až když je krize, to vás stojí čas a energii.

Zase buďte rád, že je před volbami, tak se problémy řeší ...

Ano, určitě.

... s trochou nadsázky, pokud by prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, host Interview BBC, měl navrhnout, které další zbytečná omezení, regulace by bylo dobré teď v předvolebním čase zrušit, protože se to zkrátka veřejností žádá, které kroky další byste navrhl, které by zjednodušily podnikání. A může to být tak jednoduché, jako zrušit účtenky, protože se to rychle zavedlo, rychle se to zruší.

Já bych za prvé skutečně přijmul opatření k tomu, aby byl do třech měsíců návrh na stole k zjednodušení daň, což lze udělat k 1. 1. 2007, když se ten návrh předloží do třech měsíců. Za druhé bych realizoval, okamžitě bych realizoval audit všech ekologických norem s cílem ne zhoršovat životní prostředí, ale umožnit vůbec funkčnost ve stávajících normách. Přijmul a hlavně realizoval bych opatření týkající se legislativního procesu, prostě zákon, který nemá jasné zadání ze strany exekutivy, kterým směrem má jít, co má obsahovat, co je jeho filosofií, takový zákon prostě by vůbec nebyl připravován.

A vám, vám, že teď vám budu oponovat, vy nepovažujete za dostatečné to, co prosadil vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, že každý zákon musí mít napsaný v sobě dopad na podnikatelské a zaměstnavatelské prostředí, když bude špatný, tak de facto jej vláda nemusí schválit?

Víte, jedna věc je, co se řekne, druhá věc je, co se skutečně realizuje. To znamená, je dobře, že se to prosadilo, jsem rád, že ten návrh, který jsme předkládali, pan Jahn prosadil, na druhou stranu je potřeba, aby se tím vláda nebo spíš státní správa řídila, aby byl někdo, kdo vynucuje respektování tohoto rozhodnutí vlády. Ale když bych to dokončil, tak jsem přesvědčen, že skutečně základním krokem je zajistit větší pružnost trhu práce, v dnešním rozhovoru to kritizovala i Česká národní banka, my podle studií OECD patříme mezi s Portugalskem jednu z nejhorších zemí týkající se pružnosti trhu práce ve vyspělých ekonomikách celosvětově. No, a úplně poslední věc stav dopravní infrastruktury, všichni víme, všichni víme, jak vypadá, to znamená, přijmout razantní opatření k urychlení výstavby dálnice na Hradec, Karlovy Vary, sever Čech. A když byste řekl teda zrušit nějaký zákon, tak nově navržený zákon o bodovém systému při pokutách, to znamená dopravních přestupcích, to si myslím, že je systém, který neprospěje snížení nehodovosti, spíš ke zvýšení úplatků a již dnes přece policie řadu věcí, kdy jezdí auta přes dvě plné čáry a předjíždí, řešit může, ale jestliže, bohužel, dopravní policie stojí na přehledném úseku dálnice a měří, schována, jestli někdo jede sto třicet pět nebo sto čtyřicet, ale na úsecích jakékoliv silniční komunikace v České republice, kde by mohlo být riziko, nevidíte jediného policistu, který by upozorňoval na možné problémy, ne tedy restrikce, ale prevence, tak já si myslím, že ten zákon tomu nepomůže, to znamená, to je zbytečný zákon.

Závěrečná část se týká toho, že jste oznámil před několika týdny svoji kandidaturu na prezidenta Českomoravské, respektive předsedu Českomoravské komory fotbalového svazu. Řekl jste doslova, cituji: "Vidím jedno riziko, snaha po změně je jenom voláním, ve skutečnosti se žádná nechce. Může existovat syndrom - čím hůř, tím líp." Konec citátu vašich slov z rozhovoru pro Lidové noviny. Po těch týdnech, po těch týdnech, co už jste začal objíždět jednotlivé regiony České republiky, je to riziko reálné, že se snaha deklaruje navenek, ale dovnitř o snahu změnit fotbal nejde.

Odpovím po pravdě. Je to riziko reálné, setkávám se s desítkami lidí, kteří skutečně zasvětili svůj život fotbalu v regionech, prostě vidíte neuvěřitelný kus práce, kdy třikrát týdně přijdou stovky dětí na trénink na fotbal, tím se nepotulují někde po městě, to je nejlepší protidrogová prevence, co může být, ale ty lidi žijou skutečně svými dennodenními problémy a mnohdy ta souvislost s financováním, řekněme, ze strany velkého fotbalu a dopad do regionu, není tak vnímána a bohužel ne vždy všichni, ne vždy všichni tito lidé jdou potom na valnou hromadu hlasovat.

To znamená, že v případě, že by se, že ..., podle vašeho názoru tak, jak to zatím pozorujete, je Českomoravská komora fotbalová v horším stavu, než jste si myslel.

Ano, když bych takhle jednoduše měl odpovědět, tak ano, ale na druhou stranu si říkám, víte, já jsem k tomu byl vyzván, byl jsem vyzván dvakrát, třikrát a skutečně jsem velký fanda fotbalu, proto mi to není jedno. A určitě nejsem spasitel, to je prostě nesmysl a je to o týmu lidí. Jestliže by mělo jít o nějaké dohody, o to, že to je jenom "potěmkiáda", to znamená, nějaký přemalování pro veřejnost, tak to prostě nemá smysl. Tady musí být snaha vrátit ...

V tom případě by ...

... důvěryhodnost fotbalu.

... v tom případě byste nekandidoval, je to ještě reálné?

V tom případě, reálné to je, v tom případě bych poděkoval za, za jaksi tu důvěru, ale já věřím, skutečně dneska ještě věřím tomu a ty jednání budu mít, že se ta větší část lidí, která chce změnu, a nemusí být nutně spojována s mým jménem, ale která skutečně chce změnu a která chce vrátit důvěryhodnost české kopané, tak že se prosadí.

Konstatuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, děkuji, že jste byl třicet minut hostem Interview BBC, někdy příště na shledanou.

Děkuji za pozvání, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Česku vládnou odboráři

Týden, 25. 7. 2005, rozhovor, autor: Jana Erbáková, strana: 26 - Co si myslí muž, jenž by rád vedl český fotbal? Chce, aby ligoví rozhodčí brali milionové platy, obdivuje názory prezidenta Klause na imigraci a Evropu, s respektem mluví o bývalém ministru Grégrovi, i když jednou zažil jeho řev. Paroubkova vláda je podle někdejšího šéfa ČEZ Jaroslava Míla špatná; dává prý odborům příliš velkou moc. * Kandidujete na předsedu Českomoravského fotbalového svazu. Jak to jde dohromady s vaší dosavadní kariérou u ČEZ a průmyslového svazu? Mám rád fotbal. Před první i druhou valnou hromadou, na níž se volil šéf svazu, mě oslovili známí. A po té druhé nepovedené volbě jsem dostal ještě několik nabídek. *

Kdo vás do fotbalového svazu volal? Lidé z fotbalu i mimo něj. Třeba bývalý rektor Karlovy univerzity. Mohu vám ukázat e-maily od spousty lidí, kteří se pohybují třeba kolem fotbalového marketingu a říkají mi, abych do toho šel. * Myslíte, že máte podporu? U běžných lidí ano. * Přicházíte úplně zvenčí a s řízením fotbalu jste zatím neměl nic společného. Mezi „bafuňáři" asi nemáte moc šancí... Se stejnou logikou můžete říct, že premiérem se může stát jen člověk, který pracoval na Úřadu vlády. Pokud se fotbal neotevře, bude to škoda hlavně pro něj. *

Dobrá, ale když za okresními fotbalisty jezdí nablýskaný manažer, nevypadá v jejich očích trochu podezřele? Doufám, že si tam nikdo nemyslí, že by český fotbal měl reprezentovat někdo, kdo se neumí obléknout. * Jak byste chtěl vrátit důvěryhodnost české fotbalové lize? Zájem o první ligu je katastrofálně nízký. Prestiž jí lze vrátit jen tehdy, když fanoušci nebudou mít pocit, že je zápas předem domluvený. * Jak to chcete udělat? Zavést by se měli profesionální rozhodčí, které by neplatily kluby, ale svaz. Průzkumy ukazují, že sudí začnou přemýšlet, zda ovlivnit zápas, když jim nabídnou zhruba tolik, kolik činí jejich roční příjem za pískání. Pokud bude plat prvoligového rozhodčího výrazně přesahovat milion korun ročně, takový úplatek už málokdo dá. *

Koho byste vyměnil ve vedení fotbalového svazu? Ve výkonném vedení by se mělo objevit čtyři až šest nových jmen. Měl by tam sedět zástupce největšího ligového sponzora a sponzor národního týmu. Ale sponzoři dnes spíš uvažují, že z fotbalu odejdou. Já jsem stál na té straně, která peníze do kopané dávala, a vím - když se jednou sponzor rozhodne, že někam nebude dávat finance, tak ho těžko přesvědčíte, aby se vrátil. Je normální, že například Komerční banka jde do ragby místo fotbalu? * Komu fandíte? Tatínek byl slávista, já se stal sparťanem. Jako malému se mi líbily sparťanské dresy. *

Tři a půl roku jste byl generálním ředitelem ČEZ. Už jste slyšel jejich novou hymnu? Mám cédéčko, ale zatím jsem si ho neposlechl. Dostal jsem ho darem. * Polostátní společnost si ji pořídila mimo jiné za peníze státu. Je to podle vás v pořádku? Je to věc každého manažera, jakou kulturu ve firmě implementuje. Osobně bych to nedělal. Ale jsou spíš jiné věci, které mi vadí víc než nějaký song. *

Co jiného se vám na ČEZ nelíbí? Nejsem přesvědčen o tom, že je nutné v příštích letech zvedat ceny elektřiny o třicet procent, jak se plánuje. I když tady zrovna nejde o rozhodnutí samotného ČEZ. Jde především o politický krok, který se omlouvá tím, že se ceny energie musejí přizpůsobit cenám v zahraničí, což je nesmysl. Všude na světě se cena energií řídí hlavně cenami vstupů. A ceny uhlí v Česku určitě o třetinu za poslední rok nenarostly. Argumenty ministerstva průmyslu jsou tady zcela mimo. * Říkáte, že je to politické rozhodnutí. Jde státu o vyšší zisky? Ano, po zdražení poplynou vyšší zisky majoritnímu akcionáři, tedy státu. A také vyšší dividendy. Navíc z dražší elektřiny platí lidé vyšší DPH. *

Jaký máte názor na fungování ČEZ pod vaším nástupcem Martinem Romanem? Jakoukoli poznámku z mé strany bude veřejnost vnímat jako osobní útok na Romana. Chtěl bych jen podotknout, že když jsem nastupoval do funkce generálního ředitele, měl ČEZ padesát procent trhu a zisk dvě miliardy korun, a když jsem odcházel, měl už osmdesátiprocentní tržní podíl a zisk přes patnáct miliard. *

Proč se takový výkon neprojevil na tržní hodnotě společnosti? Za vašeho působení stála akcie sto devadesát korun, od Romanova nástupu v roce 2003 se vyhoupla několikanásobně až na dnešních zhruba pět set. Žádný generální ředitel nemůže tak velkou firmu jako ČEZ otočit za šest měsíců a zvednout z ničeho nic cenu akcií bez předem připravených podmínek. Pozitivně se projevilo hlavně námi připravené převzetí regionálních distributorů elektřiny. Za nárůst cen akcií vděčí dnešní ČEZ také vstupu do EU, který přilákal do země nové investory. Navíc společnost teď slíbila, že vyplatí akcionářům vysoké dividendy, až dvanáctiprocentní! Přilákají tím spoustu investorů, protože ostatní firmy nabízejí běžně jen šestiprocentní zhodnocení vložených peněz. *

Jenže pouze tím, co říkáte, se asi stejně tržní cena společnosti pětinásobně nezvýší. Ale ano. Na trhu se obchoduje jen s relativně malým množstvím akcií ČEZ, takže sebemenší zvýšení zájmu investorů o ně okamžitě vystřelí jejich ceny nahoru. * Nemáte pocit, že Martin Roman slízl smetanu za vás? Pocit sem, pocit tam. Pro duševní a fyzické zdraví nesmí být člověk závistivý. A musí si vypěstovat zvyk řešit věci do budoucna a nepatlat se v minulosti. To, na co se ptáte, by měli komentovat spíše jiní. *

Vás se to přece týká bezprostředně. Týká, ale... Já jsem spokojen, že se mi povedlo dokončit velký projekt sjednocení distribučních společností pod ČEZ. Odešel jsem, až když bylo hotovo. *

Většinu ovací však sklidil Roman. U sklizně úrody zůstal jen jeden z jejích pěstitelů. To je pravda. * Proč vás doopravdy v roce 2003 odvolali? Náměstek ministra průmyslu Martin Pecina označil za hlavní důvod vaši malou schopnost komunikovat. Ne, pravý důvod byla účast ČEZ v soutěži o Severočeské doly. Stejná vláda nyní bez uzardění otočila o sto osmdesát stupňů a chce privatizovat doly do rukou ČEZ. Já byl za stejný nápad odvolán. *

Říká se, že jste byl odvolán, protože jste se vůči ministrovi průmyslu Milanu Urbanovi choval, řekněme, až moc sebevědomě. Tři měsíce po mém odvolání za mnou přišel jeden člověk z ministerstva a řekl mi: „Tvůj problém byl v tom, že jsi se nesnažil tvářit, že některé zhůvěřilé nápady jsou geniální." * Dával jste tedy ministrovi příliš okatě najevo, že jeho nápady nejsou z nejlepších? Snažil jsem se vysvětlit svůj postoj a netvářit se jako někteří lidé, kteří si mysleli: „Tak v tom omylu ministra nechme, on na to časem přijde sám. A že to bude něco stát? No bože." Podívejte se třeba na prezidenta Klause. Mnozí ho mohou kritizovat za kdeco, ale řada jeho myšlenek je řečena s velkým předstihem jako důležitý bod do diskuse. A tyto myšlenky se po čase ukážou jako pravdivé a užitečné, ať už se to týkalo budoucího směřování Evropské unie nebo diskuse o nevládních organizacích a imigraci. Někteří politikové se naopak bojí a chtějí zůstat konformními. Grégr, Rusnok, Klaus ani Zeman nikdy po diskusi se mnou neříkali, že je válcuji. Měli zkušenosti a vlastní názor. A do submisivní polohy se nikdy nedostali. *

Kdežto Urban ano? To jste řekla vy. Pro mě to už dnes není téma. * S Klausovými názory souhlasíte? Na jeho názorech při zavádění eura bylo hodně pravdy, jak ukázal čas. Souhlasím i s jeho pohledem na migraci. Jsem naladěn na stejnou strunu jako pan profesor Klaus. * Využil jste motivační program, který umožňuje vedení ČEZ nakoupit akcie za zvýhodněnou cenu a pak je za tržní cenu prodat? Někdo už si díky tomu přišel na téměř třicet milionů korun. Využil, kdysi dávno. * Kolik jste na něm vydělal? Nemyslím, že jde o zajímavé téma. V každém případě za roky své práce jsem dostal jen zlomek toho, co získala řada lidí, kteří se podíleli na dohledu nebo činnosti firmy třeba jen měsíc. *

Pro nás to zajímavé téma je. Řekněte částku. Neřeknu. Dnes držím ještě čtyři sta čtyřicet akcií. * A kolik jste jich koupil tehdy? Dnes se takové informace musejí zveřejňovat, vy jste tuto povinnost ještě neměl. Teď nejsem v orgánech ČEZ. Rozhodně jsem nakupoval akcie v jiném měřítku, než v jakém se pohybuje například pan Jedlička (odborový předák Jiří Jedlička, člen dozorčí rady ČEZ, vydělal prostřednictvím akciového programu firmy třicet milionů korun, pozn. red.). *

Kdo motivační program vymyslel? Přijde mi úsměvné, když se říká, že to vymyslel Grégr. Program, který dnes platí, přece schvalovala vláda v roce 2004. * Ale jeho základy byly položeny o tři roky dříve, když jste byl generálním ředitelem vy. Poté se měnil a rozšiřoval. * Princip však zůstal původní. Ten byl přece naprosto legální. Zaváděl se v době, kdy se měl privatizovat ČEZ a šlo o to, zainteresovat co největší počet lidí ve firmě, aby za ni bojovali. Pamatuji si řadu vysoce postavených funkcionářů, kteří měli bohužel zájem na tom, aby se firma prodala co nejlevněji. Proto se to celé zavádělo. Loni se mohl motivační systém klidně zrušit. Ministerstvo financí ho tehdy naopak ještě rozšířilo. *

Jaké jste měl vztahy s ministrem Grégrem? Říká se, že jste byl jeho člověk a že vás na ředitelskou židli dosadil on. Byl jsem šestý generální ředitel za osmnáct měsíců. Přede mnou stejnou funkci odmítli tři lidé. Grégrovi tenkrát moje jmenování doporučily dvě headhunterské agentury. On sám byl milionkrát připraven udělat za ty tři roky personální změny. Pamatuji jeho řev, že všechny vyhodí, když to nebude podle jeho představ. Občas chyběly slušné výrazy, ale já jako vyučený elektrikář také nejsem z cukru. Vzájemně jsme se respektovali. * Myslíte, že je dobře, že byl Grégr v pětasedmdesáti letech zvolen do dozorčí rady Unipetrolu? Je to věc akcionářů. Podle mě je to mentálně stále velmi čilý člověk. *

Kdo je nejschopnějším ministrem současné vlády? Určité schopnosti a rozhled má Martin Jahn. Ale ten zase neřídí žádný resort... * ...a většina jeho návrhů končí v šuplíku. Předkládá návrhy, které vláda nejdříve slíbí realizovat, ale pak je odloží. *Jaký je premiér Paroubek? Určitě se znáte osobně. Je to především politik. Dělá vše pro to, aby politicky obstál a aby si vytvořil půdu pro příští volby. Ať to stojí, co to stojí. Chystá se „proválcovat" zákoník práce, i když tím poškozuje tuto zemi, její hospodářství a občany a vrací vývoj o desítky let zpátky. Hlavně když mu odbory slíbí podporu. Teď se chová naprosto účelově. Na jeho vládě mě také trápí, že zanedbává energetickou politiku státu. Ministři absolutně nechápou, že Česká republika bude mít zakrátko vážný nedostatek primárních zdrojů energie. Třeba na dobu po roce 2007 chybí kontrakt na dodávky plynu. To ho chtějí nakupovat na burze, nebo co? *

Jak má vláda nedostatku energetických zdrojů zabránit? Vybudovat větší zásobníky na plyn a pohonné hmoty. Měly by se uzavřít smlouvy na dodávky surovin dlouho dopředu a s předvídatelnými cenami. Dnes to pro vládu bohužel není téma. Ale během několika let může stát litr benzinu čtyřicet korun a lidi se budou hrozně divit. *

Potřebuje Česko nové elektrárny? Ať se nám to líbí nebo ne, Česká republika bude potřebovat další rozvoj jaderné energetiky. * Svaz průmyslu a dopravy, jehož jste prezidentem, ostře kritizuje vládu za navrhovanou novelu zákoníku práce. Je to opravdu takový průšvih? Je to velký problém. Nový zákoník práce by měl podle Paroubkových představ vypadat jako v padesátých letech minulého století. Návrh jde naprosto proti liberálnímu pojetí pracovních vztahů. Zaměstnavatel například nemůže bez souhlasu odborů zvýšit výplatu pracovníkům. I kdyby odbory zastupovaly jen tři lidi z pěti set zaměstnanců. To je přece nesmysl. Všichni se stanou zajatci odborových organizací. *

V rozhovoru pro BBC jste nedávno tvrdil, že celý zákoník práce je šitý na míru odborům. Ten zákoník práce dávali dohromady lidé, kteří dříve pracovali v Ústřední radě odborů a teď jsou na ministerstvu práce a sociálních věcí. Od nich nemůžete očekávat liberální zákony. Potíž je v tom, že zákon poškozuje také zaměstnance. Zaměstnavatel se bude bránit najímání nových lidí, protože nový zákon ztěžuje jejich propouštění. A o to více se bude využívat třeba takzvaný švarcsystém. Už dnes patří Česku mezi vyspělými zeměmi jedno z posledních míst v pružnosti na trhu práce. A nyní se vrátíme zpět do komunismu.