|
Jaroslav Tvrdík | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Podle prezidenta ČSA Jaroslava Tvrdíka může rostoucí cena ropy zvýšit neočekávané náklady aerolinek na víc než miliardu korun.
Několikrát se čeští politici kvůli poruchám na strojích vládní letky dostali do cíle pozdě, nebo vůbec ne. Nejvíc komplikací si kvůli závadám na armádních letounech prožili ministr zahraničí Cyril Svoboda a prezident republiky Václav Klaus. Premiér Jiří Paroubek míní, že by se obnova takzvané vládní letky měla urychlit. JIŘÍ PAROUBEK, premiér /ČSSD/, (zvukový záznam): Já si myslím, že za nastalých, za nastalé situace jsem pro rozumné obnovení, její rozumné obnovení počátkem příštího roku. Říká premiér Jiří Paroubek. Nejen o problémech s obměnou takzvané vládní letky bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je prezident Českých aerolinií Jaroslav Tvrdík. Přeji vám hezký dobrý den, vítejte v BBC. Hezký podvečer vám i posluchačům. Co si myslíte o sousloví "oběť noci dlouhých nožů"? Dovolte mi se k tomu nevyjadřovat. Ale dovolte, abych se ještě přeci jenom zeptal. Sousloví "noc dlouhých nožů" použil před časem předseda ODS Mirek Topolánek jako zkratku pro možné personální změny na významných postech, pokud by se vlády po vítězných volbách ujala ODS. Místem, kde by se mělo také měnit, kde by mělo dojít ke změně pozice prezidenta ČSA, počítá Jaroslav Tvrdík s tím, že se může stát, že po volbách v červnu 2006 nebude prezidentem? Já jsem najatým manažerem a vlastník firmy, kterou spravuji, má neomezenou kompetenci si kdykoliv manažera vyměnit a nahradit ho jiným. Já toto právo vlastníka absolutně respektuji a v tomto pohledu k tomu nemám již nic co dodat. Pane prezidente, když deník Lidové noviny dvacátého osmého června referoval o tom, že ODS slibuje rozsáhlé personální změny, napsal, cituji doslova: "Ve státních podnicích jsou největším trnem v oku prezident ČSA Jaroslav Tvrdík a šéf firmy ČEPRO, která spravuje státní hmotné rezervy, Tomáš Kadlec." Následuje doslovný citát poslance stínového ministra průmyslu za ODS Martina Římana: "Tam byli dosazeni manažeři způsobem - teplé místo nebo uklizení kvůli stranickým zájmům." Nakolik se vás osobně dotýkají ta citovaná slova? Já opravdu medializaci tohoto problému vnímám jako součást určité politické kultury před blížícími se volbami. Já považuji za zásadní ... Jako pokles té politické kultury? Ale ne, úplně normální, standardní, prostě k politice takovéto věci patří. Já považuji za důležité to, jestli dobře já a můj management spravujeme České aerolinie, zodpovídáme se dozorčí radě, zodpovídáme se valné hromadě a našim akcionářům. Jestliže za námi zůstává kus odvedené práce, tak ty výroky, o kterých hovoříte, jsou prostě pro mě irelevantní. Opravdu se jimi nezabývám. Nakolik ale to spojování akce ODS "noc dlouhých nožů", jak byla ve zkratce pojmenována, a prezidenta ČSA Jaroslava Tvrdíka se dotýkají chodu firmy, když se objevuje vaše jméno na předních stránkách novin, jako manažera na odchodu, pokud se změní politická situace v České republice. To se netýká chodu firmy? Neprojevuje se to na chodu firmy? Já, já rozumím vaší ambici jako moderátora této debaty najít nějaký komentář, nebo najít nějaké stanovisko ... Ne, to není moje ambice, to je normálně legitimně položená otázka, pane prezidente. Podívejte, já považuji za naprosto legitimní jako manažer firmy, kterou vlastní stát, se prostě k téhle otázce nevyjadřovat, takže zkusme jít dál, protože ze mne jiné, než to vyjádření, které jsem vám řekl, nedostanete. Já se budu snažit tu firmu spravovat co nejlépe, myslím, že mně i mému týmu se to prostě daří. Že z toho radost nemáme, to je bezesporu fakt. Na druhé straně můžu říct, že, já nevím, příští týden čekám dvojčata, je to pro mě mnohem větší starost, nebo respektive moje paní, je to pro mě mnohem větší starost, než celá kauza nebo takzvaná kauza "noc dlouhých nožů". Vy čekáte dvojčata a máte zjištěné pohlaví? Teď myslím dvojčat. Teď je vidět, že jsem vás já zase nalákal na téma, no, máme. Ale to bylo pouze jen takové oddechové, aby jste si uvědomil, že občas přistoupím i na hru respondenta. Ale teď další téma. Čtvrtého července Český rozhlas referoval, že České aerolinie utratily přes sto třicet milionů korun za poradenství a konzultační služby, což je podle rozhlasu až příliš v porovnání například s ČEZem a dalšími státními společnostmi. Základní otázka. Utratily loni skutečně České aerolinie za poradenství a konzultační služby přes sto třicet milionů korun? Tak jsme konečně u kompetentnějších témat. Je potřeba říct, že Český rozhlas ... Nechtějte, pane prezidente, abych hodnotil já vaše odpovědi. Nedělám to, tak nehodnoťte otázky, prosím. V téhle chvíli je potřeba říct, že za a) si Český rozhlas již v tuhle chvíli objektivně uvědomuje, že ta reportáž nebyla korektní a že se v ní dopustili věcných chyb. V té reportáži srovnávali náklady na takzvané konzultační a poradenské služby Českých aerolinií s jinou strukturou nákladů, například společností ČEZ. To, co ... Vám se tedy Český rozhlas omluvil, když si uvědomil, že jeho slova a jeho reportáž byla nekorektní? Měli jsme možnost hovořit s vedením Radiožurnálu a v tuto chvíli je zcela zřetelné, že si uvědomují, že v té reportáži nebyly úplně objektivní informace, a obě dvě strany hledají cestu, jak tyto informace uvést na pravou míru. Já vám můžu říct, že je ten základ založený na tom, že tam jakási částka výdajů na takzvané konzultační a poradenské firmy Českých aerolinií byla srovnávána například s částkou padesát pět milionů korun u Českých energetických závodů. Je potřeba říct, že to, co ČEZ zveřejnil, jsou takzvané náklady na audit, na externího auditora. Ty jsou povinny zveřejňovat všechny společnosti a uvádí je ve svých výročních zprávách. Ta částka padesát pět milionů, aby byla srovnatelná s výdaji Českých aerolinií v této oblasti, tak je potřeba říct, že náklady na externího auditora České aerolinie mají ve výši tři miliony korun. Náklady na takzvané další projekty, abychom to mohli porovnávat, tak ČEZ ani jiné společnosti prostě nezveřejňují, já netuším, kolik dává ČEZ na finanční, právní, akviziční a jiné poradenství. Bezesporu je to částka násobně vyšší, jak jsem četl potom vyjádření tiskového mluvčího, než to, co zveřejnili. Ale prostě tato data neuvádí a neuvádí je ani České aerolinie. Tam v tomto kontextu, v té reportáži opravdu byly věcné chyby a já jsem rád, že to dneska Radiožurnál připouští. To je a), b) to naše stanovisko k té reportáži bylo zcela jednoznačné. Je potřeba říct, co jsou to takzvané náklady na poradce. Hodně se hovořilo o projektu pořízení nové generace středně traťových letadel. Za tento projekt my jsme utratili, dejme tomu, třetiny sumy, o které vedeme takto veřejnou debatu, ten takzvaný poradce byl finanční a právní. A u tohoto projektu nám asistovala nadnárodní právní kancelář Weil Gotshal Manges. To, co pro nás dělali v situaci, kdy se o zakázku ucházely společnost francouzská a americká, tak v této situaci nám obě dvě společnosti nabízely smluvní vztahy a veškeré podmínky té zakázky podle francouzského a podle amerického práva. České aerolinie, protože takovýto projekt dělají jednou za desítky let, já jsem přesvědčen, že dalších patnáct, dvacet let takovýto projekt se v Českých aeroliniích nebude opakovat, tak v této situaci ... To znamená, že tam nebude tak velká částka za konzultační a poradenské firmy? V této situaci ten projekt je ojedinělý. To, co pro nás dělá ten právní zástupce, tak je prostě to, že my nemáme důvod mít v té běžné agendě právníky specializované na francouzské právo, pro nás to dělá francouzská pobočka Weil Gotshal Manges a americká pobočka Weil Gotshal Manges. Takže my jsme si normálně najali právníky, aby pro nás kontrovali celý průběh tendru, aby nám kontrolovali a verifikovali smluvní dokumentaci, aby pro nás vypracovali smlouvu. A za tuto normální službu, když půjdete k právníkovi, aby vám vypracoval jakýkoliv testament, mě teď žádný nenapadá, tak prostě tu schopnost, tak se nebudete učit právo, jestliže potřebujete jednorázově pořídit jakýsi právní úkon. My nebudeme držet desítky právníků na akvizici, kterou děláme jednou za dvacet let. To znamená ... Částka teda sto třicet milionů, abyste jednoduše odpověděl, není nadsazená a ... Pojďme si povídat o tom, že opravdu za a) ten pojem poradenství tady, tady je trošku nepřesný. Tam nejsou lidé, kteří radí managementu, to je normální autorizovaná služba právníků či finančních expertů a podobným způsobem to dělají všechny podnikatelské subjekty. Já neznám aerolinku, která by pořídila takto rozsáhlou akvizici letadel bez toho, že by si k tomu outsourceovala část činností, protože prostě tyto specialisty v běžné agendě firmy nemají. To je a). Za b) další investice, které běží, tak opět všechny firmy bez výjimky je dělají jako investici a dívají se na rentabilitu investice. České aerolinie, jedním z takových dalších významných projektů, například investovaly do auditu počtu personálu. Firma, která pro nás dělá audity počtu personálu, k nám přicházela z Eurotelu, kde dělala stejnou činnost, a nyní, pokud mám dobrou informaci, velmi pravděpodobně stejný audit bude dělat v České spořitelně. Jsou tyto firmy méně, či je jejich management neschopný, protože, že si nechávají dělat audity počtu personálu? Respektive audity počtu personálu přece si dneska dělá třeba ministerstvo financí, jestli jsem se díval, za čtyřicet pět milionů korun. A je neschopné vedení ministerstva financí? Samozřejmě není. To znamená, je to typicky činnost, na kterou si všechny podnikatelské subjekty najímají externí subjekt a dělají to s vědomím toho, že jim takováto investice přinese rentabilitu. Já vám můžu říct, že jsme utratili pětatřicet milionů korun za audity počtu personálu a můžu vám říct, že ... To jste utratili kdy, to je v tom loňském roce? V tom loňském roce. A již v šesti měsících nám to přineslo návratnost v rozsahu asi padesát pět milionů korun. To znamená, tady jsme hovořili o tom ... To znamená těch sto třicet milionů korun, když se na to podíváte jako na celek, jsou dobře vynaložené peníze? Každá ta investice má vysokou rentabilitu. Můžu vám říct, že jsme nechávali provádět třeba forézní šetření a kontrolu asi tří a půl tisíce dodavatelsko smluvních vztahů, které ČSA mají, a můžu vám říct, že věcné vady, které v nich byly objeveny, vedly na konci k tomu, že třeba celou tu částku, kterou jsme na ten audit vynaložili, tak k přehodnocování smluvních vztahů jsme vrátili již po čtrnácti dnech. A můžu vám říct, že třeba jenom z projektů centrální akvizice, kde s námi participuje taky poradenská společnost na zavedení nového systému smluvních vztahů, tak v téhle chvíli tenhle projekt v prvním roce již má návratnost sedmdesát milionů korun a v příštím roce třeba si slibujeme od té investice do toho poradce zvýšení našeho zisku na tomto projektu o dvě stě milionů korun ročně. To znamená, v zásadě firma, která má asi dvacet miliard výnosů, tak investovala částku neveřejně, nebo nechceme potvrdit, ale dejme tomu, i kdyby to byla ta částka, o které se hovoří, nechceme ji potvrdit, protože ji nepotvrdil ani ČEZ, nepotvrdila ji žádná podnikatelská společnost. Ale ta částka není lichá sto třicet milionů. Tak, i kdyby to ta částka byla, tak já vás chci informovat o tom, že všechny ty projekty zpátky v loňském roce společnosti přinesly, anebo přinesou miliardy korun. A o tom je ta podstata. To nejsou poradci, kteří by potřebovali ... Které by potřeboval Jaroslav Tvrdík. Zcela jednoznačně. S poradenskými firmami spolupracuje každý úspěšný podnikatelský subjekt. Jestliže dneska ČEZ, když už jsme u té debaty, jestliže dneska ČEZ expanduje a nikdo nezpochybňuje, že ČEZ je velmi úspěšná společnost, násobek akcií, nebo respektive hodnoty akcií za poslední dva roky se pohybujou v násobku, tak v tuhle chvíli, jestliže ČEZ pořizuje akvizice v zahraničí, tak to dělá s podporou konzultantské firmy a dělá to prostě proto, protože se mu to vyplatí. Jestliže ČSA dneska přemýšlejí o akvizici Travel Service, tak k tomu mají poradce a dělají to proto, protože se jim to vyplatí. To znamená, nedívejme se na to, jaká je výše, ale jaká je rentabilita těch projektů. Nedémonizujme tyto poradenské služby. Teď jste mi nahrál na smeč další téma. Případná akvizice s Travel Servicem, té se ještě budeme věnovat v závěru Interview BBC. Než se Jaroslav Tvrdík v roce 2003 stal prezidentem Českých aerolinií, byl ministrem obrany České republiky. Nyní s ministrem obrany Karlem Kühnlem vyjednává o obnově takzvané vládní letky a roli Českých aerolinií v tomto procesu. Připomeňme, že poruchy armádních letounů v poslední době způsobují velké komplikace při cestách českých ústavních činitelů do zahraničí. Premiér Jiří Paroubek řekl v pondělí, že by se takzvaná obnova vládní letky měla uspíšit. JIŘÍ PAROUBEK, premiér /ČSSD/, (zvukový záznam): Já si myslím, že za nastalých, za nastalé situace jsem pro rozumné obnovení, její rozumné obnovení počátkem příštího roku. Myslím, že do konce tohoto roku to už nějak vydržíme, například s využitím služeb Českých aerolinií. A od počátku příštího roku si umím představit řešení třeba leasingem, záleží zkrátka na nabídce, která přijde, a jak to ministerstvo obrany zorganizuje. Ale myslím si, že teď už by na nás byla velká zodpovědnost, kdyby se stalo, pokud by došlo k nějaké havárii. Konstatoval v pondělí český premiér Jiří Paroubek. České aerolinie mají podle prezidenta firmy Jaroslava Tvrdíka, hosta Interview BBC, několik variant, jak by se České aerolinie mohly na obnově vládní letky podílet. Jaké varianty to jsou, pane prezidente? Velmi stručně. Já nechci hovořit o tom, jaké máme varianty. My dneska máme mítink s ministrem obrany Karlem Kühnlem a od něj jako od uživatele já očekávám jako představitel podnikatelského subjektu, že nám řekne potencionální zadání, které by od nás očekávali. My si neosobujeme právo, jako podnikatelský subjekt, zasahovat do rozhodování Vlády České republiky či Ministerstva obrany České republiky. To znamená, je na nich, s jakou participací na tomto procesu se na nás potencionálně obrátí. Ale vy musíte mít také rozpracováno, co jste schopni v rámci role ČSA při takzvané obnově vládní letky. Jaké varianty tam jsou? My vítáme v tuhle chvíli to, že se na nás vláda nebo ministerstvo obrany obrací, my si myslíme, že do celého procesu pořízení, ať bude zvolena jakákoli varianta, může vstup Českých aerolinií přinést výrazné synergie. Kdybych se na to podíval jenom přesto, že ministerstvu obrany pomůžeme při akvizici a budeme s nimi participovat například při výcviku jejich pilotů, při technické podpoře těchto letadel či na dalším logistickém činném zázemí, tak si myslím, že to ministerstvu obrany může ušetřit řádově stovky milionů korun v následujících letech. České aerolinie nedávno letadla pořídily. Je to proces velmi složitý. Myslíme si, že jsme ho zvládli velmi úspěšně. A jestliže některé subsystémy, jak už jsem říkal, logistický, výcvikový či jiný, v tuto chvíli ČSA pořizují pro třicet pět středně traťových letadel, tak je zcela zbytečné, aby česká armáda pořizovala stejné subsystémy pro dvě letadla. To by bylo zcela jednoznačně neefektivní. A to asi cítíme a myslíme, že tam máme co nabídnout, ať již v této verzi třeba minimální, tak si umíme představit, že se na nás může ministerstvo obrany nebo vláda obracet se žádostí o komplexní zabezpečení přepravy ústavních činitelů. A i takovouto variantu vládě umíme nabídnout. Zeptám se, kolik by ta varianta stála daňové poplatníky? To znamená, kolik by za to inkasovaly České aerolinie? Například za tuto maximalistickou variantu, že by jste jako České aerolinie přepravovaly ústavní činitele? Tady je potřeba říct, že ... Jsou ty propočty? Bylo by potřeba říct, že by bylo nutné věrohodně porovnat oba dva projekty, to znamená, kolik bude stát daňové poplatníky? Jestliže to bude provozovat současným systémem tak, jak je navrhováno, vládní, takzvaná vládní letka ministerstva obrany, a kolik by stála potencionálně, kolik by stálo stejné zabezpečení přepravy vládních a ústavních činitelů cestou Českých aerolinií. Takovéto detailní porovnání ještě hotové není, ale my jsme na základě mnoha logických argumentů přesvědčeni o tom, že ekonomická efektivita přepravy ústavních činitelů by byla větší přes ČSA a jsme schopni takovéto tvrzení podložit příslušnými fakty. Jinou věcí samozřejmě je, že do hry ještě vstupuje takzvaný bezpečnostní zájem, jsou činnosti, o kterých armáda tvrdí, že jiný, než vojenský subjekt nemůže provozovat, a proto je prostě otázkou na dnešní diskusi s panem ministrem, jaké je to ideální řešení. My si myslíme, že vládě můžeme být nápomocni. Jsme připraveni participovat s Vládou České republiky na řešení přechodném. Jestli se na nás obracela vláda minulý týden k potenciální přepravě delegace pana ministra Svobody, tak jsme byli připraveni do čtyř hodin vypravit dvě letadla, jedno dálkové, jedno středně traťové. Máme prostě kapacity, máme schopnosti. Myslíme si, že jsme připraveni nabídnout ekonomicky efektivní řešení a prostě o tom by měla být ta debata. Věcná, bez emocí, myslím, že té kauze je v tuhle chvíli věnována příliš velká pozornost. Já si myslím, že v tuhle chvíli je třeba říct, že ... Ještě se jí budu věnovat. Promiňte, ještě jí budu věnovat ... Ale obecně, já nemyslím jenom nás. V tuhle chvíli ta medializace toho problému je příliš velká. Já osobně jsem prostě přesvědčen, že vojáci jsou profesionálové, jestliže potencionálně dojde ke zrychlení modernizace vládní letky, jestliže tohle řešení bude i nadále ve hře, tak už o budoucnosti přepravy ústavních činitelů nebudeme slýchat v negativním slova smyslu. Zeptám se, ale počkejte, vy jste byl ministrem obrany. Vy byste jako ministr obrany země přistoupil na tu maximalistickou variantu, kterou vy jako České aerolinie nabízíte, když pokud se nemýlím, tak vládní letka, nebo letouny vládní letky zajišťují i přepravu vojenského materiálu, přepravu vojáků právě do těch oblastí, jako je například Irák. Vy byste do té varianty jako ministr obrany šel? Já právě proto, že jsem byl ministrem obrany a hájil jsem zájem úřadu, který jsem spravoval v zájmu občanů České republiky, teď hájím zájem podnikatelského subjektu, byť státem vlastněného, ale /nesrozumitelné/ i minoritní akcionáře, kterým jsou České aerolinie, tak v tuhle chvíli já mám konflikt zájmů, a právě proto jsme nevstupovali do toho řešení v době, kdy ho vláda diskutovala v tom prvním kole. A jestliže dneska existuje oficiální poptávka směrem k nám, tak jsme do toho řešení připraveni pozitivně vstoupit, ale s vědomím právě té předpojatosti nebo toho konfliktu zájmů. To znamená, já to, co si myslím, že je potřeba dneska udělat, tak je opravdu nechat pana ministra Kühnla a České aerolinie chvilku pracovat. Nečekejme, že se to vyřeší dneska, dejte nám pár dnů. Kdy očekáváte dohodu, do týdne, nebo je to, řekněme, delší časový horizont, že do měsíce by se mohlo ukázat, jaká bude role ČSA v dlouhodobém procesu obnovy takzvané vládní letky? Armáda to diskutuje již několik měsíců, respektive několik let. České aerolinie indikativně o svém zapojení na základě požadavků pana premiéra jednají už asi měsíc, nebo přemýšlí spíš o něm asi měsíc. Takže v tuhle chvíli je na stole dostatek argumentů. Odborníci na obou dvou stranách jsou velmi kompetentní. Já myslím, že řešení alespoň v tom obecném rámci je možné nalézt v řádu dnů. Koneckonců tak, jak si to přeje pan premiér, jak si to přeje Vláda České republiky. Další téma - hospodářské výsledky a rozvoj Českých aerolinií. Už třikrát České aerolinie přistoupily ke zvýšení takzvaného palivového příplatku k cenám letenek. Palivový příplatek jste zavedli loni v září poté, co k tomuto kroku sáhli, pane prezidente, i vaši konkurenti. Nakolik je pravděpodobné, že by se stále rostoucí ceny ropy projevily do cen letenek jako takových, než do toho, co je označováno médii palivový příplatek. Sáhnete k tomu, že to dáte do cen letenek? Tam je potřeba říct, že ceny ropy v poslední době nedokážou odhadovat ani nejlepší prognostici. Ropa je ovlivňována spekulacemi, ropa je ovlivňována řadou složitě prognózovatelných jevů a v téhle situaci tak, jak zdražují prodejci nafty či benzinu u benzinových pump v reakci na to, jak cena roste, tak takto zdražují logicky letecké společnosti, protože náklady na palivo pro zajímavost jsou asi pětinou nákladů letecké přepravy. Ta situace je pro letecké přepravce velmi nepříjemná. Já vám můžu říct, že poslední odhad IATA, což je organizace sdružující všechny letecké přepravce, hovoří o tom, že bude pokračovat v letošním roce globální krize odvětví a celé odvětví bude ve ztrátě asi sedm miliard dolarů. Ty čísla jsou prostě strašlivé a na leteckou přepravu a letecké společnosti to opravdu dopadá brutálním způsobem. V tomto kontextu ... Opakuji otázku, je reálné, že ... ... v tomto kontextu ty palivové příplatky jsou takovým hodně dílčím řešením. Pro zajímavost nám to, jako Českým aeroliniím a u všech přepravců je to stejné, kreje asi to, co vybere od cestujících na těchto poplatcích, tak nám to kreje asi pětinu zvýšených nákladů na ropu. My i letos, kdyby cena ropy měla být do konce roku takto vysoko, tak budeme mít náklady vyšší pomalu o miliardu a výnosy, které získáme z takto zaváděných palivových prostředků, tak horko těžko přesáhnou sto milionů korun. Udělejte si představu, jak strašlivý dopad to do hospodaření každé letecké společnosti je. V tuhle chvíli všechny letecké společnosti přemýšlí o tom, jak v této situaci dál. Zatím se snažili letečtí přepravci být transparentní a ukazovat cestujícím, jestliže je cena ropy x, tak palivový příplatek je y. Když cena poklesne, tak nechceme takovýto zisk vypínat dlouhodobě, ale je to přechodné opatření. Problém je v tom, že ropa se drží extrémně vysoko již dlouhou dobu a zatím nikdo nedokáže odhadnout, jaký bude další vývoj. To znamená, bude hodně záležet na tom, jak se bude vyvíjet cena ropy a v závislosti na tom se asi letecké společnosti budou rozhodovat, jestli to přenesou do ceny letenek trvale, jak se mě ptáte, anebo jestli to nechají zatím ještě stále v té rovině těch dočasných příplatků. Ale jak dlouho je ještě bude čekat, když ceny ropy rostou dva roky. K zavedení palivového příplatku došlo před rokem u leteckých společností. Jak dlouho, kdy je ta lhůta, než vy jako management ČSA rozhodnete o tom, že palivový příplatek se stane součástí letenky? Termín, prosím pěkně. Není to jednoduché, protože letecké společnosti umí velmi kvalitně přepravovat cestující, ale složitěji umí prognózovat ceny ropy a na to je řada nezávislých odborníků. Problém posledních dvou let je v tom, že většina prognóz nezávislých specializovaných institucí právě na tuto komoditu, tak se nedaří. Ta ropa se v této chvíli chová úplně jinak, než nezávislí experti dlouhodobě předpokládají. V téhle té situaci letecká přeprava je závislá na informacích a ty se nepotvrzují, bohužel. České aerolinie potom ještě zcela konkrétně to udělají ve chvíli, takovýto krok, kdy ho udělají ostatní. České aerolinie nejsou lídr trhu, nejsou cenový lídr trhu. Takovéto kroky určují na evropské scéně přepravci, jako je Lufthansa, British Airways či náš alianční partner Air France. Ve chvíli, kdy tito velcí hráči přikročí k tomu, že jednou provždy překlopí palivové příplatky do ceny letenek, tak za nimi půjdou letečtí přepravci té střední velikosti, kterými jsou ČSA. To znamená, my se snažíme zavádět ty příplatky v reakci na rozhodnutí ostatních. Jsme zpravidla jedni z posledních, máme je níž než ostatní. To je to, proč můžeme věřit v to, že cestující o naše služby budou stát. To znamená, odpověď vaše konkrétně, až to zavedou tyto tři, my je budeme velmi pravděpodobně následovat. Děkuji alespoň za tuto odpověď, i když tam nebyl ten termín. Vy jste to, pane prezidente, v tomto Interview BBC řekl, že loni zvýšila drahá ropa náklady ČSA oproti původním předpokladům o devět set milionů korun. Z vašich slov vyrozuměl jsem správně, že letos rostoucí cena ropy zvýší ty nepředpokládané náklady ještě více než o devět set milionů? Cena ropy je za poslední dva roky téměř o sto procent vyšší. A v téhle situaci z poslední konference leteckých společností IATA v Japonsku vyplynulo, že všechny letecké společnosti očekávají zvýšení nákladů, svých nákladů na palivo asi o třicet jedna procent. Kdyby tahle prognóza měla platit stejným způsobem i pro České aerolinie, tak se nám může opravdu stát to, že náklady na palivo oproti našemu plánu vzrostou dokonce o více než jednu miliardu. A je to tedy reálné z toho, jak to tak vypadá. Jak to budete řešit? Máte onu zvyšující se cenu ropy nějak pojištěnou a kolik to pojištění vynese? České aerolinie mají konzervativní strategii zajištění paliva. Zajišťujeme palivo na tři roky dopředu v rozmezí třicet až sedmdesát procent našeho objemu. Ale je potřeba říct, že hedging není stoprocentním řešením. Jestliže zajišťujeme v tom rozmezí třicet až sedmdesát procent, tak to zcela jasně ukazuje, že ten zbytek toho objemu je nezajištěn a ten výkyv té ceny je tak brutální, že prostě nás poškozuje tím způsobem, o kterém jsem hovořil. Podobně jsou na tom všichni letečtí přepravci. Zajištěn na sto procent není žádný letecký přepravce na světě. A drtivá většina přepravců dneska je zajištěna spíš v těch menších množstvích prostě proto, že už, ony i ty náklady toho zajištění jsou hodně vysoké. A kdyby pro zajímavost, kdybychom měli pojistit na sto procent naše palivo, tak i ta částka se pohybuje v řádu několika set milionů korun. To znamená, ani ten hedging není zadarmo a není to teda univerzální lék. Když jste vyjádřil svoji obavu, že nepředpokládané náklady rostoucí ropy se mohou projevit v nákladech Českých aerolinií až o zhruba víc než jednu miliardu korun českých, tak ony náklady na ropu se projevily i v loňském zisku, který byl oproti plánu poloviční. Šlo o tři sta dvacet čtyři miliony korun. Jak to bude s letošním ziskem na základě těch nepříjemných faktů, o kterých se bavíme? Je aspoň reálné, že zopakujete loňský zisk tři sta dvacet čtyři miliony? Věřte mi, že je to otázka, kterou si pokládám téměř každou noc, protože jako každý manažer letecké společnosti na světě velmi špatně spím z toho, co se na trhu děje. V tuto chvíli já si takovouto prognózu opravdu vzhledem k tomu velmi dynamickému vývoji trhu nedokážu zatím odhadnout. Ale samozřejmě je to pro nás velký problém. A jestli ve ztrátě skončí sto procent leteckých přepravců, tak ve ztrátě skončí i ČSA. Počkejte, vy uvažujete o tom, že byste dokonce skončili ve ztrátě? Podívejte se, České aerolinie, průměrný zisk leteckých přepravců v loňském roce byl nula celá osm procenta. České aerolinie měly průměrný zisk asi čtyři celé osm procenta. V téhle situaci my můžeme říct, nebyli jsme nejlepší, ale patřili jsme mezi, dejme tomu, první třetinu leteckých přepravců. Jestliže v tuhle chvíli to rozpětí leteckých přepravců se posune do ztráty a budou ve ztrátě všichni, tak si nedělejme nejmenší iluze, že České aerolinie budou jediným leteckým přepravcem na světě, který bude ziskový. To znamená, v tuto chvíli mám podobné starosti jako všichni manažeři. A v tuhle chvíli za, za třeba první čtvrtletí většina, absolutní většina přepravců, kteří zveřejňují svá očekávání, tak zveřejnili meziroční pokles zisku řádově téměř sto procent, takže v tuhle chvíli je to pro nás ... Jak to vypadá, jak to vypadá s vaším ziskem za prvních šest měsíců? Je to pro nás velmi složité. Nejsou to čísla, která v tuhle chvíli bysme chtěli veřejně uvolňovat, ale říkám znovu, trápíme se podobně jako všichni letečtí přepravci. To znamená, je tam ztráta? Letecké společnosti mají sezónní vývoj hospodaření. První dvě čtvrtletí roku jsou horší, třetí je to, které tvoří rozhodující část výnosů, respektive rozhodující část zisku, a to čtvrté, je zase to, které je ztrátové, takže ten průměr těch čtyř období tvoří koncový hospodářský výsledek. My pevně věříme tomu, že se nám letní sezóna podaří a od toho, jak cestující budou mít zájem o naše služby, právě v těchto dnech a v těchto týdnech, tak od toho odvineme naší prognózu očekávané skutečnosti na konci roku. Ale z toho, co říkáte, je velmi nepravděpodobné, že byste zopakovali loňský zisk tři sta dvacet čtyři miliony korun. Znova nemohu než opakovat, že mě podobně jako všechny letecké přepravce velmi trápí vývoj na mně nezávislých faktorů ovlivňujících letecké prostředí, leteckou přepravu. Závěrečné otázky se budou týkat právě případné fúze ČSA a Travel Service. Když jste byl před těmito mikrofony naposledy, což bylo před čtvrtrokem, tak jste sdělil veřejně, že jste požádali Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o názor na tu případnou fúzi. ÚHOS, jak se zkratkovitě tomuto úřadu říká, má až pětiměsíční lhůtu. Už jste dostali nějakou zprávu, protože posledním termínem, kdy by vám ÚHOS měl říci, zda ano, či ne, jít do fúze, zda by ji povolil, je polovina srpna. Máte předběžné vyjádření? Máme indikace o tom, že by mělo být rozhodnuto dokonce v těchto dnech, v těchto hodinách a máme indikace, že bysme již v příštím týdnu stanovisko úřadu měli mít k dispozici. A jsme samozřejmě velmi zvědavi, jaké bude. Věříme, věříme v to, že bude pozitivní. Máte indikace, že bude pozitivní? Ne, netroufám si předjímat rozhodnutí úřadu. Věříme v to, že tak silné argumenty, jaké jsme předložili, může úřad, nebo musí úřad vyhodnotit pozitivně v náš prospěch. To znamená ve prospěch této fúze. Máte odhad, kolik by Travel Service případně stál a začíná se už pracovat na možném převzetí? Já se vrátím znovu ke konsolidačním firmám, my samozřejmě ve chvíli, kdy nám ÚHOS dá souhlas, tak ve spolupráci s našimi akvizičními poradci provedeme hloubkovou kontrolu Travel Servicu a na základě této hloubkové kontroly může dojít k ocenění této akvizice. Jaroslav Tvrdík, prezident ČSA, děkuji, že jste do BBC přišel, někdy příště na shledanou. Já vám děkuji, na shledanou. Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||