Václav Moravec moderátor BBC

Dvě velké privatizace chce ještě uskutečnit současná vláda. Konkrétně jde o prodej devětadevadesátiprocentního podílu ve společnosti Vítkovice Stell a většinový podíl hnědouhelné firmě Severočeské doly. Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek si myslí, že by současná vláda už nic privatizovat neměla. K prodeji Severočeských dolů pak říká:

MIREK TOPOLÁNEK (zvukový záznam): V dané chvíli, vzhledem k tomu, že ten podnik funguje velmi dobře, bych očekával spíše volání po status quo a přípravě privatizace. Hovoří se o několika možnostech. Jedna je integrace s ČEZ.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda občanských demokratů Mirek Topolánek. Nejen o prodeji státních podílů významných firem bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku, pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. OD mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr průmyslu a obchodu České republiky Milan Urban. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Za jak velké peníze považujete dvě miliardy korun?

Dvě miliardy korun jsou velké peníze, ale je to otázka, z jakého úhlu pohledu se na to díváte?

Pokud vy byste je měl k dispozici, jak byste s nimi naložil se dvěma miliardami?

Pokud bych je měl k dispozici osobně?

A to jako ministr.

Jako ministr, tak já bych je určitě dal na podporu českého průmyslu.

Ptám se proto, že dvě miliardy korun, to je rozdíl v nabídce, za kterou chce koupit devětadevadesátiprocentní podíl v hutním podniku Vítkovice Steel ocelářská skupina Mittal Steel, která z tenderu vypadla. Vláda ve středu s největší pravděpodobností, pane ministře, potvrdí za vítěze vítkovické společnosti, tedy tenderu na ocelárny ve Vítkovicích, ruskou společnost Evraz Holding. Jak jako ministr průmyslu a obchodu zdůvodníte českému daňovému poplatníkovi, že může přijít o dvě miliardy korun?

Já myslím, že na jednu stranu je to jednoduché, na druhou mi nezbývá, než trochu podrobněji popsat celý ten proces privatizace. Společnost Mittal byla vyřazena, protože vede soudní spor se státem za dodávky surového železa do Vítkovic Steel a tedy nebylo možné, aby v rámci soudního řízení, kdy má k dispozici určité detaily o firmě, kdy by cena byla ovlivňována právě tímto sporem a tou vazbou na surové železo, aby tato společnost byla zařazena do toho tenderu na základě podmínek transparentních, které nastavila vláda. Ten tender byl dvoukolový. V prvním kole musely společnosti předložit podnikatelské záměry, to znamená, jakým způsobem budou společnost rozvíjet, jak zachovají zaměstnanost a tak podobně. Ve druhém kole rozhodovala pouze cena. Vítězem, kterého doporučila meziresortní výběrová komise, je ruská společnost Evraz a je teď na vládě, zda toto doporučení přijme či nikoliv, to je zcela v její kompetenci.

Vy jako ministr průmyslu a obchodu navrhnete, aby vláda přijala doporučení komise?

Já v této chvíli navrhuji, aby vláda se řídila doporučením této komise, protože ten proces je v každém okamžiku transparentní, v každém okamžiku obhajitelný a nabídky, které vznikají po ukončení tohoto tenderu, tak za prvé nejsou závazné, protože to jsou nabídky, které se skrývají v dopise napsaném premiérovi a za druhé nelze otevírat tu soutěž, protože by se stala netransparentní. Vláda tedy v této chvíli může buď potvrdit rozhodnutí výběrové komise anebo celý tender zrušit.

Co by znamenalo zrušení tenderu? A připouštíte tuto variantu, že by na vládě mohla padnout?

Já samozřejmě nemohu vyloučit žádnou variantu, protože to je rozhodnutí celé vlády a je to v její kompetenci. Nicméně nepředpokládám, že by se tak stalo.

A co by to znamenalo, pokud by se tender zrušil a vypsal by se nový?

Znamenalo by to, že by pravděpodobně v tomto volebním období k privatizaci Vítkovic Steel nedošlo a znamenalo by to, že cena v těch budoucích obdobích by mohla být podstatně nižší.

Vy jste mluvil o soudních sporech, proč byla vyřazena z privatizace o ocelářskou skupinu ve Vítkovicích právě ona firma Mittal Steel. Ocelářská skupina Mittal Steel zveřejnila v té devítimiliardové nabídce dva dny před jednáním vlády také toto, cituji doslova: "Kromě nabízené částky společnost Mittal Steel nabídla, že urovná všechny stávající spory mezi společnostmi Osinek a Vysoké pece Ostrava a přijme podmínky a návrhy předložené společností Osinek," konec citátu.

Já jsem samozřejmě četl ten dopis. Tady jde o to, jestli ta nabídka mimo jiné nemá být proti té ceně, protože ty soudní spory se týkají několika miliard korun za dodávku surového železa, kdy společnost Mittal tvrdí, že má spravedlivou a oprávněnou cenu, Vítkovice Steel považuje tuto cenu za příliš vysokou a tedy rozhodoval antimonopolní úřad, dostalo se to jednotlivé dodávky až k soudu. Uzavřít celou tuto anabázi během dvou dnů, to samozřejmě možné není, a já to považuji za jakési doprovodné vyjádření společnosti Mittal Steel.

Je podle vás nedůvěryhodná nabídka?

To bych si v žádném případě netroufl takto kvalifikovat, ale jistě ve společnosti Mittal vědí, že za dva dny nelze tyto velmi složité soudní spory urovnat.

Jaké máte vysvětlení pro to, že ten dopis nebo zveřejnění nabídky, se kterou přichází společnost Mittal Steel, přichází dva dny před jednáním vlády?

Pokud bych hodně velmi spekuloval, tak bych si mohl myslet, že společnosti Mittal jde o to, aby nebyla dokončena privatizace tak, jak byla tímto transparentním způsobem zatím prováděna.

Premiér Jiří Paroubek se v pátek sešel s majitelem ruské společnosti Evraz Holding, Alexandrem Abramovem. Podle svých slov se s ním dohodl, že se můžou dohodnout, premiér Jiří Paroubek k privatizaci ocelárny Vítkovice Steel dodal:

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Já myslím, že by to nebylo korektní, kdybychom uvažovali o změnách pravidel. A ten návrh připravuje ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu, tak v tuhle chvíli by bylo nekorektní, kdybych o tom hovořil. Pokud chcete slyšet, tak jsem se sešel s ministrem ruské vlády, panem Naryškinem, takové klasické jméno, což byl vlastně osobní velvyslanec ruského premiéra Fradkova, s panem Abramovem to jednání nebo ty mé dotazy se točily ve směru, řekněme, zachování především zachování počtu pracovních míst v regionu, což mě pánové ujistili, že s tímto počítají. Nepočítá pan Abramov s nějakým dovozem bram surového železa, tedy z Ukrajiny nebo z Ruska. Vysvětlil mi celkem uspokojivým způsobem strategii té jeho firmy. Ta jeho firma není žádný outsider. Pokud vím, tak má asi šest miliard dolarů obrat, zaměstnává přes sto tisíc pracovníků. Je kotována na londýnské burze.

Konstatoval v pondělí k privatizaci státní společnosti Vítkovice Steel český premiér Jiří Paroubek. Jaké konkrétní záruky bude podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, hosta Interview BBC obsahovat případná kupní smlouva, že se vítkovické ocelárny pod tím novým, případným novým ruským majitelem budou rozvíjet?

Já jsem byl u toho jednání pana premiéra s panem ministrem Naryškinem a s panem Abramovem, a poté jsem jednal ještě s oběma na ministerstvu průmyslu a obchodu, kde jsme si ujasňovali nějaké detaily. Detaily jsou toho druhu, že chceme, aby v té kupní smlouvě, v tom transakčním dokumentu bylo zakotveno, že zrušení pracovního místa oproti podnikatelskému záměru by znamenalo pokutu až pět set milionů korun. K tomu jsou ochotni se zavázat.

Pět set milionů?

Pardon, pět set tisíc korun.

To by byla hezká smlouva výhodná pro Vítkovice.

To by byla velmi výhodná. To se omlouvám. Pět set tisíc korun, samozřejmě. A dalším závazkem budou investice do firmy, které předpokládám, že budou mezi dvěma a třemi miliardami korun.

To znamená, pane ministře, že v té kupní smlouvě pro nového ruského majitele Vítkovice Steel bude obsaženo, že proinvestuje tři miliardy korun?

Bude to částka mezi dvěmi a třemi miliardami korun. Bude to v kupní smlouvě, kterou bude uzavírat Fond národního majetku, pokud vláda rozhodne samozřejmě o nabyvateli Evraz. Dále jsme se dohodli na tom, že společnost přispěje na rozvoj regionu, na jednotlivé projekty v regionu, které budou projednávány se samosprávou, s městem Ostravou, které vychází z určitých potřeb v oblasti vzdělávání, v oblasti podpory zdravotnictví.

A tam může jít o jak velkou částku?

Tato deklarace, předpokládám, bude učiněna společnosti Evraz a předpokládám, že to budou řádově částky okool osmi set milionů korun.

Pokud vám dobře rozumím, tak celková investice nového, případného nového ruského majitele vítkovických železáren, oceláren, může přinést do regionu až čtyři miliardy korun, je to tak?

V zásadě ano, část bude závazkem v kupní smlouvě, část bude deklarována veřejným prohlášením. Já si myslím, že to určitě bude ku prospěchu regionu na základě požadavků, které vzniknou v regionu a nikoliv v Praze.

Premiér Jiří Paroubek v pondělí v rozhovoru s novináři také naznačil, proč by vláda měla přistoupit na nabídku ruské společnosti Evraz Holding.

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Samozřejmě, pokud bychom se rozhodli ve vládě pro takovýto vstup, tak je to i určitý zájem České republiky z hlediska geopolitického, protože tím dáváme signál silným investičním ruským skupinám. Nedávno jsme dali, jak víte, silným investičním čínským skupinám a japonským skupinám, aby šly a expandovaly v České republice, jakou určité základně, pro jejich další podnikání v zemích Evropské unie.

Konstatoval v pondělí český premiér Jiří Paroubek. Jednoduchá otázka na ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana. Jak to ale bude s případným vyrovnáním soudním, pokud by se ukázalo, že by společnost Mittal Steel měla získat ono odškodění? Jde zhruba, pokud se nemýlím, dvě miliardy korun, je předmětem toho soudu, pane ministře, je to tak?

Je to několik soudních sporů. Jsou to žaloby, které vede společnost Mittal vůči České republice, jsou to také spory, které vede Česká republika, respektive společnost Vítkovice Steel, Osinek, který je společností Fondu národního majetku, je to složitější, proti společnosti Mittal.

Ale teď si představte, že, když ty soudní spory Česká republika, která byla vlastníkem vítkovických oceláren, kdyby je prohrála, tak kdo bude platit ty peníze, stát nebo pak nový majitel?

Ty soudní spory, já předpokládám, skončí nějakým smírem, ale bude to otázka určitých dohod se společností Mittal, neboť je to určitý balíček rozhodnutí, který souvisí také s deseti procenty akcií, akcií Nové huti, Ispatu Nová huť, které jsou drženy České konsolidační agentury.

Takže vy očekáváte, že smír bude kompenzován těmi deseti procenty? Nebo můžete vysvětlit velmi laicky, velmi stručně, jakou očekáváte dohodu? Očekáváte tedy smírčí řízení?

Já se domnívám, že celý ten problém bude řešitelný nějakou mimosoudní dohodou, mimosoudním vypořádáním. V této chvíli, kdy do toho zasahuje privatizace, jsou ta jednání o mnoho složitější.

Očekáváte, že situace se zklidní po privatizaci, i když Mittal Steel a jeho nabídka bude odmítnuta ta dodatečná?

Já se domnívám, že ano, protože v těch privátních společnostech je pravidlo číslo jedna, tj. ekonomické pravidlo. To znamená, co je výhodné a co není. Je zřejmé, že dodávat surové železo ze společnosti Mittal Steel do privatizované společnosti Vítkovice Steel bude ekonomicky výhodné. Jsem si jist, že panem Mittalem a panem Abramovem dojde velice brzo k dohodě.

A vy nemůžete naznačit, kde očekáváte to smírčí řízení, jaké by mělo mít výsledek?

Výsledek bude takový, že to musí být výhodné pro obě strany, jinak k dohodě nikdy není možné dojít.

Privatizace vítkovických oceláren není jedinou privatizací, kterou chce ještě uskutečnit vláda premiéra Jiřího Paroubka. Vláda má v nejbližší době projednávat další pokus o privatizaci Severočeských dolů. Podle ministerstva financí a průmyslu a obchodu se navrhuje zahájit exkluzivní jednání se společností ČEZ. Stručná otázka, kdy vláda projedná postup privatizace Severočeských dolů?

Já předpokládám, že toto jednání proběhne tento týden, tj. ve středu na jednání vlády. Pokud vláda doporučí tento postup, bude to znamenat, že ČEZ bude mít exkluzivitu na jednání o přímém prodeji v době maximálně devadesáti dnů.

Můžete velmi stručně říci, proč jako ministr průmyslu a obchodu navrhujete právě tento postup, aby společnost, elektrárenská společnost nebo energetická společnost ČEZ měla devadesátidenní exkluzivitu při privatizaci Severočeských dolů?

Těch důvodů je několik. Zůstává základní princip, který nosím v hlavě, a to je v budoucnu integrovat pánev, protože hnědé uhlí je nesmírně důležitou surovinou pro výrobu elektrické energie, ale také tepla. Čím více a efektivněji ho budeme těžit, tím méně jsme závislí na dovozu energií ze zahraničí a z hlediska naplnění energetické koncepce, je to zcela zásadní věc. Tedy budoucí nabyvatel by měl garantovat naplnění energetické koncepce, zjednodušeně řečeno, že hnědé uhlí bude skutečně i do budoucna důležitou surovinou, a bude se také těžit. ČEZ je schopen podle mého názoru někdy v budoucnu naplnit vizi integrace celé Severočeské pánve, to zaprvé. Za druhé ČEZ je dostatečně kapitálově silný. Mohl bych říci, že již teď je národním šampiónem a může si takovou investici dovolit, a také v ČEZ se rozhoduje v těchto chvílích o tom, zda bude rekonstruovat hnědouhelné elektrárny, které dosluhují z hlediska životnosti a musí tam být nějaká provázanost na těžbu hnědého uhlí na jeho cenu a v konečném důsledku i na cenu elektrické energie.

Chcete tím říci, že, kdyby získal Severočeské doly možná jiný majitel než elektrárenská společnost ČEZ, tak by elektrárenská společnost ČEZ mohla zavřít hnědouhelné elektrárny nebo elektrárny nemusela by je totiž rekonstruovat a mohlo by dojít k propouštění právě v elektrárnách, které jsou závislé na uhlí? Rozumím vám správně, že toto riziko hrozí?

Taková extrémní situace by teoreticky mohla nastat, kdyby nabyvatelem byl kupec se spekulativními úmysly nebo konkurent z jiného oboru energií. Já si myslím, že si nemůžeme dovolit vydat se na cestu takových rizik, protože energie je to nejcennější, co máme.

Vy osobně si myslíte, že vláda na tuto variantu ve středu přistoupí a že nebude s touto exkluzivitou pro ČEZ problém?

Proběhlo připomínkové řízení, kde jsem nezaznamenal žádné výrazné rozpory, tak se domnívám, že vládou bude ve středu tento postup přijat.

A pokud ČEZ přistoupí na tuto devadesátidenní exkluzivitu a využije ji, kdy by pak došlo k samotnému prodeji podle toho vašeho návrhu?

Těch devadesát dnů, to je maximální lhůta. Já se domnívám, že by mohla ta jednání proběhnout eventuálně dříve. Samozřejmě ten proces závisí na nezávislém ocenění tohoto podniku, protože ČEZ nemůže případně koupit Severočeské doly za jinou cenu než tržní, neboť to bude posuzovat antimonopolní úřad a v konečné fázi i Evropská komise.

Nemyslíte tedy tou exkluzivitou, že ČEZ si jí bude vědom a nabídne nižší cenu? Vy si myslíte, že opravdu dojde k tržní ceně, kterou by mohli nabídnout i případní konkurenti, pokud by šlo o normální výběrové řízení?

Jiná možnost tu neexistuje, protože budou to dva nezávislé expertní posudky, tedy ocenění, a jak jsem říkal, posuzovat to bude antimonopolní úřad České republiky, který musí v konečné fázi dát razítko a podpis svého šéfa a také to bude Evropská komise. Tedy nepřipadá v úvahu, že to bude jiná cena než tržní.

Kdyby tedy byla prodána, očekáváte ona společnost Severočeské doly v případě, pokud by na ni přistoupil ČEZ na ten doprodej?

Tak já si myslím, že ta lhůta devadesáti dnů je reálná. Pokud vláda rozhodne o tomto postupu, tak devadesát dnů je dostatečný prostor na to, aby tyto věci v případě dohody se mohly zrealizovat.

Předseda nejsilnější opoziční strany v zemi, tedy ODS Mirek Topolánek se v rozhovoru pro BBC zásadně ohrazuje proti záměru vlády znovu se pokusit zprivatizovat Severočeské doly.

MIREK TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Doufám v této chvíli spíše za přání otce myšlenky. V dané chvíli, že ten podnik funguje velmi dobře, bych očekával spíše volání po status quo a přípravě privatizace.

Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek kritizuje v rozhovoru pro BBC skutečnost, že premiér Jiří Paroubek se před časem zmínil i o částce, kterou by stát mohl z privatizace Severočeských dolů inkasovat. Premiér mluvil o zhruba sedmi a půl miliardě korun. Podle předsedy ODS Mirka Topolánka je mandát k privatizaci Severočeských dolů mandát vlády slabý.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS /ukázka/: Tak nemám pocit, že k tomu má tedy pevný mandát. Nicméně exekutivní pravomoc k tomu má, takže, když tu privatizaci rozjede, tak ji za nějakých mimořádných okolností může i ukončit. V tom případě si myslím, že vyhlašovat dopředu cenu je téměř nesmyslné. To je trochu složitější, protože Severočeské doly mají za prvé celou řadu likvidních zdrojů k dispozici. Je to firma, která funguje velmi dobře a těch, chci říci, sedm a půl miliardy je podle mě v této chvíli zavádějící. Nicméně, pokud by k takové privatizaci došlo, tak my budeme požadovat na rozdíl od toho minulého pokusu, aby to bylo maximálně transparentní a otevřené, aby tam nebyly žádné dopředu dané podmínky, kdo se smí a kdo se nesmí zúčastnit.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda ODS Mirek Topolánek. Nemá ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, host Interview BBC, obavy, že bude vláda opozicí kritizována za to, že exkluzivita pro ČEZ není zrovna transparentní řešení?

To je otázka, jak se na to bude opozice dívat. Jestli bude chtít hrát nějakou politickou kartu, tak se obávat můžu nějaké kritiky. Pokud se na to bude dívat chladnou hlavou, rozumem, s ekonomickým pohledem, tak se takové kritiky neobávám.

Co se týče oné kritiky Mirka Topolánka na adresu českého premiéra Jiřího Paroubka, který veřejně řekl, že očekává výnos až sedmi a půl miliardy korun. Dokonce byl vypracován už při té minulé privatizaci posudek mezi sedmi a půl až deseti a půl miliardami korun. Není chybou, že si vůbec necháváte zpracovávat takové posudky, jakými můžete snižovat cenu, nebo že premiér vyřkne částku sedmi a půl miliardy korun?

Já žádný takový výrok premiéra neznám. Je možné, že se vztahoval k ocenění, které bylo prováděno zhruba před dvěma lety, ale to ocenění zcela jistě neplatí v roce 2005.

Chcete tím říci, že to rozmezí sedmi a půl až deseti a půl miliardy je ocenění staré a vy očekáváte, že stát získá víc než deset a půl miliardy korun z privatizace Severočeských dolů, že nyní je cena vyšší?

Já mám ve zvyku nevyjadřovat se před privatizací k ceně ani k přibližným parametrům.

Je nyní vyšší než to rozpětí sedmi a půl až deseti a půl miliardy?

Já se domnívám, že ta cena může být ještě velkým překvapením v dobrém slova smyslu.

V dobrém slova smyslu? To znamená, že dvacet miliard?

Já žádné číslo uvádět nebudu, ale prostě nechte se překvapit a myslím, že to bude velmi pozitivní překvapení.

Už máte nějaké informace, kolik ČEZ je ochoten případně nabídnout či co?

To samozřejmě nemám, ale myslím si, že Severočeské doly a to je jediné, s čím souhlasím z projevu pana Topolánka, jsou skutečně velmi dobrým podnikem.

To znamená, že ta částka mezi sedmi a půl až deseti miliardami, která je zhruba jeden a půl roku stará, je příliš nízká?

Já vím, pane redaktore, že máte poměrně ...

Ne, ne, jen mi řekněte, já nechci po vás částku. Já chci jen říct jestli nízká nebo vysoká. Pane ministře, kápněte božskou.

Poměrně značnou chuť ze mě vylomit nějaké číslo, ale já vám opravdu neřeknu nic jiného, než že očekávám pozitivní překvapení.

Ne, vy zlobíte. Já jsem jenom chtěl, zda vysoká či nízká. Já jsem nechtěl číslo.

Já vám také žádné neřeknu.

Však nechci. Tak mi řekněte, jestli sedm a půl až deset a půl, jestli je to vysoké či nízké.

Je to číslo, které odpovídá ocenění starému zhruba dva roky. Myslím si, že podnik se rozvíjel. To znamená, že můžeme očekávat skutečně pozitivní překvapení.

Jsem zvědav. Chytím vás za slovo až zprivatizujete Severočeské doly. Další téma, problémy obchodu resortu obchodu. Když jste byl, pane ministře, hostem Interview BBC, tak jsme tady probírali i problematiku účtenek. Nakonec platí povinnost obchodníků u nákupu nad padesát korun od 1. července vypsat účtenku. Nakolik jste přemýšlel o tom, že byste České obchodní inspekci, pod která podle vás ostatně spadá, řekl, ať kontrolování, vypisování účtenek neprovádí?

To je celkem jednoduchá odpověď. Já jsem nesouhlasil se zavedením těchto účtenek před platností registračních pokladen. Nakonec nebyl to žádný návrh vlády, ale ten vznikl v Poslanecké sněmovně kreativitou poslanců. Já jsem se dostatečně jasně vyjádřil, že nesouhlasím. Vyjádřil jsem podporu zrušení tohoto ustanovení, tohoto paragrafu a myslím si, že reálný život ukazuje, že je to jen taková hra, která skutečně nemá žádný velký význam. Já tedy nevydám žádný pokyn České obchodní inspekci, aby kontrolovala tyto věci a aby ukládala sankce.

Spíš by bylo dobré vydat pokyn, protože to je zákon, aby nekontrolovala vydávání účtenek.

Já jsem řekl zcela jasně, že nevydám nějaký speciální pokyn k tomu, aby Česká obchodní inspekce se zaměřila na tyto kontroly a postihovala je. Na druhou stranu zákon v České republice, ať se nám líbí či nikoliv, tak platí.

Jak je možné najít řešení v současnosti? Jste v situaci, kdy obchodníci, á propos, kdy vy jste naposledy nakupoval a ptali se vás, zda chcete vypsat paragon či ne?

Já poměrně často nakupuji nikoliv v potravinách, to se přiznám, a to v trafice, a to bych říkat neměl, respektive nebudu říkat co, abych nepropagoval některé výrobky či noviny, ale tam to samozřejmě platí také. Já jsem rozhodnut jednat se svým kolegou ministrem financí Bohuslavem Sobotkou o tom, zda by bylo možné zařídit a rozhodnout mimo změnu zákona, to znamená, nějakým nařízením ministerstva financí, aby platnost vydávání těchto účtenek byla spojena s povinností zavést registrační pokladny. To má logický důvod, protože ta registrační pokladna ten lístek vyjede v té daňové podobě a nemusí se tedy jako dnes šmudlat propisovačkou a myslím si, že prostě toto řešení je možné a že k němu snad dospějeme velmi brzo.

To znamená, že formou vyhlášky nebo například i vládního nařízení by to pravděpodobně šlo?

Já si myslím, že by to nemuselo být ani vládní nařízení. Možná by na to stačil nějaký závazný pokyn ministra financí, ale to je věc procedurální. Spíš jde o vůli takový krok udělat.

Kdy bude jasno?

Já si myslím, že do dvacátého tohoto měsíce musíme být nějak dohodnuti.

Dvacátého tohoto měsíce, teď mluvíte i o termínu vládních prázdnin, kdy začínají, respektive po dvacátém začínají vládní prázdniny. Stihne se i do dvacátého další podstatná věc? Jde mi de facto asi o třetí privatizaci, o které se můžeme bavit, devět miliard korun, to jsou peníze, které mohou stát daňové poplatníky, které může stát neúspěšná privatizace firmy Aero Vodochody koncem devadesátých let, tedy, řekněme, pod kterou byl podepsán Karel Kühnl jako ministr průmyslu a obchodu. Loni na podzim stát opět převzal podnik a chce pro něj najít nového strategického partnera. Je to reálné, že se to do konce roku opravdu stihne, jak jste se zavázal někdy v dubnu, květnu?

Já jsem slíbil zhruba před půlrokem, že převezmeme zpátky Aero po té neúspěšné misi boeingů, která znamená závazky devět miliard korun. Jak jste řekl, jsou to závazky minulých vlád. To bych rád ještě jednou podtrhl a že se pokusíme Aero postupně restrukturalizovat a připravit na privatizaci, respektive na to, aby přezval Aero strategický investor, který je profesionálem ve svém oboru.

A kdy vláda bude, pane ministře, ten materiál projednávat? Stihne se to ještě do vládních prázdnin, tedy projednáte do 20. července další postup nebo zásadní postup privatizace v Aeru Vodochody?

Já musím říci ještě jednu důležitou věc, že ta částečná restrukturalizace se podařila. Aero je momentálně každý měsíc v černých číslech. Kdyby neměl ten závazek, tedy splatnost pěti miliard korun ke konci roku, tak by to byl podnik, který může bez jakýchkoliv problémů prosperovat i ve státních rukou. My potřebujeme převzít tento závazek, potřebujeme investice do Aera, potřebujeme nové trhy. V této chvíli je připraven materiál na dvoukolové výběrové řízení tak, že v prvním kole budou zkušenosti, podnikatelský záměr, zachování zaměstnanosti a ve druhém kole bude rozhodovat cena. Indikativní zájemci existují.

Kolik jich je zhruba?

Je jich poměrně dost.

Poměrně dost je co? Teď řekněte číslo. Tím nesnížíte cenu.

Je to určitě více než prstů na jedné ruce.

To znamená, až desítka zájemců?

Do deseti zájemců. V této chvíli neexistuje, jak jsem říkal, indikativní, ale myslím si, že to jsou opravdu velmi profesionální světové firmy. V této chvíli je připraven materiál, možná, že se ho podaří projednat ještě na vládě dvacátého.

Děkuji za rozhovor, m. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Děkuji, že jste přišel, někdy příště na shledanou. Takové bylo Interview BBC.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Mittal Steel nabídl za Vítkovice Steel devět miliard korun

PRAHA 11. července (ČTK) - Ocelářská skupina Mittal Steel dnes oznámila, že české vládě nabídla devět miliard korun za 99procentní podíl ve společnosti Vítkovice Steel. V privatizaci, do které stát Mittal nakonec nepustil, nejvyšší nabídku s 7,05 miliardami korun předložila ruská skupina Evraz Holding. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban ČTK řekl, že předpokládá, že kabinet za kupce Vítkovic Steel potvrdí Evraz.

"Vláda nastavila parametry pro transparentní dvoukolovou soutěž, na jejímž základě meziresortní komise doporučila jako vítěze ruský koncern Evraz. Nabídky, které se vyskytly, jsou mimo tuto soutěž. Dovedu si těžko představit její znovuotevření," uvedl Urban.

Pokud by se teoreticky tendr zrušil a vypsal se nový, k privatizaci Vítkovic by v tomto volebním období podle Urbana pravděpodobně nedošlo. "Cena v těch budoucích obdobích by mohla být podstatně nižší," řekl Urban v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Mittal Steel zároveň nabídla, že urovná všechny spory mezi společnostmi Osinek a Vysoké pece Ostrava (VPO) a přijme podmínky a návrhy předložené společností Osinek. Právě spor o dodávky surového železa mezi Osinkem, majitelem Vítkovice Steel, a VPO ze skupiny Mittal Steel nakonec firmě znemožnil účast ve výběrovém řízení.

Urban upozornil, že Mittal přišel se svou nabídkou dva dny před jednáním vlády o privatizaci Vítkovic. Za tu dobu nelze podle něj velmi složité soudní spory mezi společnostmi Mittal a Vítkovicemi urovnat. "Pokud bych velmi hodně spekuloval, tak bych si mohl myslet, že společnosti Mittal jde o to, aby nebyla dokončena privatizace tak, jak byla tímto transparentním způsobem zatím prováděna," řekl Urban BBC.

"Věříme, že vláda České republiky při svém rozhodování vezme v úvahu nesporný přínos, který měla společnost Mittal Steel pro ostravský region tím, že provedla restrukturalizaci ostravské Nové huti, a že tuto nabídku podpoří," uvedl ředitel divize pro fúze a akvizice Mittal Steel Ondra Otradovec.

O novém majiteli vítkovické firmy by vláda měla rozhodovat na svém zasedání tuto středu. Podle Urbana by dopis, který zaslal českému premiérovi Mittal Steel, neměl dosavadní průběh výběru kupce nijak ovlivnit. "Vláda bude privatizaci projednávat ve středu, o dopise se může hovořit, ale nepředpokládám, že by se něco změnilo," řekl Urban. Podle něj by se tím popřela transparentnost už uzavřené soutěže.

Urban uvedl, že chápe skupinu Evraz jako perspektivního investora. Největší hutní podnik v Rusku se zhruba 100.000 zaměstnanci má díky aktivitám po celém světě zajištěný odbyt a ministr se proto neobává, že by Evraz kvůli útlumu evropského hutnictví ve Vítkovicích výrazně propouštěl. "Dohodli jsme se na zachování současné zaměstnanosti. V kupní smlouvě bude půlmilionová pokuta za jedno zrušené pracovní místo," uvedl.

Evraz bude mít podle Urbana také v kupní smlouvě závazek investic v řádu miliard korun. Zároveň slíbil sponzorování rozvoje regionu, což nebude vázané smluvně, ale veřejnou deklarací.

Závěrečná pětice firem ve výběrovém řízení konečné nabídky předložila zhruba před měsícem. Společnosti Penta Investments a Charles Capital privatizační komise nakonec ze soutěže vyřadila. Penta však svoji nabídku 9,03 miliardy považuje nadále za platnou.

Urban: Vláda se bude příští týden možná zabývat privatizací Aera

PRAHA 11. července (ČTK) - Vládní kabinet se příští týden možná bude zabývat privatizací zbrojovky Aero Vodochody. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban s tím, že o společnost má zájem více než pět investorů. Zájemce o Aero ale nejmenoval.

Vláda převzala zadlužené Aero v loňském roce, protože jeho předchozí vlastník, americká společnost Boeing, nebyl schopen pro firmu najít slíbený odbyt. Pokud vláda prodej firmy schválí, bude pravděpodobně rozdělen do dvou kol.

Nejprve posoudí podnikatelský záměr a potom nabídnutou cenu, řekl Urban.
Hlavním produktem Aera je lehký bitevník L-159. Vláda by chtěla prodej Aera stihnout do parlamentních voleb, které budou příští rok, napsala agentura Reuters.

Czech govt may discuss Aero sale next week

PRAGUE, July 11 (Reuters) - The Czech cabinet may discuss the privatisation of troubled military jet maker Aero Vodochody next week, Industry and Trade Minister Martin Urban told the Czech section of BBC radio on Monday.

The government nationalised the indebted jet manufacturer last year by taking over a large chunk of its debt and an equity stake formerly held by U.S. aircraft maker Boeing BA.N.

Urban said there are more than five investors who have been showing interest in buying Aero, but he gave no names.

He added that the sale, if approved by the cabinet, would have two rounds.
In the first, the government would evaluate proposed business plans for Aero. In the second round, the price would be the only criterion.

The government aims to complete the sale by the general election, scheduled for the middle of next year.

Aero's flagship product is the L-159 sub-sonic military jet.