Václav Moravec moderátor BBC

Série explozí otřásla ve čtvrtek ráno centrem Londýna. Britský premiér Tony Blair po několika hodinách potvrzuje: "Veřejnost byla svědkem díla teroristů."

TONY BLAIR, premiér Velké Británie, (zvukový záznam):

Zcela odsuzujeme tyto barbarské útoky. Vyjadřujeme upřímnou soustrast obětem a jejich rodinám.

Prohlásil několik hodin po výbuších britský premiér Tony Blair. Někteří analytici tvrdí, že výbuchy má na svědomí Al Kajda. Nejen o teroristických útocích na Londýn bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl mimořádně ministr vnitra České republiky František Bublan. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Před tím než jste se zhruba před rokem stal ministrem vnitra, jste řídil jednu z českých tajných služeb, konkrétně českou civilní rozvědku. Pane ministře, jaké máte vysvětlení pro to, že tajné služby nenaznačovaly vážnější ohrožení Evropy v souvislosti s terorismem?

Heleďte, kdyby naznačovaly, kdyby měly nějaké informace, tak by k tomu asi nemuselo dojít, protože jakmile tajné služby se mají čeho chopit, mají jaksi nějaký bod, od kterého potom rozvinou další akce a operace, tak potom většinou se ta akce překazí. V tomto případě asi žádná informace nebyla a dá se to srovnat s tím, co se stalo před dvěma lety nebo třemi v Madridu.

Není to ale přeci jenom poněkud zarážející, když se de facto tajné služby a bezpečnostní složky nepoučí z Madridu, že došlo k sérii výbuchů cílených na dopravní infrastrukturu, to znamená na londýnské metro a londýnské autobusy?

No, víte, z čeho se máme poučit? Poučit se z toho, že se to jednou stalo? Ten protivník to dělá tak, aby to ta druhá strana neodhalila, to znamená, používá takové metody, které nejsou monitorovatelné. Používá takové způsoby, které třeba policie nemá takovou pravomoc a takovou sílu ...

Chcete tím říci, že teroristé jsou stále o dva kroky napřed před bezpečnostními složkami, tedy policií a tajnými službami?

Já si myslím, že ne vždycky, protože ono mnoho věcí se podařilo odhalit a mnoho věcí se podařilo vlastně zničit už v tom zárodku. Takže toto je případ, kdy se to nepodařilo a těžko to nějak obhajovat nebo říkat, že někdo selhal, protože to uvidí další vyšetřování jak, jakým způsobem to bylo provedeno, kdo za tím stál, jakým způsobem se dorozumívali, jak to připravovali a podobně. Takže je tam ještě spousta otazníků, nebo jakým způsobem se ti lidé dostali do země nebo jestli jsou místní, jestli jaksi zmanipulováni ti, kteří tam žijí nebo to byli lidé, kteří tam přijeli pouze jenom na provedení tohoto útoku. To ukáží další informace.

Nakolik osobně pro ministra vnitra Františka Bublana, někdejšího šéfa české civilní rozvědky, hosta Interview BBC, byla informace o sérii výbuchů v centru Londýna překvapením a v jaké situaci vás osobně zastihla?

No, mě to zastihlo při jednání vlády, kdy jsem dostal jaksi tichou esemesku, že se to stalo. Samozřejmě ta první informace byla velmi strohá a hovořila jenom o nějakých zraněných, takže jsem to spíš dával do souvislosti s tím summitem G osmičky. Teprve ty pozdější informace ukázaly na to, že to byl teroristický útok vedený skutečně jaksi velkou silou a s jistým záměrem a s jistým cílem.

Jak vám osobně v následujících dnech a týdnech změní teroristický útok na centrum Londýna váš pracovní program? Bude každý den zasedat na ministerstvu vnitra nějaká pravidelná krizová skupina?

Tak, ona hned odpoledne zasedla takzvaná zpravodajská skupina, což si myslím, že je na místě, protože toto je především pole pro zpravodajské služby, aby získaly co nejvíce informace a teprve od toho se budou odvíjet další opatření nebo další kroky, které už víceméně bude mít v podgesci Policie nebo Armáda České republiky.

O tom bude za několik okamžiků řeč. Za barbarský čin teroristů označil sérii výbuchů v centru Londýna, při které podle posledních informací zahynuly desítky lidí a stovky byly zraněny, britský premiér Tony Blair, kterého zpráva o díle teroristů zastihla na summitu skupiny G8 ve skotském Gleneagles. Účastníci summitu zároveň vydali společné prohlášení, které přečetl právě britský premiér.

TONY BLAIR, premiér Velké Británie, (zvukový záznam):

Zcela odsuzujeme tyto barbarské útoky. Vyjadřujeme upřímnou soustrast obětem a jejich rodinám. Všechny naše země trpí dopadem terorismu. Jsme společně rozhodnutí konfrontovat a porazit terorismus. Není to útok na jeden národ, ale na všechny naše národy a všechny civilizované lidi. Nedovolíme, aby násilí změnilo naše společnosti nebo naše hodnoty. Nezastaví ani tento summit. Naše jednání v zájmu lepšího světa budou pokračovat.

Přečetl prohlášení summitu G8 britský premiér TONY Blair. Americký prezident George Bush na summitu G8 v reakci na londýnské útoky prohlásil, že civilizovaný svět terorismu neustoupí.

GEORGE BUSH, prezident Spojených států amerických, (zvukový záznam):

Válka proti terorismu pokračuje. Nejvíc na mě zapůsobilo odhodlání všech státníků v místnosti. Je tak silné, jako moje. Neposkytneme těmto lidem prostor. Neustoupíme teroristům. Najdeme je. Předvedeme před soud a stejně tak chceme šířit myšlenky naděje a soucitu, které překonají ideologii nenávisti.

Konstatoval v reakci na výbuchy v centru Londýna americký prezident George Bush. Pane ministře, neukázal dosavadní průběh války proti terorismu, a teď se vás ptám i jako člověka, který dlouhá léta působil v české civilní rozvědce, tedy tajné službě, že nebezpečí útoků se v rámci dosavadního průběhu války proti terorismu spíš zvýšilo, než snížilo?

Víte, já se nedomnívám, že válka proti terorismu je otázka několika málo měsíců nebo let. Je to boj možná na desetiletí. Zaznělo to, myslím, několikrát z úst prezidenta Bushe, že je to skutečně dlouhodobá záležitost a já tomu pevně věřím, že tomu tak bude.

Vy osobně si nemyslíte, že ta válka proti terorismu spíš terorismus podněcuje? Viz Madrid, Londýn.

No, ale když bychom jako ustoupili tomu terorismu, tak ho podnítíme ještě víc a naopak mu ukážeme, že jsme slabí a že jsme ochotní k nějakým kompromisům a že jsme ochotni k tomu jaksi vnímat tuto, to nebezpečí nebo respektive toho nepřítele, jako nějakého možného partnera, a to si myslím, že v tomto případě není možné. Takže já to vidím spíš tak, že je to skutečně běh na dlouhou trať. Běh, kde budeme mít úspěchy a neúspěchy, ale jednou jaksi ten terorismus se zničit musí a, i když ho podněcujeme možná k nějakým dalším krokům nebo k nějakým odvetám, tak pořád je to boj, který má nějaký cíl a jako domníváme se, že ten náš boj je správný a že to musíme dotáhnout do konce.

Vy jste, pane ministře, po zasedání vlády oznámil, že Česká republika, teď cituji doslova: "Kvůli teroristickým útokům v Británii ode dneška posílí policejní hlídky." Konec citátu. Proč jste přistoupili k tomuto kroku, když jste zároveň v té větě dodal, že riziko útoku v České republice nehrozí?

No, tak, my nemáme informace, že by nám něco hrozilo, ale to v té Británii neměli také žádné informace. Takže je to samozřejmě preventivní krok. Udělali jsme ho po Madridu, uděláme ho i dnes. Už krajští ředitelé pomocí videokonference dostali příslušné rozkazy, jak se mají chovat, kde se mají posílit policejní hlídky. Zaměřujeme se především na takové ty dopravní uzly, to znamená v Praze na metro, na nádraží. Budou hlídky ve vlacích. Samozřejmě se zaměřujeme na takové ty měkké cíle, to znamená třeba obchodní centra, anebo na takovou tu důležitou infrastrukturu, já nevím, elektrárny a podobné, podobná zařízení, aby tam nedošlo k tomu, co ti teroristé pravděpodobně chtějí, protože já mám pocit, že to, co se stalo v tom Londýně, když je tam, je tam mnoho obětí samozřejmě. Každý život, lidský život, je cenný, ale přesto si myslím, že ty výbuchy byly dělány tak, aby především narušily tu infrastrukturu, aby zastavily provoz v metru, aby ukázaly: "Tak, vy jste ta západní civilizace a my vám dokážeme několika výbuchy zastavit provoz v celém městě." Nefunguje elektřina a podobně. Takže tímto stylem vlastně ti teroristé vždycky bojují. Oni nebojují jenom proti těm lidem, ale především jaksi proti té civilizaci, proti tomu systému.

Když jste řekl a popsal, jak zhruba budou bezpečnostní opatření v České republice vypadat, můžete říci, o kolik stovek policistů budou ta bezpečnostní opatření tedy zvýšena po útocích v Londýně?

No, když to sečtu, tak to budou v podstatě tisíce, protože chceme ta opatření dělat po celé republice, nemůžeme se soustředit jenom na Prahu nebo na ta největší města. Ale vyhodnocují se, ony jsou v podstatě už vyhodnoceny, objekty nebo místa, která by mohla být nějakým způsobem napadena nebo která by mohla být zajímavá, takže to se týká celé republiky. Já teď vám neřeknu přesně počet, o kolik policistů bude na těch místech víc, ale ...

Když říkáte, že nejde o stovky, ale o tisíce. Jednoduchá otázka. Uvažujete o tom, že by stejně jako po útocích 11. září roku 2001 byly policejní hlídky posíleny i vojáky, to znamená, že by vám vypomohla Armáda České republiky?

Samozřejmě o tom uvažuji a věřím tomu, že, pokud toto napětí a pokud informace budou potvrzovat, že skutečně šlo o útok Al Kajdy nebo nějaké odnože této teroristické skupiny, tak že dojde k posílení o Armádu České republiky, protože jaksi policie se svými stavy nemůže tady ten výjimečný stav držet příliš dlouho, to bychom se skutečně vyčerpali, takže počítám s tím, že požádám pana kolegu Kühnla, aby nám tak, jako to bylo při madridských událostech, vypomohl se svými lidmi.

Zatím jste Karla Kühnla jako ministra obrany neoslovil a kolik mužů byste potřeboval zhruba?

No, tady jde o to posílit hlídky především na těch důležitých místech. Tak zase byly by to nějaké stovky lidí.

Když jste zmínil, že česká vláda respektive vy jako ministr vnitra jste přijal ona zvýšená bezpečnostní opatření po útocích v Londýně, týkají se pravděpodobně i pražského ruzyňského letiště. Je to tak?

Ano, samozřejmě.

Uvažujete o tom, že bude opět monitorováno oním sledovacím systémem vojenským proti případnému útoku?

Máte na mysli útok na letadla nebo přímo na letiště?

Ano.

Tady samozřejmě ve spolupráci s armádou využijeme i těchto možností, ale ono jde o to dělat preventivní akce, takže nám nejde jenom o to jako něco hlídat, nějaký objekt, anebo nějaká místa, ale my musíme trošku zpřísnit i takovou tu vízovou politiku, zpřísnit prohlídku na hranicích, především na tom letišti. Podívat se skutečně na to, zda osoby, které dostávají nějaký pobyt nebo povolení k pobytu, zda neprochází žádnými databázemi. Jako tady tato politika se musí zase trošku jaksi osvěžit, abychom odhalili nějakou případnou, případné riziko nebo nějaké nebezpečí.

Pane ministře, můžete být konkrétnější, co si představujete vy osobně pod pojmem zpřísnění vízové politiky, ke kterému vyzýváte a ke kterému pravděpodobně dojde v souvislosti s útoky v Londýně, byť zatím nebylo vůbec potvrzeno, že by ti, kteří způsobili výbuchy v Londýně, přišli zvenčí, to znamená, že bylo nutné zpřísňovat vízovou politiku.

Tak, vízový proces je procesem, to znamená, začíná na našem zastupitelském úřadě. Potom ty informace se předávají na Policii České republiky, případně zpravodajským službám a teprve potom ten výsledek je zasílán zpět na ten zastupitelský úřad a podle toho vízum uděleno je, nebo není. To je, to znamená, tady to vyžaduje takovou větší ostražitost, jinak to nazvat neumím. Potom další věc je také trošku se podívat i na hranice, protože mnoho těch lidí může k nám přicestovat z Evropské unie, kde teda už jaksi ta kontrola není tak silná. Mohou to být lidé, kteří se zde už pohybují v Evropě třeba několik měsíců a nikdo nepřijede udělat atentát tak, že by, já nevím, přijel z nějaké arabské země a ze dne na den tady něco provedl a zase odletěl zpátky. To byl podezřelý. Takže je možné, že se využívají lidé, kteří zde žijí delší dobu, takže v tom to zase, v tomto směru je zase za potřebí posílit spolupráci zpravodajských služeb, předávat si aktuální informace. Jako těch možností je celá škála.

Série výbuchů v Londýně si vyžádala desítky mrtvých, a také stovky zraněných. BBC mluvila s několika svědky výbuchů. Žena, která cestovala na lince metra mezi stanicemi Liverpool Street a Aldgate například uvedla, že vedlejší vagón soupravy, ve kterém jela, byl vážně poškozen a mnozí cestující jsou těžce zraněni.

Svědkyně výbuchů, (zvukový záznam):

Lidé, které jsme spatřili, byli celí zalití krví. Krev jim stékala po tvářích. Snažili se otevřít dveře, ale nešlo to ani s naší pomocí.

Uvedla v rozhovoru pro BBC tato cestující. Policie nedostala žádné varování dopředu, rozumějme londýnská policie, nikdo se také ke čtvrteční sérii čtyř výbuchů nepřihlásil, přímo u Scotland Yardu. Na Internetu zveřejněné přiznání dosud neznámé skupiny tvrdící, že je složkou Al Kajdy, policie prověřuje. Pane ministře, obrátily se na Českou republiku i na vás jako na ministra vnitra oficiálně britské bezpečnostní služby se žádostí o nějakou pomoc?

No, zatím se tomu tak nestalo, ale já si myslím, že je to otázka několika dalších hodin maximálně dnů, kdy se tak stane. Já chápu, že v té zemi panuje jaksi možná určité rozhořčení nebo i zmatek a než se všechny věci vyhodnotí, tak teprve potom nastane taková ta jaksi klasická spolupráce. Nějaké informace mít budou, to znamená, budou se dotazovat, budou hledat cesty, jak zjistit to, k čemu došlo a proč k tomu došlo.

V následujících dnech tedy očekáváte užší spolupráci tajných služeb v rámci zemí Evropské unie. Když se podíváme o několik let dozadu, tedy podíváme se po vašich zkušenostech, když jste byl šéfem české civilní rozvědky v souvislosti s útoky v Madridu. V čem s odstupem času pomohla česká strana, české tajné služby právě při vyšetřování výbuchů v Madridu? Můžete být konkrétnější už po letech?

No, podívejte se, ona ta spolupráce je vždycky velmi aktivní. To se nedá říct, že bychom teď to nějak zvýšili o sto procent, ale když se něco takového stane, tak jaksi ta země nebo ta služba má přednost v tom vyřizování těch dotazů a těch žádostí, takže ono většinou, ono, když se to stalo v tom Madridu, tak pokud si teda dobře vzpomínám, tak jsem dokázali potom zpětně španělské službě dát nějaký informace o lidech, kteří se tam na tom podíleli a třeba, já nevím, navštívili Českou republiku nebo měli jsme k nim nějaké informace, jo, takže jsme jim to jako přiblížili, aby si mohli jaksi lépe popsat toho pavouka těch osob, které se na tom mohly podílet. Takže to jsou, to nejsou třeba nějaké velké zpravodajské informace, to jsou dílčí, ale ona každá ta střepina jaksi potom vytvoří tu mozaiku, takže ...

Ukázalo se i například při vyšetřování útoků na Madrid, že by nějakým způsobem ti, kteří jsou označováni téměř symbolicky síť Al Kajda a jsou členy této teroristické sítě, že by měli nějaké vazby, byť zprostředkované, na Českou republiku nebo ...

To si myslím, že se přímo neukázalo, ale ono stačí jenom to, když dáte informaci, že ta osoba třeba cestovala přes Českou republiku a cestovala ještě s nějakou osobou, to se dá, že jo, z nějakých záznamů, třeba z letového provozu, a tak dále, zjistit, a to už je informace. Takže jako nebyla tam nějaká vazba, že by ti lidé měli nějakou silnou vazbu nebo tady měli nějaké zázemí u nás. To určitě nebylo, aspoň já si na to nevzpomínám, ale vím, že jsme jim nějakým způsobem pomohli, protože mnohdy stačí jenom málo, jenom třeba, kde se vyskytli a s kým tam byli a už to jaksi dodá nějaký obrázek.

Očekáváte tedy, že v nejbližší době budou přednostně vyřizovány dotazy britských tajných služeb týkající se původců oněch výbuchů v Londýně. Když zatím z britské strany žádná žádost nepřišla, jednoduchá otázka, vy jste po zasedání vlády prohlásil, že pod větší ochranou bude například také Rádio Svobodná Evropa. Jednoduchá otázka. Požádala vás britská strana o větší ochranu britské ambasády?

Zatím nevím, jestli oficiálně požádala, ale já se domnívám, že je to naprosto automatický krok, že to uděláme. Budou chráněny možná ještě nějaké jiné ambasády a vždycky při tom výběru tady těch objektů nebo těch ambasád, tak to naše hledisko je takové, že hledáme symboly, jo. Symboly, na které může ten terorismus zaútočit a v tomto případě britská ambasáda určitým symbolem je tak, jako je třeba budova, ze které se vysílá Svobodná Evropa.

Když se podíváme na to, to znamená, že britská ambasáda s největší pravděpodobností v následujících hodinách bude mít stejnou ostrahu jako americká ambasáda, která je stále nejpřísněji střežená po útocích 11. září roku 2001. Je to tak?

Tak nějak bych to srovnal.

Pane ministře, očekáváte v souvislosti s přísnější ostrahou Rádia Svobodná Evropa, že by opět byly povolány obrněné transportéry nebo síla těch opatření tak velká nebude jako po 11. září, v případě Rádia Svobodná Evropa?

A tak víte sám nejlépe, že ty obrněné transportéry jaksi příliš velkou ochranu neudělaly, že tam jaksi ty betonové zátarasy jsou daleko účinnější, takže se nedomnívám, že bychom zase tam znovu posílali tyto stroje.

Když se podíváme na bezpečnostní opatření v rámci celé Evropy, většina evropských zemí, členských zemí Evropské unie, zpřísnila po útocích v Londýně bezpečnostní opatření. Když se podíváte na bezpečnostní situaci v Evropě jako celku, budou podle vás a měli by podle vás ministři zemí Evropské unie přijímat další nějaké kroky, které by, řekněme, posílily boj proti terorismu v rámci zemí Evropské unie?

Tak, nějaké kroky jsou připravovány. Je to především v tom, jak si ochránit vnější hranice Evropské unie. To považuju za základ. Já si myslím, že jakmile naše republika jaksi spadne do toho schengenského systému, tak zase to bude určitý krok. Jakmile se zavedou třeba biometrické pasy, zase to bude další krok. Jakmile se propojí všechny ty informační sítě, které jsou v evropských zpravodajských službách, v Europolu a podobně, zase to bude další krok. My se musíme bránit tím, co jsme schopni, to znamená, musíme vložit prostředky do toho, abychom si vybudovali co nejlepší informační sítě, abychom si vybudovali takový nějaký obranný systém, ale zase se nemůžeme úplně uzavřít ostatnímu světu, protože to by ta Evropa byla takovým ostrovem. My musíme zůstat otevření, ale přitom se dokázat bránit, takže je to trošku o penězích a je to o té technice.

Uvažujete vy v souvislosti, ať už s dalším děním a pokračováním války proti terorismu, že by bylo nutné i v rámci České republiky přijmout nějaké speciální opatření? Asi víte, na co narážím, na vaše zatím neúspěšné pokusy prosazování registru bankovních kont, o němž jste také mluvil v souvislosti s válkou proti terorismu a zatím jste byl neúspěšný.

No, tak, já jsem byl tak napůl neúspěšný. Já jsem měl představu nějakého jaksi jednotného registru, ale nakonec jsme se s těmi bankami domluvili, že ten přístup k těm kontům jaksi policie má. Má ho možná malinko komplikovanější, ale funguje a pokud máme nějakou informaci, která, kterou potřebujeme prověřit, tak není problém, všechny banky nám vycházejí vstříc a ty informace dostáváme.

Když se ale podíváte na legislativní, tedy zákonná opatření, která by v České republice umožňovala účinnější boj proti terorismu, jsou nějaká, která jsou z vašeho pohledu ještě nedostatečná?

No, víte, že teď byl nedávno přijat telekomunikační zákon, tam byly trošku problémy. Ono, když se dlouho nic neděje, tak potom jaksi ta politická reprezentace, zvláště ta opoziční, jakýkoliv krok, který vede k nějakému zvýšení pravomocí, chápe jinak. Teprve jakmile se zase něco stane, já vím, že je to smutné, tak potom zase třeba i ti poslanci jsou takoví trošku jako benevolentnější a chápou určité potřeby především těch zpravodajských služeb, takže doufám, že se ještě něco podaří prosadit. Nám jde o to třeba, aby ty služby měly takový nějaký rychlejší vhled do toho telekomunikačního provozu, aby nemusely dlouze žádat nebo čekat na ty informace, aby měly třeba on-line přístup k nějakým databázím a podobně. To v takových chvílích je velmi rozhodující a je velmi důležité.

Uvažujete o tom, že byste ještě taková opatření navrhl vy jako ministr vnitra, to znamená do konce funkčního období vlády? Pokusíte se o to znovu?

No, tak mohu se o to pokusit, i když ten proces je velmi dlouhý. To by musela být nějaká rychlá novela. Uvidím. Já zkusím vyhodnotit ještě některé ty závažné věci tak, jak je od těch služeb dostávám a pokusím se nějakou rychlou novelu třeba připravit a uvidíme, jak bude sněmovna průchodná.

Jaké závažné informace, mohu-li vás chytit za slovo, od tajných služeb dostáváte a můžete je prozradit nebo část z nich?

Já jsem měl na mysli takové ty informace, co by ty služby chtěly jako navíc, jo, jaké možnosti třeba mají některé jiné služby a jaké možnosti u nás nejsou a ...

Ne, jde mi o to, zda tajné služby vám to ilustrují, jasné, že tajné služby by chtěly co nejvíce pravomocí, ale je otázkou, zda vám to ilustrují na konkrétních příkladech, kdy možné špatné nebo ne zcela dobré zákony z pohledu těch tajných služeb zmařily nějaké vyšetřování, protože ten přístup, ať už k mobilním operátorům, byl příliš dlouhý a zmařilo se nějaké vyšetřování.

No, tak, to vám asi nic konkrétního sdělit nemohu, ale ...

Ale takové případy jsou?

Jsou takové případy, že se to někdy zbrzdí nebo že potom třeba ta informace není úplná, protože nikde není možné něco získat, ale víte, ono je to taky trošku o tom vnímání. Já vím, že mnoho těch západních zpravodajských služeb, ani některé zákony moc nepotřebují, jo, že tam je dokonce jako spíš ten zákon opačný. Jako třeba v Německu mají v zákoně uvedeno, že, já nevím, státní instituce mohou sdělovat informace zpravodajským službám, kdežto u nás zase chceme, aby ty služby měly mít nějakou možnost, jo. Je tam opačný přístup a většinou ty orgány jsou jaksi vstřícnější a mají větší zájem na tom, aby se něco vyšetřilo nebo něco odhalilo. My jsme pořád ještě v zajetí takového nějakého nebezpečí, že by teda někdo na nás mohl něco vědět, anebo získat nějakou informaci, která by nás poškodila. Vztahujeme to příliš jaksi k sobě a ono to nikdy není, většinou to není pravda, že by se to vztahovalo k nám, ale vztahuje se to k nějakému vnějšímu nebezpečí.

A vy jako člověk František Bublan nemáte obavy, teď záleží, zda ve vás víc nepřevazuje a nezvítězil ve vás bývalý ředitel české civilní rozvědky, vy nemáte jako občan obavy z prolomení základních lidských práv, které se vás týkají? A teď věřím, že neodpovíte tak jako Jiří Kolář, který byl popotahován za zkreslení svého výroku, že, když má čisté svědomí, nebojí se odposlechů.

No, jo, no, ale oni se žádným, jaksi ono se nic neprolamuje, jo. Třeba nedávno byla diskuse kolem toho DNA, jo, což je takový typický příklad ...

Ano, že budete odebírat násilně DNA ze slin.

No, ale to se, samozřejmě to se bude odebírat pouze osobám, které jsou obviněné nebo jsou odsouzené, jo, tam, kde hrozí nějaká recidiva, anebo které jsou podezřelé se souhlasem státního zástupce, ale to jaksi, i ta databáze, co u nás policie má, respektive má to Kriminalistický ústav, tak to je, ta databáze je jaksi daleko omezenější než to, co třeba mají v IKEMu nebo někde, co má medicína. Medicína vám z toho DNA, protože má těch informací víc, tak vám z toho určí třeba, já nevím, jaký bude váš další vývoj nebo na jaké nemoci můžete být náchylný, a tak dále, kdežto tady ta policejní databáze, to je pouze identifikace, to znamená, to je pouze jméno a vedle toho jména, a ani to není vedle, protože je zase jaksi jiná databáze, tak jenom soubor čísel a ten soubor těch čísel, mnoha čísel, vlastně identifikuje, že toto jste vy, nikdo jiný, jo. Takže to nemůže nikoho žádným způsobem ohrozit nebo to na něho něco zjevit a většinou se ty, ta databáze využívá pouze k tomu, aby se třeba někdo vyloučil z toho podezření, nikoliv teda, aby se na někoho něco, jak se říká, nasadilo.

Vy námitky ale s omezením základních lidských práv tedy nepovažujete za zásadní?

Já to nevidím jako omezení lidských práv tady toto. V britském právu dokonce je, že každý britský občan má právo, aby mu byl odebrán vzorek DNA, takže zase opačný přístup.

Konstatuje český ministr vnitra, host Interview BBC František Bublan. Děkuji, že jste mimořádně byl hostem Interview BBC a věřím, že se setkáme i v klidnějších dobách. Takové bylo Interview BBC. Děkuji za návštěvu.

Děkuji za pozvání.

To byl ministr vnitra České republiky František Bublan.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Paroubek nemá informace o tom, že by Česku hrozil útok teroristů

PRAHA 7. července (ČTK) - Předseda vlády Jiří Paroubek (ČSSD) nemá informace o tom, že by Česku hrozily teroristické útoky. ČTK to řekl po setkání takzvané zpravodajské skupiny. Zpravodajci se dnes sešli na Úřadu vlády, aby si sdělili informace, které mají k dispozici. Česko po dnešní sérii teroristických útoků v Londýně posiluje policejní hlídky na klíčových místech, jako jsou metro, železnice, letiště a strategické objekty. Zpřísněné kontroly budou zavedeny také na všech hraničních přechodech.

"Zatím není nic, co by stálo za to, abych zveřejnil. Zítra (v pátek) ještě budu informován o dalších věcech. Pokud by bylo něco, co by stálo za to, aby bylo české veřejnosti sděleno, tak tak neprodleně učiním," řekl ČTK předseda vlády. Také mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová uvedla, že zemi zřejmě útok teroristů nehrozí.

V pohotovosti je rovněž ministerstvo obrany. Mluvčí armády Andrej Čírtek novináře informoval, že armáda se podílí na monitoringu bezpečnostní situace. Uvedl, že ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) dnes svolal operativní poradu vedení ministerstva a generálního štábu. "Na poradě náměstek ministra obrany Pavel Štalmach, předseda Krizového štábu Ministerstva obrany, informoval, že prověřil akceschopnost Krizového štábu ministerstva obrany," sdělil Čírtek.

Všichni členové krizového štábu jsou podle něj připraveni se ve stanovené lhůtě zapojit do jeho činnosti, přičemž procvičují krizové scénáře ohrožení ČR teroristickým útokem. "Tyto kroky potvrdily, že Armáda ČR je v případě potřeby schopna poskytnou Integrovanému záchrannému systému a Policii České republiky veškerou pomoc," uvedl podle Čírtka ministr obrany.

Ministr vnitra František Bublan v BBC řekl, že v nejbližší době zřejmě požádá armádu o pomoc při posílení policejních hlídek. Na zajištění zvýšené bezpečnosti vybraných objektů se podle Bublana budou podílet tisíce policistů. Armáda by mohla poskytnout řádově stovky lidí.

Bublan také řekl, že k vyšší bezpečnosti by přispěla přísnější vízová politika. Ta by se měla zpřísnit na zastupitelských úřadech v zahraničí i na českých hranicích. Ministr nevyloučil, že se pokusí prosadit některé zákony, které by zvýšily pravomoci zpravodajských služeb.

Bezpečnostní opatření zvolila Česká republika stejná, jako po loňském pumovém útoku v Madridu. V takzvané zpravodajské skupině jsou podle internetových stránek Bezpečnostní informační služby (BIS) zastoupeny všechny zpravodajské služby. Vedle BIS jde o zahraniční rozvědku (ÚZSI) a Vojenské zpravodajství (VZ). Zastoupena je také policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo zahraničních věcí. Podle mluvčího ÚZSI Bohumila Šrajera informace, které z dnešního jednání vyplynuly, dostane k dispozici vláda.

K výbuchům v londýnském metru a autobusech, které usmrtily nejméně 33 lidí, se na internetu přihlásila islamistická skupina, která si říká Tajná skupina džihádu a Al- Káidy v Evropě.