|
Jiří Dolejš | ||||||||||||||||||||||||||||||||
Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše by se strana měla do voleb v červnu 2006 distancovat od praktik KSČ a omluvit se.
Premiér Jiří Paroubek věří, že bude sestavovat vládu i po příštích parlamentních volbách, které se v Česku uskuteční za rok. Paroubek, který jedná jak s občanskými demokraty, tak s komunisty, o sobě říká: JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Já nevím, jestli jste si všimli, ale já ve svém jednání nejsem vůbec ideologicky předpojatý. Říká český premiér Jiří Paroubek. Podle svých slov si dovede představit užší spolupráci s komunisty, ale jen za určitých podmínek. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Přeji vám hezký dobrý den. Hezký večer. V rozhovoru pro deník Právo jste v květnu uvedl, že by se KSČM měla, a teď cituji doslova: "Znovu distancovat od nedemokratického počínání předlistopadové KSČ." Rozumím správně vašim slovům, že byste rozšířil omluvu a distanc, která zazněla z KSČ na konci roku 89? Omluva, která byla formulována tehdy na mimořádném sjezdu KSČ, byla poznamenána emocemi, poznamenána tlakem doby. Já si myslím, že šestnáct let poté, kdy jsme se stali druhou nejsilnější parlamentní stranou, že by se slušelo říci ... Teď zase třetí, podle těch posledních výsledků. Já věřím, že ta druhá příčka, že na té druhé příčce jsme se zabydleli, ale myslím si, že bychom měli nejenom připomenout, co tehdy bylo řečeno a přihlásit se k tomu, to považuji za samozřejmost, ale, že bychom to měli formulovat tak, aby to volič, levicový volič, občan této republiky pochopil, že to není žádná klička, že opravdu si myslíme, že ty věci před rokem 89, které zaváněly minimálně nedemokratičností, ne-li zločinnou praxí, takže se nesmí opakovat, že my bychom měli býti první, kteří by tomu měli bránit. Zeptám se jinak, ona omluva, která byla přijata na konci roku 89, je z vašeho pohledu nedostatečná, je to tak? Já si myslím, že jde ani ne tak o míru dostatečnosti, jako spíš o autentičnost toho vyjádření. Tehdy se vyjádřil mimořádný sjezd KSČ ještě. Celá řada lidí, kteří tehdy pro to hlasovali, dneska už v KSČM nejsou, dali se na jinou, mnohdy i nepolitickou dráhu. A já si myslím, že KSČM jako celek by to měla říct jasně, bez vytáček, že toto je pro ní její pilíř identity. Můžete říci, zda pro vaši myšlenku formulování nové omluvy, autentické omluvy, získáváte už podporu ve vaší straně, pracujete na tom? Já bych to vyjádřil takto. Nikdo nezpochybnil to, že se hlásím k distanci, kterou učinila KSČ v roce 89, protože k tomu se nehlásit by znamenalo v podstatě to opomíjet. Ovšem debata je nad tím, jestli by měla být, a to zejména před volbami, formulována nová omluva. A ta omluva potvrzena rozhodnutím kolektivního orgánu, tedy projednána minimálně ústředním výborem naší strany. To vy chcete prosazovat. Vy chcete prosadit, rozumím tomu správně, jako místopředseda strany chcete ještě před volbami v červnu 2006 prosadit omluvu na Ústředním výkonném výboru KSČ? Já jsem toto téma nastolil. A musím říct, že ústřední výbor, který se sešel v červnu, tedy v minulém měsíci, tak to neprojednával. Neprojednával to jednak proto, že jsem to ani já oficiálně nenastolil, ale také proto, že reakce z členské základny byla velice rozporná, že si to zřejmě vyžádá delšího debatování na toto téma, protože by bylo dost nešťastné, abychom se tomuto tématu věnovali nepřipraveně, v podstatě se kvůli tomu rozhádali. Rozumím tedy tomu správně, že vy, jako místopředseda KSČM, jako Jiří Dolejš, považujete za reálné, aby Komunistická strana Čech a Moravy, respektive ústřední výbor strany přijal omluvu ještě do voleb v červnu 2006? Je to reálné, ano, nebo ne? Já si myslím, že to není zcela mimo realitu, protože si myslím, že tlak těch voličů, kteří hledají řešení, kteří nejsou spokojeni s ostatními parlamentními stranami a k nám zatím nenašli cestu, by mohl vést k větší míře soudnosti a racionality i u představitelů KSČM. Pane místopředsedo, nebude to ale vnímáno jako předvolební tah Jiřího Dolejše a KSČM, pokud se taková omluva na nejvyšší úrovni vaší partaje přijme, nebude to předvolební? Ne, takovýto tah je vždycky i tahem politickým. Tedy i předvolebním? Tedy i samozřejmě předvolební, ale není to předvolební trik. Já si myslím, že volič má právo vědět, pro koho by měl hlasovat, nebo naopak neměl hlasovat. Čili, je to součástí transparentnosti KSČM jako politického subjektu, který se uchází o voličské hlasy. Jak byste si novou omluvu KSČM a distancování se od praktik KSČ představoval. Máte už jí naformulovanou vy ve svém počítači? Já jsem zatím nastolil pouze to téma, nezabýval jsem se detailními formulacemi, ale myslím si, že je jasná ta kostra, to znamená, distance od nedemokratických praktik, konkrétní distance od ideologie, která by se už dala nazvat stalinismem, vyjádření, že se ty selhání a zločinné praktiky nesmí opakovat, to je jádro jakékoliv podobné omluvy, samozřejmě vyváženost těch slov je věcí pak už diskuse na politickém orgánu. Vy osobně se stydíte za politické konání KSČ od roku, řekněme, 1948 do roku 1989? Já jako člen i představitel KSČM považuji za svou povinnost cítit odpovědnost a bránit jakýmkoliv tendencím, které by vedly k opakování těchto jevů. Čili, odpovědnost v každém případě. Nemyslím si, že nějak individuálně bych se měl rdít za něco, u čeho jsem přímo fyzicky nebyl, ale považuji za povinnost se proti tomu prostě postavit jménem instituce, jménem instituce, protože samozřejmě ojedinělé hlasy se mohou objevit v rovině psychologické. Například, že lidé to chápou jako útok na svou osobu a přitom tito lidé mnohdy opravdu nic špatného neudělali. Ale my neseme politickou odpovědnost za instituci, za myšlenku, tudíž součástí této odpovědnosti je vyvarovat se opakováním těchto věcí. Jednoduchá otázka, vy jste už naznačil, že vaše myšlenka a, řekněme, nastolení diskuse omluvy KSČM a distancování se od předlistopadové KSČ, nebylo přijato ve straně zrovna příznivě. Vy jste očekával tak negativní reakci? Upřímně řečeno, ty nejcitlivější reakce mě trochu překvapily. Teď máte na mysli, co konkrétně, nejcitlivější reakce od koho? No, že to někdo chápal, že to vůbec někdo chápal jako útok na svou vlastní osobu, že jsem dostal celou řadu dopisů, že se naši členové, ti, kteří mi napsali, nemají za co omlouvat, proto oni celý život poctivě pracovali a nic špatného neudělali. Já to považuji za nepochopení, protože samozřejmě nešlo o individuální omlouvání se, dokonce ani nešlo o to zavděčit se těm, kteří kritizují KSČM za nedostatečnou reflexi. Já si skutečně myslím, že je našim zájmem, jako KSČM, abychom si v tomto udělali jasno, protože s tou zátěží minulosti se skutečně velice těžko politicky pracuje a přesvědčují noví a noví voliči. Europoslanec Miloslav Ransdorf, který vyzývá stranu k proměně, řekněme, že je i vám názorově blízký. O vašem požadavku prohlásil v deníku Mladá fronta DNES 24. května, teď cituji doslova: "Zopakování patnáct let staré omluvy je plácnutím do vody," konec citátu. A ještě dodal, že podle něj je podstatné, cituji doslova: "Udělat tlustou čáru za minulostí může být věrohodné jedině s nastolením nového kurzu, to je změna stylu, programu i komunikace," konec citátu. Nakolik jsou tato citovaná slova vám, jako místopředsedy KSČM, blízká změnit kurz? Já si myslím především, že přihlášení se k omluvě, respektive aktuální její vyřčení, že není věc formální, že pokud by v sobě KSČM našla tu sílu, tak to už samo o sobě o něčem vypovídá. Byl by to pouze podle vašeho názoru první krok a druhým krokem by měla být změna kurzu politiky KSČM? Já bych to nenazval v žádným případě změnou kurzu. Já si myslím, že doba podmínky, ve kterých žijeme, se tak prudce vyvíjejí, že samozřejmě se musí vyvíjet i politická strana, každá politická strana. A s tím jsou samozřejmě spojeny i personální otázky, i otázky volebních programů. Ten vývoj, ten se tady odehrává, i když na mé gusto poněkud pomalu, ale odehrává, až když se bude odehrávat s jistou mírou kontinuity. Takže já nevěřím, že by se tady dal udělat nějaký dramatický převrat, nebo zlom. Navíc byste asi byl, jak pověstný Jakešův, sám kůl v plotě. Nepřijdete si tak někdy ve vaší straně? Vůbec ne. Já jsem tady vzpomenul reakce citlivé, reakce odmítavé, ale dostal jsem také celou řadu dopisů, které byly pozitivní, a to jak od voličů, tak i od členů strany, kteří říkali v podstatě, že je nejvyšší čas něco takového říci, že nás to, vlastně na samotné, že to osvobodí, když si pravdu řekneme sami sobě do očí. Vy osobně považujete prosazení omluvy před volbami v červnu 2006 za své hlavní téma nyní v současné KSČM, je to tak? Ne, v žádném případě. Já si myslím, že by to byl dobrý krok, který by pomohl nám, pomohl by i případnému vývoji po volbách. Ale, pokud k němu nedojde, tak rozhodně nehodlám skákat z mostu, nehodlám si myslet, že vše skončilo, prostě ten vývoj bude složitější a bude trvat delší dobu. Když se předseda KSČM Miroslav Grebeníček 20. června setkal s vedením sociální demokracie, kromě jiného konstatoval: MIROSLAV GREBENÍČEK (zvukový záznam): Ale já prostě chci konstatovat, že i pro mě je to základní metoda, dialog. A pokud se týká toho, tak jenom konstatuji, že samozřejmě do jisté míry beru to jako příznivý signál, pokud pan premiér jedná s moderní levicovou demokratickou Komunistickou stranou Čech a Moravy. Dvacátý červen a slova předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka, která zazněla po setkání s vedením ČSSD. Předseda sociálních demokratů Stanislav Gross kontroval na Grebeníčkova slova slovy: STANISLAV GROSS (zvukový záznam): Tak lidé i subjekty většinou mají o sobě názor takový, jaký by chtěli, aby byl vnímán ve společnosti, takže to nechám bez komentáře. Dvacátý červen, slova předsedy ČSSD Stanislava Grosse. Jaké má místopředseda KSČM Jiří Dolejš, host Interview BBC, vysvětlení, protože nikdo ze silných politických subjektů na české politické scéně zastoupených v Poslanecké sněmovně nepovažuje KSČM za moderní levicovou politickou stranu? Částečně je to konkurence, to znamená, že připustit, že KSČM je moderní levicová strana, tak co by pak byla sociální demokracie, která se ... Ještě modernější? Ještě modernější, až úplně nejmodernější. Vy osobně považujete KSČM za moderní levicovou stranu? Já si myslím, já si myslím, že v určité myšlenkové krizi nebo možná, jemněji řečeno, v určité nedostatečnosti propracování koncepcí je celá levice, a to nejenom komunistická, ale i sociálnědemokratická, a to nejenom česká, ale i evropská. Takže si myslím, že před námi je hodně práce. A pokud vycházíme z toho, že obě složky levice by mohly být určitými komplementy, navzájem se doplňovat, tak bychom se měli opravdu spíš jeden od druhého učit a ne si, jak se říká lidově, plivat do polévky. Počkejte, ale, když se podíváte na programové dokumenty KSČM, Miroslav Grebeníček používá slovo moderní levicová Komunistická strana Čech a Moravy. Podle vás opravdu z dokumentů strany vyplývá, že jste moderní komunistickou stranou? Pokud bychom vzali volební programy, popřípadě program jednotlivých sjezdů, který je jakýmsi aktuálním politickým shrnutím, tak se domnívám, že už to, že se z velké části přibližují k programu sociální demokracie, jejich programy se zase přibližují našim, dokonce jsem zažil debatu, když se spekulovalo nad tím, jestli oni vykrádají program nám, nebo my jim, zkrátka ta blízkost tématická, obsahová blízkost tady je. My se možná lišíme v tom, že v některých věcech jsme razantnější, v některých věcech, nejsme vázáni ohledy na koaliční partnery napravo od středu, tím pádem nemusíme tolik lavírovat, tolik kličkovat. Zeptám se jinak, co místopředsedovi KSČM Jiřímu Dolejšovi, hostovi Interview BBC, vadí v programu KSČM, co by se mělo zmodernizovat před volbami v červnu 2006? Tak já si nemyslím, že volební program z roku 2002 nebyl dostatečně moderní. Já se pouze domnívám, že ... Vystoupení ze Severoatlantické aliance ... ... volební program v roce 2006 by měl být moderní v tom, že pochopí, že ne vše se dá řešit pouze na úrovni národního státu, že pochopí, že efektivnost veřejných služeb je také důležitý parametr, že veřejné služby nestačí pouze bránit, ale je třeba také zajistit jejich dobré fungování. Je třeba také si uvědomit, že žádná levice, pokud chce mít podíl na moci, tak nemůže překonat geopolitickou realitu, v každém případě jsme členové Evropské unie. A Severoatlantické aliance? A pokud jde o Severoatlantickou alianci, tady jsme podstatně kritičtější, než k Evropské unii, protože se domníváme, že to není dobrý nástroj na zajišťování bezpečnosti, ale ... Ale už byste nevystupovali? Ne, my pouze víme, jaká je procedura, aby Česká republika mohla vystoupit z NATA. A nedomníváme se, že jsme za současné situace schopni tuto proceduru nastartovat. To znamená, že tam nebudete mít přímo formulováno v programu, což bylo ve volebním programu roku 2002, jak jsem ho četl, vystoupení ze Severoatlantické aliance, že takto explicitně ten závazek v novém volebním programu by býti neměl, je to tak? V novém volebním programu, který je formulován na volební období, si nemyslím, že bychom si měli formulovat cíl do roku 2010 vystoupit z NATO, to prostě je nereálné. Koneckonců francouzští komunisté, když byli s francouzskými socialisty ve vládě, tak právě tuto citlivou oblast se, jak se říká, vytkli před závorku a nebyla součástí jednání o vládním programovém prohlášení, obdoba byla kdysi dávno v minulosti, v sedmdesátých letech, kdy italští komunisté vyhráli volby, tuším, bez osmadvaceti procenty hlasů, vedli jednání na bázi takzvaného historického kompromisu, to znamená, že budou respektovat geopolitickou realitu, respektovat, že tady je určitý stát, který oni sami nazývali tedy kapitalistickým státem, ale, že jim jde především o sociální požadavky a v tom hledali ten potřebný kompromis. Vlnu nevole vzbudil v Poslanecké sněmovně projev předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka. Připomeňme si, co Miroslav Grebeníček řekl loni 17. listopadu. MIROSLAV GREBENÍČEK (zvukový záznam): Ano, často se zamýšlím nad tím, co vlastně zůstalo z ideálů, které se vznášely nad listopadem 1989. Nevzpomínám si, že by se tehdy mluvilo o dravém kapitalismu, o nadbíhání sudetským Němcům, o rozdávání národního bohatství zahraničnímu kapitálu, církevním prelátům a šlechtě. Kdyby v té době někdo sliboval lidem, kteří vyšli do ulic, že položí český průmysl a zemědělství, prosadí nezaměstnanost a občanům zajistí, aby si připláceli na zdravotnictví a na vzdělání, sotva by sklidil aplaus. Sedmnáctý listopad 2004, vystoupení předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka. Když se s odstupem podíváte na Grebeníčkův projev k 17. listopadu 2004, může pak veřejnost věřit komunistům omluvu, když si přehraje celý tento projev? Já si myslím, že každý, kdo bude hodnotit posledních šestnáct let, tak musí přiznat, že na tom vývoji jsou jak pozitiva, tak negativa. Počkejte, ale v tom zásadním projevu pozitivum asi je, to, že je Česká republika demokratickým státem na rozdíl od státu totalitního, a to komunisté neříkají, toto základní pozitivum, žije Česká republika v demokracii? V tomto projevu byly akcentovány problémy, které trápí české občany, nezaměstnanost. Dvě třetiny občanů pobírá podprůměrnou mzdu a tak dále, a tak dále. Čili, toto bylo akcentováno. Nikdo neříká, že my nevnímáme, že po roce 1989 byly odstraněny bariéry v podobě třeba pluralitního parlamentního systému, že byl odstraněn monopol jedné politické strany, toto všechno samozřejmě nejenže vnímáme, ale my se k tomu hlásíme, protože takový systém bychom už nikdy nechtěli, vnímáme to jako pokrok. Mělo by součástí té omluvy být, že, tuším, že to řekl Václav Havel, bývalý český a československý prezident, že až se komunisté přihlásí k listopadu 1989 jako k pozitivnímu mezníku v českých dějinách, takže budou stranou, která je přeci jenom modernější? Myslím, že explicitně to formuloval pan profesor Šamalík. A já osobně ten rok 1989 vnímám jako šanci, která mohla být daleko lépe využita, teď nechci tady dělat rekapitulaci transformačních selhání toho, že sociální jistoty, mnohé ze sociálních jistot vzaly za své, že jsme v roce 2005 mohli být už daleko dál, ale zkrátka vnímám to jako šanci, která byla využita jenom v některých ohledech, otevření země, odstranění těch selhání demokratických, to je jistě pozitivní v té oblasti ... Převažují pozitiva nad negativy listopadu 89? Já bych to nebral jako fotbalové skóre ... Podívejte se na základní lidské hodnoty, svoboda slova, svoboda pohybu, jsou další svobody, pak ony transformace, rozkradení, tunelování? Já bych to skutečně nebral jako fotbalové skóre, protože si myslím, že politické svobody, otevření země, ekonomická pluralita, to je podmínka nutná a bez ní by ostatní jistoty nebyly nic. Ale na druhou stranu to, že sociální jistoty, to, že ekonomický vývoj je nedostatečný, tak to je tak závažné, že prostě nemohu hovořit o tom, že převažují pozitiva, protože si to velká většina lidí nemyslí, když se podíváme na průzkumy veřejného mínění, tak minimálně dvě třetiny, možná sedmdesát procent obyvatel je nespokojeno se současnými poměry. A ta nespokojenost má samozřejmě reálný základ. Socioložka Jiřina Šiklová v rozhovoru pro BBC říká, že jí obavy z možného návratu diktatury patnáct let po listopadu 89 zdaleka nezmizely. JIŘINA ŠIKLOVÁ (zvukový záznam): Ne, nezmizela. Bohužel nezmizela, proto je důležité i takovéhle citáty z toho Grebeníčka dávat, proto jsem ráda, že tedy tam on je, protože je daleko tedy jako přímočařejší, nebo naivnější, že. Takže snad to lidem dojde, takové ty výroky jeho o zmrzlé oprati přes hubu, to připomíná Gottwalda, alespoň těm inteligentnějším občanům. Nezapomeňte, že on takhle mluví, za prvé jinak se mluvit nenaučil, opravdu. On sice nemusel jezdit do tý Moskvy, aby se učil, jak máme zaškrtit vládě, nebo buržoazii krkem, jako to říkal Gottwald, já myslím, že ani toho Gottwalda moc nečetl, že to má sám ze sebe, takže to oceňuju, když to má sám ze sebe. Říká na adresu předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka socioložka Jiřina Šiklová. Setkává se místopředseda KSČM Jiří Dolejš, host Interview BBC, poměrně často s tím, že dokud bude předsedou KSČM Miroslav Grebeníček, že nebudete moderní levicovou stranou? Musím říct, že Miroslav Grebeníček je velkou částí členů vnímán pozitivně, ale také není málo těch, kteří ho vnímají kriticky. Koneckonců na posledním sjezdu v Českých Budějovicích vyhrál velice těsně. Takže samozřejmě dříve nebo později přijde ta chvíle, kdy předsedou strany bude někdo jiný. Koneckonců jaksi nic netrvá věčně ... Chtěl byste vy osobně být předsedou strany? Počkejte, chtěl byste vy osobně být předsedou strany? Já jsem na tuto věc byl dotazován za těch šest let, co dělám místopředsedu, několikrát. A vždycky jsem odpověděl v té obecné rovině asi takto, že každý má v té tornistře maršálskou hůl, že vznikne-li situace, kdy to bude potřebné i možné, tak před odpovědností neuteču, ale v současné době si myslím, že moje úloha je poněkud jiná. Já jsem člověk, který má ve straně na starost odborné zázemí, který vnáší do naší politiky, řekněme, racionální rozměr, který upozorňuje, že sny jsou krásná věc, ale, pokud na ně neumíme získat zdroje, pokud nezískáme spojence, tak zůstanou jenom sny a ti voliči, které zklameme, že jim nemůžeme ty sny vyplnit, tak od nás zase odejdou. Teď mluvíte i o možné spolupráci s ČSSD, rozumím tomu správně, nebo přiblížení se ČSSD? Parlamentní spolupráce je dána asi objektivně v blízkosti volebních programů. Čili, častěji asi máme šanci hlasovat se sociální demokracií, bylo by to ještě častěji, kdyby oni neměli svázány ruce, ohledy na pana Kalouska a na další své partnery. A co bohumínské usnesení. Jen pro úplnost, sociálním demokratů sice spolupráci s KSČM zapovídá na vládní úrovni, takzvané bohumínské usnesení, předáci ČSSD se však jednáním s KSČM v různých věcech netají, stačí si připomenout slova po setkání vedení obou stran 20. června. Tady jsou slova Stanislava Grosse: STANISLAV GROSS (zvukový záznam): Já, ať se to komu líbí, nebo nelíbí, tak KSČM má takovou podporu ve společnosti, že v dnešní Poslanecké sněmovně má čtyřicet jedna zákonodárců, a to je věc, kterou nemůžeme ignorovat, neignoruje jí žádná jiná parlamentní strana. Byli bychom samozřejmě nezodpovědní, kdybychom jí ignorovali my. Dvacátý červen a slova předsedy ČSSD Stanislava Grosse. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček v sobotu nabídl ČSSD spolupráci na, teď budu citovat doslova: "Skutečně levicové koncepci vládnutí," konec citátu. Co je KSČM jako sama ochotna udělat pro to, aby došlo ke skutečně levicové koncepci vládnutí, tedy k bližší spolupráci mezi ČSSD a KSČM po volbách v roce 2006, co jste vy ochotni udělat? Tak především si myslím, že bychom měli za naši stranu formulovat, co je tím levicovým minimem, které je reálné a které by se dalo v daných poměrech prosadit. Kdy to budete mít formulováno? Já si myslím, že je to dáno pracovní tvorbou volebního programu, definitivní jeho podoba bude schvalována počátkem příštího roku, ale teze budou předloženy po prázdninách našim stranickým orgánům. Myslíte, že by součástí právě i toho programu měla být ona omluva, nebo to je nereálné už tuplem, když jste řekl, když jsem se vás ptal, jestli do voleb je reálné, aby se Ústřední výbor KSČ omluvil? Já bych považoval za šťastné, aby jako se vždy tradičně v našich volebních programech hlásíme k našim dlouhodobým cílům, tedy ke spravedlivějšímu uspořádání společnosti, k jakémusi modernímu socialismu v podmínkách jednadvacátého století. A přitom víme, že v tom daném volebním období tento cíl nebude reálně jaksi nastolen, tak stejně tak bychom se měli přihlásit k tomu, že vnímáme kriticky to, čemu se říkal reálný socialismus před rokem 1989, že se od selhání a nedemokratických praktik distancujeme, myslím, že by se to do toho volebního programu snadno vešlo. A to si myslíte, že by tam mělo být tedy, aby ... Já bych to považoval za rozumné. A myslím, že ústřední výbor by mohl na toto přistoupit. Protože premiér Jiří Paroubek tvrdí, že případná spolupráce s KSČM by záležela na tom, zda si komunisté během krátkého času dokáží vyřešit několik záležitostí, postoj k minulosti před rokem 1989, vy jste naznačil, že to by se mohlo objevit ve volebním programu, reformování strany? Tak já nevím, co si představujete pod pojmem reformování strany, protože, pokud jde o stanovy, tak ty jsou v podstatě tak stručné a nesvazují nás ničím mimořádným, že asi ta reforma tam nebude. Asi jde u Jiřího Paroubka a z jeho slov asi vyplývá, že jde o program strany, tedy přechod k jasné euroatlantické orientaci, to atlantické asi ne, ale vy v programu řeknete, že převažují výhody vstupu České republiky do Evropské unie nad nevýhodami. Přihlásí se KSČM k Evropské unii, k myšlence evropské integrace? My jsme dokonce přijali předčasným sjezdem usnesení, kde říkáme, že považujeme za potřebné, aby Česká republika byla členem Evropské unie, tudíž z toho pohledu je jasné, že pro nás je to pozitivní záležitost. A pokud jde o tu atlantickou orientaci, to není nic špatného. Já nepovažuju transatlantickou vazbu za jakési sprosté slovo, protože Evropa vždy bude muset se vztahovat ke Spojeným státům, stejně tak, jako se bude muset vypořádat i s tím, že na východ od ní jsou takové velmoci, jako je Rusko nebo Čína. Takže já to ... To znamená, když ještě si odmyslíme, že v tom programu nebude tedy vystoupení ze Severoatlantické aliance, tak to by mohla být splněna další podmínka Jiřího Paroubka de facto přihlášení se k euroatlantické orientaci? Pokud po nás nebude chtít, abychom byli takoví ti povinní euronadšenci, ale pokud bude vnímat, že jsme schopni určitého eurorealismu, tak si myslím, že tahle podmínka může být splněna. Je to většinový názor strany, nebo je to spíš názor pouze Jiřího Dolejše? Já si myslím, že většina stranických dokumentů je velice realisticky formulována. Samozřejmě ty diskuse kolem Evropské unie bývají mnohdy poznamenány, bych řekl, určitými resentimenty, co je na západ od nás, to je špatné. Upřímně řečeno, do usnesení a do programových tezí se to nepromítá, je pak na představitelích strany, aby to nadále vysvětlovali a prostě obhajovali. Vy si myslíte, že to v programu explicitně napsáno bude? My jsme a chceme být evropskou politickou silou, i když samozřejmě vnímáme, že Evropa není pupek světa, že se rozložíme i za hranice Evropy. Přihlásíte se k přijetí eura nejpozději v roce 2010 jako KSČM ve volebním programu podle vašeho názoru? Já jsem kdysi asi před dvěma roky řekl, že to považuju za reálný termín, ale, že to nepovažuju za fatální záležitost. Může se stát, že naše připravenost v době, kdy bychom měli vstoupit do Evropského měnového systému, tedy od roku 2008, nebude taková, tudíž bude nutné to třeba o rok posunout. Já to prostě nemohu vyloučit, ale potvrzuji, že vnímáme euro jako strategický projekt, potřebný projekt. A že dříve nebo později bychom euro měli přijmout. Bude to ve volebním programu a je to reálné, aby tento požadavek byl prosazen ve volebním programu KSČM? Vzhledem k tomu, že období 2006 a 2010 je klíčové pro rozhodování o vstupu do Evropské měnové unie, tak by to v té obecné rovině mělo být. Konstatuje místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Děkuji, že jste do BBC přišel, těším se opět někdy na shledanou. Na slyšenou. Takové bylo Interview BBC. V případě neočekávané události (například mimořádné jednání vlády či Poslanecké sněmovny, nemoc či zpoždění hosta) je možná změna hosta. Děkujeme za pochopení. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||