Václav Moravec moderátor BBC

Je, nebo není poslanec Josef Hojdar členem České strany sociálně demokratické? Poslance Josefa Hojdara vyloučila ze sociální demokracie mostecká organizace. Spory v ní jsou důsledkem rozkolu mezi dvěma tábory v ústecké krajské organizaci. Sám Josef Hojdar považuje své vyloučení za neplatné. Vnímá ho jako komplot svých odpůrců a také ho mrzí, že celé věci přihlížel předseda strany Stanislav Gross.

JOSEF HOJDAR, poslanec PS PČR, (zvukový záznam): Pan předseda Gross byl od samého začátku informován o tom, co se děje. Od samého začátku dostával všechny potřebné podklady k tomu, co se odehrává v našem okrese a kraji. A pan předseda Gross v tomto neučinil vůbec nic.

Konstatuje poslanec Josef Hojdar. Nejen o dění v ČSSD bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku, pravidelně v tomto čase vysílání Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je v Poslanecké sněmovně místopředseda České strany sociálně demokratické, také ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Přeji vám hezký dobrý den do Poslanecké sněmovny.

Dobrý den.

Dovolte, abych byl v úvodu osobnější. Spoříte si na penzi?

Spořím.

Jak velkou část měsíčně odvádíte na penzijní připojištění?

Na penzijní připojištění je to sto korun dlouhodobě, ale mám i životní pojistku.

Myslíte, že budete spokojeným důchodcem, tedy že vaše penze bude úměrná tomu, abyste zaplatil nájem, abyste si dobře žil?

To samozřejmě bude záležet na politické reprezentaci a ekonomické situaci v době, kdy budu v důchodě, což se dá očekávat tak asi za patnáct až dvacet let.

A na Škromachovi jako ministru práce a sociálních věcí to nezávisí, jakou vy budete mít jako důchodce situaci?

Myslím, závisí to na rozhodnutí nejenom Škromacha, ale samozřejmě politické reprezentace v dnešní době, a to se bude spíše týkat lidí, kteří jsou od, řekněme, mladší ročníky. Ty, kterým je dneska čtyřicet a méně a hlavně tedy třicet a dvacet, čili od těch ročníků kolem pětasedmdesátého ročníku.

Koordinátor komise pro přípravu penzijní reformy Vladimír Bezděk podle deníku Mladá fronta DNES dokončil výpočty variant důchodové reformy, vydal závěrečnou zprávu. Jste s ní jako ministr práce a sociálních věcí seznámen?

Jsem seznámen s tím, že samozřejmě jedna věc jsou výpočty těch jednotlivých systémů, druhá věc je, řekněme, určitý odborný názor pana Bezděka, a to si myslím, že je potřeba taky ještě rozlišovat.

Dovolte, abych právě citoval z té závěrečné zprávy. Ona obsahuje několik doporučení, zvyšovat věk odchodu do penze, u nynějších třicátníků až za hranici pětašedesáti let, zvednout nepřímé daně a zaplatit z nich takzvané náhradní doby, což jsou za mateřskou dovolenou nebo studium u studentů, zlepšit podmínky pro práci starých lidí, přesměrovat část penzijního pojištění do fondů, udělat strop na pojistné, zdrženlivě zvedat důchody a tak dále a tak dále. Je nějaký závěr expertního týmu, se kterým jako ministr práce a sociálních věcí zásadně nesouhlasíte?

Nejsem přesvědčen o tom, že je nezbytně nutné zvyšovat věk důchodu nad pětašedesát let. Myslím, že naopak je potřeba pružným způsobem umožnit i dřívější odchody do důchodu od tří až o pět let s tím, že samozřejmě bude přepočten důchod na dobu dožití a bude možná o něco nižší, ale bude možné odejít do důchodu dříve. To je představa naše, nemyslím si, že je možné tlačit důchody například až do jednasedmdesáti let a podobně tak, jak byly některé představy. A nejsem ani přesvědčen, že je nezbytně nutné zavádět povinné důchodové připojištění, protože to je samozřejmě bytostný zájem různých finančních skupin, které, pro něž je to samozřejmě zajímavý zdroj příjmů.

Chcete tím říci, že například zvyšování hranice odchodu do důchodu za pětašedesátý rok života člověka vyvracíte z těch závěrů, že to věc, která není nezbytná podle vašeho názoru.

Myslím si, že v tom horizontu, o kterém hovoříme, ne.

Znamená v horizontu třiceti, čtyřiceti let, což je horizont, o kterém mluví ta závěrečná zpráva.

Ano, samozřejmě, a to jsou na druhé straně poměrně daleké časy. A do té doby se může udát spousta věcí. Vychází se z určitých modelů, které dneska ukazují, že by to tak mohlo být, ale myslím, že populace tak, jak stárne určitým způsobem, tak bude muset si vytvořit i ten systém v té otázce financování. Já myslím, že není nutné prostě ten věk tak radikálně zvyšovat.

Pokud se ale nemýlím, tak u pětašedesáti let odchodu do důchodu u mužů i u žen zatím ta hranice není stanovena v České republice. K pětašedesáti letům byste svolný byl?

Já myslím, že to je záležitost diskuse toho dlouhodobého vývoje. V současné době si myslím, že tak, jak byl nastaven věk postupného navyšování na třiašedesát let, to je, myslím, že přiměřené, který by měl vlastně dosáhnout v tom roce 2012.

Znamená to, že v následujících třiceti letech vy osobně, pokud byste nadále byl ministrem práce a sociálních věcí, tak byste neprodlužoval věk odchodu do důchodu.

Nemyslím si, že to je nutné. Naopak si myslím, že je potřeba spíše jít tou cestou pružného věku odchodu do důchodu, kdy si může na základě zadaných parametrů stanovit vlastně občan, kdy vlastně do důchodu odejde, kdy to je pro něj výhodné.

Premiér a místopředseda ČSSD Jiří Paroubek začátkem června k možným doporučením expertního týmu pro důchodovou reformu v rozhovoru pro BBC uvedl:

Jiří PAROUBEK, premiér /ČSSD/, (zvukový záznam): Já bych uvítal pro ten společný postup všech politických stran té věci důchodové reformy, kdyby ten tým přišel s určitým doporučením tak, jako to bylo ve dvacátých letech, takže tehdy se to také, ta výsledná orientace důchodové reformy se odvinula od doporučení odborníků.

Konstatoval začátkem června v rozhovoru pro BBC český premiér Jiří Paroubek. Když nyní na stole jsou ta doporučení a část z nich Zdeněk Škromach jako vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí zpochybnil, například posouvání hranice odchodu do důchodu, to znamená, že vláda se tím závěrečným názorem řídit nebude?

Já myslím, že tady to není stanovisko členů komise tak, jak nějakým většinovým názorem. Je to stanovisko předsedy, pana Bezděka, pokud já vím, a ta stanoviska jednotlivých stran byla spočítána a teď je doba, a to měl na mysli pan premiér na jednání, která by vlastně měla vést k hledání určitého kompromisu, ale vzhledem k té krátkosti, která je zřejmě do voleb, tak si myslím, že ten prostor bude úzký. Ale každopádně bude naší snahou najít alespoň odvahu k tomu říct, že by otázka důchodové reformy neměla být předmětem nějakého politikaření, ale že by to měla být spíše záležitost skutečně určité obecné dohody, a poté by měl přijít tým odborníků a o tom hovořit, nikoliv o tom, který připravoval tuto analýzu, který by měl navrhnout řešení.

V každém případě se nemusíte řídit, myslím teď i jako vládní koalice, doporučeními Vladimíra Bezděka jako koordinátora oné komise pro penzijní reformu?

Ne, to jsou jeho názory. Já si myslím, že ta jednání budou ještě vedena a určitě by bylo prospěšné, pokud by se našla vůle k tomu, že by byla možnost pokračování tohoto týmu s tím, že už skutečně vyhledal skutečná řešení, v tuto chvíli je to pouze analýza stanovisek jednotlivých politických stran.

Vy tedy věříte, že ten tým bude pokračovat, rozumím správně vašim slovům, nebo bylo by dobré, aby pokračoval.

Já si myslím, že to by měl být jeden ze základních prvků vlastně politické dohody, která by měla vést k řešení vlastně důchodové reformy. Paradoxní je, že vlastně chceme reformovat důchodový systém, který byl schválen v roce 95, tenkrát ještě myslím, že Klausovou vládou, a po deseti letech říkáme, že to není dostatečné, že je potřeba zásadnější reforma, ale možná bych taky zdůraznil to, že ta reforma se netýká stávajících důchodců, protože to mnohdy ti právě stávající důchodci senioři mají největší zájem o důchodovou reformu, takže ten zájem by měli mít lidé, kterým je dneska třicet a méně.

Právě v té závěrečné zprávě je také napsáno, že penzijní reforma se nejvíce dotkne právě současných třicátníků. Premiér Jiří Paroubek řekl před týdnem v BBC, že důchodová reforma se stane hlavním tématem jednání politiků v červenci a dodal:

Jiří PAROUBEK, premiér /ČSSD/, (zvukový záznam): Budeme o věcech jednat v koalici, pokud jde o důchodovou reformou, mým cílem je svolat někdy na přelomu června, července schůzku předsedů všech politických stran, které jsou zastoupeny v Poslanecké sněmovně.

Říká v rozhovoru pro BBC český premiér Jiří Paroubek. Jaké další konkrétní kroky nyní ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, host Interview BBC, očekává, krom toho, že bude pokračovat práce takzvané Bezděkovy komise.

Já myslím, že to bude otázka už příští politické reprezentace po volbách v roce 2006 na vládní úrovni, protože tam musí dojít potom k dohodě už konkrétních kroků na základě těch analýz, které byly vykonány. A myslím si, že byly velmi objektivní a že ...

Počkejte, rozumím tomu tedy správně, že nyní rok před volbami už ta práce skončila, je tady závěrečná zpráva a závěry té závěrečné zprávy se bude řídit až ta příští politická reprezentace, nebo teď vám ne zcela rozumím.

Ne, ne, ne, já myslím, že pan premiér Paroubek řekl jasně, že chceme jednat s politickými stranami zastoupenými v Poslanecké sněmovně na základě těchto výstupů o budoucnosti a možnostech změny důchodového systému. A tady ...

V co by ta jednání měla vyústit podle vašeho názoru?

Tady musí být politická dohoda o tom, jakým způsobem bude zrealizována v České republice důchodová reforma. To nemůže být záležitost jedné politické strany ani nějakého politického boje.

Když vy jako ministr práce a sociálních věcí zpochybňujete některé závěry Vladimíra Bezděka jako šéfa té koordinační skupiny, například posouvání hranice odchodu do důchodu nebo například to povinné penzijní připojištění, jak se pak shodnou, nebo jaká je možnost, že se shodnou všechny politické strany, když jednotliví lidé budou ty závěry Vladimíra Bezděka zpochybňovat?

Ale to není otázka zpochybňování. Vy jste se ptal, jestli tohle je cesta. My jsme, sociální demokracie má svoji představu důchodové reformy. Myslím si, že ty výsledky pro nás vyšly poměrně velmi dobře tak, jak byly nastavené. A teď je otázkou jakési politické vůle hledat průnik těch systémů tak, aby to nebylo, aby to bylo v podstatě rozumné, aby to bylo dobré pro lidi.

V čem jste ochoten vy jako sociální demokrat, místopředseda ČSSD, ustoupit?

Já nemám kompetenci v něčem ustupovat. My jsme představili náš systém a je věcí politických jednání, které by měly být vedeny, a přece nemyslíte, že vám řeknu teď, v čem jsme ochotni ustoupit. To by přece zvýhodňovalo ty ostatní, to takhle přece nejde.

Předseda ODS Mirek Topolánek v rozhovoru pro BBC říká, že důchodovou reformu pravděpodobně prosadí až nová vláda a pokud by vládla ODS, bylo by to do dvou let po volbách.

Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS, (zvukový záznam):Tak my, když jsme vyhlašovali, co je nutné udělat velmi rychle, tak musím říct, že důchodová reforma patří v těchto, v tom našem pohledu do oblasti, která by měla být realizována, legislativně ošetřena v těch prvních dvou letech fungování. Důchodová reforma není věc, která má okamžitý efekt. Není to věc, která má okamžité pozitivní důsledky, to je spíš reforma, která vyžaduje vnější financování, a o tom je taky velká diskuse, že už teď je třeba do nějakého rezervního fondu alokovat ty zdroje z privatizace, což se neděje bohužel zatím, takže to čeká zřejmě na nás. Myslím si, že to je úkol pro jakoukoli novou vládu po příštích volbách, v těch prvních dvou letech fungování, aby to legislativně očistila, aby to prosadila v Poslanecké sněmovně, nejlépe na základě nějakého širšího konsensu.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Jednoduchá otázka, je to podle vás reálné, aby se politická reprezentace České republiky před volbami a po volbách dohodla tak, aby důchodová reforma byla v Poslanecké sněmovně například do roku 2007 či 8?

Já jsem optimista, věřím tomu a jsem rád, že i ODS přiznává, že systém, který zavedla v roce 95 nebo v roce 96, takže není dostatečný a že je potřeba jej zreformovat.

Pane ministře, když souhlasíte se slovy Mirka Topolánka, dovedete nyní odhadnout, kolik peněz dá stát na rozjezd penzijní reformy? Za to ostatně kritizuje Mirek Topolánek ČSSD, že peníze z privatizace už nyní nejdou na ony důchodové fondy.

To je otázka opět toho, jakou cestu důchodové reformy zvolí Česká republika, protože ...

Promiňte, ať to bude jakákoliv cesta, tak reforma jako taková je finančně náročná. To znamená, že peníze z privatizace vyčlenit je jedno, zda se půjde podle modelu ČSSD nebo ODS.

Ale, vždyť to tak přece není. Jsou systémy například, které nabízí sociální demokracie, které mají minimální transformační náklady. Naopak systém ODS, který nabízí, tak mají poměrně vysoké transformační náklady a otázka je, kdo je zaplatí. Vždycky je zaplatí občané, ale otázkou je, zda je zaplatí v případě například té transformace do systémů, které vyžadují velké transformační náklady, a to je například systém kapitálového spoření, tak tam samozřejmě potom je generace, která platí dva systémy, jednak ten stávající a potom ten nový.

Můžete říci, kolik jsou odhady nákladů transformace penzijního systému u ČSSD a ODS, když je vymezujete takto vedle sebe. Jak rozdílné ty proporce jsou?

Já nechci teď hovořit o těch transformačních nákladech, ale pokud jde o systém sociální demokracie, tak ty náklady jsou minimální, protože v podstatě ...

Číslo, prosím pěkně.

Říkám, minimální, třeba v miliardách, a jenom, aby to bylo úplně přesné, tak ...

A náklady ODS, ty máte vyčísleny řádově, kolikrát jsou větší než ČSSD?

Tam záleží na tom, že tou součástí bude to, na čem se teď dohadovali, a to jsou stále věci, které jsou prostě relativní, zda bude součástí například povinné důchodové připojištění v rámci penzijních fondů a podobně, takže podle toho je potom možné vyjádřit tyto náklady, to bude věcí dalších jednání a propočtů.

Sociální demokracie neuvažuje, že by další výnosy z privatizace, například Severočeských dolů, dala na ...

To je otázka spíše na ministra financí, jak naloží s výnosy z privatizací, ...

Je to také ale ...

... ministerstvo práce navrhovalo, aby se vytvářely rezervy. Navíc tady, pokud jde o to, tak to už započalo, protože tím, že došlo k navýšení sociálního pojištění v loňském roce, tak na důchodovém účtě se poprvé zase po dlouhých letech vytváří rezerva právě na transformaci důchodového systému, loni to bylo kolem osmi miliard.

Dovedete odhadnout, kolik to bude i v letošním roce. Očekáváte opět osm miliard?

Předpokládáme přibližně ve stejné výši, možná ještě o něco více. Bude samozřejmě záležet na tom, jak budou valorizovány důchody, jaká budou politická rozhodnutí v těchto věcech, a předpokládáme, že během několika let by to mohlo být řádově několik desítek miliard korun, které by mohly být k dispozici v tom systému.

Očekáváte tedy, že pokud se situace nezmění a budou se rozumně valorizovat penze, tak by mohl být přebytek na penzijním účtu, na důchodovém účtu přibližně v následujících čtyřech letech i v řádů padesáti miliard.

Tak to je přehnané.

Třiceti ...

Ne, ne, já nechci věštit ze skleněné koule, protože je před náma rozhodnutí, ale myslím si, že věnujeme příliš pozornost detailům, které si myslím, že tady je důležité jaksi říct, že je potřeba důchodová reforma, že se bude týkat průběžně lidí, kteří jsou ročník padesát až pětasedmdesát, kdyby mělo dojít k postupnému přechodu na nový systém, to si myslím, že se shodují v podstatě všechny strany. A s tím, že vlastně nový systém by se měl týkat lidí, kteří jsou přibližně od ročníku 1975 výše, takže znova opakuji, nedotkne se stávajících důchodců.

Pojďme se zaměřit na další část sociálního systému nebo na sociální systém jako takový, a to z pohledu úspor. Třicet miliard korun, to jsou peníze, které chce ušetřit vicepremiér Bohuslav Sobotka v rozpočtu na příští rok. Tady jsou slova ministra financí pronesená v rozhovoru pro BBC.

Bohuslav SOBOTKA, ministr financí /ČSSD/, (zvukový záznam):

Pokud se vláda nedohodne na určité formě rozumných úspor, pak bychom nebyli schopni v příštím roce sestavit rozpočet s nižším deficitem než v roce 2004, a to bych pokládal za chybu, protože je důležité, abychom pokračovali ve snižování tempa zadlužování i v nadcházejícím období, přirozeně rok, ve kterém se konají všeobecné volby, je rokem, ve kterém se obtížně prosazuje úsporná politika.

Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka. Vy, Zdeňku Škromachu, naznačujete, že plán vicepremiéra, ministra financí na rozpočtové škrty není reálný. Jednoduchá otázka, oč svoji argumentaci opíráte?

Nerozumím, z čeho vycházíte?

Vycházím například z informací České tiskové kanceláře, která čtyřiadvacátého června publikovala, že vy považujete rozpočtové škrty navržené ministrem financí Bohuslavem Sobotkou za nereálné, tak to není pravda?

Já myslím, že novináři píšou různé informace. Já myslím, že tady je potřeba říct, že jednak ty nárůsty, nebo ty relativní úspory, o kterých se hovoří, tak jsou z velké části tvořeny nárůsty vlastně nároků jednotlivých resortů.

Počkejte, když tady Česká tisková kancelář cituje vaše slova, momentálně nějaké radikální změny, které by ovlivnily rozpočet na příští rok, nejsou možné. A odpovídal jste na otázku úspor třiceti miliard v příštím roce.

Tady ale mě nezajímá třicet miliard, mě zajímá momentálně jaksi rozpočet ministerstva práce a o tom jsme hovořili. Já nevím, jak to ČTK jaksi upravila pro svoji potřebu, aby to bylo zajímavé jako titulek. Ale v podstatě šlo o to, že nelze udělat žádnou radikální, radikální zářez do výdajů v oblasti sociální, protože myslím si, že to, co bylo potřeba, uděláno bylo v minulých letech, v minulým roce v podstatě byl přebytek na důchodovém účtě asi těch osm miliard, pokud jde na nemocenské, tak to bylo kolem pěti, šesti miliard. To znamená, že náš resort přinesl do státního rozpočtu rezervy, které vlastně snížily výrazným způsobem deficit státního rozpočtu. Pokud jde o příští rok, tak by muselo dojít ke změnám zákonů, které by musely říznout do, řekněme, oblasti důchodů, do nemocenské, do oblasti výdajů na rodiny s dětmi, případně lidí se zdravotním postižením. A já si myslím, že tady toto není oblast, na které bychom měli šetřit. A navíc všechny tyto výdaje jsou spojeny se změnami zákonů, čili jsou to mandatorní výdaje. A ministerstvo jako samo o sobě nemá exekutivní možnost příliš tyto výdaje ovlivňovat.

Chcete tím říci, že co se týče ministerstva práce a sociálních věcí a rozpočtu, tak už není kde škrtat z těch ohlášených třiceti miliard, i kdyby se škrtalo ...

Vždyť, když si vzpomenete velmi dobře, tak na posledním zasedání vlády před schvalováním loňského rozpočtu to bylo právě ministerstvo práce, které přineslo úspory ve výši asi čtyři a půl miliardy tak, aby rozpočet dosáhl parametru, který měl, myslím si, že ...

Ano, však máte největší rozpočet v rámci všech resortů.

To je velmi relativní, protože všechny ty, většina těch peněz přiteče a zase odteče, protože je to dáno zákonem. To je potřeba rozlišovat narozdíl od jiných resortů, kde mohou ty výdaje ovlivňovat exekutivními rozhodnutími.

Jak, s jak velkou valorizací penzí jako ministr práce a sociálních věcí počítáte v příštím volebním roce?

Zatím nebudu říkat přesné číslo. Předpokládám, že by to mělo být tak, abychom udrželi přibližně poměr mezi průměrným důchodem a průměrným výdělkem, což při nižším růstu mezd v letošním roce, než se původně odhadovalo, myslím, že by mohlo být reálné.

Můžete tedy řádově říci, o jak velkou půjde, samozřejmě bude ta hranice vyšší než zákonná.

Každopádně bude vyšší než zákonná a bude znamenat, tak jako i v minulých letech, reálný růst důchodů, to znamená, že důchodce si za svůj důchod koupí více, než si koupil v loňském roce, stejně jako tomu bylo v letech předchozích. A druhá věc, ta míra poměru vlastně k růstu mezd, to znamená vlastně výdělečně činných, tady ten problém je dlouhodobým problémem, protože samozřejmě mzdy rostou výrazně rychleji než možnosti důchodového systému.

Vy tedy, pro vás by bylo, řekněme, nepřijatelné, aby ve volebním roce se penze valorizovaly pouze na základě zákonné formy, to znamená ...

To přece není otázka jenom, teda to není otázka jenom volebního roku. Vy víte velmi dobře, že mé ministerstvo, nebo já jsem navrhoval do vlády téměř každý rok výrazně vyšší navýšení důchodů, než nakonec vláda schválila, protože nejsem přesvědčen o tom, že právě důchodci jsou tou skupinou, na které bychom měli šetřit, a to není, že bychom dávali nějak moc. Já myslím, že ty nárůsty zdaleka nejsou tak, jak by očekávali naši senioři. Možná ještě bych upřesnil, že předpokládám, že nárůst důchodů pro příští rok by měl být upraven tak, že polovina toho nárůstu by měla být všem stejně, když to řeknu do základu důchodu. A ta druhá polovina by měla být procentuálně, čili tak, abychom určitým způsobem zohlednili i ty důchodce, kteří mají nejnižší důchody, ale zároveň zachovali i určitou diferenciaci v důchodech.

Můžete řádově, pane ministře, pro ty, kteří nejsou důchodci a chtějí si udělat představu, o kolik to bude řádově, říci, o kolik stokorun půjde zhruba?

To nechci, protože to potom vždycky se vysvětluje, proč to není zrovna těch čtyři sta nebo tři sta korun, proč je to tři sta patnáct a podobně. Ve chvíli, kdy to budeme mít dohodnuto, a to bude otázka během asi jednoho měsíce, tak samozřejmě to číslo zveřejníme.

Ještě jedna věc, když se bavíme o sociálním systému. Vy jste připravil zákon o změně výplaty nemocenské, který je v Poslanecké sněmovně. Tvrdíte, že se po jeho zavedení může snížit nemocnost v zemi o zhruba až třicet procent. Je ten odhad správný?

Vidíte zase, jak jsou fiktivní někdy jako práce médií. Protože, když jsem to vysvětloval, tak jsem argumentoval tím, že po zavedení tohoto systému na Slovensku klesla nemocnost o více než třicet procent, na Slovensku. Otázka, o kolik klesne v Česku, to samozřejmě bude záležitost, jak bude ten systém působit, ale předpokládám, že by mělo dojít k výraznějšímu efektu v poklesu nemocnosti. Proto taky ta změna toho zákona.

Proč ale takový zákon nebyl předložen už dřív a daly se uspořit peníze právě například i ve vašem resortu?

No, tak proč nebyl předložen dřív? No, protože nebyl připraven, protože v podstatě ...

Protože například vaše ministerstvo ty práce blokovalo?

To přece je nesmysl, to, co říkáte.

To naznačovalo ministerstvo financí, že jste oddalovali termín přijímání a příprav tohoto zákona.

To je přece naprostý nesmysl jako. Tam ty termíny tak, jak jsou, plníme. Samozřejmě je to složitá norma, jsou složitá jednání se sociálními partnery. Myslím, že dnes je to už na takové úrovni, že víceméně odpor je téměř minimální, a věřím tomu, že se podaří tento zákon prosadit, ale je to, to není žádná novela zákona, to je nový kodex. A myslím si, že poté, co jsme prosadili nový zákon o zaměstnanosti, nový zákon o inspekci práce, teď nový zákon o nemocenském pojištění v běhu, do vlády v nejbližších dnech půjde zákon o sociálních službách, zároveň pokračují práce na zákoníku práce, který už taky putuje do vlády, zákon o úrazovém pojištění, čili teď jsme zrovna, v těchto dnech půjde do vlády i novela zákona o životním minimu a hmotné nouzi, která navazuje na zákon o nájemném, a kde by měla být určitá sociální kompenzace, uvolnění nájemného, čili naše ministerstvo pracuje na plné obrátky a samozřejmě je tady období čtyř let, čili ten zákon má nějakou výrobní lhůtu, a to období dvou let přípravy zákona je naprosto přiměřené.

Jednoduchá otázka, pane ministře, jak velkou úsporu v souvislosti s možným zákonem o nemocenské, pokud projde v této formě, jak ho navrhujete, jak velkou úsporu v rámci celého systému očekáváte, že se bude efektivněji využívat nemocenská v České republice.

Tak jenom, jenom, jenom změna parametru v loňském roce, kterou jsme zavedli, znamenala snížení nemocnosti téměř o jeden a půl procentního bodu, čili myslím si, že tady může ten dopad být ještě o něco výraznější, ale tím cílem není, aby lidé, kteří jsou skutečně nemocní, aby na tom byli hůř, naopak ten systém by měl vést ke spravedlivějšímu nastavení těch parametrů. A ti lidé, kteří skutečně jsou nemocní, aby nakonec na tom byli vlastně lépe. Takže ten cíl není ta samotná úspora, ten cíl je spravedlnost v tom systému.

Závěrečná část se bude týkat České strany sociálně demokratické, jejímž jste místopředsedou. Po rezignaci Stanislava Grosse na post premiéra se zdálo, že se situace v sociální demokracii uklidnila, jenže neuklidnila, alespoň o tom vypovídá vyloučení poslance ČSSD Josefa Hojdara. Jeho případ je vyústěním sporů mezi dvěma tábory v ústecké krajské organizaci ČSSD. Poslanec tvrdí, že své vyloučení považuje za neplatné. Považujete ho vy jako místopředseda ČSSD také za neplatné, nebo za platné?

To mi nenáleží soudit, jestli je platné, či neplatné. To je věcí kontrolních orgánů sociální demokracie a tam věřím, že se dopátrají relativní pravdy, protože ta relativnost pravdy tady v těch věcech vždycky existuje, ale každopádně je to nešťastné, tento krok, v situaci, kdy vlastně podpora sociální demokracie jde nahoru, pan premiér Paroubek zvyšuje svoji podporu u občanů a teď přijde v podstatě takovýto jakýsi náznak, jakože strana zase je v nějakém vnitřním sporu, to si myslím, že je nešťastné.

Když mluvíte o Jiřím Paroubkovi a jeho rostoucí popularitě. Jednoduchá otázka, Miloš Zeman a Jiří Paroubek, myslíte si, že by oni mohli vytvořit, řekněme, nějaký tandem, který by mohl získat další voliče České straně sociálně demokratické před volbami v roce 2006?

Tak, pokud jde o Jirku Paroubka, tam si myslím, že už ten náznak budoucího lídra do voleb a lídra na premiéra, to si myslím, že se jeví jako velmi reálné a nakonec bylo by to i určitým oživením pro sociální demokracii, protože konečně tady je lídr, který rozhoduje a ví, co chce. A pokud jde o Miloše Zemana, nemyslím si, že by kandidoval například jako lídr kraje nebo něco podobného, ale myslím, že by tady byl prostor napravit chyby z minula, to znamená, aby sociální demokracie měla svého kandidáta na prezidenta, protože přímá volba prezidenta se jeví v současném uspořádání parlamentu jako nereálná.

Chcete tím říci, že by Jiří Paroubek měl v rámci předvolební kampaně představit Miloše Zemana jako kandidáta na příštího prezidenta, že tak by měla vystupovat ČSSD před volbami 2006?

Pokud se na tom sociální demokracie shodne, tak by to mohl být Miloš Zeman. Každopádně bychom měli mít představu o tom, když půjdeme po volbách do nějakých jednání s ostatními stranami, tak bychom měli mít jasnou představu o tom, že v tom období by měla být volba prezidenta, a neměli bychom zase udělat stejnou chybu jako minule, že budeme hledat svého kandidáta na poslední chvíli.

Konstatuje místopředseda ČSSD, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, děkuji, že jste byl hostem Interview BBC, přeji vám hezký zbytek dne do Poslanecké sněmovny a těším se opět někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Zpráva: Důchodová reforma by měla zvyšovat věk odchodu do penze

PRAHA 28. června (ČTK) - Důchodová reforma v Česku by měla počítat se zvyšováním věku pro odchod do penze. Pouhý růst daní a odvodů český penzijní systém nezachrání. Vyplývá to ze závěrečné zprávy expertního týmu, který déle než rok propočítával návrhy reformy jednotlivých politických stran ve sněmovně. Text zprávy dnes ČTK obdržela.

Ideální varianta penzijních změn podle týmu neexistuje. "Neexistuje 'oběd zdarma'. V důchodovém systému a jeho reformě je vždy 'něco za něco'," uvedli experti. Podle nich je nynější soustava zranitelná a riskantní pro občany i stát.

Český důchodový systém by měl bez dluhů vydržet ještě 20 let. Podle týmu to však neznamená, že je dlouhodobě udržitelný. Potřebuje tedy zásadní reformu, pouze úprava parametrů nestačí.

Česká společnost totiž stárne. Lidé nad 60 let tvoří asi pětinu populace. Za 60 let jich bude víc než třetina. Těch, kteří budou pracovat a na penze přispívat, současně ubude. Nepříznivý demografický vývoj by měl vrcholit kolem roku 2050, poté by se měla situace mírně zlepšit a ustálit.

Větší šanci na úspěch mají podle expertů průběžně financované systémy, s nimiž počítají všechny parlamentní politické strany. Ani příchod velkého množství cizinců v budoucnu však nezmění to, že výdaje penzijní soustavy kvůli stárnutí populace značně porostou.

Stabilitu systému lze zvýšit podle expertů růstem daní nebo přesměrováním stávajících daní do penzijní soustavy. Zvýšení ale sníží příjem aktivním generacím, měly by méně peněz. Přesunuté daně by navíc chyběly jinde ve státním rozpočtu.

Reforma by se proto měla podle expertů soustředit na výdaje. Dodávají, že udržitelnost systému zvýší růst věkové hranice pro odchod do penze. Připomínají i prodlužování lidského věku. Doba pobírání důchodu se tedy nezkrátí. Nutné bude zajistit dost míst pro starší osoby na trhu práce.

Stát by měl být také zdrženlivý při valorizacích penzí, odčerpávají peníze ze systému. K poklesu důchodů či ke schodku soustavy by vedlo i zvýšení důchodů lidem s vyššími platy. Snížení míry solidarity by pak část důchodců vehnalo do chudoby.

Expertní tým připomíná, že o podobě reformy musejí rozhodnout politici. Měli by odpovědět na to, jak zajistí udržitelnost systému, rozloží financování penzí, vyřeší mezigenerační nespravedlnosti v placení do systému a stanoví míru solidarity.

Varianta ČSSD počítá s osobními účty. Výše odvodů by se promítla do výše penze. Podle lidoveckého modelu by se lidé mohli rozhodnout, zda státu dají celé odvody, nebo jejich část svěří fondům. Důchod od státu by pak byl nižší. Podobný návrh mají i unionisté, připojištění ale zvyšují. ODS staví na rovném důchodu, kdy by odvody státu klesly. Státní penze by byla pro všechny stejná, a to kolem životního minima. Lidovci a občanští demokraté již začali své návrhy slaďovat. Komunisté by systém neměnili, upravili by jen parametry.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC uvedl, že není přesvědčen o tom, že je nezbytně nutné zvyšovat věk pro odchod do důchodu nad 65 let. "Myslím, že je naopak potřeba pružným způsobem umožnit i dřívější odchod do důchodu o tři až o pět let s tím, že bude přepočten důchod na dobu dožití a bude možná o něco nižší, ale bude možné odejít do důchodu dříve," dodal Škromach. Ministr také odmítl možnost zavedení povinného důchodového připojištění.