Václav Moravec moderátor BBC

Cyril Svoboda ve studiu BBC

Český premiér Jiří Paroubek přesvědčil vedení Komunistické strany Čech a Moravy, aby podpořilo pokračování ratifikace evropské ústavní smlouvy v České republice. Lídři sociálních demokratů a komunistů se v pondělí před půlnocí shodli na tom, že čeští občané by měli o euroústavě rozhodovat v referendu. Tady jsou slova premiéra Jiřího Paroubka.

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Protože si obě dvě strany myslí, že lidové hlasování je ta nejsprávnější cesta, že by právě čeští občané měli rozhodnout o přijetí, nebo nepřijetí evropské ústavy. To, jestli, jestli KSČM má jiný názor k této věci, nežli má sociální demokracie, v tuto chvíli není rozhodující.

Pondělní slova českého premiéra Jiřího Paroubka. Nejen o pokračování ratifikace evropské ústavní smlouvy bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je po čase ministr zahraničí České republiky, místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vítejte, hezký, dobrý den.

Dobrý den, až na to, že nejsem místopředseda KDU-ČSL, protože jsme se toho vzdali, ministři, těch funkcí místopředsedů KDU-ČSL v době krize, tak s touto výjimkou jsem rád, že jsem tady.

Vidíte, ale... A nestanete se jím opět? Budete kandidovat na podzimním sjezdu? Dokonce deník Právo v té souvislosti napsal, že Svoboda či Ambrozek by mohli kandidovat na post předsedy KDU-ČSL. Neláká vás to?

Já určitě budu kandidovat na některou z funkcí KDU-ČSL, ale ještě jsem se definitivně nerozhodl, ještě je čas.

Uvažujete i o kandidatuře na funkci nejvyšší, to znamená, že by se zopakoval volební souboj Kalousek - Svoboda?

Ne, já se k tomu skutečně vyjádřím, až bude příhodný čas. A teď, dnes není.

Máme osmnáct hodin, sedmnáct hodin třicet dvě minuty, to je příhodný čas. Zkuste, prosím pěkně.

Možná, ale až jiný den ve stejný čas.

Ne, pane ministře. Řekněte, kdy, kdy vidíte rámcově možnost, že oznámíte, zda budete kandidovat na předsedu KDU-ČSL?

Ne, ne, neklaďte mi otázku jako kandidovat na předsedu, protože já se nevyjadřuju, na co budu kandidovat, to se nevyjadřuji. Takže chci říci, že takový ten čas vhodný může být třeba září.

Září. V každém případě budete kandidovat na některou z nejvyšších funkcí v KDU-ČSL.

Ano.

Ať pozice místopředsedy či předsedy...

Já jsem...

... specifikovat to budete v září.

Ne, já jsem pevně rozhodnutý být aktivní v KDU-ČSL, takže určitě budu na sjezdu kandidovat a, ale na kterou funkci, to skutečně oznámím, až sám budu mít za to, že to je vhodný čas.

Co především byste teď jako řadový člen KDU-ČSL, jako poslanec KDU-ČSL chtěl změnit v politice KDU-ČSL, že chcete kandidovat na některou z nejvyšších funkcí?

No, a to znova si myslím, že padne-li toto rozhodnutí a s mou kandidaturou, opět, co chci dělat v KDU-ČSL, bych napřed chtěl sdělit našim členům, opravdu to není neochota být sdílný, ale v každém případě to má mít nějaká pravidla, já to nechci...

Teď přemýšlím, zda nemáte s sebou přihlášku, že bych ji podepsal na chvíli, abych byl členem KDU-ČSL a abyste mi sdělil jako členu KDU-ČSL, co byste chtěl změnit, pak bych okamžitě vystoupil z KDU-ČSL v tomto pořadu a tak.

Ano. Byla by, byla by to dobrá skutečnost, kdybyste vstoupil do KDU-ČSL, a potom byste musel vypnout mikrofony, protože posluchači nejsou členové KDU-ČSL. Škoda, je jich, bylo by lépe, kdyby jich bylo víc. Ale škoda.

Ano, očekávám, že se ozvou dotčení posluchači, kteří jsou členy KDU-ČSL, že jim nechcete sdělit, co byste změnil v KDU-ČSL, když hodláte kandidovat na nejvyšší funkci, ale... na jednu z nejvyšších funkcí, ale na kterou, oznámíte až v září. Tak to je?

Ano, přesně tak, takhle to bude. Také je důležité, aby KDU-ČSL jako strana byla úspěšná, aby byla úspěšná ve volbách, aby byla také stranou, která je způsobilá být koaliční stranou, aby byl také zájem ostatních stran s naší KDU-ČSL koalici vytvářet, to jsou všechno velké úkoly, které jsou před námi přede všemi a tady si myslím, že...

Myslíte si, že koaliční krize ublížila KDU-ČSL, vystupování KDU-ČSL v koaliční krizi, v majetkové aféře Stanislava Grosse, podle vašeho názoru, Cyrila Svobody, KDU-ČSL ublížila?

Tak to, co podle mě nám ne úplně neprospělo a co nám neprospělo, je jediná skutečnost, a to je, že musíme velmi jasně ukázat teď, a já jsem přesvědčen, že se nám společným úsilím všech podaří přesvědčit, že jsme solidní koaliční partner, protože došlo k jisté deformaci, deformaci pohledu na KDU-ČSL, protože KDU-ČSL je solidní partner, takže...

Myslíte si, že jste podle vašeho pohledu, že se KDU-ČSL v té krizi dostatečně nechovala jako solidní partner?

Ne, já říkám, že my jsme solidní partner, ale došlo k deformaci pohledu na, na, na naši stranu, protože několikrát zazněly různé výroky na toto téma, a proto máme tento čas a já jsem přesvědčen, že společným úsilím všichni využijeme tak, abychom přesvědčili o tom, co je pravda, a že KDU-ČSL je solidní partner.

Jak můžete přesvědčit, že jste solidní partner, kterými konkrétními kroky?

Tak to se přesvědčí občané atmosférou celkovou, schopností dohodnout se a samozřejmě také schopností komunikovat s našimi partnery v koalici a hledání společných cílů, tak jít tam, kde to je možné, po společné cestě. Takže tohle to svědčí o tom, že existuje partnerství, a to myslím, že je úkol, který je před všemi, kteří vedou KDU-ČSL, to není speciální úkol pro Cyrila Svobodu nebo pro kohokoliv jiného, to je společný úkol.

Že jsem vás omylem v úvodu označil místopředsedou KDU-ČSL, tak pojďme k hlavnímu tématu našeho rozhovoru, a to je zahraniční politika. Začnu citátem slov lucemburského premiéra Jeana-Claude Junckera, jehož země v tomto pololetí předsedá Evropské unii. Cituji doslova: "Evropa je v hluboké krizi." Konec citátu. Dovedete jako ministr zahraničí odhadnout, v co vyústí hluboká krize Evropské unie?

Já jsem, mám velké porozumění pro to, co Jean-Claude Juncker řekl, ale nesouhlasím s ním. Protože to bylo velmi těžké. To není krize Evropské unie, to, co prožíváme, je krize způsobu financování Evropské unie. To je výsledek onoho summitu. A druhý velký problém je podle mého názoru způsob komunikace Evropské unie vůči občanům. Podle...

Počkejte, a tyto dvě roviny není možné označit do toho sousloví, které... nebo do té věty, kterou Juncker prohlásil, "Evropa je v hluboké krizi"? Krize financování, krize z neodkomunikovaného rozšíření pravděpodobně?

Ano, ale není to krize toho společenství jakožto takového. To společenství má životaschopnost být, být nadále klíčovým společenstvím na světové scéně. Já si myslím, že problém Evropské unie je obecně v tom, že si v minulosti, a to proto, že mnoho lídrů, evropských lídrů je zahleděno do přítomného okamžiku, aby vyhráli příští volby, tak že si Evropská unie nasadila příliš ambiciózní cíle a chce všechno řešit skokově a lidé se ptají: "Kde je ten výsledek? Říkáte, že chcete být největším a nejúspěšnějším trhem vedle Spojených států." A lidé se ptají: "Kde to je, ten výsledek? Říkáte, že řešíte problémy v Íránu s jaderným programem," abychom vzali nějakou otázku zahraničněpolitickou, a mohou se zeptat: "Kde je výsledek?" Takže podle mého názoru by slušelo Evropské unii se vrátit k tomu, co kdysi říkal Romano Prodi, že se má jít step by step nebo chepter by chepter. Že se má jít skutečně k cílům, které jsou dosažitelné, a budovat tu cestu k těm velkým cílům, nedávat si na začátku ty veliké cíle, o kterých se mluví v těch všech dokumentech, protože ty cíle se nenaplní a z toho vzniká zklamání občanů, protože očekávají příliš mnoho, a výsledky nejsou takové.

Chcete tím říci, že Evropská unie jako uskupení se chytila do pasti svých vlastních přehnaných ambicí?

Já bych řekl přesněji, že to byla, že to je politická elita, která dnes velí Evropské unii. Že všichni chtějí být, nebýt v konfliktu s žádnou skupinou ve, ve svých zemích, každý chce uspět v těch příštích volbách a samozřejmě proto říká, co všechno ta Evropská unie zvládá, jak úžasně je připravena pro ty největší a nejambicióznější cíle a tato, tato, řekněme, krize, kterou procházíme, tak ta nám říká: "Prosím vás, chce to sebereflexi, nahlédněte na sebe, nahlédněte na to, jak vás vnímají občané, a pokračujte dál tak, jak naše síly stačí, a budujme to dlouhodobě. Nedělejme cíle příliš vysoké, příliš vzdálené, ke kterým vede /nesrozumitelné/ cesta."

Dovolte, abych opět citoval, tentokrát prezidenta Václava Klause z rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES, ve kterém tvrdí, že krize Evropské unie nenastala v souvislosti s ratifikací evropské ústavní smlouvy a nedohodou na rozpočtu Evropské unie na roky 2007 až 2013. Teď cituji slova prezidenta Václava Klause: "Dávno existuje a je tu krize jedné dávno přežilé a pouze uměle udržované koncepce Evropské unie." Nakolik je podle vás namístě mluvit o zásadní proměně koncepce Evropské unie na pozadí toho, co se děje?

Já bych musel především dobře rozumět té větě, o které pan prezident Václav Klaus mluví, protože Evropská unie musí splňovat podle mého názoru dva procesy, aby byla životaschopná. Dva procesy. Jeden proces je integrace, a to politická integrace taktéž. A druhý proces je proces, schopnost rozšiřovat se. Ty dva procesy někdy na sebe narážejí, někdy se ten či onen proces dostává do krize, ale musí oba dva pokračovat. Já mám obavu, že pan prezident Klaus je proti té politické integraci, on je zastáncem pouze ekonomické integrace, to znamená volného trhu, ale ne té politické integrace, kdežto dá zastávám dlouhodobě koncepci, že Evropská unie musí mít svojí politickou integraci. Může se ptát, jestli nepředběhla moc rychle ve své ambicióznosti ona politická integrace, ale musí...

Vy si myslíte, že ano, když si kladete tu otázku?

Já, když čtu tu Lisabonskou strategii a některé dokumenty, kde, kde vidíte, že právě politická elita Evropské unie se tam celá chtěla vidět, španělští socialisté tam chtěli mít více sociálna, některé země konzervativní tam chtěly více, více soutěživosti a liberálna, a když se ty dokumenty dávají dohromady tak, aby se jakoby všichni byli spokojeni, tak to vede samozřejmě k tomu, že ty dokumenty jsou potom buď moc vágní, anebo příliš jakoby vzdálené od reality. Proto jsem zastáncem toho, že do budoucna by evropské instituce měly mít výrazně menší počet lidí. Já, podle mě by třeba Evropská komise mohla mít, já nevím, dvanáct, třináct členů.

A mělo by tedy dojít k redukci podle vašeho názoru, aby lidé Evropské unii více rozuměli, více se přiblížila Unie například redukci?

Jestli můžu dokončit tu myšlenku...

Ano.

Ta redukce, já tím nemyslím nutně jako podmínku pouze redukci, ale to, aby žádný stát neměl nárok na svého komisaře. Aby předseda Evropské komise byl s dlouhodobějším mandátem, aby předseda Evropské rady byl s dlouhodobým mandátem a byl to placený člověk v této funkci, protože dokud Juncker, například, abychom si vzali příklad, není platící, dokud je předsedou Evropské rady, zároveň premiér, tak sleduje dva cíle - neztratit pozici doma, a zároveň sledovat zájmy celé Evropské unie. Proto si myslím, že budeme muset mít odvahu jít k těmto krokům, protože dlouhodobý výkon profesionálních lidí v těch funkcích evropských nám prospěje. Takže jsem zastáncem toho, že bychom měli jít touto cestou. Bude to... /souzvuk hlasů/.

Bude toto teď prosazovat Česká republika při dalších jednáních, kam dál v rámci Evropské unie a jak se poučit z té krize?

Tak já si, v tomto jsem trochu skeptický, protože nedokážu si představit a myslím si, že by to byla i chyba, teď přepisovat celou evropskou ústavní smlouvu. To bychom se dostali někam, kdoví kam, a jenom bychom se znova jako dostali do komplikovaného stavu. Ale Evropská...

To znamená, že teď jste popisoval spíš snílkovské plány.

Ale Evropská..., ale ne, Evropská unie, v té evropské ústavní smlouvě se počítá například s redukcí, když jsme si vzali jako příklad Evropskou komisi, s redukcí počtu komisařů. Já si myslím, že cesta ven je velmi rychle pracovat na novém dokumentu, ale ne nutně, aby byl schválen teď během nejbližší doby jednoho, dvou let, protože to bude chvilku trvat a bude to trochu bolestivé. Ale dlouhodobě jsem přesvědčen o tom, že se musí jít touto větší efektivitou.

Počkejte, to znamená, že by se ratifikoval stávající dokument, a jste pro to, aby se začala psát nová evropská ústavní smlouva?

Já se... ano. Já jsme přesvědčen o tom, že ten, že ten stávající text je kompromis, který je kompromis dnes jediný možný, a říci, že teď se vrátíme pouze k Nice, to znamená pouze k tomu, co dnes platí, a tady budeme takto fungovat po rozšíření na dvacet sedm členských států, to znamená po přijetí Bulharska a Rumunska, tak pro mě to je velmi komplikované. Nicméně, nicméně zkušenosti máme, nám ukazuje, že Evropská unie by měla se zamyslet nad takovou jakousi sebereflexí. Není to otázka, že by smlouva byla napsaná úplně špatně nebo že by nebyla přijatelná, ale, ale premiér Blair vlastně řekl: "Je potřeba připravit Evropskou unii pro jednadvacáté století." A já jsem o tom dlouhodobě přesvědčen, že z hlediska toho financování má v zásadě pravdu, i když žádná revoluce, bude to jenom posun směrem k britské pozici, ta, ten budoucí rozpočet, tak stejně tak je potřeba s jistou odvahou mluvit o těch institucionálních otázkách.

Pojďme, pane ministře zahraničí, rozebrat podrobněji teď obě dvě roviny. Jednou z příčin oné podle některých prohlubující se krize Evropské unie je nedohoda o rozpočtovém rámci Evropské unie na roky 2007 až 2013. Považujete za reálné, aby k dohodě na rozpočtovém rámci došlo za britského předsednictví, tedy do konce roku? Odpověď ano, nebo ne.

Tak je to možné.

Otázka zněla: Je to reálné?

Reálné... víte...

To, že něco je možné, možné je všechno dnes už.

Víte, a tuto otázku mi položte ve chvíli, až uvidím první návrh britského předsednictví. Potom odhadnu, zda to je reálné, nebo není, protože zatím žádný návrh není. Jak mám říci, že to bude...

Tony Blair ale něco zásadního řekl.

Ano.

"Jsme ochotni vzdát se rabatu, ale je zapotřebí napravit deformaci na výdajových stránkách."

Ano. Já jsem taky četl jeho projev v dolní... teda ve sněmovně ve Velké Británii. Takže znám ten text. Ano, to je pravda. Ale to pořád ještě potvrzuje moje slova. Zatím ten obecný přístup, obecný přístup říká: "Peníze mají jít spíše do moderních technologií, vědy, výzkumu, vzdělání." Já říkám: "Ano, ale musíme mít k tomu všichni rovný přístup, i nové členské země." A znamená to, že se musí zmenšit výdaje na společnou zemědělskou politiku, kam se...

Počkejte. Předpokládám ale, že vy jste politický realista.

Ano.

Víte, jak by to byla, v těch obecných tezích Tonyho Blaira, jak by to byla zásadní reforma oproti tomu stávajícímu?

Tak. Dobře. Abych byl, aby tady jste mě zase nezkoušel za pár měsíců, tak řeknu, že to je reálnější za předsednictví rakouského.

Tedy očekáváte, že...

Následujícího. Abyste se mě zase v září neptal, tak vám říkám, že to je reálnější až za rakouského předsednictví.

To se mi líbí, jak umím otrávit politiky, že raději...

Ale ne, mě jste neotrávil, jenom jsem si řekl, že je dobré vám radši odpovědět takto, protože byste zase měřil ten čas a...

Ano. Já velmi rád měřím čas.

Ano.

Poslanecká sněmovna před jednáním Evropské rady přerušila jednání o rozpočtovém rámci Evropské unie na léta 2007 až 2013. Vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka k českému postoji v Poslanecké sněmovně uvedl:

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): V této souvislosti je však nutné si uvědomit, že je potřeba nalézt takové celkové řešení, které bude politicky akceptovatelné pro všechny státy, to znamená i pro státy, které jsou v pozici výrazných čistých plátců do rozpočtu Evropské unie. Cílem České republiky je v této souvislosti tedy takové řešení, které by, pokud možno, ukončilo všechny korekce nejpozději do roku 2013, to znamená do konce období definovaného v této finanční perspektivě.

Konstatoval před týdnem v Poslanecké sněmovně vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka. Narážel na britský rabat. Pochopil jsem správně už z vašich vyřčených slov, že se pozice České republiky přiblíží k pozici britské při vyjednávání o novém rozpočtovém výhledu?

Moje odpověď je, že, že si myslím, že, že ano, že se bude blížit k tomu, co Velká Británie prezentovala, protože i já si myslím, že mají peníze jít především do vědy, výzkumu, vzdělání, moderních technologií a podobně za předpokladu, opakuji, že k tomu budou mít rovný přístup i země nové, že to nebude dáno v nějakém principu výlučnosti a že by si tyto peníze zůstaly jenom ve starých členských zemích. Nicméně druhá oblast, kde tam peníze musí jít, je takzvaná koheze, protože Evropská unie přijala deset členských států, kde jsou chudé regiony, třeba Polsko má pět nejchudších regionů Evropské unie. Takže příspěvky na srovnávání těchto, těchto rozdílů jsou zapotřebí, to není žádná charita, v tom se tedy, myslím, pan Nečas hrubě mýlil, když, někde jsem slyšel výroky o tom, jak Evropská unie jenom brání svoje nacionální zájmy a myslím, že to jako je nepochopená věci. To není charita, ale Evropská unie musí srovnávat s jejím vitálním zájmem, srovnávat rozdíly mezi regiony, protože potom se volně pohybuje, pohybují osoby, služby a kapitál. To je společný zájem.

Vy jste řekl jasné slovo, že podle vašeho názoru je realističtější, aby rozpočtový výhled a dohoda o rozpočtovém rámci Evropské unie byla uzavřena až za rakouského předsednictví, tedy do června roku 2006, a...

To je taky konečný termín, kdy už se to musí ukončit.

To znamená, že je asi poměrně optimistická varianta ono uzavření za britského předsednictví a naznačil jste, že Česká republika se pravděpodobně přikloní k té britské pozici a návrhu s tím, že budou muset být splněny tyto podmínky, které jste zmiňoval, rovnost.

Ano, říkal jsem... ano, rovnost.

Pojďme otevřít druhé téma - evropská ústavní smlouva, byť jste už také svoji představu částečně naznačil. Nejpozději v polovině července vláda posoudí novou koncepci informační kampaně o Evropské unii, která se zaměří vedle evropské ústavní smlouvy nově i na řadu dalších témat. Má být levnější, a to až o polovinu.

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Jinak jsem už před určitým časem hovořil s komisařkou Evropské unie Wallströmovou s tím, že by určitou část peněz na to mohla dát také Evropská unie.

Tvrdí premiér Jiří Paroubek, podle něj bude kampaň obecnější, nemá se vztahovat pouze na problematiku evropské ústavní smlouvy a premiér k tématům oné kampaně ještě říká:

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Co přineslo členství v Evropské unii, dále téma euroústava, téma, téma Schengen, téma vstup republiky do Evropské měnové unie, čerpání fondů z Evropské unie, strukturálních fondů, české předsednictví Evropské unie, Evropská unie do škol.

Vyjmenovává témata premiér Jiří Paroubek. Kdy by podle názoru ministra zahraničí České republiky Cyrila Svobody, hosta Interview BBC, měla ta kampaň začít, když bude jiná?

Tak pan předseda vlády slíbil, že předloží vládě tu koncepci, můj odhad je do čtrnácti dnů, já také předpokládám, že to projde nějakým připomínkovým řízením a určitě koalice si bude muset na to sednout a podívat, aby v tom byla shoda celé koalice, takže já tak odhaduju do měsíce, že by měla být ta koncepce připravena a...

Kdy si myslíte, že by bylo vhodné, aby ta kampaň začala?

Komunikovat Evropskou unii máme pořád, to není něco, co včera skončilo a má pozítří začít, to je úkol, který máme pořád, a já bych...

Tak proč se bude startovat nová informační kampaň?

No, protože jsou některá velká témata, která, která jsou před námi, ale já bych také velmi uvítal, kdyby všichni, i členové vlády, psali články a vystupovali, co, já nevím, přináší Evropská unie, já nevím, v oblasti zemědělství, v oblasti školství, v oblasti spravedlnosti a tak dále. Bylo by to dobré, kdybychom všichni byli mnohem aktivnější, to nezachrání žádná kampaň a žádná... /souzvuk hlasů/.

Myslíte si, že ta částka čtyřiceti až šedesáti milionů, o které se mluví, v letošním roce mělo jít podle toho původního plánu zhruba osmdesát milionů, to znamená, že možná i snížení té částky o polovinu je krokem dobrým?

Víte, než špatnou komunikaci zadarmo, to je lepší dobrou komunikaci za nějaké peníze. Já vám teď neřeknu, jakou to má mít cenu, nejsem přes to teď expert a taky jsem neviděl tu koncepci, důležité je, aby, a to řeknu, co je důležité, aby se to nebylo zneužito, aby se to nestalo nějakým volebním táhlem, aby se to nestalo majetkem třeba jedné politické strany nebo nějaké části politického spektra, aby se to nebylo zneužito k jinýmu účelu, než ke komunikaci evropských témat. Bude-li to takto, tak si myslím, že je potřeba na to i vynaložit peníze, třeba ta Evropská unie do škol. Já chodím ve školách, já jsem, byl jsem překvapen, jak v některých školách je úžasná znalost Evropské unie, například jsem byl v Litoměřicích, kde jsem byl mimořádně překvapen jako hlubokou znalostí problému, ale jsou školy, které radši teď nebudu jmenovat, kde zírám a mám pocit, že kromě několika přečtených článků v novinách ti studenti o Evropské unii nevědí vůbec nic, rozdíly jsou velmi, velmi markantní a taktéž jsem velmi rád, že pochválím zrovna to litoměřické gymnázium, kde jsem teda byl mimořádně potěšen.

Premiér zahájil sérii konzultací s opozicí, aby ratifikační proces evropské ústavní smlouvy v České republice pokračoval, naposledy v pondělí před půlnocí získal pro tuto myšlenku podporu KSČM, což potvrdil jak premiér Jiří Paroubek, tak předseda KSČM Miroslav Grebeníček.

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): My jsme hovořili o přípravě zákona o lidovém hlasování, o referendu, o možnostech, jak zajistit přijetí tohoto zákona, protože si obě dvě strany myslí, že lidové hlasování je ta nejsprávnější cesta a že by právě čeští občané měli rozhodnout o přijetí, nebo nepřijetí evropské ústavy. To, jestli, jestli KSČM má jiný názor k této věci, nežli má sociální demokracie, v tuto chvíli není rozhodující.

Miroslav GREBENÍČEK (zvukový záznam): Ano, naprostá shoda je v tom, že chceme věci posuzovat prostřednictvím referenda. Kéž by se podařilo přijmout buď tedy zákon obecný, anebo alespoň jednorázový. To odpovídá skutečnosti.

Doplnil premiéra Jiřího Paroubka předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Opoziční ODS, bez jejíž podpory se v Senátu žádná ratifikace nemůže uskutečnit, ať už formou... Co kroutíte hlavou?

No, právě si myslím, že ta dohoda je k ničemu, protože s KSČM maximálně schválíme ten návrh ve sněmovně, to vsjo. Protože v Senátu jsou pouze tři komunisti, takže tam snad nejsou moc platní.

To znamená, že také si myslíte, že ta dohoda je opravdu zbytečná?

Ne, tak je to politický projev vůle, ale, ale my potřebujeme kvalifikovanou většinu v obou dvou komorách parlamentu na jakékoliv řešení. Bez ODS, bez ODS...

A vy jste, vy jste teďko připraven... promiňte. A vy jste teď připraven na to jako ministr zahraničí, že oznámíte členským státům nebo partnerům v Evropské unii, že v České republice je ratifikační proces zablokován? Kvůli ODS.

To jim nemusím oznamovat, to oni všichni vědí.

To znamená, že ratifikační proces je v České republice zablokován?

Proto... proto si myslím, že je správné, pokud referendum, tak v den voleb, anebo po volbách, aby tu odpovědnost měla nová politická elita, která o tom má rozhodnout.

To znamená spíš po volbách, než v den voleb.

Nebo, nebo může, může být spojený s volbami, to si dokážu představit, že zůstane volebním tématem, tomu rozumím a to si dokážu představit, ale dříve než v den voleb to nemá smysl a musí nést odpovědnost úplně všichni, to, všechny politické strany, takže to dá také šanci, nalézt řešení. Teď ho nevidím a samozřejmě dohoda s Komunistickou stranou Čech a Moravy má jediné kouzlo - že se to podaří v Poslanecké sněmovně a tam to, ten proces, končí.

Polský prezident Aleksander Kwasniewski oznámil, že referendum o evropské ústavní smlouvě se nebude konat začátkem října společně s prezidentskými volbami. Odkládá se naneurčito. Vy si myslíte, že je opravdu ještě reálné, aby ratifikační proces... Zvedáte prst, chcete dodat něco k Aleksanderu Kwasniewskému a odkladu polského referenda naneurčito?

Chci říci, že situace se odblokuje ve chvíli, kdy bude naděje, že Francie a Holandsko změní názor, a to bude podle mě až po volbách v roce 2007.

A není reálné odblokování dříve, kdy se Evropská rada dohodne na tom, že: "Pojďme neratifikovat tento text, pojďme opravdu souběžně pracovat na novém textu a ten podrobme celé ratifikaci celé pětadvacítky?"

Budu rád, když se to pohne jakýmkoli způsobem, ale já jsem na radě seděl takhle vedle Jacquese Chiraca, takhle seděl vedle mě, tak jsem se ho zeptal: "Pane prezidente, a jak to bude ve Francii?" A on řekl: "Francouzský lid rozhodl teď v referendu."

Ano, on rozhodoval právě o té současné evropské ústavní smlouvě.

Ano.

Proto se ptám, zda by nebylo reálnější...

Určitě by...

... opravdu, když vy si myslíte, že by se mělo okamžitě, nebo kdy by se mělo, podle vašeho názoru měl rozběhnout proces psaní nové evropské ústavní smlouvy?

Řekli jsme si v Evropské radě, že se sejdeme nejpozději do června příštího roku. Potřebujeme teď ten čas trošku na rozmyšlenou. To není tak, abychom během čtrnácti dnů znali okamžité řešení tohoto problému. Potřebujeme víc času a podle mnoho názorů je teď pár měsíců na promyšlení celé situace a nejpozději v červnu 2006 budeme vědět, jak dál.

Vy si myslíte a budete se vy jako ministr zahraničí snažit o to, aby Česká republika začala prosazovat práci na novém textu?

Ne. Já si myslím, že dokud je šance, ratifikovat tento text, tak že máme jít touto cestou a právě nesouhlasím s tím, co říká ODS, že ta, že ten proces je mrtvý a že už nemá smysl se do něj angažovat. Tento názor v evropských, v evropských institucích, a myslím tím i premiéry jednotlivých zemí, nesdílí nikdo. Ale to neznamená, že ta situace je jednoduchá, proto potřebujeme ten čas si věci zvážit. Platí české pravidlo - dvakrát měř, jednou řež.

Co sdělíte vy Poslanecké sněmovně, která nyní má, řekněme, pozastavený bod, ať už projednávání evropské ústavní smlouvy nebo ratifikaci evropské ústavní smlouvy v České republice, ale i rozpočtový výhled? Jaké očekáváte, že poslanecké, Poslanecká sněmovna ve čtvrtek přijme stanovisko v té věci?

To bude záležet na opozici. Tak my pravdivě popíšeme situaci, jak, jaká je, také jasně řekneme, že ten budoucí finanční výhled je výhled, kde budeme hledět k tomu, jaký bude návrh také Velké Británie, takže to jsem tady před chvílí řekl. To, co jsem řekl k evropské ústavní smlouvě, tak mohu kdykoliv znova zopakovat. Uvidíme, jaké bude přijato usnesení, záleží také na tom, jak se vysloví ostatní, všechno to...

Z toho, co jasně říkáte, je podle vás nereálné, aby se situace kolem evropské ústavní smlouvy v České republice odblokovala před volbami 2006?

Já to vidím jako velmi, velmi nepravděpodobné. Zázraky se dějí, víte, ale jsme daleko od Lourdes, takže nevím, jestli se něco takového tady stane.

Mluvili jsme s českým ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou. Děkuji, že jste do BBC přišel, někdy v blízké době se těším opět na shledanou.

S velkým potěšením, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Svoboda: ČR se přikloní k britským představám

Právo, 22. 6. 2005, strana: 16 - Pro pokračování ratifikace nynější podoby evropské ústavy se včera vyslovil ministr zahraničí Cyril Svoboda. V rozhovoru pro českou BBC ale zároveň řekl, že by se mělo začít pracovat na novém dokumentu. ČR se podle něj asi přikloní k britské představě rozpočtu EU počítající s více penězi do výzkumu a vývoje vyspělých technologií. S tím ale, že k nim budou mít přístup i nové členské země. Pokrok však očekává až za rakouského předsednictví. Svoboda naznačil, že politická elita EU doplatila na příliš ambiciózní cíle. "Pokračujme tak, na co síly stačí," zdůraznil.