Václav Moravec moderátor BBC

Zdeněk Tůma ve studiu BBC

Bankovní poplatky jsou v České republice příliš vysoké, proto je zapotřebí zpřísnit zákony a banky více regulovat, domnívá se české ministerstvo financí. Centrální banka ovšem větší regulaci odmítá. Na bankovním trhu v České republice je prý dostatečná konkurence, tvrdí mluvčí České národní banky Pavel Zubek.

PAVEL ZUBEK (zvukový záznam): Česká národní banka je toho názoru, že na bankovním trhu je konkurence a nemyslíme si, že regulaci, kterou navrhuje ministerstvo financí, že to je cesta, kterou tu konkurenci na tom trhu podpořit.

Možné zpřísnění zákona a větší regulace bankovních poplatků je jedním ze sporných témat mezi Českou národní bankou a vládou. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku, pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je guvernér České národní banky, Zdeněk Tůma, vítejte po půlroce v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Vy působíte na veřejnosti dojmem, že jste muž, který nedává najevo své emoce. Existuje něco, co vás jako guvernéra centrální banky, lidově řečeno, dovede zvednout ze židle?

Asi by se něco našlo, ale, pokud se to stane, tak to nepovažuji za něco, čím bych se chtěl chlubit.

Přece jenom řekněte nějaký poslední příklad.

Tak to není zase tak často, abych teď byl schopen si vzpomenout na poslední příklad.

Dopis premiéra Jiřího Paroubka to není, když čtete jeden a půl stránky dopisu?

Ne, to rozhodně není.

Ve kterém se například píše, že Česká národní banka, protože jste mužem, guvernérem, který dává poměrně často najevo nezávislost centrální banky na politické reprezentaci, tedy politickou nezávislost vaší instituce a v dopise premiér napíše "podobné politické kritiky ze strany České národní banky". To vás nenadzvedne?

Tak za prvé, vzhledem k tomu, že oba ten dopis máme před sebou, tak vidíme, že to politické je tam v uvozovkách, takže je otázka, jak to pan premiér myslel. Za druhé, když se podíváme na dopis jako celek, tak nesmíme pominout fakt, že premiér v dopise oceňuje práci, kterou dělá centrální banka, takže má to i své pozitivní rysy. Druhá věc, která je podstatná, že otevírá otázku, která je svým způsobem legitimní, to znamená, kde je hranice komunikace mezi centrální bankou a vládou. Samozřejmě, že centrální banka má svůj mandát vymezen, stejně tak jako ho má vymezen vláda. Neměly by si vzájemně vstupovat do těchto oblastí. Já bych rozhodně nerad slyšel, kdyby centrální banka, kdyby pardon vláda, což se v minulosti občas také stalo a naštěstí ne příliš často, když vláda anebo její představitelé říkali, že máme snižovat úrokové sazby. Zatím jsem neslyšel, že bychom je měli zvyšovat z jejich strany. Ale myslím, že tady se to podařilo skutečně v posledních letech nastavit celkem dobře, takže tyto komentáře neslýcháme. Stejně tak my se také držíme toho, že respektujeme mandát vlády a nezpochybňujeme její rozhodnutí.

Vy osobně myslíte si, že tím dopisem premiér Jiří Paroubek svým způsobem mohl překročit jistou mez ve vztahu k národní bance a dopustil se kritiky, kterou nepovažujete za oprávněnou?

Tak on to vidí opačně evidentně. On se domnívá, že tu mez jsme překročili my. A tuhle tu mez jako nemáte jednoznačně definovanou. Vymezení mandátu a zákon je jedna věc a to, jestli můžu říct něco o fiskální politice je věc druhá a do jaké míry můžu komentovat fiskální politiku, která je samozřejmě mandátem vlády, takže to je to, kam směřuje.

Pane guvernére, vy se snažíte, promiňte, vy se snažíte ten dopis interpretovat jeho obsah, alespoň tak ho vykládáte poměrně diplomaticky, že se vás nedotknul a podobně. Premiér Jiří Paroubek před týdnem v tomto pořadu na adresu centrální banky a bankovních členů nebo členů bankovní rady pronesl i tato slova.

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Některá vyjádření některých představitelů České národní banky mě v poslední době začal znepokojovat. Pan Hollmann, který hovoří o tom, že by Česká republika neměla přijmout euro, pan Niedermayer, který vystupuje v denním tisku s určitými prohlášeními proti hospodářské politice vlády, myslím si, že to nemá obdoby v jiné zemi, aby takovýmto způsobem někdo z bankovní rady takhle vystupoval.

Konstatoval před týdnem premiér Jiří Paroubek. "Nemá to obdoby v jiné zemi," říká premiér, je rozzloben.

On říká znepokojen, abychom byli přesní, takže to je otázka, jestli ho to nazvedlo a jak vy se tady snažíte podsunout mě, jestli mě to nazvedlo nebo ne, tak otázka je, jestli chceme mít po argumentech nebo diskutovat, jestli ho to nazvedlo pana premiéra a jestli ho jeho dopis pro změnu nazvedl mě.

Je důvod podle vašeho názoru k vystoupení členů bankovní rady nebo na základě vystoupení některých členů bankovní rady, taková reakce, aby premiér byl znepokojen?

Teď mi dovolte říct tři věci. Za prvé, říkám, ta otázka je legitimní, kde skutečně končí mandát centrální banky a jak dalece se může vyjadřovat k věcem, které jdou za jakoby její zákonnou působnost z hlediska cenové stability. Pokud se ovšem zamyslíme nad tím, co to znamená, tak nelze se dívat pouze na cenovou stabilitu, aniž bychom byli schopni vyhodnotit ekonomický vývoj jako celek. Takže jako logicky musíme se být schopni vyjádřit i k jiným věcem a v té obecné úrovni a třeba se k tomu ještě vrátíme, k tomu patří i fiskální politika a případně další hospodářské politiky, takže to je jedna důležitá věc. Za druhé to, co říká pan premiér, že to nemá obdoby, samozřejmě má. Má obdoby, jak to, že to vyjadřování centrální banky je intenzivnější, extenzivnější, tak ten opačný protipól. Jsou země, kde jakoby to rozdělení je ještě striktnější než u nás. Přitom já se domnívám, že ta situace u nás je poměrně vyvážená a že ten respekt je vzájemný, ale jsou země, kde to vyjadřování centrální banky je poměrně intenzivní. Podíváme-li se na Evropskou centrální banku, která uznávám, že je specifická, protože nemá jasný jakoby národního partnera, má nicméně proti sobě pravidelná setkání ministrů financí, radu takzvanou Ekofin a Evropská centrální banka se poměrně často vyjadřuje k tomu, jaké strukturální reformy je potřeba udělat. Ale tady je teď klíčový moment, žádná centrální banka na světě neříká vládě, co přesně má dělat. Jsou věci, které jsou skutečně politicky determinované a my nikdy vládě nebudeme říkat, jak má provést daňovou reformu, jak má restrukturalizovat veřejné finance.

Ale můžete kritizovat daňovou reformu, což jste například vy učinil v rozhovoru pro agenturu /nesrozumitelné/.

To jsem neučinil. Ten dotaz tam byl trošku jiný. Já jsem byl dotázán, co si myslím o tom, co bylo projednáno na vládě a já jsem řekl, že nelze očekávat žádný dramatický impuls pro ekonomický růst, že, pokud je mi známo, tak vláda směřovala zejména k tomu, aby ekonomika a trh práce byl flexibilnější v těch nižších příjmových skupinách.

A měl jste dodat, alespoň z parafráze, že plán zkomplikuje rozpočtové vyhlídky, což je hlavní překážka na cestě České republiky.

A já jsem řekl, že, pokud uvažuji o snížení daňových příjmů, musím také uvažovat, kde potom snížím výdaje. A pokud by to byla jedna ta strana mince, tak to samozřejmě z definice bude komplikovat vyrovnanost veřejných financí.

A vy si myslíte, že je na místě, aby guvernér centrální banky vyjadřoval tyto obavy v souvislosti s daňovou reformou?

To se domnívám, že na místě, je, protože, když se podíváte na naše záznamy z měnových jednání, tak mnohokrát najdete vyjádření do oblasti fiskální politiky a jako, podívejte se na to z toho pohledu, že pro makroekonomickou stabilitu je určitý mix měnové a fiskální politiky jednou z naprosto zásadních věcí, takže je pro nás velmi důležité vědět, jak se budou vyvíjet veřejné finance. Proto jsme v poslední době konstatovali a já jsem konstatoval a říkali jsme, máme to i v tom záznamu z jednání bankovní rady, že předvídatelnost veřejných financí se zhoršila, a to je opakovaně. Prostě, když se podívám na čísla, tak není možné mi vytýkat, že konstatuji, že vláda v posledních letech dopadla výrazně jinak, než sama plánovala a ještě blízko před koncem roku nevěděla, jak přesně dopadne. Tak, jestliže počítám s tím, že měnová politika bude mírně expanzivní nebo zhruba neutrální, a potom je poměrně významně restriktivní, tak sice jsem rád, ale je to úplně jiný výsledek, než vláda říká.

K tomu se záhy, pane guvernére, dostaneme.

A ještě jednu větičku tady k tomu. A toto vytváří obtížnou předvídatelnost, protože jako minule, když už jsme u toho fiskálu, jsme dopadli velmi dobře a my teď nevíme, jak dalece vláda bude chtít držet to, co se podařilo dosáhnout v minulém roce, anebo připustí fiskální expanzi, pokud by se chtěla vrátit na původní /nesrozumitelné/ to znamená významnou expanzi a to si troufám tvrdit, že to určitě není dobře a jako nevidím nic špatného na tom, abych toto konstatoval. To není žádný politický výrok. To je prostě obecné konstatování.

Odmítáte tedy, kdyby premiér myslel tu větu, řekněme, v menší nadsázce, odmítáte, že kritika ze strany některých členů bankovní rady je politicky motivovaná?

To odmítám a myslím si, že naopak v tomto my jsme velmi striktně dbali na to, abychom nevstupovali do mandátu vlády a zejména tam, kde je politicky determinován. Takže tady určitě naše snaha držet se, jak se říká, svého kopyta je velmi silná.

Před námi je dopis Jiřího Paroubka. Už jste Jiřímu Paroubkovi odpověděl?

Dnes odpoledne jsem mu poslal dopis.

Bude ten dopis veřejný, když dopis premiéra je veřejným dopisem?

Nebude veřejný. Já nemám problém říct takové ty hlavní argumenty, které používám. Nicméně můj osobní názor je takový, že pokud někomu posílám dopis a neposílám ho jako otevřený dopis, tak je to prostě dopis tomu adresátovi, a tudíž nevidím důvod, proč bych ho měl zveřejnit.

Jeden z výroků, které popudily premiéra Jiřího Paroubka, pronesl 9. června v Interview BBC viceguvernér centrální banky Luděk Niedermayer, když mluvil o přeregulovaném ekonomickém prostředí v České republice.

LUDĚK NIEDERMAYER (zvukový záznam): Na domácí stránce, já už to komentuji delší dobu, mám pocit, že ne všechno, co tady probíhá, jde právě tím správným směrem a je otázka, ve kterém momentu by mohlo dojít k tomu, že za to do určité míry zaplatíme. Mluvím spíš o působení státu na ekonomiku. Často mluvím o poměrně vysoké regulaci, o vysokém zdanění a tak dále.

Konstatoval 9. června v Interview BBC viceguvernér České národní banky Luděk Niedermaeyr. Uvažoval jste v souvislosti s odpovědí Jiřímu Paroubkovi a dopisem Jiřího Paroubka vám jako guvernérovi centrální banky, že byste požádal na nejbližším zasedání bankovní rady členy bankovní rady, aby byli umírněnější ve výrocích?

Já osobně ten výrok nepovažuji za nějak dramatický. Vidím to jako vcelku obecné vyjádření, které může udělat jako učinit celkem kdokoliv. Podívejte se, není možné se dívat na členy bankovní rady jako na lidi, kteří pouze koncem měsíce konstatují, že inflace je nízká nebo vysoká. To, jak vysoká je inflace, skutečně souvisí s celkovým ekonomickým vývojem. Jestli musíme dělat prognózu toho, jak bude vypadat HDP, jak bude vypadat rozpočtová politika, a do toho pochopitelně jako zapadají i hospodářská opatření, opatření vlády, což ale neznamená, že rozhodnutí vlády budeme kritizovat, což nečiníme. Nicméně to, co řekl kolega Niedermayer, tak podle mého soudu spadá do kategorie velmi obecných vyjádření. Stačí, když se podíváte na ...

Ani toto vyjádření nemůže být vnímáno jako politický výrok, že je přeregulovaná ekonomika?

Tak stačí, to je přeci evidentní, stačí, když se podíváte, to najdete i ve vládním programu současné vlády, tak jako to můžu přečíst vládní program.

To znamená, když vás za to kritizuje Jiří Paroubek, nebo, když Jiří Paroubek kritizuje některé členy bankovní rady za tyto výroky, tak by si měl přečíst programové prohlášení?

S trochou nadsázky ano. Ale podívejte se na řadu dokumentů evropského společenství a při hlášení představitelů. Podívejte se na lisabonskou agendu, což je jakoby hlavní projekt, jeden z hlavních projektů v oblasti hospodářské politiky Evropské unie. O čem je to, o čem jiném je lisabonská agenda, než o důrazu na zlepšení podnikatelského prostředí, konkurenceschopnost, pružnost evropské a samozřejmě české ekonomiky. To je přece o tom, že evropská ekonomika je přeregulovaná a my tady jsme v tom víceméně zrcadlo toho, co se děje v Evropě.

Je to tedy zjevné, že z toho, jak jste odpověděl Jiřímu Paroubkovi, tak odpověděl jste dnes, za výrok Luďka Niedermayera jste se postavil, odmítáte, že by výroky členů bankovní rady mohly být vnímány jako politická kritika a teď dovolte, abych citoval ...

Já nejsem zodpovědný a nejsem schopen říci, že někdo nebude vnímat výrok tak či onak. Já jako říkám, že nikdy nebyly politicky motivované a považuji za jeden z velkých úspěchů České národní banky, že skutečně a věřím tomu, je vnímána jako politická instituce, která není žádným způsobem spjatá s žádnou politickou stranou a žádné politické straně nenadržuje. S každou, domnívám se, že je primární odpovědností centrální banky, aby každé vládě nabídla korektní a profesionální spolupráci.

Dovolte, abych citoval z premiérova dopisu dál. Cituji doslova: "Jsem znepokojen skutečností, že někteří současní představitelé České národní banky vyjádřili opakovaně ohrožení základního cíle České národní banky politikou vlády. Jak jinak si totiž mohu vysvětlit to, že několik členů bankovní rady veřejně zpochybnilo vládou stanovený a s centrální bankou odsouhlasený horizont pro přijetí eura?" ptá se Jiří Paroubek. Odpovídáte v tom dopise?

Odpovím vám tady tak, že je to velmi nepřesné, a tudíž i ten závěr chybí. Já aspoň osobně si nejsem vědom, že by několik členů bankovní rady se vyjádřilo skepticky, pokud vím, tak skepsi ...

Robert Hollmann pro agenturu Bloomberg, cituji doslova ...

To je jeden člověk. Nemusíte mi citovat kolegu Hollmanna. Já vím, že Robert Hollmann se vyjádřil poněkud skepticky. Ale nevím o žádných jiných.

Viceguvernér Miroslav Singer koncem května prohlásil, cituji doslova: "Euro nepomáhá ekonomickému růstu v zemích eurozóny, což Jiří Paroubek může vnímat jako zpochybnění."

To vytrháváte z kontextu, protože jako, co já vím a co jsem se díval, ať už ten rozhovor kolegy Singera, tak tam jako rozhodně nebylo vyznění tohoto typu. Tam je pouze konstatování, že euro nevytrhlo trn z paty v evropské ekonomice. No, tak to se stačí podívat na čísla. To, co říkají centrální bankéři obecně, toto není problém měnové politiky, která by to mohla spasit, tak kolega Singer pouze konstatoval, že euro to nespasí. V tom není třeba hledat nic víc. Ale to se musíte podívat na ten rozhovor jako celek.

Z toho, jak vás tady poslouchám, tak v těch odpovědích Jiřímu Paroubkovi na jeho otázky, tak de facto dáváte za pravdu členům bankovní rady a není nějaká z těch připomínek, kterou byste reflektoval?

Znovu se vraťme, co jsme říkali na začátku. Není tam žádná politická motivace. Neshledávám tam žádnou kritiku rozhodnutí vlády, natož potom politicky motivovanou. Z toho, co říkal třeba kolega profesor Hollmann, tak je celkem o něm celkem, že je skeptičtější a více hovoří o nákladech a rizicích přijetí eura, ale není žádným tajemstvím, že přijetí jednotné měny má své klady a zápory. Někdo více zdůrazňuje plusy a minusy, ale nic to nemění na tom, že pozice České národní banky je taková, jaká je. To znamená, spolupracovat při realizaci té strategie, kterou jsme společně připravili a odsouhlasili. Na druhé straně nemůžete jednotlivým a mimochodem kolega Hollmann jasně zdůrazňoval, že jsou to jeho osobní názory a všichni členové bankovní rady mají individuální mandát a nelze jim upřít, aby se podobným způsobem vyjádřili. Musíte vzít v potaz to, že centrální banka funguje trochu jinak než ministerstvo a vláda. My máme, tam je sedm jednotlivců, expertů, kteří mají individuální mandát od prezidenta. Samozřejmě je podstatné, aby drželi linii, aby jako drželi pozici, kterou mají, aby navenek, pokud možno, vystupovali jednotně. Bylo by špatné, kdybychom měli ...

A to podle vás drží v té obecné rovině, když se podíváte?

Já mám zato, že jo a myslím, že nikdy nikdo nezpochybnil tu pozici, kterou momentálně Česká národní banka má. Čili to, co vyjádřil profesor Hollmann, jako bylo, že on je poněkud skeptičtější z hlediska přínosu eura, ale jako nikdy tam neřekl nic takového, že se domnívá, že bychom měli přehodnotit pozici České národní banky. A já jsem opakovaně jako vyjádřil, že ...

Je tady základní dokument Strategie České republiky k přístupu do eurozóny, společný dokument České národní banky a vlády. Vy, jako guvernér centrální banky jste spokojen s tím, jak s nejvyššími představiteli vlády komunikujete plnění této strategie?

Já myslím, že ano. Je tady nastaven mechanismus a i v samotné strategii se konstatuje, že koncem každého roku Česká národní banka společně s ministerstvem financí provede vyhodnocení připravenosti české ekonomiky, což se děje a předloží tuto informaci vládě a na základě takového vyhodnocení doporučí další postup. To se děje, poslední hodnocení proběhlo koncem minulého roku a na konci tohoto roku se připraví zase další. A řekl bych, že prostě to skutečně funguje a nemyslím, že by tam byl nějaký zásadní problém v komunikaci a ...

A tečka.

A tečka.

Když jste zmiňoval zápisy bankovní rady, tak jsme oba četli stejné zápisy a oba citujeme onu větu: "Odhad budoucího vývoje veřejných financí je stále nejistý v souvislosti s rozpočtovou politikou státu a dodržováním rozpočtové politiky státu." Ministr financí Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro BBC tuto argumentaci odmítá.

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Já si myslím, že centrální banka, pokud se podívá na tři roky zpátky, a to jsou roky, za které já mohu hovořit, tak se nám vždy podařilo dodržet fiskální cíle v oblasti deficitu státního rozpočtu a přirozeně já udělám všechno pro to, aby tak tomu bylo i v roce 2004.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC český ministr financí Bohuslav Sobotka s tím, že tyto námitky centrální banky nechápe. Vy jste je, pane guvernére, už objasnil.

On vám odpovídal na jinou otázku, než kterou jste mu položil.

Ne. Já jsem mu položil tuto otázku, že jsem mu citoval, zda podle jeho názoru je kritika centrální banky v souvislosti s tou větou.

Dobře, ale ta kritika nespočívala v tom, že by neplnili jako své cíle, ale v tom, že ho ...

On na to takto odpověděl. Tak na to odpověděl.

A to je ten problém právě, když se podívá na poslední tři roky zpátky, tak vždycky dopadl, deficit dopadl významně lépe a dramaticky lépe v minulém roce, což já jsem sice rád, ale jako jestliže mám jako loni tři procenta a plán je jako téměř pět procent na letošní rok, tak pokud bych skutečně chtěl dosáhnout pěti procent, tak je to obrovská fiskální expanze.

Tak on to takto odůvodňuje, že se drží programu?

Podle mého názoru se ani vláda nebude schopná na těch pět procent dostat. Ono jako utratit peníze, zní to možná paradoxně, ale není až zas tak triviální.

Jak často upozorňujete na jednáních vlády, kam vy jako guvernér máte právo docházet nebo guvernéři, když vás zastupují a chodíte poměrně pravidelně na jednání vlády? Jak často vy osobně upozorňujete vládu na to, že odhad a, řekněme, rozpočtová politika státu je velmi těžko předvídatelná?

Velmi málo, což je ovšem dáno agendou vlády, která projednává materiály tohoto typu. Pouze jednou za čas. Takže, řekl bych, že hlavní platforma pro tento typ diskuse je jednání bankovní rady.

Kdy naposledy byl ministr financí Bohuslav Sobotka na jednání bankovní rady?

Přiznám se, že si nevzpomínám. On nechodí.

Nechodí tam? To znamená před třemi lety?

Nějaký ten měsíc to bude, nějaký ten měsíc to bude. Měnová jednání, připomínám, poslední čtvrtek v měsíci, takže to je jednou do měsíce, takže já teď nedovedu říci, kdy byl u nás naposledy a beru to jako znak toho, že vidí fungování centrální banky a fungování měnové politiky jako bezproblémové, takže zřejmě necítí dostatečně silný důvod pro to, aby nás pravidelně navštěvoval.

Počkejte, ale vás osobně to nemrzí, když vy dáváte do zápisu tyto věci? Jako obtížnou předvídatelnost veřejných financí a rozpočtové politiky státu a pak si nemůžete vzpomenout, kdy vám přijde na jednání bankovní rady ministr financí?

Tak to se zeptejte jeho. Já budu rád, když ...

Zeptám se jinak, když vy osobně jako guvernér, uvítal byste v souvislosti s častější a lepší komunikací vlády než psaní si dopisů, aby se objevil ministr financí na měnovém jednání bankovní rady častěji?

Jednoduchá odpověď ano a zároveň dodávám, právě proto, že toto vnímám jako důležitou platformu pro komunikaci mezi fiskální a měnovou politikou. Logicky asi budeme méně intenzivně diskutovat s ministrem financí na vládě, kde ta agenda je daleko širší a není zdaleka tak velký prostor diskutovat čistě ekonomické otázky, takže tato platforma je skutečně dobrá. A myslím si, že je dobré, když ministři financí se zúčastňují měnových jednání vlády.

Vy jste to řekl tady, že byste uvítal návštěvy ministra financí Bohuslava Sobotky na měnových jednáních centrální banky častěji. Byl prostor pro nějakou schůzku mezi vámi a ministrem financí, abyste si objasnili další spor, využití peněz z výnosu privatizace Českého Telecomu? Považujte tu věc mezi sebou jako centrální bankou a vládou jako za dostatečně vydiskutovanou?

Takhle, já jsem řekl, nechodí příliš často, ale faktem je, že jako se vídáme. Já chodím na vládu, takže, pokud máme něco, co je potřeba krátce prodiskutovat, tak spolu mluvíme. Takže, aby to nevypadlo, že jsem s ministrem financí mluvil naposledy před půlrokem. Ta komunikace je poměrně častá i to je možný důvod, proč on nevidí akutní potřebu, aby chodil na každé měnové jednání, když, jak říkám, pro tu debatu o koordinaci fiskální a měnové politiky je to určitě užitečné. Co se týká vaší otázky, ano, i o tom jsme mluvili v poslední době. Řekl bych, i několikrát a uvažovali jsme o možných řešeních, takže ano, hovořili jsme o tom.

Premiér Jiří Paroubek řekl před týdnem, že nevidí žádný racionální důvod, proč by měla vláda ponechat do roku 2007 pětinu prostředků z prodeje Českého Telecomu, připomínám že jde o zhruba šestnáct a půlmiliardy korun na devizovém bezúročném účtu v České národní bance a premiér dodal:

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): My jsme nabídli určitý kompromis. Možná, že tento kompromis, že k takovémuto kompromisu zmocníme pana ministra financí, já nevím, nebo možná, že půjdeme tou cestou, abychom zbůhdarma tam nenechávali dvacet procent finančních prostředků. Já k tomu nevidím jediný racionální důvod. Také Česká národní banka se neobtěžovala jediný racionální důvod říct kromě toho, že by měla být dodržena jakási litera nějaké dohody, která podle mého názoru v této chvíli nemá opodstatnění, ale já jsem ochoten, pokud mi řeknou racionální důvody, tak o nich uvažovat a určitě bude ochotna uvažovat i celá vláda.

Konstatoval premiér Jiří Paroubek. Proč jste neřekli premiérovi racionální důvody, proč tam ty peníze nechat ležet zbůhdarma?

Já samozřejmě nevím, co pan předseda vlády považuje za racionální. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že jsem mu to vysvětlil. Dokonce jsme o tom mluvili spolu mezi čtyřma očima před dvěma či třema týdny a ta argumentace je zhruba následující. Za prvé, koncem roku 2001 a začátkem roku 2002 byla česká koruna pod silným tlakem na zhodnocení a tehdy vláda skutečně cítila potřebu dohodnout se s centrální bankou na zaprvé sdílení rizika vyslat jasný signál trhu, že příjmy z privatizace nebo vyšší devizové příjmy státu nebudou ovlivňovat devizový trh, a to je vlastně ten klíčový moment. A na této shodě byla zkoncipována tato dohoda, která, já říkám, že je kompaktní, jestliže z ní vytrhnu jeden kus, tak přestává mít smysl a začne být jistým způsobem asymetrická.

Vy tu dohodu nepovažujete za mrtvou, když premiér Jiří Paroubek v tomto pořadu tvrdí ...

Já ji v žádném případě nepovažuji za mrtvou a toto jsem říkal jak panu předsedovi vlády, tak i potom na jednání vlády, že tato dohoda sehrála významnou úlohu při stabilizaci české koruny. Domnívám se, že v tomto směru sehrává úlohu i nadále z hlediska kredibility.

Vy si myslíte, že by těch osm a půl miliard ...

Má dvě funkce tato dohoda. Zaprvé signál trhu je skutečně významné částky devizové příjmy státu nepůjdou přes devizový trh, který není na tak velké částky koncipován. Za druhé vysílá jasný signál, že vláda cítí spoluodpovědnost za kurzový vývoj. To znamená, pokud by ho ovlivnila takovýmito velkými částkami, tak se to řeší prostřednictvím dohody s vládou, a potom ten zbytek je určitý mechanismus, který je, říkám možná, jestli je dost času, tak klidně půjdu do většího detailu a vysvětlím strukturu té smlouvy. Ale úplně jednoduše řečeno, vláda konstatuje svou spoluodpovědnost dvěma způsoby. Za prvé platí určitý konverzní poplatek za konverzi ze zahraniční měny do českých korun České národní bance, a tím částečně pokrývá její náklady související s případnou apreciací koruny a za druhé byl tam ten moment uložení peněz na bezúročném účtu a to mělo zase dvojí efekt. Zaprvé s tím, jak ten konverzní poplatek v čase postupně klesal, protože jsme začínali na devíti procentech a příští rok jsme na jednom procentu, tak tyto peníze měly generovat, sice malý, ale přesto nějaký příjem, který měl kompenzovat kurzové riziko České národní bance a zároveň se měly vytvořit zdroje pro pokrytí záruky, kterou vláda poskytla ČNB v roce 1997.

Zeptám se jinak. Vy jste se smířil už s tím, že vláda v každém případě chce osm miliard utratit. To znamená, že de facto tu smlouvu vypoví?

Tehdy jsme to právě, když jsme uzavřeli tuto dohodu, tak byla postavená tak, že je z ní velmi obtížné vystoupit. To znamená, my jsme chtěli, aby byla skutečně robustní a aby, když dojde k tomu, když vláda bude pod tlakem na použití těch prostředků, tak aby nebylo tak úplně jako triviální zavolat a říct, tak nám tu centrální banku vyplaťte.

Počkejte, ale teď to vypadá, že to premiér tak podává, že osm miliard chce použít.

Jednání bylo přerušeno. Určitě jako váda jasně demonstrovala to, že by tyto peníze chtěla použít, což nadále existují cesty, jak se k tomu dostat, ale nicméně zase konstatuje, že je nevypověditelná. To znamená, pokud by vláda chtěla tyto peníze dostat, tak je potřeba uzavřít nějaký dodatek.

Počkejte, to znamená, že bez opravdu dohody s vámi vláda nemůže ty peníze vybrat?

Já jsem toho názoru, že to tak je.

A vy je nedáte?

No, tak skutečně to není pro nás jednoduché, protože, jak říkám jakýkoliv posun asymetrickým směrem, že bych utrhnul kus dohody, tak centrální banku staví do méně výhodné pozice, a to si žádný člen bankovní rady nevezme na triko, že podepíše dodatek, který by byl pro instituci, za jejíchž chod je odpovědný, nevýhodný.

Tak co teď se může vlastně dělat? To znamená, vy budete vyjednávat a jste ochotni přistoupit na nějaký kompromis, když na desetinu výnosů jste nebyli ochotni přistoupit?

Já bych to viděl jinak. Tak jak jsme o tom mluvili naposledy s ministrem financí a i jsme to společně prezentovali vládě, tak existuje varianta, že by vláda pokryla a vlastně uhradila tu záruku, která byla vydána v roce 1997 a splatila by o něco dříve, než je úplně ten konečný termín, a potom samozřejmě by si uvolnila ruce k tomu, aby mohla použít tyto peníze.

O jak velké peníze jde?

Ta záruka, to se jedná o částku blížící se pětadvaceti miliardám korun.

Pětadvacet miliard za šest miliard nebo osm miliard výnosů?

Ta dohoda tehdy počítala s tím, že těch dvacet procent bude ukládáno do té doby, než se dostaneme právě na tu částku pětadvaceti miliard, aby byly vytvořeny peníze na pokrytí této záruky.

To je, pokud se nemýlím, velmi stručně, je tedy lepší spíš tu dohodu dodržet, než vyplácet pětadvacet miliard. Rozumím tomu správně ekonomicky?

No, to není tak. Teď si nejsem jistý, jestli jsem vaši otázku pochopil správně.

Možná já jsem nepochopil tu transakci. Ale na to už bohužel nemáme čas. Děkuji guvernéru centrální banky.

Ale určitě ještě o tom budeme jednat, takže to bude i předmětem jednání vlády, jednání v této věci bylo minulý týden přerušeno.

Děkuji za rozhovor.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Korespondenční politika

Právo, 22. 6. 2005, publicistika, autor: Martin Hekrdla, strana: 8 - Už je to tak: předseda české vlády a guvernér národní banky spolu korespondují, to jest píší si dopisy. Což není zcela přesné; Jiří Paroubek pojal totiž svoje psaníčko z minulého týdne coby dopis otevřený, coby veřejný kritický šleh premiéra vůči naší centrální bance. Zatímco Zdeněk Tůma odeslal svůj dopis předevčírem se slovy: "Nebude otevřený." Nejde o žádnou nicotnost. Premiér se pozastavil (byť sám raději použil uvozovek) nad "politickou" kritikou, která na vládu od jednotlivých činitelů ČNB přes média dopadá. Konkrétně: česká ekonomika je prý přeregulovaná, daně vysoké, opatření ministra Sobotky vůči chování bank (proti výši poplatků za bankovní služby) zbytečné, vládní letopočet zavedení eura (2010) uspěchaný a případné použití (a nikoliv uložení) miliard z privatizace Českého Telecomu nemoudré. Ne, na tohle premiér už asi mlčet nemohl.

Předseda vlády se však mýlí, když kritický ohňostroj centrálních bankéřů označil za jev, který "nemá obdoby v jiné zemi". Samozřejmě že má. Drzost centrálních bank -přímo úměrná jejich stále větší nezávislosti (a ta česká je "nejnezávislejší na světě," řekl kdysi Václav Klaus) - nikde aspoň perspektivně nezná mezí. Patří k nejdůležitějšímu článku ekonomické víry to pojetí centrálního bankovnictví, jež v něm vidí strážce státní spořivosti a reformního agitátora.

Pojetí, které centrální banku chápe jako hubitele partajních slibotechen, utrácečů státních peněz a strůjců ekonomických nerovnováh. Což všechno bohužel plodí liberální demokracie, politický pluralismus s nutným zlem volebních cyklů... Zvláštní, jako by to Jiří Paroubek nevěděl. Vždyť v míře nezávislosti trumfla už tu naši národní "banku bank" přeslavná centrální banka evropská - alespoň v liteře euroústavy, té "superpriority" současné vlády. Jenže premiér to určitě ví; v dopise přece sám napsal vědoucí větu, v níž navíc - pospolu s jistou bezmála sebekritikou - naznačil myšlenkový přerod skoro revoluční: "Kredibilitu a nezávislost ČNB jsem, možná naivně, pokládal za nedotknutelnou."

Pryč s naivitou, bič na banku? Určitě je to - mírně řečeno - složitější. Zlí jazykové dokonce naznačují, že premiérova korespondence s centrální bankou je proto otevřená, že je ryze politická a prakticky už předvolební. Velmi se mnoha lidem líbilo, když v nedávném střetu s Klausem (zase ta euroústava!) premiér snížil prezidenta republiky na subalterního státního úředníčka. Proč by se jim nelíbilo, když jinou posvátnou krávu tržních ekonomik poníží na jateční kus? Buď jak buď, korespondující premiérovo pero zaslouží pozlatit, neboť se dotklo čehosi velmi podstatného, jedné velmi důležité otázky: pozice demokraticky ustavené exekutivy vůči nominovaným ekonomickým expertům, ve skutečnosti však ideologům jediné doktríny. Ta doktrína - mimo jiné - hlásá: nechť se vláda stará o rozpočtování a centrální banka o měnový vývoj.

A nechť při této "dělbě moci" jednají pod heslem "já pán, ty pán". Potíž je v tom, že centrální banky nezávisle rozhodují o úrokových měrách, tedy ceně peněz, láci či drahotě úvěrů, a tedy o situaci firem, o míře zaměstnanosti, o růstu celé země. A vymezujíce takto vládám vězeňský procházkový dvůr na ekonomickou politiku, ve skutečnosti právě banky vládnou. Proto musí ČNB vnímat, posuzovat (ba kritizovat) vše, co "souvisí s celkovým ekonomickým vývojem" (guvernér Tůma pro BBC). A proto musí vláda vážit slova, kdykoliv se do centrální banky veřejně - s odpuštěním - naváží.

Šéf ČNB nepředpokládá, že by vláda zvýšila deficit na pět pct HDP

PRAHA 20. června (ČTK) - Česká vláda letos pravděpodobně nedokáže utratit tolik, aby zvýšila deficit veřejných financí k pěti procentům hrubého domácího produktu z loňských tří procent. Kdyby se jí to však podařilo, znamenalo by to velkou rozpočtovou expanzi, řekl dnes české pobočce rozhlasové stanice BBC guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.

Veřejné finance jsou jedním z pěti maastrichtských kritérii, které jsou podmínkou pro přijetí eura. Podíl deficitu veřejných rozpočtů na HDP musí být podle těchto pravidel nižší než tři procenta.

Vláda zřejmě nebude schopna dostat se k pětiprocentní úrovni, řekl Tůma podle agentury Reuters. Dodal, že utrácení peněz, jakkoliv se to může zdát zvláštní, není až tak triviální záležitostí.

Tůma ocenil vládu za to, že loni srazila deficit na tři procenta HDP, kritizoval však plány na prohloubení schodku v letošním roce. Vláda počítá podle posledních předpokladů ministerstva financí s deficitem veřejných financí až pět procent. To by podle Tůmy představovalo "významnou fiskální expanzi".

Tůma opakovaně varoval, že stav rozpočtu je potenciálním zdrojem inflačních tlaků a překážkou přijetí eura v plánovaném termínu kolem roku 2010. Naposledy to udělal minulý týden v souvislosti s vládním návrhem výrazného snížení daní, kdy řekl, že tyto škrty musí být vyváženy snížením výdajů.

Premiér Jiří Paroubek minulý týden Tůmu vyzval, aby vysvětlil kritické mediální výroky některých členů bankovní rady na adresu vlády. ČNB vládu často kritizuje za nejasnosti kolem rozpočtové politiky státu a za deficity veřejných rozpočtů.

Tůma se rovněž staví proti vládnímu plánu utratit polovinu ze 16 miliard korun privatizačních příjmů, které měly být podle dohody z roku 2002 uloženy na zvláštním účtu u ČNB. Guvernér řekl, že vláda tyto peníze nemůže vzít, dokud se s bankou nedohodne na dodatku k původní dohodě.

Czech cbank chief sees 2005 fiscal gap below 5 pct

PRAGUE, June 20 (Reuters) - The Czech government is unlikely to spend enough to allow the fiscal deficit to reach five percent of GDP this year, but if it did, it would be a major expansion, central bank chief Zdenek Tuma said on Monday.

Tuma told the Czech section of the BBC radio that he was glad the government slashed the budget gap more than expected to 3 percent of GDP last year, but criticised this year's lurch deeper into red figures, as predicted by the Finance Ministry.

"If I have 3 percent last year and the plan is almost 5 percent for this year, if I really want to achieve those 5 percent, it is a major fiscal expansion," Tuma said.

"In my opinion, the government will not be able to get to the five percent level," he said. "Spending money, although it may sound odd, is not all that trivial."

New Social Democrat Prime Minister Jiri Paroubek has crossed swords with the central bank, criticising sharp comments by some central bankers on the government's ability to adopt the euro in 2010 as planned, on the costs of euro membership and on rigidities in the Czech eocnomy.

The central bank has repeatedly said that an unclear fiscal outlook is a major internal economic risk.

Tuma also took a tough line against a plan mulled by the cabinet to spend half of the 16 billion crowns in privatisation revenues which the government is supposed to deposit at a central bank account.

The deposit is due to be made on the basis of a 2002 deal between the government and the central bank. The purpose of the deposit its to gradually build up cash to pay a nearly 25 billion crown guarantee due to the central bank in 2007.

Tuma said he believed the government cannot take the cash unless it agrees with the central bank to an addendum to the 2002 agreement. And he made clear that such a move would be impossible if it means the central bank's position is weakened.
Tuma said the way out would be if the government agrees to pay the guarantee to the central bank earlier than it is due. The cabinet will hold further discussions on the situation.

Czech cbank chief sees 2005 fiscal gap below 5 pct

PRAGUE, June 20 (Reuters) - The Czech government is unlikely to raise the overall fiscal deficit to 5 percent of gross domestic product this year from last year's 3 percent, Governor Zdenek Tuma said on the Czech section of the BBC radio on Monday.

"In my opinion, the government will not be able to get to the five percent level," he said. "Spending money, although it may sound odd, is not all that trivial."

Tuma said raising the fiscal gap to 5 percent from 3 would be "major fiscal expansion".