Václav Moravec moderátor BBC

Jiří Schlanger ve studiu BBC

Do čtrnácti dnů chce vláda Jiřího Paroubka přijmout kroky, které okamžitě zastaví zadlužování českého zdravotnictví. Premiér tvrdí, že vláda opatření srozumitelně vysvětlí veřejnosti.

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Předpokládám, že během jednoho týdne, zhruba, budou tato stabilizační opatření projasněna takovým způsobem, aby bylo možné je předložit i široké veřejnosti.

Konstatuje premiér Jiří Paroubek. Nejen o stabilizačních krocích ve zdravotnictví bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger. Vítejte v Interview BBC, hezký dobrý den.

Dobrý podvečer.

Jak dlouho jste jako předseda zdravotnických odborů váhal, zda máte napsat osobní dopis premiéru Jiřímu Paroubkovi?

Já jsem moc dlouho neváhal. Já jsem požádal společně s prezidentem Unie zaměstnavatelských svazů už v květnu pana premiéra o přijetí o schůzku v souvislosti právě s tehdy započatými jednáními o seznamu výkonů a ocenit práce v ní. A teprve poté, co tato jednání byla ukončena 3. 6. bez naší přítomnosti dohodou, tak jsem se rozhodl, že vlastně argumenty, které do toho jednání vnášel prezident lékařské komory David Rath svým dopisem, že budu s těmito argumenty polemizovat a že panu premiérovi nabídnu jakýsi jiný pohled na zdravotnictví, pohled z jiného úhlu, než tedy mu poskytl pan prezident.

Vy v tom dopise právě de facto upozorňujete na, teď budu citovat doslova, poměrně velký, respektive neúměrný vliv České lékařské komory na rozhodování ministerstva zdravotnictví. Můžete ve třech, pokud možno jednoduchých větách, na třech příkladech uvést ten neúměrně velký vliv České lékařské komory, jejího prezidenta Davida Ratha, na ministerstvo zdravotnictví?

Já si myslím, že ten vliv není jenom na ministerstvu zdravotnictví. Už samo to jednání, které proběhlo 3. 6., a ve dvou kolech předtím, zabývalo se cenou práce, bilancí zdravotního pojištění a podobně, tak tam vlastně lékařská komora byla od začátku, přitom zákon nedovoluje České lékařské komoře zastupovat hospodářské a sociální zájmy lékařů. Takže se ptáme, kdo by tam měl být. My jsme toho názoru, že by tam měly být odbory a zaměstnavatelé obecně, protože to je problematika ekonomicko-sociálního vývoje této země.

Lidově řečeno, vám vadí, že vám David Rath, jako prezident odborné komory, nebo komory garantující kvalitu odborné péče, leze do zelí?

Jsou to vlastně povinné odbory, které založil stát.

Můžete argumentovat a vyargumentovat ten vliv na ministerstvo zdravotnictví jako takové, pokud byste měl pro laika uvést tři příklady?

No, příklady jsou v tom, že i úředníci ministerstva sdělují, že některé podklady k jednání, anebo připravené dokumenty, včetně vyhlášek, přicházejí z okruhu České lékařské komory a nejsou zpracovávány ani na ministerstvu, jedná se například o úhradové vyhlášky.

Například o úhradové vyhlášky i lékové, která se teď bude ...

To nepředpokládám.

Ale úhradové vyhlášky týkající se zdravotní péče ...

Nemocniční péče a tak dále.

Chcete tím říci, že české zdravotnictví de facto řídí David Rath a Česká lékařská komora?

Já to nechci říkat, ale určité tady symptomy toho jsou. A já si myslím, že by to nevadilo, kdyby se sešla pluralita názorů těch, kteří tedy jsou aktéry v českém zdravotnictví, a kdyby ten proces pak byl úplně transparentní.

Je to tak, že de facto podle vašeho názoru David Rath a Česká lékařská komora ovládá Miladu Emmerovou?

To se musíte zeptat ...

Ne, ptám se na váš pocit? Vy jednáte s Miladou Emmerovou poměrně často, konají se schůzky a jednání mezi vámi. Váš pocit?

Tak bych to každopádně neformuloval.

Jak byste to formuloval?

Já bych formuloval, že Česká lékařská komora uplatňuje vliv i v těch věcech, který nepřísluší. A samozřejmě záleží na tom, do jaké míry kdokoliv, ať už tedy v tom politickém spektru, nebo z úředníků se nechá v této věci ovlivnit.

Jaké máte pro to vysvětlení. Vysvětlení pro neúměrný vliv České lékařské komory a Davida Ratha?

Na to je velmi těžké odpovědět, jestli je to charismem osobnosti pana prezidenta, nebo tím, že si mnozí nejsou dost jisti, že svojí práci vykonávali odpovědně. A samozřejmě, že Česká lékařská komora to může velice dobře dokumentovat, může o tom přesvědčit i veřejnost a tak dále. Nevím, co všechno v tom může být. Mně by nevadil vliv České lékařské komory, kdyby obdobný vliv mohli uplatňovat i ostatní hráči na tom poli a bylo zcela zřejmé, co kdo předkládá, co kdo chce, pak se dospělo k nějakému rozhodnutí, které by bylo pozitivní v celém smyslu toho, co zdravotnictví má pro občany dělat.

Prezident České lékařské komory David Rath předčasem v tomto pořadu, tedy v Interview BBC, nařkl ministryni zdravotnictví, že zřejmě nezná obsah své koncepce a dodal:

DAVID RATH (zvukový záznam): Já se obávám, nechci jí sahat do svědomí, ale, že ani ona ten text, který má asi sto dvacet, sto třicet stránek, podrobně nezná. Je psán velmi obtížným jazykem s mnoha významy jednotlivých vět. Takže, kdo si tam chce něco najít, tak si to najde. Je to trošku jako Leninovy spisy. Čili, takovou koncepci my samozřejmě jsme odmítli, odmítli jsme to i v okamžiku, kdy jí poslala ještě do vlády premiéra Grosse. Řekli jsme to panu premiérovi, že je to potřeba předělat a udělat z toho jednoduchý a srozumitelný materiál, aby každý věděl, co se chystá, jak se to chystá, proč se to chystá.

Konstatoval před měsícem v Interview BBC prezident České lékařské komory David Rath. Veřejnost může sledovat spor mezi Davidem Rathem a ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou, pročpak mluvit o neúměrném vlivu, když David Rath sám velmi často kritizuje ministerstvo zdravotnictví i Miladu Emmerovou, například kvůli jejímu slibu o navýšení platů doktorům a zdravotníkům?

To se navzájem ale podle mě nevylučuje, protože samozřejmě tam, kde paní ministryně nemůže vyhovět, tak tam samozřejmě dochází ke konfliktu, a to je zcela přirozené, ostatně nemůže vyhovět všem a ve všem.

V úterý vydala výkonná rada vašeho odborového svazu, tedy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče prohlášení, v něm kritizujete dohodu o opatřeních v systému zdravotní péče, kterou počátkem června uzavřeli zástupci vlády, pojišťoven, lékařů a nemocnic. Co argument, že tato kritika souvisí jenom s tím, že jste nebyli k té dohodě přizváni?

Tak to nesouvisí a nesouvisí to jenom s odborovým svazem, protože ta tématika, tak jak začala být projednávána, se týkala zejména ocenění práce v seznamu výkonů. A to je vlastně posunutí dohodovacího řízení na jinou rovinu k panu premiérovi. A účastníkem dohodovacího řízení za spotřebitele zdravotní péče je i Českomoravská konfederace odborových svazů. Takže ta tam chyběla jako celek. Takže my jsme se ozývali i proto, že z tohoto hlediska určitě tam mělo být širší spektrum. Druhá věc je, že se to pak posunulo k bilanci zdravotního pojištění, což je skutečně zájem všeobecný, který patří tripartitě, protože tady máme systém zdravotního pojištění, který je na tripartitě a na platbách, zejména zaměstnavatelů a zaměstnanců postaven. Takže tam bychom předpokládali, že tam budou odbory a zaměstnavatelé v celku. A teprve, co se týče potom platů zdravotníků, tak tam jsme nejreprezentativnější odborový svaz, přitom jsme členy ČMKOS, čili konfederace odborových svazů. A máme platformu s vládou, na které se vyjednávají platy všech veřejných zaměstnanců. Takže tam bychom zase měli být teda na této platformě a ne na nějakém separátním jednání. Čili, to nám vadilo.

Když budu teď citovat z prohlášení vašeho svazu, cituji doslova: "Tato dohoda jednoznačně nemůže přinést ekonomické zefektivnění, poskytování péče a stabilizaci finanční situace ve zdravotnictví, ale naopak povede k prohloubení ekonomických problémů," konec citátu. Jaká máte konkrétní data, že se ekonomické problémy českého zdravotnictví na základě dohody, o které mluvíme, prohloubí?

Tak vycházíme z toho, že ten systém je už dneska v deficitu.

Zhruba deseti miliard korun?

Ten deficit se zvyšuje i vlastně v letošním roce, kdy jsou nasmlouvány, nebo právním předpisem stanoveny úhrady, které činí určitý podíl z nárůstu pojistného.

Teď mluvíte o úhradové vyhlášce, která byla vydána po prvním pololetí?

Na první pololetí a licituje se o druhém pololetí. Takže každopádně tam je růst, který odpovídá nějakému podílu toho nárůstu vybraného pojistného a stoupá deficit. A princip, který byl uzavřen 3. 6., je tentýž, že ten podíl bude padesát procent z vybraného pojistného.

O kolik tedy podle vašich odhadů, jako odborového svazu, ona dohoda z 3. června, kterou uzavřel premiér společně s Českou lékařskou komorou, Asociací nemocnic a dalšími, o kolik podle vašeho názoru se prohloubí deficit zdravotnictví?

Tak my samozřejmě nemáme vlastní výpočty, protože k tomu nemáme potřebné podklady, nemůžeme si sami modelovat, jak situace bude vypadat, proto jsme chtěli, abychom tyhle věci projednali na pracovním týmu tripartity, potom asi po tříhodinovém podrobném zkoumání vlastně ten tým, kde jsou zástupci států, zaměstnavatelů a odborů, dospěl k závěru, že ten deficit by se mohl zvýšit přibližně na dvojnásobek oproti předpokladu konce letošního roku.

To znamená, že na dvacet miliard?

Na devatenáct miliard.

To znamená, že ten deficit váš, ke kterému jste dospěli na tripartitě zhruba o čtyři miliardy nižší, než tvrdí zdravotní pojišťovny, pokud se nemýlím, ale dvacet miliard, zdvojnásobení současného dluhu, kumulovaný dluh na dvacet miliard?

Devatenáct miliard.

Řekl jste toto premiéru Jiřímu Paroubkovi, když jste s ním ve středu jednal?

Dneska jsme o tom hovořili, já jsem na to upozorňoval, že toto číslo se objevilo, ostatně je jak v zápisu z toho pracovního týmu. Upozornili jsme na to i na předsednictvu rady hospodářské sociální dohody, které bylo, jednalo včera, kde byli přítomni tří místopředsedové vlády Škromach, Sobotka a Jahn.

A co vám premiér řekl, když jste mu na schůzce řekl, že dohoda, kterou on uzavřel, protože on je garantem té dohody, zdvojnásobí v letošním roce podle vašeho názoru a názoru tripartity deficit zdravotnictví o dalších deset miliard?

Pan premiér to považuje za přemrštěné a považuje to zejména za tlak pojišťoven, které většinu těch výpočtů prováděly, aby se dospělo k tomu, nakolik kvalitní jsou údaje ve stávajícím materiálu ministerstva zdravotnictví, tak se dospělo k dohodě, že ten materiál se přepracuje tak, aby se oddělili vlastně ty průběžné trendy, potom záležitosti týkající se, řekněme, možná i té dohody z 3. 6., další opatření, která teda připravuje ministerstvo, aby se nepletly peníze, které mají podle vlády do systému nově vstoupit, trendy, které jsou tam zakotvené a ta jednotlivá opatření, v této nové struktuře, že tedy bude tento materiál předložen vládě. My jsme okamžitě požádali, aby ten materiál byl předložen také na plénum tripartity na pondělí 20. června.

Dvacátého června by tedy tripartita měla mít detailnější informace, které vám slíbil premiér Jiří Paroubek, podle výpočtu ministerstva zdravotnictví?

Záleží samozřejmě na vládní delegaci, jestli bude ochotna ten bod zdravotnictví a tedy tento bod přímo zařadit na program, protože původně tam měl být jenom zákoník práce ...

Vy to ale budete požadovat?

My a zaměstnavatelé jsme požadovali na tom předsednictvu, aby tento bod zařazen byl.

Zatím věříte výpočtu, že dohoda z 3. dubna zdvojnásobí deficit zdravotnictví? Vy nemáte důvod ...

To není jenom ta dohoda, jsou to i další vlivy, vlivy vyhlášky, ale na druhé straně, kdyby vyhláška nevyšla, tak ty náklady stoupnou ještě o jednu miliardu, takže ono to vůbec není jednoduché. V krátké době zvrátit dlouhodobě trvající, od roku 2000, 2001 trvající nárůst deficitu, to opravdu není jednoduché, to není záležitost, která by se dala vymyslet v řádu dnů.

Pane předsedo, lékařům a dalším zdravotníkům v nemocnicích dohoda, o které mluvíme, dohoda ze 3. června zaručuje od září osmiprocentní nárůst platů. Ani tato část dohody se vám nelíbí?

Tak musíme říct, komu a co zaručuje. Za prvé, zaručuje, ne nárůst platů, ale tarifů té jedné složky platů a jenom zaměstnancům příspěvkových organizací, protože tam je příslib, že paní ministryně předloží tento návrh do vlády, to znamená, když vláda to schválí, tak se to promítne jenom zaměstnancům příspěvkových organizací.

A to se vám nelíbí?

To se nám nelíbí, že se to vlastně, jsou diskriminovány ostatní profese, jsou diskriminováni i lékaři a zdravotní sestry v nemocnicích, které se transformovaly na obchodní společnosti, nebo které už byly prostě soukromé, měly soukromé vlastníky. Takže ten problém je mnohem složitější i v tom, na koho tedy jednoznačně dopadne. I když účastníci té dohody říkají, že ty další skupiny nemocnic řekly, že to provedou taky, tak je to samozřejmě příslib. A jelikož nám se zdá, že ty peníze nebudou, protože bude-li růst zadlužení, budou se zpožďovat platby pojišťoven, i když teoreticky bude ve smlouvách pojišťoven s nemocnicemi nárok tří procent, tak fyzicky ty peníze k dispozici nebudou.

Něco jiného ale tvrdí David Rath, který onu dohodu přivítal. On, jako prezident České lékařské komory, tvrdí, že peněz v systému je dost, jen by měly být trochu jinak přerozdělovány.

DAVID RATH (zvukový záznam): Tak samozřejmě jednak rostou zdroje. Zdravotní pojištění letos vybere zhruba o deset miliard, dvanáct miliard víc. Čili, to je jeden zdroj. Platíme každý z nás každoročně víc a poměrně významněji. A druhým zdrojem je situace, kdy české zdravotnictví díky systému zdravotních pojišťoven je vytočeno na vysoké obrátky, to znamená, my máme extrémně vysoký počet kontaktů pacienta s lékařem, takto je ten systém pojišťovnami nastaven, oni nutí lékaře k takovéto výkonnosti, zatímco v Evropské unii je někde částka nebo hodnota poloviční. Na Slovensku to řešili zavedením spoluúčasti, kde po zavedení spoluúčasti počet těch kontaktů klesl. My bychom po dohodě s panem premiérem a paní ministryní viděli první řešení v nějakých objemových limitech, to znamená, pohybovat se v koridoru, o kolik to může stát maximálně víc, třeba o čtyři procenta, než v loňském roce, o kolik méně péče se může udělat, aby to nemělo negativní dopad na pacienty.

Konstatuje prezident České lékařské komory David Rath. Jak by předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiří Schlanger, host Interview BBC, vyvrátil argumenty Davida Ratha?

Tady je otázka, samozřejmě pan prezident má pravdu, že peněz je dost a že jsou špatně alokovány. Ale, jakými opatřeními poměrně rychle změnit alokaci těch financí? A to, co pan prezident navrhuje, jestliže bude řádově čtyř až pětiprocentní růst platů, přibližně tedy o jeden bod nižší nárůst vlastně toho objemu té limitace, tak to prostě nestačí na to, abychom zastavili ten propad ...

To znamená, že ten návrh Davida Ratha by vedl k dalšímu lobbování?

Ano, to je právě ta šalba, která tady je, to nedocenění vlastně toho vlivu, že úplně jinak se systém chová, když je vyrovnaný nebo v klusu, úplně jinak se ten systém chová, když je zadlužený, prostě jsou tam, musí se splácet dluhy.

Není ten systém zadlužený, vláda premiéra Jiřího Paroubka se zavázala, že zastaví každoroční zadlužování systému zdravotnictví, takzvaná krátkodobá stabilizační opatření, jak je vláda nazývá, by se podle premiéra měla veřejnost dočkat nejpozději do čtrnácti dnů.

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Ta krátkodobá stabilizační opatření jsou nastavena tak, aby došlo k úsporám, k racionalizaci v rámci resortu zdravotnictví tak, abychom systém měli stabilizovaný, aby na konci příštího roku byl ten schodek Všeobecné zdravotní pojišťovny podstatně, podstatně nižší, než je v tuto chvíli.

Konstatuje český premiér Jiří Paroubek. Povedou podle předsedy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiřího Schlangera krátkodobá opatření ke stabilizaci českého zdravotnictví - ano, ne?

Já se obávám, že ten úspěch není zaručen. Jedna věc je, že ne všechna záleží na vůli vlády, jsou tam i některá opatření, která musí schválit parlament, ale buďme optimisty, že sociální demokracie a vláda mají dostatečný počet, dostatečný mandát k tomu, aby to vyřešily v parlamentě, ale právě, že jedno z těch stabilizačních opatření je výsledek té dohody, o kterém jsem před chvílí mluvil, že eskaluje dál ty náklady, takže se obávám, že ten úspěch zaručen není.

Je nějaké stabilizační opatření, pane předsedo, které vám v tom seznamu, který jste probíral s Jiřím Paroubkem i s ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou, který vám chybí, je nějaké takové stabilizační opatření?

Víte, stabilizační opatření, jako nejsilnější opatření je, protože vlastně ten systém zdravotního pojištění je hnán fixními náklady poskytovatelů, tak největší stabilizační opatření je zásah do sítě poskytovatelů ...

To znamená redukce zdravotních zařízení?

Jistá optimalizace, která povede jednak k vyrovnání mezi regiony, protože je rozdílná dostupnost, rozdíly jsou v dostupnosti a v kvalitě zdravotní péče, a tu my ještě také nemáme vyřešenou, ale je tam příslib, to znamená, nastavit nějaké charakteristiky, pak publikovat ty věci, upravit zákonem, jak se to má, protože práva a povinnosti lze tedy uložit pouze zákonem. Takže to je věc, která není vůbec jednoduchá, nemáme ani jasné, jsou spory mezi mechanismy, jak tedy vytřídit ta zařízení, zda to dělat formou normální soutěže veřejné zakázky, nebo podle připravovaného koncesního zákona, který připravoval právě pan inženýr Paroubek jako ministr pro místní rozvoj, anebo to dělat výběrovými řízeními jako doposud.

Jednoduše řečeno, v těch krátkodobých stabilizačních opatření vy nejvíc postrádáte jedno stabilizační opatření, a to je redukce poměrně velké zdravotnické sítě v České republice?

Ano.

Další menší stabilizační zdravotní opatření, které vám chybí v tom dokumentu?

Tam některá jsou velmi dobrá, je to samozřejmě přerozdělení, pro které my jsme byli od začátku stoprocentní. Problém je přerozdělení na příjmy mezi pojišťovnami, protože mají vlastně různou strukturu plátců pojistného, ale ono je třeba také se podívat, co to udělá na té straně výdajové, tam ta opatření bohužel chybí, což ...

Buďte konkrétnější?

Ty pojišťovny se neliší jenom v tom, jaká je struktura plátců pojistného mezi těmi pojištěnci, ale liší se také tím, jak spotřebovávají péči ...

Zkrátka, že pojištěnci VZP ...

... jsou třeba starší ...

Protože jsou to studenti ...

Jinak nemocní a tak dále, zejména u malých pojišťoven to může mít obrovský vliv. Samozřejmě jsou dva přístupy, buďto tedy toto nějakým způsobem reflektovat a učinit nějaká opatření na té výdajové straně, třeba vyčlenit drahé diagnózy a podobně, nebo je druhá možnost to tak nechat, ale pak musíme nést riziko toho, že některé pojišťovny budou vlastně muset fúzovat, byť to nebude k ním spravedlivé, protože oni třeba mají lepší systém péče o své pojištěnce, než jiné pojišťovny.

Ale podle vašeho osobního názoru je nezbytné, aby se snížil počet zdravotních pojišťoven v České republice ze současných devíti směrem níž?

To je právě věc, proč jsme kritizovali tu koncepci, protože nedává nám odpověď, ani alternativy. Jedna pojišťovna nebo pluralita? Na čem založit pluralitu? Pluralita by stačila, čtyři pojišťovny už si velice dobře konkurují.

A váš názor, pokud byste měl alternativy?

Já si umím představit obě, to znamená, jednu pojišťovnu a nechat jí doopravdy jako velmi státem regulovanou, která bude pokrývat ty potřeby pouze té péče, která je tedy hrazená, anebo pluralitu, pak si musí konkurovat, ne samozřejmě v tom základním, ale v té nadstavbě, ta není formulována, je to otázka připojištění.

Ke koncepci se ještě záhy dostaneme, abychom ukončili téma návrhu u stabilizačních opatření, ony zahrnují i šestimiliardovou státní dotaci, pomoc, řekněme, zdravotnictví, a to odkoupením pohledávek Všeobecné zdravotní pojišťovny po zkrachovalých státních podnicích, a větší příspěvky za státní pojištěnce, děti, důchodce a nezaměstnané. Opět má slovo český premiér Jiří Paroubek:

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Nejde jenom o to, nalít do toho systému další peníze, pokud jde o ty dubiózní pohledávky, tak to je požadavek, který je sice nepříjemný ve vztahu ke státu, ale chtěl bych upozornit na to, že se vlastně jedná o dubiózní pohledávky ze strany podniků se státní účastí, které jsou buďto v likvidaci, nebo jsou v jiném režimu mimořádném. Takže za to skutečně ty zdravotní pojišťovny nemohou.

Říká český premiér Jiří Paroubek. Stát naopak požaduje od zdravotníků úspory, například ve výdajích na léky a přístroje. Je podle předsedy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiřího Schlangera na místě, aby stát zvýšil úhrady za své pojištěnce, studenty, nezaměstnané, důchodce?

Tak na místě. První věcí je, že jestli tady vzniká deficit a zhoršuje se situace, platební schopnost pojišťoven. Tak pokud stát to nevyřeší, vlastně reformou toho systému, tak pak nezbývá nic jiného, než tam peníze další dodat, aby ten systém nehavaroval.

Vy byste tedy nejdříve spíš řešil výdajovou stránku, než byste zvyšoval peníze za státní pojištěnce, rozumím vám správně?

Ano, ale teď jsme v situaci, kdy možná nezbude nic jiného, než tu situaci udržet tím, že bude nutno dát více, než tedy ministr financí předpokládal.

Teď ona koncepce zdravotnictví. Pokud byste, pane předsedo, vy osobně byl členem vlády, hlasoval o koncepci zdravotnictví, kterou předložila ministryně zdravotnictví Milada Emmerová a která je na stole vlády, hlasoval byste pro, proti, nebo byste se zdržel hlasování?

Tak samozřejmě já oddělím to, že bych musel vnímat, které strany jsem členem a tak dále. Kdybych to bral jenom jako otázku na mojí osobu, tak o mně se ví, že se mi ta koncepce nelíbí, že jsem jí kritizoval, není to samozřejmě úplné propojení mezi stanoviskem odborové delegace a mým, ale prostě je to i mým názorem osobním.

Hlasoval byste tedy proti?

Já bych hlasoval asi proti.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová si koncepci, kterou předložila do vlády, pochvaluje. Věří, že jí schválí i Poslanecká sněmovna.

MILADA EMMEROVÁ (zvukový záznam): Já osobně se domnívám, že ta koncepce je určitým filozofickým náhledem na pojetí zdravotní péče v České republice, že je kompatibilní s programovým prohlášením, že samozřejmě je takto třeba jí vnímat jako určitou kostru, nikoliv tedy zdi toho domu, základy a /nesrozumitelné/. A pokud bychom tedy chtěli se tím zabývat z hlediska stylistického, pak samozřejmě je to věc názoru, ale jinak, myslím, že ta filozofie, znovu opakuji, je kompatibilní s programovým prohlášením, a proto si myslím, že většina sněmovny bude pro tuto verzi a že by neměla tedy být smetena se stolu.

Konstatuje česká ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Dovolte, pane předsedo, abych citoval vaše slova, která jste pronesl pro Lidové noviny, cituji doslova: "Koncepce neodpovídá na řadu známých otázek a problémů. Některá navrhovaná řešení nejsou podepřena změnami ve financování, respektive jsou neproveditelná s ohledem na právní rámec," konec citátu. Na které otázky a na které problémy podle vašeho názoru ta koncepce především neodpovídá?

Tak už jsem řekl, že tam není vyjasněna ta pluralita pojišťoven, jak jí buďto využít, anebo jak jí nevyužít a zrušit jí, jakým procesem by se to mělo stát. Další takový bod je, že autor té koncepce se přiklání k rakouskému modelu, jde cestou vlastně dohody o krajských plánech mezi kraji a státem, přičemž ale ty peníze všechny jsou ve zdravotních pojišťovnách, čili stát ani ty kraje nemají nástroje k tomu, kromě samozřejmě jimi zřizovaných a vlastněných nemocnic, aby ovlivnily to, co mají vlastně činit pojišťovny. A tady se zapomíná na jednu věc. My máme systém veřejného zdravotního pojištění, což je systém určité samosprávy. Tak jako máme krajskou samosprávu, prostě v krajích už nefunguje ve všem stát, tak stejně tak bychom do ústavy si dali, že budeme mít systém veřejného zdravotního pojištění, a to je jiný typ samosprávy. A stát by měl stejně jako krajům nastavit podmínky k tomu, co od nich očekává, co od nich chce a nechat to vykonávat tou samosprávou. A mně se zdá, že ten systém je nepochopen touto současnou garniturou, že to tak není. A jestli to ta garnitura nechce, tak ať řekne, že nechce zdravotní pojištění, ale pak musí jít prostě do ústavy.

Z toho ale, co říkáte, ta koncepce je de facto od základu špatná, například v tomto bodě?

Ano, je jiná. A když vezmeme právě tedy to, co je v Rakousku, tak musíme také říct, že třetina veřejných financí v Rakousku nejde přes zdravotní pojištění, ale přes stát a země, přes zemské vlády. A ty tím v podstatě můžou garantovat tu infrastrukturu nemocniční a případně vyrovnávat tam, kde prostě nestačí platby pojištění na to, aby nějaký poskytovatel poskytoval nějaký druh péče. Takže já jsem chtěl po autorech, dobře, napište tam, že prostě vyčleníme, nebo ty peníze, který dáváme za státní pojištěnce, nebudeme dávat do pojištění, ale nechá si je stát, případně je rozdělí krajům, společně udělají ty krajské plány ve vzájemné dohodě, v Rakousku to mají i zákonem ustaveno, jak se má domlouvat kraj, teda země se státem, a tyto peníze použijte k tomu, aby byla zajištěna ta péče, o které hovoříte.

Základní otázka, prosím, o velmi stručnou odpověď. Zdravotní koncepce a krátkodobá stabilizační opatření zhorší péči o pacienty v České republice, nebo naopak zlepší?

Já doufám, že nezhorší, ale není to nástroj, který by sám stačil na to, abychom měli perspektivu do budoucnosti, že se nezhorší, protože ten trend zhoršování dostupnosti a kvality péče tady je. A nejsem přesvědčen, že všechny ty nástroje i v čase prostě budou natolik efektivní, aby se ten systém dostal do lepší situace, přičemž tvrdím, že peněz by mohlo být celkem dost.

Tečka, pane předsedo. Děkuji za rozhovor, předseda zdravotního odborového svazu Jiří Schlanger.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.