Václav Moravec moderátor BBC

Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je předseda nejsilnější opoziční strany v zemi, předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Pěkný den přeji.

Dovolte, abych začal citátem vašich slov, cituji doslova: "Musím říci, že je to opravdu takový demagog. Myslel jsem si, že po Grossovi nemůže přijít nikdo horší, přišel." Takhle jste charakterizoval premiéra Jiřího Paroubka v rozhovoru pro Lidové noviny z jednadvacátého května. Trváte na svých slovech?

Tak, já musím říct, že já vystupuju v soukromí, v politické straně i na veřejnosti velmi podobně, nesnažím se nijak stylizovat a Jiří Paroubek v soukromí je člověk, se kterým se dá normálně mluvit, vystupuje na veřejnosti velmi agresivně a používá argumenty, na které v té dané chvíli, když na to má člověk několik vteřin, je velmi složité reagovat, přestože to jsou argumenty zavádějící, nebo jsou to polopravdy. To znamená, já souhlasím s tím, že Jiří Paroubek vstoupil jako buldozer do české politiky. Určitě sociální demokracie potřebovala takovou integrační osobnost, která by vyřešila jejich vnitřní spory. To, že samozřejmě bude se muset naučit a bude muset reagovat na ty polopravdy, je evidentní.

Jak je to těžké pro lídra nejsilnější opoziční strany, když se mu během jednoho roku vystřídají tři premiéři, to znamená, že si musí asi zvyknout na jiný způsob komunikace, jiný způsob protiargumentace, je to obtížné?

Já si myslím, že opoziční strana má v každé společnosti a v každém státě svoji roli, takže v tom smyslu se nic nemění. Domnívám se, že ta komunikace je nutná. Já jsem měl velmi slušnou komunikační úroveň s Vladimírem Špidlou. Vladimír Špidla, pokud chtěl udělat nějaké zásadní rozhodnutí, tak mě vždy dopředu informoval, což bylo od něho korektní. Se Stanislavem Grossem těch schůzek nebylo míň, ale ta komunikace byla složitější v tom smyslu, že on necítil potřebu se mnou ty věci konzultovat...

A Jiří Paroubek?

Jiří Paroubek zatím vystupuje navenek velmi razantně, samozřejmě dělá celou řadu takových utišujících opatření, která jsou mnohdy velmi populistická. Ta komunikace s ním je bezprostřední, myslím si, že určitě budeme schopni se spolu bavit, hledat společnou řeč, to si myslím, že ani tak nezávisí na tom, s kým zrovna jednám, protože ta opoziční role je taková, jaká je a my se ji snažíme plnit důsledně.

Pokud byste měl veřejnosti na třech jasných a srozumitelných příkladech uvést, v čem je premiér Jiří Paroubek velký demagog, když budu citovat vaše slova.

Tak, to bych musel zabíhat do velkých konkrétností, ale tak já zkusím...

Dejme nějaké tři srozumitelné, o kterých se mluví v současnosti.

Já zkusím říct, jestliže uvádí Jiří Paroubek argument, že za vlád, nebo za těch posledních tří vlád se zvedla reálná mzda o jednatřicet procent, tak myslím, že to pravda není, protože kdybych srovnal srovnatelné, dejme tomu, roky 1994, 95 a 96 za Klausových vlád, tak ta reálná mzda stoupla, dejme tomu, o pětadvacet nebo o šestadvacet procent za ty roky 2002, 2003, 2004, stoupla o sedmnáct celé pět. To znamená, je třeba srovnávat srovnatelné. Jestliže argumentuje tím, že Slovensko má více lidí na hranici chudoby, tak je třeba říct, že každá země má jinou hranici chudoby, každá země má jiné výchozí postaví a jde vždycky spíše o trendy a o tendence, takže bych uvedl celou řadu příkladů, a to nechci ani mluvit o zavádějících informacích, nebo zavádějících útocích proti Modré šanci a proti některým reformám, které jsou úplně mimo mísu.

Když jste se v pondělí s premiérem a místopředsedou ČSSD Jiřím Paroubkem sešli, dozvěděla se veřejnost, že se názory obou stran, tedy ODS i ČSSD, příliš nesblížily. Premiér Jiří Paroubek ještě dodal:

Jiří PAROUBEK, premiér, místopředseda ČSSD, (zvukový záznam): Spíš jsme se dohodli o tom, že naše konzultace budou pokračovat, což je logické jak v otázce například euroústavy, tak v otázkách spojených s vnitřní politikou státu, především v oblasti důchodové reformy.

Pondělní slova českého premiéra, místopředsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Ve kterých oblastech je podle předsedy Občanské demokratické strany Mirka Topolánka poté pondělní schůzce jasné, že by se mohly přiblížit vaše stanoviska?

Tak, já chci říct, že nikdo neočekává, že koalice a opozice sblíží své stanoviska v programových věcech, ale jsou věci, kde by to bylo záhodno. Bývá to většinou zahraniční politika nebo věci, kde ten problém přesahuje mandát jedné vlády. My jsme měli tendenci o tom komunikovat se všemi třemi, nebo čtyřmi, když budu počítat pana Kohouta, nočního premiéra, premiéry za těch posledních deset měsíců vlastně...

I během toho jediného týdne, co byl Jan Kohout kandidátem, jste konzultovali?

Dělám si trochu legraci. Samozřejmě, i když se s Janem Kohoutem velmi dobře znám a potkali jsme se, ale to byl spíš pokus o žert. Já se domnívám, že každá země má mít předvídatelnou a konzistentní zahraniční politiku hlavně proto, aby nepřekvapovala své sousedy. V tomto smyslu my jsme prezentovali náš názor na pokračování či nepokračování ratifikačního procesu. Neshodli jsme se, bylo to ještě před britským vyjádřením o zastavení celého toho procesu naneurčito. Určitě bychom měli nalézat společnou řeč ne možná v typu té důchodové reformy, ale v diskusi o ní. Mám pocit, že není úplně pravdivé, že jsme se na ničem nedohodli, protože my jsme trvali na tom, aby ta expertní komise pokračovala ve své činnosti a pan premiér to slíbil. Každá země, která chce provádět takovou zásadní reformu a musí ji provádět, protože je to nevyhnutelné, tak někdy ty expertní komise a odborné komise pracují celou řadu let. My trváme na tom, aby ta komise pokračovala ve své činnosti, protože jedině tak se můžeme dobrat k nějakému expertnímu výsledku a teprve potom mohou začít nějaké diskuse.

To jsou, pane předsedo, dvě témata, o kterých...

Určitě jich bude víc.

... referovali novináři v souvislosti s vaší schůzkou. Byli tam jiné problémy, okruhy problémů, o kterých novináři nereferovali, ale kdyby bylo možné hledat širší shodu, jako je například zdravotnická reforma, Jiří Paroubek tvrdí, že nyní vyjednal ve zdravotnictví dohodu.

Tak, já nechci vyjmenovávat znovu všech, myslím, sedm ministrů za poslední období, za poslední roky levicových vlád. Já si myslím, že těžce najdeme shodu, protože tato vláda není schopna už řešit ani akutní problémy. Nalití dalších peněz do toho systému jenom prodlužuje ten stav a já se obávám, že do voleb se nestane nic, co ty zdravotnictví pomohlo, to nemluvím vůbec o systémových změnách, já mluvím o akutním řešení. Tady je na jedné straně paní ministryně Emmerová, která má takový ten pohled doby minulé, je tady velmi vydírací pozice předsedy, já říkám, lékařské odborové komory pana Ratha. Ten systém podle mě destruují, ono je to na jedné straně dobře, protože v momentě takové destrukce bude větší vůle samozřejmě provést nějaké změny, ale chci říct, že...

Vy chcete říct, že ta dohoda, kterou garantoval premiér Jiří Paroubek, dále destruuje zdravotnický systém?

Tak, ona dále, když se dneska tvrdí, dejme tomu, já to dám na příkladu, že se nespolupodílíme, nebo neměli bychom se podílet na platbách do toho systému, neměla by být přímá účast těch zákazníků, pacientů, tak je třeba říct, že ty peníze, které se do toho nalijou, to je vlastně spoluúčast těch pacientů, to jsou peníze daňových poplatníků, které se do systému, který generuje permanentně ztrátu, vlévají z peněz daňových poplatníků. To znamená, je to přímá účast těch lidí, kteří jsou zapojeni do toho zdravotního systému. To řešení...

Otázka zněla jednoznačně, řešení destruuje dál systém?

Já si myslím, že ano.

A de facto pro stranu, pokud vy vyhrajete volby v roce 2006, to bude dobře, že ten systém bude tak destruovaný?

Ne, já jsem to neřekl, že to je dobře.

To byla zase nadsázka?

To byla nadsázka v tom smyslu, že i na Slovensku došlo ke zdravotní reformě poté, kdy ten systém začal, řekl bych, směřovat ke kolapsu, nedostávaly se už některé léky, začala, přestala fungovat, přestaly fungovat některé systémy...

Myslíte, že to hrozí České republice?

Já se obávám a zatím mám informace jenom od lidí, kteří o tom publikují v médiích, že se samozřejmě velice zkomplikuje díky tomu, jakým způsobem je postupováno, speciálně u náročných operací se prodlouží čekací doby, může se snížit kvalita péče. Nicméně já, stejně jako všichni ostatní vím, že je třeba provést v českém zdravotnictví nejdříve ta akutní opatření, která vůbec umožní dělat jakoukoliv systémovou reformu, kterou my samozřejmě velmi cílevědomě připravujeme.

Pokud vy byste byl na místě Jiřího Paroubka, jaká akutní opatření byste dohodl, ať už s Davidem Rathem, se svým ministrem zdravotnictví, se zdravotními pojišťovnami?

Tak, určitě je úplně absurdní, že lékařská komora, která má na starosti část agendy státní správy, která by měla vytvářet etické kodexy a další kodexy pro výkon tohoto povolání, se plete do vyjednávání o mzdách. To si myslím, že všude na světě mají na starosti spíše odborové organizace než ty profesní, ty stavovské, takže...

Vy jste s Rathem nejednal?

Já jsem samozřejmě s Rathem několikrát měl možnost už jednat, ale to opatření pouze prodloužilo ten stav a dále obnažilo ty problémy, které, já neumím teď vyjmenovat, neumím teď vyjmenovat to, co je potřeba udělat jako první, ale myslím si, že je třeba zachovat minimálně ten pojišťovnický systém v té podobě, ve které je, neútočit na pojišťovny. Je třeba samozřejmě udělat celou řadu téměř záchranných prací. Já je neumím takhle pojmenovat v prioritách, musím říct, že mí lidé to vědí.

Tím spoléháte na svůj tým a na stínovou vládou. Existují podle vás, jako předsedy ODS, témata, která by obě nejsilnější strany neměly používat proti sobě v předvolební kampani, protože jde o téma, řekněme, relativně neideologická?

Ono je to velmi složité, protože přestože obě ty strany tvrdí totéž, že chtějí zlepšit podnikatelské prostředí a odstranit bariéry pro podnikání, tak faktická realizace této vlády je opačná. To, že Martin Jahn jako vicepremiér vyhlašuje premisy a některé recepty, které se někde blíží, nebo se dotýkají našich konceptů, to je jenom proklamace, protože on je nakonec není schopen v té vládě ani prosadit a není schopen je realizovat. Takovým příkladem je například stále do sněmovny nepředložený zákon o konkurzu a vyrovnání, kde zcela jistě máme podobný pohled, cítíme stejnou potřebu jeho předložení, případně schválení, ale protože ve vládě na to není jednotný pohled, tak nakonec ten koncept, který vypracoval tým kolem Jahna možná nebude vůbec do voleb realizován.

Stručně řečeno, tedy neexistují témata, kterým by se předvolební kampaň obě strany, ČSSD a ODS, mohly vyhnout?

To není otázka kampaně, do kampaně patří to, co ta strana zvolí jako své téma, nebo to, co veřejnost vyžaduje jako téma. To si myslím, že ty strany si nevybírají témata, témata si vybírají ty strany. Kdybych to měl trochu říct bonmotem, já bych byl velmi rád, kdyby ta kampaň byla vedena věcně, ale to nejsem schopen zaručit, to musím říct, že to je asi jako když, to je zákon akce a reakce. Já bych byl velmi rád, aby ta kampaň nebyla negativistická, aby byla pozitivní, abychom předkládali, jako my se snažíme už delší dobu věcná témata v diskusi a v té vzájemné interakci a v té komunikaci s odbornou veřejností, s další jakoby laickou veřejností fakticky připravovat ty lidi na to, co mohou od nás čekat, nebo dokonce připomínkovat a verifikovat ten náš program, a to se děje. To se teďka děje v tom posledním roce a my o tom diskutujeme s veřejností vlastně každý den.

Vy už jste, pane předsedo, řekl, jaké je stanovisko ODS po jednání s ČSSD k důchodové reformě. Důchodová reforma je jedno z témat, na kterých politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně dlouhodobě pracují a snaží se dospět ke shodě. Připomeňme si, co k možné shodě pracovního týmu na důchodové reformě uvedl v pondělí premiér Jiří Paroubek.

Jiří PAROUBEK, premiér, místopředseda ČSSD, (zvukový záznam): Já bych uvítal pro ten společný postup všech politických stran v té věci důchodové reformy, kdyby ten tým přišel s určitým doporučením tak, jako to bylo ve dvacátých letech, takže tehdy se to také, ta výsledná orientace důchodové reformy se odvinula od doporučení odborníků.

Konstatoval v pondělí český premiér, místopředseda ČSSD Jiří Paroubek. Vzhledem k tomu, že Mirek Topolánek pokyvuje hlavou, souhlasí s tou tezí?

To já nevím, jestli je ten expertní tým schopen dát takové doporučení. Nicméně, když si řekneme velmi upřímně, tak ty názory se při těch výpočtech sbližují minimálně ve dvou pohledech, nebo zůstávají dvě nevyřešené otázky. Ta první otázka je, o kolik se vlastně sníží financování důchodu do budoucna z toho veřejného prvního pilíře a tady je zajímavá věc, kterou média nezaznamenala, že vlastně všechny ty systémy střednědobě a dlouhodobě tendují k rovným důchodům. Už dnes svým způsobem osmdesát procent důchodu je plus, minus pět set, sedm set korun, takže jsou to svým způsobem rovné důchody.

Směřují tedy debaty ke stanovisku nebo k návrhu ODS?

Ano, to je jedna věc. Druhá věc, která je k diskusi a tady samozřejmě na tu diskusi jsme připraveni, jestli je nutné zavádět jako na Slovensku ten povinný spořící druhý pilíř, anebo jestli stačí ten dobrovolný třetí a tady si myslím, že ty výpočty, které samozřejmě byly provedeny, a my na tom dále pracujeme a dáváme další zadání upřesňující, ukazuje, že není nutné mít ten povinný spořící pilíř, že stačí ten dobrovolný toho dobrovolného pojištění, protože už dnes jsou tři miliony spořících lidí a ten systém se dá samozřejmě nabudit způsobem, který povede k tomu, že lidé, kteří ušetří v tom našem jistému jako v jediném na tom, těch osm procent, které dávají dnes do toho systému veřejného, tak je mohou alokovat a budou je zřejmě alokovat právě do toho pojišťovnického...

Vy jste v rozhovoru pro BBC v pondělí řekl zcela jasně, že nepředpokládáte, že by Paroubkova vláda prosadila důchodovou reformu. Jednoduchá otázka, je reálné, jak jste seznámen s pracemi té odborné komise a jednáním politických stran zastoupené, zastoupených v Poslanecké sněmovně, že už by důchodová reforma v České republice mohla být prosazena v prvním půlroce vládnutí nové vlády v červnu roku, po červnu roku 2006?

Tak, my, když jsme vyhlašovali co je nutné udělat velmi rychle, tak musím říct, že důchodová reforma patří v tom našem pohledu do oblasti, která by měla být realizována, legislativně ošetřena v těch prvních dvou letech fungování. Důchodová reforma zcela jistě...

Vy jste, promiňte, ale vy jste doslova mluvili, nebo nepoužil-li jste tento termín, berte to jako Moravcovu licenci, reformní smršť, která by se uskutečnila v tom prvním měsíci, nebo v prvních dvou měsících...

Na to se snažím odpovědět. Důchodová reforma...

Důchodová reforma by tam nebyla?

Důchodová reforma není věc, která má okamžitý efekt, není to věc, která má okamžité pozitivní důsledky, je to spíš reforma, která vyžaduje vnější financování a o tom je také velká diskuse, že už teď je třeba do nějakého rezervního fondu alokovat ty zdroje z privatizace, což se neděje, bohužel zatím, takže to čeká zřejmě na nás. Myslím si, že to je úkol pro jakoukoli novou vládu po příštích volbách v těch prvních dvou letech fungování, aby to legislativně očistila, aby to prosadila v Poslanecké sněmovně. Nejlépe na základě nějakého širšího konsensu.

Když jste se bavili s premiérem Jiřím Paroubkem, vláda se chystá privatizovat Severočeské doly, jednou už to byla, byl tady pokus o privatizaci, nicméně zatím neúspěšný. Premiér Jiří Paroubek očekává výnos zhruba sedm a půl miliardy korun. Bavili jste se o tom, že by tyto peníze měly jít na ten penzijní účet?

Tak, za prvé jsme se vůbec nebavili o tom, že by měl tendenci to privatizovat. Já to pokládám za, doufám, v této chvíli spíše za přání otce myšlenky...

Vláda to považuje za reálné, že...

Ta privatizace byla velmi neúspěšná. Byla, když to řeknu trochu pejorativně, tak byla zpackaná. V dané chvíli, vzhledem k tomu, že ten podnik funguje velmi dobře, bych očekával spíše volání po status quo a přípravě privatizace, hovoří se o několika možnostech, jedna je integrace s ČEZem...

Vy řeknete tedy premiéru Jiřímu Paroubkovi při možném nejbližším setkání, aby opravdu tato vláda už neuskutečnila žádnou privatizaci, včetně privatizace Severočeských dolů?

Tak, on samozřejmě tak, jak se chová, tak mě zcela jistě nebude poslouchat. To znamená, pokud to prohlásil, tak to zřejmě chce realizovat a ten náš názor ho nezajímá.

Ale podle vás by tato vláda neměla privatizovat už nic?

Tak, nemám pocit, že k tomu má teda plný mandát, nicméně exekutivní pravomoc k tomu má, takže když tu privatizaci rozjede, tak ji za nějakých mimořádných okolností může i ukončit. V tom případě si myslím, že vyhlašovat dopředu cenu je téměř nesmyslné. To je trochu složitější, protože Severočeské doly mají za prvé celou řadu likvidních zdrojů k dispozici, je to firma, která funguje velmi dobře a těch, říct sedm a půl miliard je podle mě v této chvíli zavádějící, myslím si, že to je podobné asi jako, když jsme oznámili, za kolik chceme vydražit prostě ten obraz...

Obraz. Ne, pardon, to nebyl obraz, to byl rukopis, opis Dalimilovy kroniky.

To byl rukopis, je to trochu zavádějící. Nicméně, pokud by k takové privatizaci došlo, tak my budeme požadovat narozdíl od toho minulého pokusu, aby to bylo maximálně transparentní a otevřené, aby tam nebyly žádné dopředu dané podmínky, kdo se smí a kdo se nesmí zúčastnit.

Závěrečná otázka této části. Když jste charakterizoval premiéra Jiřího Paroubka jako velmi schopného demagoga, nehrálo v tom roli to, že Jiří Paroubek je z těch tří soupeřů, kteří byli v uplynulém roce pro Mirka Topolánka jako premiéři, nejobtížnější, to znamená, že je to nejsilnější premiér?

Tak, nepochybně. Vladimír Špidla jako člověk, který byl spíše introvertní, udělal celou řadu kroků, které i já, teď, jsem v tomhle velmi komfortní, pokládám za velmi pozitivní, třeba zvýšení odchodu věku do důchodu a tak dál. Stanislav Gross vyvolal velká očekávání a byla to taková, byl to takový meteorit, shořel po cestě, při pádu k zemi. Jiří Paroubek nepochybně z nich je nejpragmatičtější, je velmi schopný, má své zázemí, svoji životní zkušenost a pro sociální demokracii je to v této chvíli určitě velmi silný lídr. Pokud samozřejmě po těch obchodech, které musel udělat, bude dělat i reálnou politiku směrem ven. Zatím ta jeho pozice přináší sociální demokracii výsledky a pokud...

Například, že teď vstupuji do vaší řeči, volební průzkumy, nebo průzkumy volebních preferencí od několika sociologických agentur jasně ukazují výraznou změnu trendu, to znamená výrazný vzestup ČSSD. Naposledy teď aktuálně společnost CVVM zjistila, že za jediný měsíc sociální demokraté si polepšili o šest procent. Z deseti procent v dubnu se dostali na šestnáct procent. Co říkáte tomu růstu?

Tak, já jsem to řekl mnohokrát před Paroubkem a řeknu to i mnohokrát po Paroubkovi. Pokud má existovat normální politický systém v České republice, je dobře, aby tady fungovala nějaká levicová formace demokratická, aby tady fungovala nějaká středopravicová levice v tom pravicovém spektru, silná. To znamená, mě nemohlo těšit, že komunisté posilují a voliči od sociální demokracie utíkají ke komunistům. Nikdo mi to sice moc nevěří, ale přeji si...

Teď tedy, teď tedy vítáte vzestup volebních preferencí?

Já neříkám, že vítám ten vzestup, ale byl logický. Sociální demokracie se dostala díky té politice, díky té politice předchozích tří, možná sedmi let, řekl bych, na dno svého preferenčního potenciálu. To znamená, to, že budou preference stoupat, jsme samozřejmě očekávali, není to pro nás žádné překvapení.

Očekávali jste ale takový vzestup, co kdyby se Jiřímu Paroubkovi jako možnému lídrovi, nebo premiérovi podařilo třikrát za sebou dovést sociální demokraty do Strakovy akademie?

Tak, to si v této chvíli v žádném případě nepřipouštíme. Nicméně trochu platí staré české nové koště dobře mete. Počkáme si na to, jak se to bude vyvíjet v tom dalším období. Já si myslím, že my jsme připraveni velice dobře na ty volby a budeme je chtít vyhrát a maximalizovat svůj výsledek a ti soupeři mě zajímají až v druhé řadě.

Pro vás by bylo osobní prohrou, pokud by to číslo bylo nižší než třicet procent, jako Mirka Topolánka?

Osobní prohrou, to musím říct, že takhle, když to berete, já si přeji, aby bylo možno sestavit středopravicovou koalici, pokud to bude možné. Přeji si, abychom mohli maximalizovat svůj program a svůj volební výsledek přetavili prostě do toho reformního úsilí, které máme naplánováno, takže to není možná o procentech, je to o tom celkovém výsledku, kolik hlasů propadne, kolik se přerozdělí. Myslím si, že samozřejmě pod třicet procent bych určitě v těch volbách nechtěl jít.

Když se bavíme o politických tématech, vy jste zmínil to druhé téma, o kterém byla řeč v souvislosti s pondělní schůzkou ČSSD a ODS, předvídatelnost zahraniční politiky. V případě, že by ODS vstoupila předním vchodem, řečeno Zemanovými slovy, do Strakovy akademie, jak by se změnila, změnila-li by se nějak zahraniční politika České republiky?

Já se domnívám, že nikoli, pokud nedojde k výrazné změně v tom posledním roce. Pokud vliv té levicové části sociální demokracie na ministerstvo zahraničí nebude větší, než tomu bylo doposud. Nemusím...

Obavy z Kavana a Laštůvky.

Samozřejmě, nemusím fandit Cyrilu Svobodovi, ale pravdou je, že Cyril Svoboda se snažil svým způsobem udržet tu naši předchozí zahraničněpolitickou orientaci, to znamená aktivní pozice v Evropské unii, euroatlantická orientace i naše, i naše aktivity směrem ke Kubě a možná, já bych vyjmenoval celou řadu jeho chyb, ale nicméně tady určitá předvídatelnost té politiky zahraniční byla, já bych si přál, aby v tom posledním roce nedošlo k žádné změně, potom nebude muset dojít k nějaké zásadní změně ani po volbách.

Pojďme se teď bavit o evropské ústavní smlouvě, zásadním dokumentu a jeho ratifikaci. Evropská ústavní smlouva, budoucnost Evropy, téma, o kterém bude řeč bezesporu i v následujících týdnech. Za týden se koná setkání Evropské rady, která má rozhodnout co dál s oním dokumentem nazývaným evropská ústavní smlouva. Připomeňme si, s jakým stanoviskem pojede na zasedání rady český premiér Jiří Paroubek.

Jiří PAROUBEK, premiér, místopředseda ČSSD, (zvukový záznam): Pokračovat v ratifikačním procesu, za druhé v případě, že to bude nutné, poskytnout těm zemím, které to budou potřebovat, delší čas nežli dva roky na ratifikaci, ale samozřejmě my čekáme, zejména po vyjádřeních představitelů Velké Británie a potenciálně i dalších zemí, čekáme na summit Evropy na Evropskou radu, která se uskuteční šestnáctého, sedmnáctého, kde by měla proběhnout meritorní diskuse o vlastně budoucím přístupu evropské pětadvacítky k ratifikačnímu procesu.

Konstatoval v úterý český premiér, místopředseda ČSSD Jiří Paroubek. Vytmavil, lidově řečeno, a host Interview BBC, Jiřímu Paroubkovi v pondělí, že de facto vláda nehledala pro své stanovisko širší politickou shodu?

Tak, to jednání nebylo konfrontační, to jednání bylo zdvořilostní. V tomto smyslu to bylo první setkání po Paroubkově instalaci do postu českého premiéra, takže my jsme si spíš ty pozice ozřejmili, řekli jsme si, kde každá ta strana stojí a neměli jsme tendenci se vzájemně napadat. To, že Paroubkova vláda má velmi slabý mandát pro to, aby zastávala tuto pozici, je evidentní a je to dlouhodobý problém nediskutování zahraniční politiky v našem parlamentu, speciálně v Poslanecké sněmovně, a to si myslím, že se nikde v Evropě běžně neděje. Tam prostě přestože ten parlament má možná poradčí hlas v tomto smyslu, tak ta česká vláda by měla jít teda se silnějším mandátem, než jsou jenom silná prohlášení Jiřího Paroubka. Nicméně,...

Co můžete jako opozice v této věci dělat, aby jste vládu upozornili, že její mandát není mandátem České republiky?

My to děláme permanentně, snažíme se zařadit na jednání Poslanecké sněmovny body, které by měly vést k diskusi, dlouhodobě chceme znát pozici před tím, než vláda jede na takové jednání. Samozřejmě chceme znát pozici o tom, co vyjednala, chceme se bavit o zahraniční politice. Uvidíme, jestli k takové diskusi vůbec bude prostor, protože nám dlouhodobě koalice svými sto jedna hlasy takovou diskusi neumožňuje.

Vláda pojede na zasedání, nebo premiér Jiří Paroubek pojede na zasedání Evropské rady v pátek, respektive ve čtvrtek, předtím úterý, středa se uskuteční jednání, řádné jednání Poslanecké sněmovny. Rozumím správně, že by bylo dobré, ještě aby před odjezdem Jiřího Paroubka na zasedání Evropské rady se o této věci, stanovisku české vlády diskutovalo v Poslanecké sněmovně?

Sám jste to řekl, bylo by to dobré.

A ODS bude požadovat prosazení takového bodu?

Je to rozhodnutí poslaneckého klubu, které já nemíním v této chvíli ovlivňovat. Chci říct, že já v té době budu samozřejmě taky v Bruselu, protože bude probíhat summit EPP, summit Evropské lidové strany. Mám připraveno jednání s Barrosem, mám tam samozřejmě celou agendu, takže budu jistě informován i o tom, co chystá nejsilnější frakce Evropského parlamentu. Je třeba říct, že...

Budete přemlouvat evropské politiky, aby se zastavil ratifikační proces?

Já se bojím, že celá řada evropských politiků téměř bych řekl evropských politiků na odchodu bude, spojila s tou evropskou ústavou svoji politickou kariéru, ať už to byl Chirac, nebo je to Gerhard Schröder. Myslím si, že oni nejsou ochotni vůbec připustit, že by ten text padl pod stůl, přestože celá řada renomovaných politiků a politologů a komentátorů de facto prohlásila ten dokument za mrtvý. Já si myslím, že je kolem toho zbytečná hysterie a zbytečné emoce, protože teď budeme mít teprve možnost se zúčastnit té evropské diskuse. My jsme ji měli velmi dílčí na Konventu, který probíhal tak, jak probíhal, takže já to vidím jako velkou šanci pro novou diskusi, a proto bych v žádném případě neprodlužoval, nebo nějakým způsobem nedržel ten ratifikační proces v České republice, protože je evidentní, že je nutné počkat na to, kam se ta situace pohne, myslím si, během půlročního prezidentování Evropské unii Velkou Británií, Tony Blair má jedinečnou šanci dát na stůl nějaký kompromisní dokument, který bude řešit i technické věci a nebude řešit tu politickou nadstavbu, a to, co vlastně evropská ústava přinášela a co vlastně občané Evropy odmítli.

To očekáváte od britského předsednictví?

Myslím si, že to je velká šance Tonyho Blaira a on to ví.

A velmi stručně odpověď na poslední otázku. Jste případně, pokud by ratifikace pokračovala, zablokovat ji tím, že ústavní většinu, máte blokační pojistku v Senátu?

Nepochybně, pokud bude rozhodnuto o prodloužení termínu pro ratifikaci, tak budeme chtít využít co nejvíce toho období. Pokud by k takovému ratifikačními procesu došlo, pokračoval, budeme chtít referendum. V této chvíli v žádném případě.

Konstatuje Mirek Topolánek. Děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Pěkný den přeji, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Soc. dem. po půl roce opět před komunisty

Právo, 9. 6. 2005, titulní strana - Sociální demokracii se podařilo po více než půl roce získat zpět druhé místo v žebříčku volebních preferencí a z pomyslné stříbrné příčky tak sesadit KSČM. Stalo se to po nástupu nového premiéra Jiřího Paroubka a již v době, když prohlásil, že chce být volebním lídrem ČSSD. Podle květnových dat, která včera zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), by ČSSD obdržela 16 procent. Je to o celých 5,5 bodu více proti dubnu. Komunisté naopak ztratili a s 14,5 procenta (-2 %) jsou až třetí. ODS sice stále s náskokem vede, ale i ona si s 30 procenty (-1 %) mírně pohoršila. O bod klesly preference také lidovcům, které by nyní volilo 7,5 procenta lidí.

Průzkum proběhl v druhé polovině května a poprvé tak v plné míře zaznamenal zklidnění politické situace po mnohaměsíční vládní krizi. Paroubek poznamenal, že zrovna do svého stranického projevu píše, že nechce čísla z průzkumů přeceňovat, „neboť k volebnímu výsledku v příštích volbách nevedou spekulace, ale tvrdá práce, odvaha politických rozhodnutí, principiálnost a to, aby občané cítili, že jim chceme sloužit". Premiér je nicméně přesvědčen, že se trend obrátil: „Potenciál sociální demokracie je někde mezi 30 až 35 procenty, tak máme ještě co dělat," poznamenal premiér s tím, že se o takový výsledek bude snažit.

Paroubkovi se včera dostalo nezvyklé pochvaly od předsedy ODS Mirka Topolánka. Ten o něm v BBC řekl, že to je buldozer české politiky. „Je velmi schopný, má zázemí, zkušenost a pro sociální demokracii je to určitě velmi silný lídr." K výzkumu šéf ODS poznamenal, že je dobře, aby tady fungovala demokratická levicová formace. „Mě nemohlo těšit, že voliči od sociální demokracie utíkají ke komunistům," dodal. Předseda lidovců Miroslav Kalousek nepochybuje, že jeho strana ve volbách získá dvojciferný výsledek. „Pokud budou na levé straně spektra sociální demokraté silnější než komunisté, tak budeme všichni rádi," řekl Právu.

Předseda KSČM Miroslav Grebeníček bere sice výsledky preferencí na vědomí, ale je k nim odtažitý, protože CVVM, jak řekl Právu, jim nikdy nevykazuje vyšší procenta. „Volební realita je vždy jiná," dodal. Na výsledky průzkumu mohl mít vliv i diskusní pořad Sedmička v televizi Nova, kde Paroubek v duelu s Topolánkem působil více věcně a - na rozdíl od svých soc. dem. kolegů - po dlouhé době jen těsně prohrál v divácké anketě. V termínu šetření byla také v soc. dem. založena levicová frakce. Soc. dem. byla naposledy před komunisty v říjnu loňského roku, v kampani před krajskými a senátními volbami ještě s lídrem Stanislavem Grossem. Po jarním debaklu v eurovolbách i na podzim drtivě prohrála. ODS s lidovci by měli většinu Pokud by volby dopadly podle průzkumu, ODS a lidovci by mohli sestavit většinovou vládu se 110 mandáty. V 200členné Sněmovně by Topolánkova strana získala odhadem 88 křesel, ČSSD 47, KSČM 43 a KDU-ČSL 22. Ústavní většinu (120) by z reálných koalic dali dohromady jen občanští a sociální demokraté (135).

U menších stran nedošlo k významným změnám. Žádná z nich se nepřiblížila povinné pětiprocentní hranici nutné pro vstup do Sněmovny. Stranu zelených preferuje 2,5 procenta (-0,5 %), vládní Unii svobody zůstalo 1,5 procenta. Ani u dalších subjektů nedošlo k posunu. Obecně „nezávislé" by volilo 1,5 procenta, Evropští demokraté získali půl bodu, žádnou stranu by nevolilo 10 procent (-1 %) a 14,5 procenta neví. Na otázku: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Šel byste volit?" odpovědělo 26 procent rozhodně ano a 34 procent spíše. Spíše ne uvedlo 18 procent a rozhodně ne 13 procent. Dotázáno bylo celkem 987 respondentů nad 18 let.

Topolánek na BBC označil Paroubka za buldozer české politiky

PRAHA 8. června (ČTK) - Velmi schopný demagog a pragmatik, který vstoupil jako buldozer do české politiky. Tak charakterizoval českého premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC předseda ODS Mirek Topolánek. K rostoucím preferencím ČSSD šéf největší opoziční strany poznamenal, že silná levicová strana je pro vývoj politického systému prospěšná.

"Paroubek vstoupil jako buldozer do české politiky. Určitě sociální demokracie potřebovala takovou integrační osobnost, která by vyřešila jejich vnitřní spory," řekl. "Je velmi schopný, má své zázemí, svoji životní zkušenost a pro sociální demokracii je to určitě velmi silný lídr," dodal.

Podle Topolánka však šéf vlády jako velký demagog říká mnoho polopravd, "na něž se budeme muset naučit reagovat". Za příklad Topolánek uvedl argument ministerského předsedy, že za posledních tří vlád se zvedla reálná průměrná mzda o 31 procent. "Kdybych srovnal srovnatelné, dejme tomu roky 1994 až 1996 za Klausových vlád, tak ta reálná mzda stoupla dejme tomu o 25 až 26 procent," argumentoval Topolánek.

V porovnání s předchozími premiéry Vladimírem Špidlou a Stanislavem Grossem je Paroubek podle Topolánka tím nejpragmatičtějším. Topolánek si pochvaloval zejména komunikaci s "introvertním" Špidlou, který jej údajně vždy informoval o zásadních rozhodnutích.

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, který zjišťoval názory týden poté, co vláda získala důvěru parlamentu, by ČSSD v květnu volilo 16 procent lidí. To je o šest procent více než v dubnu. I v květnu si první místo udržela ODS, již by volilo 30 procent lidí, ČSSD po několika měsících znovu předstihla komunisty.

"Mě nemohlo těšit, že komunisté posilují a voliči od sociální demokracie utíkají ke komunistům," řekl šéf ODS k růstu preferencí ČSSD. Podle něj byl očekávaný. ODS však vůbec nepřipouští možnost, že ČSSD by příští rok mohla potřetí za sebou vyhrát parlamentní volby.

Topolánek podotkl, že je potřeba přiblížit stanoviska mezi vládou a opozicí v zahraniční politice, která má být předvídatelná a konzistentní, aby nepřekvapovala sousední země.

Předseda ODS ocenil působení šéfa české diplomacie. "Nemusím fandit Cyrilu Svobodovi, ale pravdou je, že se snažil svým způsobem udržet naši předchozí zahraničněpolitckou orientaci," prohlásil Topolánek. Ocenil aktivní pozici ČR v Evropské unii, euroatlantickou orientaci země i její aktivity směrem ke Kubě. "Tady jistá předvídatelnost v zahraniční politice byla," konstatoval opoziční lídr.

Utrpení Martina Jahna

Týden, 13. 6. 2005, strana: 18 - Jsem technokrat, a ne politik, tvrdí o sobě místopředseda vlády pro ekonomiku. Martin Jahn, oblíbenec médií, žen a japonských investorů, zveřejnil nedávno nejpravicovější strategii rozvoje v historii Česka. Bohužel za ní pevně nestojí. Nestraník dosazený levicovou ČSSD před čtrnácti dny představil na české poměry ultraliberální reformu hospodářství. Pro jedny je ztělesněním nadřazenosti, arogance a nekompetentnosti, pro druhé doktor české ekonomiky. Martin Jahn se obvykle příjemně usmívá, nosí dobře padnoucí obleky a vystupuje suverénně, leč sympaticky. U politických reprezentantů Česka věc stále nezvyklá.

Praktické dopady má jeho snažení ovšem minimální. Pokud se někde objeví a něco pronese, je vše pečlivě zaznamenáno. Nejlépe na titulní straně celostátních deníků nebo v hlavním televizním zpravodajství. Mezi novináři je oblíben, částečně kvůli většinovým pravicovým názorům, částečně díky ochotě vždy a téměř ke všemu se vyjadřovat. Jeho proklamace ovšem často připomínají pověstné plácání do vody, prosazování návrhů vázne a někdy je již předem odsouzeno k neúspěchu. Sám se občas netají tím, že oborové problematice nerozumí a pouze tlumočí zájmy podnikatelských skupin. Dobrým příkladem bylo jeho zimní intermezzo na ministerstvu zdravotnictví, kde se proti vůli vlády snažil prosadit pravicové změny do téměř socialistické koncepce vytvářené ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou. Zatím neúspěšně.

S jeho návrhy a doporučeními si ostatní příliš hlavu nedělají. Nejméně strana, která jeho účinkování ve vysoké politice umožnila. Není divu, když většina bombasticky představených projektů nemá s levicově orientovanou politikou nic společného. Občas se zdá, že si mladý vicepremiér spletl vládu. To, že dobře připravená Strategie hospodářského růstu do roku 2013, s jejímž programem souhlasí mnoho pravicových ekonomů, zůstane do příštích voleb pouze na papíře, je jisté. Ve špatný čas a na špatném místě, chtělo by se říci. S tím ovšem Jahn dopředu počítal. Co ho tedy motivuje k podobným krokům? Rychle vzdaná reforma Vysvětlení se nabízí několik. Podle některých dohadů se Jahn snaží neztratit tvář před pravicově smýšlejícími voliči, kteří nad jeho působením v současné vládě mohou jen nevěřícně kroutit hlavou. Rozhodovat může vidina ministerského křesla v další vládě nebo možnost odejít se vztyčenou hlavou, pokud by strategie byla smetena okamžitě ze stolu.

To se ovšem nestalo. "Kdybych chtěl odejít, už jsem to stokrát udělal. Strategii jsem nenavrhl proto, abych mohl s pompou opustit vládu. Prostě jsme dali dohromady skupiny nadstranických expertů z různých oborů, kteří podle svého nejlepšího přesvědčení navrhli změny, jež by měly posunout Česko dopředu," odmítá Jahn veškeré spekulace. Ve vládě premiéra Jiřího Paroubka údajně zůstal kvůli rozdělané práci. Zajisté chvályhodná snaha, která ovšem dojde problematického naplnění. Již na konci minulého týdne, na zasedání hospodářské rady vlády, totiž Jahn ze striktních požadavků ustoupil. "Nemohli jsme být tvrdší, protože vicepremiér hned na počátku jednání uvedl, že strategie bude přepracována. Neřekl ovšem, jak moc. Zda systémově zasáhne do jejího jádra nebo ji pouze kosmeticky upraví," litoval místopředseda odborových svazů Pavel Skácelík, jenž se zasedání účastnil. Odborům se nelíbí především okamžitá deregulace nájemného, platby ve škole a ve zdravotnických zařízeních. Zásady, které strategii dodávají v očích liberálních ekonomů ty pravé "grády". Příliš spokojený není ani prezident Hospodářské komory České republiky Jaromír Drábek. "Premiér rozhodl, že dokument bude vyjadřovat ekonomickou strategii vlády, a proto musí být přepracován jeho poradci.

Nezávislí experti pravděpodobně ztratí nad dalším osudem materiálu vliv," říká Drábek, jenž jinak strategii vítá. Podle něho se dokument dostane do vlády nejdříve v zimě a pravděpodobně nebude mít žádný dopad. Spíše ho bere jako námět pro další parlament. Dlouhodobý výhled Jahn se ústupkům nebrání a návrh vnímá hlavně z dlouhodobého hlediska. "Strategie obsahuje dvě stě padesát tezí, z nichž pouze deset až patnáct je kontroverzních. S nesouhlasem jsem počítal. Teď budeme hledat kompromisy při jejím zavádění," tvrdí vicepremiér, který je přesvědčen o možnosti uvést časem dokument v život. Témata, jež vyvolala největší rozruch, údajně nechtěl vynechávat kvůli komplexnosti dokumentu. Podle něho ale nejsou pro strategii zásadní a pouze mají upozornit na dlouhodobě neřešené problémy. Hlavní pilíře vidí v podpoře vědy a výzkumu, infrastruktury a lidských zdrojů. "S Paroubkem jsme se dohodli, že dodáme makroekonomický úvod a zapracujeme přesah do sociální oblasti," vysvětluje realista Jahn, podle něhož není při zavádění návrhů do praxe stoprocentně úspěšný žádný manažer a politik. Že by se příliš snadno vzdával nastíněných zásad, odmítá. Média se údajně zajímala pouze o kontroverzní témata a zcela pominula všeobecně přijatelné body.

Někteří odborníci se nezajímali vůbec. Zřejmě o podobných proklamacích mají své mínění. "Strategii jsem nečetl. Na to nemám čas. Až se začne skutečně něco dělat, mohu se tím začít zabývat," říká ekonom Ondřej Schneider, zřejmě nejlepší český odborník na veřejné finance, který byl poradcem několika ministrů. Podle Davida Marka z Patria Finance možná Jahnův tým některé body schválně dovedl do extrému, aby měl při diskusích z čeho slevovat. "Ke škodě práce vznikla strategie v předvolební době, kdy nemá šanci projít," míní analytik. Cesta vzhůru Kdo se ptá, jakého je český vicepremiér pro ekonomiku vlastně ekonomického smýšlení, jasné odpovědi se nedočká. Podle svých slov nemá rád škatulkování, které je již v moderní Evropě přežité. Podobně jako premiér Paroubek je Jahn údajně realista a rád se hlásí k technokracii, tedy nahlížení na řešení problémů prostřednictvím technologické inovace. Na rozdíl od nedávno designovaného předsedy vlády ovšem může při osobních jednáních nechat pracovat nepochybné kouzlo své osobnosti, přirozenou inteligenci a cit pro momentální vývoj situace. O nepříliš liberálních sklonech místopředsedy vlády svědčí působení v CzechInvestu, instituci, jež ze své podstaty popírá volné působení trhu. Systém zahraničních pobídek je postaven na umělém zvýhodňování jedné skupiny podnikatelů na úkor druhé. V devadesátých letech do jisté míry prospěšná činnost se začíná přežívat. Jahn proto v nejnovějším dokumentu pro změnu sází na podporu domácích podnikatelů. První skutečné ostruhy ve státní správě získával jako šéf americké pobočky CzechInvestu, kterou během tří let vybudoval prakticky sám.

Z té doby mu zůstaly cenné kontakty na anglosaský svět, perfektně zvládl nejen angličtinu, ale také němčinu a ruštinu a zároveň získal potřebný nadhled nad českým "rybníčkem". Z USA se vrátil rovnou na pozici ředitele agentury, do které ho jmenoval tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Svérázný politik mu údajně při prvním setkání řekl, že sám dostal první ředitelské křeslo také v necelých třiceti letech, a dal mu důvěru. Kariéra vicepremiéra byla poprvé a zatím naposled skutečně ohrožena pouze na sklonku roku 2003, když na veřejnost pronikla informace, že kromě platu pobírá ještě třiatřicetitisícový měsíční příjem ze Sdružení pro zahraniční investice. Tehdy byl podezříván ze střetu zájmů, ale ministr průmyslu a obchodu Milan Urban se za něho postavil. Možná hrály roli dobré výsledky CzechInvestu, kterému se pod Jahnovým vedením podařilo přilákat nejvíce přímých zahraničních investic na obyvatele ze zemí střední a východní Evropy. Zároveň se stal měřítkem kvality pro zahraniční rozvojové agentury.

Na obrovskou oblibu tehdejšího šéfa Czech Investu mezi japonskými investory vzpomíná japanoložka, která byla přítomna některým jednáním a kvůli současnému působení nechce být jmenována. "Japonci si ho velmi vážili. Byl pro ně symbolem úspěchu a solidního jednání," vzpomíná. Jahn je proslulý používáním českých aut, hodinek a obleků, ale žádnému stylistovi údajně nenaslouchá. Vicepremiér o svém příštím směřování nechce slyšet. "Ani nevím, kdy v současné vládě skončím. Jsem v tomto ohledu fatalista a další působení neplánuji," tvrdí Jahn. Výběr mezi nadnárodní institucí, křeslem v příští vládě nebo odchodem do soukromého sektoru odmítá. Podle něho ale budou mít po příštích volbách vítězové dost stranických adeptů na všechny posty. Vstřícný Kalousek Nejpozitivněji se zatím k navrhované strategii vyjádřil šéf lidovců Miroslav Kalousek, který by ji chtěl použít jako základ pro politická jednání. "Kvůli dokumentu o personálních otázkách spekulovat nebudu," říká Kalousek.

Předseda ODS Mirek Topolánek je k materiálu opatrnější a při rozhovoru pro českou BBC upozornil na Jahnovu neschopnost koncepty ve vládě prosadit a realizovat. Jaký bude další osud pravicové strategie hospodářského růstu, záleží na vůli jejich tvůrců ustupovat. "Jestliže bude vyjadřovat ekonomickou strategii Paroubkovy vlády, asi se k němu přestanu hlásit," říká pobaveně Kalousek.

Paroubek boduje, dohání Topolánka

Mladá fronta DNES, 11. 6.2005, titulní strana - Pro sociální demokraty je to povzbudivá zpráva. Pokud by si nyní Češi měli vybrat, kdo má být premiérem po příštích volbách, souboj současného premiéra Jiřího Paroubka a šéfa opoziční ODS Mirka Topolánka by dopadl nerozhodně. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu veřejného mínění, který pro MF DNES udělala společnost SC&C.

Podle průzkumu, ve kterém odpovídalo 2307 lidí, by si Topolánka za premiéra přálo 50,7 procenta lidí, Paroubka 49,3 procenta dotázaných občanů. Když se nedávno Paroubek a Topolánek potkali v Sedmičce na Nově, dopadl jejich duel v přímém přenosu podle hlasování diváků také jen těsně ve prospěch Topolánka. Ve stranických preferencích má ODS zatím stále jasný náskok na ČSSD, jejíž obliba také zase začala růst. „Je to velmi potěšující. Když se ten průzkum udělá za nějakou dobu znovu, to pořadí se určitě obrátí. Věřím, že lidé dobře vnímají, jaké politici používají argumenty a jaké mají znalosti," reagoval včera na průzkum SC&C premiér Paroubek.

Současnému předsedovi vlády by před Topolánkem dali přednost nejen voliči ČSSD, ale i koaličních lidovců. Občanští demokraté přitom jako o vhodné variantě uvažují o povolební koalici s KDU-ČSL. Topolánek považuje Paroubka za velmi schopného demagoga a pragmatika. „Paroubek vstoupil jako buldozer do české politiky. Pro sociální demokracii je to velmi silný lídr," řekl tento týden pro BBC.

Pro Paroubka je příznivé i to, že vládě podle jiného, včera zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění důvěřuje asi třetina dotázaných (32 %), což znamená nárůst o osmnáct procent ve srovnání s dubnovým šetřením. „Veřejnost to vnímá tak, že nový premiér Paroubek otupil ostří konfliktů mezi vládními stranami a dokázal také konsolidovat sociální demokracii. Jeho kredit u veřejnosti je velmi vysoký, lidé ho vnímají jako určitý nový vítr v české politice," řekl včera analytik CVVM Daniel Kunštát.

Roli v tom, že kredit vlády vzrostl, hraje podle něj i to, že na jejím předchozím slabém hodnocení se podepsala několikaměsíční vládní krize.