Václav Moravec moderátor BBC

Dana Bérová ve studiu BBC

Začátkem dubna stát prodal většinový balík akcií Českého Telecomu.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Za vítěze vláda označila vítěze výběrového řízení, ve kterém jediným kritériem, podle kterého se rozhodovala, byla cena, čili vláda zohlednila nejvyšší cenovou nabídku tak, jak byla předložena. Firma Telefónica zvítězila proto, že za jednapadesátiprocentní podíl nabídla částku osmdesát dva miliard šest set dvacet tři milionů sto padesát tisíc devět set korun.

Dozvěděla se šestého dubna veřejnost z úst českého ministra financí Bohuslava Sobotky. Část výnosů z privatizace Českého Telecomu má jít i na posílení počítačové gramotnosti v České republice. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je ministryně informatiky Dana Bérová. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Od chvíle, kdy jste se stala ministryní informatiky, hledáte dva náměstky, a to náhradu za prvního náměstka Michala Frankla, který odešel do Rady Českého telekomunikačního úřadu, a také náhradu za sebe jako bývalou náměstkyni. Už máte dva nové náměstky?

Tak, mám jednoho nového náměstka, našla jsem už náhradu za sebe.

A kdo to bude?

Je to pan inženýr Vladimír Hořejší.

A kdy nastoupí na ministerstvo informatiky?

Patnáctého června, doufám.

A druhého náměstka jste zatím nenašla? Tedy prvního náměstka.

Zatím ne.

A budete hledat dál, nebo předpokládáte, že by bylo možné také pozice náměstků sloučit? Protože pokud se nemýlím, tak v současnosti zastává tuto funkci jeden z vašich náměstků.

Ano, v současné době je touto funkcí pověřen pan náměstek Kolář. Je také pravda, že agenda pošt a telekomunikací je po přijetí nového zákona o elektronických komunikacích menší, než tomu bylo dříve.

Vy jste na začátku, když jste vstupovala do funkce ministryně informatiky, naznačovala, že neuvažujete o zásadních personálních změnách. Je ona redukce počtu náměstků opravdu na místě, nebo budete dál hledat prvního náměstka?

Je možné, že budu dál hledat náměstka. Nevím, jestli to bude první náměstek, ale že nakonec se ukáže jako praktické, aby se někdo agendou telekomunikací věnoval.

Kdy je jasné, že se definitivně rozhodnete, jaká bude konečná struktura vašeho ministerstva do voleb?

Určitě do konce června.

Do konce června. Tedy jednoho náměstka máte, á propos, kde pracuje nyní váš náměstek, který nastoupí na vaše místo jako náměstka pro e-goverment?

Je to odborník v oblasti informačních technologií a pracuje v konsolidační agentuře.

Ve funkci ministra informatiky jste na návrh poslanců US-DEU nahradila Vladimíra Mlynáře, který během vládní krize podal demisi. Koncem května týdeník Euro referoval, že jste, a teď cituji doslova: "Uzavřela dohodu s Vladimírem Mlynářem na poradenské služby, a to na dva měsíce." Váhala jste dlouho, zda v uvozovkách zaměstnat svého předchůdce?

Tak, Vladimír Mlynář se velmi věnoval problematice digitalizace a novely mediálního zákona a protože to je věc velmi složitá, tak já jsem jej požádala, aby dokončil tuto práci, aby předložil novelu mediálního zákona.

Je pravdivá ta informace, že ona pracovní smlouva s Vladimírem Mlynářem je na dva měsíce a, pokud se nemýlím, sjednaná odměna je tři sta osmdesát korun za hodinu práce?

Myslím, že to máte přesně.

A jak často využíváte konzultace Vladimíra Mlynáře?

Tak, v současné době je novela připravována velmi intenzivně, takže já osobně s ním konzultuji několikrát týdně, ale mí kolegové ještě častěji.

Dovedete odhadnout, kolik daňoví poplatníci dají Vladimíru Mlynářovi za jeho konzultace?

Já myslím, že to budou standardní peníze, jako mají ostatní spolupracovníci ministerstva, například pan kolega Duspiva, který se také věnuje problematice digitalizace na našem úřadě.

To znamená, že půjde asi v této intenzivní přípravě o nějaké, řekněme, desetitisíce korun.

Tak.

Které Vladimír Mlynář získá. Ministr Mlynář se netajil tím, že jedním z jeho přátel je váš manžel Jan Dobrovský. Za jak velký problém považujete to, že někdo může namítnout, že Mlynář zaměstnal Bérovou, Bérová pak zaměstnala Mlynáře?

Tak, já myslím, že je běžné, že člověk zaměstnává někoho, komu může důvěřovat. Tak to asi bylo v případě, když Vladimír Mlynář zaměstnával mě. Mně připadá zcela logické, aby někdo, kdo se problematice detailně věnoval, dokončil započatou práci.

Vy myslíte, že ta smlouva opravdu bude na dva měsíce, nebo že Vladimíru Mlynářovi bude smlouva o jeho pracovním úvazku, byť na živnostenský list, pokud se nemýlím, který Vladimír Mlynář má, že bude i pokračovat po prvním červenci?

Nebude pravděpodobně důvod pro pokračování této smlouvy, protože mediální zákon bude ve sněmovně projednán a ta práce je přesně nastavený úkol.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a ODS Ivan Langer při vašem nástupu do funkce ministryně poukazoval na možný střet zájmů, a to právě s působením vašeho manžela a lobbyisty Jana Dobrovského. Jak jste snášela tu veřejnou kritiku?

Tak, já myslím, že se dá očekávat kritika ze strany opozice. Kromě toho můj manžel není lobbyista, pracuje jako poradce jedné soukromé společnosti, a to je, myslím, běžné, že každý má nějakého příbuzného nebo nějakého přátele, nebo nějaké přátele, kteří se někde pohybují. Nežijeme ve vzduchoprázdnu.

Otázka zněla, jak se vás ta kritika dotýkala. To znamená, vy jste to vzala racionálně, že to je pouze kritika opozice, a tak k ní přistupujete?

Tak.

Netýkalo se to, nebo nedotýkalo se to vás osobně nějak?

Tak, když má člověk čisté svědomí a já jsem zveřejnila všechny informace, které se týkají aktivity mého manžela, tak si myslím, že se na to ani jinak pohlížet nedá.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a ODS Ivan Langer také v souvislosti s tím možným střetem zájmů poukazoval například na působení vašeho muže pro Československou obchodní banku. V kompetenci ministerstva informatiky jsou pošty, rozhodování o Poštovní spořitelně a o tom, jestli ČSOB bude mít prodlouženou smlouvu. Za jak vážnou tuto námitku považujete, kterou jsem citoval z úst Ivana Langera?

Spolupráce mého manžela s Československou obchodní bankou skončila už dávno. Rozhodnutí o smluvních vztazích je zcela v kompetencích České pošty, nikoli v kompetenci ministerstva informatiky.

Ale pokud se nemýlím, tak tu věc, zda bude pokračovat, či nebude pokračovat spolupráce České pošty a Československé obchodní banky, je i v kompetenci vlády, protože ta svým usnesením de facto navrhla, protože se teď vyjednává o možném pokračování spolupráce ČSOB a České pošty, vy v tom nevidíte, byť váš muž tedy, kdy skončil s poradenstvím pro Československou obchodní banku?

Před čtyřmi lety.

Před čtyřmi lety. Tak tam nevidíte možný střet zájmů, že tam má přátele, že se dostává k informacím?

Rozhodně usnesení vlády, které se týkalo podmínek vyjednávání s Československou obchodní bankou, bylo přijato již v lednu tohoto roku. To usnesení není nic nového a nedovedu si představit, jak by můj muž mohl, hlavně proč by měl chtít ovlivňovat nějaké takové usnesení.

Ivan Langer, lidově řečeno, střílel vedle.

Tak, já myslím, že opoziční politici musí střílet a občas se netrefí.

Musí?

Tak, oni mají ten pocit.

Uvažovala jste o tom, že byste vy osobně vstoupila do politiky a že by vaše kariéra pokračovala i poté, co skončí mandát vlády Jiřího Paroubka?

Tak, v tuto chvíli s tím nepočítám.

Proč ne?

Protože nejsem politik. Rozhodla jsem se pro tuto funkci především proto, že jsem chtěla dokončit práci, kterou jsme na ministerstvu informatiky začli, a cítím se být více odborníkem a manažerem než politikem v každém případě.

Deník Lidové noviny dvanáctého května poukázal na to, že podle některých finančních skupin, respektive některým finančním skupinám se nelíbí ono rozhodnutí vlády, o kterém jsme se bavili, podle kterého může ČSOB do konce letošního června exkluzivně vyjednávat o prodloužení spolupráce s Českou poštou. Banky podle deníku volají po tom, a teď cituji opět doslova, aby stát vypsal standardní výběrové řízení. Počínání vlády také ale kritizuje i Občanská demokratická strana. Nebylo by na místě přehodnotit usnesení vlády a otevřít cestu k tomu výběrovému řízení, paní ministryně?

Tak, mně v tuto chvíli nepřísluší komentovat rozhodnutí vlády, které bylo přijato v lednu. Ta lhůta je do třicátého června a potom se uvidí, co bude dál.

Myslíte, že se obě instituce, tedy Česká pošta i ČSOB, dohodnou a bude pokračovat ona exkluzivní spolupráce?

Zatím to nedokážu říct.

A v případě, že by se obě instituce nedohodly, jaký by byl další postup? O čem vy byste uvažovala, že by vláda měla udělat v dalších krocích?

Tak, pak by samozřejmě nastoupily mechanismy další, to znamená, buď vypsání výběrového řízení, nebo nějaké další vyjednávání, ale pravděpodobnější je výběrové řízení.

Vy osobně byste uvítala takovou věc? Byla by průhlednější a rozumíte kritice těch finančních skupin, které mají také bankovní domy, nebo vlastní bankovní domy v České republice, že by také chtěly mít takový exkluzivní přístup k pobočkám, terminálům, jako má ČSOB v případě České pošty?

Tak, já se domnívám, že z hlediska České pošty je v tuto chvíli spolupráce s Československou obchodní bankou výhodná a důležitá. Jak to bude do budoucnosti samozřejmě se uvidí, je to výsledkem vyjednávání těchto dvou samostatných subjektů a uvidíme.

Pochopil jsem správně z vašich slov, že se de facto přikláníte k pokračování spolupráce mezi ČSOB a Českou poštou?

Ne, já rozhodně nechci ten proces nějak komentovat, já na to nemám žádný konkrétní názor.

Ale říkáte, že je výhodná. Že spolupráce České pošty, nebo z pohledu České pošty, je spolupráce s ČSOB výhodná.

Ano, za těch podmínek, které byly v minulosti. A teď je otázka, jestli by byla výhodná i do budoucna. To je ale rozhodnutí těchto dvou subjektů v tuto chvíli do třicátého šestý.

Ale, pokud se nemýlím, tak Českou poštu vlastní majoritně stát, to znamená, že by to vás jako lidi placené daňovými poplatníky, v tomto případě i exekutivy, mělo zajímat, nakolik ta smlouva bude pro Českou poštu dále výhodná.

Samozřejmě.

V případě, že by nebyla, tak počítáte s tím, že by došlo k tomu výběrovému řízení.

Samozřejmě to zajímá především generálního ředitele, který je odpovědný za to vyjednávání i za ten proces a on je ta jediná odpovědná osoba, která musí rozhodnout, jestli to je, nebo není pro poštu výhodné. Samozřejmě vláda to sleduje.

Vy s ním vedete konzultace, s generálním ředitelem pošty, týkající se tohoto tématu?

Tak, on mě pravidelně informuje, ale rozhodně ne tak, že já bych měla nějaký vliv na ten proces, protože, jak říkám, je to jeho rozhodnutí.

Pokud by ona spolupráce pokračovala ve stejné úrovni a se stejnými výhodami jako ta spolupráce minulá, tak to by vám jako zástupci státu, jako ministryni stačilo?

Tak, já neznám detaily té spolupráce. Ta jednání jsou velmi složitá. Obě strany si předkládají různé modely možné spolupráce, takže rozhodně nejsem dostatečně kompetentní k tomu komentovat nějaké detaily.

Připomínám, že zde u mikrofonu BBC je ministryně informatiky České republiky Dana Bérová. Další téma, rozvoj informací a počítačové společnosti a gramotnosti v České republice. Vládu čeká, pokud se nemýlím, v dohledné době jednání o novele zákona o dani z příjmu. Půjde o poměrně rozsáhlou novelu daně jako takové z příjmu. Váš předchůdce v pozici ministra Vladimír Mlynář se zasazoval o to, že stát by měl podpořit rozvoj informační a počítačové společnosti daňovými úlevami. Objeví se nějaká taková daňová úleva v zákonu o dani z příjmu?

Tak, bohužel, to se panu ministru Mlynářovi nepodařilo prosadit.

A vy jste šarmantní dáma, vám se to taky nepodařilo? Stále ještě ten návrh ve vládě není, ještě můžete cosi změnit.

Už je ale, bohužel, poměrně značně připraven a pan ministr financí není otevřen dalším změnám.

Připomeňme si, co k možnostem daňových úlev řekl v Interview BBC koncem ledna tehdejší ministr informatiky Vladimír Mlynář.

Vladimír MLYNÁŘ (zvukový záznam): Návrhy jdou třemi směry. První je možnost pro domácnosti a fyzické osoby tedy odečítat z daně vysokorychlostní Internet, tedy takzvaný broadband, do nějaké výše. Dejme tomu, že byste měsíčně mohl dát si do daňového odpisu třeba telefonní účet na vysokorychlostní Internet do výše třeba dvou tisíc korun. To je jedna možnost. Druhá možnost je varianta, kterou jste zmínil, že firmy by byly daňově motivovány k tomu, aby nakupovaly pro své zaměstnance počítače a dávaly jim je a pro obě strany, jak pro firmy, tak pro zaměstnance, by to bylo výhodné. To je systém, který funguje třeba ve Spojených státech, firma Ford takhle dávala svým zaměstnancům. A třetí téma daňové, které se v této souvislosti s Internetem z mé strany objevuje, je snaha v rámci Evropské unie prosadit myšlenku, aby telekomunikační služby, nebo alespoň vysokorychlostní Internet, mohly členské země převádět do snížené sazby DPH.

Konstatoval sedmnáctého ledna v Interview BBC ministr informatiky Vladimír Mlynář. To znamená, že ony možné daňové změny jsou už opravdu definitivně mrtvé?

Ano.

Vy neuvažujete, že byste během funkčního období vlády Jiřího Paroubka, během onoho roku, s nějakými dalšími návrhy přišla?

Tak, v tuto chvíli už je velmi málo času na nějaké změny, zvláště pak na změny tak důležitých zákonů, jako jsou zákony daňové, takže si myslím, že i kdybych se o to pokusila, s velkou pravděpodobností by se mi to nepodařilo.

Vladimír Mlynář mluvil o tom třetím návrhu, o té třetí cestě, kterou prosazoval a která, řekněme, není až zas tak závislá na České republice, i když je také snaha v rámci Evropské unie snížit telekomunikační služby do té nižší, snížené pětiprocentní daně z přidané hodnoty. V tom budete pokračovat jako ministryně?

To jsme rozhodně prosazovali na všech pracovních skupinách Evropské komise. Bohužel jsme neměli dostatečnou podporu ani ze strany ministrů informatiky a telekomunikací ostatních členských států, takže nakonec ministři financí samozřejmě jako obvykle zvítězili.

To znamená, že tento návrh, o kterém Vladimír Mlynář mluvil ještě v lednu, v únoru, že je reálný, tak se jasně ukázalo v těchto dnech, že také definitivně padl?

Bude potřeba počkat na to, až bude Evropská komise znovu otevírat otázku daňových sazeb v oblasti DPH, což se občas stává.

Zatím tedy v tuto chvíli i tento návrh je mrtvý. Na podporu vysokorychlostního přístupu na Internet by měla jít alespoň část z výnosů z privatizace Českého Telecomu. Připomeňme, že stát za jednapadesátiprocentní podíl v Českém Telecomu inkasuje víc než osmdesát dvě miliardy korun a ministr financí Bohuslav Sobotka začátkem dubna uvedl:

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Pokládám tuto cenu za úspěch v rámci privatizačního procesu. Je to cena, která je zhruba o pětadvacet procent vyšší, než byla v tu dobu cena akcií společnosti na burze. Je to cena, která je vyšší, než je tržní ohodnocení podílu státu v Českém Telecomu a domnívám se, že je také dobře, že vláda v roce 2002 ukončila privatizaci bez prodeje společnosti, protože nabízená cena v roce 2002 byla padesát pět miliard, zatímco o dva roky později vláda získala za tentýž podíl v téže společnosti částku osmdesát dvě miliardy korun.

Šestý duben a slova ministra financí České republiky Bohuslava Sobotky. Paní ministryně, už víte konkrétně, protože se mluvilo o částce mezi pěti sty až osmi sty miliony korun pro příští rok, jak velká část z výnosů privatizace Českého Telecomu půjde na podporu vysokorychlostního Internetu?

Přesnou částku zatím neznám. Ministerstvo financí v tuto chvíli připravuje otevření dotačního titulu. Doufám, že to bude co nejvíc.

To znamená, že ta částka osmi set milionů je reálná?

Já myslím, že to bude v té hranici, jak jste hovořil, mezi pěti sty až osmi sty miliony korunami.

Když se podívám na čísla, v České republice vzrostl během posledních dvou let počet připojení k vysokorychlostnímu Internetu zhruba z dvou set tisíc na čtyři sta padesát tisíc linek. K jak rychlému rozvoji vysokorychlostního Internetu podle názoru ministerstva informatiky přispěje ona finanční injekce z privatizace Českého Telecomu?

Já si myslím, že ten růst se nedá jenom vyčíslit počtem těch dalších připojení, protože naším cílem je podporovat také aplikace pro broadband. Vede se obecná debata, co je důležitější, jestli infrastruktura nebo ten obsah. My bychom rádi, kdyby se z těchto prostředků podporovaly obě tyto části, takže nedokážu odhadnout, jak rychle bude broadband růst, ale určitě mu to musí pomoci.

Můžete říci ten poměr mezi podporou ať už té technologie i toho softwaru?

Tam záleží na tom, jaké projekty budou předloženy, o jejich dotování budou rozhodovat odborníci, kteří budou složeni v tom broadbandovém fóru a bude to záležet samozřejmě i trochu na nich, jak oni budou rozhodovat a co se rozhodnou podpořit.

Když se podíváte na těch zhruba pět set až osm set milionů korun, počítáte s tím, že ty peníze budou skutečně vyčerpány v příštím roce, že tato věc je prioritou i ministerstva informatiky pro rok 2006?

Já doufám, že se objeví dostatečné množství kvalitních projektů a situace na českém trhu jak infrastruktury, tak aplikací, tomu napovídá.

To znamená, že očekáváte, že zájem bude dostatečný. Jakým způsobem se mohou ti žadatelé o ty projekty hlásit?

Všechny podmínky budou zveřejněny včas. To fórum začne fungovat v září, stanoví si svoje pravidla fungování i mechanismy, jak bude možné se hlásit.

Vše kolem toho jmenování lidí, kteří v tom fóru jsou, už zajištěno je?

V tuto chvíli bylo toto fórum zřízeno. Já jsem požádala odborné asociace, aby mi doporučily nějaké členy a jmenování proběhne v průběhu léta.

To znamená, že pravděpodobně do začátku srpna by mělo být známo ono fórum, které bude rozhodovat o rozdělování pěti set až osmi set milionů korun?

Bude rozhodovat o výběru projektů. Jinak přidělování těch prostředků bude samozřejmě v souladu s pravidly státního rozpočtu pro přidělování dotačních titulů, které jsou pro všechny úřady stejné.

Žádný odhad ale nemáte, co se týče těch čísel, k jak velkému zvýšení počtu připojení k vysokorychlostnímu Internetu, citoval jsem tady ta čísla, z dvou set na čtyři sta padesát tisíc v posledních dvou letech, jak velký nárůst by mohl být?

Já myslím, že by to bylo příliš velké věštění z křišťálové koule a vy byste mě z toho potom určitě zkoušel, nebo nějakého mého následovníka. Rozhodně záleží na tom, jak budou pokračovat technologické možnosti telekomunikačních firem, takže fakt nebudu odhadovat.

Bavíme-li se o informační společnosti v České republice, osmnáctého května váš úřad zveřejnil průzkum agentury STENMARK, ze kterého vyplývá, a teď budu opět citovat doslova, že základy práce s počítačem zvládá víc než dvacet šest procent Čechů, Moravanů a Slezanů ve věku osmnácti až šedesáti let. Přitom když se člověk podívá do státní informační politiky, tak počítáte s tím, že do konce příštího roku bude počítačově gramotná celá polovina populace. To znamená, že tady je zhruba poloviční deficit. Jak je možné za rok a půl zdvojnásobit počet lidí, kteří budou počítačově gramotní v České republice?

Tak, já nevím, jestli se nám podaří toho čísla dosáhnout a rozhodně to není úkolem jenom státu.

Teď vás tady zkouším právě z té státní informační politiky.

Zajistit tu gramotnost. Ten odhad v té státní informační politice byl jistě trochu ambiciózní, ale jeho cílem bylo motivovat k dosažení nějakého výsledku. I proto jsme uskutečnili ten průzkum, abychom zjistili skutečně, jaké to číslo je, na velmi seriózně propracované metodice.

Překvapilo vás to číslo, ať už v negativním, nebo pozitivním slova smyslu?

Já myslím, že mě nepřekvapilo, že tak zhruba splnilo mé představy o tom, jak by ta gramotnost mohla vypadat.

Šestadvacet procent ve věkové kategorii osmnácti až šedesáti let. Jsou Češi v rámci Evropské unie pod průměrem, když se podíváte na toto číslo a srovnáte jej?

Problém je, že neexistují srovnatelné výzkumy napříč Evropskou unií. Naši metodiku chtějí využít i v dalších zemích. Já si myslím, že ta gramotnost je v zásadě průměrná, protože ten průzkum, který my jsme provedli, byl poměrně přísný.

A teď znovu opakovaná otázka. Kterými kroky v tom roce a půl chcete přispět k tomu, aby ten plán, který jste označila slovem ambiciózní, byl splněn? To znamená, že polovina věkové populace od osmnácti do šedesáti let bude počítačově gramotná v zemi.

Tak, já doufám, že do toho čísla v té státní informační politice můžeme zahrnout celou populaci, takže ti mladí nám to určitě trošku zlepší to číslo. Rozhodně chceme pokračovat v národním programu počítačové gramotnosti, ale pak je to i úloha ostatních institucí a soukromých firem, které se pohybují na IT trhu, protože i jejich cílem by mělo být, aby počítačová gramotnost rostla.

Tam ale je možné, a teď jsme zase u těch daňových úlev, přispět k tomu nějakými podpůrnými prostředky.

No, ale zase naše průzkumy ukazují, že hlavní překážkou využívání počítačů není jejich cena, ale nedostatečný důvod k jejich využívání. A to je právě otázka osvěty a komunikace. O informačních technologiích je potřeba přestat komunikovat jenom jako o pracovním prostředku, ale jako o součásti běžného života.

Ale kéž by se o něm také komunikovalo i jako o pracovním prostředku. Nevím už, v kterém periodiku jsem četl to, kéž by se vám jako ministryni, nové ministryni informatiky podařilo alespoň to, aby ministři na vládu s sebou nenosili ona kila papíru a pokud by také oni šli příkladem a komunikovali elektronicky.

To já bych byla velmi ráda. Bohužel před dvěma lety ministerstvo informatiky prohrálo souboj s Úřadem vlády o to, kdo bude řešit elektronizaci jednání vlády. Úřad vlády zvítězil a zatím to vypadá takhle.

Proto ta kila papíru?

Je to tak.

Nebudete znovu bojovat?

No, ještě to určitě zkusíme.

To znamená, že je reálné a předložíte znovu do vlády ten možný návrh?

Tak, to ani není tak otázka předložení materiálu do vlády, jako otázka rozhodnutí efektivního řešení toho projektu.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes ministryně informatiky České republiky Dana Bérová. Další téma, digitalizace televizního a rozhlasového vysílání. V programovém prohlášení vlády premiéra Jiřího Paroubka, jejíž jste členkou, stojí a opět cituji doslova: "Vláda připraví koncepci rozvoje digitálního vysílání v České republice." Konec citátu. Kdy předpokládáte, že ministerstvo informatiky předloží do vlády koncepci rozvoje digitálního vysílání?

V seznamu úkolů je to plánováno na září.

Na září. Co vy předpokládáte, že v té koncepci bude? To znamená, které kroky, které prvky byste chtěla, aby ta koncepce obsahovala?

Tak, základem je, že nejprve musí být přijata novela mediálního zákona, která vytvoří nějaké výchozí předpoklady.

Ta je nyní v Poslanecké sněmovně.

Tak. A já bych byla ráda, kdyby tato koncepce hleděla i trošku do budoucnosti, aby se podívala na horizont případného vypnutí analogového televizního vysílání a dalšího pokračování v těch evropských souvislostech.

Když mluvíte o evropských souvislostech, pokud se nemýlím, tak Evropská komise zhruba před měsícem přijala výzvu ve vztahu k členským zemím Evropské unie, aby ještě urychlily proces digitalizace ve svých národních členských státech Evropské unie. Jak na to budete reagovat vy jako ministryně informatiky, jak na to bude reagovat česká vláda?

Tak, my určitě ten proces podporujeme, stejně jako jinde v Evropě je potřeba vyřešit vypnutí analogového vysílání, aby se to digitální mohlo rozvinout naplno. Zároveň samozřejmě není možné dělat nějaké příliš rychlé kroky, pokud nejsou připraveny legislativní parametry, a ty v tuhle chvíli nemáme.

Můžete naznačit, kdy předpokládáte, protože, nemýlím-li se, v té koncepci rozvoje digitálního vysílání v České republice by měl být stanoven přibližný definitivní termín vypnutí analogového televizního vysílání. Kdy tam, nebo který termín tam bude?

Tak, to záleží hodně na tom, jak bude vypadat novela mediálního zákona, která vytvoří ty základní předpoklady. Evropská komise uvažuje o datu 2010. Některé hlasy ...

Ale zároveň žádá ...

Některé hlasy by byly rády, kdyby to bylo již v roce 2008. Ale jak říkám, nejprve musí být stanoveny výchozí parametry, které stanoví novela mediálního zákona, pak je možné posoudit další kroky.

Buďte přece jenom, paní ministryně, konkrétnější. Když se podíváte na to, jak v Poslanecké sněmovně, pokud se nemýlím, drhne i projednávání oné novely mediálního zákona, co je v České republice reálnější? Dva tisíce osm, devět, nebo dokonce rok dva tisíce deset a později?

Já si myslím, že reálnější je rok 2010, ale na druhou stranu, když se podaří vyřešit některé ty drhnoucí body, tak by to mohlo být i 2008.

Mluvíte o drhnoucích bodech. Když se na to podíváme z pohledu soukromých vysílatelů, před čtrnácti dny byl hostem Interview BBC generální ředitel televize Nova Petr Dvořák. Ten v tomto pořadu současný stav digitalizace v České republice označil slovem nevyvážený, a to právě v neprospěch soukromých vysílatelů. Petr Dvořák k požadavkům televize Nova v souvislosti s digitalizací uvedl:

Petr DVOŘÁK (zvukový záznam): Myslíme si, že úplně základním požadavkem, který máme, je to, že by stát nám měl zákonem garantovat, že naše licence, kterou nám udělil, nám do roku 2017 a Primě do roku 2018, tak je nedotknutelná, že není vůbec závislá na způsobu, jakým je televizní signál šířen. Druhým krokem, který si myslím, že je také významný, je, že by měl stát najít možnost, to, že vlastně vrátíme analogové kmitočty, na kterých dneska vysíláme, a to, že budeme ochotni investovat do rozvoje digitalizace, tak zvýhodnit nějakým dalším krokem, například tím, že nám udělí několik dalších digitálních licencí.

Konstatoval v Interview BBC před čtrnácti dny generální ředitel televize Nova Petr Dvořák. Vy jste jako ministryně informatiky, pokud se nemýlím, s Petrem Dvořákem, a nejen s ním, jednala. Tvrdíte, že je spíš realistické vypnutí onoho analogového televizního vysílání v České republice v roce 2010, ale ráda byste onen ambicióznější plán vypnutí analogového vysílání a kompletní přechod na digitální vysílání v roce 2008. Je reálné, že by se soukromým vysílatelům vyšlo vstříc? Těm dvěma velkým, televize Prima, televize Nova, jak tady naznačil Petr Dvořák?

Já myslím, že je v současné době jejich požadavek legitimní, protože tak, jak je nastavena situace kolem toho mediálního zákona doposud, to je úprava, myslím, že je to možný postup, že je samozřejmě nutné garantovat platnost současné licence a že je zároveň možné uvažovat o nějakém motivačním prvku dalšího kanálu.

To znamená, že je reálné, že se vyjde vstříc požadavkům soukromých vysílatelů?

Rozhodně. My jsme s nimi návrh mediálního zákona, ten vládní návrh konzultovali a samozřejmě chceme, aby situace na trhu byla stabilizovaná a samozřejmě ti soukromí vysílatelé dnešní jsou velmi důležití pro rozvoj digitálního vysílání v budoucnu.

Počítáte tedy s tím, že pokud se vyjde televizi Nova a televizi Prima vstříc, dostanou k oné nevyváženosti ony dva, tři či více kanálů v tom digitálním vysílání, že by i ony mohly pak, oni soukromí vysílatelé, uspíšit přechod k digitálnímu vysílání v roce 2008?

Tak, já myslím, že takovéto bonusy nebo zvýhodnění je samozřejmě potřeba podmínit nějakými dalšími kroky. Já jsem hovořila o tom jednom motivačním kanálu. Záleží na tom, co rozhodne Poslanecká sněmovna.

Jakými kroky vy byste chtěla podmínit ony bonusy, kdy tvrdíte, že by bylo dobré, aby byly ony bonusy dány soukromým vysílatelům?

Tak, to už v tuhle chvíli není tak úplně v mých rukách, to už je v rukách Poslanecké sněmovny, protože ten návrh zákona je projednáván a jak říkám, je potřeba tam skloubit jejich současný zájem na pokračování vysílání a možnosti přechodu na digitální vysílání.

A na závěr Interview BBC přišlo několik dotazů posluchačů Interview BBC týkající se softwaru. Za všechny se ptá David Maxera.

David MAXERA (zvukový záznam): Mě by zajímalo, co si paní ministryně myslí o softwarovejch patentech a o tom, že stanovisko Český republiky v týhle otázce je přinejmenším z chování Evropské unie vytvářeno Ústavem pro patenty a vynálezy, to znamená institucí, která na patentech vydělává a těžko může mít nezaujatej názor.

Ptá se David Maxera. Jen pro úplnost, z mnoha dotazů jsem se dozvěděl, že problematika softwarových patentů, patenty na algoritmy, vynálezy implementované na počítači, proč se ministerstvo informatiky a ministerstvo průmyslu řídí především názorem Úřadu průmyslového vlastnictví?

Tak, problematika takzvaných softwarových patentů je velmi složitá věc. Ony to nejsou softwarové patenty, ale jsou to skutečně patenty na vynálezy implementované počítačem. Evropská komise v tuhle chvíli se snaží připravit nějakou směrnici, která by vyjasnila situaci v téhle oblasti. Je to, jak říkám, velmi složitá odborná diskuse.

A proč? Jeden z dotazů od Petra Černého velmi stručně odpovězte. Proč zástupci českého ministerstva informatiky pro úpravu směrnice prohlásili za nesmyslné, nebo dokonce směšné návrhy, které požadují ti menší a podobně?

To my jsme určitě nikdy nic takového neprohlásili. My o tom vedeme složité diskuse se všemi zúčastněnými, nicméně podle současných analýz úprava, kterou navrhuje Evropská komise, nemění nic na platném českém právu.

Konstatuje Dana Bérová, ministryně informatiky. Děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Hořejší bude novým náměstkem Bérové

Právo, 9. 6. 2005, strana: 9 - Novým náměstkem pro e-Government a mezinárodní spolupráci bude na ministerstvu informatiky (MI) Vladimír Hořejší, který dosud pracoval v České konsolidační agentuře. Toto místo dříve na MI zastávala Dana Bérová, než se v Paroubkově vládě stala ministryní informatiky. „Hořejší je odborníkem na informační technologie, a na naše ministerstvo by měl nastoupit v polovině června," sdělila v českém vysílání BBC Bérová. Ministryně ujistila, že ve svém resortu nechystá významné personální změny. Hledá ale ještě náhradu za prvního náměstka Michala Frankla, který odešel do rady Českého telekomunikačního úřadu. Zda ho nahradí někdo nový, nebo se pozice obou náměstků sloučí, se Bérová chce rozhodnout do konce června.

Novým náměstkem pro e-Government na MI bude Vladimír Hořejší

PRAHA 7. června (ČTK) - Novým náměstkem pro e-Government a mezinárodní spolupráci bude na ministerstvu informatiky Vladimír Hořejší, který nyní pracuje v České konsolidační agentuře. Toto místo dříve na ministerstvu zastávala nynější ministryně Dana Bérová. Hořejší, který je odborníkem na informační technologie, by měl nastoupit v polovině června, uvedla dnes Bérová v českém vysílání rozhlasové stanice BBC.

Bérová po nástupu do funkce uvedla, že v resortu nechystá významné personální změny. Zatím prý ještě hledá náhradu za prvního náměstka Michala Frankla, který odešel do rady Českého telekomunikačního úřadu. Zda ho nahradí někdo nový, nebo zda se pozice obou náměstků sloučí, se podle Bérové rozhodne do konce června.

Bérová ve funkci ministra informatiky na návrh poslanců US- DEU nahradila Vladimíra Mlynáře, který během vládní krize podal demisi. Po nástupu do funkce uvedla, že chce v čele úřadu pokračovat v tom, co začal její předchůdce.

Bérová předloží v září koncepci rozvoje digitálního vysílání

Internetový server Česká média - 7. 6. 2005, 18:10:23 - Koncepci rozvoje digitálního vysílání v České republice předloží ministerstvo informatiky na podzim. "V seznamu úkolů je to plánováno na září," řekla v Interview BBC ministryně Dana Bérová. Upozornila však, že základním předpokladem pro předložení dokumentu je novela mediálního zákona. Na ní bude podle Bérové záviset i plný přechod na digitální vysílání. "To záleží hodně na tom, jak bude vypadat novela mediálního zákona. Musí být stanoveny výchozí parametry, pak je možné posoudit konkrétní kroky. Reálnější je rok 2010, ale na druhou stranu by to mohlo být, když se vyřeší ty drhnoucí body, i v roce 2008," řekla k úplnému vypnutí analogových vysílačů Bérová.

Okomentovala také slova ředitele Novy Petra Dvořáka z dva týdny starého Interview BBC: "Myslíme si, že úplně základním požadavkem, který máme, je to, že by stát nám měl zákonem garantovat, že naše licence, kterou nám udělil, nám do roku 2017 a Primě do roku 2018, tak je nedotknutelná, že není vůbec závislá na způsobu, jakým je televizní signál šířen. Druhým krokem, který si myslím, že je také významný, je, že by měl stát najít možnost, to, že vlastně vrátíme analogové kmitočty, na kterých dneska vysíláme, a to, že budeme ochotni investovat do rozvoje digitalizace, tak zvýhodnit nějakým dalším krokem, například tím, že nám udělí několik dalších digitálních licencí," prohlásil tehdy Dvořák.

"Já myslím, že v současné době je jejich požadavek legitimní. Je to možný postup, je samozřejmě nutné garantovat platnost stávající licence a je možné uvažovat o motivačním prvku dalšího kanálu. My chceme, aby situace byla stabilizovaná," reagovala Bérová. Kromě digitalizace hovořila také o spolupráci s exministrem Vladimírem Mlynářem.

"Já osobně s ním konzultuji několikrát týdně, mí spolupracovníci i častěji," vysvětlila. Poradenská činnost Mlynáře přijde daňové poplatníky zhruba na stejnou sumu jako činnost Zdeňka Duspivy. Na dotaz moderátora Václava Moravce Bérová připustila, že jde o desetitisíce korun. V pořadu také oznámila, že Mlynářem plánované daňové úlevy za počítače a vysokorychlostní internet nebudou, protože se je nepodařilo u ministra financí prosadit.