Václav Moravec moderátor BBC

Premiér Jiří Paroubek trvá na tom, že za zahraniční politiku nese odpovědnost vláda a prezident by to měl, zejména při vystupování v cizině, respektovat.

JIŘÍ PAROUBEK, předseda vlády /ČSSD/, (zvukový záznam): Pan prezident také, předpokládám, podle ústavy, že to víte, má možnost přijít i na zasedání vlády, já mu chci nabídnout, aby těch zasedání vlády, kde se bude probírat zahraniční politika, se také účastnil.

Tvrdí český premiér Jiří Paroubek. Nejen o sporu prezidenta a vlády v prezentaci české zahraniční politiky bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec, hostem Interview BBC je 1. náměstek ministra zahraničí Jan Winkler, vítejte po roce, hezký dobrý den.

Dobré odpoledne.

Jak často vedení ministerstva zahraničí řeší otázku, je česká zahraniční politika srozumitelná, a, pokud možno, co nejvíce jednotná?

Tak, tuto otázku řeší, řekl bych, periodicky, nevím, jak často, ale vzpomínám si, že úplně stejnou otázku řešil pan ministr Zieleniec s panem prezidentem Havlem a pan předseda vlády Zeman s panem prezidentem Havlem a samozřejmě teď po nějaké době také pan premiér Paroubek s panem prezidentem Klausem.

Jaké máte vysvětlení pro to, že se tento problém stále a stále vrací, že jsou zde napnelismy, použiju-li toto slovo, mezi prezidentem a vládou nebo prezidentem a premiérem týkající se zahraniční politiky.

Řekl bych, že jedním vysvětlením nebo jednou částí toho vysvětlení je skutečnost, že, chvála Bohu, máme prezidenty, kteří jsou zároveň osobnostmi, pro které je jistě obtížně přijatelné, aby dostávali před každou cestou mandát, který potom odrecitují. Pravdou je, že v některých zemích to tak není neobvyklé, Německo má jistě silného prezidenta, přesto takový mandát dostává, jsou jiné země, stejně jako naše, kde dokonce systematicky využívají toho, že jiným hlasem zazní pan prezident a jiným hlasem zazní vláda. Je to, může to být instrument. V našem případě nebudu předstírat, že, že to je vždycky takto koordinované.

Když se zaměříme na ten aktuální spor, naposledy prezidenta Václava Klause a premiéra Jiřího Paroubka ohledně zahraniční politiky podle předsedy vlády Paroubka prezident Klaus vystupuje v rozporu se zahraniční politikou vlády.

JIŘÍ PAROUBEK, předseda vlády /ČSSD/, (zvukový záznam): Já jsem neřekl, že zakážeme nebo já zakážu dokonce prezidentovi republiky cesty, já jsem řekl, že budeme každou cestu zvažovat, tak je zřejmé,pokud bude nějaká akce na úrovni Evropské unie, a pokud pan prezident při diskusi řekne, že tam bude zastávat stanoviska, která jsou rozdílná se stanovisky vlády, no, tak my zvážíme, zda tam pojede pan prezident nebo jiný, jiný člen výkonné moci. Může tam jet premiér, může tam jet někdo jiný, a takto to funguje v každé zemi Evropy.

Konstatoval v pátek premiér Jiří Paroubek. Podle informací BBC bylo poslední kapkou, která premiéra rozlítila, vystoupení prezidenta republiky Václava Klause při zasedání Rady Evropy před týdnem. Prezident Václav Klaus prohlásil, že, a teď budu citovat doslova, pane náměstku: "Nejrůznější hnutí a skupiny, které nemají dost odvahy, sil, ani idejí, aby s nimi šly na veřejný trh a podstoupily volební zápas o svou demokratickou legitimitu, mohou představovat nebezpečí pro svobodu." Konec citátu. Setkáváte se na ministerstvu zahraničí s tím, že například toto prezidentovo vystoupení v Radě Evropy chce další interpretaci členů Rady Evropy a spojenců?

Samozřejmě stává se to, zejména ve chvílích, kdy hlas prezidenta, hlas vlády nebo ministra zahraničí zazní rezonantně, pak si partneři žádají upřesnění, protože chtějí vědět, který hlas platí a my ...

Stalo se toto v případě prezidentova vystoupení v Radě Evropy, můžete potvrdil informace?

Ne, pokud vím, ne, pokud vím, ale to neznamená, protože jsem vlastně v pondělí odcestoval s panem premiérem do Londýna a vrátil jsem se z cest včera, takže nezaznamenal jsem, ale to neznamená, že se nic takového nestalo. Chtěl jsem povědět, že si myslím, že pan prezident je jaksi poměrně velmi ukázněný a i tehdy, když se uchyluje od jaksi těch podkladů, my tomu neříkáme mandát, ale on má podklady, které má, které má od nás, tak zpravidla zdůrazní, že teď přednesl stanovisko oficiální a rád by k tomu přidal nějaký svůj osobní názor, myslím si, že až na výjimky, jako například ta, kterou jste zmínil, jaksi partneři nebývají zmateni z toho, co je oficiální pozice, protože vědí, a pokud nevědí, tak jim vysvětlíme, že podle naší ústavy samozřejmě zahraniční politiku tvoří ti, kdo nesou odpovědnost, prezident není z titulu své funkce odpovědný parlamentu, čili je zřejmé, že odpovědnost za výkon zahraniční politiky má vláda.

Chcete tím říci, že to jsou výjimky, kdy jsou partneři České republiky, zahraniční partneři dotazováni například skrze české ministerstvo zahraničí v případě prezidentových vystoupení, tou výjimkou může být prezidentův projev v Radě Evropy a je tou výjimkou i prezidentova pozice k evropské ústavní smlouvě? Tam jste dotazováni častěji?

Myslím, že jsme dotazováni ve smyslu, zda je toto oficiální pozice české vlády, ale to jenom těmi, kdo vlastně nesledují jaksi dlouhodobě Českou republiku a vývoj v České republice. Myslím, že například vystupoval i pan prezident se svými přednáškami k euru, neboli k euru, jak on důsledně říká, tak to budilo mnohem samozřejmě menší pozornost, protože je respektovaným ekonomem a prostě všichni brali, že tak, jako Horst Köhler, prezident Německa, hovoří k těmto otázkám, přijímali i prezidenta Klause. Samozřejmě pro otázky ústavní smlouvy je považován za podstatně jaksi méně kvalifikovaného experta a tudíž ten jeho názor, myslím, je víc brán jako názor politický než jako názor odborný. Tam je samozřejmě jistá hrozba, ale znovu zdůrazňuji, ptá se na to jenom ten, kdo vlastně nesleduje dlouhodobě ...

Jako ministerstvo zahraničí tedy nevnímáte, že by stanovisko prezidenta Václava Klause k otázce evropské ústavní smlouvy poškozovalo Českou republiku v zahraničí.

Tak, tuto formulaci bych nemohl podepsat, samozřejmě pociťujeme určité rozpaky nebo určité rozdíly ve vnímání, a používáte-li výrazu poškozuje Českou republiku, říkám, neumíme změřit, doposud samozřejmě Česká republika nepocítila, že by se stávala méně důvěryhodným partnerem Evropské unie kvůli prezidentovým výrokům, taková situace určitě není.

Co možná námitka, že spory nejvyšší, mezi nejvyššími ústavními činiteli, prezidentem a premiérem nebo prezidentem a vládou, vypovídají svým způsobem také o ne zcela dobré práci ministerstva zahraničí, které má za úkol koordinovat českou zahraniční politiku.

Ano,tak, pod toto bych se podepsal, samozřejmě, že je potřeba připustit ...

To znamená, že ...

... že nikdo není dokonalý ...

Připouštíte, že ministerstvo zahraničí tady selhalo.

Řekl bych, že ministerstvo zahraničí nemá sílu takovou v současné politické konstelaci, aby dokázalo zavolat premiéra, zavolat ministra průmyslu a obchodu, prezidenta a říci, toto je pozice České republiky a vy nebudete nikdy nikde mluvit jinak. Takovou sílu samozřejmě nemá, snažíme se koordinovat, nedávno jsme například usilovali o jakousi koordinaci postojů vůči Čínské lidové republice a myslím, že jsme dosáhli jakéhosi, jakéhosi úspěchu. S ústavní smlouvou je to těžší, ústavní smlouva je prostě domácí politikum a je velmi obtížné samozřejmě politiky svazovat úřednickými postoji nebo úřednickými stanovisky.

Prezident Václav Klaus vzkázal v souvislosti s nejnovějším sporem o českou zahraniční politiku premiéru Jiřímu Paroubkovi, aby si přečetl ústavu, ministerský předseda Paroubek trvá na svých slovech, že za zahraniční politiku nese v parlamentním systému s nepřímo voleným prezidentem odpovědnost vláda a Václav Klaus by to měl respektovat, zejména při vystupování v cizině.

JIŘÍ PAROUBEK, předseda vlády /ČSSD/, (zvukový záznam): Já si myslím, že vláda se nemůže podřídit stanovisku prezidenta, prostě tady nemáme prezidentský systém v této zemi, jestli jste si všimli, tak není prezident volen přímo, je to prostě systém, kdy máme ústavního prezidenta.

Na otázku, jak chce, aby prezident Václav Klaus při svém vystupování v cizině respektoval to, že za zahraniční politiku je odpovědná vláda, premiér Jiří Paroubek odpovídá.

JIŘÍ PAROUBEK, předseda vlády /ČSSD/, (zvukový záznam): No, tak já myslím, že vzájemnou diskusí, já si myslím, že tady nejsme v nějaké autokracii nebo monarchii, my spolu musíme diskutovat, od toho si nás lidé platí.

Konstatuje premiér Jiří Paroubek, jakými kroky ještě můžete jako ministerstvo zahraničí dál přispět k tomu, aby zahraniční politika přeci jenom, například v pozici k evropské ústavní smlouvě, byla koordinovanější.

Takové záchvaty koordinačního úsilí se zase vrací periodicky, já myslím, že je ...

Takže teď, teď budete v záchvatu ...

Teď,teď určitě je iniciován záchvat a nicméně myslím, že výsledku se nedobereme zkoumáním a podrobnými rozbory ústavy. Ústava je dokument nejenom právní, ale také dokument kulturní, kdyby ústava upravovala do detailu každou pravomoc každého, každého úředníka a stanovovala lhůty pro jeho práci a totéž pro politické činitele, byl by to jakýsi správní řád, nikoliv ústava, čili ústava vždycky bude muset ponechávat jakýsi flexibilní rámec a je věcí schopnosti politické dohody, zejména v koaliční vládě, kde samozřejmě i ani vláda není jednotná ve svých postojích, i tam probíhá koaliční debata, jistě se vláda domůže, dopracuje nějakého postavení, pak probíhá debata samozřejmě na půdě parlamentní s prezidentem,a nevím, jaká další ...

Chcete tím říci, že, že tento spor nemohou, v uvozovkách, rozseknout ústavní právníci.

To bych řekl, že, že ne.

Tudíž byste řekl, že ústavně mají obě strany sporu svým způsobem pravdu.

Ústava je konstruována tak, aby spolu politické špičky spolupracovaly, jenom jako celek ..., je to systém rovnováh, kde jedna složka má prostě druhou, ale samozřejmě jako celek musí fungovat, mají-li dosáhnout nejlepších výsledků pro tuto zemi. Ústava upravuje jak věci fungování v politice uvnitř, tam probíhá politická soutěž, tak i ve fungování naven a samozřejmě při vystupování za Českou republiku navenek by ta domácí soutěž měla být potlačena.

Jak chcete tedy teď v tom záchvatu, který přijde, koordinace české zahraniční politiky v souvislosti s posledním sporem prezidenta republiky a premiéra, jak bude ministerstvo zahraničí v tomto záchvatu, když zůstanu u vašich slov ...

Jasně ...

... nyní pokračovat.

... jasně, jasně, tak kromě podávání sedativ samozřejmě bychom měli být ...

To uděláte prezidentovi i premiérovi.

... bychom měli být hlavně způsobilí připravovat kvalifikované dokumenty, já si vzpomínám, že pan prezident Havel v době svých konfliktů s předsedou vlády Klausem nebo s ministrem zahraničí Zieleniecem rovněž kritizoval ministerstvo zahraničí za nevhodné podklady, ale to je vždycky až ten klacek, kterým se bijeme v případě, že vypadne ta politická vůle. Čili my jako ministerstvo jsme připraveni podávat kvalifikované podklady, ale koordinace skutečně musí jít z úrovně premiéra, to není role pro ministra zahraničí.

Prezident podle ústavy, jak jsem ji četl, na návrh vlády jmenuje velvyslance, nemohou tyto spory přispět k tomu, že budeme svědky oné války v tom, že například prezident bude vracet návrhy velvyslanců, které nyní ve středu na vládě prošly?

To myslím, že bychom pana prezidenta podezírali z malichernosti, já myslím, že pan prezident dobře vnímá situaci, která nastala tím, že ty návrhy ležely tři měsíce v šuplíku a my jsme hodně pozadu za harmonogramem výměny velvyslanců, což ..., která by se standardně měla odehrávat v létě a my budeme mít velký problém a nejenom teď projít prezidentskou kanceláří, ale hlavně pak získat ta příslušná agrema od jednotlivých zemí, aby velvyslanci mohli včas nastoupit do svých funkcí.

Chcete tím říci a potvrdit, vláda ve středu rozhodovala o odvolávání dosluhujících velvyslanců, jmenování velvyslanců nových, onen bod vlády svým způsobem oddálila vládní krize, protože už to měla učinit Grossova vláda a Česká republika se tedy dostává do potíží v souvislosti s agrema pro ty velvyslance.

Především ten balík vznikl sloučením tří balíků, které byly postupně předkládány a protože je vláda ..., ten první byl projednán, pak pan premiér ho nepostoupil k projednání prezidentské kanceláři, takže tak se shlukl ten balík, ve kterém je myslím,dneska,osmnáct zastupitelských úřadů a myslím, že jsme se dostali trochu do problémů, velmi záleží samozřejmě na tom, jakou vstřícnost projeví prezidentská kancelář a jakou vstřícnost projeví jednotlivé země.

Neočekáváte tedy, že by ten poslední spor vláda - prezident skutečně ovlivnil postoj prezidentské kanceláře a prezidenta ke jmenování těch velvyslanců.

Jak jsem řekl, to bychom podezírali prezidenta z malichernosti.

A vy jste v tom balíku, pane 1. náměstku ...

Shodou okolností.

Ano, vy se máte stát velvyslancem České republiky ve Velké Británii, už jste nachystán na tento velvyslanecký post, připraven odjet?

Vy víte velmi dobře, že to je otázka, na kterou mohu těžko odpovědět, protože i kdyby hypoteticky tato varianta byla ve hře, tak je to především její veličenstvo, které, bohužel, neposlouchá české vysílání BBC, takže neví, že se o tom takto u nás hovoří ...

Ono ho téměř financuje.

... ale kdyby to slyšela, mohlo by se jí to dotknout a mohla by říci, jak to, že ty Češi říkají, že tam nějaký člověk odjede a mně to ještě nikdo neřekl, čili v žádném případě bychom ..., nebo v každém případě /nesrozumitelné/ jakkoliv se tvářit tak, jako že tato věc je rozhodnutá, dohodnutá, že tak to je, nebalím.

V každém případě vy se, vy se máte stát ale velvyslancem ve Velké Británii. Zeptám se jinak, kdy se počítá na ministerstvu zahraničí s výměnou 1. náměstka. Tuto pozici nyní zastáváte.

Tak, jak jsem řekl, jsme závislí na ještě řadě formálních kroků, za ideální bychom museli považovat stav, kdy například pozici velvyslance ve Velké Británii zaujme nový velvyslanec k 1. červenci, protože to je den, kdy se Británie stává předsednickou zemí Evropské unie a ...

Je to reálné?

Umím si to představit a umím si představit i náhradní scénáře, které samozřejmě nebudou znamenat velkou újmu ...

To znamená, že by post 1. náměstka ministra zahraničí mohl být neobsazený od 1. července?

Tak náměstků je, který, kterého z nich by si pan ministr jaksi vybral, aby ho krátkodobě zastupoval, protože na osobě 1. náměstka, který by měl vystřídat mě, je shoda, jak rychle se podaří pana Baštu vyvázat zase z jeho velvyslaneckých povinností, je otázka ...

Vy si myslíte, že to je ale reálné, že by k té výměně mohlo dojít do 1. července nebo nyní už je tento termín odložen.

Teď už si skoro myslím, že tento, to bych zase se choval velmi nezdvořile vůči zemi, která má vydat pro mě agrema, kdybych tvrdil, že to určitě bude do 1. července, ta země si může dát klidně tři měsíce času na to, aby prověřila, jestli jsem pro to vhodná osoba.

Je tedy ten termín, řekněme, dobrý by byl pro české ministerstvo zahraničí, pro českou stranu a kéž by to tak vyšlo, chcete říci, k 1. červenci, že byste skončil jako ...

Ale, ale nutno říct, že v každé nebo v naprosté většině důležitých úřadů máme i na místě zástupce velvyslance natolik kvalitní diplomaty, aby byli schopni misi řídit, takže nehrozí to, že v momentě, dal bych příklad, stálá mise, stále delegace u NATO, kde kolega Kovanda vlastně uspěl už někdy v dubnu a v tom balíku, o kterém mluvíme, tak je také nominace nového velvyslance nebo nového šéfa stálé delegace ...

Což je Štefan Füle, kterého máte střídat ...

Já k ničemu z těch věcí se nemohu, nemohu takto vyjadřovat, to je brutální, ale chtěl jsem ...

Co jste čekal v tomto pořadu než brutalitu.

... chtěl jsem říci, že nikdo nekonstatoval, že bychom byli vyloučeni z NATO, protože nemáme v tuto chvíli tam velvyslance.

Dovolte, abych se ještě zastavil u jedné věci, a to je postava jednoho velvyslance, který po čtyřech letech odchází, postava Hynka Kmoníčka, který je mezi odvolanými velvyslanci, tentokrát z pozice šéfa mise České republiky při OSN, připomenu, že Hynek Kmoníček se dostal do sporu s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, Kmoníček končí v září a na otázku, zda je ochoten dál pracovat v Černínském paláci například na pozici ředitele odboru či na jiném místě, odpovídá:

HYNEK KMONÍČEK, český velvyslanec při OSN, (zvukový záznam): Já jsem zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí a i po svém ukončení své mise tady budu nadále zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí, je na ministerstvu, jakým způsobem mých zkušeností využije.

Říká v rozhovoru pro BBC dosluhující český velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček. Jednoduchá otázka, jak by podle vašich představ, pokud byste byl ministrem zahraničí nebo předpokládám, že to i s Cyrilem Svobodou, když jste jeho 1. náměstkem, že to probíráte, jak budou využity schopnosti Hynka Kmoníčka.

Tak, přes očekávanou brutalitu prostě vy,ani vy si nemyslíte, že já v přímém přenosu teď budu vyprávět o tom, co, co chystá pan ministr nebo jak uvažuje, Hynek Kmoníček, jak sám o sobě prohlašuje, je, má zájem o práci v diplomacii, je jaksi odhodlaným diplomatem, a to spíš záleží na něm, jak vyhodnotí nabídku, kterou dostane, já jsem v podobné situaci v roce 99 se rozhodl z ministerstva odejít a když se ukázala bytostná, když se ukázal bytostný nesoulad mezi, mezi tím, co si přál pan ministr Kavan a co bych si přál já nebo kam bych rád směřoval já, takže máme všichni tuto volbu a o tom, o personálních otázkách nediskutujeme v přímém přenosu.

Promiňte,ale,ale zeptám se jinak, brutalita pokračuje, pane 1. náměstku, jestliže Jiří Paroubek tvrdí, že se s Hynkem Kmoníčkem počítá na další velvyslanecký post, Cyril Svoboda v neoficiálních rozhovorech naznačuje, že jestliže vypoví velvyslanec poslušnost své zemi a ministru zahraničí, protože má nějaký spor s ním, je reálné, že Hynek Kmoníček půjde na jiný velvyslanecký post, jak tvrdí premiér, nebo spíše mu bude nabídnut post ředitele odboru.

Tak vzhledem k tomu, nebo přesto, že se na mě odvoláváte jako na 1. náměstka a téměř ministrova důvěrníka, tak já jsem měl dojem, že kolega Kmoníček byl odvoláván,nebo návrh na odvolání byl podán, vzhledem k tomu, že určitým způsobem pochybil, z tohoto hlediska se mi nezdá úplně logické, aby skončil svou misi tak, že mu uplyne jeho funkční mandát a přejde na jinou funkci na jiný úřad ...

To znamená, že můžete potvrdit, že vedení ministerstva zahraničí nepočítá s ním na další velvyslanecký post.

No, ale vy jste si jistě dobře vědom určité citlivosti tohoto tématu, protože velvyslance sice ministr navrhuje jak jejich jmenování, tak jejich odvolání, ale toto projednává vláda a nakonec schvaluje pan prezident, takže ta představa, o které mě i mluvili někteří kolegové z jiných zemí, kteří se dotazovali, jaké bude řešení a kolega německý říkal, u nás by se to vyřešilo během čtyř hodin,jo tak na to já odpovídám, to se v našich podmínkách nemůže vyřešit během čtyř hodin, protože je to proces, do kterého má jaksi řada institucí co říci a ...

Ale z pohledu vedení ministerstva zahraničí je nepřijatelné, aby pokračoval jako velvyslanec.

Tak to pan ministr vyhodnotil a měl jsem dojem, že takové rozhodnutí inicioval.

Hynek Kmoníček, když byl před týdnem hostem Interview BBC, tak jsem se ho ptal na jeho výhrady k činnosti ministerstva zahraničí, když se chtěl stát a byl ochoten přijmout pozici 1. náměstka, na to Hynek Kmoníček odpověděl:

HYNEK KMONÍČEK, český velvyslanec při OSN, (zvukový záznam):

Ale mám své představy, které nejsou, řekl bych, po politické stránce nejsou asi odlišné od toho, od zahraniční politiky, kterou máme v této chvíli, protože zahraniční politika se nemění s člověkem, zahraniční politika je dána zájmy, geopolitickou pozicí na mapě, věcmi, které jsou nesrovnatelně větší a důležitější, a proto zásadnější, něž kdo zrovna osobně v té chvíli stojí na rok, dva, tři, čtyři v čele české diplomacie. Ale asi bych výrazným způsobem zasáhl do provozní části domu. Prostě bych třeba, já nevím, já vám dám třeba jeden příklad. Když v této chvíli ministerstvo zahraničních věcí se rozhodlo uzavírat zastupitelský úřad v Kinshase měsíc poté, co tam pošle nového chargé d'affaires, kterému se tam najímají pro zaměstnance a jeho nové budovy, tak mi to nepřijde jako koordinace.

Řekl před týdnem v Interview BBC dosluhující český velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček. Jak 1. náměstek ministra zahraničí Jan Winkler, host Interview BBC, vyvrátí námitku těch provozních pochybení, viz v Kinshase.

Tak, především bych chtěl říct, že doufám, že z toho nebudeme dělat seriál, že příští pátek tady nebude sedět Hynek a vy mu nebudete pouštět to, co jsem řekl já ...

To záleží na vás, pane 1. náměstku.

... takže, takže, protože si myslím, že to každého tak moc nebaví, spíš se mi zdá trošku příznačné, jestli kolega Kmoníček měl obavy o jaksi nehospodárné vynakládání prostředků v Kinshase, možná, že se mohl zeptat generálního sekretáře ministerstva, aby mu vysvětlil svůj postup a mohl to udělat tím, že by zvedl telefon a nemusel to řešit tady s vámi nebo shodou okolností jsme dostali úplně stejnou otázku od redaktora Eura, kterého také asi někdo inspiroval, úplně stejnou formulací, takže já myslím, že je zbytečné, aby ...

Vy myslíte, že Hynek Kmoníček dobře pracuje s novináři.

... aby šéf mise v New Yorku řešil problémy nebo, nebo jeho dojmy o špatném fungování ministerstva tím, že je přinese do BBC nebo do Eura. Může se zeptat a generální tajemník nebo generální sekretář mu vysvětlí, proč, ale pan Kmoníček to ví, on ví, že úřad se neruší ze dne na den a že jsme jednoho diplomata stáhli, druhého vyslali, tak i když se rozhodneme, že to zrušíme tento úřad, tak je to proces, který zase potrvá nějakou chvíli, takže ...

Odmítáte ale, že by se nehospodařilo dobře a že by provozní záležitosti na ministerstvu zahraničí trhly, jak naznačuje Kmoníček.

Ale jestli mohu se vrátit ke svému působení na ministerstvu v letech 97 - 99, tak jsem usiloval právě nebo s ministrem Zieleniecem /nesrozumitelné/ jsme usilovali právě o to, jak zlepšit hospodaření ministerstva, jestli můžu v BBC použít anglické slovíčko /anglické slovíčko - nepřeloženo/, to je něco, co státní správa příliš nezná, a to znamená právě odpovědnost vůči,vůči rozpočtu. Takže určitě je vždycky možné něco zlepšovat, ale zároveň dobře víte a každý, kdo sleduje historie ministerstva zahraničí, ví, že rozhodnout se,zrušit, přesunout, změnit /nesrozumitelné/ zastupitelských úřadů, to není věc, kterou by řešilo jenom úzké vedení ministerstva, vždycky se k tomu vyjádří zahraniční výbor, vždycky se k tomu začnou vyjadřovat různé, různé lobby, které mají zájem prostě o to, které teritorium, takže ta práva a ty kompetence jsou tam taky trošku omezený ...

Krom toho, že Jan Winkler je 1. náměstkem ministra zahraničí, hostem Interview BBC, tak má v kompetenci bezpečnostní politiku, do bezpečnostní politiky spadá i prodej zbraní, ministerstvo zahraničí, váš úřad je podle zbrojařů a obchodníků se zbraněmi institucí, která komplikuje až příliš obchod se zbraněmi. Jak vyvrátíte stručně tento argument.

Záleží vždycky na tom, čeho má být takovým tvrzením dosaženo, uspořádali jsme několik seminářů, komunikujeme s Asociací obranného průmyslu, jednáme i s těmi nejvýznamnějšími výrobci, jako je Aero, jako je česká zbrojovka a myslím, že se podařilo nastavit mechanismus konzultační takový, aby ta, ta druhá strana neměla pocit, že si počínáme svévolně.

Když mluvíte o Asociaci obranného průmyslu, vzpomeňme, před rokem plnily přední stránky novin informace, články o kauze zamítnutého prodeje radiolokátoru Věra do Číny, a to především právě z popudu ministerstva zahraničí. Nyní společnost Omnipol požaduje, aby Městský soud v Praze rozhodl o zrušení rozhodnutí, kterým byla Omnipolu odňata licence pro vývoz Věry do Číny. Co když dá soud za pravdu Omnipolu. Poškodí to zahraniční politiku České republiky?

Když jsme jak s Omnipolem, tak s představiteli ministerstva průmyslu a obchodu debatovali o této možnosti, zastával jsem názor, že by bylo prima, kdyby takový spor proběhl, protože ...

Vy tedy vítáte to, že se Omnipol obrací na soud.

... bylo by dobré, kdyby existoval precedens k tomu, zda je v pravomoci soudu přezkoumávat politická rozhodnutí a já si myslím, že ne, zákon je konstruován tak, že se ministerstvo zahraničí vyjadřuje z hlediska zahraničně-politických zájmů, a to nemůže přezkoumat žádný soud, jestliže vláda dospěla k názoru, že není v politickém zájmu, aby se nějaký export uskutečnil, pak si věru nemyslím, že nějaký soud může rozhodnout, že ne, že to posoudí jinak, že to vidí líp. A samozřejmě právní pochybení, pokud nastala, ale to není problém ministerstva zahraničí, to je problém ministerstva průmyslu a obchodu jako ..., a jeho licenční správy, tam samozřejmě naděje na úspěch může být, ale to, znovu opakuju, nesouvisí, nesouvisí s tím vyjádřením zahraničně-politického postoje.

Dovolte, abych se nyní ještě stručně zastavil u starších prodejů, v roce 2000 podepsal někdejší ministr zahraničí Jan Kavan povolení k vývozu zbraní do Konga, přestože pro tuto zemi a podle Kmoníčka pro některé skupiny bylo uvaleno na některé skupiny v Kongu embargo, kladné stanovisko dal Jan Kavan k tomuto vývozu i na základě dobrozdání Hynka Kmoníčka. Nakonec ta dodávka zbraní do Konga se neuskutečnila, ale měsíc poté se uskutečnila dodávka stejných zbraní od stejné ostravské firmy do Zimbabwe. Podle informací BBC tyto dvě žádosti, transakce prověřuje Národní bezpečnostní úřad, můžete tuto informaci potvrdit?

Takto v obecné poloze tuto informaci můžu potvrdit.

Předalo ministerstvo zahraničí Národnímu bezpečnostnímu úřadu informace k této transakci, která se jeví jako podezřelá a v rozporu se zákonem?

Ano, ano.

Předali jste NBÚ tyto informace. Poslechněme si Hynka Kmoníčka, který před týdnem v Interview BBC k možnosti, že došlo k něčemu nezákonnému v souvislosti se žádostí o prodej zbraní do Konga, která později se neuskutečnila, ale obchod, který se uskutečnil do Zimbabwe v souvislosti s možným porušením zákona, Kmoníček říká:

HYNEK KMONÍČEK, český velvyslanec při OSN, (zvukový záznam):

Ta stanoviska nebyla pouze má, ta stanoviska dávaly odborné útvary a ta stanoviska byla jednoznačná. To embargo, o kterém hovoříte, nebylo embargo, ten subjekt, který měl být konečným zákazníkem, nebyl embargovaným subjektem. K porušení zákona nedošlo, a to bylo to jediné, o čem jsem informoval pana ministra Kavana.

Konstatoval v rozhovoru pro BBC před týdnem někdejší náměstek ministra zahraničí, současný šéf mise České republiky při OSN Hynek Kmoníček. Obrátila se na vás policie, zda došlo k možnému porušení zákona v souvislosti s těmito dvěma transakcemi?

Ano.

To znamená, že celý případ tohoto prodeje vyšetřuje i policie.

Pokud já vím, nezabývala se případem prodeje, zatím si vyžádala informace k poznatku, zda je pravdou, že ministr Kavan podepsal souhlas s vývozem do ... do embargované země.

Byla, pane náměstku, vy z pozice 1. náměstka prozkoumáváte tento případ, který se některým bezpečnostním složkám České republiky, konkrétně Národnímu bezpečnostnímu úřadu, jeví jako podezřelý, nechal jste si vy celou kauzu prostudovat, máte ji prostudovanou?

Myslím, že ji mám slušně prostudovanou.

Jak byste vyvrátil argument Hynka Kmoníčka, že na Kongo v roce 2000 uvalené embargo nebylo, což tvrdil před týdnem v tomto pořadu.

Bohužel to vyjádření kolegy obsahuje řadu nepřesností a vyvrátil bych jej samozřejmě předložením dokumentů, což za prvé udělat nechci a za druhé udělat nemohu nebo obráceně, nemohu a tudíž nechci a nebyl to ...

Asi spíš novinářům, předpokládám, že orgánům činným v trestním řízení můžete.

Samozřejmě, pokud o to projeví zájem, a pokud se tím budou chtít zabývat v detailu, tak samozřejmě ty dokumenty jsou k dispozici.

Z vašeho pohledu si myslíte, že došlo k porušení zákona, že Jan Kavan tyto věci podepsal?

Tak, především ten poznatek ohledně embarga, to embargo bylo vůči ozbrojeným skupinám a já, než jsem jel sem, tak jsem mluvil s velvyslancem Kovandou o jiných věcech a znovu mně potvrdil, že vlastně až teď se začíná budovat takzvaná integrovaná konžská armáda, která může být příjemcem zbraní do té doby, a je to i v tom dokumentu zmíněno, připsáno rukou od tehdejšího 1. náměstka Pika, není-li ta armáda ozbrojenou složkou, tak co to teda je. Čili myslím, že to nebylo tak úplně.

Konstatuje 1. náměstek ministra zahraničí Jan Winkler, děkuji, že jste do BBC přišel, někdy příště na shledanou.

Děkuju také.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Winkler naznačil, že Kmoníček na jiné velvyslanectví nepůjde

PRAHA 27. května (ČTK) - Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) zřejmě nepočítá s tím, že by odcházející velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček nastoupil na jiném místě ve funkci velvyslance. V dnešním rozhovoru pro BBC to naznačil náměstek ministra zahraničí Jan Winkler.

"Tak to pan ministr vyhodnotil a měl jsem dojem, že takové rozhodnutí inicioval," řekl Winkler na otázku, zda je představa Kmoníčka opět ve funkci velvyslance pro vedení úřadu nepřijatelná. Řekl, že návrh na Kmoníčkovo odvolání se ve vládě projednával proto, že pochybil. "Z tohoto hlediska se mi nezdá úplně logické, aby skončil svou misi tak, že mu uplyne funkční mandát a přejde na jinou funkci, na jiný úřad," uvedl Winkler.

Dodal však, že jde o citlivou otázku. Ministr zahraničí totiž sice navrhuje jména nových velvyslanců, vyjadřuje se k nim ale celá vláda a jmenuje je prezident.

Kmoníčka při sestavování nové vlády Jiřího Paroubka prosazovali do funkce prvního náměstka ministra zahraničí poslanci ČSSD Jan Kavan a Vladimír Laštůvka. Svoboda před časem při jednání s premiérem řekl, že velvyslanec se choval k němu neloajálně, když nehlasoval podle instrukcí. Kmoníček se proti tomu ohradil v tisku, za což si vysloužil kritiku i od premiéra. Ten se jednu dobu netajil tím, že má chuť nechat velvyslance odvolat.

Vláda nakonec podle čtvrtečního Práva rozhodla, že Kmoníček nebude předčasně odvolán, ale své místo opustí v září, tedy po standardním čtyřletém funkčním období.

Média spekulovala o tom, že Kmoníček by poté měl nastoupit na jiný zastupitelský úřad. Který to ale bude, není zatím jasné, protože na uvažované velvyslanectví v Haagu prý míří bývalý předseda US-DEU a vicepremiér Petr Mareš, napsalo Právo.

Kmoníček zřejmě skončí, jinam nepůjde

Lidové noviny, 28. 5. 2005, strana: 02 - Ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda zřejmě nepočítá s tím, že by odcházející velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček nastoupil na jiném místě ve funkci velvyslance. V rozhovoru pro BBC to naznačil náměstek ministra zahraničí Jan Winkler.

„Tak to pan ministr vyhodnotil a měl jsem dojem, že takové rozhodnutí inicioval," řekl Winkler na otázku, zda je představa Kmoníčka opět ve funkci velvyslance pro vedení úřadu nepřijatelná. Řekl, že návrh na Kmoníčkovo odvolání se ve vládě projednával proto, že pochybil. „Z tohoto hlediska se mi nezdá úplně logické, aby skončil svou misi tak, že mu uplyne funkční mandát a přejde na jinou funkci, na jiný úřad," uvedl Winkler.

Kmoníček prý oficiálně neví, jak vláda jednala o jeho odvolání

NEW YORK 28. května (zpravodaj ČTK) - Český velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček nemá údajně žádné oficiální informace o tom, že vláda ve středu projednávala jeho odvolání kvůli údajné neloajalitě, z níž ho obvinil ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Vzhledem k tomu, že v této chvíli nemám žádné oficiální stanovisko, mám pouze několik mediálních vyjádření, jejichž obsahy spolu výrazným způsobem nekorespondují, nemohu se nijak vyjádřit," řekl Kmoníček ČTK.

Předčasné ukončení Kmoníčkovy mise v New Yorku kabinet podle deníku Právo nepožaduje a rozhodl, že velvyslanec své místo opustí po uplynutí standardního čtyřletého období letos v září. S odvoláním na premiéra Jiřího Paroubka list uvedl, že Kmoníček má nastoupit na jiný zastupitelský úřad.

Náměstek ministra zahraničí Jan Winkler ovšem rozhlasové stanici BBC v pátek řekl, že Svoboda s Kmoníčkovou další velvyslaneckou funkcí zřejmě nepočítá. Návrh na jeho odvolání se podle Winklera projednával proto, že velvyslanec "určitým způsobem pochybil".

Při sestavování Paroubkovy vlády navrhovali poslanci ČSSD Jan Kavan a Vladimír Laštůvka velvyslance Kmoníčka za Svobodova prvního náměstka. V té době Svoboda v rozhovoru s Paroubkem prohlásil, že ke Kmoníčkovi nemá důvěru, protože dvakrát nehlasoval v OSN podle pokynů z Prahy. Obvinění z neloajality ale velvyslanec odmítl a vyzval ministra, aby svá slova doložil.

Kmoníček si za to vysloužil kritiku i od Paroubka, který se jednu dobu netajil tím, že má chuť nechat ho odvolat. Na středečním zasedání vlády ale podle Práva premiér několikrát zdůraznil, že Kmoníček v New Yorku skončí v řádném termínu.