Václav Moravec moderátor BBC

Michal Prokop ve studiu BBC

I v následujících šesti letech povede Český rozhlas Václav Kasík. Rada Českého rozhlasu dala ve středu přednost jistotě před změnou. Ve třetím kole volby zvolila současného šéfa rozhlasu Václava Kasíka. Člen Rady ČRo Milan Uhde k úkolům staronového ředitele říká.

Milan UHDE (zvukový záznam): Je tu program digitalizace, protože to je velmi složitý program, dále jsou tam různá investiční opatření, která je potřeba financovat, no, a za třetí, on slíbil i určité změny stran kulturní iniciativy a stran personální.

Říká v rozhovoru pro BBC člen Rady Českého rozhlasu Milan Uhde. Nejen o volbě generálního ředitele rozhlasu veřejné služby bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Rady Českého rozhlasu, muzikant Michal Prokop, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Jaké slovo nebo věta podle vašeho názoru nejlépe vystihují středeční volbu generálního ředitele Českého rozhlasu?

Vy byste očekával, že budu nějak příliš kreativní a teď vymyslím nějakou hlubokomyslnost, asi bych neuměl to charakterizovat, možná asi takto, volba ředitele Českého rozhlasu tak, jak dopadla, je výrazem politické reality, teď myslím politické v tom širším slova ...

Ne ve smyslu, ne ve smyslu politické ...

Ne ve smyslu partajním, ne, ne.

... že zkrátka Michal Prokop, US-DEU, jiní členové rady, ODS a podobně, že zkrátka partaje ...

Ne, jednak já nejsem US-DEU, ale není to tedy, myslím, politika v tom partajním slova smyslu, ale myslím politiku v tom nejširším slova smyslu a je to výraz jakési politické reality, anebo také politické kultury, že jsme se prostě dokázali dohodnout, i když to nebylo jednoduché, trvalo to tři kola a ten poměr hlasů byl neustále velice těsný.

Nazval byste to slovem drama nebo překvapení, že byly tři kola, očekával jste, že budou tři kola?

Očekával jsem, že budou tři, možná i více kol, to ano, ale na druhé straně otevřeně říkám, že jsem také očekával, že budeme schopni se dohodnout, protože svoje kolegy i oba kandidáty znám a věděl jsem, že je znají právě i moji kolegové.

Nehrozilo tedy, že byste se nebyli schopni ve středu dohodnout na figuře, která povede dalších šest let Český rozhlas?

Možná, že to hrozilo, ale já jsem věřil, že, že se ta hrozba nevyplní a jsem rád, že se nevyplnila.

Pro úplnost, vy jste ve středu vybírali ředitele ze tří kandidátů, současného ředitele Václava Kasíka, ředitele Českého rozhlasu Regina Richarda Medka a ředitele Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu Alexandra Píchy. Ve druhém kole získal víc hlasů ředitel ČRo Regina Richard Medek a porazil současného ředitele Václava Kasíka v poměru pět ku čtyřem, v závěrečném třetím kole získal Kasík sedm hlasů z devíti. Člen Rady Českého rozhlasu Milan Uhde shrnul jednání rady mezi třetím a druhým kolem těmito slovy.

Milan UHDE (zvukový záznam): Prostě bylo to složité, půlhodinové dohadování.

Říká v rozhovoru pro BBC člen Rady Českého rozhlasu Milan Uhde. Co se stalo, pane předsedo, mezi tím druhým a třetím kolem, že Richard Medek, který vítězil, pak nakonec prohrál a ještě o hodně?

No, podívejte se, vítězil, ten poměr hlasů v obou těch předcházejících kolech, jak už jsem řekl, byl velmi těsný, čtyři - čtyři, pak pět - čtyři, to není žádné, to není žádná zásadní převaha.

Ale tři členové rady museli zásadně změnit názor.

Ano, ano, a to bylo výsledkem toho jednání, o kterém hovořil pan místopředseda Uhde, já samozřejmě nechci přirovnávat naše dohadování k papežskému konkláve, které je jaksi velice přísně utajeno, ale přece jenom ...

Byť někteří, byť někteří členové rady tak laškovali jako Michal Pavlata, pokud se nemýlím: "Habe mus Papam."

Tak ano, ono to samozřejmě určité, určité podobné prvky v sobě mělo, že jsme vždycky mezi těmi koly nějakým způsobem odešli do soukromí a pokusili jsme se dohodnout nějak, jeden druhého přesvědčit, ta volba sama o sobě je tajná, čili těžko lze říci, kdo, jakým způsobem volil, ale v každém případě si myslím, že jsme jednali mezi sebou, jednali jsme i s kandidáty během, během těch půlhodinových přestávek, které jsme si mezi těmi koly vždycky dopřáli a dostali jsme ...

Jakto, že menšina, promiňte, jakto, že menšina, to znamená menšina lidí, kteří byli pro Václava Kasíka, tak menšina členů rady přesvědčila tu většinu pro Richarda Medka a ředitelem se stal opět Václav Kasík?

Prostě proto, že jsme stáli před dvě, před dvojí volbou, buď tedy zůstaneme všichni zakopáni na těch svých původních pozicích a pak nezvolíme nikoho, anebo budeme schopni vnímat argumenty jedné i druhé strany a pokusíme se i jednáním s jednotlivými kandidáty dospět k nějakým představám, jak by se chovali a mohli by vypadat v případě, že by se třeba převážilo mínění některých členů rady na jejich stranu a na základě ...

Zeptám se tedy jinak, v tom třetím závěrečném kole, před ním, když jste jednali i s Václavem Kasíkem, tak přesvědčil?

Přesvědčili jsme my sebe sami, že jsme schopni dát tu důvěru Václavu Kasíkovi tak, abychom neměli pocit, že, jak bych to řekl, že děláme chybu, čili bylo to přesvědčování mezi námi, mezi jednotlivými členy rady a samozřejmě, jak už jsem říkal, bylo to také telefonické jednání s oběma kandidáty, z nichž ani jeden nebyl u toho vlastního hlasování přítomen.

Připomenu, že Rada Českého rozhlasu, kterou, Michale Prokope, vedete, vyhlásila výběrové řízení na ředitele Českého rozhlasu v únoru, o nejvyšší funkci v Českém rozhlase projevilo zájem celkem sedmnáct kandidátů, před branami finále zůstal například bývalý šéf České nezávislé televizní společnosti Jan Vávra, nebo ...

Pardon, jenom, abych úplně upřesnil, Jan Vávra, je pravda, že zůstal před branami, ale zároveň v tentýž den sám stáhl kandidaturu, což už se nijak veřejně neříkalo, ale abych byl spravedlivý a jemu jaksi tady nenasazoval psí hlavu, on vlastně z toho odstoupil sám.

Anebo například sociolog Petr Sak. Jaké máte vysvětlení pro to, že se ve finále mezi těmi třemi uchazeči neobjevil nikdo zvenčí, že to všechno byli zaměstnanci Českého rozhlasu?

Já to vysvětlení v tuto chvíli sám nemám, ale můžu za sebe říci, že mě to mrzelo, já jsem v té, v tom prvním kole, když jsme vlastně hlasovali o těch kandidátech, kteří postoupí k tomu, k těm slyšením, velice vehementně se snažil prosadit jednoho konkrétního kandidáta, který právě měl tu výhodu, že nebyl nejenom z rozhlasu, ale nebyl vůbec z branže mediální, ale byl to manager s velkou zkušeností a mně a i některým dalším se zdálo, že by mohl být jakýmsi osvěžením toho, bohužel to ...

Který byl mezi těmi sedmnácti?

Ano, byl mezi těmi sedmnácti a prostě se to nepodařilo.

Můžete říci, kdo to byl?

Já myslím, že by to nebylo fér v tuto chvíli, prostě neprošel a nemyslím si, že by bylo vhodné to prozrazovat, jenom říkám, že pro další vývoj ...

Je to tedy konzervativní, promiňte, je to tedy konzervativnější uvažování většiny členů Rady Českého rozhlasu, že zkrátka, když je někdo uvnitř systému, že má výhodu státi se generálním ředitelem?

Nevím, jestli se to dá takhle říci, v každém případě materiály pětistránkové, které oni předložili do toho, do toho prvního kola, těch lidí, kteří samozřejmě rozhlas znají, byly, bych řekl, o třídu bližší představám členů rady než ty materiály těch, kteří vlastně koukají na rozhlas zvenčí. Já osobně, mluvím za sebe, jsem to za takový handicap nepovažoval, ale prostě je to, je to výsledek volby. Já klidně řeknu svůj názor, který zastávám a řekl jsem ho včera i v rozhovoru pro Českou televizi, osobně já se nedomnívám, že volba jako metoda výběru na takové místo, jako je ředitel velké instituce, jako je Český rozhlas, není podle mého názoru ideální metodou, protože volba je vždycky, není výběrem toho nejlepšího, ale je vždycky výrazem jakéhosi politického dohadování a obvykle dospějeme ke kompromisu a vyhrává ten, kdo jaksi nevadí žádné straně natolik, aby nebyla schopna ho podpořit.

Vy, pokud se nemýlím, tak jste sám kandidoval na generálního ředitele České televize, tudíž máte zkušenost, řekněme, z obou břehů pomyslné barikády.

Ano.

Tedy ať už z břehu člena rady, dokonce předsedy Rady Českého rozhlasu, i z břehu kandidáta, uchazeče v konkurzu. Jakým způsobem, protože jste byl i poslancem, tvořil jste zákony, volba generálního ředitele je upravena zákonem, ať už o Českém rozhlase, či České televizi. Jakým způsobem, pokud byste nyní byl poslanec, byste vybíral generálního ředitele?

Přiznám se, že jsem si tu otázku takhle dopodrobna ještě nepoložil ...

Tak vám ji položím teď a položil jsem ji ...

Položil jste ji, pokusil bych se najít metodu, která by sice samozřejmě vzhledem k tomu, že ta rada je nějaký, jakýmsi výrazem nezávislosti toho média a oddělení od té, řekněme, politické sféry, i když podle mého názoru i to je do značné míry chýra, ta by bezpochyby musela mít to poslední slovo, ale možná, že by se dal vymyslet nějaký takový model, kdy by se v tom závěru nemuselo hlasovat. Jsou některá typy jednání, některé typy jednání v některých orgánech, jsem zažil například v orgánech Rady Evropy, kde se prostě jedná tak dlouho, až se lidi dohodnou, není to tedy vysloveně ta hlasovací mašinérie, ale teď bych opravdu tahal králíka z klobouku, přiznám se, že jsem dopodrobna nic podobného zatím nepromýšlel.

V každém případě si myslíte, že by bylo pro instituce veřejné služby, vysílatele veřejné služby lepší, pokud by se změnil způsob výběru generálních ředitelů?

Pokud by se změnila metoda, kterou vlastně se ten ředitel vybírá, to potvrzení samo potom samozřejmě může být i hlasování, ale ta metoda by spíše možná měla připomínat metody, které používají některé personální agentury, i my jsme nakonec všechny ty naše kandidáty, tedy ty tři, kteří postoupili do toho druhého kola, mimo jiné taky nechali podrobit nějakým psychotestům, což zase není rozhodující a nebylo to rozhodující při našem, při našem jednání, ale je to určitá, řekněme, podpůrná nějaká argumentační báze, když člověk neví, jak se rozhodnout, tak má k dispozici ještě nějaký další fundovaný názor, který jaksi nemá dimenzi toho rozhodování politického.

Když jste mluvil o tom, že svým způsobem nezávislost Rady Českého rozhlasu nebo České televize je i v současném systému, v současném právu novely zákona o Českém rozhlase a novely zákona o České televizi po takzvané vánoční krizi v České televizi stále ještě chýrou, v čem především, vy cítíte nějaké tlaky nebo lobbying politiků ve vztahu k radám?

Podívejte se, já osobně žádný výrazný lobbying, nějaké masáže necítím, na druhé straně ...

Proč tedy používáte slovo chýra?

... já to hned popíšu, na druhé straně musím říci, že samozřejmě politici vždycky budou vyvíjet tlak, uplatňovat svůj vliv všude, kde to jde, já se nemůžu jaksi na ně za to zlobit, protože si myslím, že to je jakási vlastnost politika ...

Protože jste sám byl politik.

Nejenom proto, že jsem sám byl politik, ale myslím, že to je prostě přirozená vlastnost, prostě politika je, že samozřejmě usiluje o tu moc a pokouší se ji uplatnit, kde to jde. Pokud jde o to, že jsem říkal chýra, že ta nezávislost je chýra, myslím si, že to je proto, že, a to nemyslím teď jenom ve smyslu nebo v případě volby ředitele, ale všech těch rozhodovacích procesů, že jsme tehdy, když jsme spoluvytvářeli tu mediální politiku někdy na začátku devadesátých let a neměli jsme zkušenosti s tou parlamentní demokracií ani takové, jaké máme dnes, domnívali jsme se naivně, že ta parlamentní půda je jaksi spravedlivější a daleko jaksi připravenější pro to, aby se starala o ta média než ta vládní. Dnes po všech svých zkušenostech a po všech jaksi zkušenostech z postů, které jsem prošel, mohu říci, že se mi zdá, že ta vládní odpovědnost je podstatně hlubší, že bych se tedy vůbec nebránil, kdyby některé posty byly jmenovány vládou, prostě jenom proto, že jsem přesvědčen, že vláda za svoje činy nese velkou odpovědnost a její rozhodování je ...

Promiňte, teď vám asi ne zcela rozumím, ne zcela rozumím. Můžete být v té úvaze konkrétnější, které posty by mohly být ...

Konkrétní, například jsem přesvědčen, že například jmenování členů té rady, koneckonců v Británii to jmenuje /nesrozumitelné/, že jo, by vůbec nevadilo, kdyby je navrhovala vláda, já bych se vůbec totiž nebál toho, že by to ovlivňování bylo tak silné, zatímco když to jmenuje parlament, tak sice vypadá taková ta iluze, že prostě vzhledem k tomu, že v parlamentu je samozřejmě i opozice, takže to jako je vyvážené, ale já mám za to, že právě proto, že parlament za svá, za své konání ne, nenese dostatečnou odpovědnost, takže potom se naopak ta média stávají mnohem větší hříčkou politických sil, než kdyby to bylo jednoznačné ze strany té vlády, která prostě za to tu odpovědnost prostě nese tak či tak.

Chcete tím říci, že by tento model byl i transparentnější než skrytý model nezávislosti rad?

Určitě, transparentnější určitě, kdyby například členy Rady Českého rozhlasu v našem případě jmenovala nebo alespoň navrhovala vláda, já bych se tomu vůbec nebránil.

Pojďme se vrátit k volbě generálního ředitele Českého rozhlasu a k Václavu Kasíkovi jako figuře, která se stala opět ředitelem Českého rozhlasu. "Vyměňte šéfa rozhlasu," pod tímto titulkem publikoval deník Hospodářské noviny v den volby ředitele Českého rozhlasu komentář Tomáše Němečka, ve kterém krom jiného stálo, teď cituji doslova: "Rada Českého rozhlasu dnes volí ředitele na příštích šest let. Očekává se, že ve funkci bude bohužel potvrzen současný šéf Václav Kasík, který celé instituci prodlouží její dnešní zaprášený poklid. Rozhlas přitom potřebuje změnu, alespoň malou," konec citátu. Jak by Michal Prokop vyvrátil názor, že rozhlas potřeboval změnu, které podle Němečka Kasík není schopen?

Já v tuhle chvíli opravdu necítím potřebu polemizovat s názorem jednoho novináře, ten názor ...

Je to legitimní názor, vy si, vy si nemyslíte, že rozhlas prožívá zaprášený poklid?

Jistě, podívejte se, rozhlas v současné době má před sebou tři úkoly, z nichž v podstatě všechny už se začínají naplňovat. Nemyslím si, že to je zaprášený poklid, na druhé straně si také nemyslím, že by se ty věci, které se dějí, nedaly dělat jinak, rychleji, třeba lépe, co třeba já bych si představoval, to je jedna věc, ale jak to ta realita, která je, dovoluje, je druhá věc, čili necítím ...

Kterou věc teď máte na mysli, rychlejší, že byste si ji představoval?

No, může to být rychlejší, může to být jiné, jiný systém řízení, jiná personální politika, může být spoustu pohledů na to, jak ten rozhlas má vypadat, ale znova opakuji, já jsem předsedou rady, hovořím i jejím jménem, dokonce i ve chvíli, kdy říkám, že mluvím za sebe, tak si musím uvědomovat, že každý ten krok svým způsobem reprezentuje nějak tu radu a já přeci teď nebudu nějakým způsobem polemizovat, zvolili jsme někoho, koho jsme postavili do čela toho rozhlasu a snad neočekáváte, že já jako předseda toho orgánu, který to zvolil, budu ho teď nějakým způsobem kritizovat, to bych považoval za naprosto neloajální a nepřípustné.

Pojďme ale rozebírat šestileté období Václava Kasíka. Václav Kasík byl kandidátem, kterého jste, řekněme, asi nejlépe znali, protože měl tu možnost řídit Český rozhlas šest let, od roku 1999 do roku 2005. Václav Kasík přišel v roce 1999 s nějakým projektem. Předpokládám, že jste se k tomu projektu i vy sám jako předseda rady vrátil, když jste přemýšlel, zda Kasík ano, či ne. Které dluhy Václava Kasíka po těch šesti letech jeho působení ve funkci ředitele vidíte? Jsou-li nějaké.

Mám-li říci svůj názor a myslím, že nejenom můj názor je, že podle mého názoru se nepodařilo mu naplnit především ten dluh, který Český rozhlas má vůči mladé generaci, to znamená, neodstartoval tu stanici pro mladé. Je pravda, že to je problém nejenom tedy jaksi chtění, ale také moci, chtěti, uměti, také problém technický, protože prostě rozhlas nemá k dispozici další síť, na které by to mohl realizovat.

Promiňte tedy, nenaplnění ČRo 4 vy osobně považujete za největší dluh Václava Kasíka po šesti letech?

Považuji to za největší dluh, ano, považuji to za největší dluh.

Současný a budoucí ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík už před třemi lety v Interview BBC sliboval, že se pokusí naplnit projekt stanice pro mladé posluchače nazývané Český rozhlas 4. Václav Kasík před třemi lety naznačoval v Interview BBC možné přeskupení okruhů nebo vysílacích kmitočtů.

Václav KASÍK (zvukový záznam): /Nesrozumitelné/ situace právě už ta čtyřka, a mně je hrozně líto, že zrovna v tomhle tom směru neplním určitá předsevzetí, protože já jsem si myslel, že čtyřka bude daleko snadnější úkol, tak už jenom tato okolnost začíná být natolik palčivá, že hluboké zamyšlení je přede dveřmi, myslím to zamyšlení, o kterém vy jste mluvil, tj. zamyšlení se nad přeskupením stávajících kmitočtů, vy jste to nazval restrukturalizací, já bych to nazval přeskupením kmitočtů nebo ovšem taky můžeme vyrazit jiným směrem, to, co nám technika dovolí, jistě, že by se dala čtyřka provozovat po Internetu, ale víte, to není ono.

Uvedl 16. května 2002 v Interview BBC generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík. To, že nebyl schopen sáhnout k hlubší restrukturalizaci jednotlivých vysílacích okruhů, přeskupení kmitočtů, to považujete za problém?

Já se přiznám, že se necítím být natolik fundovaný, abych to dokázal technicky jaksi ať už obhájit, nebo vyvrátit. Já prostě nevím ...

Neměla rada víc tlačit, neměla rada víc tlačit na efektivnější využívání jednotlivých kmitočtových sítí Českého rozhlasu?

Upřímně řečeno, nemyslím si, že by to bylo malým tlakem rady, ale je pravda, že teď mluvím o tom, co považuji já za největší dluh. Mohl bych zrovna tak také říci, že za velký dluh považuji, ale to není věc jeho projektu, ale věc názoru, je například hudba na Radiožurnále, to je samozřejmě něco, co kritizujeme v každé výroční zprávě a ten tlak prostě vyvíjíme stále a ...

Ještě navíc vy jako muzikant, který se ...

No, já mám s tím určitý problém, protože bych strašně nerad, aby to vypadalo, že prosazuju to, co se líbí jenom mně, ale myslím ...

Anebo dokonce ještě Prokopa ...

No, tak to ne, to, to, to bylo trošku pod pás, tohle to.

Ne, berte to jako nadsázku. Jaké budou hlavní úkoly Václava Kasíka, on také, když se ucházel o pozici generálního ředitele Českého rozhlasu v roce 1999, tak v tom projektu, který jsem znovu oprášil a četl, tak přemýšlel o možnosti sloučit ČRo 6, tehdy ještě Rádio Svobodná Evropa, se stanicí ČRo 3 Vltava. Před třemi roky v Interview BBC Václav Kasík k této úvaze a k ústupku ze svého projektu, protože ustoupil a nedošlo ke sloučení, řekl.

Václav KASÍK (zvukový záznam): Protože jsem se v době, kdy jsem tento projekt psal, zcela lidsky mýlil, já jsem samozřejmě pozoroval věci v Českém rozhlasu, obrazně řečeno, z chodníku a já jsem prostě řadu věcí nedomyslel, to asi nebyla ta nosná část projektu a taky jsem to nazýval úvahou, že jo, taky jsem prostě se nad tím sice zamýšlel, ale, ale poté, co jsem si ověřil a hlavně dostal jsem se do situace, kdy jsem si mohl ověřit, protože ono řadu věcí z chodníku skutečně neověříte a tak když jsem si ověřil právě možnost skloubení trojky a šestky, tak jsem prostě zjistil, že jsem se mýlil.

Konstatoval před třemi lety v Interview BBC, tedy 16. května roku 2002, generální ředitel Českého rozhlasu Michal Prokop, pardon, Václav Kasík, možná to přijde ještě.

Ne, ne, ne, to nepřijde, protože já ani nemohu ze zákona o ničem podobném uvažovat.

Ne, vy pak můžete vystoupit z Rady Českého rozhlasu ...

A ještě dva roky čekat.

Ano, onu lhůtu, a to za šest let můžete stihnout ještě.

To už budu tak starej, že se obávám, že to nebude příliš aktuální.

Tak Václav Kasík, rok 2002, Český rozhlas 6, připomenu, dodnes vysílá, kvůli vysokým nákladům ale opustil vlastní středovlnnou síť a vysílá nyní na středních vlnách na okruhu ČRo 2 Praha, to znamená, že, lidově řečeno, se tyto dvě stanice dělí o jednu středovlnnou síť, považujete, pane předsedo, toto řešení za uspokojivé?

No, považuji ho za, v době, kdy se stalo, za možné a docela, docela rozumné.

A nyní?

I nyní, stále, dokud nebude vyřešen finanční problém Českého rozhlasu, který v tomto roce, kdy vlastně poprvé je plánován velký, no, velký, není to velký deficit, ale je to prostě plánovaný deficit rozpočtu a čekáme na to, jestli parlament schválí zvýšení koncesionářských poplatků, považovali jsme tyto změny jako rada za rozumné, podpořili jsme v tomto generálního ředitele a myslím si, že dokud se tohle to nevyřeší, tak vlastně není jiná možnost. Druhá věc ...

Nebylo by na místě slučování, řekněme, zánik ČRo 6?

Prosím pěkně, abych to dopověděl, představa pana generálního ředitele o sloučení ČRo 3 a ČRo 6 byla podle mého názoru od samého začátku špatná, on to nahlédl sám, protože jestli se někdo domnívá, že jenom proto, že obě ty stanice jsou jakoby menšinové, je to důvod ke sloučení, je to samozřejmě nesmysl, ty menšiny se protínají jenom ve velice malém úseku a ti, co mají rádi /nesrozumitelné/, když to tak řeknu, tak to nejsou ti samí, kteří mají rádi politickou publicistiku. Jinou věcí je, a to si myslím, že se bude určitě do budoucna řešit, zdali například vznik nového digitálního kanálu Rádio Česko, zatím pracovní název, který už dnes se vysílá na Internetu a je připraven ...

Experimentálně, ano.

... ano a je připraven po spuštění jaksi digitálního vysílání jít do éteru, zdali by tato stanice potom neměla převzít kromě toho, co zatím vysává z Radiožurnálu, i některé věci, které doteďka dělá ČRo 6, protože to je stanice jaksi zpravodajsko-publicistická a vzhledem k tomu, že na ní nebude hudba a nebude potřeba jaksi chovat se tak, jak se chová Radiožurnál, tak podle mého názoru tam vznikne prostor, aby ...

Pro sloučení Rádia Česko a ČRo 6.

Tak, mohlo, mohlo by to tak být, já, prosím pěkně, teď tady hovořím, jako kdybych já byl tím ředitelem, já jsem pouhým předsedou rady a moje představy jsou jedna věc, ale dovedu si to úplně představit, že by to tak mohlo být a že ten potenciál šestky, který tam je, by se mohl využít právě pro tuto novou stanici.

Vy jste, pane předsedo, už mluvil o hospodaření Českého rozhlasu, pro úplnost, v letošním roce má hospodaření Českého rozhlasu skončit se ztrátou bezmála devadesáti milionů korun. Člen Rady ČRo Milan Uhde na otázku BBC, zda stabilizovat financování rozhlasu veřejné služby bude jedním z hlavních úkolů staronového ředitele Václava Kasíka, odpovídá.

Milan UHDE (zvukový záznam): Na tom se pracuje a na tom pracuje nejenom dosavadní generální ředitel, ale i rada několikrát dala poslancům na srozuměnou, že rozhlas opravdu, zejména v situaci, kdy zřídil několik nových regionálních stanic, a to byla jeho povinnost v souvislosti se zákonem o novém regionálním členění České republiky, nemůže bez další finanční injekce, nemůže ty úkoly zvládnout, přestože je doposud jakž takž zvládal, ta červená čísla se tam ocitla opravdu, bych řekl, výjimečně a nevypadá to, že by se to mělo opakovat. Já jsem přesvědčen, že to dobře dopadne a pro ten rozhlas není ani to zvýšení tak markantní, tak katastrofální, ale rozhlasu velmi pomůže.

Říká v rozhovoru pro BBC člen Rady Českého rozhlasu Milan Uhde, je Michal Prokop, předseda Rady Českého rozhlasu, host Interview BBC, přesvědčen o tom, že rozhlas dostatečně využívá všech možností, jak fungovat ještě hospodárněji a že ta ztráta nebo, řekněme, propad v hospodaření v letošním roce devadesát milionů je skutečně nezbytný?

Kdybych nebyl o tom přesvědčen, nehlasoval bych pro schválení tohoto rozpočtu. Jsem přesvědčen, že ty rezervy jsou skutečně vyčerpány, nemáme-li nebo nemá-li rozhlas sahat na svojí téměř půlmiliardovou rezervu, kterou má z let, kdy hospodařil s přebytkem a která především slouží k investici, největší investici, a to je rekonstrukce historické budovy Českého rozhlasu, tak pak je skutečně se svými vnitřními rezervami u konce, a proto jsem také i já hlasoval pro ten deficitní rozpočet, protože ty úkoly tady jsou další jaksi nad rámec té běžné činnosti, ať už je to ta digitalizace, nebo ty regionální studia, to jsou prostě věci, které jakoby zvětšují ten, ten objem činností a nejsou saturovány vyššími příjmy, protože ...

V Poslanecké sněmovně, že teď vstoupím opět do vaší řeči, v Poslanecké sněmovně je návrh novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, který má zvýšit v případě rozhlasu poplatky z třiceti sedmi, dnešních třiceti sedmi, na čtyřicet osm korun. Dokdy rozhlas s tímto případným navýšením, pokud v Poslanecké sněmovně projde, vydrží, než opět přijde, že je nezbytné, když se od roku 97 poplatky nezvyšovaly, že je nezbytné opět zvýšit?

To jsou opět otázky, které byste spíš měl položit novému generálnímu řediteli, my sice jsme orgán, který kontroluje a schvaluje rozpočet a kontroluje jeho, jeho plnění, ale prostě ...

Jen pro úplnost, novému generálnímu řediteli ani starému se do BBC nechce, asi nerad vystupuje.

Tak to, tak to nevím, to komentovat nechci, samozřejmě takovýhle propočet v tuhle chvíli nemáme, protože my nevíme, kdy to skutečně vstoupí, zda to vstoupí v platnost a kdy, ale tak jako po těch, za těch sedm let od roku 97, kdy naposledy se zvyšovaly poplatky, bylo minimálně čtyř až pětileté období, kdy rozhlas hospodařil s přebytkem, o kterém jsem hovořil, že vlastně vytvořil jakousi, jakýsi polštář doplněn ještě tedy sumou za prodej pankráckého mrakodrapu, tak jsem přesvědčen, že i tímto podobným způsobem bude možné ještě několik let hospodařit s přebytkem, tak ...

To znamená, že očekáváte čtyři, zhruba čtyři až pět let, možnost ...

Myslím si, že čtyři až pět let bude rozhlas schopen hospodařit s přebytkem, jinak chci říci, že už loňský rok byl plánován deficit o něco menší než letos, nakonec se dobrým hospodařením podařilo, že rozhlas nakonec skončil s šestimilionovým přebytkem oproti původně plánovanému téměř padesátimilionovému schodku.

Závěrečná otázka, prosím o stručnou odpověď, které úkoly, vy jste včera vyjmenoval tři, regionální studia, digitalizace a ještě jeden úkol, které z těchto úkolů, hlavních úkolů Václava Kasíka, vy považujete za nejobtížněji zvládnutelný ...

Já považuji za nejobtížnější a nejobtížněji zvládnutelný pro každého generálního ředitele ten přechod do toho digitálního období, to totiž není technický problém, jak psali v Hospodářských novinách, to není technický úkol, je potřeba se vyrovnat s tím, že rozhlas, Český rozhlas v digitální době bude v jiném mediálním prostředí, než je dnes.

Konstatuje Michal Prokop, předseda Rady Českého rozhlasu, děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Děkuji, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.