Václav Moravec moderátor BBC

Schodek veřejných financí se letos vyšplhá téměř k pěti procentům hrubého domácího produktu, loni byl tři procenta. Pro příští rok jsou podle ministerstva financí bezpodmínečně nutné škrty, jinak česká vláda nesplní takzvaný konvergenční program Evropské unie. V rozpočtu na příští rok je tedy zapotřebí seškrtat nejméně dvacet pět miliard korun. Členové kabinetu však škrtat nechtějí, a tak ministr financí Bohuslav Sobotka navrhuje škrty plošné. To v rozhovoru pro BBC ale odmítá premiér Jiří Paroubek.

Jiří PAROUBEK, premiér /ČSSD/, (zvukový záznam): Já si myslím, že je to ještě k jednání, tohle to, že ještě teprve začínáme pracovat na rozpočtu příštího roku.

Konstatuje český premiér Jiří Paroubek. Nejen o škrtání peněz ve státním rozpočtu na příští rok bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je vicepremiér, ministr financí České republiky, první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Vítejte po čase, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Vy jste jako ministr financí už pod třetím premiérem. Byl jste ve vládě Vladimíra Špidly, byl jste ve vládě Stanislava Grosse, jste pod premiérem Jiřím Paroubkem. Pokud byste měl srovnat, který z premiérů se nejvíce v nepopulárních věcech zastával ministra financí Bohuslava Sobotky, který premiér by to byl?

Já musím říci, že na to, abych porovnával všechny tři premiéry, přece jenom ještě uplynula příliš krátká doba od jmenování pana premiéra Paroubka, ale...

Ale zažil jste ho už při hádkách o rozpočtových škrtech.

Pokud jde o předcházející dva premiéry, tak musím říci, že oba dva v těch klíčových věcech mě podpořili, pokud šlo o fiskální stabilitu, a koneckonců to také bylo vidět na výsledcích hospodaření v předcházejících letech.

Je to nezbytné pro pozici ministra financí ve vládě, aby za ním tvrdě stál premiér?

Já si myslím, že je to zcela nezbytné v situacích, kdy jde o přípravu rozpočtu, kdy jde o to, aby výdaje odpovídaly příjmům, aby se země příliš nezadlužovala. V takovéto situaci by měli premiér a ministr financí vytvořit alianci.

Myslíte, že taková aliance bude fungovat mezi vámi a Jiřím Paroubkem? Už se rodí?

Já si myslím, že je to předpoklad pro zdravou rozpočtovou politiku. A já jsem zaznamenal řadu vyjádření pana premiéra, který vnímá potřebu v příštích letech realizovat rozpočtovou politiku, která bude zajišťovat plnění konvergenčního programu.

Pane vicepremiére, až k pěti procentům hrubého domácího produktu se letos může vyšplhat schodek veřejných financí, to je víc, než České republice povoluje současný konvergenční program Evropské unie. Jak vyvrátíte námitku, že jste jako ministr financí příliš nestřežil státní pokladnu.

Já musím říci, že v loňském roce jsme dosáhli výsledku, který byl o tři procenta lepší, než byly parametry stanovené v konvergenčním programu...

Ejhle, chytrý politik mluví o loňském roce, já se ptal na letošní, ano.

Loňský rok není v rovině spekulací, ve kterých se pohybujete nyní vy, ale je to realita, která je vyjádřena v číslech Eurostatu. Loni jsme měli deficit, který byl o tři procenta lepší, než byl cíl stanovený v konvergenčním programu. Letošní cíl je čtyři celé sedm HDP...

Pane ministře, já se pohybuju ve spekulacích vašeho prvního náměstka Eduarda Janota, který tvrdí čtyři celé osm až pět.

Spekulace je v pásmu čtyři celé osm až pět, což je rozptyl zhruba tří desetin HDP oproti stanovenému konvergenčnímu programu, čili tady se nebavíme o rozdílu v řádech procent HDP, ale bavíme se o desetinách...

Dovolte, abych zůstal u spekulace ministerstva financí.

...desetinách procenta. Chtěl bych především uvést, že největší dopad na to má fakt, že v letošním roce platíme první splátku za pořízení nadzvukových stíhacích letounů gripen s tím, že celá částka, kterou zaplatíme v nadcházejících letech, se blíží deseti miliardám korun, ovšem celá tato částka nám bude započítána do deficitu už v prvním roce splátky. To znamená, že z hlediska metodiky Evropské unie celých deset miliard korun bude započítáno v letošním roce, i když je fakticky budeme splácet řadu příštích let vždy po jednotlivých splátkách.

Nebýt tedy gripenů, tak by se Česká republika vešla do konvergenčního programu?

Nebýt gripenů, pak odhady se budou pohybovat pod pěti procenty schodku, ale znovu opakuji, na konci roku budeme moci spočítat skutečný deficit v letošním roce. Já předpokládám, že se bude pohybovat v pásmu čtyři celé osm až pět procent HDP. Náš letošní cíl je čtyři celé sedm HDP z pohledu konvergenčního programu. Ty odlišnosti jsou tedy v řádu nikoliv desítek miliard, ale v řádu jednotlivých miliard. Je potřeba si uvědomit, že jedna desetina HDP odpovídá schodku v rozsahu tří miliard korun. Pokud tedy bude rozdíl v rozsahu tří desetin HDP, pak ten rozdíl je v nominále vyjádřeno v rozsahu šesti až devíti miliard korun. To při státním rozpočtu, který je osm set miliard korun, je odchylka, která neznamená, že by vláda neměla rozpočtovou politiku pod kontrolou.

Ale když jde o tak drobné, tak se přece dá šetřit. Devět miliard v těch osmi stech miliardách, pane ministře, vy jste jako ministerstvo financí vyjednali, to je dobře, že se tak bavíte. Vy jste jako ministerstvo financí vyjednali výjimku v rámci toho konvergenčního programu. To nebylo snazší uspořit šest až devět miliard, než vyjednávat v Bruselu výjimku?

Pane redaktore, já musím počítat s tím, že tuto relaci poslouchají také mí kolegové ve vládě, a já vám přirozeně nemohu v tuto chvíli zcela jasně rozkrýt, jak vypadá rozpočtová situace letošního roku, protože pokud bych prozradil jakoukoliv rezervu nebo jakoukoliv možnou úsporu, tak by se při přirozeně na to kolegové okamžitě vrhli a hledali by možnosti, jak tyto finanční prostředky utratit. Myslím si, že dodržíme letošní schodek státního rozpočtu tak, jak ho schválila Poslanecká sněmovna, to je první kotva, a přirozeně jakékoliv dodatečné zdroje, které se vyskytnou, použijeme na maximální snížení schodku. Čili já, pokud jde o výsledek letošního roku, tak jsem poměrně klidný. Samozřejmě méně klidný jsem, pokud vidím některé odhady, které se týkají návrhu rozpočtu na příští rok.

Když jste tak klidný, proč bylo nutné vyjednávat v Bruselu onu výjimku z konvergenčního programu?

Já teď nevím, o jaké výjimce hovoříte, protože...

Mluvím o výjimce, o které mluvil váš první náměstek, náměstek ministra financí Eduard Janota v souvislosti s tím, pokud by Česká republika překročila konvergenční program.

Myslím si, že tady nejde o vyjednání výjimky. Pro nás bude jediný úkol, a to zkomunikovat na jaře příštího roku, pokud v letošním roce dojde k určité odchylce, a já to v tuto chvíli nemohu vyloučit, ale také se může stát, že dodržíme konvergenční program, pokud půjdou dobře rozpočtové příjmy, a to se pátý měsíc ještě nedá úplně přesně odhadnout, tak pouze budeme muset vysvětlit ty metodické odlišnosti, které se týkají výsledku letošního roku, včetně toho, že nám statistický úřad a Eurostat započítaly do letošních výdajů celou splátku gripenů, kterou ve skutečnosti budeme platit...

To znamená, že s Bruselem případné překročení ještě není vyjednáno?

V tuto chvíli ono nejde o vyjednání výjimky. Ten konvergenční program platí, těžko se z něj vyjednávají výjimky. Při jeho aktualizaci, ke které dojde na konci letošního roku a na jaře příštího roku, budeme muset vysvětlit případnou odchylku, ale já jsem optimista a předpokládám, že ta odchylka bude minimální.

Když se bavíme, pane vicepremiére, o stavu veřejných financí, Česká národní banka v polovině května ve své zprávě ke stavu veřejných financí napsala, teď cituji doslova: "Odhad budoucího vývoje veřejných financí je však stále nejistý," konec citátu. Co tím má centrální banka na mysli, na to v rozhovoru pro BBC devátého května odpovídal viceguvernér České národní banky Miroslav Singer.

MIROSLAV SINGER, viceguvernér České národní banky, (zvukový záznam): No, my nevíme, kolik bude utraceno z toho, co se neutratilo v loňském roce, protože v loňském roce ta úspora byla do značný míry dána i tím, že ten stát už, upřímně řečeno, nebyl vlastně schopnej utratit peníze, který si naplánoval. A nevíme, jak se bude vyvíjet letošní a ještě více příští rok. Ta míra nejistoty je prostě mohutná, jo.

Devátý květen a slova viceguvernéra České národní banky Miroslava Singera pronesená v rozhovoru pro BBC. Jednoduchá otázka. Co bude s těmi třiceti miliardami, kdy Miroslav Singer tvrdí, že jejich osud je nejistý?

Tyto prostředky budou regulovaně v letošním roce utraceny. Platí pravidlo, že na každou korunu utracenou z rezervních fondů musí být vytvořena rezerva v rozsahu padesáti haléřů pro příští rok. To znamená, nedojde k utracení celé částky třiceti miliard. Přepokládáme, že bude utraceno zhruba padesát procent v letošním roce.

To znamená patnáct miliard a patnáct bude pro strýčka příhodu na další rozpočty, nebo jak tomu rozumět?

Minimálně těch patnáct miliard korun by mělo být v rezervních fondech převedeno do následujících let. A nevylučuji, že v letošním roce opět bude určitá část nespotřebovaných finančních prostředků převedena do rezervních fondů. Je to lepší situace, než která byla v minulosti. V minulosti ministerstva nemohly tyto neutracené peníze převádět, a proto je poslední dva až tři měsíce roku utrácely úplně za všechno, jenom aby finanční prostředky nezbyly a oni nemuseli dokazovat, proč rozpočtovali více finančních prostředků, než mohli reálně utratit. Toto opatření zvýšilo efektivitu vynakládání finančních prostředků, ale současně ukazuje, že některá ministerstva mají víc peněz, než dokážou reálně utratit, což je signál pro ministerstvo financí a my to zohledníme při přípravě rozpočtu na rok dva tisíce šest, což přirozeně některé kolegy asi příliš nepotěší.

Můžete říci, které to nepotěší?

Zejména ta ministerstva, která převedla do rezervních fondů větší množství provozních prostředků.

To jsou která?

To jsou vesměs všechna větší ministerstva.

Která konkrétně? Vy jste největší ministerstvo, tak...

Já tady nebudu jmenovat, ale musím říci, že je řada takovýchto resortů, nejedná se jenom o peníze na investice nebo o prostředky, které slouží na financování evropských programů, ale řada resortů neutratila i desítky milionů korun, které byly určeny na běžné provozní výdaje.

Pane ministře, jednoduchá otázka. Patnáct miliard, což je zhruba polovina částky z rezervních fondů, kterou očekáváte, že z loňského roku utratíte letos, na co především ty peníze půjdou?

Větší část těch finančních prostředků již byla utracená v prvním čtvrtletí letošního roku. Jednalo se o přesun některých prostředků, které byly určeny na financování zemědělské politiky. To byly peníze, které jsme dostali z Evropské unie. Část prostředků se týkala investic, které nebyly prinvestovány v loňském roce, a tyto výdaje byly zrealizovány v první polovině letošního roku v těch uplynulých měsících. U těch evropských prostředků je samozřejmě dobře, že ty peníze jsme nemuseli vracet nebo že nepropadly, ale bude možné je na tyto programy použít v letošním roce. Řada projektů vyžaduje určitý čas na přípravu, a proto je dobře, že ministerstva ty peníze mohly převést do letoška a že to nenarušilo financování těch schválených projektů.

A co námitka centrální banky, že nadále zůstává vývoj veřejných financí nejistý, jak centrální banka upozorňovala ve své zprávě?

Já si myslím, že centrální banka, pokud se podívá na tři roky zpátky, tak, a to jsou roky, za které já mohu hovořit, tak se nám vždy podařilo dodržet fiskální cíle v oblasti deficitu státního rozpočtu, a přirozeně já udělám všechno pro to, aby tak tomu bylo i v roce dva tisíce čtyři.

Považujete tedy tuto větu za neoprávněnou?

Doufám, myslím si, já pokládám za neoprávněný ten přívlastek, který se tam objevil jako obrovská nebo dramatická nejistota. Já si nemyslím, že je to dramatická nejistota. Zatím počítám, že i příjmová stránka veřejných rozpočtů se naplní zhruba v odhadované výši.

Když se zaměříme na škrty v letech dva tisíce šest, dva tisíce sedm, nedávají vám teď spát?

Já spím ještě stále klidně, ale musím říci, že toto je vážný problém, který souvisí s rozpočtem na příští rok. Pokud se vláda nedohodne na určité formě rozumných úspor, pak bychom nebyli schopni v příštím roce sestavit rozpočet s nižším deficitem než v roce dva tisíce čtyři, a to bych pokládal za chybu, protože je důležité, abychom pokračovali ve snižování tempa zadlužování i v nadcházejícím období. Přirozeně v rok, ve kterém se konají všeobecné volby, je rokem, ve kterém obtížně prosazuje úsporná politika, přesto se o to snažím.

I proto jste narazil při projednávání škrtů, že je před volbami a že to máte opravdu velmi těžké. Je to jeden z hlavních důvodů?

Já si myslím, že argumentace volebním rokem je velmi častá ve všech politických stranách, čili je to, myslím, věc, která je naprosto přirozená a netýká se jenom České republiky. Řada mých kolegů z Evropské unie, se kterými o tomto debatuji, tak má podobné problémy ve svých zemích.

Aby Česká republika splnila takzvaný konvergenční program Evropské unie, mohla přijmout euro do roku dva tisíce deset, musí seškrtat ve státních rozpočtech na příští rok a rok dva tisíce sedm zhruba sedmdesát miliard korun, pokud se nemýlím. Poté, co ministři nebyli schopni se na úsporách dohodnout, přišel jste s návrhem plošných škrtů. Ty ale stále podle svých slov v rozhovoru pro BBC odmítá premiér Jiří Paroubek.

JIŘÍ PAROUBEK, premiér, (zvukový záznam): Osobně ministerstvo financí mne přesvědčí o tom, že je také možná jiná metoda. A já si myslím, že by možná byla, protože já jsem praktický ekonom a rozpočty, to bylo nejen moje hobby, ale také moje práce po dlouhou řadu let, takže vím, že v rámci třeba firmy nebo mezi firmami je možné snižovat samozřejmě výdaje, ale je velmi pravděpodobné, že v každé firmě nebo v každé té jednotce firmy jsou rozdílné možnosti na to, kolik těch výdajů je možné snižovat.

Říká v rozhovoru pro BBC premiér Jiří Paroubek. Proč ministr financí, vicepremiér, místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, host Interview BBC, nebyl schopen přesvědčit premiéra o nezbytnosti plošných škrtů ve státním rozpočtu na příští rok?

My jsme se s panem premiérem dohodli, že budou připraveny variantní návrhy, které se týkají úspor v nadcházejícím období. Jednou z těch variant je i návrh na plošné úspory po jednotlivých kapitolách, ale já přirozeně souhlasím s tím, že vláda musí mít v příštím roce výdajové priority a že v oblasti těchto výdajových priorit se nemusí uplatnit metoda plošného čtyřprocentního krácení výdajů.

Pokud tomu rozumím správně...

To je princip, který jsme uplatňovali i v minulých letech při sestavování rozpočtu, například pokud to mohu blíže vysvětlit, jestliže ministerstvo školství realizuje fiskálně náročnou reformu vysokého školství, pokud ji vláda označí i její pokračování za svoji prioritu, pak se přirozeně resortu školství nedotknou tyto škrty v celém rozsahu čtyř procent. A myslím si, že vláda by měla definovat omezené množství priorit pro svoji rozpočtovou politiku v příštím roce. Také platí, že přirozeně ty resorty, které jsou, jejichž výdaje jsou definovány zákony, tak je nemůžeme omezit mimo rámec nebo nad rámec zákona, že v tom to určitě se ministerstvo financí se bude chovat flexibilně, ale já pokládám návrh na plošné škrty za dobrý začátek rozpočtové debaty. Pan premiér má na to trošku jiný názor, čili i proto jsme připravili určité varianty selektivních škrtů.

Budou tedy dvě varianty, řekněme plošné škrty, to je jeden návrh z ministerstva financí, druhý návrh budou ony selektivní škrty. Rozumím tomu správně?

Já bych to nestavěl proti sobě, protože jsou to dvě možné metody, dva možné přístupy, které se mohou různě prolínat a kombinovat. A já mám za sebou přípravu tří státních rozpočtů a ta debata nebyla nikdy jednoduchá. Předpokládám, že bude debata komplikovaná i nyní, ale přesto myslím, že na konci bude rozpočet, který bude hájitelný v Poslanecké sněmovně.

Můžete říci, pane ministře, které resorty budou nejvíc škrtat v rámci těch selektivních škrtů, to znamená, kde ministerstvo financí navrhuje největší úspory v případě, že by se selektivně škrtalo?

My předpokládáme, že ta velká ministerstva budou muset přispět v řádu několika set milionů korun pro jednotlivé resorty.

To znamená například dále ministerstvo obrany, které má rozpočet padesát miliard?

Například ministerstvo obrany, ale také i ministerstvo financí, kde předpokládáme úsporu v rozsahu cirka půl miliardy korun, která by měla být v příštím roce...

Kde budete škrtat u vás půl miliardy?

Budeme hledat možnosti, jak ušetřit. My na ministerstvu teď také realizujeme procesní audit, který by měl mimo jiné vést k zeštíhlení struktury ministerstva financí, ale to je pouze jedna z možností. Přirozeně se budeme dívat i na provozní výdaje, podíváme se také na investice, jestli všechny plánované investice musíme nutně realizovat v tom nadcházejícím období. Takže těch větších ministerstev se ty úspory dotknou v řádu několika set milionů korun, menší úřady budou muset hledat úspory v řádu desítek milionů korun a ty úplně nejmenší v řádu milionů korun.

A můžete uvést, které úřady, které budou prioritou, které vám už Jiří Paroubek řekl, kterých by se ty škrty v rámci selektivních škrtů dotkly nejméně?

My budeme postupovat způsobem, že nejprve budeme definovat politické priority. Zatím k tomu, aby byly definovány politické priority na úrovni vlády, nedošlo, čili já teď nechci předbíhat rozpočtovou diskusi. Postup bude takový, že by vláda nejprve měla definovat politické výdajové priority pro příští rok, zejména v souvislosti s plněním vládního programu, například podpora vědy a výzkumu, například již zmíněná reforma vysokého školství, ale dávám to pouze jako příklady, to ještě není rozhodnuto, a poté bude rozhodnuto, jakým způsobem provedeme škrty ve výdajích tak, aby se co nejméně dotkly těch oblastí, které vláda bude mít jako svoji prioritu pro příští rok. Nepochybně jednou z priorit bude i valorizace penzí, která bude zohledňovat vývoj cen v příštím roce.

To znamená, že počítáte s tím, že se budou valorizovat důchody a bude na to vyčleněná částka ve státním rozpočtu?

Jako každý rok budeme realizovat tak, aby to odpovídalo vývoji cen a zčásti i vývoji mezd.

Nebude ta valorizace vyšší než, řekněme, zákonná kvůli tomu, že je před volbami, že důchodcům přilepšíte, protože budou volby?

Ministerstvo financí navrhuje valorizaci v zákonném rozsahu. Je to začátek rozpočtové debaty. Já nemohu vyloučit, že vláda najde finanční prostředky i pro vyšší valorizaci.

Nemůžete vyloučit, nebo víte, že se ty peníze najdou?

Já to v tuto chvíli nemohu vyloučit, jsme na začátku rozpočtové debaty.

Někteří ministři na vás jako ministra financí teď tlačí v souvislosti s tou rozpočtovou debatou a neuvažují například o tom, že by se jich mělo týkat snižování počtu státních zaměstnanců. Například ministryně školství Petra Buzková chce zpomalit odchod učitelů, ministr vnitra František Bublan odmítá snižovat počet policistů a v rozhovoru pro BBC vyhrožuje dokonce demisí.

FRANTIŠEK BUBLAN, ministr vnitra, (zvukový záznam): To bych o tom uvažoval, protože to považuji za zásadní, a navíc je to i politický problém. Já si nechci, nebo nemohu dovolit to, abychom řekli: "Nemáme peníze, tak budeme propouštět policisty," protože stále máme jaksi nárůst určité kriminální činnosti, tak tomu, musíme to řešit, musíme to pokrýt a nemůžeme říct, že kvůli nějakým financím nebo kvůli tomu, že dáme přednost nějakým investicím, tak že budeme propouštět.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC ministr vnitra František Bublan. Je ministr financí, vicepremiér, místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, host Interview BBC, připraven sáhnout k výjimce u stavu policistů?

Už jsme o této věci jednali před několika měsíci a platí a platilo to i v uplynulých letech, že snižování počtu se netýká policistů v činné službě. Těch se netýkalo ani snížení v loňském roce ani snížení v letošním roce. Čili...

Ale František Bublan by potřeboval naplnit i ty nenaplněné stavy.

To, že ministerstvo vnitra s něčím takovým počítalo pro letošní rok, tak to byla spíše iniciativa resortu, nebo snaha hledat úspory v rámci dodržení výdajových rámců, ale pokud jde o ministerstvo vnitra, tak především jde o to, aby ministerstvo bylo schopno obsadit tabulková místa, která má k dispozici, tam je více než sedm set neobsazených tabulkových míst. Takže myslím si, že tam existuje určitý prostor pro, řekněme, posílení, personální posílení policie jako takové, ale pokud je tam sedm set neobsazených tabulkových míst, pak ta debata samozřejmě o snižování je na místě, ale neměla by se týkat policistů ve výkonu služby.

Na tom jste se tedy dohodli s Františkem Bublanem?

Na tom jsme se dohodli už se Stanislavem Grossem jako ministrem vnitra před třemi lety a tento princip je dodržován, čili v letošním roce se také nesnižovaly počty policistů ve výkonu služby.

Dalším požadavkem, který na vás jako na strážce státní pokladny, je to přiléhavý příměr - strážce státní pokladny?

Je to používaná formulace.

Vy byste použil jinou? Jak si přijdete v souvislosti se státní pokladnou?

Já musím říci, že je to něco jako permanentní obrana prostředků.

Tak Bohuslav Sobotka jako obranář musí čelit dalšímu útoku na státní pokladnu, a to je odkup pohledávek v systému zdravotního pojištění, který chce v nejbližších dnech projednat na vládě ministryně zdravotnictví Milada Emmerová.

MILADA EMMEROVÁ, ministryně zdravotnictví, (zvukový záznam): Já jsem postavena nyní před otázku, že mám žádat o odkup pohledávek konsolidační agenturou ve výši tři celé osm miliard.

Konstatuje ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Jste jako ministr financí ochoten podpořit odkup pohledávek, když bude doprovázen krátkodobými stabilizačními opatřeními, která už ministryně zdravotnictví předala ministerstvu financí?

Krátkodobá stabilizační opatření se v tuto chvíli diskutují. Ta debata intenzivně probíhá. Já jsem se dnešní části také zúčastnil. Řada těch opatření může směřovat ke snížení výdajů v oblasti úspor. Myslím si také, že to bude pravděpodobně potřeba doprovodit i snížením deficitu v systému zdravotního pojištění, ale mojí podmínkou je, aby jakémukoliv oddlužení předcházelo schválení jasného realistického plánu pro dosažení úspor v systému zdravotního pojištění v České republice.

Z vašich slov je tedy možné vyvodit, že počítáte s tím, že pravděpodobně v letošním roce, protože Jiří Paroubek jako nový premiér řekl, že koncepce zdravotnictví a krátkodobá i dlouhodobá stabilizace je pro něj prioritou. Počítáte tedy s tím, že opět zhruba čtyři miliardy budou odkoupeny ony pohledávky za zdravotními pojišťovnami?

Ta věc není tak jednoduchá. Nejprve by vláda měla schválit celý soubor stabilizačních opatření. Toto může být jejich součástí. Paní ministryně to navrhla. Pro mne bude důležité taky, aby kromě těchto opatření, které směřují k nižším výdajům, tam byla i opatření, která budou šetřit finanční prostředky například v oblasti lékové politiky nebo v oblasti přerozdělování prostředků mezi jednotlivé zdravotní pojišťovny, nebo například v oblasti provozních výdajů zdravotních pojišťoven a podobně. Tam jsou oblasti, ve kterých se dají ušetřit finanční prostředky v řádu nikoliv desítek, ale stovek milionů korun.

A to zatím nevidíte v těch opatřeních, nepostrádáte to?

Ta opatření jsou navržena. Pro mne je důležité, aby byla navržena realisticky, aby byla jasná metoda, jak jich dosáhnout v tom definovaném čase. Vláda má před sebou horizont jednoho roku a já se nechci spokojit jako člen vlády s tím, že pouze schválíme oddlužení a ta druhá část stabilizace zůstane ve fázi slibů, které nebudou dodrženy. Pro mě je důležité, aby bylo...

V každém případě počítáte s nějakou formou oddlužení v rámci stabilizace?

Já jsem připraven hledat řešení i v této oblasti, ale pouze pokud součástí budou věrohodná stabilizační opatření, která současně sníží i výdaje. Platí také, že podle zákona lze podobnou operaci realizovat do konce letošního roku, poté již Česká konsolidační agentura nemůže odkupovat pohledávky, a operaci takovéhoto rozsahu bude muset schválit kromě vlády a orgánů konsolidační agentury také Poslanecká sněmovna, to říká zákon o České konsolidační agentuře. Čili ten proces bude vyžadovat souhlas Poslanecké sněmovny.

Ti znamená, že ale v každém případě by k němu mohlo dojít do konce letošního roku?

Je to podmínka realizovatelnosti takovéhoto opatření. Pokud by mělo být realizován v příštím roce, tak to již zákon o České konsolidační agentuře neumožňuje.

Pane ministře, na straně jedné se vám velmi těžko prosazují úspory ve státním rozpočtu a jste obranář státní pokladny, jak jste sám sebe nazval. Na straně druhé chce snižovat daně lidem s nízkými, středními příjmy. Stát, jak jsem se díval na propočty, přijde asi o deset miliard korun, zatímco zvýšení spotřebních daní na cigarety získá státní pokladně o několik miliard méně, uvádí se zhruba sedm, šest, sedm miliard korun. Tak na straně jedné zhruba pětadvacet miliard úspor, seškrtání v rozpočtu na příští rok, a výpadek daní ve výši pěti miliard korun. Opravdu stojí za to zavádět daňovou reformu, snižovat daně lidem s nízkými a středními příjmy?

Především je to součást dlouhodobé politiky, kterou se snažíme realizovat, a to je snižování daňové zátěže v oblasti přímých daní. Povedlo se snížit o sedm procentních bodů zatížení právnických osob a já se domnívám, že by v té oblasti přímých daní mělo dojít také k podpoře pracovní aktivity těch lidí, kteří mají nižší a střední příjmy. Mělo by se skutečně vyplatit pracovat a já pokládám tu navrženou novelu zákona, kterou, doufám, v příštích týdnech projedná a schválí vláda, za velmi důležitou a potřebnou i z hlediska lepšího vývoje na českém trhu práce.

A co kdybych vám namítl, že to je předvolební tah ČSSD? Vy budete zodpovědný za volební program České strany sociálně demokratické jako první místopředseda a zkrátka máte obavy z Modré šance a z rovné daně ODS, proto přicházíte před volbami se snížením daní pro lidi s nižšími a středními příjmy.

To, že mám obavy z rovné daně, je pravda, protože já to pokládám za skutečně velmi stupidní plán, který rozvrátí veřejné finance v České republice. To je skutečně...

To jsou jiné obavy, než které jsem naznačil já tedy.

...experiment. A pokud jde o náš návrh na snížení daně z příjmu fyzických osob, tak musím říci, že nelze předpokládat, že monopol na daňovou politiku tady budou mít pouze pravicové politické strany. Sociální demokracie má vlastní daňovou koncepci a aktivně ji prosazuje. To si myslím, že nemůžete sociální demokracii vyčítat. Máme...

Na čem vy byste chtěl jako člověk, který bude zodpovědný za tvorbu programu ČSSD pro volby v roce 2006, postavit volební program, aby sociální demokraté potřetí za sebou vyhráli volby?

Vyhrát volby potřetí, to vyžaduje nejenom vzpomínat na minulé úspěchy, ale vyžaduje to mít vizi a silnou vizi o budoucím vývoji České republiky a české společnosti. Pro mne je důležité, abychom formulovali srozumitelnou jasnou vizi toho, co chce sociální demokracie po roce dva tisíce šest, ať si to potom lidé konfrontují s těmi návrhy, které předkládají jiné politické strany.

Tak jakou vizi?

Myslím si, že je to vize České republiky, která využívá aktivně svého členství v Evropské unii, nikoliv k tomu, aby zabrzdila evropskou integraci, ale aby hledala možnosti, jak posílit konkurenceschopnost Evropy. Je to Česká republika, která usiluje o modernizaci sociálního státu nikoliv o jeho demontáž. A je to země, která se snaží mít moderní hospodářskou politiku, která zvýší konkurenceschopnost, ale také zaměstnanost.

To znamená, že toto budou tři hlavní témata ve volebním boji s ODS.

Tohle jsou náměty, které...

Integrace v rámci Evropské unie a evropská ústavní smlouva, první střet. Druhý střet nezaměstnanost a moderní hospodářská politika a třetí střet jste naznačil a který už jsem zapomněl.

Modernizace sociálního státu a jeho rozvoj, nikoliv jeho demontáž tak, jak to navrhuje ODS. To jsou tři témata, která chci vnést do diskuse o našem příštím volebním programu. A jsou to také určité charakteristiky naší možné vize budoucnosti České republiky po roce dva tisíce šest. A znovu opakuji, my ve volbách nevystačíme s tím, že budeme poukazovat na minulé úspěchy.

Pane vicepremiére, dovolte, abych se ještě zastavil u jednoho tématu, na který se ptali i posluchači Interview BBC, a týká se šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže týkající se bankovních poplatků. Opravdu si myslíte to, co jste řekl v deníku Právo, že mělo ono šetření přijít dřív?

Já se domnívám, že tady existovaly určité indicie o tom, že některé například poplatky v oblasti bankomatů, já už jsem o tom hovořil před několika měsíci, jsou velmi, velmi podobné, ale já nechci komentovat ten postup ÚHOS. Já jsem rád, že ÚHOS postupuje podle zákona. Nerozumím nervózním vyjádřením některých představitelů bank. Pokud jsou si jisti svojí pozicí, pak by neměli reagovat možná hysterickým způsobem a měli by reagovat...

Teď narážíte na šéfa České spořitelny, který jasně řekl, že toto šetření poškozuje Českou republiku. Vy si myslíte, že to je hysterický výrok?

On hovořil o tom, že vláda a ÚHOS poškozují banky. ÚHOS pouze funguje v rámci svých pravomocí, postupuje v rámci zákona. Je to aktivní státní úřad, který je nezávislý na vládě. Tady neexistoval žádný pokyn ze strany...

Co kdybych vám namítl, že tady byla poptávka ministra financí Bohuslava Sobotky šetřit poplatky?

Možná tam byla společenská poptávka, nebyla zde rozhodně žádná poptávka ze strany ministerstva financí nebo vlády. My jsme respektovali a respektujeme, že Úřad pro hospodářskou soutěž je velmi nezávisle postavený v té struktuře našich státních úřadů, ale já si myslím, že je dobře, že tento úřad funguje, že věci prošetří a že bude jasné, jak ve skutečnosti situace v oblasti bankovních poplatků vypadá.

A ten výrok považujete za hysterický?

Já ho pokládám za nepřiměřený situaci.

Konstatuje ministr financí Bohuslav Sobotka. Děkuji, že jste přišel, někdy příště na shledanou.

Hezký večer.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Pro přijetí eura je nutné šetřit

Lidové noviny, 25. 5. 2005, strana: 13 - Paroubkova vláda musí najít úspory ve výši nejméně 25 miliard korun, aby dokázala přijmout euro v roce 2010, jak zamýšlí. Včera to uvedl náměstek ministra financí Eduard Janota. Bez těchto škrtů by Česká republika nebyla schopná splnit podmínky pro přijetí evropské měny, čímž by došlo ke zpoždění jejího přijetí. Česko se totiž zavázalo plnit tzv. konvergenční plán, který stanovuje stropy pro schodkové hospodaření.

Hospodaření veřejných financí tyto limity přitom často porušuje. Ani letošní rok nebude výjimkou. Podle Janoty vzroste schodek veřejných financí na 4,8 až 5 procent hrubého domácího produktu, což je více než dohodnutý schodek ve výši 4,7 procenta.

Ministr financí Bohuslav Sobotka včera pro rozhlasovou stanici BBC uvedl, že dopad na schodek bude mít i letošní první splátka stíhaček Jas-39 Gripen. Snižovat schodky veřejných financí je nutné nejen pro přijetí eura, ale i pro zdravý vývoj tuzemské ekonomiky.

Bez základních změn v oblasti sociálního systému, důchodů a zdravotnictví nedokáže podle šéfa mise Mezinárodního měnového fondu v ČR Jose FernandezeAnsoly česká ekonomika udržet svůj růst, a zpomalí. Česko by proto mělo využít nynějšího ekonomického růstu a nízké inflace ke změnám. „Pro reformy byla v minulosti už i vhodnější doba," říká analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Janota: Schodek veřejných financí letos bude 4,8 až pět pct HDP

PRAHA 24. května (ČTK) - Schodek veřejných financí letos vzroste na 4,8 až pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Na tiskové konferenci ministerstva financí to dnes odhadl první náměstek ministerstva Eduard Janota. Deficit by tak byl nepatrně vyšší, než ČR povoluje současný konvergenční program Evropské unie. Loni schodek činil tři procenta HDP.

ČR se v programu zavázala, že schodek nepřekročí 4,7 procenta HDP. Podle Janoty však ministerstvo vyjednalo změnu a nová podoba programu vládě povolí dosáhnout schodku až pěti procent HDP. Česká národní banka pro letošní rok dosud odhadovala deficit veřejných rozpočtů čtyři procenta HDP.

Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC zdůraznil, že dopad na schodek bude mít i letošní první splátka stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu. Česká republika podle něj zaplatí v nadcházejících letech téměř deset miliard korun, ovšem celá tato částka bude podle započtena do schodku už v prvním roce.

"To znamená, že z hlediska metodiky Evropské unie celých deset miliard korun bude započítáno v letošním roce, i když je budeme fakticky splácet řadu příštích let vždy po jednotlivých splátkách," řekl Sobotka. Za deset let pronájmu však zaplatí Česko celkem téměř 20 miliard korun.

Stejně jako Janota předpokládá Sobotka schodek v rozmezí 4,8 až 5,0 procenta HDP s tím, že letošní cíl je 4,7 procenta. Ujistil, že konvergenční program platí, ale při jeho aktualizaci koncem letošního a na jaře příštího roku však bude muset ministerstvo vysvětlovat případné odchylky od jeho plnění.

Pro příští rok jsou podle Janoty bezpodmínečně nutné škrty, jinak vláda program nesplní a bude jí hrozit, že do roku 2010 nepřijme euro. Podle Janoty budou potřebné škrty nejméně 25 miliard korun.

Částka téměř 30 miliard korun, kterou se podařilo ušetřit ministerstvům a dalším úřadům, bude podle Sobotky letos "regulovaně utracena". "Platí pravidlo, že na každou korunu utracenou z rezervních fondů musí být vytvořena rezerva v rozsahu 50 haléřů pro příští rok," vysvětlil Sobotka na BBC.

Předpokládá, že ministerstva tedy letos utratí asi jen polovinu a nejméně 15 miliard by mělo být převedeno do následujících let. Nevyloučil také, že i letos budou moci úřady převést část nespotřebovaných peněz do rezervních fondů.
Další miliardy bude možná stát muset ušetřit kvůli plánovanému snížení daní lidem s nízkými a středními příjmy. Stát tak přijde asi o deset miliard korun, zatímco zvýšením spotřebních daní na cigarety získá o několik miliard méně.

Volby roztáčejí útraty, státu hrozí větší dluhy

Mladá fronta DNES, 7. 6. 2005, strana: 1 - Hledat rok před volbami úspory v rozpočtu, to je jako hledat jehlu v kupce sena. Ministři chtějí raději více rozdávat, a Česku proto hrozí větší dluhy. Jasné slovo, kolik se bude příští rok utrácet a kde se na to vezme, musí říci vláda do měsíce. Původní záměr snížit schodek rozpočtu k 70 miliardám zatím nevypadá z posledních prohlášení ministrů reálně.

Strážce financí Bohuslav Sobotka si proto tento týden pozval k jednání své kolegy, jejichž úřady proteče nejvíce peněz. Chce si s nimi vyjasnit, kde je možné dosáhnout největších úspor, aby vláda splnila sliby, které dala Bruselu ohledně zadlužování. Jen příští rok je nutné proti dnešku seškrtat 30 miliard korun. Bez nich nebude moci mít Česko ani za pět let euro. „Pracujeme s několika variantami úspor," říká ministr financí Bohuslav Sobotka.

Minulý týden v rozhovoru pro BBC připustil, že před volbami však bude těžké něco prosadit. Sobotka už to zažil několikrát, když vláda shodila ze stolu jeho předchozí návrhy. Ty nové se od nich moc lišit nebudou, protože tolik možností, kde šetřit, není. „Nemohou mít všichni výjimku, že škrtat nebudou. Na Českém kartografickém ústavu se to neušetří," říká s nadsázkou náměstek ministra financí Eduard Janota.

O deset miliard korun menší útraty měly přinést plošné škrty. Ty však odmítá nový premiér Jiří Paroubek, který chce, aby se uskrovnil jen někdo. „To by ale někdo musel říci, že má nazbyt deset miliard, a to nikdo neřekne. Každý říká, že má málo," říká úředník obeznámený s přípravou rozpočtu. Na úspory to nevypadá ani na ministerstvu práce, kterým projde nejvíce peněz na důchody, nemocenskou a sociální dávky.

Z původně úsporného nového zákona o nemocenské, který má začít platit od poloviny příštího roku, se úspory vytratily. Podobně to vypadá se změnami životního minima a s tím i všech sociálních dávek. K jejich snížení podle posledního návrhu nedojde, ale úředníci slibují, že ti, kdo se práci vyhýbají, se k nim budou dostávat hůře. „Lze předpokládat jednorázové zvýšení nákladů, které však následně přinese úspory," říká mluvčí ministerstva práce Kateřina Beránková.

Vlastní minu si položil i Sobotka se svým návrhem na snížení daní pro rodiny s nižšími a středními příjmy. Ušlých deset miliard korun částečně nahradí vyšší daně z cigaret. O zbytek se má postarat čileji rostoucí ekonomika. Ministrům se nechce ani do nepopulárního propouštění.

To bylo naplánováno na tři roky dopředu a rok od roku jde pomaleji a s horším výsledkem. Nedostatek peněz na platy proto ministři řeší tím, že žádají o příspěvek z vládních rezerv. Letos už tak učinilo třeba školství.