Václav Moravec moderátor BBC

Jiřina Musílková ve studiu BBC

Do dluhů se stále dostává české zdravotnictví. Vláda už několikrát slibovala, že přijme reformu, která zadlužování zdravotnictví zastaví. Naposledy nový premiér Jiří Paroubek v Poslanecké sněmovně 5. května slíbil, že jeho kabinet přijme co nejdřív takzvaná stabilizační opatření.

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Ta opatření budou projednána v krátké době na ministerstvu zdravotnictví, za mé osobní účasti, poté budou projednána vládou a zcela nepochybně o nich bude informována také česká veřejnost. Cílem, hlavním cílem, těch opatření je zastavit růst deficitu a pomoci jeho postupnému snižování.

Slíbil 5. května české veřejnosti premiér Jiří Paroubek. Nejen o zadlužování zdravotnictví bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Vítejte po čtvrt roce v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý večer.

"Vážně nemocného Čecha odmítli v Bruselu ošetřit", "Cesta za vnukem byla tragická," to jsou, paní ředitelko, jen dva z novinových titulků, kterými deník Právo uvozoval zprávu o potížích vážně nemocného českého pacienta v Belgii. Pacient je pojištěncem VZP. Za jak vážný celý případ považujete?

My ho považujeme za vážný, byť si pojištěnec nestěžoval a celý ten případ známe také jenom z tisku. Teď jsme si sehnali všechny podklady a naše pojišťovna bude psát a připravujeme už k odeslání dopis na příslušnou nemocnici v Belgii jednak, a jednak ještě přes Centrum mezistátní úhrad přes naše styčná místa, jednak přes styčné místo v Belgii a přes naše styčné místo v České republice.

Vyrozuměl jsem z vašich slov správně, že ten pacient samotný si nestěžoval jako váš pojištěnec?

Ne, ne. My jsme nedostali žádný podnět.

Jak pro vás bylo obtížné sehnat všechny informace? Máte už tedy k dispozici veškeré informace týkající se pacienta a možných příznaků, které ho mohly de facto i zabít?

Máme informace. Máme informace jenom z naší strany zatím. Z belgické strany si vyžádáme, tam zatím informace nemáme.

Zatím jste tedy nenapsali belgické straně?

Je připravený k mému podpisu.

Kdy bude odeslán?

Zítra, nejpozději pozítří.

Zatím tedy, jak dlouho vy očekáváte, že může trvat to, než dostanete z belgické strany ono vysvětlení a uzavření celého případu jako celku?

Přiznám se, že nevím, protože to je první případ, který řešíme. Zatím se s takovým případem na nás žádný pojištěnec neobrátil, takže nevíme, jaké lhůty má druhá strana, jak rychle se k tomu problému postaví. Já jsem dneska hovořila s paní bývalou senátorkou Roithovou, takže využíváme i této cesty ještě k nějakému dozorování tohoto případu.

Vy teď paní ředitelko říkáte, že to je vůbec první případ českého pacienta, vašeho pojištěnce.

O kterém se takto píše.

O kterém se takto píše. V pátek se ale veřejnost z úst ředitele pardubické nemocnice Jana Feřteka dozvěděla, že nejde o první případ neposkytnutí nezbytné péče českým pacientům v zahraničí. Teď budu citovat ředitele pardubické nemocnice doslova: "Tento případ je nejkřiklavější zejména v situaci, kdy se v Bruselu diskutuje o eurokreditacích pro české nemocnice, které by pak mohly poskytovat péči pacientům se starých evropských zemí," konec citátu. To znamená, tady mohou být v rozporu slova ředitele pardubické nemocnice, že těch případů ti, kteří zajišťují péči českým pacientům, je víc?

Pokud takové případy jsou, tak se je musíme dozvědět. My jsme opravdu žádný podnět na této bázi nedostali, ale musím říct, že dneska mám v poště dopis opačný. To znamená, německá turistka, která je na dovolené v Železné Rudě, potřebovala ošetření od našeho lékaře a on jí ho přesto, že měla německou zdravotní kartu, tak ji odmítnul ošetřit jedině, když zaplatí v euru a ona musela odejet do Německa. My budeme řešit i případ z této strany.

To znamená, že vy máte jako zdravotní pojišťovna pak možnost celou věc prověřit. Existuje možnost, že takový lékař, který například německému občanovi, který je také občanem členské země Evropské unie, kde by lékař měl poskytnout bezplatně zdravotní péči, je-li ten člověk pojištěn ve své zemi, pokud se ta německá turistka prokázala, tak můžete vy mu odebrat licenci, jestliže chce využít situace, že ten cizinec je dotazován lékaři, nebo je nucen k tomu, aby platil v eurech?

Nemůžeme odebrat licence. My ani licence nedáváme.

Pardon, teď mi jde o smlouvu.

Vy jste myslel smlouvu. Není to předmětem pro odebrání smlouvy, ale můžeme k tomu přihlédnout v budoucnosti, až budeme o smlouvě jednat.

Považujete to za nedostatečnou sankci to, že vlastně nemáte možnost rozvázat s takovým pracovištěm nebo s takovým lékařem, který odmítne ošetřit pacienta bezplatně z jiného členského státu Evropské unie, že by bylo dobrou sankcí rozvázání, okamžité rozvázání smlouvy?

Víte, musíte zjistit tu druhou stranu. Zatím máme dopis jenom od té pacientky. Musíme zjistit skutečnost u pana doktora také, protože musíme slyšet obě strany a ono je to složité. My jsme všechny pojišťovny chtěly vsunout do dodatků nebo do smluv s našimi partnery právě ty odstavce, že oni musí podléhat evropské směrnici. Ne všichni lékaři to chtějí podepisovat, a pokud sledujete tisk, tak my pravidelně dáváme veřejný příslib, že tu péči zaplatíme, přestože není ve smlouvě, protože nechtějí to lékaři moc podepisovat.

Jen abych se vrátil k tomu bruselskému případu. Vážně nemocný pacient byl nakonec převezen na operaci do České republiky, což bylo na jeho přání. Měl evropský průkaz pojištěnce a podle jeho příbuzných po něm bruselská nemocnice právě také požadovala platbu v hotovosti. Ředitel nemocnice to odmítá. Jste po ročním členství České republiky v Evropské unii přesvědčena o tom, že funguje dostatečně onen evropský průkaz pojištěnce u českých občanů, když vycestují do zahraničí?

My máme plno příkladů, že funguje. První konkrétní příklad, že je nějaký problém, tam ještě může být i to, že podle evropské směrnice je ta úhrada provedena smluvní nemocnicí nebo smluvnímu zařízení, které je smluvní s tou pojišťovnou v zahraničí. My musíme také zjistit, jestli je to opravdu ve smluvním vztahu ta nemocnice, pravděpodobně ano, protože nepředpokládáme, že by nebyla, ale mohou tam být. U nemocnice se to celkem nepřepokládá, ale když bude pacient nebo náš pojištěnec se nechat ošetřit lékařem, který není ve smluvním vztahu k pojišťovnám v té zemi, tak nemá nárok na úhradu z veřejného pojištění.

Jednoduchá otázka, pokud jsou pravdivé informace, jak je zveřejnila česká média v souvislosti s tím případem v Belgii, českého pacienta, pravděpodobně z východočeského kraje, protože byl převezen do místa svého trvalého bydliště, tedy do nemocnice v Pardubicích, pokud by se ukázalo, že ty informace tak, jak je média prezentují, jsou pravdivá a že pochybila bruselská nemocnice, jaké sankce mohou následovat a co s tím vy můžete dělat v případě, že se zjistí ono pochybení? Co s tím vy můžete dělat jako Všeobecná zdravotní pojišťovna?

My nemůžeme sankcionovat nemocnici do zahraničí, ale můžeme to řešit právě přes styčná místa, přes naše centrum mezistátních úhrad a belgické centrum a můžeme to řešit přes tu zdravotní pojišťovnu, která je tou výpomocnou institucí pro našeho občana, pokud je v Belgii.

Může se pak z takového, řekněme, precedentního případu stát případ takový, aby k dalším možným podobným případům nedocházelo?

Může, samozřejmě to být případ pro řešení dalších nařízení v rámci evropských směrnic a v rámci poskytování zdravotní péče v rámci Evropské unie.

V každém případě by v případě vašich pojištěnců, kterých je v rámci České republiky nejvíc, stane-li se taková věc, by to měli okamžitě nahlásit vám, nikoliv médiím?

Ne, určitě, určitě by měli kontaktovat svoji zdravotní pojišťovnu.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Další téma je ekonomická situace českého zdravotnictví. Když jste paní ředitelko byla před čtvrt rokem hostem Interview BBC, tak jste použila příměr, že zdravotní pojišťovny jsou ministerstvem zdravotnictví a teď vás budu citovat doslova: "Tlačeny do role bankomatů", konec citátu. Trvá ten stav i nadále?

Ten stav trval pro první pololetí v úhradové vyhlášce. Teď musím říct, že ministerstvo vzalo v úvahu naše data, naše údaje, naše čísla a snaží se tu samoobslužnost systému trošku zastavit, ale samozřejmě s tím na stávají problémy.

Chcete tím říci, že nyní jednání o úhradové vyhlášce na druhé pololetí ukazuje, že ministerstvo chce napravit svoji chybu z prvního pololetí a že je velká naděje, že v druhém pololetí nebudete bankomaty?

Ano. Ukazuje se, že ministerstvo to chce takto udělat.

A pacient sleduje pouze to, že v prvním pololetí jste se bouřily vy, jako zdravotní pojišťovny, a nyní se bouří lékaři.

Je to tak. Ona všechna ta debata musí být vždycky nad reálnými čísly a nad zdroji pro zdravotní pojištění a vůbec pro úhrady a financování zdravotní péče. To není problém jenom České republiky. Zrovna dneska v tisku je psáno, že Tony Blair se chce věnovat a dát další peníze do zdravotnictví a zajistit lepší péči. Všechny země Evropské unie mají podobné problémy jako my. Každý v nějaké jiné výši.

Česká ministryně zdravotnictví Milada Emmerová teď odolává tlaku lékařů na zvýšení ohodnocení práce v souvislosti s vydáním té úhradové vyhlášky na druhé pololetí letošního roku. Prezident České lékařské komory David Rath tvrdí, že cena práce lékařů v seznamu zdravotnických výkonů se nezvýšila od roku 1997, zatímco například náklady na léky stouply o osmdesát procent. Zdravotní pojišťovny zase protiargumentují, že splněním mzdových požadavků by systém ročně stálo dvacet čtyři miliardy korun. David Rath zase tvrdí, že původně ministryně slíbila navýšení ohodnocení práce lékařů a teď od svého slibu ustupuje.

David RATH (zvukový záznam): Ministerstvo zdravotnictví změnilo svůj názor a na podkladě z našeho pohledu naprosto neférového a nepravdivého nátlaku zdravotních pojišťoven, že toto extrémně zatíží systém, tak ustoupilo a že nechce ten seznam výkonů valorizovat. Z našeho pohledu to byla velmi kritická informace, protože, pokud k této valorizaci nedojde, tak považujeme tuto situaci, že přímo ohrožuje poskytování péče pro pacienty a ve svém důsledku vede k prohlubování finanční krize ve zdravotnictví.

Konstatoval v pondělí prezident České lékařské komory David Rath. Je ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková ochotna přijmout argument, že další oddalování zvýšení a lepšího ohodnocení práce lékařů ohrožuje pacienty?

Já s tím nemůžu takhle souhlasit. Víte, my přejeme lepší platy lékařům, ale také řidičům, také policistům, také učitelům a mnoha jiným skupinám. Pan doktor Rath trošku mate.

Ale policisty, hasiče nefinancujete.

Nefinancujeme samozřejmě, ale jsou hrazeni nebo financováni z veřejného rozpočtu, což veřejné zdravotní pojištění de facto určitým způsobem veřejným rozpočtem je. Pár faktů, ono je třeba dávat fakta na stůl. Seznam výkonů, je to složité pro posluchače, ale každý výkon je ohodnocen nějakou režií, nějakou amortizací přístrojů, pokud je výkon dělán na přístroji a nějakou mzdovou složkou. Ta práce lékaře je ohodnocena počtem bodů. Je pravda, že seznam výkonů neměnil počet bodů za jednotlivé výkony, ale měnila se hodnota bodu. Jestliže někdo říká, že od roku 1997 se nezměnilo ocenění, tak já dám příklad. Hodnota bodů, která je potom násobena tím počtem bodů, a to je cena toho výkonu, v roce 1997 byla čtyřicet šest haléřů a v letošním roce je koruna pět.

Tím chcete říci, že je lichý argument Davida Ratha, který říká, že cena práce u lékařů se od roku 1997 nezvýšila, že de facto on má pravdu asi formálně, ale neformálně to pravda není?

On má pravdu v tom, že se nezvýšil počet bodů za ten výkon. Ten zůstává stejný, ale změnila se hodnota bodu. A procentní navýšení od roku 1997 je dvě stě třicet procent. To nemá žádná kategorie v takovém ocenění. Současně plat lékařů, já bych strašně si přála, aby měli opravdu vysoké platy, protože je to zaměstnání, které pracuje s lidmi a léčí nemoci, ale mezi rokem 2001 a 2000 došlo k navýšení o šestnáct procent. Následující rok bylo skoro patnáct procent, následující rok skoro osm procent z těch zvýšených nákladů, čili ze zvýšených základů nelze říkat, že nedošlo k navýšení platů. Navíc ten seznam výkonů neurčuje, jaký má být plat lékaře. On jenom ohodnocuje prostřednictvím bodů ten výkon.

Jaké máte vysvětlení pro to, že David Rath používá lichou argumentaci, jak tvrdíte?

Víte, ono je to mediálně zajímavější, jste na prvních stránkách v novinách. Lidem, kteří nejsou v tom systému dennodenně, tak je snadno přesvědčíte, že máte pravdu, protože nemají ta čísla. Ale skutečné výpočty a skutečná čísla na stůl nedává, ty dávají zdravotní pojišťovny. My se nechceme uchylovat k demagogickým výkřikům, ale říkáme, tady jsou fakta, pojďme je dát na stůl, teď je dá i druhá strana.

David Rath ta vaše fakta zpochybňuje, ona čísla.

On musí dát jiná. On musí vypočítat tak, jako jsme to vypočítali my, co by to znamenalo. Ty naše výpočty říkají za všechny zdravotní pojišťovny, že za jeden rok, pokud by se nezměnilo vykazování, pokud by se nezměnil počet výkonů, tak znamená dvacet čtyři miliard za rok. Já jsem zaujímala argument, že také padlo na těch diskusích o České lékařské komory, že dobře, tak lékaři budou vykazovat o padesát procent méně, ale pak se tedy musíme ptát, co dělali doteď. Vykazovali, nebo bylo jim uhrazováno tolik, že padesát procent z toho bylo falešné nebo zbytečné? A když to tomu tak není a já věřím, že ne.

A když je ten systém nutí k expanzivnímu vykazování?

To já nesouhlasím s tím, abychom řekli, že systém je nutí k expanzivnímu vykazování, protože léky píšou lékaři, nepíše je pojišťovna. To, jak pacient je ošetřován, také říká lékař. My máme možnost následné kontroly.

Záleží, zda je dostatečná. Jestliže lékaři píší hodně léků, jestliže si vykazují velké výkony, tak je to na vás. Jestliže David Rath tvrdí, že to nejde.

Museli bychom k tomu mít, prosím vás, zákonné prostředky, protože my nemůžeme a nemáme právo jít za lékařem a říci: "Pane doktore, vy jste předepsal ten a ten a ten lék, to bylo špatně. Zdravotní stav si to nevyžadoval." My se můžeme domluvit s lékaři na nějaké formě regulace na léky. Že, když překročí přes nějakou mez, tak mu bude něco odejmuto. Na tom se ale musíme domluvit. To není za zákona, to je otázka dohody a ty dohody jsou velmi těžké.

Chcete tím naznačit, že vaše pravomoci v tom, abyste víc kontrolovali, jsou, řekněme, příliš omezené?

Jsou omezené, ano.

Uvítali byste rozšíření kontrolních pravomocí?

Ano, uvítali v každém případě.

A je naděje, abyste, protože by to muselo být asi formou zákona.

Musí to být formou zákona. Je to obvyklé v ostatních zemích.

Uvažujete, že byste například skrze ministryni zdravotnictví, která chce zefektivnit systém zdravotnictví, že byste ji požádali, aby pojišťovny mohly víc kontrolovat lékaře, aby nedocházelo k expanzivnímu vypisování ať už léků nebo zdravotní péče jako takové?

My už jsme takové návrhy dávali do všech novel nebo iniciovali jsme. Ale jedna z cest je například i to, že pojišťovna podporuje elektronickou zdravotní knížku, která říká, že jeden lékař, nebo snažíme se o to, aby jeden lékař měl v pravomoci se dívat na všechny léky, které tomu pacientovi píšou ostatní lékaři, aby mohl to zúžení léků, které jsou možná v kontraindikaci mezi sebou, vylučují se nebo naopak se posilují, aby s tím mohl některý lékař pracovat a k tomu se snažíme dělat všechny kroky.

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová svůj slib, že chtěla v červenci navýšit v úhradové vyhlášce odměňování lékařů, nezpochybňuje, podle ní je nutné ohodnocení doktorů navýšit, ale teď prý na to nejsou peníze.

Milada EMMEROVÁ (zvukový záznam): Že lékaři potřebují a měla by se jim výplata navýšit, to je naprosto nesporné, nepochybné, a pokud k tomu brzy nedojde, tak při volném pohybu osob se naši lékaři budou stěhovat na západ v Evropské unii, k nám snad budou přicházet lékaři z Východu. Není to naše škola. Já netvrdím, že jsou špatní, ale my chceme lékaře, které jsme si vychovali na území České republiky a stálo nás to nemálo prostředků.

Pondělní slova české ministryně zdravotnictví Milady Emmerové. Kde ředitelka VZP Jiřina Musílková vidí možnost na navýšení ohodnocení práce lékařů?

Já dám jeden příklad. V roce 1993, to je jedna z možností, v roce 1993 platby za pojištěnce, za které hradí pojistné stát, tvořily asi dvacet osm a půl procenta, skoro dvacet devět procent, z celkového balíku na veřejné zdravotní pojištění. Postupně ten podíl tak jak se zvedaly mzdy plátců, a oni jsou tím hlavním, kdo tvoří ten zdroj, se začaly zvedat a ten podíl státu začal klesat. Takže dneska v roce 2005 se vyšplhá někam kolem dvaceti procent. My si myslíme, že za tu část pojištěnců, za které hradí pojistné stát a ono je jich dneska asi pět milionů osm set tisíc, ti kteří nevydělávají, za které je hrazena velmi malá částka, že ten podíl je opravdu zbytečně nízký, že měl zůstat a my jsme to zkusili spočítat. Kdyby ten podíl zůstal stejný každý rok, jako byl v roce 1993, tak by do zdravotního pojištění připlynulo skoro osmdesát miliard navíc od toho roku 1993 do letošního roku.

To znamená, že toto byla jedna z cest.

To je ta jedna možnost.

Tudíž vy nejste schopná říci termín, kdy by se mohly zvýšit platy lékařů a mohla by se zvýšit indexace?

Ten mi pořád neurčujeme, neurčujeme platy lékařů. My jsme pro to, aby se celková revize seznamu výkonů, protože na druhou stranu, jestliže zůstal stát počet bodů za ten výkon, tak třeba amortizace přístrojů v době, kdy se tvořil ten seznam, ten přístroj stál nějakou cenu a zahrnula se tam amortizace a přístroje dneska jsou také až na padesátiprocentní ceně dolů, ale směrem dolů nikdo nechce a neuvažuje jít.

Kdy je reálné, že by k té revizi, celkové revizi systému mohlo dojít?

Já si myslím, že by to vyžadovalo určitě roční práci skupiny odborníků. My jsme na jednání na ministerstvu žádali paní ministryni, aby se toho ministerstvo ujalo, aby se sezvalo nezávislou skupinu odborníků, která by dostala jenom tuto práci a udělali by celou revizi seznamu výkonů.

Je taková revize nezbytná k tomu, aby se ve zdravotnictví neplýtvalo?

Je nezbytná, aby se narovnaly poměry.

A slíbilo vám ministerstvo zdravotnictví, že k revizi dojde?

Ano, slíbili.

A podle vás je to nezbytný krok i v souvislosti se zdravotnickou reformou?

Určitě, je to nezbytný krok.

Vy jste jako zdravotní pojišťovny spočítaly a to už tady i padlo ono číslo, že takzvaná indexace ohodnocení práce lékařů by stála systém, zdravotnický systém, čtyřiadvacet miliard korun navíc. K těm propočtům velmi stručně jste došli jak?

K těm propočtům jsme došli tím způsobem, že jsme vzali roční vykazování z roku 2004 a zaplacené výkony lékařům za celý rok za všechny zdravotní pojišťovny a přepočítali jsme je tím indexem, který prosazuje Česká lékařská komora. Ohodnotili jsme je takzvanou zpětnou hodnotou bodu, to znamená, z toho, co skutečně bylo vyplaceno, poděleno a vyšlo z toho těch dvacet čtyři miliard. Má to ty omezující podmínky, že se nezmění vykazování, to znamená, jakoby lékaři se chovali stejně, tak to dělá těchto dvacet čtyři miliard.

Odmítáte argument Davida Ratha, že ta čísla jsou lichá, že jsou zavádějící?

Odmítáme, odmítáme.

Paní ředitelko, když ministerstvo zdravotnictví vydalo začátkem roku tu vyhlášku o úhradách zdravotní péče, kterou jste kritizovali vy, nyní se ozývají lékaři na druhé pololetí, tak vy jste prorokovali, že za půl roku může ta vyhláška zadlužit systém o pět miliard korun, v celém roce o deset miliard korun. Ukazuje se, že dochází na vaše slova a že ten systém bude víc zadlužen kvůli tomu, že byla schválena vyhláška v prvním pololetí, která se vám nelíbila?

My zatím platíme zálohy podle toho, jak ta vyhláška říká. Ty jsou samozřejmě vyšší, než jsme předpokládali v pojistných plánech, čili tam už se to začíná ukazovat. Děláme kontroly, ale hlavně jsme se pokusili domluvit s našimi zdravotnickými partnery na pravidlech, jak bychom napravili trochu tu vyhlášku, čili snažili jsme se tam domluvit nad regulacemi, protože pro nemocnici úplně vypadly regulace na léky, takže dneska je to otevřená dlaň. Je to velmi těžké ta domluva nad regulacemi. Někde se podařila, někde ne. Ambulantní specialisté si zvolili z devadesáti osmi procent stejnou úhradu jakou vyjednali v dohadovacím řízení pro druhé pololetí, která nezatěžuje tolik systém, čili nemusí to být až těch deset miliard, protože my se snažíme těmi domluvami omezit.

Dovedete tedy odhadnout, k deseti miliardám, což byl zdravotnický dluh na začátku letošního roku, kolik letos může přibýt?

My si myslíme, že je to kolem těch patnácti miliard celkově to může být kumulativní.

To znamená, že letos by zdravotnictví mohlo skončit v dluhu dalších pěti miliard? Celkově tedy patnáct miliard?

Ano. Bude záležet, pardon, ještě na tom, jak dopadne druhé pololetí, protože jsou tam nějaké nedohody nebo nějaké segmenty se nedohodly a samozřejmě součástí toho současného tlaku je i to, aby na druhé pololetí se zase navýšilo oproti prvnímu pololetí, takže podle toho budeme počítat, jak dopadne.

Ale patnáct miliard kumulativního dluhu je, řekněme, optimistický odhad? Horší může být těch sedmnáct dvacet miliard?

Ano.

Do řešení problémů zdravotnictví se chce vložit osobně i premiér Jiří Paroubek. Paroubek 5. května slíbil v Poslanecké sněmovně, že jeho vláda zastaví zadlužování zdravotnictví.

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Jsou to jednak opatření stabilizační, krátkodobého charakteru, nějakých dvanáct, patnáct, osmnáct opatření, které stabilizují situaci v oboru, především finanční situaci, dále a tato opatření by měla být přijata během několika málo týdnů, dále koncepce zdravotnictví, předpokládám, že bude přijata projednána vládou někdy do pololetí.

Slíbil 5. května v Poslanecké sněmovně premiér Jiří Paroubek. Jedním ze stabilizačních kroků má být i odkoupení pohledávek VZP ve výši zhruba čtyř tisíc miliard. Tady jsou slova ministryně zdravotnictví Milady Emmerové.

Milada EMMEROVÁ (zvukový záznam): Já jsem postavena nyní před otázku, že mám žádat odkup pohledávek konsolidační agenturou ve výši tři celé osm miliard.

Říká ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Je ředitelka VZP Jiřina Musílková přesvědčena o tom, že neexistuje jiné řešení, než opět odkupovat od VZP pohledávky?

Já bych napravila trochu ten omyl, který se cituje. Ono to není odkup od Všeobecné zdravotní pojišťovny. Týká se to všech zdravotních pojišťoven, a je to odkup pro veřejné zdravotní pojištění. Tři celé osm je za celý systém.

Není jiná cesta?

My jsme vždycky říkali, že to není systémové opatření. Není to systémové opatření.

Ani toto, které navrhujeme ministryně zdravotnictví?

Aby bylo systémové, muselo by se to opakovat každý rok, aby tam byl nepřetržitý tok peněz, který je potřebný.

Ono se to ale téměř to odkupování opakuje, paní ředitelko, téměř každý rok.

Je to potřetí, ale vždycky to bylo vynuceno nějakým rozhodnutím. Tou první bylo vynuceno rozhodnutí navýšit platy lékařů.

V roce 2001.

V roce 2001, místo toho, aby se stabilizovalo, tak se nastavila ta laťka hodně vysoko a od ní už nikdy nespadnete dolů tak, jako na první pololetí ta vyhláška je nad možnosti systému, tak trošku si dovolím vážně pochybovat, že se podaří druhé pololetí stáhnout dolů.

Chcete tím říci, že ale není jiné řešení než odkoupit?

Mělo-li by to být rychlé řešení, není jiné. Mělo by to být rychlé řešení, tak není jiné řešení. Všechna ostatní řešení znamenají buď něco do zákona nebo nějaké legislativní opatření nebo dohodu mezi zdravotnickými zařízeními a ministerstvem a pojišťovnami. Čili to všechno ostatní je na dlouhou dobu.

A když se bude, když ministr financí nebude s tímto krokem, což je zatím velmi pravděpodobné, když s ním nebude souhlasit, tak to bude znamenat pro veřejné zdravotní pojištění konkrétně pro VZP co?

Pro nás to bude znamenat další mírné prodloužení lhůt splatnosti, ostatní pojišťovny, některé už mají vyčerpány svoje zdroje, ostatní se do těch vyčerpaných rezerv brzy dostanou.

To znamená, že bude docházet ke kolapsu toho systému?

Ke zpožďování plateb a tím k velkým hrozbám ve zdravotnictví.

To znamená, že pokud by nemělo dojít k ohrožení systému, tak vládě nezbývá nic jiného než odkup pohledávek ve veřejném zdravotním pojištění schválit?

Já se domnívám, že vláda bude muset, pokud takový krok se rozhodne udělat, protože opravdu není systémový, je to spíš první pomoc systému, tak to musí podmínit nějakými opatřeními, která musí následovat, která musí být dána na stůl.

To jsou ta stabilizační, o kterých mluví Jiří Paroubek, veřejnost s nimi částečně již byla seznámena. Považujete za dostatečné z toho, co o nich víme a jak je ministryně zdravotnictví zveřejní?

Ta jsou krátkodobá. Ona mnoho z těch, která jsou tam napsána nejsou krátkodobá. Krátkodobá beru taková, která jsou uskutečnitelná v nejbližších měsících. Mnohá z nich nejsou v nejbližších dvou třech měsících neuskutečnitelná.

Která vám tam chybí, paní ředitelko, z pohledu VZP, to, co vy byste uvítali jako zdravotní pojišťovny, krátkodobá opatření, která ministryně zatím nenavrhla a měly by být?

Já se přiznám, že ta poslední, nevím, jestli nedošlo k nějakým úpravám, ale tak jak si je vybavuji, která tam jsou, jsou tam opatření do lékové politiky, jsou tam opatření do kategorizace léků, protože poslední připravovaná vyhláška tak, jak jsme opět všechny zdravotní pojišťovny spočítaly, bude-li vydána tak, jak je připravena, budou to další čtyři miliardy ročně. Čili určitá opatření do lékové politiky, určitá opatření do formování sítě zdravotnických zařízení, určitá opatření k, bych řekla, k odsouhlasování nových léků, které jsou často jenom trošku lepší variantou současných léků.

To znamená, přísnější léková politika chybí?

Přísnější léková politika chybí. Chybí větší pravomoce pojišťoven, abychom opravdu mohli jednak větší kontrolou a jednak trochu více dbát na kvalitu nebo vyžadovat kvalitu. My, když ty pokusy uděláme, tak nejsou příliš přijaty veřejností.

A poslední otázka, je podle vás, a vy jste to naznačila v odpovědi, že by bylo dobré, aby platba za ty lidi, za které platí stát, aby byla aspoň osmadvacet procent? Je podle vás možné nemít systém v dluzích, i když bude fungovat efektivně, aniž by se zvýšilo pojištění u těch lidí, za které platí stát?

Víte, žádná země nemá systém v relaci a ve stabilním prostředí, protože přichází nové léky, nové léčebné metody, nové výzkumy a ty všechny dělají takový tlak na potřeby finačních prostředků. To je první věc. Druhá věc velmi rychle stárne obyvatelstvo a prodlužuje se věk, a s tím se musí počítat. Je to nezbytné.

A s tím se musí počítat. Jiřina Musílková, ředitelka VZP, děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.