Václav Moravec moderátor BBC

Co dělat s velvyslancem, který ministru zahraničí vypoví poslušnost? Premiér Jiří Paroubek před hlasováním o důvěře své vládě musel řešit spor ministra zahraničí Cyrila Svobody a českého velvyslance při OSN Hynka Kmoníčka. Svoboda podle svých slov Kmoníčkovi nedůvěřuje. Proto ho odmítl jako možného kandidáta na post náměstka. Velvyslanec Hynek Kmoníček následně napsal článek do Lidových novin, a to rozlítilo i premiéra Jiřího Paroubka.

JIŘÍ PAROUBEK, premiér, (zvukový záznam):

Takže moje trpělivost s panem Kmoníčkem je u konce.

Řekl BBC premiér Jiří Paroubek. Nejen o loajalitě velvyslanců k ministrům zahraničí bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC v New Yorku je český velvyslanec při Organizaci spojených národů Hynek Kmoníček. Vítejte v Interview BBC, přeji vám hezký, dobrý den do New Yorku.

I vám dobrý den do Prahy.

Čtyři roky jste velvyslancem České republiky při Organizaci spojených národů. Do jakých komplikovaných situací se velvyslanec při nejvýznamnější mezinárodní instituci dostal?

No, to bychom byli na dlouhé povídání, protože například v této chvíli probíhá pravděpodobně diskuse o největší reformě systému OSN od konce druhé světové války, která de facto může znamenat třeba i to, že stálé místo v Radě bezpečnosti získá Německo a Japonsko, tedy státy, které vlastně byly na straně poražených na konci druhé světové války, čili...

A chcete tím říci, že i tato situace komplikuje práci českého velvyslance při Organizaci spojených národů, pane velvyslanče?

Věřte tomu, že ano, protože resoluce, kterou včera skupina G4 nabídla, podle které, pokud projde, by se reformovala Rada bezpečnosti, by například znamenala, že pro naší východoevropskou skupinu by přibylo ještě jedno místo v Radě bezpečnosti, to znamená, že třeba naše kampaň za členství v Radě bezpečnosti v roce 2008, 2009, kde soupeříme s Chorvatskem a Gruzií, by v případě odstoupení Gruzie vůbec nemusela proběhnout, protože by na dva kandidáty byly dvě místa.

Pokud byste měl z těch uplynulých čtyř let popsat okamžik, kdy pro vás jako pro velvyslance bylo, řekněme, nejobtížnější hájit stanovisko České republiky, který okamžik byste zmínil?

Tak teď bych musel dlouho vzpomínat, protože kdyby pro mě někdy bylo skutečně obtížné hájit stanovisko České republiky, tak v takových okamžicích, kdy velvyslanec se nedokáže smířit se svým svědomím, tak prostě odstoupí, protože takové stanovisko hájit nedokáže. Já nemám problém s hájením stanovisek české zahraniční politiky, takže někdy byly situace náročnější, někdy méně náročné, ale situace takhle vyhrocená nenastala.

Ano, to je jako... to je diplomatova odpověď. Popište ty náročnější situace, o kterých mluvíte?

Tak náročnější situace byla například při diskusi o druhé možné resoluci k Iráku, která do Rady bezpečnosti nikdy nedorazila, a samozřejmě i když jsme v té době nebyli v Radě bezpečnosti, tak se konalo mnoho jednání, jak budou hlasovat zejména ty státy, které jsou nestálými členy Rady bezpečnosti, v té době byly, a které vlastně de facto svým postupem znemožnily předložení druhé resoluce k Iráku a všichni víme, co pak následovalo, takže v tu chvíli například velmi přesně vyjasňovat velmi detailní české stanovisko, které bylo skutečně velmi přesně propracované. To bylo náročné, protože naše odpověď prostě nebyla černobílá a bylo nutné partnerům vysvětlovat třeba i naší domácí politickou situaci, která se velmi přesně odrážela v našem zahraničněpolitickém stanovisku. Ne každý je dokonalým znalcem české zahraniční politiky, a když musíte třeba přesvědčovat africké diplomaty, že přesně toto je to, co vaše stanovisko říká, to jsou ty okamžiky, kdy je to velmi náročné.

Vy, pokud jsem se díval podrobně do vašeho životopisu, jste deset let ministerským úředníkem nebo deset let jste zaměstnancem českého ministerstva zahraničí. Když jsem se díval do onoho životopisu, prošel jste například pozicí ředitele odboru přes náměstka ministra zahraničí až po velvyslance. Existují se... nebo existují, pane velvyslanče, v těch posledních deseti letech okamžiky, které vás jako diplomata stále ještě dovedou zaskočit?

No, jedním z těch okamžiků bylo to, když jsem se po čtyřech letech působení v OSN dozvěděl, že nemám důvěru, to samozřejmě člověka zaskočí.

Byl to ten okamžik, kdy jste byl nejvíc zaskočen jako diplomat?

Ta situace byla natolik nestandardní, že mě zaskočila, já nedokážu hodnotit své pocity a mé pocity jsou irelevantní.

V čem byla nestandardní, když se dozvíte, že zkrátka nepožíváte důvěry ministra zahraničí?

Ta nestandardnost spočívá v tom, že velvyslanec samozřejmě musí požívat důvěry svého vedení. Jak by ho jinak mohl reprezentovat?

Jak bylo řečeno, jméno českého velvyslance při Organizaci spojených národů Hynka Kmoníčka, hosta Interview BBC, se v uplynulých týdnech objevovalo na předních stránkách novin nikoliv v souvislosti s jeho působením v OSN, ale kvůli jeho případnému jmenování náměstkem ministra zahraničí či samotného ministra zahraničí. Pane velvyslanče, je vaší ambicí být náměstkem ministra zahraničí nebo přímo ministrem zahraničí?

Já nemám politické ambice, obě nabídky jsem svého času dostal, dostal jsem je právě proto, že nemám politické ambice a v té chvíli se pravděpodobně byl požadavek na to, najít někoho, kdo rozumí práci na ministerstvu zahraničí právě proto...

Co kdybych vám namítl...

... že jsem tam prošel prostě vším...

Co kdybych vám namítl, že post ministra zahraničí je politickou funkcí, i když je v případném čele toho ministra nebo ministerstva zahraničí nestraník?

To samozřejmě, protože máte své politické zadání, se kterým se musíte smiřovat a přijmout ho za své, to je zcela v pořádku, nicméně mé jméno se objevovalo pouze v oné přechodné vládě, která vlastně, i když by měla politický mandát, byla naprosto nepolitická. A teď musím říct jednu věc, když se objevilo mé, můj návrh na jmenování prvním náměstkem ministra zahraničí, pana Cyrila Svobody, já bych přece nikdy nedovolil, aby se takový návrh objevil, aniž bych o tom s panem ministrem mluvil a mě jako opravdu docela překvapilo, když jsme asi před dvěmi měsíci s panem ministrem naposledy hovořili v Praze v jeho kanceláři, já jsem se ho specificky ptal, protože taková situace může nastat, že by mohla v budoucnu nastat situace, kdy by mě sociální demokracie například navrhla místo současného svého zástupce na ministerstvu, pana náměstka Müllera, jestli by s tím problém měl, protože kdyby mi řekl, že s tím problém má, tak prostě nemůžete dělat náměstka ministra, který má s vámi problém, a dozvěděl jsem se...

Vyrozuměl jsem...

... že s tím problém, že se mnou problém nemá. Právě proto jsem pak navržen byl, a proto mě to trošku zaskočilo, když najednou bylo všechno jinak.

Vyrozuměl jsem tedy správně z vašich slov, že jste před dvěma měsíci konzultoval možnou nabídku státi se náměstkem ministra zahraničí přímo s Cyrilem Svobodou?

Samozřejmě.

A on vám neřekl, že k vám pociťuje nedůvěru?

Nikoliv, náš rozhovor byl velmi přátelský, tak jako byl celá ta léta. My se s Cyrilem Svobodou známe skutečně už hodně, hodně dlouho, potkali jsme se v době, kdy byl náměstkem ministra zahraničí a já ředitelem odboru. Měli jsme spolu vždycky ty, ty nejlepší osobní vztahy. Musím říct, že třeba u nás doma v rodině jsme ho až do posledních týdnů považovali v podstatě za jednoho z našich blízkých přátel.

Vy považujete nebo považoval jste Cyrila Svobodu za rodinného přítele?

Za rodinného přítele, to je, to je asi, to je asi moc, ale když byl kdykoli v New Yorku, tak jsme ho rádi u nás doma viděli a vždycky jsem měl pocit, že je to člověk velmi rozumný a uvážlivý, se kterým mám mnoho věcí společného a nikdy jsem s ním prostě problém osobní neměl.

Jak byste vy nyní pojmenoval vaše vztahy s Cyrilem Svobodou, jestliže byly přátelské?

Já nevím. To není práce velvyslance, to pojmenovávat. V téhle té chvíli je to...

Teď jste respondentem, promiňte, teď jste respondentem Interview BBC, pojmenujte to, prosím pěkně.

Já musím říct, že v téhle té chvíli s panem ministrem nekomunikujeme a že to není moje rozhodnutí, nekomunikovat. Já nemám problém komunikovat s kýmkoli a o čemkoli.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda také, jak bylo řečeno, vám několikrát veřejně sdělil, že k vám jako možnému kandidátovi na ministra zahraničí nemá důvěru, vy jste druhého května publikoval v Lidových novinách článek pod titulkem "Ministr Svoboda o mně lhal. Proč?" Když jste tento článek, pane velvyslanče, psal, bylo vám jasné, že to je článek nestandardní a že by velvyslanec takto ostře neměl vystupovat proti ministru zahraničí?

Bylo mi to jasné, ale bylo mi také jasné, že není pravda to, co, čím začínala vaše reportáž, že tímto vypovídám poslušnost ministrovi zahraničí. V žádném případě. Já jsem nikdy svojí poslušnost nevypověděl. A navíc ten článek je výsledkem nějakého procesu. Prosím, ten proces začal tím, že pan ministr veřejně vyslovil to, že jsem někým, ke komu nemá důvěru. Já jsem následně pana ministra požádal, setrval jsem v mediálním klidu, písemně jsem ho požádal, aby ministerstvo vystoupilo standardně, to znamená tak, jako třeba v případě, kdy se teďka objevilo cosi o velvyslanci Klepetkovi, ministerstvo vystoupilo v tisku a ihned toto inflagrantně odmítlo. To jsem předpokládal, že bude postup i v mém případě. Teprve tehdy, když ministerstvo mlčelo a naopak se objevily další výroky jaksi v můj neprospěch, požádal jsem ministerstvo, abychom to řešili osobně s panem ministrem dříve, než to začne poškozovat nás oba a díky pozicím, které zastáváme, i Českou republiku a informoval jsem ministerstvo, že v případě, že ministerstvo bude dále setrvávat v nečinnosti, osobně se dostanu do situace, kdy mi nezbyde, než abych na svou obhajobu vystoupil sám. Ale poté, když jsem vystoupil na svou obhajobu...

Počkejte, ale... promiňte, abych tady vstoupil do vaší řeči. Vždyť přece, když ministr zahraničí o někom řekne, že k němu nemá důvěru, aby byl jeho náměstkem, jeho nejbližším spolupracovníkem, tak to přece nezavdává příčinu k tomu, aby ten člověk psal články do novin.

Když pan ministr řekne o svém velvyslanci, že k němu nemá důvěru, znamená to, že tento velvyslanec je pravděpodobně nedůvěryhodný a jak můžete zastupovat stát, který ve vás nemá důvěru a jeho představitelem pro vás je pan ministr? Já v tom žádný rozpor nevidím a myslím si, že se jednalo o prostě nešťastné výroky z obou stran a vůbec to do tisku nepatřilo a prosím, a teď to důsledně opakuji, já jsem nebyl ten, kdo tento spor vyvolal, já jsem nebyl ten, kdo ho zavlekl do tisku, já jsem se neprovinil ničím jiným než tím, že ve chvíli, kdy zazněly výroky nesmyslné, tak jsem na ně reagoval.

Počkejte, že někdo...

Protože státní správa nemůže být vystavěna na tiché dohodě o společných sdílených nepravdách, to prostě není státní správa.

... že někdo, že někdo vám řekne nebo někdo do novin veřejně prohlásí, že k vám necítí takovou důvěru, abyste byl jeho náměstkem, tak vy to považujete za nesmyslný výrok?

Ten výrok zněl, že jsem někým, ke komu nemá důvěru. To nepovažuji za nesmyslný výrok. To je vyjádření postoje. Co považuji za nesmyslný výrok, je to, co podle informací, které mi byly oficiálně postoupeny, zaznělo při jednáních s panem premiérem Paroubkem, to znamená, že jsem...

Kým vám byly oficiálně postoupeny? Protože...

Panem poslancem Kavanem, který byl jednání účasten, který mě informoval, že pan premiér požaduje dokladovat, zda se skutečně stalo to, co pan ministr říká, že se stalo, tj., že jsem dvakrát hlasoval v rozporu s instrukcemi. A teď, prosím, opakuji velmi přesně. Nikdy jsem nehlasoval proti instrukcím. Vlastním písemné instrukce, vlastním záznamy z hlasování, záznam z hlasování je stejný jako instrukce, vlastním záznamy svědků, kteří u tohoto hlasování byli, a vlastním výpisy z telefonických rozhovorů, které dokladují, že mi nikdo nezměnil písemnou instrukci, například telefonem. Toto všechno dokladuji.

A co možná námitka, že ať už ministr zahraničí Cyril Svoboda nebo premiér Jiří Paroubek se k tomu, co říká Jan Kavan nevyjádřil, to znamená, že vy berete Jana Kavana a jeho informace za natolik hodnověrné, že nemohl on posunout celou interpretaci schůzky mezi šesti očima?

Prosím vás, to není má práce, abych hodnotil nějaké politické posuny...

No, počkejte, vy jste... počkejte. Ale vy jste na základě... promiňte.

Jestliže předseda zahraničního výboru parlamentu informuje...

Vy jste na základě těchto informací psal článek do novin.

Článek do novin jsem psal na základě toho, že tyto informace, které se v tisku objevily ne díky mně, celý týden nikdo z ministerstva nevyvrátil.

To byl ten hlavní důvod. Dovolte, abych teď citoval slova z onoho vašeho textu pro Lidové noviny. Cituji doslova: "Z osobního pohledu nevidím jiné řešení, než pana ministra vyzvat k důslednému postupu. Ať svoje obvinění doloží, otevře mi tím možnost, kterou nyní nemám - zažalovat ho v občanskoprávním sporu. Druhé možné řešení, totiž jeho vlastní demisi nebo jinou formu omluvy, jako realista ani očekávat nemohu." Konec citátu. Jak dlouho budete čekat, než se rozhodnete podat žalobu?

Já v téhle té chvíli pořád věřím, že kdyby došlo k jednání mezi mnou a panem ministrem zahraničí a já jsme požádal jako jeho podřízený o audienci již dvacátého devátého dubna, že to dokážeme vyřešit tak, jako jsme si vždycky všechno dokázali vyřešit a rozhodně tím ani jedna strana nemusí jaksi otravovat posluchače a čtenáře.

Vy byste se dovedl za své slova, která jste napsal do Lidových novin, omluvit?

Já se dokáži omluvit za cokoli, co udělám špatně. Já s tím problém nemám. Já nemám žádnou obří ješitnost.

A jste ochoten připustit, že ten článek z dnešního pohledu byl špatný krok?

Špatný? Víte, moje vystoupení bylo nestandardní reakcí na ministrovy nestandardní veřejné i neveřejné výroky o jeho vlastním podřízeném, kdy byla soustavně po týden veřejně zpochybňována moje profesionální čest a víte, někteří z kolegů, kteří byli v diplomacii narozdíl ode mě za minulého režimu, říkali: "Samozřejmě, nedělej to, doba se natolik nezměnila, i když nepochybně máš fakticky pravdu. Nikdy ti jí nepřiznají a ještě tě za ni postihnou. My jsme to tak zažívali." A já jsem se jim snažil asi marně vysvětlit svoje stanovisko, že myslím, že se doba podle mě změnila a já pořád věřím, že se změnila prostě. Kdysi byla státní správa vybudována na takové tiché dohodě, že víme, že to tak není, ale budeme dělat, že to tak je, a naše státní správa by neměla být o sdílených nepravdách. A prosím, ten článek, který jsem napsal, byl o jedné věci, že státní správa není v žádném rozvalu, že státní správa funguje a že já nejsem ten, kdo tvrdí, že nefunguje. Právě naopak.

Promiňte, asi jiný názor má ministerský předseda Jiří Paroubek, váš článek v Lidových novinách a následný dopis, který jste premiéru Jiřímu Paroubkovi adresoval, jej rozhněval, takže Jiří Paroubek, premiér, řekl čtvrtého května v rozhovoru pro BBC i tato slova:

JIŘÍ PAROUBEK, premiér, (zvukový záznam):

Pan Kmoníček by si měl uvědomit, že je státním úředníkem a pan Kmoníček by měl teď chvíli se věnovat zase práci a nekomentovat některé věci. Takže já skutečně jsem velice zklamán přístupem pana Kmoníčka, a to, i kdyby se mu stala křivda, tak nezavdává, nezavdává tedy příčiny k tomu, aby začal, začal rozepisovat své pocity do českých novin a podobně. To je prostě rozval autority státu, pokud by tohle to pokračovalo, takže moje trpělivost s panem Kmoníčkem je u konce.

Konstatoval čtvrtého května v rozhovoru pro BBC český premiér Jiří Paroubek. Je Hynek Kmoníček, velvyslanec při Organizaci spojených národů, host Interview BBC, ochoten připustit, že i jeho vystupování je důkazem rozvalu státní správy, jak konstatoval čtvrtého května premiér?

Pokud by pokračovalo, tak nesporně ano. Pan premiér má pravdu, já jsem se také okamžitě vrátil ke své práci a chtěl bych panu premiérovi poděkovat za jeho velmi uvážlivý přístup, který tu situaci zklidnil, a já si myslím, že to je přesně to, co v tom okamžiku bylo potřeba a já také od té doby mediálně nikam nepíšu, nevystupuji, v téhle té chvíli se s vámi o tom bavím spíše v takové té rovině, která by asi tenhleten případ měla mít, a tj. rovina obecná, kdy by mělo být jasné, jaký je rozdíl mezi loajalitou velvyslance a servilitou. Protože loajalita znamená a velvyslanec je povinen být loajální vůči politickým stanoviskům. Ale ve chvíli, kdy, já nevím, třeba ministr řekne, že Slovensko je ostrov, velvyslanec přece nemůže připustiti takový výrok, aniž by nějakým způsobem nezareagoval. To už je pak servilita.

Počkejte, to jsem ale, to jsem od ministra zahraničí Cyrila Svobody neslyšel, že Slovensko je ostrov.

Ne, samozřejmě, že ne. Já jsem použil schválně přehnaný případ. Protože ale ten případ, takový výrok by byl v rámci naší profese asi ve stavu stejné kvalifikace jako výrok o tom, že jste před rokem hlasoval jinak, nikdo si toho nevšiml, nikdo nic neudělal a najednou po roce se to objeví znovu. Víte, představte si, že by sto jedna poslanců, kteří hlasovali pro naši vládu, všichni to viděli, se o čtyři dny později v novinách dozvěděli, že jich nebylo sto jedna, ale třeba padesát čtyři, protože někteří hlasovali jinak, než jak všichni viděli, že všichni hlasovali. A to bylo to, co se stalo mně.

Pane velvyslanče, vy jste sice teď před několika okamžiky řekl, že děkujete panu premiérovi, že se situace zklidnila, ale podle nejnovějších informací BBC potvrzených ze dvou zdrojů příští týden ve středu má vláda rozhodovat o vašem odvolání. Dozvěděla nebo donesla se vám k uším tato informace?

Ne, nedonesla.

Jste připraven na to, že vláda bude rozhodovat ve středu o vašem odvolání a jak se zařídíte?

Samozřejmě. Každý velvyslanec bude jednoho dne odvolán a já nebudu výjimkou, to je naprosto standardní postup a je třeba se vrátit ke standardním mechanismům. Standardní mechanismus znamená, že nadřízení nenapadají v tisku své podřízené, podřízení se v tisku nebrání svým nadřízeným a pokud moje odvolání proběhne standardním způsobem ze standardních důvodů, jako není žádný důvod to jakkoli komentovat.

Ano, pravděpodobně standardní bude, protože velvyslanec podle pravidel opouští velvyslanecký post po čtyřech letech, to ve vašem případě je splněno a vláda ve středu bude rozhodovat o vašem odvolání s tím, že vaše mise by podle informací BBC měla skončit v červnu. Je to standardní rozhodnutí?

Je to standardní rozhodnutí, v tom případě ale nastanou dvě otázky, a to za prvé, kdo by vlastně měl být mým nástupcem, neboť tato ambasáda v tomto okamžiku nemůže zůstat bez velvyslance, plus otázka číslo dvě, v září se tady koná velký summit, na který předpokládáme, že naší republiku bude reprezentovat pan premiér Paroubek a je-li opravdu v zájmu ČR jako ČR nejvýhodnější, aby tady v té chvíli tady nebyl velvyslanec nebo tu byl dva, tři dny... ale to jsou věci, které si bude muset vyřešit ministerstvo a zcela mimo média.

A vy jste na tuto diskusi ochoten přistoupit?

Ale samozřejmě. Já jsem, opakuji od začátku, ochoten přistoupit na jakoukoli přímou diskusi a já jsem neměl žádný zájem tento spor řešit přes média, já jsem pana ministra vyzval k tomu, abychom ho řešili mimo média a uťali tuto mediální diskusi, a to už před nějakými třemi týdny.

Vaše diplomatická mise by podle informací BBC měla, jak bylo řečeno, skončit začátkem léta. Nabízí se vám například post šéfa odboru na ministerstvu zahraničí. Jste ochoten vy v takové pozici pokračovat, podle informací BBC byste neměl pokračovat jako velvyslanec, na nějakém jiném postu, jste tedy ochoten být dál zaměstnancem ministerstva zahraničí, nebo pokud vám někdo nabídne šéfa odboru, tak z Černínského paláce odejdete?

Já v téhle té chvíli nemám vůbec žádnou nabídku a informaci o tom, že bych měl být příští týden odvoláván, jsem poprvé slyšel teď od vás, takže to nemohu vůbec nijak komentovat.

Zeptám se ještě jednou. Považujete post ředitele odboru za takový, že byste byl ochoten jej vykonávat, nebo když už jste byl náměstkem ministra zahraničí, velvyslancem, tak to považujete za neadekvátní případnou nabídku?

Já opravdu v téhle chvíli nemohu říct, protože nevím, jestli taková nabídka je realistická, nevím jakého odboru, nevím za jakých podmínek. Já jsem zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí a i po svém ukončení své mise tedy budu nadále zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí. Je na ministerstvu, jakým způsobem mých zkušeností využije.

S podivem reagoval na informace BBC o odvolání českého velvyslance při Organizaci spojených národů příští týden ve středu na jednání vlády předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka. Před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC k této situaci uvedl:

VLADIMÍR LAŠTŮVKA, předseda zahraničního výboru PS PČR, (zvukový záznam):

Je to pro mě překvapení, nepříjemné překvapení o to více, že jsme se při vytváření této třetí koaliční vlády s premiérem domlouvali o tom, jak bude vypadat praxe spolupráce a práce a vztah mezi ministrem zahraničí a zahraničním výborem. V memorandu, které mám k dispozici, který podepsal i pan premiér, o jednání pana premiéra s ministrem zahraničí Svobodou je explicitně řečeno, že o všech zásadních změnách včetně jmenování, odvolání velvyslanců budeme alespoň informováni, a to ještě předtím, než ta situace nastane.

Konstatoval před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny za ČSSD Vladimír Laštůvka. Pane velvyslanče, z vašeho pohledu je podle vás namístě, aby celou věc řešil zahraniční výbor Poslanecké sněmovny, protože předseda Laštůvka řekl v rozhovoru pro BBC, že by se vaším odvoláním zahraniční výbor měl zabývat?

Já nejsem poslanec, já, prosím, nejsem politik, já to nemohu zhodnotit, já to nechám na zahraničním výboru.

Jste ale připraven v případě, že budete vyzván, aby se řešil možný spor mezi Cyrilem Svobodou a vámi na zahraničním výboru, tak jste ochoten se takové konfrontace zúčastnit?

Samozřejmě. Já nemám problém s tím, předložit komukoli, kdo o to požádá, předmětné důkazy, které potvrzují to, že v tomto sporu, který jsem opravdu nevyvolal a ten spor je o tom, zda velvyslanec hlasoval, nebo nehlasoval proti svým instrukcím, neodvádějme to jinam, v tomto sporu nemám problém zdokladovat to, že říkám pravdu.

Když jste byl, pane velvyslanče, ochoten přijmout nabídku ministra zahraničí nebo náměstka ministra zahraničí, jakým způsobem byste měnil fungování Černínského paláce, když jste měl tyto ambice?

Ambice... Já nevím, jestli to bylo výsledkem ambic, nebo politických procesů, kterých jsem se já nezúčastnil, protože jsem ani fyzicky v České republice narozdíl od jejích aktérů nebyl, ale...

Ale člověk přece musí mít ambice, aby vzal tak významný post, jako je náměstek.

Ale samozřejmě, já...

Neříkejte, že jste tak skromný, tichý, a... no, tak.

Já nejsem tak skromný, samozřejmě. Ale mám své představy, které nejsou, řekl bych, po politické stránce nejsou asi odlišné od toho, od zahraniční politiky, kterou máme v této chvíli, protože zahraniční politika se nemění s člověkem, zahraniční politika je dána zájmy, geopolitickou pozicí na mapě, věcmi, které jsou nesrovnatelně větší a důležitější, a proto zásadnější, než kdo zrovna v té chvíli stojí na rok, dva, tři, čtyři v čele české diplomacie. Ale asi bych výrazným způsobem zasáhl do provozní části domu. Prostě bych třeba, já nevím, já vám dám třeba jeden příklad. Když v této chvíli ministerstvo zahraničních věcí se rozhodlo uzavírat zastupitelský úřad v Kinshase měsíc poté, co tam pošle nového charge d'affaires, kterému se tam najímají pro zaměstnance a jeho nové budovy, tak mi to nepřijde jako koordinace.

To znamená, tyto provozní věci byste zlepšil v případě, že byste byl náměstkem či ministrem zahraničí. Vstřícnější postup v prodeji zbraní a militantní postoj k dodržování lidských práv, to jsou podle některých komentářů hlavní důvody, které vedly Jana Kavana a Vladimíra Laštůvku, aby zmiňovali Hynka Kmoníčka jako vhodného kandidáta na pozici náměstka ministra zahraničí. Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka v rozhovoru pro BBC k takové argumentaci říká:

VLADIMÍR LAŠTŮVKA, předseda zahraničního výboru PS PČR, (zvukový záznam):

Tohle je naprosto čilá spekulace, nevím, o co se vůbec opírá. Znovu bych chtěl zopakovat, že po celou dobu, když jsme hovořili o těchto otázkách, jsem já nikoho nenominoval. Takže hovořit o tom, že někdo je mým kandidátem, je opravdu velmi zavádějící a nepřesné. A co se týče zbrojního programu a exportu citlivého materiálu, citlivého zboží, tak to je to poslední, v čem já jsem se kdykoliv kdekoliv angažoval. Samozřejmě trvám na tom, že priority české zahraniční politiky, do nich spadá samozřejmě i dohled nad obchodováním s tímto citlivým zbožím, zbožím dvojího určení, je věc, kterou je se třeba zabývat i na úrovni zahraničního výboru a je naprosto nezbytné posoudit, kde jsou ty priority, jestli některé priority, které v rámci zahraniční politiky prosazujeme, jsou ve shodě s našimi jinými zájmy, třeba ekonomickými. V každém případě to je věc, o které je třeba hovořit, tím spíše, že jako členové Evropské unie v této oblasti jsme téměř plně podřízeni standardům, které byly přijaty na evropské úrovni, a já si myslím, že jsou dostatečné.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka. Jednoznačná odpověď ano, či ne. Pane velvyslanče, je namístě námitka, že s vaším možným příchodem na post náměstka ministra zahraničí byste byl vstřícnější v prodeji zbraní do ciziny?

Ta námitka je zcela nemístná a nesmyslná, protože to opět neovlivňuje osoba. Tady jsou jasná pravidla Evropské unie a je jedno, kdo je v konečné fázi ten, kdo podepisuje papír, ke kterému se vyjadřuje asi šedesát lidí, kteří dozírají na to, aby ta pravidla dodržena byla. Ta je nesmyslná.

Pane velvyslanče, když říkáte, že nesmyslná, v roce 2000 podepsal ministr zahraničí Jan Kavan povolení k vývozu zbraní do Konga, přestože na tuto zemi bylo uvaleno mezinárodní embargo. Kladné stanovisko dal podle informací BBC Jan Kavan k tomuto vývozu i na základě vašeho dobrozdání. Můžete tyto informace potvrdit, nebo vyvrátit?

Mohu vyvrátit informaci, že na Kongo bylo embargo.

V roce 2000 nebylo?

V roce 2000, o kterém hovoříme, ta situace byla taková, že embargo se specificky týkalo ozbrojených skupin. To, o čem hovoříme, byla plánovaná a nikdy nedodaná dodávka pro konžskou armádu, která bojuje proti ozbrojeným skupinám.

A ta dodávka totiž nebyla uskutečněna proto, že nakonec ostravská firma stejný objem zbraní vyvezla do Zimbabwe, z vývozu do Konga tudíž sešlo. Vy si na ten případ vzpomínáte.

Vzpomínám si na něj velmi dobře.

Podle dnes získaných důvěrných informací BBC se o tento případ nejprve o pokus o vývoz zbraní do Konga, ale později uskutečněného vývozu zbraní do Zimbabwe začal zajímat Národní bezpečnostní úřad, od kterého máte bezpečnostní prověrku. Co možná námitka, že o ní můžete přijít kvůli těmto stanoviskům, které jste dal v obou případech?

Ta stanoviska nebyla pouze má, ta stanoviska dávaly odborné útvary a ta stanoviska byla jednoznačná. To embargo, o kterém hovoříte, nebylo embargo, ten subjekt, který měl být konečným zákazníkem, nebyl embargovaným subjektem. K porušení zákona nedošlo, a to bylo to jediné, o čem jsem informoval pana ministra Kavana. Že ať už se rozhodne ano, nebo ne, a to, prosím, není rozhodnutí náměstků, to je rozhodnutí ministrů, a to čtyř ministrů, kteří se účastní takového rozhodování, že v případě, kdyby se náhodou rozhodl ano, neporušuje embargo, protože embargovaný subjekt tam není.

Konstatuje velvyslanec České republiky při OSN Hynek Kmoníček. Děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Vláda o změně velvyslanců

Právo, 24. 5. 2005, strana: 5 - Vláda se zítra možná bude zabývat odvoláním dosluhujících velvyslanců. Zdroje z ministerstva zahraničí a úřadu vlády to odmítly potvrdit, ale ani to nevyvrátily. Podle nich budou o odvolávání či jmenování velvyslanců média informována až po projednání vládou nebo po jmenování nových velvyslanců. Rozhlasová stanice BBC minulý týden uvedla, že kabinet má 25. května jednat o případném odvolání velvyslance při OSN Hynka Kmoníčka. Ten přitom patří do skupiny velvyslanců, kterým končí standardní čtyřleté funkční období.

Vláda ve středu možná projedná výměnu velvyslanců

PRAHA 23. května (ČTK) - Vláda se ve středu možná bude zabývat odvoláním dosluhujících velvyslanců. Zdroje z ministerstva zahraničí a úřadu vlády to ČTK odmítly potvrdit, ale ani to nevyvrátily. Podle nich budou o odvolávání či jmenování velvyslanců média informována až po projednání vládou nebo po jmenování nových velvyslanců.

Rozhlasová stanice BBC minulý týden uvedla, že kabinet má 25. května jednat o případném odvolání velvyslance při OSN Hynka Kmoníčka. Ten přitom patří do skupiny velvyslanců, kterým končí standardní čtyřleté funkční období.

Kmoníčka prosazovala při sestavování nové vlády Jiřího Paroubka (ČSSD) skupina vzpurných sociálnědemokratických poslanců do funkce prvního náměstka ministra zahraničí. Svoboda jej však nechtěl a znelíbil se i Paroubkovi.

Spekulovalo se také o tom, že současného velvyslance ve Velké Británii Štefana Füleho by mohl nahradit nynější první náměstek ministra a nestraník Jan Winkler, na jehož místo má přijít dosavadní velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta (ČSSD).

Až po jeho příchodu do úřadu by Svoboda řešil, co bude s dosavadním zástupcem ČSSD ve funkci náměstka na ministerstvu zahraničí Vladimírem Müllerem.

Kromě Winklera se chystá z ministerstva v brzké době odejít i náměstek pro bilaterální vztahy Petr Kolář. Diplomat, který v minulosti zastupoval Českou republiku ve Švédsku a Irsku, je považován za horkého kandidáta na českého velvyslance ve Spojených státech. Nahradil by tam Martina Palouše.

Laštůvka: neřekli mi o odvolání Kmoníčka

Právo, 21. 5. 2005, strana: 4 - Předseda zahraničního výboru Sněmovny Vladimír Laštůvka nedostal od premiéra Jiřího Paroubka (oba ČSSD) či od ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) žádnou zprávu o tom, že by se vláda měla ve středu zabývat návrhem na odvolání velvyslance ČR při OSN Hynka Kmoníčka. „Pokud by to tak bylo, bylo by to překvapivé a v rozporu s tím, co dohodl pan premiér Paroubek s panem ministrem zahraničí Svobodou, a to je mimo jiné je to, že v případě zásadních personálních a organizačních změn bude informován zahraniční výbor Sněmovny ještě před tím, než ty změny nastanou," řekl Právu Laštůvka. Dodal, že do toho se počítá i jmenování a odvolávání velvyslanců.

Protože Laštůvka jako šéf výboru informaci o tom, že by vláda měla projednat návrh na Kmoníčkovo odvolání, nemá, předpokládá, že se to nestane. „Vycházím z toho, že sliby a slova pana premiéra platí," uvedl. Odvolání za trest by Kavan nebral Poslanec Jan Kavan (ČSSD), který spolu s Laštůvkou podmiňoval podporu vládě organizačními a personálními změnami v Černínském paláci a jeho lepší komunikací se Sněmovnou, znění dohody mezi nimi, Paroubkem a Svobodou Právu potvrdil. Kavanovi záleží na kontextu. Pokud má být podle něj Kmoníček odvolán kvůli tomu, že už je velvyslancem ČR při OSN téměř čtyři roky, je to podle zvyklostí. Načasování však podle Kavana není dobré vzhledem k tomu, že v září se koná v New Yorku „nesmírně významný summit hlav států", na němž by Kmoníčkova zkušenost jen prospěla. Kavan by měl problém s odvoláním Kmoníčka z trestu za to, že se velvyslanec nařčený ministrem z neloajality veřejně bránil slovy, že Svoboda nemluví pravdu. Pak by se podle Kavana měl celým sporem zabývat zahraniční výbor, a to na základě doložené dokumentace.

„Je to stejně důležité, ne-li důležitější, než forma, jakou se (Kmoníček) hájil," uvedl pro Právo Kavan. Premiér: pánové to museli vědět Premiér Paroubek včera Právu řekl, že seznam přeobsazování některých diplomatických postů se dohaduje tři čtvrtě roku. „Takže já myslím, že pánové jsou informování. A kromě toho se z novin museli dozvědět, co jsem řekl ještě před hlasováním o důvěře, a to že pan Kmoníček prostě půjde na jiný úřad. To platí," uvedl Paroubek. Kmoníčka prosazovala při sestavování Paroubkovy vlády skupina soc. dem. poslanců do funkce prvního náměstka ministra zahraničí. Svoboda jej však nechtěl. Údajně kvůli tomu, že se diplomat v OSN dvakrát vzepřel proti jeho instrukcím, a to při hlasování v OSN. Kmoníček to opakovaně popřel, a aby doložil, že se řídil Svobodovými instrukcemi, poskytl premiérovi asi 40 stran dokumentace.

Paroubek tento týden potvrdil, že vláda bude ve středu jednat o Kmoníčkově odvolání. V současnosti Kmoníček podle svých slov v BBC se Svobodou nekomunikuje. Není to prý diplomatovo rozhodnutí. Kmoníček řekl, že stále věří, že pokud by se sešli, dokázali by spor vyřešit. O přijetí u Svobody údajně požádal koncem dubna.

Kmoníček končí

Právo, 19. 5. 2005, strana: 3 - Velvyslanec v OSN Hynek Kmoníček funkci nuceně opustí dřív. Právu to včera v Paříži potvrdil premiér Jiří Paroubek. Za chystaným odvoláním je spor s šéfem diplomacie, lidovcem Cyrilem Svobodou. "Pan Kmoníček nepochybně odejde, protože mu končí čtyřletá lhůta. Počítáme s ním na jiný úřad," uvedl Paroubek. Vláda bude o odvolání jednat už příští týden, uvedla včera BBC.

Ambasadora odvolává prezident na návrh vlády. „Každý velvyslanec bude jednoho dne odvolán a já nebudu výjimkou," reagoval Kmoníček s tím, že je pro něj tato informace novinkou. Nechtěl říci, zda by přijal jiné místo velvyslance či post ředitele odboru ministerstva.

Zaskočen je soc. dem. šéf zahraničního výboru Sněmovny Vladimír Laštůvka. S odvoláním na dohodu Paroubek-Svoboda čekal, že s ním bude tato výměna předem konzultována. On stejně jako Jan Kavan požadovali, aby Kmoníček nebyl trestán za své komentáře na adresu nadřízeného ministra Svobody, které členové vlády označili za projev neloajality.

BBC: Vláda bude jednat o odvolání Kmoníčka

Hospodářské noviny, 19. 5. 2005, strana: 5 - Vláda bude za týden jednat o odvolání Hynka Kmoníčka z funkce velvyslance při OSN. S odvoláním na dva zdroje to uvedla rozhlasová stanice BBC. Kmoníček, který se nedávno dostal do otevřeného sporu s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou, BBC řekl, že o tom neví. Velvyslanec opouští post obvykle po čtyřech letech, což je v Kmoníčkově případě splněno, uvedla BBC. Ve funkci velvyslance při OSN by měl podle rozhlasové stanice skončit v červnu.

BBC: Vláda bude jednat o odvolání Kmoníčka z OSN

PRAHA/PAŘÍŽ 18. května (ČTK) - Vláda bude za týden jednat o odvolání Hynka Kmoníčka z funkce velvyslance České republiky při Organizaci spojených národů (OSN). S odvoláním na dva zdroje to dnes uvedla rozhlasová stanice BBC. Kmoníček, který se nedávno dostal do otevřeného sporu s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), v BBC řekl, že o tom neví.

"Každý velvyslanec bude jednoho dne odvolán a já nebudu výjimkou. To je naprosto standardní postup a je potřeba se vrátit ke standardním mechanismům. Standardní mechanismus znamená, že nadřízení nenapadají v tisku své podřízené, podřízení se v tisku nebrání svým nadřízeným," uvedl obecně diplomat.

Podle premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) bude kabinet jednat o "celém balíku" postů velvyslanců České republiky ve světě. Vláda návrh projednávala už dříve, nyní je podle premiéra potřeba jej potvrdit. "Já ani nevím, jestli v tom balíku pan Kmoníček je, nebo ne," řekl ČTK Paroubek. O všech jménech velvyslanců, o nichž má vláda rozhodovat, bude ještě hovořit s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (KDU-ČSL), dodal premiér během návštěvy Paříže.

Mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář pouze uvedl, že jmenování a odvolání velvyslanců je důvěrná informace. "To znamená, že já k ní nesděluji nic," řekl ČTK.

Velvyslanec opouští post obvykle po čtyřech letech, což je v Kmoníčkově případě splněno, uvedla BBC. Ve funkci velvyslance při OSN by měl podle rozhlasové stanice skončit v červnu. Kmoníček by prý neměl pokračovat jako velvyslanec na jiném místě, nabízí se místo ředitele odboru na ministerstvu zahraničí, sdělila BBC. Kmoníček řekl, že žádnou nabídku nemá a nemůže to komentovat.

Kmoníčka prosazovala při sestavování Paroubkovy vlády skupina sociálnědemokratických poslanců do funkce prvního náměstka ministra zahraničí. Svoboda jej však nechtěl. Údajně kvůli tomu, že se diplomat v OSN dvakrát vzepřel proti jeho instrukcím. Kmoníček několikrát uvedl, že to není pravda, a zopakoval to i dnes v BBC.

Před časem navíc v tisku obvinil Svobodu ze lži. Paroubek potom uvedl, že velmi vážně uvažuje o Kmoníčkově odvolání. Začátkem května řekl, že jeho trpělivost s diplomatem je u konce.

Kmoníček dnes v BBC řekl, že byl zaskočen, když se dozvěděl, že nemá Svobodovu důvěru. Už před dvěma měsíci se prý ministra ptal, zda by měl problém s tím, pokud by jej ČSSD do funkce prvního náměstka navrhla.

Svoboda problém neměl, rozhovor byl velmi přátelský, uvedl diplomat.
V současnosti prý Kmoníček se Svobodou nekomunikuje a není to diplomatovo rozhodnutí. Kmoníček řekl, že stále věří, že pokud by se sešli, dokázali by spor vyřešit. O přijetí u Svobody údajně požádal koncem dubna.