Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

Petra Buzková ve studiu BBC

Spor o školkovné, tedy o poslední ročník mateřské školky zdarma, se nadále vede mezi opozicí a ministryní školství Petrou Buzkovou. Nový školský zákon zavedl, sice zdarma, předškoláky, ale většina školek podražila školkovné pro nižší ročníky. Stínový ministr školství ODS Walter Bartoš požaduje zrušení bezplatného předškolního ročníku. Pokud by však školky dostaly kompenzace od státu, je ochoten od svého návrhu ustoupit.

WALTER BARTOŠ (zvukový záznam): No, pokud získáte peníze, tak já samozřejmě s tím nebudu mít takový problém, abych podporoval zrušení bezplatnosti. Nicméně obávám se, že paní ministryně Buzková je nezíská.

Říká v rozhovoru pro BBC stínový ministr školství za ODS Walter Bartoš. Nejen o možných změnách nového školského zákona bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu po třičtvrtě roce zasedla Petra Buzková. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Nakolik se politika, rozumějme Petru Buzkovou, dotýkají, případně trápí výzvy k odstoupení?

No, tak, já si prozatím nevzpomínám, že bych nějakou výzvu k odstoupení obdržela. Samozřejmě otázka nebo vlastně důležité pro to je, kdo vlastně tu výzvu k odstoupení dává, případně jaký je to počet lidí, jací jsou to lidé, zda jsou za tím ryze politické důvody či důvody věcné. Ale samozřejmě si myslím, nevím, jak jiné politiky, ale že většiny politiků se to asi svým způsobem vždycky dotknout musí.

Teď naposledy k vám přišla výzva na odstoupení od části nespokojených studentů, především Univerzity Karlovy v Praze. Hlavním důvodem je změna v dotacích na ubytování vysokoškolských studentů na kolejích. Jak hodláte naložit s touto výzvou?

Tak, já jsem tu výzvu ještě nedostala, ale přiznám se, že zrovna tohle to je výzva, která mě příliš netrápí, a to z toho důvodu, že jsem v této věci opravdu přesvědčená o tom, že ta změna pravidel financování ubytování vysokoškoláků je správná a je potřebná. Kromě toho je také třeba říci, že to není můj nějaký osobní výmysl, ale že za touto iniciativou stojí Studentská komora Rady vysokých škol, což je vlastně oficiální reprezentace studentů, která si tuto změnu vyžádala.

Chcete tím říci, že část nespokojených studentů je opravdu velmi minoritní, protože většina studentů je pro změnu systému?

Tak, já neumím v tuhle tu chvíli říct vlastně, kolik studentů je nespokojeno, protože já jsem, jak říkám, já jsem tu petici dostala. Já jsem slyšela akorát o jménech jednotlivců, ale já to nechci nijak snižovat. Ono je prostě potřeba říci, jak ta situace vypadá, jestli mi k tomu dáte prostor.

Určitě.

V principu ta situace je taková, že stát tedy prostřednictvím ministerstva školství dnes dotuje lůžka na kolejích, to znamená, každá škola dostává přidělené finanční prostředky podle toho, kolik má lůžek na kolejích. A je také si třeba říct, že ty počty lůžek na kolejích, na jednotlivých vysokých školách jsou nesmírně nerovnoměrné. Jsou vysoké školy, které mají skutečně ohromný počet kolejí a lůžek na nich, jako je například Karlova Univerzita. Jsou to školy, kde vlastně ty koleje byly získávány už třeba historicky, anebo potom vlastně po roce 89 některé školy dávaly přednost tomu, aby se ze státních dotací stavěly učebny, aby se stavěly laboratoře, vybavení vysokých škol. Jiné dávaly přednost tomu, aby se stavěly koleje. A znamená to tedy, že ty finanční prostředky jsou dnes rozdělovány alespoň podle mého soudu velice nespravedlivě, protože, když bychom vypočítali u jednotlivých vysokých škol podle toho, kolik mají lůžek a kolik mají studentů, jaká je dotace na studenta, tak vlastně zjistíte, že na každé vysoké škole dostává student dotaci na ubytování úplně jinou.

Chcete tím říci, že nový systém, který se bude týkat jednotlivých studentů, peníze budou rozdělovány mezi studenty, bude daleko spravedlivější?

Ano, o tom jsem hluboce přesvědčena, protože v současné době je na kolejích ubytováno zhruba, je to, prosím, velmi přibližné číslo, sedmdesát dva tisíc vysokoškoláků a ti, kteří ubytováni na kolejích nejsou, tak nedostávají vůbec nic. Zatímco podle toho nového systému rozdělování, který samozřejmě také neumožní, aby dostali úplně všichni, protože především nebudou dostávat ti, kteří bydlí vlastně v tom městě, kde je vysoká škola a podobně, tak ale podle tohoto systému by mělo být finančně podporováno asi sto jedenáct tisíc vysokoškoláků. Ano, je samozřejmě pravda, že se to té skupiny vysokoškoláků, která dnes koleje má, samozřejmě musí částečně dotknout, protože, když se budou rozdělovat finanční prostředky mezi větší množství studentů, tedy spravedlivěji, je možné, že v některých případech budou dostávat méně ti, kteří dnes dostávají vše, na rozdíl od těch, kteří nedostávají nic.

Ještě to, paní ministryně, záhy rozebereme. Ta výzva k vašemu odstoupení se netýká pouze reformy dotací na ubytování vysokoškolských studentů. Jeden student Univerzity Karlovy, jeden z hlavních organizátorů protestu Marek Dluhoš, který před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC naznačil, že reforma dotací na bydlení pro vysokoškoláky není pouze jediným důvodem, proč byste jako ministryně školství měla rezignovat.

MAREK DLUHOŠ (zvukový záznam): Nás v prvém případě vůbec nenapadlo žádat odstoupení Petry Buzkové, ale až ve chvíli, kdy se sešlo více lidí nespokojených s takzvanou reformovou kolejí od září tohoto roku, tak jsme zjistili, že, když si formulujeme navzájem naše požadavky, co bysme asi chtěli, a co ne, tak zjišťujeme, že od tohoto roku se výrazně ztížila situace studentů vysokoškolských jak, taky postgraduálních studentů vlastně a těch požadavků se najednou objevilo několik a my jsem se rozhodli, že, pokud už teda nějakou akci děláme, tak to můžeme spojit i s dalšími věcmi, které by v konečné fázi, pokud by alespoň v něčem bylo vyhověno nám, mohly zlepšit postavení studentů v České republice.

Řekl před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC student Univerzity Karlovy v Praze Marek Dluhoš. Existuje podle ministryně školství Petry Buzkové některá z kritických výtek, která je namístě, že se celkově zhoršuje postavení vysokoškolských studentů v České republice?

Já se velice omlouvám, ale já jsem z toho vystoupení pana Dluhoše bohužel nezachytila vůbec nic konkrétního, to znamená, že já nevím, co má na mysli tím, že by se zhoršovalo postavení vysokoškoláků. Já, pokud vím a věřte tomu, že to vím, tak za poslední tři roky se velice významným způsobem navýšily finanční prostředky, kterými stát dotuje vysoké školy. Navýšily se, kdybych to tak odhadla, zhruba o nějakých šest a půl miliardy, což vlastně přitom, že v roce 2002 byla dotace na vysoké školy zhruba dvacet miliard, jedná se skutečně o velice významné navýšení. Podařilo se to, že se značným způsobem navýšily počty míst na veřejných vysokých školách a že se daleko významnějším finančním způsobem podpořili doktorandi. To znamená, já bych velice ráda věcně diskutovala o těchto problémech s nespokojenými studenty, ale zatím jsem vlastně žádný jiný problém než to kolejné, neslyšela.

Pojďme si poslechnout konkrétní argumenty. Tady jsou hlavní výhrady, jak je v rozhovoru pro BBC shrnuje opět student Univerzity Karlovy v Praze Marek Dluhoš.

MAREK DLUHOŠ (zvukový záznam): Tak, tím naším prvním požadavkem bylo, aby, pokud možno, ministerstvo školství znovu zvážilo, jak mohlo dojít k reformě vlastně ubytování studentů, kdy ceny na Univerzitě Karlově jdou o tisíc až tři a půl tisíce korun vlastně nahoru, to znamená, že, ať minulý rok měla Univerzita Karlova na ubytování studentů pouze na kolejích sto třicet milionů korun, tak letos to vychází pouze šedesát a oni řekli, že podstatou reformy bude, aby vlastně se rozšířil okruh těch, kterým bude nějak přispěno na ubytování. A když máte šedesát milionů jenom na to, abyste zaplatil vlastně to na kolejích, takže studenti budou muset nejen doplatit ještě těch sedmdesát za bydlení na kolejích, které šly pouze na koleje, ale ještě se bude muset doplatit těm dalším, kteří jako kdyby koleje neměli. Takže v konečné fázi ta částka vychází pro Prahu asi tři sta korun, některé propočty byly ještě nižší, což v žádném případě neřeší tu otázku v Praze. A já jsem se přidal tady k těm organizátorům vlastně asi o tři dny později už jako postgraduální student, to znamená doktorand. A co slyším od ostatních doktorandů, tak podmínky se taky zhoršily tím způsobem, že vlastně i od šestadvaceti let chtějí už několik let, abychom platili zdravotní, sociální pojištění, to znamená, vy máte pět tisíc stipendia na jakési vědecké bádání, kdy vám rektor nebo děkan říkají, že vy byste měli vlastně pokračovat nějak v tom vývoji v České republice ve vědě a výzkumu. Potom jsou články v Mladé frontě, jako že vědci by se měli nějak snažit. A zároveň slyšíte od ostatních lidí z medicíny, těch, kteří musejí být v laboratoři, kteří mají pět tisíc stipendium. Většina těch doktorandů v šestadvaceti vlastně dosahuje nebo dosahuje šestadvaceti let v průběhu toho studia nebo v průběhu toho doktorátu a mají si z toho stáhnout dva tisíce zdravotního, sociálního, zůstanou tři tisíce, a to je vlastně jenom ta výška už toho zdražení, které chce teďko ministerstvo školství dát. Takže už vám nezbývají žádné jiné prostředky, abyste mohli, já nevím, něco dělat. Musíte si sehnat normální práci a ne bádat.

Říká v rozhovoru pro BBC student Univerzity Karlovy v Praze Marek Dluhoš a dodává, že studentům rovněž vadí zvýšené odvody za letní brigády. Takže to jsou tři konkrétní výhrady, na kterých studenti, paní ministryně, ilustrují, že se zhoršuje jejich postavení a sociální situace. Vaše argumentace proti?

Takže co se týká toho sociálního a zdravotního pojištění po dovršení šestadvacátého roku věku, tady já do značné míry dokážu chápat studenty, že z toho nejsou nadšeni. Já se přiznám, že ani já z toho nejsem nadšena, akorát že ...

Je nějaká možnost, že byste ve vládě jako člověk, který by byl odpovědný za školství ...

... já v této věci těžko ve vládě cokoli prosadím, protože tento návrh byl návrhem ministerstva práce a sociálních věcí. Já si dobře pamatuji jeho projednávání, kdy jsem k tomu materiálu dávala zásadní výhradu. S tímto materiálem jsem nesouhlasila. Nicméně byla jsem ve vládě přehlasována a tento návrh byl přijat Poslaneckou sněmovnou, to znamená, toto je opravdu věc, se kterou v tuto chvíli nemohu nic dělat. Ale já bych se opravdu chtěla vrátit k těm kolejím, protože to, co tady zaznívá, je minimálně velice zkreslené a myslím si, že pan Dluhoš nemá asi dostatečně přesné informace. Já už jsem také několikrát četla v novinách vyjádření některých studentů z Karlovy Univerzity, že koleje se budou zvyšovat o čtyři tisíce korun a podobně. Já jsem hovořila minulý týden na toto téma s rektorem Karlovy Univerzity, protože mě samozřejmě zajímalo, jestli toto je pravda, anebo ne, protože si vůbec nedokážu představit, proč by k takovému kroku mělo dojít. Byla jsem panem rektorem ujištěna, že Karlova Univerzita bude mít koleje, tedy koleje nejlevnější, již od jedenácti set korun, nejdražší koleje budou zhruba těch čtyři a půl tisíce korun, o kterých se mluví, ale tady se jedná v principu o několik desítek lůžek, které jsou v nejlukrativnějších místech centra Prahy a rozhodně to nebude nějaké velké množství kolejí, ale ...

Já vám jenom vstoupím do řeči, protože Akademický senát Univerzity Karlovy, když mluvíte o vašem setkání se rektorem Wilhelmem, rektorem Univerzity Karlovy v Praze, tak Akademický senát Univerzity Karlovy rozhodl, že platby za bydlení podraží zhruba v průměru o sto procent. Zatímco nyní se kolejné pohybuje v průměru v Praze mezi osmi sty až dvanácti sty korunami, od října má stát v průměru dva tisíce až dva tisíce dvě stě korun. Vy jste sociálním demokratem. Když se podíváte na to rozdělení peněz pak mezi studenty v rámci oněch dávek, oněch stipendií na bydlení, tak je reálné, že by pokryly ty zvýšené náklady v průměru o tisíc korun?

Já nemám samozřejmě přesnou informaci, jak se zvýší konkrétně na které škole ubytování. Signály, že jsou nějaké problémy, mám de facto pouze z Karlovy Univerzity, protože u většiny vysokých škol, a to i velkých vysokých škol, podle informací, které mám, tento problém vůbec nenastane. Já bych chtěla říct, že v principu se v současné době vyplácí na podporu lůžek na kolejích asi šest set sedmdesát milionů korun a ještě v tomto roce ministerstvo umožnilo asi šedesát milionů navíc, aby se podařilo tento systém rozjet. V příštím roce plánuji, že by se částka měla navýšit o sto až dvě stě milionů korun.

Je jisté, že ty peníze budete v příštím státním rozpočtu mít a že se celková částka vyplácení oněch stipendií týkající se kolejí, vysokoškolských kolejí, zvýší zhruba na miliardu?

No, tak, jisté samozřejmě není nikdy nic, ale řekla bych, že je to samozřejmě velice pravděpodobné, a to z toho důvodu, že vláda schválila systém reformy financování vysokých škol, včetně finančních nárůstů ve státním rozpočtu pro příští dva roky. A jak v roce 2005, tak v roce 2006 i 2007 by se mělo zvyšovat o dvě a půl miliardy ročně. Nová vláda premiéra Paroubka mě tedy ústy pana premiéra i ústy ministra financí, pana Sobotky, potvrdila, že počítají s tím, že tento závazek i tato vláda splní, to znamená, tyto finanční prostředky by měly být. Ale já se přiznám, že mě skutečně velice mrzí to, že tady se má zavést nový systém financování, který umožní, aby více než třicet tisíc studentů bylo finančně podporováno, kteří dosud nebyli podporováni ani korunou. A tím, že určité, řekla bych menší, části studentů se toto může dotknout, tak je bráno, že přistupujeme ke studentům nedostatečně sociálně. Já jsem přesvědčena o tom, že to není pravda a byla bych velice ráda, kdyby také sdělovací prostředky daly kromě kritiků někdy slovo i studentské komoře, která právě tento systém velice podporuje a de facto velice trvá na tom, aby tento systém byl zaveden.

Jen pro úplnost. Studenti nespokojení s reformou dotací na ubytování svolali na čtvrtek 26. května demonstraci na Václavském náměstí, která se má pak vydat před úřad vlády. Student Univerzity Karlovy a jeden z organizátorů protestu Marek Dluhoš na kritickou otázku BBC, zda studenti i vzhledem k tomu, že tu reformu podpoří šedesát milionů korun, které přijdou v rámci státního rozpočtu na rozjezd této reformy, zda by neměli odvolat tuto akci a zda zvažují odvolání akce, tak odpovídá:

MAREK DLUHOŠ (zvukový záznam): My neuvažujeme v žádném případě o jejím odvolání. Naopak byly některé požadavky, jak to ještě udělat rozumnějším způsobem a došli jsme například k závěru, že kdyby dvakrát, třikrát ta demonstrace, pokud jí opakujeme, uvidíme, kolik lidí přijde, nevyšla, že bychom taky mohli vyhlásit takzvanou akci, protože jsme to museli povolat, a to nám řekli, že, původně byla totiž myšlenka, že se nepůjde k úřadu vlády, ale na Hrad. To jsem řekl podle trasy, když jsem to hlásil, že lepší je to k tomu úřadu, je to dole, ale napadlo mě s tím Hradem, když jsem se ptal toho úředníka. On říkal, že na Hradě se nic konat nesmí, protože to je nějaká speciální zóna. Ale napadlo mě Hradčanské náměstí, když to předtím navrhovali ostatní lidé, tak jsem uvažovali, že bychom udělali takzvané stanování na Pražském hradě někdy, asi v průběhu června, když jedna, dvě demonstrace nepůjdou, kde bysme ukázali, jak může skončit mnoho studentů, protože teďka už musíte platit třeba ještě na měsíc dopředu. A teď už mnoho lidí mi říká třeba ve škole, že nejsou schopni to zaplatit už teďka.

Studenti zároveň zorganizovali petici, kterou do dnešního dne podepsalo zhruba pouze tisíc studentů. Jakých konkrétních změn chtějí tím svým protestem docílit, na tuto otázku Marek Dluhoš odpovídá:

MAREK DLUHOŠ (zvukový záznam): Aby ministerstvo znovu zvážilo, jak vysokou dotaci dává studentům nebo případně Univerzitě Karlově a dalším na ubytování. Aby to ubytování nešlo nahoru takovým způsobem, jakým to teďko vypočítávají, to znamená o tisíc až tři a půl tisíce na kolejích. Potom, aby to zdravotní, sociální pojištění z brigád už nebylo zdaňováno, jak to zavedli teďko od ledna tohoto roku. Nevíme proč. A pokud možno, aby také zvážili ještě i nějaké vědecky vzdělané odborníky a pokud chtějí, abychom bádali, tak aby aspoň to zdravotní, sociální zase platil od šestadvaceti i výše pro ty vědecké pracovníky stát, jak to bylo předtím.

Říká v rozhovoru pro BBC student Univerzity Karlovy a jeden z hlavních organizátorů protestu 26. května Marek Dluhoš. Není tedy důvod ustupovat z těch slov, která jste slyšela?

No, já si ještě dovolím pár poznámek. Zaprvé o tom, jak se konkrétně bude zvyšovat kolejné, nerozhoduje ministerstvo školství, nerozhodují o tom rektoři vysokých škol, ale rozhodují o tom akademické senáty. A pakliže mám správnou informaci, tak právě pan Dluhoš je členem Akademického senátu Karlovy Univerzity, to znamená, že, pakliže by to, aby se ceny kolejného nezvyšovaly tolik, prosazoval v akademickém senátu, určitě by odvedl kus dobré práce, ale ...

Já se obávám, že není, ale že není on členem Akademického senátu Univerzity Karlovy, ale je studentem, tuším, teologické fakulty nebo husitské fakulty Univerzity Karlovy.

Já mám takovouto informaci, pakliže není správná, tak se za to omlouvám, ale já bych ještě ...

Paní ministryně, čím si vysvětlujete právě, že ostatní školy dokonce se za tu reformu postavil i někdejší rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška, který napsal a publikoval článek v deníku Mladá fronta DNES. Jaké máte vysvětlení proto, že ty protesty de facto jdou pouze z Univerzity Karlovy?

Já mám pro to vysvětlení naprosto jasné, protože Karlova Univerzita je vysoká škola, která má největší počet lůžek na kolejích vůbec, to znamená, že do Karlovy Univerzity šly nejvyšší dotace na úkor jiných veřejných vysokých škol, a také na Karlově Univerzitě studuje poměrně velké množství lidí, kteří bydlí v Praze, anebo v jejím blízkém okolí, to znamená, že Karlova Univerzita je de facto jedna zmála, která pravděpodobně získá v úhrnu na počet studentů nižší dotace, než jaké získávala na počet lůžek. Je to samozřejmě smutné, protože vždycky, když někomu ubíráte, tak to bolí, ale na druhou stranu tady se skutečně jedná o nějaké spravedlivé vyvážení. Myslím si, že, co je v této věci ještě velice důležité sdělit, je věc, která je také často zmiňována, že, pakliže studenti budou dostávat stipendia na ubytování, že bude docházet k tomu, že budou započítávána do základu pro výpočet nároku na další sociální dávky. Tady bych chtěla říct, že já jsem osobně jednala s poslanci, kteří předkládají v současné době návrh změny zákona o vysokých školách pro to, abychom nemuseli přicházet se speciální novelou, aby právě to, aby tato stipendia nebyla započítávána do tohoto základu, bylo součástí této novely a hovořila jsem o tom i s panem ministrem financí, který říkal ...

To znamená, že tento problém bude vyřešen?

... že takovouto změnu podpoří, to znamená, že je velká šance, že by tato změna měla být podpořena. Jak ...

A je reálné, promiňte, že vstupuji do vaší řeči, že by začala platit v září, říjnu letošního roku, kdy se právě změní systém vyplácení těch stipendií a změní se systém oněch dotací na koleje?

No, tak, tato novela se již projednává v tuto chvíli v parlamentu, to znamená, že by k tomu bezesporu mohlo dojít. Chtěla bych říct ještě jednu věc, že mě velice mrzí, že právě toho dvacátého šestého, kdy bude demonstrace, kterou pořádá pan Dluhoš, tuším, že budu na zahraniční služební cestě. Možná, že, kdyby byla nějaká možnost se studenty mluvit jiným způsobem než prostřednictvím sdělovacích prostředků, mohli bychom se i nějakým lepším způsobem sladit. Já jsem ...

To znamená, že vy je vyzýváte k tomu, aby se s vámi setkali a chcete jim vysvětlit ty argumenty?

Já jsem Akademickému senátu Karlovy Univerzity, tedy předsedovi akademického senátu, napsala dopis, kde jsem mu navrhla, že jsem připravena přijít na diskusi na Karlovu Univerzitu a o této záležitosti diskutovat. Na druhou stranu jsem přesvědčena o tom, že diskuse o takovýchto systémových záležitostech nepatří na ulici, ale patří spíše do vysokoškolských prostor, to znamená například do Modré posluchárny Karlovy Univerzity.

Vyzýváte tedy tímto stylem ...

Tam jsem bezesporu ochotna přijít diskutovat.

K diskusi závěrečná otázka k tomuto tématu. Není ale důvod ustupovat?

Není důvod ustupovat, protože, jak říkám, tato změna není pouze změnou, se kterou přichází ministerstvo školství. S touto změnou přišla oficiální studentská reprezentace. Tato změna byla schválena Radou vysokých škol a tato změna byla schválena Konferencí rektorů, to znamená, že vlastně všechny oficiální reprezentace vysokých škol tuto změnu podporují.

V pátek byla schválena důvěra vládě na základě programového prohlášení vlády. Dovolte, paní ministryně, abych citoval programové prohlášení vlády v oblasti školství, jednu pasáž z něj. Cituji doslova: "Vláda si uvědomuje, že znalost světových jazyků a především angličtiny je významnou prioritou v úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti českých občanů na světovém i jednotném evropském trhu práce. Vláda se proto zavazuje připravit národní plán výuky cizích jazyků 2005 až 2008 podporující vznik motivujícího prostředí k učení se cizím jazykům a zvýšení jazykových kompetencí." Konec citátu. Je to novinka, která se objevila v programovém prohlášení vlády. Kdy předpokládáte, že ten národní plán výuky cizích jazyků dáte do vlády?

No, tak, na tomto národním plánu se již na ministerstvu školství velice intenzivně pracuje. Já tady mám již nějakou první verzi, ale tu bych nerada uváděla jako oficiální dokument. Já jsem přesvědčena, že do vlády by mohl jít návrh tak v průběhu šesti až osmi týdnů. Nicméně byla bych nerada, kdyby vypadalo, že na tomto problému se vlastně až dosud, dokud se nevytvořil národní plán, nedělalo vůbec nic. Já bych v této věci chtěla připomenout to, že nový školský zákon dává možnost, aby se ve školách vyučovaly i jiné předměty v cizím jazyce. K tomu jsem schválila asi před čtrnácti dny metodický pokyn pro úředníky ministerstva školství, za jakých podmínek mají školám povolovat takovéto žádosti a ...

Ano, vy, ta možnost pro střední a základní školy, jen dodám, je do konce května. Jaký zájem je mezi středními a základními školami?

Ten zájem zatím není velký, ale já se přiznám, že jsem ani nepočítala s tím, že by byl v tuto chvíli zájem nějaký obrovský, protože samozřejmě, aby se škola přizpůsobila novým podmínkám, to znamená, začala například vyučovat matematiku nebo biologii v angličtině či němčině či francouzštině. Chce to určité změny, určitou přípravu organizace, případně školení některých pedagogů. To znamená, já očekávám, že takový masovější nárůst přijde do roka až do dvou. V tuto chvíli evidujeme asi deset žádostí, ale na druhou stranu myslím si, že by byla velká škoda, aby ty školy, které na to jsou připraveny a vlastně ukazuje se, že na to bezesporu připraveny některé školy jsou, aby tuto možnost neměly.

To je, paní ministryně, tedy součást toho národního plánu výuky cizích jazyků v letech 2005 až 2008?

Ne, tohle to není jeho součást, a to z toho důvodu, že vlastně toto se spustilo ještě dříve, než byl národní plán schválen. Zrovna ...

Co konkrétně bude tedy ten národní plán, ta jeho první verze, kterou už nyní máte k dispozici, co bude obsahovat?

Tak, ten národní plán samozřejmě bude z velké části odvozen od toho, tedy to, co ten národní plán bude moci vykonat. Bude do značné míry záviset od toho, jaké finanční možnosti vláda určí pro tento národní plán, protože jsou to vlastně všechno věci, které stojí peníze a které nemohou v současné době školy dělat bez jakéhokoliv finančního navýšení. Já bych chtěla říct, že ministerstvu školství se podařilo z vlastních zdrojů získat finanční prostředky na to, aby v příštím roce byla na druhém stupni navýšena opět jedna dotovaná hodina, kde je doporučení, aby byla právě na jazykové konverzace, ale ani toto ještě není v národním plánu, protože to je také věc, kterou se nám podařilo uskutečnit ještě před schválením národního plánu. Nicméně co se týká toho, co by mělo být v tom národním plánu. Pakliže opravdu máme nějakým masivnějším způsobem přejít k výuce jazyků, tak má to několik oblastí. Zaprvé je to ta oblast výuky ve školách nebo tedy v předškolních zařízeních. Bylo by to dobré, kdyby se podařilo zafinancovat to, aby se cizí jazyk mohl začít učit již v mateřské škole a aby se mohl začít učit určitým zábavným způsobem již v prvním ročníku základní školy, to znamená, tady by se vlastně jednalo o to, aby školská zařízení dostala finanční dotaci na to, aby mohla mít zkušeného pedagoga, který je aprobován pro tyto předměty již tedy v předškolní výchově, popřípadě v první třídě.

Pochopil jsem správně, že by se jazyky podle toho národního plánu pro výuku cizích jazyků povinně by se jeden světový jazyk učil už od první třídy základní školy v budoucnu?

Tohle to je věc, o které se zatím diskutuje. Je otázka, zda by to mělo být povinné, anebo nepovinné, protože tady by se ještě měly vyjadřovat některé pedagogické autority vlastně k tomu, jestli je správné zavádět to povinně, anebo nepovinně. Já říkám, že ...

Vy byste uvítala povinně od první třídy, pokud by se děti učily jeden světový ...

Jeden pracovní plán, já se přiznám, já si sama nejsem jistá, protože, já bych byla ráda, aby se učily cizí jazyky co nejdřív. Považuju to za správné. Samozřejmě, jakmile se něco zavede povinně, tak to u velké části dětí, ale bohužel i velké části rodičů přináší určitý odpor, a to i za předpokladu, že vlastně pro ty děti takovéto učení se je správné, to znamená, tady mi ještě nechte čas, abych mohla zformulovat jasná stanoviska. Ale dále se jedná také třeba o oblast přípravy učitelů, která je bezesporu nesmírně důležitá, ale, jak říkám, opět do značné míry finančně náročná. No, a třetí oblast, kterou považuju za důležitou, je samozřejmě výuka cizích jazyků vlastně již mimo školy, to znamená, výuka dospělé populace v rámci dalšího vzdělávání a podobně. A i tady jsou určité myšlenky, co by se dělat dalo, ale opět to bude záležet na tom, jestli se vláda rozhodne podpořit takovéto aktivity. Já jsem například ...

Paní ministryně, když chcete, že vstoupím opět do vaší řeči, když chcete onen plán výuky cizích jazyků, národní plán, předložit do šesti až osmi měsíců, máte zhruba propočty, protože u všech oblastí ...

Já jsem řekla do šesti až osmi týdnů.

A já jsem řekl?

Měsíců.

Tak se omlouvám. Máte propočty, kolik by celkem bylo zapotřebí vydat na podporu tohoto plánu?

Víte, to je tak. Tento plán, až bude zkompletován, tak samozřejmě, pakliže by se všechno, co nás napadne, že by mohlo napomoci výuce jazyků v této zemi, kdyby se všechno plně realizovalo, určitě by se jednalo o několik miliard korun. Ale nám se bude jednat o to vlastně vybrat určité priority, stanovit určité první cíle a podle finančních možností tedy řešit to, co se v tuto chvíli řešit dá. Já jsem například chtěla říct, že u toho vzdělávání dospělé populace tady v době, kdy se zvyšovalo DPH, tak proběhla velká diskuse o zvyšování DPH na jazykových školách. Tehdy ten problém vlastně spočíval v tom, že školám se DPH nezvyšovalo, které vyučují jazyky, protože školy nejsou plátci DPH, takže se jim z logiky věci DPH zvyšovat nemohlo. Jazykové školy plátci DPH jsou, nicméně je také třeba říct, že jazykové školy jsou dnes volná živnost, to znamená, není tam žádné licencování, to znamená, že vlastně každý si může založit jazykovou školu. Já bych si dokázala představit takový návrh, že by se pro jazykové školy mohlo snížit DPH pro to, aby byly finančně dostupnější pro veřejnost, ale zase na druhou stranu by bylo potřeba udělat určité kroky v jejich zákonné úpravě v tom smyslu, aby byla jistota, že tyto školy budou skutečně kvalifikovaně vedené a že například za jazykové školy se nebudou schovávat nějaké jiné činnosti, který nemají s výukou cizích jazyků nic společného.

Uvažujete tedy o tom, že byste vládu požádala zaprvé o snížení sazby daně z přidané hodnoty z té základní devatenáctiprocentní sazby DPH na sníženou pětiprocentní sazbu, ale zároveň zpřísnění kvality výuky jazykových škol. O tom uvažujete?

Bude to bezesporu jeden z motivů, které vládě předložím k posouzení.

A můžete říci řádově, je jasné, že, pokud by celý národní plán byl uskutečňován, že půjde o miliardy a ty pravděpodobně nedostanete od vlády, jaká je realistická částka nákladů toho národního plánu?

Takhle já v tuto chvíli si netroufám říct, jaká je realistická částka nákladů, protože, jak říkám, realistická částka může být cokoli mezi sto miliony a šesti miliardami, to znamená, bude záležet na tom, jak se vlastně vláda rozhodne a jaké bude mít finanční možnosti pro to, aby tento program podpořila. Jak jste sám řekl, tento program je naprosté novum v programovém prohlášení vlády. Je to určitý motiv, který tedy nevyšel přímo ode mě, a to z toho důvodu, že já jsem neměla na ministerstvu školství v kapitole dostatek finačních prostředků pro to, abychom mohli nějaký takovýto plán spustit, ale vzhledem k tomu, že je to jeden z nápadů, který vzešel od premiéra, tak samozřejmě očekávám také určitou pomoc v tom, abychom i z finančního hlediska mohli takovýto plán realizovat.

Paní ministryně v úvodu Interview BBC jsem zmiňoval jeden problém, který jsme spolu probírali, když jste byla naposledy před třičtvrtě rokem hostem Interview BBC a týkal se oné změny, možné změny školského zákona. Občanští demokraté, jejich stínový ministr školství Walter Bartoš dává do Poslanecké sněmovny postupné novely onoho školského zákona. Vy jste tehdy, když jsme mluvili spolu o školkovném, říkala, že se pokusíte obcím, které jsou zřizovateli školek případně navýšit ze státního rozpočtu dotaci, aby nemusely zvyšovat částky za školkovné pro děti, které jsou v nižších ročnících. Podaří se to, nebo ne?

Nevím, to samozřejmě bude otázka státního rozpočtu na rok 2006, který se v tuto chvíli začíná připravovat. Víte, chtěla bych k tomu říct ještě jednu věc. Já jsem se velice pozorně zabývala tím, jak moc se v některých městech a obcích to školkovné navyšuje. A opravdu mě velice mrzí, když vidím, že velká část měst a obcí zneužívá vlastně této změny školského zákona k tomu, aby velice významným způsobem školkovné navyšovaly. Naopak jsou některá města a obce, kde zvyšování školkovného u nižších ročníků je spíše o desetikorunách než o stokorunách.

Není tedy k tomu důvod?

Takhle, rozhodně není důvod k té novele zákona pana poslance Bartoše, ale já jsem přesvědčena o tom, že to už patří tak nějak k jeho folklóru.

Konstatuje ministryně školství České republiky Petra Buzková. Děkuji, že jste do BBC přišla. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Plán podpory výuky jazyků předloží Buzková vládě do osmi týdnů

PRAHA 16. května (ČTK) - Pravděpodobně do šesti až osmi týdnů předloží ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) vládě Národní plán výuky cizích jazyků na roky 2005 až 2008. Plán by měl vytvořit prostředí motivující lidi k učení se cizím řečem a zvýšení jazykových dovedností. Buzková to dnes řekla rozhlasové stanici BBC. Nechtěla ale uvést, kolik bude realizace plánu stát. Poznamenala jen, že pokud by vláda zohlednila všechny své představy, tak by šlo o několik miliard korun.

Podporu výuky cizích jazyků slíbil v programovém prohlášení předseda vlády Jiří Paroubek (ČSSD). Znalost světových jazyků, zejména angličtiny, vláda považuje za významnou prioritu v úsilí o zvýšení konkurenceschopnosti Čechů na evropském trhu práce.

Ministryně naznačila, že plán bude do značné míry závislý na tom, jaké finanční možnosti bude vláda mít. "Jsou to všechno věci, které stojí peníze a které nemohou v současné době školy dělat bez finančního navýšení," řekla Buzková.

Informovala o tom, že plán bude mimo jiné obsahovat výuku jazyků v předškolních zařízeních. Poznamenala také, že by si dovedla představit návrh, podle nějž by se jazykovým školám snížilo DPH z 19 procent na pět procent tak, aby byly více dostupné širší veřejnosti. "Na druhou stranu by ale bylo zapotřebí udělat určité kroky v jejich zákonné úpravě v tom smyslu, aby byla jistota, že tyto školy budou kvalifikovaně vedené," řekla ministryně.

Buzková studentům neustoupí

Právo, 17. 5. 2005, strana: 3 - Z plánu, jak od října nově rozdělovat mezi vysokoškolské studenty dotace na ubytování, ministryně školství Petra Buzková nehodlá ustoupit. Je ale ochotna se studenty jednat. Řekla to včera v BBC. Jak zdůraznila, s novým systémem dostane dotaci na ubytování o 30 tisíc studentů víc, tedy i ti, kteří na ni až dosud neměli nárok.

Zatímco dříve na dotaci dosáhli vysokoškoláci, kteří získali bydlení na koleji - bylo jich celkem 72 tisíc -nově by mělo nárok 111 tisíc studentů, tedy dvakrát víc. Na Univerzitě Karlově se ze současných 800 až 1200 korun měsíčně bydlení zdraží na 1200 až 2300, či 2800 korun. Někde i na 4800 korun. Nový systém se studentům univerzity nelíbí, a tak na 26. května chystají demonstraci.

Jak řekl jeden z organizátorů, posluchač 1. ročníku doktorandského studia Husitské teologické fakulty Marek Dluhoš, studenti jsou ochotni demonstraci opakovat dvakrát i třikrát. „Pokud by nebyla úspěšná, uvažujeme i o takzvaném stanování na Pražském hradě někdy v průběhu června, abychom ukázali, jak může po reformě ubytování hodně studentů skončit," řekl včera Dluhoš.

„Velice mě mrzí, že právě toho 26. května budu na zahraniční služební cestě. Kdyby byla možnost mluvit se studenty jiným způsobem než prostřednictvím sdělovacích prostředků, mohli bychom se možná i lépe sladit," nabídla včera Buzková.