Václav Moravec moderátor BBC

Pavel Němec ve studiu BBC

Vláda premiéra Jiřího Paroubka má důvěru Poslanecké sněmovny. Vládu podpořilo všech sto jedna poslanců, což pro šéfa lidovců Miroslava Kalouska není překvapením.

MIROSLAV KALOUSEK, předseda KDU-ČSL (záznam): Pro nás, pro nás to není nic jiného než pokračování dohody, kterou jsme uzavřeli v roce 2002 a cítíme se jí vázáni do konce řádného volebního období. V obou dvou vládních krizích, jak v roce 2004, tak v roce 2005, to byli právě křesťanští demokraté, kteří říkali, že nejlogičtějším řešením je pokračování stávající spolupráce s jiným předsedou vlády. Jak je vidět, čas nám dal zapravdu.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda lidovců Miroslav Kalousek. Nejen o úkolech nové vlády bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr spravedlnosti a předseda Unie svobody-Demokratické unie Pavel Němec. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobré odpoledne.

Vláda získala důvěru sněmovny, předčasné volby nebudou. Nabízí se otázka, pane vicepremiére, jaká je šance US-DEU na přežití na české politické scéně?

Jsem přesvědčen, že ta šance je celkem vysoká. My jsme dokázali to, že ve vládě, ať už Vladimíra Špidly nebo Stanislava Grosse, jsme prosadili, prosadili řadu pozitivních věcí, ať už je to otázka snižování přímých daní, podařilo se snížit daně z příjmu právnických osob a my chceme naši nabídku voličům stavět na tom, že neuhýbáme od svého programu, to znamená, že skutečně prosazujeme to, co jsme před volbami slíbili a myslím si, že takových konkurentů mnoho nemáme.

V průběhu vládní krize jste podle výzkumu volebních preferencí sice posílili z nula celých sedmi desetin procenta na dvě celá jednu desetinu procenta hlasů, ale dlouhodobě byste se při těch nových volbách do sněmovny nedostali. Tedy, vy byste označil za nepravděpodobné, že v následujících patnácti měsících zanikne značka US-DEU?

To považuji za takřka vyloučené nebo určitě vyloučené, ale máte sice hezká čísla, ale vyšla ještě lepší. Už jsme zaznamenali i dvě celé šest a já si myslím, že pokud budeme pokračovat v tak rapidním nárůstu z nula celá sedm na dvě celé šest v průběhu nějakých třech, čtyř měsíců, tak si myslím, že naši konkurenti se určitě budou divit.

Kolik předpokládáte, že byste za dvanáct měsíců mohli získat, aby tady, agenda "11" platí, tím chcete říci, nebo jste ji znovu oprášili?

Ne, ne, tak byla to agenda "12", nicméně, nicméně my tady polemizujeme spolu, jestli překročíme pětiprocentní práh a já jsem přesvědčen, že ano.

Dovolte, abych citoval slova dnes už bývalého ministra informatiky Vladimíra Mlynáře, který v průběhu vládní krize prohlásil, teď cituji doslova: "Myslím, že nemá smysl strašit na politické scéně s podporou jednoho či dvou procent voličů. Důstojné ukončení činnosti US-DEU, třeba k datu příštích voleb, je podle mého názoru docela racionální scénář." Konec citátu, to znamená ...

Pan ministr Mlynář se zachoval podle tohoto citátu. Od Unie svobody, se, řekněme, mentálně odpojil, v tuto chvíli je, myslím, ještě členem Unie svobody a je to jeho rozhodnutí a sám za sebe se zařídil podle tohoto citátu a já mu to za zlé nemám, protože si myslím, že pokud člověk má nějaké přesvědčení a chová se podle toho, tak mu to nemůžeme mít za zlé.

Můžete naznačit tedy, na kterých konkrétních věcech je reálné, abyste překročili v příštích volbách tu pětiprocentní hranici, která je nutná ke zvolení do sněmovny, tedy na jakých programových cílech a slibech postavíte předvolební kampaň?

Tak, já si myslím, že ta jedna věc platí, platí obecně, a to je to, že si myslím, že jsme strana, která nejvíce, nejvíce drží slovo, to znamená to, že před volbami, pokud něco slibujeme, tak také se podle toho chováme. Vzpomeňme rok 1998, kdy jsme před volbami říkali, že nepůjdeme se socialisty do vlády, a přestože ty nabídky byly velmi lákavé, tak jsme to neudělali. V roce 2002 jsme ve volbách slibovali, že budeme usilovat o snížení daní, slíbili jsme také to, že budeme snižovat zadlužení České republiky ...

To už slib o tom, že nepůjdete se socialisty, neplatil, že?

Ten jsme dali před volbama v roce 1998, před volbama v roce 2002 jsme řekli, že budeme o vytvoření vlády jednat s každou demokratickou stranou, že si nebudeme zadávat s komunisty, a to jsme také udělali. Nakonec jsme to prokázali i ve vládní krizi, kdy vláda v okamžiku, kdy začala být závislá na komunistech, tak jsme podali demisi.

Jak bylo řečeno, vláda Jiřího Paroubka se může definitivně ujmout úřadu, protože v pátek 13. května získala důvěru sněmovny. Podpořilo ji všech sto jedna poslanců stran bývalé vládní koalice, což oznámil předseda sněmovny Lubomír Zaorálek.

LUBOMÍR ZAORÁLEK, předseda Poslanecké sněmovny PČR, (záznam)

Já tedy ještě jednou zopakuji, že Poslanecká sněmovna vyslovila vládě důvěru. Já gratuluju premiérovi i vládě a prosím, pan premiér zřejmě ještě vystoupí.

JIŘÍ PAROUBEK, premiér (záznam): Dámy a pánové, já bych chtěl poděkovat poslancům obnovené koalice za jejich důvěru, chtěl bych opravdu velmi srdečně poděkovat a vyjádřit přesvědčení, že tato vláda jejich důvěru nezklame. Chtěl bych také poděkovat, to nebylo asi nikdy předtím zvykem, opozici za mnohem konstruktivnější přístup v diskusi, nežli tomu bylo kdy předtím zvykem.

Poděkoval poslancům po vyslovení důvěry vládě premiér Jiří Paroubek. Je vicepremiér, ministr spravedlnosti, předseda US-DEU Pavel Němec přesvědčen o tom, že vláda, která bude vládnout rok před volbami, může být akceschopná hlavně dokončit některé zásadní reformy?

Určitě ano. Je před námi, je před námi řada věcí, které jsme už projednal se koaličními partnery. Já si myslím, že je zbývá prosadit, ať už je to právě snižování daní zaměstnancům. My jsme snížili daně právnickým osobám a teď si myslím, že právem na to čekají i zaměstnanci, aby také pocítili určitou daňovou úlevu. Také vláda rozhodně dokončí strategické dokumenty, na základě kterých budeme moci čerpat finanční prostředky z Evropské unie mezi lety 2007 až 2013. Znamená to například také nová místa pro vysokoškoláky, nové tisíce otevřených míst pro vysokoškoláky, a to je také v našem programu. Určitě se posuneme o výrazný kus k tomu, aby euro byla měna v České republice, to nepochybně také, a také nepochybuji o tom, že vláda připraví ratifikační proces evropské ústavní smlouvy.

Dovolte se, dovolte mi, abych se teď zastavil u evropské ústavní smlouvy. V Poslanecké sněmovně je zákon o obecném referendu, který ještě předložila vláda premiéra Stanislava Grosse. Je pravděpodobné, že ten ústavní zákon o referendu oběma komorami parlamentu neprojde. Jste vy, jako ministr spravedlnosti, vicepremiér, který vede i Legislativní radu vlády, připraven a máte připravený de facto už alternativní návrh zákona o jednorázovém referendu, který byste v případě, že nedopadne ten vládní návrh, o obecném referendu, který byste do sněmovny dali?

Existuje tady návrh Senátu a já si myslím, že ten nemá být zahozen pod stůj automaticky. Myslím si, že máme jednat o všech cestách, které povedou k ratifikaci evropské ústavní smlouvy.

Nebude to tedy tak, když neprojde zákon o obecném referendu, ten ústavní zákon, takže vy byste vypracovávali jako vláda alternativní návrh jednorázového zákona o referendu k tomu senátnímu návrhu?

Tak, určitě ten senátní návrh by musel projít určitými modifikacemi, ale já si myslím, že není možné vylučovat, vylučovat to, abychom se takovým návrhem zabývali, protože jeden návrh přišel od vlády, druhý návrh od Senátu a není možné říci, že ten návrh je špatný jenom proto, že nepřišel od vlády.

Které věci vy byste modifikoval v tom senátním návrhu v případě, že by spadl pod stůl zákon o obecném referendu v případě ratifikace evropské ústavní smlouvy?

Tak, já si myslím, že ty cesty jsou celkem jednoduché. Můžeme si je vyjmenovat. Jedna cesta je přijmout zákon o obecném referendu, který by byl uplatněn i v případě referenda k ratifikaci evropské ústavní smlouvy, druhá možnost je referendum, které by se konalo ke dni voleb, ke dni voleb do Poslanecké sněmovny, a tam existuje určitá, subvarianta, řekněme, s jiným termínem. Občanská demokratická strana požaduje jiný termín, nicméně si myslím, že i z hlediska časovém a finančního je optimální, aby to byl termín k volbám do Poslanecké sněmovny v roce 2006, no a ta poslední možnost je, pokud všechny tyto, řekněme, ústavní předpoklady selžou, to znamená, nebude přijat žádný zákon o referendu, potom se musí k této věci postavit nějak parlament, to znamená Poslanecká sněmovna a Senát.

My si teď asi ne zcela rozumíme. Já se ptal na to, které věci byste modifikoval v tom senátním návrhu o jednorázovém referendu v případě, že by spadl pod stůl zákon o obecném referendu? Co vy byste modifikoval v tom senátním návrhu?

Tak, já si dokážu představit jednorázové referendum ke dni voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2006.

To znamená, že tam by se hledala shoda na spojení referenda a voleb v roce 2006?

Přesně tak. Jednak si myslím, že by to bylo atraktivnější pro občany, protože by to snad zvětšilo volební účast, bylo by to levnější pro stát a myslím si, že bychom ho neotravovali, aby musel chodit dvakrát k volebním urnám v krátké době po sobě.

Takže byste kvórum tam nedával, do toho zákona o jednorázovém referendu k evropské ústavní smlouvě, že by evropskou ústavní smlouvu, se k ní musela vyjádřit, ať negativně či pozitivně, alespoň nadpoloviční účast?

Já si myslím, že kvórum tady není namístě, protože i to, že nepřijdu k referendu, je nějaký postoj, ale je to postoj dobrovolný a k těm volbám, respektive k referendu mám možnost přijít, to znamená, že je potřeba vycházet z těch, kteří se účastní, kteří jsou alespoň natolik aktivní, že dojdou do volební místnosti a řeknou "ano" či "ne".

Zaměřte se teď ještě na reformní kroky, které se týkají přímo vašeho resortu ministerstva spravedlnosti či vás jako vicepremiéra, který má na starosti Legislativní radu vlády. Premiér Jiří Paroubek slíbil poslancům předložení zcela nového úpadkového zákona. Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn si přál, aby vstoupil v platnost k 1. lednu roku 2007. Nyní Jahn v rozhovoru pro BBC připouští, že platnost nového úplatkového zákona bude zapotřebí posunout, a to k polovině roku 2007 a dodává:

MARTIN JAHN, vicepremiér pro ekonomiku (záznam): Já musím uznat, že ty plány, s kterými jsem vstupovat do vlády, na to, kdy by měl platit nový úpadkový zákon, se samozřejmě posouvají. Za prvé, to projednávání a příprava byla ještě komplikovanější, než jsem čekal. Do určité míry se na tom podepsala i vládní krize. Já neříkám, že za doby vládní krize se nic nedělalo, ale prostě nepřispěje to ke zrychlení přípravy takovýchto komplikovaných norem, takže ten, ten počátek, odkdy by mohl nový úpadkový zákon platit, se možná posune a já myslím, že dnes už já nechci dávat nějaké termíny.

Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Už jste, pane vicepremiére, probral s Martinem Jahnem ty sporné pasáže, na kterých ta dohoda vázla?

Než odpovím na vaši otázku, já musím ale upřesnění, aby nebyl uražen jeden ministr, který je, který je doktor Pavel Zářecký, který vede Legislativní radu vlády, a sice podle jednacího řádu vlády mám v jakési širší gesci ty otázky, které se týkají práva a spravedlnosti, nicméně předsedou Legislativní rady je právě tento ministr, doktor Pavel Zářecký.

Který pod vás ale spadá jako pod vicepremiéra?

Tak, já jenom, abychom uvedli věci na pravou míru, že máme tedy po doktoru Burešovi nového předsedu Legislativní rady vlády, kterým je doktor Zářecký a teď k odpovědi na vaši otázku. Co se týče dohody s kolegou Jahnem, tak jsme se dohodli, my jsme podepsali společný návrh. Já jsem ho podepisoval, tuším, ve středu, takže nyní postupuje do vlády a budou ho projednávat orgány vlády, zejména tedy Legislativní rada vlády, a potom se dostane na stůl členům vlády. Samozřejmě, že to úpadkové právo je taková oblast práva, kde se skutečně střetávají protichůdné zájmy. Jiné zájmy mají banky, jiné zájmy mají, řekněme, obecní věřitelé, další zájmy má specifická skupina věřitelů, jako jsou zaměstnanci, další zájmy mají správci konkurzní podstaty, obecně podnikatelé, kteří se někdy mohou dostat do konkurzu a tyhlety představy sladit prostě není jednoduché. Já jsem rád, že jsme s kolegou Jahnem našli shodu a doufám, že to bude zákon kvalitní, který prosadíme společně v Poslanecké sněmovně a myslím si, že je to jedna z oblastí, kdy bychom uvítali, kdyby opozice s námi debatovala konstruktivně. My jsme připraveni s opozicí přistoupit na některé, na některé jejich návrhy. Já si myslím, že právě v oblasti úpadkového práva existuje historicky celkem dobrá zkušenost se spoluprací například s občanskými demokraty.

Když tvrdíte, že v tomto týdnu jste se dohodli, že jste podepsali oba dva, nebo vy jste podepsal ten kompromisní už dohodnutý návrh úpadkového zákona, když to hodně zjednoduším, o čem byl ten spor, tak, pokud se nemýlím, tak vy jste v novém úpadkovém zákoně hájil větší roli soudců, víc možností řešení konkurzu, vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn zase hájil silnější postavení věřitelů a bank v rámci toho konkurzního řízení. Jak vypadá ta shoda, pane vicepremiére?

Já si myslím, že ten návrh je vyvážený, myslím si, že nedá se říct, že by někdo, někdo zvítězil nějakým drtivým poměrem. Je to kompromis, který, si myslím, že je ku prospěchu věci a já jsem schopen a připraven takovýto kompromis, takovouto dohodu hájit jako kvalitní legislativní normu. Ono to nebylo jenom o těchto věcech, které jste pojmenoval těmi dvěma póly, ale i například o tom, jak velký podnik se má účastnit té organizace, zda tam mají být nějaká, nějaká další omezení a podobně, takže já si myslím, že, že těch okruhů byla celá řada, nicméně je to velmi složitý zákon, takže to, abychom ho tady rozebírali, asi úplně, úplně nejsou časové možnosti.

V průběhu vládní krize jste jako vicepremiér sliboval veřejnosti také to, že váš úřad předloží co nejrychleji do Poslanecké sněmovny zákon o střetu zájmů. Klíčová norma, o které se ještě před, řekněme, čtyřmi týdny poměrně hodně diskutovalo v médiích. Kdy předložíte do vlády zákon o střetu zájmů?

Takže já mohu předložit do vlády, do Poslanecké sněmovny předkládá vláda, nicméně do vlády jsem zákon už předložil a bohužel někteří kolegové z vlády přišli s takovými novátorskými myšlenkami, které předtím neuplatnili v připomínkovém řízení a byly to novátorské myšlenky velmi široké, to znamená, nemohlo proběhnout hlasování na vládě, říci: "Ano, tento návrh berem, neberem." My jsme se ...

Buďte konkrétnější s novátorskými myšlenkami ...

Tak jeden, jeden z kolegů vlastně chtěl jít trošku jiným principem, než je ten princip, na kterým je zákon postaven. Zákon je postaven na tom, že vlastně zprostředkovává informace veřejnosti, vychází z toho, že ústavní činitel, ať už je to poslanec nebo člen vlády, tak jeho mandát vzchází z voleb, to znamená, vlastně zprostředkovává informace voličům, kteří ho tedy tímto způsobem kontrolují. Jeden z kolegů přišel s návrhem, že by tuto roli, by ta role tedy nebyla zprostředkování informací veřejnosti, popřípadě nějakých sankcí, ale že by tuto roli plnily finanční úřady, a to skutečně byl úplně jiná koncepce, s kterou, která se vyjevila vlastně až při samotném jednání vlády.

Teď mluvíte o ministru vnitru, ministru vnitra Františku Bublanovi?

Nikoli, finanční úřady nespadají pod ministra vnitra, takže to patrně byl jiný kolega ...

Tedy ministr financí Bohuslav Sobotka. Já vám teď budu ale citovat toho kolegu, o kterém jsem mluvil já, ministr vnitra František Bublan ...

... a ten přišel s druhým návrhem, přišel s druhým návrhem, že ...

Ano.

... by pod tento zákon mělo spadat, měli spadat ještě úředníci a tam si také myslím, že ta odpovědnost úředníků je spíše vůči zaměstnavateli a ta hlava toho úřadu za ně nese politickou odpovědnost a myslím si také, že, že prostě ten princip odpovědnosti je tam úplně jiný než u ústavních činitelů. Ústavní činitelé jsou odpovědni veřejnosti, voličům, kdežto ten úředník je odpovědný svému zaměstnavateli.

Teď mi dovolte, abych vám a posluchačům pustil slova právě ministra vnitra Františka Bublana, který přiznává, že chce, aby se zákon o střetu zájmů a přiznávání majetku týkal soudců, státních zástupců, o čemž on prý vede teď ve vládě svůj boj. Tady jsou slova Františka Bublana:

FRANTIŠEK BUBLAN, ministr vnitra (záznam): Z toho důvodu, že jsou to lidé, kteří v podstatě hospodaří se státními prostředky, to znamená, nejenom jako soudci, státní zástupci, ale, ale já nevím, ředitelé třeba nemocnic, ředitelé akciovek, které, kde má většinu stát, všude tam, kde se hospodaří se státními penězi, anebo kde se o nich rozhoduje, to znamená, kde se konají výběrová řízení, ten, kdo rozhoduje o tom, že teda tuto státní zakázku dostane tato firma nebo některá jiná, tak na tyto lidi by se to mělo vztahovat.

Tvrdí v rozhovoru pro BBC český ministr vnitra František Bublan. Pane vicepremiére, jak to tedy nakonec dopadne? To znamená, že teď jste zákon o střetu zájmů, protože je jedna představa Bohuslava Sobotky, další představa Františka Bublana, to znamená, že teď hledáte shodu a zákon je u ledu?

Teď ne ..., rozhodně není zákon u ledu. Já jsem popsal situaci předsedovi vlády. Náš úřad vlastně připravil určitý návrh v alternativách s tím, že do toho, do těch alternativ zapracoval i, i vlastně alternativní postoje kolegy Sobotky a kolegy Bublana a my jsme se dohodli, že se sejdeme, sejdeme zhruba v šesti lidech a dohodneme se na tom, jakým směrem půjdeme.

Kdy se ta schůzka bude konat?

Bude se konat v příštím týdnu.

To znamená, že vy očekáváte, že by pravděpodobně do konce května zákon o střetu zájmů měla vláda projednat, nebo už je to nereálné?

Já si myslím, že to je reálný termín, nicméně, ...

Další téma ...

... nicméně je otázkou, jaké budou ty zásahy. Pokud by například byly akceptovány návrhy kolegy Bublana či kolegy Sobotky, tak pak mám zato, že, že je naprosto nezbytné, aby zákon projednala znovu Legislativní rada vlády, protože Legislativní rada vlády se vyjadřovala k tomu návrhu, který jsem, posílal do vlády já, to znamená k té původní osnově, která, která počítala tedy s principem kontroly veřejnosti, nikoli s tím, že by úředníci kontrolovali, kontrolovali ústavní činitele, a pokud by došlo k takovému přetvoření, že by se vlastně jednalo o jiný návrh, pak bych požadoval, aby takový návrh posoudila i Legislativní rada vlády.

Což by trvalo zhruba dva měsíce?

Což by trvalo zhruba ty dva měsíce.

To znamená, že by ten zákon šel pravděpodobně do Poslanecké sněmovny až po parlamentních prázdninách?

Ano, pokud by byl takto zcela změněn, tak ...

A vy myslíte, že oba dva ministři ustoupí, nebo nakonec budete muset ustoupit vy?

Ale já se je budu snažit přesvědčit. Já prostě jsem připraven být nositelem takového zákonu o střetu zájmů, který, který dá dostatek informací veřejnosti, kde budou určité sankce. Já jsem tam navrhoval i a navrhuji přísné sankce, například v případě neplnění oznamovací povinnosti o majetku, oznamovací povinnosti o činnostech, navrhoval jsem přísnou pokutu, která je řádově ve statisících, v případě, že by ústavní činitel neplnil takzvanou konkurenční doložku, to je také nová věc, kdy ústavní činitel by ve smyslu toho návrhu nesměl po určitou dobu vykonávat po opuštění funkce činnost v oblastech, ve kterých se nějakým způsobem angažoval jako ústavní činitel a tak dále. Myslím si, že je to standardní zákon, který, který prostě vychází z toho konceptu, že ústavní činitel je odpovědný veřejnosti.

Další téma fungování soudů a státního zastupitelství. Začnu citací slov z programového prohlášení vlády, cituji doslova: "V oblasti soudnictví chce vláda postupně odstraňovat příčiny neúměrného prodlužování soudních řízení. Bude prosazovat efektivnější vnitřní uspořádání soudů s cílem dosáhnout plynulého vyřizování soudní agendy." Konec citátu. Kdy se dočkáme konkrétních kroků?

No, tak kdyby nebyla vládní krize, tak si myslím, že už vláda měla ty věci, o kterých hovoříte, schváleny. My jsme se ještě před vládní krizí v rámci koalice dohodli na dvou věcech. Tou první věcí bylo to, že vláda odblokuje takzvaný "stopstav", který existuje na přijímání soudců a státních zástupců, protože v tuto chvíli nemáme naplněné početní stavy, které jsou odsouhlasené, ovšem bohužel nejsou naplněny, a tou druhou věcí je to, že já připravím nový zákon o soudech a soudcích, respektive jeho novelu tak, abychom zpřesnili určité mechanismy, abychom umožnili legální využití informační databáze, abychom tedy mohli v rámci dohledu sledovat průběhy soudních řízení, zaměřovat se ve své dohledové činnosti konkrétně na, na určité nestandardní průtahy, ať už jde u jednotlivých soudů nebo u jednotlivých soudců, popřípadě, abychom mohli posilovat personálně jednotlivé oblasti - ty, které nejvíc hoří, takže já doufám, že dneska jsme získali v Poslanecké sněmovně důvěru, že se k tomuto tématu ve velmi krátké době vrátíme.

Dovolte, abych začal u té první oblasti. Zrušení "stopstavu". Tři tisíce padesát devět, to je tabulkový počet soudců v České republice, zatím do tohoto soudu zbývá jmenovat zhruba sto šedesát soudců. Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa na otázku, zda to číslo, tabulkové číslo tří tisíc padesáti devíti soudců, je číslo vysoké nebo nízké, odpovídá slovy:

Jaromír JIRSA, prezident Soudcovské unie ČR (záznam): Je na jednu stranu příliš vysoké, na druhou stranu příliš nízké. Vysoké je v tom, že podle mě musí skončit už jednoho dne ta slepá cesta bezmyšlenkovitého navyšování soudcovských míst. Mělo by, měla by začít doba, kdy se budou velice razantně a intenzivně posilovat ty, ta jiná místa u soudů, místa vyšších soudních úředníků, asistentů soudců a po nějakém čase, kdy budeme vytvářet týmy soustředěné kolem soudců, se dostaneme do okamžiku, kdy zjistíme, že skutečně máme u nás soudců nadbytek.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC předseda Soudcovské unie Jaromír Jirsa. Nízké je podle Jirsy v přepočtu na množství případů to číslo, ten tabulkový stav soudců v České republice, které má jeden soudce na starosti v případě množství případů. Prezident Jirsa vás vyzývá k navýšení i toho tabulkového počtu soudců. Jste takovou výzvu ochoten přijmout?

Tak, já si myslím, že je třeba vycházet z možností státního rozpočtu. To znamená, na jednu stranu je zájem justice, který chápu a za který bych se postavil nebo, za který se stavím, druhá otázka je možnost státních rozpočtů, to znamená, v tuto chvíli já považuji za reálné, abychom dorovnali ta tabulková místa, které jsou plánována a ...

Dokdy ..., vy předpokládáte, že do zhruba roku bude dojmenováno těch sto šedesát soudců, kterých zbývá jmenovat?

To si myslím, že je reálné a navíc, abychom, abychom tedy, a k tomu slouží i ta novela zákona o soudech a soudcích, abychom tedy umožnili právě to, po čem volá pan ...

Pan prezident Jirsa.

... prezident Jirsa, tedy to, aby mohly fungovat takové ty minitýmy. Dneska u těch soudů nejvyšších instancí, to znamená, ať už Ústavního soudu nebo u nejvyššího soudu, fungují asistenti soudců, nicméně u těch ostatních soudů, ostatních obecných soudů vlastně se dělí několik soudců o určitou, určitou, určitý kolektiv anonymních správních úředníků a není tam prostě ta přímá odpovědnost asistenta vůči soudci, a to si myslím, že je špatně, takže to je druhá cesta, která určitě, kterou je třeba konat paralelně a která určitě povede k tomu, aby, aby se soudní řízení nevleklo. Já jenom, když máme ta tabulková srovnání s různými zeměmi a počty obyvatel a počty soudců a tak podobně, já musím říci, že česká justice se doposud nebyla schopna vypořádat, z objektivních důvodů, které jsou i tedy materiální, finanční, s tím návalem zejména obchodních sporů, které přišly v první polovině devadesátých let. Ten balvan tady neustále je. Některé okresy a kraje se s tím vypořádaly lépe, bohužel jsou určité okresy a popřípadě kraje, kde tento balvan je opravdu pořád velkým balvanem na noze české justice.

A vy uvažujete, že byste sáhl k tomu nejkrajnějšímu řešení, to znamená k možnosti odvolání některých šéfů soudů, právě tím, že jsou tam balvany na nohách české justice, zůstanu-li u vaší metafory?

Tak, záleží na tom, jestli ten předseda soudu nějakým způsobem přispěl k řešení a jestli ten balvan se zmenšil, anebo ...

Vy si necháváte dělat takový audit?

Pochopitelně ano a právě ten informační systém, který by nám, který bychom chtěli využívat, tak by nám měl ukazovat prostě jakékoli výchylky proti standardu, to znamená, měl by nám sledovat výkonnost jednotlivých soudů, výkonnost jednotlivých soudců a podle toho hodnotit na základě znalosti, znalosti těchto výstupů.

Pane vicepremiére, zmínil jste, že chcete, aby do roka bylo obsazeno těch zhruba sto šedesát neobsazených míst u českých soudů, abyste naplnili tabulkové stavy počtu soudců v České republice. Ústavní soud v pátek obdržel stížnost sedmi z dvaatřiceti justičních čekatelů na to, že je prezident Václav Klaus odmítl předčasem jmenovat pro nízký věku právě do funkcí soudců. První z justičních čekatelů, které odmítl Klaus jmenovat, odchází do soukromé sféry, další ho pravděpodobně podle deníku Lidové noviny budou následovat. Vnímáte to jako svoji prohru, že se vám nepodařilo ty justiční čekatele přesvědčit, aby neodcházeli do soukromé sféry?

Podívejte se, já jsem jednal na základě zákona a na základě zákona jsem navrhnul prezidentu republiky cestou vlády to, aby tyto soudce jmenoval. Mě to pochopitelně mrzí, nicméně prezident republiky, řekněme, až příliš široce na můj vkus využil svého práva v jmenování soudců. Já bych lépe rozuměl tomu, kdyby řekl: "Ano, ten čekatel není podle mého názoru dostatečně osobnostně vyzrálý, a proto ho nejmenuji." Tento paušální přístup se těžko vysvětluje, nicméně ...

Snažil jste se přesvědčit ty, kteří chtějí odejít?

... si myslím, že ..., tak já jsem, já jsem řekl těmto justičním čekatelům to, že ... napsal jsem ji dopis, kde jsem, kde jsem požádal, aby ..., požádal jsem je o trochu trpělivosti, aby setrvali v justici, neopouštěli řady justice s tím, že je považuji za kvalitní kandidáty a že se, že budu usilovat o to, aby prezident republiky na tyto případy pohlížel spíše individuálně, nikoli kolektivně.

V průběhu vládní krize došlo k vyhrocení sporu mezi ministerstvem spravedlnosti a nejvyšší státní zástupkyní Marií Benešovou. Benešová obvinila šéfa vašeho sekretariátu, že intervenoval a ovlivňoval případ katarského prince. Spor řešil i premiér Jiří Paroubek, který v rozhovoru pro BBC dodal:

JIŘÍ PAROUBEK, premiér, (záznam): Já očekávám její omluvu, stejně tak očekávám omluvu od pana Dimuna ve vztahu k paní státní, nejvyšší státní zástupkyni, protože ta slova také přehnal a tím to pro mě končí. Premiér tohoto státu má tolik jiných věcí na práci, že tím se nemůže už dále zabývat. Takže oni to musí pochopit, že jako úředníci jsou služebníky státu a podle toho se chovat. Komentovat něco na veřejnosti, to jim prostě nepřísluší.

Řekl 4. května v rozhovoru pro BBC premiér Jiří Paroubek. Dodám, že Petr Dimun je vaším tiskovým mluvčím. Proč se zatím nedočkal Jiří Paroubek jako premiér toho vzájemného se omlouvání?

Tak, já mohu hodnotit pouze tu jednu stranu, to znamená Petra Dimuna. Já si myslím, že určitou formou omluvy bylo to, že Petr Dimun nabídnul svojí rezignaci. My jsme hovořili o tom, co je úlohou tiskového mluvčího a co naopak není a myslím si, že, že ...

Že nebude zlobit už?

... omluva může mít různou formu a my jsme si jasně řekli, že úkolem tiskového mluvčího je to, aby na veřejnosti vysvětloval postoje ministerstva, zejména ty věci, o kterých je rozhodnuto a nikoli, aby předjímal nějaká rozhodnutí, která jsou, řekněme, dokonce v osobní kompetenci ministra.

To znamená, že jste jej trochu pokáral?

Já si myslím, že jsme si ten problém rozebrali a Petra Dimuna jako tiskového mluvčího si cením, protože určitě odvedl velký kus práce a já si myslím, že ještě velký kus práce ho čeká ...

Omlouvat se, omlouvat se nebude Marii Benešové?

Tak, já si myslím, že to, že nabídl rezignaci je přiznání určitých pochybení, určitých dílčích pochybení a já si myslím, že v tuto chvíli je věc vyřešena.

A čekáte teď na omluvu Marie Benešové? Ano, nebo ne?

Já nejsem malicherný, abych na něco čekal, nebo nečekal a nemám potřebu to dál komentovat.

Pavel Němec, děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Ministr Sobotka chce posílit kontrolu majetkových poměrů politiků

PRAHA 16. května (ČTK) - Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) nechce svým návrhem k novému zákonu o střetu zájmů, aby se na kontrole majetkových poměrů politiků podílely finanční úřady, zrušit veřejný způsob kontroly. Uvedl to dnes v prohlášení, které poskytl ČTK. Veřejní činitelé by podle něj měli být povinni na počátku a na konci funkčního období prokazovat formou majetkových přiznání finančním úřadům, že majetek nabyli řádně.

"Naším cílem není nahrazovat systém veřejné kontroly, ale zesílit ho tím, že zde budou působit i finanční úřady," uvedl Sobotka. Reagoval tak na informace, podle nichž jeho návrh počítá jen s kontrolou finančními úřady. Uvedly to dnešní Lidové noviny s odvoláním na mluvčího ministra spravedlnosti Petra Dimuna. Ministerstvo spravedlnosti preferuje zavedený systém, kdy jsou přiznání politiků přístupná ve sněmovně a v Senátu.

Sobotkův návrh přináší politikům a jejich manželkám nebo manželům v případě společného jmění povinnost podat přiznání kvůli zjištění, zda majetek nebyl pořízen z nezdaněných příjmů.

Povinnost se má týkat jen vybraného majetku. Například u movitých věcí nebo práv k majetku se to týká pouze případů, když by jednotlivá cena přesáhla 250.000 korun. Politici by ale byli povinni prokazovat také původ majetku, jehož souhrnná cena přesáhne částku půl milionu korun. U cenných papírů, tedy akcií či obligací, by to měly být částky 50.000 a 100.000 korun.

Pokud by veřejný funkcionář neprokázal řádné nabytí majetku, částka, za kterou by jej získal, by se stala zdanitelným příjmem. Takové sumy by pak byly považovány za samostatný základ daně z příjmů a zdaňovány sazbou daně ve výši 50 procent.

Tento týden se má za účasti premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) uskutečnit schůzka, na níž mají ministři probrat návrhy Sobotky a ministra vnitra Františka Bublana; Bublan chce pravidla střetu zájmů rozšířit na státní zástupce a vysoké státní úředníky včetně ministerských náměstků. Ministr spravedlnosti Pavel Němec (US- DEU) počítá s tím, že pokud nebudou problémy, mohla by vláda zákon dostat do konce května. V případě požadavků na zásadní změny kabinet normu dostane asi až po parlamentních prázdninách, uvedl Němec minulý týden v rádiu BBC.