Václav Moravec moderátor BBC

Petr Nečas ve studiu BBC

Přijetí evropské ústavní smlouvy je podle premiéra Jiřího Paroubka superprioritou jeho vlády. Mezi další cíle kabinetu patří podle nového premiéra růst ekonomiky, podpora bydlení, snížení nezaměstnanosti minimálně o půl procenta nebo ...

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Je to zcela nepochybně stabilizace veřejných financí, tady uděláme všechno proto, abychom dodrželi konvergenční program, víte, že momentálně je republika v určitém předstihu, pokud jde o plnění konvergenčních kritérií a my bychom rádi drželi ten konvergenční program dál v rozumných mezích.

Dodává premiér Jiří Paroubek. V pátek čeká vládu hlasování o vyslovení důvěry. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je 1. místopředseda Občanské demokratické strany Petr Nečas, vítejte po čase, hezký dobrý den.

Hezké odpoledne.

Sedmdesát tři procenta lidí, alespoň podle výzkumu společnosti CVVM ze začátku roku, chce, aby si mohlo zvolit prezidenta republiky. Proti přímé volbě hlavy státu je třináct procent lidí z toho citovaného průzkumu, do jaké skupiny patříte vy, pane místopředsedo.

Já se přiznám, že nemám vyhraněné stanovisko, ale kloním se jako konzervativec k tomu neměnit to, co funguje, to znamená tradiční způsob, kterým byl volen i prezident Masaryk a prezident Beneš, to znamená parlamentní volba.

Proč, protože jste konzervativní? To je ta hlavní vaše úvaha, proč jste proti změně způsobu volby hlavy státu?

Samozřejmě, že i úvaha typu, proč měnit něco, co, co funguje, tady hraje roli, na druhou stranu já jsem trošku skeptický vůči tomu, a teď možná budu trošku nepříjemný, že sedmdesát tři procent lidí volá po přímé volbě prezidenta, ale kolik z nich by opravdu k těm volbám přišlo a já mám spíše pocit, že počet různých voleb, které máme, vedou spíše ke snižování volební účasti, takže možná sice sedmdesát tři procent veřejnosti volá po přímých volbách prezidenta, ale já pochybuju, že by sedmdesát tři procent voličů k těm volbám přišlo a spíše si myslím, že by to bylo výrazně méně.

Tím mi začínáte brát vítr z plachet, kde je podle vás jako politika, řekněme, hranice mezi tím, kdy přistoupit na veřejné mínění, že si většina lidí přeje volbu prezidenta a na, řekněme, politický program strany a priority, které máte vy jako politik, který je voleným zástupcem veřejnosti.

To jste velmi přesně vyhmátl podstatu politiky a její kruciální bod, kdy se uplatňuje takzvaný politický leadrship, to znamená, že ten politik má i nepopulární věci nebo nutné věci být schopen vysvětlit a strhnout veřejné mínění na svou stranu a kdy má spíše reprezentovat názor, názor voličů, žádná přesná hranice neexistuje, je to velmi individuální i u každého jednotlivého politika. Já jsem osobně přesvědčen, že ten prvek reprezentativnosti se projevuje především tím, že lidé volí konkrétní politiky, respektive politické strany v poměrném systému s jejich programem a v určitých okamžicích ty politici musí být schopni převzít zodpovědnost a říkat a prosazovat i nepopulární věci.

Je i toto, řekněme, vaše rozhodování v souvislosti s přímou volbou prezidenta, že se může jevit jako nepopulární neprosazovat přímou volbu.

Nemyslím, že patří mezi tyto a tyto zásadní body, já jsem přesvědčen a také jsem to řekl, že v tom nejsem nějak ostře, ostře vyhraněný, já spíše na základě určitého vážení faktorů pro a proti se spíše kloním k tomu zachovat dosavadní systém, ale že bych za situace, kdy by se dospělo k široké politické shodě nad zavedením přímé volby, kvůli tomu vyskakoval metr dvacet do vzduchu, že by se zavedla přímá volba, to za tak zásadní otázku nepovažuju. Já jsem spíše přesvědčen, že legitimní úvaha o širší reformě našeho ústavního systému, v rámci které by se mohla zavést přímá volba prezidenta, že by to možná znamenalo určitou transformaci Senátu spíše do komory, která zastupuje kraje, možná snížení počtu poslanců v Poslanecké sněmovně, zavedení, zavedení jednomandátových volebních okrsků, čili většinového systému voleb do Poslanecké sněmovny a možná nepřímých voleb do Senátu. V tomto širším kontextu bych si například dovedl představit i hlasování pro přímou volbu prezidenta republiky.

O tom záhy ještě bude řeč. Od konce roku 2002 ležel v Poslanecké sněmovně návrh skupiny zákonodárců na zavedení přímé volby hlavy státu, sněmovna ve středu návrh zamítla, což mrzí místopředsedu Unie svobody-Demokratické unie Františka Pelce.

František PELC (zvukový záznam): Tak je to klasická ukázka toho, že existují tady prostě strany, které měly ve volební kampani podporu přímé volby a když pak dojde jaksi kosa na kámen, tak prostě nějak na to zapomínají, některé se k nám v průběhu vyjednávání dočasně přidaly, jako například ODS, tak potom, protože jí zřejmě nevyhovoval ten způsob volby, tak prostě se od toho oprostily, no, já si myslím, že to je škoda, protože v případě prezidenta by asi byla přímá volba vhodnější, než jsme byli svědky tý poslední volby, no.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC místopředseda US-DEU František Pelc. Návrh neprošel, protože poslanci se mimo jiné neshodli na tom, kolik kol by přímá volba měla mít, kolik kandidátů by postupovalo z prvního do druhého kola a kolik hlasů by potřeboval vítěz volebního klání o prezidentský úřad. Poslanec ČSSD, ústavní právník Zdeněk Jičínský v rozhovoru pro BBC ještě dodává:

Zdeněk JIČÍNSKÝ (zvukový záznam): Prezident republiky v parlamentní republice, kterou u nás máme, je součástí jistého systému těch ústavních orgánů a i způsob volby je nutno posuzovat ve vztahu k celkovému jeho postavení a pravomocem. Čili já jsem říkal, že nemůžeme dávat jenom návrh na změnu systému volby, ale musíme taky říct, co to znamená, jaké to má mít důsledky nebo může mít důsledky, a pokud si myslíme, že to žádné důsledky nemá, pak ale se musíme vypořádat s tím, že přeci jenom je rozdíl, řekl bych, v povaze legitimity hlavy státu, která je volena přímo a která je volena parlamentem.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC ústavní právník, poslanec sociální demokracie Zdeněk Jičínský. Pane místopředsedo, občanští demokraté přímou volbu hlavy státu v devadesátých letech odmítali, byli jste jako konzervativní strana pro tu nepřímou volbu prezidenta republiky, tedy volbu oběma komorami parlamentu. Když se koncem roku 2002 začalo ukazovat, že by Václav Klaus nemusel být zvolen prezidentem, změnili jste názor, tehdejší kandidát na předsedu ODS Mirek Topolánek označil jednání strany za účelové a dodal, že byste se neměli chovat, a teď cituji doslova, vzpomínáte, co to bylo za výrok.

Ano, ano.

"Chovat jako politická prasata." V případě, že se ODS po příštích volbách stane vládní stranou, to znamená, že ustupuje od toho, co prosazovala v roce 2002, když byla v ohrožení volba Václava Klause.

Tak, já bych v prvé řadě řekl, že v ODS vždy existovaly tři skupiny v názoru na volbu prezidenta, to znamená, skupina, která chtěla vždy zachovat parlamentní volbu, skupina, která by docela přivítala přímou volbu prezidenta a pak určitá skupina ... Váhajících /souzvuk hlasů/. ... která, která neměla, ne, já nejsem váhající, já říkám, že se kloním k tomu zachovat současný systém, akorát to nevidím jako fatální, fatální záležitost. A pak skupina, která neměla vyhraněný názor, takže vždy to oscilovalo mezi těmito, těmito dvěma póly, ten názor z roku 2002 byl legitimním krokem politické strany, která se snažila prosadit kvalitního kandidáta na prezidenta a myslím si, že současnost ukazuje, že Václav Klaus je špičkový a velice kvalitní prezident. Já osobně jsem také patřil mezi ty členy výkonné rady, kteří toto usnesení nepodpořili, nicméně ...

To znamená, že jste to považoval také za účelovou změnu.

Nebyla to účelová změna, protože znovu opakuji, pro řadu lidí v ODS přímá volba prezidenta nebyla něčím nepřijatelným a dokonce například Vlastimil Tlustý dlouhodobě říkal, že on by chtěl přímou volbu prezidenta. Takže znovu opakuji, pokud bychom se dohodli na širší koncepční změně našeho ústavního řádu, která by zahrnula některé změny, které se týkají parlamentu a podobně, vztahu vlády a parlamentu, prezidenta a parlamentu, já si dovedu představit, že součástí těchto širších změn by zavedení přímé volby prezidenta mohlo být, ale znovu opakuji, nepovažuji to za ten nejdůležitější prvek naší politiky, a dokonce ani za nejdůležitější prvek případných ústavních změn.

Dovolte, pane místopředsedo, abych se právě u těch širších ústavních změn nyní zastavil. Vy podle průzkumů veřejného mínění jako Občanská demokratická strana máte šanci stát se vládní stranou, dokonce s poměrně silným politickým mandátem. Budou změny ústavy jednou z hlavních priorit, pokud Občanská demokratická strana, řekněme, vstoupí do Strakovy akademie předním vchodem.

Musím říci, že našimi hlavními prioritami bude ekonomický program, to znamená reformy v oblasti veřejných financí, daní, zdravotnictví, sociálního systému, důchodového systému, administrativního systému a podobně. Samozřejmě, že si dovedeme představit i tyto ústavní změny, ale tam je jeden velký rozdíl, zatímco ty první reformy jsou závislé na většině v Poslanecké sněmovně, ústavní reformy jsou závislé na třípětinové většině v obou komorách a debata o jakýchkoliv ústavních změnách má význam tehdy, jestliže pro ně získáte tuto výraznou třípětinovou podporu nejenom v Poslanecké sněmovně, ale i v Senátu, čili ...

V Senátu máte tu blokační pojistku toho, že nikdo nedá ústavní ..., ano.

Blokační, ale, ale nemáme, nemáme takovou sílu, abychom ...

Tu třípětinovou.

... dokázali prosadit, prosadit změny ústavy, dokonce paradoxně může vzniknout situace, kdy v Poslanecké sněmovně bude většina složená z jiných stran než v Senátu v těchto otázkách, například změn ústavy, kde navíc ta většina musí být, znovu opakuji, nikoliv nadpoloviční, ale třípětinová. Takže za určitých okolností ...

Kolik /souzvuk hlasů/, pane místopředsedo, jednoznačná odpověď, bude to jedna z priorit krom ekonomického programu, který bude hlavní prioritou ODS v případě, že vyhraje volby, bude změna ústavy jednou z priorit a, řekněme, šance vyjednávání změn ústavy širší změn ústavy?

Bude to věc, která určitě bude v našem programu, bude to věc, o které určitě budeme vyjednávat, ale znovu opakuji, bude to v rámci těch priorit až za veřejnými financemi, za daněmi, za ekonomickým systémem, za zdravotnictvím, za sociální péčí, za důchodovým systémem, za administrativní a byrokratickou zátěží, za školstvím a podobně, tyto věci považuji za důležitější pro život našich lidí než tu nebo onu změnu ústavy.

Které změny ústavy, a vy jste řekl, že volbu prezidenta nepovažujete za nejzásadnější téma pro změnu ústavy jako takovou, které změny ústavy krom změny volebního systému vy osobně považujete za nejzásadnější, pokud by se mělo sahat do ústavy.

Já jsem přesvědčen, že praxe české politiky od poloviny devadesátých let ukazuje, že náš poměrný volební systém zakotvený v ústavě produkuje pouze velmi slabé menšinové, anebo velmi slabé většinové vlády, které prakticky nevychází z různých krizí a problémů, pokud nejsou jištěny nestandardními politickými nástroji typu opoziční smlouvy, které ale zase mají celou řadu negativ, včetně negativní ozvěny ve veřejném mínění, takže pokud by měla být smysluplná změna ústavy, tak určitě možnost přechodu k většinovému systému při volbách do Poslanecké sněmovny. To považuju z hlediska ústavních změn za tu nejrozumnější věc, která by vedla k efektivnějším vládám.

Předpokládáte, že taková věc by byla obsažena v programovém prohlášení vlády, kterou by sestavovala ODS?

Já si to představit dovedu, ale znovu opakuji, musela by to být vláda, která bude mít za sebou třípětinovou většinu v obou komorách, respektive, která za sebou bude mít možnost politické dohody, případně i z části opozice opět v obou komorách parlamentu, protože nestačí nadpoloviční většina v Poslanecké sněmovně, nestačí dokonce ani třípětinová většina v Poslanecké sněmovně, u ústavních změn vždy musíte brát v úvahu Senát.

Předseda ODS Mirek Topolánek při svém vystoupení v Interview BBC 30. března připustil v případě patového vládního výsledku velkou koalici ODS s ČSSD a dodal:

Mirek TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Myslím si, že to je systém, který nemůže nikdy fungovat dlouhodobě, jako fungoval v Rakousku, kde to nakonec vedlo k nárůstu populistické strany Haiderovy, Svobodných. Myslím si, že to není dobré řešení. To neznamená, že k tomu řešení v tom stávajícím volebním systému nemůže dojít.

Připustil 30. března v Interview BBC předseda ODS Mirek Topolánek. Jednou z podmínek vzniku velké koalice by podle něj ale měla být právě změna volebního systému. Je to širší názor v Občanské demokratické straně, že byste byli ochotni sebeobětovat, protože velká koalice může být rizikem pro obě strany, které se jí účastní po volbách v roce 2006, výměnou za změnu volebního systému nebo by to byla příliš velká oběť?

Já bych v prvé řadě trošku opravil to slovo velká koalice, velká koalice z hlediska politologického je koalice složená ze dvou největších stran, to momentálně sociální demokracie není, takže by to byla standardní koalice vítěze voleb s jednou menších stran, které, které jsou na výběr, a to jsou v podstatě lidovci a sociální demokracie, čili by to nebyl zřejmě ten klasický případ velké koalice, to jenom pro, to jenom pro ...

Teď jste se, teď jste se chytil, poslední průzkum veřejného mínění, opravdu si to myslíte, že ČSSD bude až třetí, to znamená, že de facto největším protihráčem budou ...

Pokud by ...

... komunisté v předvolební kampani?

Současné výzkumy tomu nasvědčují a já znovu opakuji, uvidíme, necháme to, necháme to na volbách, já jsem osobně přesvědčen, že by byla lepší variantou pro ODS koalice s KDU-ČSL, ale za určitých okolností si dovedu představit i spolupráci se sociální demokracií, čili tato možnost rozhodně není vyloučena a je to širší názor v ODS. Jakkoliv znovu opakuji, po koalici s ČSSD nikdo nevolá, netouží, nechceme ji, nepreferujeme ji, preferujeme jiné uspořádání, ale tato věc není smetena se stolu a my bychom také i z určitých politických, taktických důvodů byli hloupí, kdybychom si cestu k tomuto řešení uzavírali, navíc ...

I z těch důvodů, aby se měnil volební systém.

I z těch důvodů, ale tady musí být určitá pokora k volebnímu výsledku, protože uzavření pouze jedné cesty nějaké koalici může narušit výsledek voleb prostě proto, že například koalice ODS a KDU-ČSL by například nemusela mít nadpoloviční většinu hlasů nebo jenom velmi těsnou většinu hlasů. Já si například nedovedu představit, že by ODS vstoupila do vlády, která by měla pouze sto jedna nebo sto dva mandátů, takže ...

Zase mi berete vítr z plachet, po té zkušenosti sociálních demokratů je pro vás, řekněme, červeným světlem stojednička, protože se jasně ukazuje, že je ta vláda vydíraná a do stojedničky byste v žádném případě nešli?

Já můžu říct, že bychom do ní nikdy nešli a kdo si přečte můj kongresový projev z roku 2001 před volbama roku 2002, tak to tam říkám velmi zřetelně, velmi čitelně a velmi hlasitě, minimální koalice je sto pět, cokoliv, co jde pod to, tak nebude fungovat.

Hostem u mikrofonu BBC 1. místopředseda ODS Petr Nečas, další téma - hlasování o důvěře vládě. Existují pro ODS témata, na kterých je připravena se sociálnědemokratickou stranou nebo vládou hledat nyní shodu do voleb ještě?

Tak, existují určitá témata, například v oblasti zahraničně-bezpečnostní politiky, otázka našich zahraničních misí, účastí armády v zahraničních misích, posilování transatlantické vazby, existují určité témata ve vnitřní politice, jako jsou některé změny například zákonů, které se týkají bankrotů a vyrovnání, které jsou nezbytné pro naši ekonomiku a kde nám, bohužel, sociální demokraté zablokovali všemi ekonomickými kruhy vítaný návrh ODS, existuje ...

Což byla novela, novela toho bankrotového, úpadkového zákona, nyní chce Martin Jahn ...

Ano, ano, ano, zákona.

... přijít s komplexním novým zákonem, takže tam si dovedete představit, že byste ...

Určitě jsme připraveni k diskusi a ke spolupráci, jenom je škoda, že pan místopředseda vlády neuplatnil svůj vliv na sociální demokracii, protože kvalitní konkurzní zákon byl již ten návrh ODS, bylo to jednoznačně řečeno právními, ekonomickými experty a mohl již platit. Určitě další oblasti, kde jsme připraveni k debatě, je otázka důchodové reformy, protože důchodová reforma se dělá na desítky let bez ohledu na to, která konkrétní vládní konstelace zrovna bude u moci a tam prostě musí být dosaženo širší politické shody, která bude přesahovat rámec konkrétní vládní většiny, která již za několik let může být jiná, za pět let opět jiná, za deset let opět jiná, ale vůči tomu musí být důchodový systém inertní, čili, čili nesmí se měnit, nesmí procházet výkyvy.

Zatím na tom důchodovém systému nebo penzijní reformě se neukazuje, že by se podařilo z těch dosavadních propočtů najít shodu, to znamená, že úpadkový zákon je pravděpodobně tím zákonem, kde se asi onu shodu podaří najít a kde vládní návrh Martina Jahna podpoříte?

Jak jsem již řekl, debata o posílení transatlantické vazby, debata o úpadkovém zákonu, debata o penzijním systému, to jsou věci, o kterých jsme připraveni diskutovat a můžu říci, že, že takzvaná nulová tolerance, která bývá zmiňována, je, je mýtus v tom slova smyslu, že my jsme nikdy neodmítali hlasovat pro věci, které jsou v souladu s našimi názory a s naším programem.

Á propos, kdo vymyslel, je to, je to pravda, že jste to byl vy, kdo vymyslel slogan nulová tolerance?

Termín nulová tolerance je můj slogan z kongresu ve Františkových Lázních jako strategie ...

Litujete toho dnes?

Ne, jako strategie ODS a byla to úspěšná strategie, přivedla nás k volebnímu úspěchu ve trojích volbách, které jsme měli, my jsme si necinkli ani se Špidlovou vládou, ani s Grossovou vládou, a to byl jeden z důvodů, proč jsme uspěli v evropských volbách, krajských volbách i v senátních volbách, jsem přesvědčen, že veřejnost ocenila, že tady byla jasná, čitelná, spoluprací s vládou nezkompromitovaná opozice.

Jak vás to vlastně napadlo ten slogan nulová tolerance.

Ten, ten slogan jsme vymysleli společně s Martinem Římanem, abych to uvedl úplně na pravdu, byla to aplikace slov bývalého newyorského starosty Giulianiho, který se sice uplatňoval na oblast kriminality, ale my jsme ho uplatnili v politické parlamentní praxi.

Teď budu citovat vaše slova z deníku Právo, která jste napsal 4. března roku 2005, cituji doslova: "Máme mimořádně slabou vládu podpořenou neuvěřitelně slabými premiéry, programovou rozplizlostí a nekompetentností vlády při její minimalistické stojedničkové podpoře ve sněmovně, nutně musí vést ke stavu špatného vládnutí, či nevládnutí a neustálého zabývání se vnitřními stranickými a koaličními problémy." Konec citátu. Platí tato vaše slova, která jste napsal na vládu Stanislava Grosse a Vladimíra Špidly, i na vládu Jiřího Paroubka? Platí?

Ano, platí, protože vláda Jiřího Paroubka je prakticky totožná s vládou Vladimíra Špidly a především s vládou Stanislava Grosse, je to Špidlova a Grossova vláda bez pana Špidly a bez pana Grosse.

Vy nepovažujete Jiřího Paroubka za silného premiéra?

Pan Paroubek je premiérem teprve několik dní, neprošel ještě ani hlasováním o důvěře, silácké výroky nejsou znakem skutečně silné pozice člověka ve vlastní straně a na politické scéně jako takové. Tím ale nechci pana designovaného předsedu vlády nijak, nijak hanět, to, co bude schopen udělat jako premiér, to ukáže teprve čas.

Když premiér Jiří Paroubek v úterý představoval programové prohlášení své vlády, krom jiného pravil:

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): To, co jsem označil superprioritou, to určitě trvá, to je přijetí smlouvy o ústavě pro Evropu, chtěl bych říci, že tato vláda preferuje přijetí té smlouvy o ústavě pro Evropu formou obecného referenda nebo na základě zákona o obecném referendu. Předpokládám, že by to mohlo proběhnout toto hlasování, toto lidové hlasování v termínu řádných parlamentních voleb v příštím roce.

Úterní slova premiéra Jiřího Paroubka. Vy jste byli při poslední vládní krizi, tedy když šlo o nejasnosti kolem financování bytu a majetkových poměrů Stanislava Grosse, vy jste byli ochotni ustoupit od odděleného referenda k euroústavě a voleb, a to ale za předpokladu, že by se konaly mimořádné parlamentní volby, znamená to, že nyní jste opět pro oddělení referenda a voleb?

Tady bych chtěl zdůraznit, že to byl dramatický a velmi bolestivý ústupek ODS, se kterým se i tak celá řada představitelů ODS nebyla ochotna příliš ztotožnit, byla to naše nabídka do širší ...

To znamená, že ta většina, ta většina byla těsná.

... do širší generální dohody, kde jsme byli přesvědčeni, že každá politická strana musí v rámci nalezení širší politické shody o řešení politické situace něco obětovat a my jsme byli ochotni udělat tento bolestivý a dramatický ústupek, protože my považujeme souběh hlasování o vnitrostátních tématech, typu ekonomika, typu důchodový systém, typu zdravotnictví, školství a podobně, s problematikou zahraničně-politickou, evropskou ...

Co kdybych vám namítl, že to není zahraničně-politická, že to není zahraničně-politická téma, že Česká republika je jedním z pětadvaceti členských států Evropské unie, evropská ústavní smlouva se jí týká a je to de facto věc i domácí politiky.

To byste potom v podstatě přiznával, že Evropská unie je stát, jestliže je to vnitrostátní tematikou a že Česká republika je jeden z regionů Evropské unie a s tím my nesouhlasíme, čili pro nás to byla, je a bude ...

Je to zahraničně-politické téma.

... zahraničně-politické téma.

Tudíž neplatí ...

Jakkoliv má velký dosah, ano, do celé řady oblastí ve vnitrostátní politice.

Pane, pane místopředsedo, tudíž neplatí to, co jste nabídli, protože na generální dohodu nikdo z politických partnerů nepřistoupil a nadále trváte na odděleném referendu a oddělených volbách.

Trváme na tom a jsme přesvědčeni, že je to umělý pokus míchat jabka s hruškami a že by to nic pozitivního nepřineslo.

Jiří Paroubek tvrdí, že ..., věří za prvé v to, že projde v Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona o obecném referendu, který tam vláda poslala, v případě, že by neprošel, tak Paroubek upřednostňuje váš návrh, návrh zákona o jednorázovém referendu o evropské ústavní smlouvě, ani pak byste neustoupili, když by Paroubek ustoupil a neprošlo by referendum obecné a kývl by na jednorázový zákon o referendu.

To jsou, to jsou všechno politické hrátky, které předvádí sociální demokracie, která pořád se snaží zavádět do toho další věci, aby ..., jako kdyby mohla udělat ústupek. Přece referendum o vstupu České republiky do Evropské unie bylo jednorázové, nikdo to nezpochybňoval, netahal do toho nikdo obecné referendum, já respektuji, že sociální demokracie má obecné referendum ve svém programu, prosím, nechť si ho prosazuje, ale ať to nespojuje s otázkou referenda o evropské ústavě, náš ...

To znamená, že vy nebudete ochotni přistupovat na ...

... náš, náš postoj je dlouhodobý, konsistentní deset let trvající, že ODS nesouhlasí s principem obecného referenda, má-li být referendum, má být vždy děláno na základě jednoúčelového zákona schváleného třemi pětinami obou komor.

Nebudete tedy přistupovat na to, když sociální demokraté se rozhodnou podpořit váš návrh, ale budou za to výměnou chtít, abyste ustoupili vy od oddělení referenda a voleb v červnu 2006.

Podívejte se, buďto sociální demokraté chtějí hrát hrátky, anebo opravdu chtějí nechat lidi rozhodnout v referendu. Jestliže chtějí do toho montovat jiné věci a dělat z toho politický kšeft, nechť to sdělí české veřejnosti, ale my jsme přesvědčeni, že evropská ústava je dokument, který by měl být schválen referendem, náš návrh je mimochodem na stole, je možné o něm diskutovat a měl by být podle mého názoru přijat. Myšlenka spojovat volby a spojovat referendum je myšlenka zcestná, nemluvě o tom, že dokonce za situace, kdy vláda uvažuje dát do propagandistické kampaně k evropské ústavě dvě stě milionů korun a umožnit souběh ...

Což je částka nižší než ...

... souběh volební kampaně a této propagandistické kampaně, tak je otázka, zda by nebyla narušena demokratická soutěž politických stran a zda by tím dokonce nedošlo k jednání, které by bylo na hraně naší ústavy.

Vy máte obavy, že by vláda mohla peníze zneužít, peníze na eurokampaň, tedy kampaň k evropské ústavní smlouvě, ke kampani volební?

Vyloučit to úplně nejde, ale i běžný mítink, na který přijede ministr vlády a řekne v době předvolební kampaně, týden před volbama, já tady ale nedělám předvolební kampaň pro moji stranu, já tady jedu propagovat evropskou ústavu, já myslím, že nikdo, nikdo by nebyl tak naivní, aby tomu uvěřil, že by tyto věci šly uhlídat a byly důsledně oddělené. Mimochodem, má-li být férová a otevřená informační kampaň před referendem, tak by stejnou částku, kterou dostanou zastánci evropské ústavy, měli dostat i odpůrci evropské ústavy.

Počítáte s tím, že budete například interpelovat premiéra Jiřího Paroubka, jestliže vláda chce v roce letošním podle toho vládního návrhu vyčlenit jednasedmdesát milionů korun na informační kampaň, oni tvrdí na neutrální informační kampaň o evropské ústavní smlouvě, že by polovinu peněz měli dostat kritici evropské ústavní smlouvy?

Já jsem přesvědčen, že ano, protože, protože něco takového jako neutrální kampaň v podstatě neexistuje, to asi každý tomu rozumí, čili vždy to bude mít minimálně nádech postoje nebo nádech tlačení k nějakému názoru, takže určitě by bylo férové, aby jak zastánci, tak odpůrci dostali stejné možnosti, včetně možností finančních.

Jak byste ty peníze rozděloval, aby dostaly obě strany, oba tábory stejně.

Tak, určitě existuje systém, na základě kterého by se různé například nevládní organizace, instituce a podobně mohly na základě grantového systému ucházet o získání těchto, těchto prostředků, a to by byl systém, který by určitě prospěl.

Předseda Senátu za ODS Přemysl Sobotka řekl už několikrát, že byť evropskou ústavní smlouvu nebo byť evropská ústavní smlouva obsahuje nějaké články, které se mu nelíbí, tak nyní by pro evropskou ústavní smlouvu jako celek zvedl ruku. Je možné si z toho vyvodit, že v ODS neexistuje jednotný názor, zda evropskou ústavní smlouvu odmítnout, nebo ji schválit?

Já musím říci, že i na posledním jednání výkonné rady byl pan Sobotka v naprosté izolaci, v této věci nikdo ho nepodpořil, nikdo nevyjádřil stejný názor a výkonná rada je již docela reprezentativní orgán, který, který dosahuje takřka padesáti lidí, takže je to docela silné zastoupení špiček ...

To znamená, sám pěšák v poli je ...

... ODS a já někdy trošku kousavě vůči Přemyslu Sobotkovi a s nadsázkou říkám, že ve vedení ODS se dělíme na ty, kteří tu ústavu četli a jsou tudíž proti, a ti, kteří ji nečetli a tudíž si mohou dovolit tento názor.

Co vám na to říká Přemysl Sobotka, že ji četl, nebo že ji nečetl.

Neříká nic.

Deník Lidové noviny v dubnu referoval, že si ODS nechala zpracovat průzkum, ze kterého vyplývá, že pokud bude vaše strana pokračovat v tom tažení proti evropské ústavní smlouvě, že může přijít až o pět procent voličů, máte takový průzkum?

Žádný průzkum, který by obsahoval tato data, ODS nemá, docela by nás zajímalo, kde tyto pověsti vznikly. My samozřejmě pracujeme s celou řadou průzkumů, s celou řadou analýz, které nám pomáhají při politickém rozhodování, ale tato data jsme neobdrželi.

A když máte analýzy a pracujete s různými analýzami, nemáte obavy, že poměrně silné jednoznačné NE evropské ústavní smlouvě může odvést část voličů od Občanské demokratické strany při volbách v roce 2006?

My jsme především přesvědčeni, že dlouhodobě ODS vždycky vydělávala a bude vydělávat na konzistentnosti, stálosti svých názorů, my jsme nikdy nebyly stranou korouhvičkou, která mění své, své postoje, čili to je náš první důvod, druhý důvod, i volby ve Velké Británii ukázaly, že evropská otázka není dominantním důvodem při volebním rozhodování a třetí důvod, my chceme voliče seznámit s plusy a minusy přijetí i případného nepřijetí evropské ústavy, my nenalháváme, že i neschválení evropské ústavy má své plusy a minusy, my o tom chceme otevřeně voliče informovat, chceme jim říct, že my budeme, že my budeme proti ...

Jednou větou, které, které největší minus by bylo, kdyby se odmítla evropská ústavní smlouva, které ODS vidí.

Tak určitá, určité riziko ostrakizace České republiky při agresivních výrocích například některých představitelů Francie a Německa by, by tady mohlo být, ale znovu opakuji, naši voliči mají svou vlastní inteligenci, svou vlastní hlavu, my řekneme NE evropské ústavě, ale oni se rozhodnou podle své hlavy a podle svého srdce.

Petr Nečas, děkuji.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Nečas: ODS je ochotna se podílet na zákonu o úpadku a důchodech

PRAHA 11. května (ČTK) - Občanští demokraté sice při hlasování o důvěře novou vládu nepodpoří, jsou však ochotni jednat o spolupráci na některých zákonech. První místopředseda ODS Petr Nečas dnes rádiu BBC řekl, že jeho strana je ochotna jednat o podpoře připravovaného zákona o úpadku, přípravě změny důchodového systému a otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky.

"Myšlenka spojovat volby a referendum, je myšlenka scestná," odmítl Nečas spekulaci, že by ODS mohla za ústupek sociálních demokratů v jiné oblasti couvnout v názoru na termín a způsob schvalování euroústavy. Obě největší parlamentní strany chtějí, aby smlouva byla přijata plebiscitem, ČSSD však prosazuje referendum spojené s volbami. Pokud tento návrh neprojde, přistoupí sociální demokraté na druhou možnost schválení dokumentu - hlasování v parlamentu.

V souvislosti s blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny, které v roce 2006 podle aktuálních průzkumů ODS vyhraje, Nečas nevyloučil spolupráci se sociálními demokraty.

"Jsem přesvědčen, že pro ODS by byla lepší koalice s KDU-ČSL, ale za určitých okolností si dovedu představit spolupráci se sociální demokracií," uvedl druhý muž ODS. Podobně se nedávno vyjádřil i předseda ODS Mirek Topolánek. Postoj občanských demokratů vysvětlil dnes Nečas vratkostí vlád, které mají v Poslanecké sněmovně pouze malou většinu. ODS půjde podle něj pouze do vlády, která bude mít ve sněmovně podporu nejméně 105 poslanců, nikoli do stojedničkové většiny, se kterou vládne nynější koalice.

Možnou povolební spolupráci s ODS nevyloučil nedávno ani nový předseda vlády Jiří Paroubek (ČSSD), který se v nové funkci poprvé s Topolánkem krátce setkal v úterý večer. Ve stejný den měl premiér schůzku i s předsedou komunistů Miroslavem Grebeníčkem.

Změna volebního systému na většinový je podle Nečase jedinou ústavní změnou, kterou by ODS u moci byla ochotna prosazovat. Reagoval tak na dotaz, zda jeho strana znovu otevře téma změny způsobu volby prezidenta, kterou dnes sněmovna nepřijala. Jak Nečas zdůraznil, k ústavní změně je třeba souhlasu tří pětin poslanců i senátorů. Za důležitější než hledání tohoto konsenzu považuje ODS podle Nečase prosazení svého ekonomického programu, ale i změn ve zdravotnictví a dalších sférách.