Václav Moravec moderátor BBC

Miroslav Singer ve studiu BBC

Nejlevnější peníze v celé Evropské unii má Česko. Úroky u hypoték lámou rekordy. I to jsou dva titulky, které vycházejí ze skutečnosti, že Česká republika má historicky nejnižší úrokové sazby. Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn v rozhovoru pro BBC naznačuje, že nejnižší úrokové sazby v rámci Evropské unie zvýší růst dynamiky české ekonomiky.

MARTIN JAHN (zvukový záznam): No, já jsem přesvědčen, že překročíme čtyři procenta. Těch čtyři a půl je opravdu optimistických.

Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Nejen o nejnižších úrokových sazbách bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je nový viceguvernér České národní banky Miroslav Singer, vítejte, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Od poloviny února jste novým viceguvernérem centrální banky. Existuje něco, co byste po čtvrt roce fungování, vašeho fungování v centrální bance označil slovem překvapivé?

Přiznám se, že teď jste mě zarazil a nevím, nevím, přiznávám, nevím, myslím si, že zase těch překvapení nebylo tak moc.

Od únorové obměny bankovní rady centrální banky jste dvakrát sáhli k poklesu úrokových sazeb. Úrokové sazby jsou nyní v České republice nejnižší v rámci celé Evropské unie. Co možná námitka, že prezident Václav Klaus obměnou bankovní rady dosáhl toho, čeho vždycky chtěl, aby úrokové sazby byly nejnižší v České republice.

Tak myslím si, že za prvé, ti noví členové bankovní rady byli vlastně, nikdy nedošlo k tomu, že by se bankovní rada rozdělila na tábor staří versus noví.

Ale posílili jestřábi, kdybych vám teď namítl tím ...

Ani tak ne, jo, tam, myslím si, že letos ta stará bankovní rada překvapila trh ve sto procentech svého rozhodování, protože katla neočekávaně v lednu. My jsme měli tři rozhodování v nové sestavě, z toho dvakrát jsme plně naplnili očekávání trhu, když jsme učinili to, co chtěli. A jednou jsme je zřejmě překvapili minulý týden, takže myslím si, že ani ta míra toho překvapení není tak vysoká.

Není to teda tak, že by skutečně posílili takzvaní jestřábi, lidé, kteří chtějí snižovat úrokové sazby, chtějí mít úrokové sazby ...

Pane Moravec, jestřábi jsou lidi, kteří chtějí zvyšovat úrokové sazby. Lidi, kteří chtějí snižovat úrokové sazby, jsou holubice.

Ale to tady v České republice je právě naopak, jak je charakterizuje i prezident Václav Klaus. To snížení úrokových sazeb v dubnu nepředpokládal žádný z analytiků. Co kdybych vám namítl, že tím posledním snížením úrokových sazeb se stáváte, řekněme, méně čitelní pro finační trhy, že se chováte nevyzpytatelně.

Možná centrální banka se někdy chová tak, že trhy překvapí, třeba americkej FED, v době, kdy naposledy snižoval sazby, to bylo v roce 2001, napřed šokoval analytiky v lednu, kdy dokonce udělal zvláštní zasedání, na kterým katl o půl procenta, měl již asi šest procenta. Podruhé mimochodem příznačně překvapil v dubnu, na konci je překvapil, tuším, ještě v listopadu, úrokový sazby skončily na jedna pětadvaceti, to se prostě stává.

Pane guvernére, myslíte, že je možné srovnávat Českou národní banku jako jednu z evropských bank, která pravděpodobně bude v budoucnu součástí eurozóny, s americkou centrální bankou? Kdy přeci jenom postoj a chování centrální banky americké je rozdílné, než chování od evropských bank?

Pane Moravec, ta centrální banka dělá svojí vlastní politiku. V tom je stejná jako FED. Ona není vázaná v tuhle chvíli na nic než na svoje vlastní cíle, a aby se mohla mimochodem do toho eura dostat, tak musí bejt dostatečně věrohodná v tom, že se těch cílů snaží dosáhnout.

Odmítl byste tedy námitku, že tím posledním snížením úrokových sazeb jste jako centrální banka se ukázali jako méně čitelní pro finanční trhy.

Já myslím, že zase jako někteří západní analytici, analytici jinde než v Čechách, už hovořili o tom, že to učiníme. Jenom to čekali trochu později, my jsme dostali novou prognózu, která podle nás, omlouvám se za to zasípání ...

Nejste nemocný, jenom řeknu divákům a posluchačům, jste, máte pouze problémy s průduškami.

Tak, asi tak. Obsahuje prostě dost silnou informaci proto, abychom to učinili, ale prostě ten prvek překvapení k tomu centrálnímu bankovnictví někdy patří, zvlášť v okamžiku, kdy ta situace je na vahách a prostě tak.

Odmítl byste také námitku, že jste se tím už dvojím snížením úrokových sazeb v obměněné sestavě stali bankou, která, teď budu citovat doslova jednoho z centrálních bankéřů, jak je napsáno v zápise centrální banky, že jste se stali bankou, která razí aktivistickou měnovou politiku?

Odmítl, tam je, ona je to trošičku teoretická debata, která kvůli tomu slovníku zní, zní tak jako ideologicky, ale ta debata je o tom, jak často mají banky měnit sazby. Ty evropské banky měly vždycky tendenci k tomu je vždy dlouhou dobu nechávat navzdory ekonomickým informacím, navzdory tomu, že přicházejí nové informace na trhu. A je prostě škola myšlení, od anglické banky, v anglosaských bankách častěji, v asijských bankách, která říká, že centrální banky mají měnit ty sazby častěji, protože přichází nové, často chaotické, ale pokaždé nové informace. A když jsou blízko cíli, tak musí reagovat právě na ty chaotické informace. A pak je to o tý míře, kde každej člen tý bankovní rady prostě cítí, že už je ta míra, kdy ta informace je tak významná, že by měl změnit, nebo říká: "Asi by to mělo bejt níž, ale ještě počkáme." Je to trošku taky o určitý komunikační zvyklosti si odpracovat to, že jeden měsíc snížím, za dva měsíce nato zvýším. Což komunikačně je pro toho bankéře míň příjemný se tvářit záhadně.

A vám se líbí tato strategie, řekněme, když se podíváme na dlouhodobější vývoj měnové politiky centrální banky, vám se líbí to odkomunikovávat rychlejší, častější pohyby úrokových sazeb než nějakou konzervativní linii, kde by se nereagovalo tak často na ty nové informace, které jako centrální bankéři dostáváte?

Já když se nad tím zamyslím, nad tím měnovým výborem, ještě předtím, než jsem přišel já, myslím, že ta centrální banka už zhruba přes rok mění ty sazby častěji. Vlastně je loni zvyšovala. Z toho mimochodem trošku plyne to letošní snižování a odkomunikovává si to, takže já si nemyslím, že v tomhle smyslu došlo k nějaký změně. Trošičku jiná věc je, že ta debata, ty minuts to odrážej, se začala jakoby vést na tý otevřený rovině, že se bavíme o tom, jak často, jestli už je to ta velká informace, jestli už to zdůvodnění bude dostatečný, nebo ne. Právě v tom, na tý ose neměnit, měnit, jo, a to je odrazem v těch minuts, čili není to jakoby odraz nějakýho aktivismu ve smyslu politickým, je to prostě odraz nějaký víceméně dost teoretický debaty, která se tam vede.

Když teď budu citovat Helenu Horskou z české pobočky Raiffeisenbank, v Hospodářských novinách dvacátého devátého dubna říká, cituji doslova: "Politika centrální banky je více proaktivní, než by bylo pro stabilizaci hospodářského vývoje vhodné," konec citátu. I tuto námitku byste odmítl?

Tak myslíme si, že tomu tak není. A musím říct, že to je prostě názor těch analytiků. Bezprostředně potom překvapení ty trhy mezitím nejenom, že reagovaly tak, jak jsme očekávaly, ty sazby na tom peněžním trhu se přizpůsobily, ona celá výnosová křivka i na těch starších maturitách v podstatě následovala ten pokles, což je pro nás, myslím si, důkazem toho, že to rozhodnutí akceptovali, protože kdyby ho neakceptovali, tak snížej jenom ty krátký sazby a ty vyšší ponechaj, protože si říkaj, že teď snižujeme, příští tejden zvýšíme. A z toho hlediska si myslím, že ten trh v tom smyslu to rozhodnutí akceptuje a potvrzuje.

Poslední snížení úrokových sazeb na historicky nejnižší úroveň, na jedno celé sedmdesát pět setin procenta, bylo těsné. Ze sedmi členů bankovní rady hlasovali pro snížení čtyři, tři zůstali proti. Jste si jako viceguvernér vědom nějakého rizika, které se v souvislosti s nejnižšími, historicky nejnižšími sazbami v České republice nabízí?

Podívejte se, já myslím, že všichni, kteří v tý bankovní radě jsou, tam choděj s tím poměrem tři čtyři nebo čtyři tři v sobě, jo, že to není tak, že by tam se utvořil nějaký jasný ...

Jasná většina.

... jasná většina. Tam se prostě debatuje. Ti lidi nemají, když tam jdou, jasný názor. Říkají spíš tak, spíš tak, někdy se pak přikloní v průběhu tý debaty na druhou stranu, takže já myslím, že ty rizika si uvědomujeme všichni.

Jaká rizika, vy osobně jako viceguvernér centrální banky vidíte v souvislosti s tím, že v České republice jsou historicky nejnižší úrokové sazby, že Česká republika má nejnižší úrokové sazby v rámci zemí Evropské unie?

Tak ty rizika jsou především na tom, že ty úvěry jsou poměrně hodně levný. Ono to není takovej problém u těch, kde ta marže je vysoká, ale samozřejmě mohlo by dojít k nafouknutí úvěrové bubliny. Mohlo by dojít k tomu, že si půjčí lidé, kteří si neuvědomujou, že úroky, který jdou dolu, můžou jít taky nahoru, a pak se budou divit, ale musím říct, že ty rizika vnímáme, nebo já je vnímám určitě jako třeba podstatně nižší než, já nevím, před deseti lety, protože banky jsou dneska soukromé, a to znamená, že ten stát má mnohem menší konflikt zájmů.

To znamená, ale dostupnost úvěrů a možnost nafouknutí úvěrové bubliny je největší riziko, které Miroslav Singer osobně vnímá, s historicky nejnižšími úrokovými sazbami.

Tak určitě, určitě, to je největší riziko toho rozhodnutí v tuto chvíli. My se dostáváme do bodu, kdy pokaždý, já to zkusím říct jinak, jo, nám ty sazby jakoby opticky se dají do rosolu, jo, že každej další pokles už vyžaduje silnější argumenty, protože kromě toho běžnýho inflačně cílíme, vyhlídka inflace je níž, to znamená, že snížíme sazby, protože sazby mají bejt nejníže, jak jenom je to možný z hlediska inflačního cílení, aby zbytečně nezatěžovaly ekonomiku, náklady, tak tady už ten rosol začíná právě tvořit to vědomí tý hrozby pro ..., potenciální hrozby, ne v tuto chvíli ...

To znamená, že ...

... potenciální hrozby pro stabilitu, takže každej další kat jako už vyžaduje mnohem větší argumentaci, výraznější.

To znamená, z těch vašich slov si dobře vyvozuji, nebo vyvozuji si správně z vašich slov to, že vidíte jako nepravděpodobné, že by ještě dál úrokové sazby v České republice mohly klesat a že jste se de facto dostali na dno.

My nevidíme nic takovýho, ani my úmyslně nikdy nepotvrzujeme ani pohyb nahoru, ani pohyb dolu, ani poslednost, prostě když budou ty informace ...

Když jste ale mluvil o tom rosolu, tak jste jasně něco naznačil.

No naznačil jsem, že ta informace by musela bejt zase silnější, ale tím neříkám, že nemůže přijít.

Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn historicky nejnižší úrokové sazby v České republice vítá. Podle Jahna úroveň úrokových sazeb přispěje k rychlejšímu růstu české ekonomiky jako celku.

MARTIN JAHN (zvukový záznam): No, já jsem přesvědčen, že překročíme čtyři procenta. Těch čtyři a půl je opravdu optimistických. A záleží také na mnoha exogenních faktorech, záleží na tom, jak bude oživena poptávka v té bývalé evropské patnáctce, ve starých členských zemích. Jak se budou vyvíjet ceny ropy, jak využijeme fondy z Evropské unie. Pokud bychom v letošním roce opravdu využili ty fondy v předpokládaném objemu, tak to bude také poměrně velká vzpruha pro českou ekonomiku, ať už pro stavebnictví nebo i pro zpracovatelský průmysl, zemědělství.

Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Jak silné bylo to zvažování ve vašem případě, když jste rozhodoval jak s úrokovými sazbami, zda posílit nejnižšími úrokovými sazbami dynamiku české ekonomiky. A nepřeceňují vládní ekonomové, například vicepremiér Jahn, vliv níže úrokových sazeb na dynamiku růstu české ekonomiky?

Já myslím, že oni to dílem berou i jako náš signál toho, že se inflačního vývoje v nejbližším období nebojíme. Koneckonců takovej signál je to pro většinu investorů, ale jinak ona ta otázka je maličko jinak, my jsme zavázáni snažit se dosáhnout inflační cíl. A ty sazby prostě je účelné držet co nejníže tam, kde vidíme, že ten cíl bude splněn, nebo v našem případě stejně tenhle ten rok už je mrtvá historie, z toho hlediska my budeme prostě pod ním, ale ...

Takže jste si vědomi, že i kdyby jste, že i kdybyste úrokové sazby měli nulové, že inflační cíl na rok 2005, který jste si jako centrální banka stanovili, nemáte šanci naplnit?

Pane Moravec, myslím, že bysme byli první centrální banka, která by měla nulové úrokové sazby v Evropě. Přiznám se, že si neumím představit ...

Já jsem chtěl říct, že byste byli jako japonská, že byste byli jako japonská centrální banka.

I Japonci nominálně drželi nějaký sazbičky nad nulou, i když je pravda, že mimochodem tam v reálu pak už byly i některý instrumenty se zápornejma úrokovejma sazbama, ale já nemám představu, co by dělala tahle ekonomika na nulovejch sazbách. Doufám, že si to nebudu muset nikdy zkoušet.

Pokud se ukáže, že rosol má ještě další možnosti, tak kdoví, jak budete dál rozhodovat v souvislosti s úrokovými sazbami. V každém případě byste tedy řekl, že se nepodaří inflační cíle v letošním roce dodržet, to je jasné.

Přiznám se, že bych byl nesmírně překvapen, kdyby k tomu došlo. Byla by to, vyžadovalo by to nějakej souběh řady překvapení na, já nevím, kurz, ropa někde úplně jinde, než jsou i ty hrozivý scénáře, jo, prostě neumím si to představit.

Když připouštíte, že se centrální bance nepodaří v letošním roce dodržet inflační cíle, některý je pro ni ze zásadních cílů, jak velké jsou vaše obavy z nulové inflace či dokonce opět nějakého deflačního období v české ekonomice v letošním roce?

Já myslím, že ty, teď možná zase trošku promluvím napřed za tu množinu, ta bankovní rada, nebo ti čtyři členové se zjevně přiklonili k tomu, že ty obavy jsou, můžou nastat při dalším třeba posilování kurzu, prudkým poklesu hospodářský aktivity v Německu a u hlavních obchodních partnerů v EU, což sice není středový scénář, ale je to scénář možný, a trošičku zřejmě vnímali i tenhle kat právě jako určitou lehounkou prevenci. Jinými slovy ...

Před deflací.

... před deflací, před nějakým vývojem, kterej by začal hrozit deflací. Ona je to otázka, kde ta deflace v reálu začíná, protože i vyspělé země odhadují, že ty statistické úřady nadhodnocují inflaci řádově o procento, o půl procenta v těch nej ..., jako nejvyspělejších zemích, o procento v těch míň. To znamená, že ta deflace začíná už někde kolem procenta. My máme teď jedna celá pět, jedna celá šest. Tam se neustále motáme, to znamená, že ten prostor už není v tomto smyslu vysoký, a to je zase další riziko, které hovořilo naopak pro snížení těch sazeb, takže v těch čtyřech členech se to prostě převrátilo nad tou polovinou toho rozhodování a hlasovali pro snížení.

Byla největší diskuse v rámci té čtvrteční debaty o snižování úrokových sazeb především o tom, že vy jako centrální banka jste dlouhodobě se obávali, toho, že si lidé půjdou půjčovat a nebudou mít pak na splácení, to znamená dynamiky růstu úvěrů, zadlužení domácností. Teď jsou historicky nejnižší úrokové sazby u hypoték. To znamená, nejdete příliš proti sobě?

Tak my se spíš bojíme těch spotřebitelskejch úvěrů než hypoték, abych to začal odzadu rozmotávat. A tam to moc neovlivníme. Tam ti lidi platěj mnohem víc než jedna celá sedmdesát pět. A ta exploze je spíš daná tím, že na tom trhu probíhá rozdělování trhu. Všichni to těm lidem, když to řeknu natvrdo, poměrně agresivně cpou a bohužel se zadlužujou lidi, který neuměj tak moc počítat, a myslím si, že se dílem ženou, ženou do problémů. Ty hypotéky si naopak berou, myslím si, mnohem sofistikovanější domácnosti, domácnosti, který věděj, že mají šetřit, že si chtějí pořídit bydlení. A když to řeknu hodně drsně, i kdyby ty sazby šly nahoru, což se může klidně stát a může se to stát kdykoliv, a ty hypotéky jsou na dlouhou dobu, že je skoro jisté, že během doby splácení ty sazby nahoru půjdou, když to řeknu nepříjemně, ty domácnosti holt, protože podle našeho názoru, podle našich informací zatím jde skutečně o bydlení pro ně, není to nákup na úvěr, na spekulaci ceny, která poroste, tak ty domácnosti pak holt si utáhnou ty opasky, protože o střechu nad hlavou nechce přijít skoro nikdo, jo. Čili tam to nebezpečí je jakoby mírnější. Ty domácnosti jsou víc příjmový než ty na těch spotřebitelskejch úvěrech, mají větší rezervy. Nebude druhý auto, nebude možná ani nový první auto, rozhodně nebude, já nevím, drahá rekreace, ale že by si chtěli nechat jako ty baráky vzít, to si myslíme, že je přece jenom hrozba menší. Tam to ten kanál ovlivňuje víc. A tam zase ale pozitivně již dlouhodobě působí to, že jednak je přirozený, že ty, že lidi chtějí bydlet ve svým, my se dostáváme do nějakýho normálního rozměru a jednak tam skutečně tu ekonomiku výrazněji stimulujeme přes ten stavební ruch, kterej tím se zpožděním přichází.

Záleží, zda pak ona dostupnost úvěrů, a vy jste řekl, že v souvislosti s hypotékami nevidíte ta rizika jako v souvislosti s těmi spotřebitelskými úvěry, ale záleží, zda opravdu to není měnová politika centrální banky, která přispěje k nafouknutí bubliny a možným ekonomickým problémům, které se v souvislosti se zadlužením českých domácností a možnou budoucí neschopností splácet, může objevit v ekonomice jako takové.

Pane Moravec, ekonomika je plná nebezpečí. Stejně tak nás zaskočilo to posílení, které, zdá se, má trvalejší charakter, že jo, potom snížení, nás někteří ujišťovali, že koruna bude výrazněji oslabovat, zatím se tak neděje.

Ano, to je dokonce další věc, u které jsem se chtěl zastavit, to znamená vliv úrokových sazeb na, na ...

Jistě, já jenom chci říct, že my neustále balancujeme ta rizika, vy jste se ptal, jestli jsme se bavili víc o, nebo jestli je to podstatná součást. Je. Součástí toho stále tužšího rosolu je, že ta debata na téma finační stabilita, exploze úvěrů je stále delší a důkladnější na tý bankovní radě při těchhle rozhodnutích.

A teď jste zmínil kurz koruny. Někteří analytici, když interpretovali to, proč jste sáhli ke snížení úrokových sazeb, tak vám, řekněme, podsouvali to, že možné oslabení koruny byl jeden z cílů, proč jste sahali ke snížení úrokových sazeb. Vzhledem k tomu, že kroutíte hlavou, tak to vůbec nehrálo roli.

Ono je to maličko složitější. Vlastně naše vnitřní modely modelujou i chování bankovní rady. To znamená, že my vlastně od nich dostáváme něco jako, jak se podle modelu bude chovat bankovní rada. My se chováme většinou jinak než podle toho modelu, ale ...

Neposloucháte modely vašich vlastních analytiků.

... neposloucháme, ale bereme to v úvahu. A ten náš model předpokládá na, což je asi proto zdůvodnění zajímavější, předpokládá o něco slabší kurz, než předpokládají analytici, a o něco nižší úrokové sazby, což je obojí konzistentní. A v tomto smyslu my jsme se nějakým způsobem pohnuli směrem, který ..., s těma sazbama, který ten model naznačuje, naznačuje nějaké snížení, ale kurz jako sám o sobě pro nás není veličinou, kterou my nějakým způsobem cílíme. My na ni spíš jako reagujeme, ne ve smyslu dealeři, ne, pokaždý ne, ale když vidíme, že se posunul na nějaký nový plato, který obecně skoro všichni považujou, minimálně tedy ještě naznačujou, že když se nic nestane, tak posílí, tak samozřejmě, že je to jedna z úvah, protože silnější kurz zase bere, vede k tý, k tomu, že ta inflace je nižší. A dostává se nebezpečně blízko těm deflačním hodnotám.

Když se bavíme o kurzu koruny, tak česká koruna minulý týden zpevnila o více než sedmdesát haléřů a po měsíci se vrátila pod hranici třiceti korun za euro. To znamená, že tady už je možné říci, že ať jsou úrokové sazby nižší, tak je jasné, že na kurz koruny a její oslabování nemají žádného vlivu.

Otázka, kdyby byl, kdybychom snížili v tomhle roce třikrát sazby, jo, to je, to prostě, že jo, neumíme ty alternativní scénáře v reálným světě odehrávat.

Ale vy osobně si myslíte, že hranice třiceti korun za euro, respektive dvacet devět a nějaké drobné, že to stále ještě je silná koruna nebo ...

Tak my nenaznačujeme, my nemáme názor na kurz jako takovej, jo, skutečně, já si myslím, že už se povedlo, i už nějakou dobu podle mě před mým příchodem, prostě není názoru na kurz jako takovej. Je jenom názor na to, jak kurz vchází do těch obecnejch měnovejch podmínek, kde se ta ekonomika nachází a jaká je tudíž ...

Ale v obecné, v obecné rovině na něj máte názor, jestliže říká i Zdeněk Tůma, že kurz je příliš silný a neodpovídá ekonomickým parametrům České republiky.

Nejsem si vědomej toho, že by to v této době říkal, ty údaje o zahraničním obchodě nic takového nenaznačujou. Kurz je příliš silný z hlediska našich inflačních očekávání z loňského roku, který byly bázovaný na jiný poloze kurzu, tím se přitvrdily měnový podmínky, a proto ta centrální banka teď vlastně třikrát ve čtyřech měsících sundala ty sazby o nula celá pětadvacet. Ale kde by byl ten kurz, kdyby furt ti spekulanti mohli nosit ty český peníze na dvou padesáti per annum, místo na jedna pětasedmdesát, to vám nikdo nepoví. To posílení je v tuhle chvíli hodně globální, je způsobený přílivem kapitálu k nám, do Polska, do Maďarska. To mimochodem umožňuje držet ten zahraniční obchod, protože ty zákazníci v tý vyspělý Evropě, to já mám prověřený debatama s šéfama podniků, oni nemají kam jít, jo, narozdíl od tý doby 2001, kdy ta koruna posílila. Oni začali objednávat v jinech zemích, teď jak je to simultánní, v tom regionu, tak jim nijak nepomůže, když si půjdou objednat do Polska od stejný fabriky, protože tam to budou mít taky dráž, protože zlotej taky posílil. To umožňuje to, že ten zahraniční obchod se nevyvíjí nijak špatně. Z druhý strany nás to ale pak nepřesvědčuje o tom, že by ten kurz měl sám od sebe oslabit, protože se zdá bejt udržitelnej.

Dovolte, abych se zastavil ještě u jednoho tématu, u stavu veřejných financí a přípravy České republiky na vstup do eurozóny. Česká národní banka před týdnem snížila odhad letošního schodku veřejných financí ze čtyř celých sedmi desetin procenta na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Ve zprávě centrální banky stojí, a teď vás budu citovat doslova jako centrální banku: "Odhad budoucího vývoje veřejných financí je však stále nejistý," konec citátu. V čem především jako centrální banka vidíte ten vývoj nejistý?

No, my nevíme, kolik bude utraceno z toho, co se neutratilo v loňským roce, protože v loňským roce ta úspora byla do značný míry dána i tím, že ten stát už, upřímně řečeno, nebyl vlastně schopnej utratit peníze, který si naplánoval.

To je zhruba těch třicet miliard.

Zhruba těch třicet. A nevíme, jak se bude vyvíjet letošní a ještě více příští rok. Ta míra nejistoty je prostě mohutná, jo.

Teď mluvíte například o těch škrtech ve výši sedmdesáti miliard. V následujících dvou letech ministr financí Bohuslav Sobotka vládě původně navrhoval diskusi o škrtech. Ukázalo se, že ministři škrtat nechtějí. Teď přistupuje Bohuslav Sobotka k tomu, že chce plošné škrty nikoli selektivní, protože ministři nebyli schopni se shodnout. Premiér Jiří Paroubek podle svých slov v rozhovoru pro BBC s plošnými škrty dál nesouhlasí a ještě dodává:

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Pokud mě ministerstvo financí nepřesvědčí o tom, že není možná také jiná metoda, a já si myslím, že by možná byla, protože já jsem praktický ekonom a rozpočty, to bylo nejen moje hobby, ale také moje práce po dlouhou řadu let, takže vím, že v rámci třeba firmy, nebo mezi firmami je možné snižovat samozřejmě výdaje, ale je velmi pravděpodobné, že v každé firmě, nebo v každé té jednotce firmy jsou rozdílné možnosti na to, kolik těch výdajů je možné snižovat.

Říká v rozhovoru pro BBC premiér Jiří Paroubek. To je ta obrovská míra nejistoty, o které mluvíte, o těch sedmdesáti miliardách, které zatím nebyla vláda schopna seškrtat na příští dva roky.

Nejenom, ale to je i o letošním roce. Pro nás do určitý míry je spíš rámec tvořen tou konvergenční dohodou s EU, pak do toho dáváme nějaký scénáře, který zohledňujou fakt, že ty daně se loni vyvíjely líp, pardon, zkoušíme samozřejmě simulovat i scénáře, kdy naopak se ten rozpočet bude vyvíjet hůř, ale, upřímně řečeno, tady jsme spíš připravený reagovat na to, co v reálu bude. A v polovině roku snad už budeme trošku moudřejší, na podzim u rozpočtu asi hodně, protože zase ten rozpočet ...

Rozumím, rozumím, promiňte, rozumím správně vašim slovům, když se podívám na statistiky, které mám před sebou, tak pokud se nemýlím, tak letos i ministr financí Bohuslav Sobotka očekává schodek čtyři celá sedm desetin procenta hrubého domácího produktu, což bude porušení dílčího slibu v rámci toho konvergenčního programu. To je také to obrovské riziko, které vidíte v souvislosti se stavem veřejných financí.

Tak já bych řekl, kdyby jsme věděli, že to tak, či onak bude, tak by to už bylo snazší. My prostě bez legrace v tuto chvíli nevíme, tam došlo k značnejm daňovejm změnám, ty rozpočty si teď teprve sedaj, takže ono je to ještě základnější, jo, my skutečně tady musíme zohledňovat velkou míru nejistoty na obě dvě strany a nejsme schopni v tuhle chvíli k tomu říct víc.

Jakou reformu veřejných financí, respektive dynamiku, byste považovali za uspokojivou, když guvernér Zdeněk Tůma tvrdí, že ten plán, vládní plán považuje za málo ambiciózní?

Tak my se domníváme, že prostě by nemělo docházet k zhoršování už dosaženého stavu jako naprosté minimum, že jo.

To znamená, dodržet i v roce letošním konvergenční program, nikoli že ministr financí pravděpodobně připouští, že bude porušen.

Ono, jak říkám, ono není ještě jasný, protože ten rozpočet se i počítá mnoha způsoby, jo, takže my teď nevíme přesně, o kterém deficitu se vždycky mluví, jo, čili ...

To vnímáte, promiňte, i to, že se to počítá různými způsoby, vy považujete za nepřehledné jako centrální banka ...

Pro nás je to spíš komunikačně nepříjemný. Ale pak jako z výroku, který tady citujete, je vždycky těžký, si je zasadit do kontextu, že teď se bavíme o tomhle ukazateli.

Děkuji za rozhovor, to byl . Přeji vašim průduškám, ať se jim uleví a ať někdy opět přijdete do Interview BBC a ne tak indisponován, děkuji.

Děkuju, děkuju, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Czech crown dips in early trade as region softens

PRAGUE, May 10 (Reuters) - The Czech crown edged lower early on Tuesday, hand-in-hand with other regional currencies led by the weakening Polish zloty.

The crown stood at 29.98 at 0720 GMT, after briefly breaching the 30 level earlier, from 29.88 on Monday.

"The zloty has dropped since the morning, and the region is going hand in hand with it," said Mirek Tutter, a trader at bank CSOB.

"Support for euro at 29.850 had held yesterday, now we are going in the other direction. I would see the top somewhere at 30.05-30.100 for today," he said.

Central bank Vice-Governor Miroslav Singer said on Monday in BBC a further interest rate cut, following a surprise easing last month, would need stronger reasoning than previous actions so far this year.

But he had taken a similar line before the cut last month which took the main two-week repo rate to 1.75 percent. He added that rates should be as low as possible and help drive inflation back into the bank's target range from current low levels.

The new Czech government is expected to release its programme manifesto at 0730, expected to include a commitment to stick to the country's euro convergence programme by reducing the budget deficit next year.

Traders predicted there could be a mild rise in bond yields as the market readies for Wednesday's offering of eight billion crowns worth of the 3.8/09 CZ4YTRR bond.

Czech cbanker Strong reasoning needed for rate cut

PRAGUE, May 9 (Reuters) - Any further reduction in record low Czech interest rates would require stronger arguments than the previous policy easings so far this year, a senior central banker said on Monday.

Deputy Governor Miroslav Singer said in an interview on the Czech section of the British Broadcasting Corporation that the biggest risk of the bank's loose monetary policy was that the low costs of borrowing could fuel asset bubbles by luring people to spend on credit.

The bank cut rates a quarter point to a record low of 1.75 percent last month following a tight 4-3 vote. The third 25 basis point easing since January brought the key rate to a quarter of a percentage point below the main euro zone rate.

"We are reaching a point when ... any further (interest rate) reduction is already requiring stronger arguments," said Singer, a former corporate finance director who joined the bank's policymaking board as part of its February shakeup. He said interest rates had not necessarily bottomed out.

"I have indicated the information (that would trigger a cut) would again have to be stronger but I do not say that it does not have to come," he said.

Singer said that under the inflation targeting policy regime and in a situation when inflation eases below target, the bank should aim to keep interest rates as low as possible to aid the economy and help drive inflation back to target.

The central bank's revamped quarterly forecast, unveiled last month, has pegged inflation at 1.4-2.8 percent in September 2006, below a 3 percent target.