Václav Moravec moderátor BBC

Martin Jahn ve studiu BBC

Historicky nejnižší jsou nyní v České republice úrokové sazby. Česká národní banka je překvapivě snížila ve čtvrtek. Hlavním argumentem, který vedl centrální banku ke snížení sazeb na jedna celá sedmdesát pět setin procenta, je pokles inflace. Guvernér Zdeněk Tůma ve čtvrtek naznačil, s jakým dalším vývojem úrokových sazeb centrální banka počítá.

Zdeněk TŮMA (zvukový záznam): Následnou stabilitou minimálně v druhé polovině tohoto roku.

Čtvrteční slova guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy. Nejen o nízkých úrokových sazbách v České republice a budoucím vývoji ekonomiky bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér pro ekonomiku české vlády Martin Jahn. Vítejte po čase v BBC, hezký, dobrý den.

Dobrý den.

Do konce týdne by mělo být sepsáno programové prohlášení vlády premiéra Jiřího Paroubka. Krom strategie hospodářského růstu do roku 2013, kterou jsme ostatně několikrát probírali před těmito mikrofony, a reformy bankrotového práva, které věci do programového prohlášení vy osobně chcete prosadit?

Tak v každém případě tam bude také novela daňových zákonů, kterou by měla vláda v nejbližší době probírat, bude tam i příprava na čerpání strukturálních fondů v letech 2007 až 13, to si myslím, že je velký úkol, před vládou stojí, další zákony, které budou ovlivňovat ekonomické prostředí, bude například zákon o nemocenském pojištění, který se bude projednávat již tuto středu, a pro mě jsou důležité i zákony, které se týkají vzdělávání, jako například zákon o celoživotním vzdělávání nebo zákon o veřejných výzkumných institucích.

Premiér Jiří Paroubek v nedělním rozhovoru pro Českou televizi k prioritám svého kabinetu řekl:

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Zákoník práce během několika týdnů bude předložen, zákon o nájemném, stavební zákon, dále samozřejmě zákon, který, který se týká daně z příjmu fyzických osob, strategie hospodářského růstu České republiky na léta 2007 až 13 a další dokumenty, které se budou vztahovat k finanční perspektivě let 2007 až 13, na základě kterých bude možné dovést do země možná až sto čtyřicet, sto padesát miliard korun ročně ze strukturálních fondů Evropské unie.

Konstatoval v neděli v rozhovoru pro Českou televizi Jiří Paroubek. Ve vládě jste vicepremiérem necelého třičtvrtě roku, teď budete pravděpodobně rok a dva měsíce vicepremiérem ve vládě Jiřího Paroubka, pokud kabinet získá důvěru, vidíte po tom třičtvrtě roce při svém působení ve vládě nějaký problém, který byste víc chtěl akcentovat, než jste jej akcentoval ve vládě Stanislava Grosse? Který byste vypíchl v tom programu?

Tak já myslím, že ten hlavní rozdíl mezi vládou Stanislava Grosse a pana premiéra Paroubka bude v tom, že tato vláda už se bude zaměřovat na dokončování těch věcí, myslím, že už nebude čas na to, přicházet s novými návrhy a bude potřeba to, co jsme si řekli, že je naše priorita dokončit ve vládě a také prosadit v parlamentu. To si myslím, že je ten hlavní rozdíl. Já...

Pane vicepremiére, není tam ale úskalí, protože to bude před volbami, že se ty návrhy nepodaří prosadit? Protože v té předvolební kampani nebo v čase předvolebním je sněmovna méně dělnější, než když jste byli ve vládě Stanislava Grosse.

To určitě, ale to je prostředí, s kterým se musíme srovnat, prostě každá vláda ten poslední rok před volbami to má v parlamentu těžké a je to věc, která čeká i nás. Ale já myslím, že to není důvod házet flintu do žita a vzdávat se takových věcí, jako je například úpadkový zákon.

Jste přesvědčen o tom, že právě, když jste zmínil úpadkový zákon, jinak řečeno zákon o konkurzu a vyrovnání, že ten, když je tak sporný a, a víme, jak dopadla novela bankrotového zákona letos v únoru, že se ho podaří skutečně před těmi volbami ještě prosadit?

No, já předpokládám, že zvítězí zdravý rozum, protože to je jeden z největších boláků české ekonomiky.

Záleží, jestli jste optimista, pane vicepremiére.

Já jsem optimista, jinak bych v té vládě asi nebyl, ale ještě jednou opakuji. To je prostě jedna z nejznámějších bolestí české ekonomiky, která je velmi často kritizována i v zahraničí, je to věc, na které se poměrně dlouho pracuje, já si myslím, že i ty zkušenosti z projednávání novely úpadkového zákona v parlamentu nás trochu poučily. My jsme dneska ve fázi, kdy zákon prošel připomínkovým řízením a míří do legislativní rady vlády, ze všech zákonů tohoto typu myslím, že je nejvíce prodiskutován a já předpokládám, že to je i zákon, u kterého by mohla polevit takzvaná nulová tolerance ze strany ODS, a je to věc, která by neměla být střetem ve volbách, to je, myslím, věc, která běžným lidem toho tolik neřekne, ale pro ekonomiku je přesto důležitá. Takže já doufám, že se to podaří dotáhnout.

Když mluvíte o bankrotovém zákonu, říkáte, že nyní jde do legislativní rady vlády. Znamená to, že sporné body, které byly mezi vámi jako vicepremiérem pro ekonomiku a vicepremiérem, ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem, jsou už rozdiskutovány a našli jste shodu?

Já myslím, že na té věcné rovině určitě. Ministerstvo spravedlnosti vyšlo velmi vstříc požadavkům podnikatelské a bankovní sféry a co se týče obsahu, tak si myslím, že v tom zákoně je opravdu všechno, co by tam mělo být, a na legislativní radě vlády je, aby jaksi v tom právním jazyce, aby ta forma také byla, byla správná, takže jde o to, aby ty věci do sebe zapadaly, aby to bylo napsáno srozumitelným jazykem a myslím, že od toho tady legislativní rada vlády je. Takže podle...

Kdy očekáváte, že by paragrafované znění zákona, zcela nového zákona o konkurzu a vyrovnání, chceme-li bankrotového zákona nebo úpadkového zákona, kdy by ho nakonec mohla projednávat vláda?

No, aby, abych byl realistický při svém optimismu a protože legislativní rada vlády toho teď bude projednávat opravdu hodně, to jsou i ty zákony, o kterých hovořil pan premiér a sněmovna bude poměrně zahlcena v tom, v tom období ještě do začátku prázdnin, tak...

Chcete říci nová legislativní smršť.

No, nemyslím legislativní smršť, ale u většiny zákonů platí to, že to, co přijde do parlamentu před letními prázdninami, tak má ještě velkou šanci projít, a potom, co se bude předkládat na podzim, tak ta šance je samozřejmě menší, takže v legislativní radě bude opravdu přetlak, tak já myslím, že by bylo dobré si dát takový cíl, aby se nám ten zákon podařilo dokončit a projednat ve vládě tak, aby mohl jít na první schůzi v Poslanecké sněmovně v září.

To znamená, že pravděpodobně před prázdninami vládními, které bývají začátkem srpna nebo koncem července, tak byste chtěl, aby paragrafované znění zákona o konkurzu a vyrovnání schválila vláda?

Tak já nevím, jestli ještě bude vhodné si nechat ten zbytek léta na dopracování, já opravdu se nechci hádat o týdny. Já bych prostě chtěl, aby v září...

Ne, víte proč, pane vicepremiére, ptám se vás zcela logicky, protože když jsem studoval vaše výroky, tak vy chcete, aby zákon, zcela nový zákon o konkurzu a vyrovnání začal platit od prvního ledna roku 2007. Zákon o konkurzu a vyrovnání je opravdu velmi složitou, komplikovanou a svým způsobem i kontroverzní normou pro jednotlivé frakce v Poslanecké sněmovně a u takových zákonů to trvá zhruba rok, než je projednají obě komory parlamentu. To znamená, že jsem tu námitku chtěl říci i z toho důvodu, že je velmi pravděpodobné, aby si i podnikatelské prostředí zvyklo na ten zákon, jak nově platí, tak aby šel ještě před prázdninami do Poslanecké sněmovny. Aby začal platit.

Tak to... bohužel...

Nechcete posunout platnost zákona?

Tak musíme, musíme být realisti, já musím uznat, že ty plány, s kterými jsem vstupoval do vlády, na to, kdy by měl začít platit nový úpadkový zákon, se samozřejmě posouvají, za prvé to projednávání a příprava byla ještě komplikovanější, než jsem čekal, do určité míry se na tom podepsala i vládní krize. Já neříkám, že za doby vládní krize se nic nedělalo, ale prostě nepřispěje to ke zrychlení přípravy takovýchto komplikovaných norem, takže ten, ten počátek, odkdy by mohl nový úpadkový zákon platit, se možná posune. A já myslím, že dnes už, já nechci dávat nějaké termíny, prostě moje ambice dnes je, aby dobrá, dobré nové znění úpadkového zákona bylo posláno vládou do Poslanecké sněmovny v září, a to si myslím, že je něco, co můžeme realisticky stihnout.

Chcete tím říci, že už jste se smířil s tím, že je velmi pravděpodobné, že nový úpadkový zákon nebude platit od prvního ledna 2007?

Já to dnes považuji za poměrně málo pravděpodobné, že to bude od 1. 1. 2007.

To znamená, že půlrok, i když nechcete termíny, ale dovolte, abych přece jenom vás z jednoho termínu zkoušel, že pravděpodobně o půl roku se oddálí vstup platnosti nového zákona o konkurzu a vyrovnání někde na polovinu roku 2007?

Já myslím, že je to je realistický odhad.

Pokud se nemýlím, tak vy jste vedli s vicepremiérem a ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem kvůli tomu úpadkovému zákonu spor o to, že, když to hodně zjednoduším, tak Pavel Němec chtěl větší roli soudců, víc možností řešení konkurzu, vy jste zase hájil především silnější postavení věřitelů a bank v rámci toho konkurzního řízení. Která z těch variant nakonec zvítězila?

Tak já bych neřekl explicitně, že banky, ono se velmi často i ta novela spojuje s bankami, to není prostě o bankách, o postavení bank, to je spíše o postavení zajištění věřitelů jako, jako takových, ale myslím, že jsme se dohodli na té koncepci, která posiluje tu roli věřitele, protože doba konkurzů u nás je neúnosně dlouhá, i výtěžnost konkurzů je vlastně jedna z nejnižších vůbec na světě, nebo patříme do té skupiny s nejnižší výtěžností z konkurzu a evidentně je na tom současném systému něco špatně. Takže dohodli jsme se na tom posílení, na tom posílení role věřitelů, dohodli jsme se i na úpravě reorganizace, to znamená, že pro podniky, pro které to dává smysl, bychom měli mít institut, který jim dovolí tu úpadkovou situaci přežít a začít zase znova, znova fungovat, to znamená, že ten úpadek nebo úpadkový zákon nemá, nemá mít primárně likvidační povahu, ale je to prostě správa podniku, který se dostal do úpadkové situace a má, má problémy s likviditou, takže, takže budeme pokračovat v tom, v tom věřitelském pojetí s dobře upravenou reorganizací a já podařím se ten text, doufám, že se podaří ten text dokončit v legislativní radě vlády tak, aby s ním byli všichni spokojeni.

Jak oba dva jsme už zmiňovali, tak se pokoušela skupina poslanců v čele se stínovým ministrem spravedlnosti za ODS Jiřím Pospíšilem Poslaneckou sněmovnou loni koncem roku a letos začátkem roku protlačit novelu konkurzního zákona. Nakonec ta novela neprošla i kvůli obrovskému množství pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně. Občanským demokratům například vadilo, že z jejich návrhu vypadl systém odděleného věřitele, což v rozhovoru pro BBC vysvětlil stínový ministr spravedlnosti, poslanec Jiří Pospíšil.

Jiří POSPÍŠIL (zvukový záznam): Oddělení věřitelé jsou tací věřitelé, kteří svoji pohledávku vůči dlužníkovi mají nějak zajištěnou, například nějakou zástavou. To znamená, ten, kdo je dlužníkem, nějaká firma, zajistí pohledávku věřitele tím, že zastaví svoji nemovitost, například svůj nějaký dům. A u nás platí taková úprava, že když potom dojde ke konkurzu a rozprodává se majetek dlužníka, tak se ta nemovitost, ta zástava sice prodá, ale neuspokojí se pohledávka odděleného věřitele ze sta procent, ale pouze ze sedmdesáti procent. To znamená, že takovýto oddělený věřitel je vždycky poškozen, není plně uspokojen ze zástavy, která byla poskytnuta na jeho pohledávku.

Osmnáctý únor, slova stínového ministra spravedlnosti za ODS Jiřího Pospíšila. Vy jste, pane vicepremiére, zcela jasně řekl, že byste si přál, aby zákon o konkurzu a vyrovnání, tedy úpadkové právo bylo v Poslanecké sněmovně schváleno větším poměrem hlasů než tou sto jedničkou, kterou s největší pravděpodobností v současnosti disponuje bývalá vládní koalice. Předjednáváte ale u poslanců, nebo budete předjednávat to, aby velké množství pozměňovacích návrhů, které byly i v rámci té novely, tak aby nezničily to nové úpadkové právo?

No, tak já doufám, že právě proto, jak dlouho se ten zákon připravuje a jak dlouho ještě bude dnes v legislativní radě vlády, já předpokládám, že i v té době uděláme pro poslance několik seminářů, nebo alespoň jeden seminář, kde to budeme moci prodiskutovat, tak já doufám, že těch připomínek nebude, nebude mnoho, my už dnes jako zkušenost z projednávání té novely, o které jsme hovořili, víme, jaké jsou názory poslanců některých z ČSSD, jaké jsou názory ODS, takže budeme se snažit přijít s určitým kompromisem. Mě velmi mrzí, že ta novela spadla, tam byly vlastně dvě důležité věci, jednak posílení vlivu věřitele na jmenování a odvolání správce konkurzní podstaty, to prošlo, vlastně to podpořily víceméně všechny strany, a ten kámen úrazu bylo právě to uspokojení zajištěného věřitele a tam došlo k dojmu, že příliš tady jaksi preferujeme banky a že pak ti malí věřitelé nebo zaměstnanci přijdou zkrátka. Tady je potřeba říct, že to je trošku nepochopení situace, protože zaměstnanci jsou zajištěni zákoníkem práce v, v úpadkové situaci, a pokud banky nebudou mít jistotu, že firma, které poskytly úvěr, který byl zajištěn nemovitostí, tak že když ta firma se dostane do úpadku, tak ony budou stoprocentně uspokojeny, tak prostě si to promítnou do ceny úvěrů a do toho, jak budou úvěry poskytovat. Prostě nebudou brát zástavu na sto procent hodnoty nemovitosti, ale na sedmdesát. Takže banky v podstatě se postarají o to, aby nepřišly zkrátka, ale tímto institutem budeme pouze ztěžovat přístup k úvěrům a, a prodražovat úvěry pro, pro firmy, takže to, že banky budou stoprocentně uspokojeny v rámci svých, v rámci svých záruk, to je ve prospěch malých a středních firem, protože jim to zjednoduší přístup k úvěrům.

Velmi stručná otázka na závěr tohoto tématu. Vy jste zcela jasně řekl, že si od nového úpadkového práva slibujete především i zrychlení konkurzů. Můžete odhadnout, na jakou dobu by se mohla zkrátit délka konkurzního řízení v České republice, pokud to nové úpadkové právo vstoupí v platnost?

No, tak já za prvé doufám, že těch konkurzů bude co nejméně, ale pokud se dnes pohybujeme někde okolo osmi až devíti let průměrné doby trvání konkurzu, tak já si myslím, že potom v dohledné době by to mělo spadnout, doufejme, někde na půlku, možná ještě na, na kratší dobu.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC český vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Další téma: Budoucí vývoj a rozvoj české ekonomiky. Začnu, pane vicepremiére, vaším citátem, který pochází ze čtvrtka, kdy centrální banka snížila úrokové sazby na historicky nejnižší míru nejen v České republice, ale i v eurozóně. Cituji doslova: "Nejnižší úrokové sazby v historii spolu se stabilizovanou politickou situací pomohlo ekonomickému růstu v České republice překročit letos čtyřprocentní hranici." Konec citátu. Jak vy jste při těch výpočtech došel až k čtyřem a půl procentům růstu hrubého domácího produktu v letošním roce?

Tak my vycházíme z těch odhadů, které, nebo z těch propočtů, které má ministerstvo financí a které má Česká národní banka a já jsem i v minulosti byl optimističtější než tyto dvě instituce při odhadování růstu české ekonomiky a v loňském roce se to, se to potvrdilo. Já vycházím ze své znalosti dynamiky rozvoje některých průmyslových sektorů a vlastně i v oblasti, oblasti služeb, kde dnes firmy jako, jako DHL, jako EXEmobile a jiné budou poskytovat své služby zejména na, na export České republiky, tak to jsou všechno věci, které mě vedou k tomu, že si myslím, že letos překročíme tu čtyřprocentní hranici...

Myslíte si, že to bude k těm čtyřem a půl procentům?

No, já jsem přesvědčen, že překročíme čtyři procenta, těch čtyři a půl je opravdu optimistických a záleží také na mnoha exogenních faktorech, záleží na tom, jak bude obživena poptávka v té bývalé evropské patnáctce, ve starých členských zemích, jak se budou vyvíjet ceny ropy, jak využijeme fondy z Evropské unie, pokud bychom v letošním roce opravdu využili ty fondy v předpokládaném objemu, tak to bude také poměrně velká vzpruha pro českou ekonomiku, ať už pro stavebnictví, nebo i pro, pro zpracovatelský průmysl, zemědělství, takže...

Když vám tady ale namítnu, pane vicepremiére, zda příliš nepřeceňujete vliv výše úrokových, respektive níže úrokových sazeb v České republice na dynamiku ekonomického růstu, když vy komentujete snížení úrokových sazeb tím, že odhadujete a jste ještě optimističtější v odhadu dynamiky vývoje hrubého domácího produktu v České republice, není to příliš optimistické tvrzení, dávat do takhle blízké souvislosti výši úrokových sazeb v České republice a zrychlující se dynamiku růstu hrubého domácího produktu?

Tak minulý čtvrtek byly zveřejněny dvě zprávy. Za prvé snížení úrokových sazeb, a také změna odhadu vývoje ekonomiky Českou národní bankou, takže to byla reakce jaksi na tyto dvě věci, že Česká národní banka říkala: "Bude nižší inflace, vyšší růst, my snižujeme sazby," kombinace těchto faktorů i dohromady s tím, že vládní krize skončila, máme dnes velmi dobrou šanci na to, že bude panovat určitá politická stabilita až do, až do voleb, tak z toho všeho vycházely, vycházely moje, moje odhady a říkám, já prostě věřím tomu, že přes ty čtyři procenta se dostaneme.

A vy osobně si ještě myslíte, když se podíváte na současnou míru úrokových sazeb v České republice, že je ještě prostor pro další snižování, nebo že to je to minimum, na kterém Česká republika je, a pravděpodobně, mluví-li guvernér národní banky o stabilitě úrokových sazeb v druhé polovině roku, že už níž nepůjdou?

No, to je těžké, těžké hodnotit, ale já myslím, že vzhledem k tomu, že jsme se dostali už i pod sazbu Evropské centrální banky, tak jít ještě, ještě více níže, je věc asi opravdu pro odbornou diskusi na půdě Bankovní rady ČNB a já bych to nechtěl, já bych to nechtěl komentovat. Pro současnou situaci si myslím, že tato sazba je, sazba je optimální a uvidíme, jak se budou vyvíjet spotřebitelské i průmyslové ceny v budoucnosti.

Když jste, když jste mluvil o výši úrokových sazeb, vnímal jste to snížení úrokových sazeb na historické minimum ve čtvrtek centrální bankou i z toho pohledu, že může mít vliv na korunu, že koruna pravděpodobně bude oslabovat a bude tady tento trend? Bylo to to hlavní, proč jste uvítal snížení úrokových sazeb?

No, ono je to vždy kombinace. Ono se ukazuje v minulosti, že snižování sazby nemělo až tak silný vliv na zastavení posilování koruny. Všichni víme, že to současné posilování koruny neprospívá příliš českým exportérům, ale ještě jednou opakuji, v minulosti se neukázalo, že by snižování sazeb mělo výrazný vliv. Já si myslím, že spíše může zbrzdit tu dynamiku posilování koruny a vždy to je několik faktorů dohromady. Snížení...

Je to to největší riziko, posilování koruny, kterého vy osobně se jako český vicepremiér bojíte, kde by se mohla zbrzdit ekonomika?

Určitě. Určitě v krátkodobém, v krátkodobém výhledu určitě to skokové posílení koruny výrazné, ještě další nad ten standardní trend, který vidíme, to si myslím, že, že je věc, která může mít opravdu vliv na výkonnost exportérů a zejména exportérů do těch dolarových teritorií, to znamená mimo Evropskou unii. Je, je to i proto, že pokud chceme dnes růst, tak myslím, že naše vývozní trhy v Evropské unii jsou víceméně saturovány a další růst tažený exportem by mohl přijít z teritorií mimo Evropskou unii, to znamená jihovýchodní Asie, země bývalého Sovětského svazu, možná jižní, jižní Amerika a podobně. Takže z toho důvodu vidím to posilování koruny jako velkou limitu nárůstu české ekonomiky.

To znamená, že kdyby koruna neposilovala, tak byste viděl i víc než pětiprocentní růst hrubého domácího produktu?

Ono je vždycky těžké spojit ten nárůst HDP pozitivním faktorem. Naříkal bych, že když snížíme daně na tuto úroveň, HDP poroste o tolik, když ono je to vždycky kombinace několika faktorů, ale já si myslím, že kdyby, kdyby byl kurz české koruny někde stabilně kolem třiceti dvou, třiceti tří korun za euro, tak by asi ten export rostl ještě rychleji, na druhou stranu zase máme zájem, aby se ty kurzy naší, naší měny a eura postupně vyrovnávaly, takže toto vždycky působí trochu protisměrně, ty věci.

Podle České národní banky se česká ekonomika nadále nachází ve fázi poměrně rychlého růstu, Česká národní banka, jak jste o tom i vy ostatně mluvil, v té čtvrtletní prognóze zvýšila předpověď růstu domácí ekonomiky, snížila odhad inflace. Tady jsou slova guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy.

Zdeněk TŮMA (zvukový záznam): Co se týká HDP, tak tam dochází k mírnému posunu nahoru, a to je v horizontu čtyř čtvrtletí o žádná celá tři a v horizontu šesti o žádná celá dvě desetiny procentního bodu. Jinými slovy předpokládáme, že růst HDP by se v letech 2005, 2006 měl držet velmi mírně nad čtyřmi procenty, pokud bychom brali střed, střed intervalu.

Konstatoval ve čtvrtek guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Podle nového odhadu centrální banky by hrubý domácí produkt měl za letošní rok stoupnout o tři celá šest desetin až o čtyři celá šest desetiny procenta, to je to rozmezí, které odhaduje centrální banka, v roce 2006 pak centrální banka předpovídá růst v rozmezí tří celých dvou desetin až pěti celých dvou desetin procenta. Pane vicepremiére, není daleko podstatnější nejen tedy vliv kurzu koruny a úrokové sazby, ale podnikatelské prostředí, které vy jako exekutiva, jako vláda vytváříte?

Určitě. Já ještě jednou zdůrazním, prostě je to vždycky kombinace několika faktorů, ty vnitřní faktory ovlivňuje vláda více, to je podnikatelské prostředí, úroveň daní, vymahatelnost práva, úroveň korupce v ekonomice, a pak jsou to vnější faktory, na které vliv nemáme, a to jsou ceny ropy, to je poptávka v západní Evropě, přístup na cizí trhy, je to i obchodní politika Evropské unie.

A kdybych vám teď namítl, že v těch vnitřních bodech, které jste zmínil, především v podnikatelském prostředí, které vytváří exekutiva, vy jako vláda, že byste měli být ještě víc důslednější?

Určitě. Já si myslím, že tady pořád minimálně ve zjednodušování administrativy a ve snižování administrativní zátěže pro podnikatele má vláda dluhy, jsou tady dluhy ve smyslu toho, že stále ještě není dokončeno nové úpadkové právo a zatím neproběhla ani ta novela úpadkového zákona. Dokonce, dokonce...

Ano, o tom úpadkovém zákonu jsme mluvili. Dovolte, abych teď pustil...

Dokonce se nepodařilo, pardon, dokonce se nepodařilo zatím ani prosadit v realitě to zrychlené zapisování do obchodních rejstříků, takže někdy je to chyba vlády a někdy je to chyba i v Poslanecké sněmovně, kdy na základě poslaneckých návrhů se vlastně shodí, shodí dobrý úmysl a já myslím, že ten, že ten zápis do obchodního rejstříku, který vrátil Senát, je toho, je toho příkladem, takže jak vláda, tak i Poslanecká sněmovna a Senát jako, jako taková, si myslím, tady určité dluhy má.

Mezi největší kritiky podmínek pro podnikání v České republice patří tradičně prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Připomeňme si, co na adresu státního aparátu Míl říká:

Jaroslav MÍL (zvukový záznam): To je o signálu státní administrativy státnímu aparátu. V podstatě ten státní aparát přes všechna proklamace funguje dál tím, že zatěžuje ty, co tady tvoří hodnoty v týhle zemi, což jsou zaměstnavatelé, podnikatelé. Ti vytváří ty hodnoty. Státní aparát by měl vytvářet službu, servis, a to v podstatě není, dneska státní aparát každého zaměstnavatele zatěžuje tisíci dotazníky, požadavky, místo toho, aby pro něj fungoval.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Vaší prioritou v Grossově vládě bylo a bude pravděpodobně i ve vládě Jiřího Paroubka dokončení jednotného kontaktního místa pro podnikatele, jak jsem četl i vaše priority. Základní otázka. Kdy je reálné, že to jednotné kontaktní místo pro podnikatele bude fungovat?

No, ten projekt má několik fází, v té první fázi se na živnostenských úřadech sdružují informace, které potřebuje podnikatel získat, nebo člověk, který chce vstoupit do podnikání, získat pro to, aby mohl začít podnikat, to znamená určité shromáždění informací. A ta poslední fáze, do té vstoupíme někdy asi až v roce 2007, kdy se nám podaří lépe sdílet registry informací ve státní správě. Ono totiž tyto věci se nedají odstranit mávnutím kouzelného proutku, my prostě musíme zajistit, že všechny registry informací, které má státní správa na mnoha úřadech, jsou v digitální podobě a ty úřady si tyto, tato data mohou mezi sebou předávat bez toho, aniž by je musel nosit podnikatel od jednoho okýnka, okénka k druhému.

To znamená, že místo úřadu sociálního zabezpečení, místo živnostenského úřadu pravděpodobně i kdo bude u Všeobecné zdravotní pojišťovny, tak až v roce 2007 budu navštěvovat jako případný podnikatel jedno kontaktní místo, rozumím vám správně?

Ano, pokud, pokud všechno dobře půjde, a tam jsou ještě věci, na kterých ani nebyla politická shoda, jako například sloučení plateb za sociální a zdravotní pojištění, a to si myslím, že jsou věci, o kterých musíme hovořit, uvidíme, jak daleko můžeme postoupit v řešení tohoto problému.

To je reálné, sloučení plateb za zdravotní a sociální pojištění, když lidé jsou pojištěni u různých pojišťoven?

No, hodně se, hodně se o tom hovoří, je to velká systémová změna, ale je to něco, co by opravdu posunulo, posunulo podnikatelské prostředí někam dál a je to něco, co už tato vláda patrně neschválí, ale...

Jak byste si to představoval, když je tady, řekněme, poměrně velká konkurence zdravotních pojišťoven? Jak by to fungovalo, sloučení plateb sociálního a zdravotního pojištění?

Tak já bych nechtěl dnes probírat detaily, já jsem to řekl jenom jako příklad, jako příklad toho, jaká systémová změna by podnikatelsky...

V budoucnu ještě mohla přijít.

... v budoucnu mohla přijít a mohla jednak zefektivnit výběr peněz do státní kasy, když to řeknu takto, takto jednoduše, a i zjednodušit život pro podnikatele, a když jste hovořil, a vlastně pan prezident Míl o těch datech, které dává podnikatel státu, tak my jsme před čtrnácti dny schválili projekt na snižování administrativní zátěže, který má zmapovat všechna data, která jdou od podnikatelů do státní správy, a chtěli bychom snížit tuto zátěž přibližně o dvacet procent tím, že zlikvidujeme duplikace, tam, kde se ty data překrývají nebo se jedna data dávají, a úřady...

Kdy ten audit bude hotov?

Ten audit by měl být hotov a nějaká opatření by měla být přijata v průběhu příštího roku.

Teď ještě závěrečnou věc, která se týká systému daní. Vy jste naznačil, že jste de facto se smířil už s tím, že neuspějete se svou razantní daňovou reformou a že ve vládě bude projednáván návrh Bohuslava Sobotky jako ministra financí, který například chce odpočitatelné paušály zvýšit na padesát procent u podnikatelů, vy jste navrhoval až pětasedmdesát procent. Znamená to, že až se bude na vládě projednávat reforma daní, tak vy tyto své návrhy už do vlády posílat nebudete?

No, tak to, na čem nebyla ta hlavní shoda, a to, co je vlastně dnes pasé, je to snížení sazeb a rozšíření pásem a na ty ostatní věci si myslím, že pořád je ještě čas na diskusi, zejména ty paušály pro OSVČ, já jsem navrhoval sedmdesát procent a osmdesát procent pro zemědělce, a to si myslím, že je otázka možná určitého stropu, to znamená, do jaké výše obratu toho podnikatele by takovýto paušál mohl platit, ale já si myslím, že tady vláda musí něco udělat pro drobné živnostníky, kteří...

Jednáte stále ještě o tom s Bohuslavem Sobotkou?

Jednáme, jednáme, já si myslím, že to je i věc, jak to prodiskutovat s poslaneckým klubem ČSSD, případně se zástupci odborů a s jinými, s jinými subjekty a věci jako editační povinnost, paušály, anebo například možnost odpisu nákladů za dopravu zaměstnanců do zaměstnání, to jsou věci, které, myslím, bychom ještě měli zvážit a já doufám, že se do té novely daňových zákonů v nějaké formě dostanou.

Máte propočítány dopady na státní rozpočet a dohodli jste se na tom s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou, než se bude projednávat ta reforma daní vládní koalice?

Tak já myslím, že dopady těchto opatření jsou za prvé velmi těžko odhadnutelné a rozhodně nejsou v řádu desítek miliard nebo, nebo ani miliard u těch, při zavedení paušálu. Můžeme se dohadovat o tom, kolik vlastně ze šedé ekonomiky se přesune peněz do té standardní ekonomiky, protože výrazně zjednodušíme účetní operace pro drobné živnostníky a podnikatele, tak já předpokládám, že pak už se nebude, pak už se nevyplatí s daněmi jakkoli manipulovat a myslím, že ty paušály daňové jsou velmi dobrou cestou tímto směrem.

To znamená, že to je i reálné, že projde v té reformě daní?

Já myslím, že reálné to je. Je potřeba i vysvětlit například odborům, že to nebude vést k posílení švarcsystému, švarcsystém pochází spíše z rozdílů mezi výší sociálního a zdravotního pojištění mezi zaměstnanci a mezi, mezi OSVČ. Ale tyto paušály rozhodně švarcsystém podporovat nebudou, ale živnostníkům velmi pomohou.

Konstatuje vicepremiér pro ekonomiku české vlády, host Interview BBC Martin Jahn. Děkuji, že jste přišel, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.