Václav Moravec moderátor BBC

Radko Martínek ve studiu BBC

Věčný kandidát na ministra, i tak mluvili někteří poslanci o Radku Martínkovi. Ten se ministrem pro místní rozvoj stal až ve vládě nového premiéra Jiřího Paroubka. Lidovec, bývalý ministr pro místní rozvoj, Tomáš Kvapil na adresu Martínka říká:

Tomáš KVAPIL (zvukový záznam): Já ho rozhodně nepovažuji za člověka nějakého zaťatého, když prostě si umane něco, tak musí být za každou cenu po něm, protože myslím, že je to člověk, který umí hledat.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC lidovecký poslanec Tomáš Kvapil. Nejen o práci ministerstva pro místní rozvoj pod novým ministrem bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku, pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Ne jinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl nový ministr pro místní rozvoj České republiky Radko Martínek. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Dovolte, abych začal citátem vašich slov, která jste pronesl 23. dubna v pardubické příloze deníku Mladá fronta DNES. Říkáte doslova: "Už jsem si zvykl být věčným kandidátem na ministra." Konec citátu. Vy jste narážel na to, že vaše jméno se objevovalo vždy při nějaké rekonstrukci vlády nebo pádu vlády jako celku. Nyní jste ministrem. Nemáte obavu, že jím zase nemusíte být, protože vláda nemusí dostat důvěru Poslanecké sněmovny?

Tak, já si myslím, že moji kolegové, že u mých kolegů zvítězí zdravý rozum a že nakonec zváží to rozhodnutí, protože podle mého názoru sociální demokracie má dneska jedinou cestu uklidnit situaci, pracovat a dokázat lidem, že tady k něčemu je.

Vy narážíte na zhruba pětici poslanců sociální demokracie, kteří tvrdí, že s největší pravděpodobností nepodpoří vládu, pokud nedojde k nějakým ústupkům ze strany nového premiéra Jiřího Paroubka. Za jak vážné považujete ty hrozby vy osobně?

Tak, to samozřejmě každý musí považovat za vážné, protože ten, ta dohoda na základě které se ustanovila tahle vláda, je opravdu veliký kompromis a za této situace samozřejmě člověk musí počítat s tím, že se mnoha lidem nelíbí. Nicméně tato pětice jsou všecko velmi zkušení politici, takže doufám, že právě ta zkušenost zvítězí.

Počkejte, když říkáte, že jsou velmi zkušení politici, přijde vám běžné u těchto zkušených politiků, že už podruhé drží před hlasováním o důvěře budoucí kabinet v šachu?

Víte, já jim nevidím do hlav, já ...

Vy jste jejich kolegou byl, donedávna, stále jste členem ...

Jsem stále, ale otázka je, co tím sledují. Nevím. Já tomu opravdu nerozumím. Myslím si, že v této chvíli škodí sami sobě.

Vy říkáte, že nerozumíte tomu, co tím sledují. Neříkáte to proto, že jste de facto ve vládě, protože, pokud byste byl v poslaneckém klubu ČSSD, že byste měl pro jejich konání pochopení?

Já myslím, že každý, kdo mě zná, tak pochopí, anebo bude se mnou souhlasit, že vláda pro mě není to zásadní. Já si myslím, že je potřeba hlavně pracovat a pracovat můžete všude, takže pro mě rozhodně ministerské křeslo není to, pro které bych měl měnit svůj názor.

V čem si podle Radko Martínka ta pětice lidí, Jan Kavan, Vladimír Laštůvka, Josef Hojdar, Robert Kopecký a pravděpodobně i Petr Lachnit, škodí tím svým postojem?

No, právě tím, že my jsme vyčerpali veškeré možnosti podle mého názoru, jak využít té druhé možnosti, která se nabízela, to znamená menšinové vlády. Ta už reálně prostě nebyla možná a oni jsou to všechno, všichni představitelé té části sociální demokracie, o které se hovoří, že to je levicová část. Já mezi ní také patřím a o to mě to trošku mrzí, protože lidé prostě jejich chápání, jejich názory a jejich postoje nechápou.

Ta větší část té, řekněme, levicové frakce v ČSSD, znamená to, že de facto jsou to odpadlíci nebo je možné je označit slovem odpadlíci?

Ne, já bych to opravdu takhle neklasifikoval. To určitě tak není. Říkám znovu, že jsou to velmi inteligentní a zkušení lidé, takže věřím, že nakonec zdravý rozum zvítězí.

Jan Kavan dává jasně najevo, že zatím je připraven vládu nepodpořit, protože se dohoda mezi jím, Jiřím Paroubkem a ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou nepřiblížila. Připomeňme, že Jan Kavan požaduje větší vliv ČSSD na zahraniční politiku země a dodává:

Jan KAVAN (zvukový záznam): Pokud bychom měli podpořit vládu v tomto staronovém složení, včetně staronového ministra zahraničí Cyrila Svobody, tak bychom to mohli udělat pouze za předpokladu, že vláda pod vedením nového premiéra Jiřího Paroubka zvýší svou vlastní roli, což odpovídá nakonec ústavě, zvýší svou vlastní roli při tvorbě zahraniční politiky a samozřejmě v rámci vlády tato vyšší role, větší role musí připadnout té největší vládní straně, tedy České straně sociálně demokratické.

Poslouchali jsme pondělní slova poslance ČSSD, místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jana Kavana. Nakolik má nový ministr pro místní rozvoj Radko Martínek pochopení pro ty možné personální požadavky Jana Kavana jako jednoho z těch rebelujících poslanců, aby došlo, řekněme, ke změnám, zásadnějším změnám ve vedení ministerstva zahraničí, když už je ministrem zahraničí Cyril Svoboda?

Já si myslím, že z hlediska poměru sil ve sněmovně to je bezesporu oprávněný požadavek. Nicméně je to koaliční vláda, tak je třeba vyjednávat a hledat i také možné, možná kompromisní řešení.

Co možná námitka, že vývoj v sociální demokracii v těch uplynulých několika měsících jasně naznačuje, že vy jako sociální demokraté potřebujete opozici jako sůl, to znamená vstup do opozice, abyste se sjednotili, abyste nemluvili mnoha hlasy?

Já si nejsem jist, jestli zrovna vstup do opozice může řešit tento problém. Pro sociální demokracii je typické, že tam není jeden názor. Z jedné strany je to samozřejmě nepříjemné a složité. Na druhé straně, já si nemyslím, že to je úplně nevýhoda, ale pravda je, že je třeba, abychom s některými praktikami a s některými postupy skoncovali, protože nám strašně škodí.

Vy si myslíte, že by v opozici sociální demokraté nezněli jednotnějším hlasem?

Víte, já si myslím, že sociální demokracie je ve své podstatě jednotná. Dokázaly to i poslední události, jenomže vždycky na těch ...

Počkejte, o tom, že tady je pětice lidí, kteří vyhrožují, to asi není zrovna jednotnost.

No, to já právě chci dodat, jenomže ta většina, rozhodující většina sociální demokracie je jednotná a nachází kompromisy. Ale vždycky se najdou jak na jedné, tak druhé straně toho názorového spektra bohužel extrémy, které vyhrocují situaci.

Vy si nemyslíte, že by ony extrémy vstupem ČSSD do opozice mohly sociální demokracii opustit?

Tak, samozřejmě je to možné, ale není to ještě jisté.

A jak to myslíte?

No, protože to není záležitost jednotlivých nebo toho, že by tady tihle lidé nebyli sociální demokrati. Oni podle mého názoru sociální demokracii neopustí a já bych také neviděl rád, abychom vylučovali některé lidi.

Když byl premiérem Stanislav Gross, předchůdce Jiřího Paroubka, tak požádal ministry své vlády, poslance, ministry pomlčka poslance, aby se vzdali poslaneckého mandátu a plně se věnovali práci v kabinetu. Uvažujete vy jako nový ministr pro místní rozvoj, že byste rezignoval na post poslance v případě, že vládá získá důvěru?

Tak, pokud by ta situace byla normální a bylo tedy volební období takové, jak je normální, tak bych to považoval za naprosto samozřejmou věc. Ale v současné době a v těch kritických situacích, které si myslím, že do budoucna ještě nastanou, tak nemůžu takovou věc udělat.

To znamená, že nebudete rezignovat na poslanecký mandát?

Ne, nebudu rezignovat na poslanecký mandát.

Ale, pokud by Paroubkova vláda byla vládou na čtyři roky, tak byste rezignoval.

To ano.

Když říkáte, že nebudete rezignovat na poslanecký mandát i kvůli krizovým situacím, které ještě přijdou, jaké krizové situace máte na mysli?

No, tak, ta míra nedůvěry mezi jednotlivými koaličními stranami bohužel v tom posledním období je poměrně značná. Bude trvat poměrně značnou dobu, si myslím, než se úplně odstraní a prostě jsou tam některé sporné věci, které budou zřejmě sporné i do budoucna, nicméně myslím si tak, jak jsem ...

Ale to přece nevyřeší to, když vy budete poslancem, protože za vás by nastoupil jiný sociální demokrat.

No, vyřeší to to nebo respektive já jsem přesvědčen, že za téhle situace je výhodné, aby, nebo dokonce nutné, si myslím, abych v poslaneckém klubu byl, abych mohl také sdělovat své názory z té praktické činnosti.

Jako ministra teď myslíte?

Jako ministra, ano.

Vy jste byl teď před nástupem do ministerské funkce předsedou sněmovního regionálního výboru. O vedení tohoto výboru mají zájem lidovci s tím, že by na oplátku přepustili ČSSD pozici šéfa rozpočtového výboru, ze které, jak víme, vystoupil Miroslav Kalousek. Považujete tu možnou výměnu za dobrou?

Já teď nemám absolutně čas se věnovat některým těm kuloárovým jednáním, které probíhají v Poslanecké sněmovně. Nicméně ptal jsem se na tuhle záležitost předsedy našeho poslaneckého klubu a ten zcela vyloučil, že by k něčemu takovému došlo.

To znamená, že ČSSD v žádném případě nehodlá měnit s lidovci, řekněme, předsedu rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za pozici šéfa regionálního výrobu sněmovny, kterou vy opouštíte ...

Tak, v žádné z těch koaličních dohod nic takového nebylo. Naopak se jistou dobu tvrdilo, že to, že KDU ztrácí vlivnou funkci předsedů rozpočtového výboru, je vlastně jeden z těch vstřícných kroků.

Vy jste slíbil, pane ministře, že zveřejníte své majetkové poměry v souvislosti s nástupem do pozice ministra. Jaké tedy vaše majetkové poměry jsou?

Podrobně to udělám příští týden. Pokud se týká nemovitých věcí, tak bydlím v třípokojovém panelovém bytě, mám panelovou garáž. Po rodičích jsem zdědil okál společně s bratrem, polovinu mu splácím formou hypotéky a mám auto felicii. Pokud se týká úspor, tak většinu úspor mám na stavebním spoření, mám životní spoření i důchodové spoření ...

Jak velké ty úspory jsou, můžete zhruba řádově říci částku?

Jsou v řádech, na každém tom účtu jsou v řádech zhruba dvou set, tří set tisíc, ale přesně si to nepamatuju a samozřejmě, že to řeknu úplně přesně včetně dokladů.

Máte nějakou hypotéku nebo, řekněme, nějakou směnku, která by se mohla ukázati problematickou, jak to tak v českých politických poměrech v poslední době bývá?

Tak, jsem rád, že výhody směnky jsme nepoužil. A pokud se týká hypotéky, tak tu mám, protože musím splácet tu polovinu toho rodinného domku, tak tu mám.

U jaké banky ji máte?

U spořitelny.

U spořitelny. A jak velká ta hypotéka je?

Původně byla zhruba v částce šest set tisíc, dneska tam zbývá něco přes dvě stě tisíc.

Žádné jiné závazky nemáte?

Nemám a snažím ...

Myslím finanční.

Ne, nemám a snažím se naopak si úsporami vytvořit prostor takový, aby ty závazky byly kryty úsporami, abych nebyl nějakým způsobem zneužitelný.

Další téma - bytová problematika. Opět budu citovat vaše slova, tentokrát jste je pronesl ve čtvrtek v rozhovoru pro deník Právo, když jste mluvil o možnosti řešení problematiky regulovaného nájemného, cituji doslova: "Jsem velmi opatrný." Konec citátu. Vybral jsem tuto větu. Předpokládám a je možné si vaše slova vyložit tak, že vidíte jako téměř nepravděpodobné rok před volbami schválit zákon o nájemném v české Poslanecké sněmovně?

Tak, já si myslím, že by to bylo nanejvýš vhodné, protože ten stávají stav je docela neudržitelný.

Pane ministře, na to jsem se neptal. Ptal jsem se na to, zda to považujete za reálné v těchto politických poměrech, rok a dva měsíce před volbami, schválit tak sporný zákon, který neprošel mezi koaličními partnery v tom uplynulém tříletém období?

Já se o to určitě pokusím a nerad bych teďka svými prohlášeními nějak ta vyjednávání ohrozil, ale, upřímně řečeno, je to jako srovnávat vodu a oheň, takže to bude opravdu velmi těžké a ta pravděpodobnost není příliš velká.

Pokud byste jí měl vyjádřit procenty, byla by určitě pod padesáti procenty, pravděpodobnost schválení v Poslanecké sněmovně zákona o nájemném?

No, vzhledem k tomu, že jsem při svém posledním pokusu byl optimista, myslel jsem, že to dopadne, že už nic nehrozí tomuhle zákonu, tak dneska musím říct, že jsem spíše pesimista, ale nicméně chtěl bych udělat to, aby naše ministerstvo ten zákon připravilo, byl dán do sněmovny tak, aby se reálně mohl projednat.

Tím tedy chcete říci, že považujete za málo pravděpodobné, že by sněmovna jako celek mohla zákon o nájemném schválit, když vy jej předložíte jako ministr. Byla to část sociálních demokratů v čele s poslancem Stanislavem Křečkem, které vadila rychlost deregulace v předchozích návrzích. Lidovecký poslanec Tomáš Kvapil vás jako nového ministra pro místní rozvoj považuje za člověka, který si je vědom vážnosti problému a dodává:

Tomáš KVAPIL (zvukový záznam): Tak, zrovna tady v této problematice mám za to, že pan kolega Martínek je více schopen si uvědomit, že skutečně ten problém s nájemným je veliký, že například v domech, které jsou stavěny se státní podporou a jsou to takzvané sociální byty, tak nájemné je až dvakrát vyšší, než je nájemné regulované. Mám za to, že bude umět se tady s tímto problémem jako ministr pro místní rozvoj vypořádat tak, aby i nálezy, jak našeho Ústavního soudu, tak mezinárodního tribunálu, prostě byly respektovány a tento problém Česká republika řešila.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC lidovecký poslanec Tomáš Kvapil. Pane ministře, které části onoho zákona o nájemném vy považujete za nejproblematičtější a budete ještě chtít vyjednat v Poslanecké sněmovně?

Tak, ono se, tenhle zákon se zplošťuje v podstatě na to, kolik, o kolik procent se ročně zvýší nájemné, ale ...

Správně se zplošťuje, či nikoliv?

No, je to samozřejmě úplná chyba, protože ten konečný výsledek by měl být právě výsledkem celé podstaty toho zákona. A o té podstatě budeme určitě vyjednávat. Já se pokusím využít svých zkušeností z této oblasti, tedy vyjednávání, a přesvědčit kolegy, že jakékoliv řešení v současné době je lepší než nic.

Které části toho zákona, abyste mi odpověděl na moji původní otázku, vy osobně považujete za nejvíc problematické? Novináři zmiňují právě výši deregulací a, řekněme, to časové období, ve kterém se ta výše a narovnání deregulací uskuteční, tedy krom této věci, která je nejčastěji novináři zmiňována, které věci vy osobně považujete za nejvíc problematické a budete muset zvolit to, jak vy říkáte, diplomatické úsilí?

No, já jsem přesvědčený, že jádro věci je někde trošku jinde. To jádro je v tom nastavit ten základ toho výpočtu, to znamená, nastavit, dejme tomu, tržní hodnotu toho domu a potom to procento, které vyjadřuje roční nájemné.

To v současnosti není cesta, o které by se diskutovalo. Rozumím ...

Je to cesta, protože v tom návrhu zákona, který je v paragrafovém znění připraven na ministerstvu, tak tahle cesta je připravena.

Když o tom teď mluvíte, že už je paragrafované znění, dnešní premiér, někdejší ministr pro místní rozvoj, Jiří Paroubek, předložil do vlády v jaře, na jaře, promiňte, věcný záměr zákona o nájemném. Ten počítal s uvolňováním nájmů o osm procent ročně, následně už v polovině března v rozhovoru pro BBC Jiří Paroubek uvedl:

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Myslím, že pro českou veřejnost by mělo platit asi to, že v těch malých městech v pohraničí budou ty nárůsty v řádech desítek korun ročně v tom přechodném období pěti let a v těch větších městech by se pohybovaly v řádech set korun ročně.

18. březen, slova někdejšího ministra pro místní rozvoj, dnešního ministerského předsedy Jiřího Paroubka. Rozumím tedy správně, když je na ministerstvu už hotov návrh, řekněme, v paragrafovaném znění, tedy je hotov zákon o nájemném. Kdy ho předložíte do vlády?

No, já jsem teďko zadal úkoly, abychom vypočítali termíny, dokdy musí být ten zákon ve sněmovně tak, aby mohl být nebo vůbec byla reálná šance být schválen a v pondělí příští týden budeme hodnotit tady tenhle časový harmonogram. V této chvíli je předložen do vlády, ale bude samozřejmě probíhat ještě jednání v legislativní radě a další procesy, ale myslím si, že, pokud reálně má být schválen, tak můj odhad je, že by měl být ten proces ve vládě dokončen do 30. května. Pak je to velmi reálné. Samozřejmě ...

A chcete tím tedy říci, aby červnová schůze Poslanecké sněmovny před parlamentními prázdninami projednala zákon o nájemném v prvním čtení.

Ano, ano.

Což ale odsouvá, v souvislosti s vládní krizí je tedy ten problém odsunut, protože Jiří Paroubek před těmito mikrofony 18. března říkal, že by si přál, aby obě komory českého parlamentu schválily zákon o nájemném do konce prázdnin, to znamená, aby i Senát jej schválil. To už se ukazuje tedy jako nereálné. Vy budete chtít ještě vyjednávat o tom, o čem mluví novináři, tedy o tom procentním růstu nájemného a postupné deregulaci? Budete ještě o tom chtít vyjednávat?

No, budu o tom vyjednávat určitě, protože my nemáme sílu na to, abychom ten zákon prosadili sami.

Zatím tedy v tom návrhu zákona není oněch osm procent, o kterých mluvil Jiří Paroubek?

No, tam je, ono to, tam důležité na tom projevu mého předchůdce a premiéra je to, že není možné to zaprvé zplošťovat na tuhle částku a hlavně to neplatí pro celou republiku, protože ty ceny jsou velmi rozdílné, to znamená, je to nějaká průměrná částka, která zdaleka neplatí pro celou republiku.

Můžete vy, když, protože průměrná částka je, řekněme, uchopitelné číslo, pokud tady nechceme dělat složitý rozbor všech jednotlivých regionů, jednotlivých oblastí České republiky a říkat tady mnoho procent, která by byla značně nepřehledná i v tomto vysílání. Je pravda, že vy uvažujete o trochu rychlejším růstu a trochu rychlejší deregulaci deseti procent?

Tak, v tom mém prvním návrhu to bylo těch deset procent a jestliže chci vyjednávat, tak si musím také vytvořit jaký si prostor, takže, pokud budu setrvávat na jednom číslu, tak se nikam nedostanu, takže samozřejmě těch deset procent vidím za určitých okolností ještě jako určitou možnost.

Nevidíte, řekněme, možnost vyšší deregulace? To by se ukázalo jako nepřijatelné pro vás jako pro sociální demokraty?

Já znovu zdůrazňuji, že tenhle údaj není ten nejdůležitější, ale samozřejmě, že pro mě je zcela klíčový sociální dopad celé záležitosti, to znamená, já musím vědět, že v okamžiku, kdy dám souhlas, aby ten zákon byl schválen, že prostě ten sociální dopad je řešitelný.

Je řešitelný příspěvkem na nájemné, o kterém se mluví, který je v Poslanecké sněmovně zatím zablokován? A je podle vás reálné, abyste jako nový ministr pro místní rozvoj, řekněme, vyřešil situaci regulovaného nájemného i zavedení nějakého příspěvku, na který by státní pokladna měla?

Tak, to není záležitost mého resortu, je to záležitost ministerstva práce a sociálních věcí. A zcela určitě musíme s kolegou Škromachem o téhle záležitosti jednat.

To znamená, že nepředložíte zákon o nájemném do sněmovny, dokud nebude vyřešen tento problém?

Ne, ne, já jsem řekl, že zákon určitě předložíme a budu se snažit, abychom ho předložili tak, aby mohl být projednán v červnové schůzi, ale tam je ještě pořád dostatek prostoru, protože celé prázdniny bude v podstatě ležet ve sněmovně, takže je pořád dostatek prostoru hledat kompromisy, doplňovat a řešit.

To znamená, že je reálné, aby šly ruku v ruce tyto dva zákony, zákon o příspěvku na nájemném, který by těm sociálně slabším kompenzoval zvýšené nájemné, pokud by se deregulovalo?

Pokud na tom bude politická dohoda, umožní to existenci tohoto zákona, tak čas ...

Promiňte, pane ministře, pokud na to budou peníze, pak bude politická dohoda, protože v tomto studiu seděli politici ať už US-DEU, KDU-ČSL i sociální demokracie, poslanec Stanislav Křeček, který měl nejvážnější výhrady jako de facto i předseda Sdružení nájemníků a všichni se shodovali na tom: "Pokud se najde příspěvek a budou kompenzace, jsme ochotni zvednout ruku."

Tak, o tom není pochyb, že peníze jsou hlavní věc. Ať mám jakoukoliv myšlenku a nemám na to peníze, tak si o ní můžu nechat jenom zdát, ale nicméně ta politická dohoda musí samozřejmě řešit i finanční dopady a hledat eventuelní zdroje, pokud bude zájem na tom, aby ten zákon existoval.

A vy jste už předběžně mluvil s Jiřím Paroubkem, zda je reálné, aby se nějaké peníze ve státním rozpočtu našly a věc s příspěvkem na zvýšení nájemného, na deregulaci v těch citlivých, sociálně citlivých oblastech a u těch, řekněme, citlivých sociálních skupin, se podařilo prosadit?

Tak na to jsem teda neměl zatím vůbec čas.

A je to to asi hlavní téma, které budete chtít s premiérem probírat?

Bude to zcela určitě jedno z hlavních témat.

Jaká témata ještě budou další v souvislosti s bytovou problematikou v České republice, které budete chtít s Jiřím Paroubkem probrat?

Tak, jsou tady ještě dvě, dva problémy. Jednak bysme chtěli dokončit zákon, který umožňuje další rozvoj družstevní výstavby. Ten už je ve sněmovně. Je už vlastně předjednán ve výboru. Jsou tam jenom drobné problémy, takže ten, si myslím, že je na docela dobré cestě. A potom je tady ještě jeden, jedna poměrně závažná otázka, kterou tedy ale opravdu nechci v téhle chvíli říct, jestli se nám podaří vyřešit, a to jsou vztahy vlastnictví nebo jednotlivé vztahy k bytům a bytovým prostorám, protože tady vznikl velmi podle mého názoru do budoucna velký problém tím, jak vznikají vlastnické byty v bytových domech, tak ty vztahy mezi těmi vlastníky nejsou právně ani reálně vůbec dořešeny.

Myslíte tím ty lidi, kteří bydlí v domě, který vlastní sdružení vlastníků?

Ano, myslím to.

V čem tam hrozí, řekněme, časovaná bomba?

No, hrozí mimochodem, mimo jiné v tom, že ti lidé se nedostanou, nedomluví vůbec na tom, kolik budou platit peněz na opravy, nutnou údržbu a další problém do budoucna, to už není ani těch, kteří tam teďka bydlí, tak každý ten vlastník dostal určitou část parcely pod tím domem a kdyby ten dům se jednou do budoucna měl zbořit a měl by se tam stavit nějaký jiný, tak mezitím proběhne několik dědických záležitostí. Budou tam desítky nebo stovky vlastníků a já jsem přesvědčen, že to bude znamenat zablokování těchto pozemků, že nebude možné to vypořádat vůbec.

Vy tuto část bydlení, tedy sdružení vlastníků, a tak, jak je upravena v českých právních normách, skutečně považujete za tak závažnou, co bych novinářsky zjednodušeně mohl označit za tikanou, za časovanou bombu?

No, podle mého názoru určitě. V téhle chvíli to sice tak nevypadá, ale do budoucna určitě, pokud se to neřeší. Dílčí řešení už se přijímají. Je tam snaha omezit tu stoprocentní nutnost dohody a řadu dalších věcí, ale řešit se to určitě musí.

Pravdou tedy je, pokud to znám i z vlastní zkušenosti, že, když se někdo rozhodne ze sdružení vlastníků de facto vetovat opravu střechy a podobně, tak toto právo veta má, to znamená, že vy uvažujete o změně nějakého zákona, o zásadnější změně, a je reálné, že by ještě byla vypracována, případně přijata v tomto období volebním?

No, myslím si upřímně, že to spíš je nereálné, než reálné, protože ten problém je velký. Samozřejmě zdravý rozum hovoří o tom, abychom přijali takové opatření, ovšem na druhé straně je to samozřejmě poměrně značné omezení vlastnických práv.

Dovolte, abych se velmi stručně zastavil ještě u jednoho tématu a tím je cestovní ruch. Daň z přidané hodnoty pro hoteliéry, jedno téma, které je podstatné v souvislosti s cestovním ruchem a rozvojem turistiky v České republice. Do 31. prosince letošního roku platí ona snížená pětiprocentní sazba a hrozí, že od 1. ledna roku 2006 budou ubytovací služby přeřazeny z té pětiprocentní do devatenáctiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Nakolik je reálné a mluvil jste také o tom s Jiřím Paroubkem, byť velmi stručně, že reforma daní přinese prodloužení té výjimky u ubytovacích služeb?

Tak, pan kolega Paroubek, pokud vím, tak tady tuhle variantu podporuje a já s ní také souhlasím. Už, když se přijímala daňová reforma, tak jsem tady na toto upozorňoval a varoval jsem před tím, protože jsem přesvědčen, že příjem z turistického ruchu je významným příjmem do státního rozpočtu. Samozřejmě, že i tenhle zákon byl předmětem určitého kompromisu, proto se tam původně nedostal, potom se tam zpětně tady tahle varianta dostala. Já si myslím, že bychom měli opravdu si sednout a spočítat klady a zápory, to znamená, nejenom to, co ubude, ale to, co také přibude eventuelně z turistického ruchu a pak se rozhodnout.

Vy teď máte, když to řeknu opět velmi lidově, protekci ve vládě, protože váš předchůdce je ministerským předsedou, to znamená, že očekáváte, že dopady do státního rozpočtu i z toho, jak byly propočítávány, asi nebudou tak vysoké a aby se nepodařilo prodloužit ono zachování ubytovacích služeb v té snížené, pětiprocentní sazbě DPH.

Tak, já bych o protekci nemluvil, protože pan premiér, pokud chce být úspěšný, tak na žádnou protekci nemůže přistoupit a musí chladně rozhodovat. Já myslím, že v tomhle se mně vždycky osvědčilo počítat a dokazovat na číslech než hovořit frázemi.

Ne, ale, když se to povedlo už jednou odložit, to znamená o ten rok, tak předpokládám, že dopad do státní pokladny není tak velký, abyste s tímto návrhem neuspěl.

No, já si myslím, že tam není tak malá šance, abychom uspěli.

To znamená, když jste vyjadřoval tady před těmito mikrofony v procentech naděje na přijetí zákona o nájemném nebo vyřešení problému vlastnických vztahů u sdružení vlastníků, tak tady jste asi největším optimistou?

No, tady si myslím, že ta šance je nad padesát procent.

Konstatuje nový ministr pro místní rozvoj Radko Martínek, který byl hostem Interview BBC. Děkuju, že jste do BBC přišel. Někdy příště na shledanou.

Díky. Bude mi potěšením.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Martínek chce, aby zákon o nájemném dostala sněmovna v červnu

PRAHA 28. dubna (ČTK) - Nový ministr pro místní rozvoj Radko Martínek, jehož hlavní prioritou je dořešení zákona o nájemném, chce návrh na deregulaci nájemného předložit tak, aby jej sněmovna začala projednávat na červnové schůzi. Uvedl to dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Zopakoval ale, že je nutné o návrhu vyjednávat tak, aby vláda předložila do parlamentu normu, která bude průchodná.

Navrhovaný růst nájmů během šesti let nejvíce o osm procent se tak ještě může změnit.

Martínek se umí představit i maximálně až desetiprocentní roční růst, klíčové jsou pro něj ale sociální dopady deregulace. "To znamená, já musím vědět, že v okamžiku, kdy dám souhlas, aby ten zákon byl schválen, že sociální dopad je řešitelný," zdůraznil.

Za velmi závažný problém volající po řešení Martínek označil také nedořešené vztahy ve společenstvích vlastníků bytů. "Vztahy mezi vlastníky nejsou právně ani reálně vůbec dořešeny," upozornil. Připustil ale, že dořešení této problematiky je ve zbývajícím volebním období zřejmě nereálné.