Václav Moravec moderátor BBC

Jiří Kolář ve studiu BBC

Policejní prezidium čeká reorganizace, prozradil před víc než měsícem v Interview BBC ministr vnitra František Bublan.

František BUBLAN (zvukový záznam): Já nechci jaksi strašit, anebo mluvit o tom, že jaksi celá policie projde nějakým, nějakou katarzí nebo nějakou velkou změnou, to skutečně jako nebude. To bude policejní prezidium, kde je potřeba jaksi upřesnit, kdo koho řídí, kdo komu podléhá, aby nenastalo to, že někdo někoho řídí, ale personálně je podřízen zase někomu jinému.

Čtrnáctý březen a slova českého ministra vnitra Františka Bublana. Bublan chce policejní prezidium reorganizovat k prvnímu červnu. Nejen o chystaných změnách v policii bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl policejní prezident České republiky Jiří Kolář. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Máte spočítáno, s jak velkou výsluhou byste dnes odcházel do důchodu, pokud byste dnes opouštěl policii?

No, to nemám, ani nemohu mít, protože to není ještě jasné. Je v tom docela, docela chaos. V současné době je sice platný, a nikoliv účinný zákon tři sta šedesát jedna z roku 2003, samozřejmě v letošním roce, protože byl kritizován a byly tam určité body, které jsme uznali, jako že je třeba se jimi znovu zabývat, tak byl novelizován, takže ta tři sta šedesát jednička je novelizována, úplně s jinými už pojmy a pojetím těchto právě nárokových věcí, no, a ani ten zatím nebyl projednán, takže není možno teď udělat žádný závěr v tomto smyslu.

Ale za stávajícího zákona byste přece jenom s odchodným odcházel, respektive s výsluhami. Ty by byly jak veliké? Máte je propočítané pro sebe, pokud byste dnes šel do důchodu?

Ty výsluhy, ty není třeba nijak počítat, protože ony jsou dány. Ony jsou limitovány a v podstatě se pohybují něco kolem, kolem devíti a půl až desíti tisíc korun a je to, je to prostě limitováno, takže tam, tam není co počítat. To je stejné.

To znamená za deset tisíc měsíčně byste... /souzvuk hlasů/?

Samozřejmě hovořím o lidech, kteří slouží třicet a více roků služby, jo, takže prostě tak to asi je.

Což vy jste. Pokud se nemýlím.

Ano, já mám třicet čtyři roků služby.

Tisíc, to je přibližný počet žádostí policistů ze všech koutů České republiky, těch policistů, kteří ke konci března oznámili, že chtějí od policie odejít. Pane policejní prezidente, existují dohady, kolik policistů chce odejít kvůli chystanému služebnímu zákonu, který zpřísní vyplácení výsluh?

No, já bych řekl takhle. Já jsem tou situací, kterou jste naznačil, to ještě není žádný exodus, ale je to zvýšená odchodová aktivita policistů, docela zneklidněn, ovšem nikoli překvapen. Já se divím, že někdo je překvapen, já jsem na toto upozorňoval, že...

Počkejte, když tisícovka není exodus...

Není.

... jak velké číslo by byl exodus?

Není, no, prostě takový, takový, které by paralyzovalo činnost policie, a to si myslím, že takový exodus tady není, o tom se hovořit nedá, ale samozřejmě ten vývoj do, do budoucna nemohu, nemohu odhadovat. Jde jen o to, že překvapen nejsem, překvapen nejsem, protože já jsem signalizoval na konci loňského roku, že odložení účinnosti vyvolává určité personální pnutí, napětí v policii, myslím tím napětí mezi generacemi v policii, to znamená mladá, střední a ta nejstarší služební generace, protože přirozené je, že ta nejstarší odchází, to je zcela přirozený stav, a na její místa se posouvá střední a mladá generace. To se bohužel neděje. Ta, ta nejzkušenější, nechci říkat nejstarší služební generace, ta samozřejmě vyčkává, jak dopadnou tady tato zákonná řešení, a prostě není žádný právní důvod, aby, aby odcházela, to prostě nejde, a tudíž ta střední a mladá se neposouvá, a to je špatně, to se nikdy nemělo stát.

Můžete a máte vy k dispozici jako policejní prezident informace, kolik z těch zhruba tisíc policistů, kteří požádali do března o uvolnění, a je to zvýšený počet policistů, kolik je v té mladé a střední generaci?

No, je to dost velké číslo, to mě právě zneklidňuje, protože zhruba čtyřicet až čtyřicet tři procent zhruba v tomto rozmezí je mladá, střední generace, to jsou lidé od desíti do čtrnácti let a pak od čtrnácti do devatenácti let služby, to jsou totiž lidé, kteří jsou nejproduktivnější. Ať chceme, nebo nechceme, to jsou lidé, kteří už jsou hotoví policisté, policie do nich investovala, myslím tím vzdělání, odborností, proškolením, jejich praxí, teď by měli oni začít odevzdávat, jsou v tom nejproduktivnějším věku jak z hlediska délky služby, tak z hlediska věku, a oni nám odchází, to je tragická záležitost, která mě obrovsky zneklidňuje.

Když říkáte, že je to zhruba pětistovka policistů...

Ano.

... v tom středním a mladším věku, kteří nyní podávají žádosti o odchod od policie...

To jsou už ti, co odešli, ti, co podali žádosti, těch je ještě víc.

Kolik?

No, to neodhadnu, ale prostě jsou to zase další desítky lidí. Ti, co už odešli, to mluvíte o čísle, které je reálné, ti už odešli.

To znamená, že tento únik dalších nebo odchod dalších policistů pokračuje i po březnu?

Víte, ono zase v policii je třeba vidět, že nás je padesát tisíc a služební poměr, nebo osmačtyřicet tisíc a že měsíčně se těch dvě stě lidí pohybuje, to znamená ta přirozená fluktuace nebo personální mobilita zhruba dvě stě lidí je, to znamená plus to, minus to, takže se to pořád vyrovnává. Toto ale není tento stav, tento je vyšší, který odchází, a nulový, který přichází.

Můžete uvést, jaké číslo byste považoval za exodus, a pokud máte takové informace, a vy jste předpokládal, že dojde k personálnímu napětí...

Ano.

... v policii, jak říkáte, zda je na místě obava z toho, že by k takovému exodu mohlo dojít?

Víte, zcela jasně a zřetelně jsme sdělili na konci roku, že pakliže bude účinnost zákona, odchází z té starší generace nebo nejstarší generace zhruba kolem dvou až dvou tisíc čtyři sta lidí, což by nebyl pro policii žádný problém, naopak by došlo k tomu ozdravení, jak jsem řekl, tomu posunu té střední generace na její přirozené role a nebyl by to problém. V takovémto čísle jsem ochoten uvažovat, ale samozřejmě musela by tam převažovat ta nejstarší generace, to bohužel tak není.

Hrozí to, co vy jste naznačil slovem exodus nebo označil slovem exodus?

Ne, nehrozí, za jediného předpokladu, a to je bohužel fáma, která teď běží po Praze, a já bych rád z tohoto místa řekl, že, že prostě je to skutečně fáma, že by dokonce mohlo dojít ke zhoršení stavu, který je teď, to znamená úpravy, současné právní úpravy zákona o služebním poměru sto osmdesát šestky, té nyní platné...

Nyní platného služebního zákona.

... tak to by byl problém. To by byl problém, a to by mohlo znamenat obrovské odchody, a ty já nepředpokládám.

A kdo tu fámu vypouští?

Já nevím. Prostě vždycky se objeví najednou nějaká fáma a bohužel teď vládne Prahou. Já vysvětluji všem, kde kudy chodím, že to tak není, že to není pravda, že se pracuje na nové tři sta šedesát jedničce... /souzvuk hlasů/.

Tedy na novém služebním zákonu, ať tady nepoužíváme čísla, pro laickou veřejnost.

Ano. Ano.

Nakolik ty ohlášené odchody policistů komplikují práci policie jako celku?

V současné době bych neřekl, že komplikují, protože jsme schopni pořád ještě vysuplovat jakékoli, jakoukoli takovouto personální mobilitu. Kdyby ovšem v druhém pololetí letošního roku tento stav pokračoval, tak by to problémy udělalo. A docela značné.

Pravděpodobně nejhorší situace s odchodem policistů je na severu Čech, kde letos opustilo řady policie tolik lidí, co za celý loňský rok, ani regionálně nekomplikujete policii, to znamená, že přesouváte síly tam, kde, řekněme, policistů je relativní dostatek, tak posíláte lidi na sever Čech?

Víte, k tomu jedna poznámka. Dokonce se tady hovořilo o tom, že z policie nikdo neodejde, zejména proto, že trh práce dneska nic nenabízí, zrovna severní Čechy jsou, pokud jde o míru nezaměstnanosti, na tom velice vysoko, a policisté tam nejvíce odcházejí, takže toto pravidlo nyní neplatí a já zdůrazňuji, že prostě tento vývoj by nebyl naprosto standardní a v pořádku. Ale tyto přesuny, co jste řekl, není nutno dělat, všichni ředitelé správ pravidelně dokladují svůj personální stav na mých poradách a zatím tu situaci zvládají a dokonce my určité, teď jsme v určité situaci, že regulujeme i nábor nebo přijímání k policii.

Jakým způsobem?

Regulujeme tak, že vlastně ty stavy nenaplňujeme úplně na sto procent, to znamená, ty žádosti nerealizujeme na sto procent, protože se obáváme restriktivních opatření, která zatím neznáme jejich rozsah.

Teď myslíte v souvislosti s reformou veřejných financí a seškrtáváním tabulkových míst?

Ano, ano... /souzvuk hlasů/ rozpočtů. Ano, ano. Přesně to.

Ministr vnitra František Bublan popsal, jaké změny nový služební zákon bude obsahovat, aby tentokrát prošel Poslaneckou sněmovnou, když neprošel koncem loňského roku, a aby začal platit k prvnímu lednu příštího roku.

František BUBLAN (zvukový záznam): No, tak, já věřím, že ten nový služební zákon, on je v podstatě skoro stejný. Tam velká změna nenastala. Že tu podporu najde. Platy v podstatě zůstanou v té výši, přibližně v té výši, jak byly navrženy. Možná budou o něco, o něco menší, ale ten zákon měl dva nedostatky. Jeden nedostatek byl v tom, že tam byl takový automat, automatický výpočet toho základního tarifu na, na příští roky, což bylo špatně, takže toto bude změněno, vláda bude každým rokem jaksi upřesňovat a stanovovat, o kolik procent bude ten základní tarif navýšen, to je jedna věc a druhá věc, byly upraveny ty výsluhové nároky, a to si myslím, že bude přijatelné pro pány poslance, protože ta křivka těch nároků už má trošku jiný tvar. Je to v duchu toho zákona, protože ten zákon není o platech, ten zákon je o jiných věcech a já chci, aby ti policisté, kteří nastoupí do služby, nebo už jsou ve službě, aby viděli před sebou nějakou perspektivu, aby, aby měli perspektivu i na ty léta, kdy už třeba nebudou tak výkonní, a mohli odejít třeba v pětapadesáti letech s nějakou slušnou výsluhou a nemuseli se obávat toho, že budou třeba na stáří, když už budou trošku jako méně výkonní, budou muset sloužit.

Prohlásil v Interview BBC 14. března český ministr vnitra František Bublan. Pane policejní prezidente, už jste se dohodli na kompletních změnách v tom novém služebním zákonu a myslíte si, že by právě ten nový služební zákon, pokud projde v nejbližší době vládou, mohl uklidnit situaci v policii?

No, to v každém případě. My jsme, a pan ministr o tom hovořil taky, my jsme se shodli především na takzvaných neuralgických bodech, které byly kritizovány i na podzim loňského roku, a my jsme připravili teď znění těchto ustanovení tak, abysme dosáhli nejen politického, ale také společenského konsensu. Prostě aby to bylo opravdu přijatelné jak pro poslance ve sněmovně, tak pro senátory, prostě aby viděli, že jsme měli zájem tuto záležitost řešit tak, aby to nebyla žádná skoková metoda, ale aby to byla záležitost opravdu stabilizující. No, ale o tom, co mluvil pan ministr, velmi důležité, ten zákon není jen o nárocích, on je zejména o kariérním řádu, který potřebujeme jako sůl, prostě ten zákon tady čtyřicet let takový nebyl, který by předpokládal kariérní řád, průhledný, perspektivní postup policisty tak, jak je to všude od nás na západ ve vyspělých demokraciích, a to si myslím, že je to rozhodující.

Znamená to, že situace v policii se může uklidnit, jakmile služební zákon, nový služební zákon a úpravy, které jste v něm společně s ministrem vnitra uskutečnili, jakmile bude projednán oběma komorami parlamentu, což by mělo být, pokud se nemýlím, někdy v září?

To je nepochybně tak, k tomu uklidnění musí nutně dojít.

A teď mi ještě řekněte jednu věc, co další námitka tedy k jednomu případu. Nejvyšší správní soud koncem února podle televize Nova kritizoval ministerstvo vnitra, že už třináct let využívá mezery v zákoně a dává policistům míň peněz při odchodu do důchodu, než na které mají nárok. Podle normy si může policista při odchodu do penze zvolit doživotní příspěvek, nebo starobní důchod. Ministerstvo vnitra ale automaticky přiděluje bývalým policistům až o čtyři tisíce korun nižší starobní důchod. Co by se stalo, pokud by v tom kasačním řízení, které nyní ještě je před správním, Nejvyšším správní soudem, Nejvyšší správní soud rozhodl, že i další bývalí policisté mají nárok na, řekněme, ten, o ty čtyři tisíce korun víc?

Za prvé řeknu, že tento stav souvisí se současným zákonem o služebním poměru. To za prvé. A za druhé, na otázku, co by se stalo. V podstatě by muselo dojít k napravení stavu tak, jak by znělo rozhodnutí příslušného soudu, to znamená, jestli by žalobce ten svůj spor vyhrál, musely by být všechny tyto, všechny případy, které jsou shodné a byly takto rozhodnuty nesprávně, vyřešeny. Já se ovšem domnívám, že to tak jednoduché není. Především jde o to...

Pokud se nemýlím, tak jeden, nebo ten policista, který se odvolal proti tomuto postupu k soudu a zatím u dvou soudů uspěl, tak sloužil pod vámi, když jste byl šéfem jihomoravské policejní správy.

Ano, je to tak, je to, je to jihomoravský policista. Dokonce ho osobně, osobně znám, ale chci k té, k té právní podstatě problému. Ta je taková, že ministerstvo vnitra zastává výklad, že k pojmu, na základě kterého se právě tento policista odvolává, bývalý policista, to znamená k souběhu, k současnému souběhu toho důchodu, starobního důchodu a příspěvku za službu vlastně nemůže nikdy reálně dojít tak, a naopak policista tvrdí, že k němu došlo, tak o toto tady jde. Není prostě, v zákoně je sice napsáno, že ten, že zákon předpokládá ten souběh, ale neříká, v jakých případech, a to je prostě otázka výkladu a uvidíme, jak se tím bude zabývat soud, není to příliš šťastná právní úprava.

Pokud by ale ty vlny žalob dalších policistů hrozily, nakolik by, protože jde o velké peníze, o desítky milionů korun, které by se asi musely vyplatit zpětně v případě, že by Nejvyšší správní soud definitivně rozhodl kladně ve stížnosti onoho policisty, tak by to šlo z policejních peněz?

To v žádným případě, ale z rozpočtu spíše ministerstva vnitra, protože to je tím orgánem, ústředním orgánem státní správy, který rozhoduje, to vůbec není policie, ale mohlo by se to jednat pouze osob, kterým to právo nepromlčelo. Je to majetkové právo, takže to je tři roky, takže od okamžiku rozhodnutí soudu zpětně tři roky, já teď neodhadnu, kolik takovýchto osob by to bylo a jestli ty případy individuálně byly úplně stejné jako ten, který byl žalován.

Pane policejní prezidente, bavíme-li se o soudních sporech, o napětí v policii, dovolte, abych zmínil ještě jeden soud, kdy policisté ze středočeského dálničního oddělení Petr Šlechta, který s kolegou před žurnalisty kritizoval luxusní výbavu policejních vozů Ford Mondeo, se kázeňsky neprovinil, protože o tom právě koncem dubna před několika dny rozhodl Městský soud v Praze, vyhověl tak jeho žalobě a městský soud tvrdí, že by policejním prezidentem, tedy vámi uložený trest snížení platu měl být zrušen. Zrušíte tento svůj trest?

Já nevím, jestli to bylo snížení platu, já mám za to, že to byla nějaká výtka nebo něco takového, ale to není podstatné. Podstatné je, že já jako policejní prezident jsem v tomto sporu odvolacím orgánem, takže já nejsem ten prvostupňový orgán, to byl ředitel správy, odvolacím orgánem. Ten spor není ukončen, protože to rozhodnutí není pravomocné, je ještě...

Vy uvažujete o tom, že se odvoláte?

Jakmile mně bude doručena, já se musím seznámit s odůvodněním takovéhoto rozhodnutí a podle toho se posoudí, zda se odvoláme, nebo neodvoláme, tudíž já teď jakékoli stanovisko, které bych učinil, a veřejně, tak by mohlo založit mou podjatost. Já prostě teď k tomu nemohu mnoho říct a mohu vám říct otevřeně, že mě to mrzí, protože bych rád veřejnost informoval o tom, jak to skutečně je, ale nemohu to teď...

Ale co kdybych, co kdybych vám ale namítl, protože Šlechta není jediným policistou, který se na soud obrátil kvůli postupu nadřízených...

Ano. Ano.

... a policejního prezidia jako takového, jsou tam ještě další dva policisté, a to šéf dopravních policistů Stanislav Huml...

Ano. Ano.

... kterému byla snížena na rok o jeden stupeň hodnost, a další policista, Miloslav Černý, který dostal důtku a který byl také potrestán za to...

Ano.

... že kritizovali poměry v policii a výběr těch automobilů.

Ano.

Není to, že vy kázeňsky trestáte nebo policejní prezidium a nadřízení kázeňsky trestají policisty, kteří kritizují poměry v policii, není to svým způsobem zastrašování těch lidí?

No, ještě musím říct, já prostě i v těchto případech jsem odvolacím orgánem, nemohu k tomu mluvit, ale neřekl jste přesně podstatu problému. Oni nejsou vůbec řešeni za to, že něco řekli, tomuto tak není, to prostě nezní takhle v těch rozhodnutích, takže to je docela jinak, ale já to nemohu opravdu komentovat hlouběji, ani svoje stanovisko k tomu říkat z těch důvodů, co jsem, co jsem před chvílí zmínil. Mohu vám říct, že...

A v každém případě ale je namístě odvolání?

Odvolání myslíte z mé strany?

Vaše myslím...

No, to já musím posoudit až poté, kdy bude rozhodnuto a dostanu to, dostanu to písemně. I v těch dalších věcech tedy, já nemluvím o tom, co nastanou možná během čtrnácti dnů, ale co, co chci říct, já především považuji za naprosto standardní situaci, kdy v rámci opravného řízení dojde i k rozhodnutí soudu. Prostě to se stát může, zákon to předpokládá a já v tom nevidím nic neobvyklého. Prostě takovýchto případů v rámci organizace, která má padesát tisíc služebních poměrů, deset tisíc občanských poměrů, no, tak je to běžné, já vám mohu říci, že to jsou za ta léta, co jsem tady, stovky sporů, které jsem takhle vedl i které končily například propuštěním policistů a podobně, a nikdy jsem nezvažoval, že když jsme je, když jsem je vyhrál jako já, ten, který jsem byl třeba prvostupňový, nebo ten, kdo personálně rozhodoval, že bych požadoval po někom, aby se k tomu vyjadřoval nebo omluvu nebo cokoliv. Prostě to je stav takový, jaký je, a spory samozřejmě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nelze nikdy vyloučit v takovýmto obrovským kolektivu.

Reorganizace - toto slovo se vznáší nad policejním prezidiem, ministr vnitra František Bublan už víc než před měsícem prozradil v Interview BBC, že si vybral ze tří návrhů na reorganizaci policie.

František BUBLAN (zvukový záznam): Tak, já se přikláním k tomu jednomu návrhu, který jsem už tady částečně popsal, to znamená, že ten úřad vyšetřování, kriminální úřad bude, bude podřízen náměstkovi pro trestní řízení, současně bude tento úřad jaksi zaměřen na to, aby pracoval především analyticky, metodicky, aby koordinoval činnost těch celorepublikových útvarů a současně aby ještě do toho byly vtaženy krajské úřady, protože mnohdy se stává, že třeba jeden útvar, dejme tomu, protidrogová centrála pracuje na nějakém případě a současně na tom částečně může pracovat i ten, i ten kraj. A tam dochází potom k určitým nesrovnalostem, že ti policisté o sobě nevědí a tak dále, takže propojit ty útvary, které mají působnost po celé republice, a současně informačně propojit i jednotlivé krajské správy.

Prozradil v Interview BBC ministr vnitra František Bublan. Pane policejní prezidente, je už dnes reálné, že policejní prezidium na základě té analýzy a na základě varianty, kterou zvolil ministr vnitra František Bublan, zreorganizujete do prvního června?

Tak já mám za to, že ještě úplně definitivně ta varianta rozhodnutá není a může mít různé odstíny, ale v každém případě chci říci, že pro nás tato reorganizace není ničím, ničím překvapivým. My jsme permanentně v nějakých změnách, dělali jsme tak grandiózní reorganizace, které se týkaly vlastně dvou třetin policistů. Toto je de facto druhá fáze integrace společné služby kriminální policie a vyšetřování. To jsme dělali v určité, v určité době, po novele trestního řádu nebylo možno udělat vlastně důsledně úplně všechny kroky, zejména pokud jde o duplicity v řídícím, v řídícím aparátu, zejména pokud jde o roli úřadu jako takového, protože třeba na úřadu na policejním prezidiu, to je ten úřad, o kterém mluvil pan ministr, úřad společné služby kriminální policie a vyšetřování, je otazníkem, jestli tam má být výkon, nebo nemá být výkon, doposud tam je. Jestli tam má být pouze metodika a analytická práce jako servis a podpora pro teritoriální útvary a republikové útvary, anebo nikoliv. To je právě ta varianta, kdy máme snahu z tohoto úřadu vzdálit výkon a dělat tam prostě opravdu ty věci, které centru přísluší.

Pane policejní prezidente, ale ta otázka zněla, zda je reálné, že onu reorganizaci uskutečníte do prvního června, což ministr vnitra František Bublan předpokládá.

To by nebyl problém, ale já jsem před, myslím, že minulý týden hovořil právě s panem ministrem a on má ještě představu dopracování některých nuancí v rámci té varianty, kterou zvolil, takže ještě ani ona není definitivní, i když...

Které nuance to jsou? Můžete být konkrétnější?

No, to je, to je ta, co jsem teď řekl, to znamená vlastně ten posun, za prvé to je změna, trošičku změna v personální podřízenosti a pravomoci a za druhé posun výkonných složek, výkonných složek nebo výkonných policistů, kteří na centrále pracují směrem k útvarům s celorepublikovou působností, takže to jsou záležitosti, které ještě nejsou definitivně dopracované, a mám za to, že pan ministr ještě nadále trvá na tom, aby ta skupina, která se tím zabývala, ještě pracovala dál.

Ptám se na onu reorganizaci i z toho důvodu, že podle informací BBC by ona reorganizace také měla uvolnit zhruba stovku lidí, kteří budou využiti jinak v rámci policie a měli by posílit útvary, které, řečeno nečesky, nehezky, byly poddimenzované, kde zkrátka se bude posilovat, tak se zhruba stovka lidí ušetří právě na policejním prezidiu. Už máte rozvržené, do jakých útvarů a kam by konkrétně ta stovka lidí mohla jít?

No, ono musíme taky říct, co je to jako prezidium v širším a užším slova smyslu. Na tomto útvaru, o kterém hovoříte, je právě stovka, je tam asi sto třináct lidí, takže nemůže být ušetřena celá, to by ten útvar zanikl. Těch výkonných je tam zhruba kolem šedesáti a někteří budou muset zůstat, například otázka extremismu, otázka informační kriminality a tak dál, tam budou muset centrálně zůstat, protože jiný útvar v rámci celé policie by to nespravoval. Ale co je důležité, posunou se na výkonné útvary, ale s celorepublikovou působností, které rovněž náleží prezidiu. To jsou pak prezidiální útvary. Centrální útvary. Takže ony by se posunuly například na ty výkonné složky nebo ti policisté, kteří na nich pracují, je to asi kolem padesáti, šedesáti policistů, tak by se posunuly směrem na ÚOZ, na protidrogovou centrálu, na ÚOKFK, prostě na útvary, které opravdu zajišťují výkon s celorepublikovou působností.

Je reálné, aby se v době rozpočtových škrtů a snižování tabulkových míst u státních orgánů, což se týká i policie, nevyjímaje tedy policii, aby se zvyšoval například počet dopravních policistů, policistů, kteří se pohybují v ulicích?

No, víte, právě tyto služby, které jste jmenoval, jsou palčivě poddimenzovány. V loňském roce vláda schválila nějaký národní program bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a uvažuje o tom, že dvanáct těch tabulek nám schází. My máme na dopravě, věřte, nevěřte, dva tisíce osm set tabulkových míst, z toho čtrnáct set dělá nehodovku, nic víc. Tak si vemte, kolik máme na dohled. To se ztratí v Praze, v labyrintu v Praze, těch čtrnáct set na celou republiku dopraváků zmizí v Praze. My jich tam máme málo, takže my...

Ale k tomu, jestli se nemýlím, tak i dopravní policie, byť si stěžujete, že máte dva tisíce osm set na celou Českou republiku...

No, ano. Ano. Což tak je.

... z toho čtrnáct set, kteří...

Na dopravní nehody.

... kteří dělají dopravní nehody, to znamená čtrnáct set policistů nonstop ve čtyřiadvacetihodinové službě jako dozor v rámci dopravní policie jako celku, ale přitom, pokud se nemýlím, i dopravní policie se má týkat to snižování o čtyři procenta, ty plošné škrty v rámci celé státní správy.

Ale samozřejmě. Ale my uvažujeme tak, že do roku 2007, to znamená v okamžiku, kdy budeme vstupovat do schengenského prostoru kompletně, to znamená úplně, tak musíme také redukovat službu cizinecké a pohraniční policie, a to je právě ten počet policistů, který bychom byli schopni přerozdělit směrem k těmto službám.

Kolik očekáváte, že po roce 2007 by mohlo být přerozděleno a mohlo...

Právě je to těch tisíc až dvanáct set právě z cizinecké policie, protože to nebude trvalá ztráta pracovní příležitosti, naopak. My ty síly potřebujeme v tom výkonu uniformované policie, to znamená u dopravní, u pořádkové.

To znamená, že by se například počet dopravních policistů mohl zdvojnásobit?

Ano.

Po roce 2007?

Bylo by to, bylo by to takto reálné.

Je otázkou, zda ještě čekat dva roky, když veřejnost sleduje, jak to vypadá na českých silnicích?

No, jo, ale my musíme čekat, protože služba cizinecká a pohraniční policie, ta musí své zákonné role plnit až do desátého desátý 2007. Musí.

Anebo, anebo navyšovat počty dopravních policistů už nyní.

No, to nejde, protože nová tabulková místa nedostaneme a musíme to dělat jen z vnitřních zdrojů, jen z vnitřních přerozdělení, a to je právě, jediný zdroj je právě tady tato, tato záležitost v roce 2007.

Koncem dubna skončila další dopravně-bezpečnostní akce Kryštof, jak je veřejností nazývána. Z ní vyplývá, že zhruba každý čtvrtí, čtvrtý řidič na českých silnicích v minulém týdnu spáchal za volantem nějaký dopravní přestupek. Počítáte s tím, že i v roce 2005, tedy letos uskutečníte zhruba dvacítku takhle rozsáhlých bezpečnostních akcí?

No, tak takovýchto ne. Prostě pakliže jste řekl Kryštof, tak to znamená vysoká koncentrace policistů na dopravně-bezpečnostní akci i z jiných služeb, tak takovýchto budeme dělat méně, to znamená zhruba ještě další tři, ale zhruba pětadvacet bude těch lokálních, byť s celorepublikovou působností, ale ne týdenních, ale jednodenních a podobně. Takže těch akcí bude obrovské množství, relativně obrovské množství, ale těch rozsáhlých tady s touto intenzitou, jako jste měl namysli, tak těch tolik nebude.

To znamená, že co čtvrtletí, to jeden Kryštof?

V podstatě ano.

A jinak ty menší lokální akce, máte už v oné dlouhodobější perspektivě opravdu spočítáno, že ony akce, kdy nasazujete nejen dva tisíce osm set dopravních policistů...

Ano. Ano.

... ale sdružujete i další policisty na tyto dopravně-bezpečnostní akce, i na ty menší dopravně-bezpečnostní akce...

Ano.

... že jsou opravdu efektivní a nejde o svým způsobem potěmkinovské vesnice?

No, to v každém případě. Řeknu to na dvou příkladech. Za prvé cílem bylo dosáhnout jiných postojů řidičů, to znamená snížení přestupkovosti. První Kryštof na přelomu září/říjen 2003, tak každý druhý řidič, každý druhý řidič byl sankcionován, dneska jste řekl každý čtvrtý a nám z těch lokálních dokonce vychází každý šestý, takže to vidíme i na objemu pokut a tak dál. Šlo to opravdu dolů. To není, je to, závažnost přestupků klesla a také jejich počet. A druhá věc, a ta je ještě zásadnější, my prostě jsme za loňský rok měli o sto dva usmrcených osob při nehodách méně. Kdyby to byly dvě, tak je to úspěch. A sto dva bylo méně nebo dokonce sto čtyři, abych to řekl, prostě myslím, že to bylo sto čtyři. Takže to si myslím, že jsou výsledky, které mluví, mluví samy za sebe a v té dopravě není možno přihlížet. My opravdu musíme ovlivnit postoje řidičů k těm rizikovým aktivitám, které jsou ochotni na komunikaci předvádět.

Když jsem se, pane policejní prezidente, díval na internetové stránky na www.bbc.cz, kam přicházejí dotazy od posluchačů Interview BBC, tak jeden z dotazů se týkal i politické kultury České republiky a jejího vlivu na policii. Dovolte, abych v té souvislosti položil dvě konkrétní otázky. Může mít veřejnost a má veřejnost důvěru, že bude nestranné vyšetřování trestních oznámení, která jsou podána na někdejšího premiéra Stanislava Grosse, a jak policie pokročila ve vyšetřování těchto trestních oznámení, které se týkají Grosse a jeho majetkových poměrů?

No, to v každém případě, protože já znovu upozorňuji, zejména po novele trestního řádu, to není otázka nějakého jednotlivce nebo nějakého náčelníka nebo vedoucího funkcionáře v policii, to je otázka kolektivu lidí, je to otázka dozoru státního zástupce, který je rozhodujícím pánem v tomto, v tomto řešení, tom procesním, tam prostě nikdo jiný do toho zasahovat nemůže a já si...

Už vyšetřuje tedy policie?

Samozřejmě. Já si nedovedu představit, že bysme nějaký případ dělali, dělali nestandardně, jiný zase standardně. To prostě nejde a je to také vidět na tom, že my bez ohledu na příslušnost politickou, bez ohledu na to, jestli je to člen aktuální vlády, nebo není, to jsme mnohokrát v minulosti dokázali, tak tyto věci řešíme úplně stejně. Akorát jsme často skandalizováni.

Nebyl vytvořen nějaký, nebyl vytvořen nějaký specializovaný tým, třeba Gross?

Ne, my, já, já totiž k tomu, abychom celou policii roztýmovali do nějakých speciálních týmů, to nejsem příznivcem toho, myslím si, že jsou to standardní postupy, které jsme zrovna tak schopni standardně zvládat a bude to i v takovýchto případech.

Dovedete odhadnout, kdy by to vyšetřování trestních oznámení na Stanislava Grosse, kdy by mohlo skončit jako celek?

Ono vždycky záleží na počtu podnětů a těch, to byla taková jakási zvláštní hysterie, těch bylo hodně, takže já si myslím, že od toho, od toho se to bude odvíjet. Ne všechny mají stejnou podstatu, přestože se to sdruží do, do jednoho, do jednoho, dvou spisů, ale je to na víc útvarech, takže si myslím, že to ještě nějaký měsíc trvat bude.

Konstatuje policejní prezident České republiky Jiří Kolář. Děkuji, že jste do BBC přišel. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.