Václav Moravec moderátor BBC

Jan Kavan ve studiu BBC

Česká republika má novou vládu v čele s premiérem, místopředsedou ČSSD Jiřím Paroubkem. Jmenoval ji prezident Václav Klaus.

Václav KLAUS, prezident České republiky (zvukový záznam): Jmenováním Jiřího Paroubka předsedou vlády, které právě proběhlo, se završila má úloha v této téměř čtyři měsíce trvající vládní krizi, která určitě nebude patřit mezi období, na které budeme rádi, s hrdostí a s pýchou vzpomínat.

Slova prezidenta Václava Klause. Novou vládu však čeká první těžká zkouška, musí získat důvěru Poslanecké sněmovny. Někteří poslanci sociální demokracie o víkendu naznačovali, že mají k sestavě nového kabinetu výhrady. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl poslanec, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jan Kavan, vítejte v BBC, už tady šuškáte, dobrý den.

Dobrý den.

Jak rozumíte sousloví "vyjednávací pozice"?

Vyjednávací pozice? Tak to si může každý interpretovat, jak chce, ale já se domnívám, že to je postavení, které jedna či druhá strana má při začátku vyjednávání, ale nejsem si teď zcela jist, co máte na mysli.

Ptal jsem se na to, jak byste definoval vyjednávací pozici, vyjednáváte teď s vedením ČSSD, za jakých podmínek a okolností podpořit vládu Jiřího Paroubka?

Ano, to vyjednáváme, protože jsme přesvědčeni o tom, že pokud bychom měli podpořit vládu v tomto staronovém složení, včetně staronového ministra zahraničí Cyrila Svobody, tak bychom to mohli udělat pouze za předpokladu, že vláda pod vedením nového premiéra Jiřího Paroubka zvýší svou vlastní roli, což odpovídá nakonec ústavě, zvýší svou vlastní roli při tvorbě zahraniční politiky a samozřejmě v rámci vlády tato vyšší role, větší role musí připadnout i největší vládní straně, tedy České straně sociálně demokratické.

Deník Hospodářské noviny, že vstupuji do vaší řeči, napsaly, že novou vládu zřejmě nakonec podpoří Laštůvka, Kavan i Hojdar, protože nespokojení poslanci, teď cituji doslova, jednali v neděli večer s vedením ČSSD a podle zdroje Hospodářských novin se domluvili na podmínkách, které dovolí premiéru Stanislavu Grossovi podat demisi a jmenovat novou vládu, to znamená, že jste se ještě nedohodli?

My jsme se samozřejmě nedohodli, pokud jsem před několika minutami řekl, že jednáme, tak myslím, že jazyk český je zcela srozumitelný a vám zvláště, pane redaktore, a že z toho je pochopitelné, že když se jedná, tak jsme ještě nedosáhli dohody, přestaneme jednat, až té dohody dosáhneme nebo, nebo až dojdeme ...

Nebo ...

... k závěru, že není možné dohody dosáhnout, ale v této chvíli se stále jedná, a proto je tu prostor pro naději, pro optimismus, že se dohodneme.

Když mluvíte o prozatímním jednání a stále pokračujících jednáních, zatím byste se nepřiklonil ani k jedné variantě, že buď dohoda, nebo nedohoda, nebo je to na dobré cestě, rozumím-li vám správně.

Já jsem, pane redaktore, jaksi od přirození opatrný optimista, a proto se domnívám, že pokud tu bude politická vůle, tak že se dohodneme, ale záruku vám dát nemohu, protože o téměř identických postojích, identických názorech na zahraniční politiku jsme jednali již v srpnu loňského roku, kdy se utvářela vláda Stanislava Grosse ...

A proč se tudíž situace opakuje, protože vy jste do programového prohlášení vlády, a seděli jsme tady spolu, prosadili onu formulaci nebo formulku o politice, která bude založena na významné roli Organizace spojených národů, na multilateralismu a podobně, a tudíž programové prohlášení vláda nemění, proč tedy jednáte znovu?

No, kdybyste mě nepřerušil, pane redaktore, tak bych dokončil tu větu v tom smyslu, že už loni v srpnu jsme prezentovali naši představu, jak by se měla, jak by se měl zvýšit vliv sociální demokracie na tvorbu zahraniční politiky a na realizaci zahraniční politiky prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí a bylo nám tenkrát slíbeno, že se to stane a dostali jsme řadu konkrétních slibů. Bohužel žádný z nich se nenaplnil a ...

Promiňte, opět vstoupím do vaší řeči ...

Prosím, v pořádku.

... protože předpokládám, že jste nechtěl mluvit o náměstku Müllerovi, což je náměstek, který je na ministerstvu zahraničí za Českou stranu sociálně demokratickou a každý koaliční partner, podle té dnes už neexistující koaliční smlouvy, měl možnost jmenovat svého náměstka, tudíž vy jste mohli uplatňovat přeci poměrně silný vliv na zahraniční politiku České republiky.

No, tak já samozřejmě nechci polemizovat s vaším názorem, pane redaktore, já jsem ...

Ne, já jsem neřekl žádný názor, já jsem se pouze ptal.

... ne, vy jste řekl, že ..., vy jste řekl svůj názor ...

Že máte náměstka.

... že jsme mohli uplatňovat silný vliv. Já si tím nejsem tak jist a my jsme dali konkrétní představy, jak by se tento vliv mohl realizovat a ty naše představy nebyly naplněny, čili do značné míry teď opakujeme totéž, co jsme říkali loni v srpnu, v září a začátkem října a tentokrát doufáme, že se naše představy podaří realizovat, ale záruku v této chvíli vám nedám, na druhé straně se domnívám, že to, co mě naplňuje jistým opatrným optimismem, je skutečnost, že nejsme pod tak velkým časovým tlakem, jak jsme byli loni, protože je tu prostor vlastně až do hlasování o důvěře vlády, což bude někdy v polovině května.

Vy tedy očekáváte, že ona jednání budete vést, řekněme, třicet dnů, protože do třiceti dnů od jmenování musí vláda předstoupit před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o důvěru.

To já se nedomnívám, protože si myslím, že o hlasování, hlasování o důvěře proběhne v parlamentu někdy krátce po 10. září, takže asi ..., pardon, po 10. květnu, takže to nebude celých těch třicet dnů, to za a), a za b) domnívám se, že teoreticky, pokud tu bude vůle se dohodnout, že bychom se mohli dohodnout, já nevím, střílím od boku, do týdne.

Předseda ČSSD, dnes už bývalý premiér Stanislav Gross o víkendu k možným výhradám některých poslanců ČSSD, rozumějme Vladimíra Laštůvky, Jana Kavana a Josefa Hojdara, k možnému hlasování proti vládě uvedl:

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Myslím si, že každý si uvědomuje svou odpovědnost, někdo s větším nadšením, někdo možná s žádným nadšením, si ale musí uvědomit, že chceme-li zajistit stabilitu v této zemi bez ohledu na spravedlnost, či nespravedlnost, tak musíme v tuto chvíli přispět k nějakému řešení a sociální demokracie ho tady předkládá, takže doufám, že ano.

Sobotní slova předsedy ČSSD Stanislava Grosse. Pane poslanče Kavane, pokud vás mohu tedy parafrázovat, tak vy jste řekl, že jste od přirození mírný optimisma, optimista, tudíž ...

Opatrný optimista.

Opatrný optimista, děkuji za upřesnění. Vy opravdu si ale dovedete představit, že byste našel takovou odvahu v případě, že se nedohodnete a hlasoval ve sněmovně proti vládě?

Já nevím, že to je otázka odvahy, já jsem přesvědčen o tom, že je sice správné, aby se každá strana snažila vystupovat co nejjednotněji, o tom není, nemám žádnou pochybnost, to ano, ale, ale ...

Ano, u sociálních demokratů se o jednotném vystupování mluvit nedá v posledních měsících.

Ne, já říkám ..., ale ta snaha tam je, a to si myslím, že odpovídá všem stranám. Na druhé straně, myslím si, že velké strany, které jsou vnitřně demokratické, mají uvnitř strany řadu názorových proudů a není vždy snadné tyto proudy sjednotit tak, aby hovořily v každou chvíli naprosto stejným tónem a otázka je, zda jakási umělá jednota má nějakou vysokou hodnotu. Já jsem pro to se snažit o co největší jednotu, akční jednotu, pokud jde o prosazování politiky, ale na druhé straně si nemyslím, že by straně prospělo, aby předstírala jednotu, která tam třeba není, aby, já vám dám příklad ...

Promiňte, já teď jenom, jenom vstoupím do řeči ...

Prosím.

... protože, protože Michal Kraus, předseda poslaneckého klubu ČSSD, novinářům aktuálně řekl, že o víkendu pokračovaly konzultace a teď má prakticky téměř stoprocentní jistotu, že všech sedmdesát poslanců ČSSD bude hlasovat pro vyslovení důvěry vládě, tudíž ta jistota předsedy poslaneckého klubu ČSSD je mylná.

Ne, to jsem já neřekl a vy jste správně citoval Michala Krause v tom smyslu, že má téměř jistotu a prakticky téměř ...

Prakticky téměř stoprocentní jistotu.

... prakticky, ano, prakticky téměř stoprocentní jistotu, když to přeložím do češtiny, tak to znamená, že není stoprocentní, ale protože je to optimista stejně jako já, tak věří, že se dohodneme. Ale, pane redaktore, když se odvolám i na slova dnes již bývalého premiéra, které jste teď reprodukoval, má samozřejmě Stanislav Gross pravdu v tom, že politici by měli být zodpovědní a já jsem v politice víc jak čtyřicet let, takže toto podporuji. Na druhé straně on tam řekl bez ohledu na spravedlnost, jestli jsem tomu dobře teď porozuměl, a tady bych si dovolil mít jiný názor, spravedlnost je nesmírně důležitá. Já nemohu prostě přijmout představu, že v zájmu jednoty bych hlasoval proti svému svědomí, proti mému pojetí spravedlnosti, víte ...

Počkejte, ale když ústřední výkonný výbor onu vládu schválí a posvětí jednání vyjednavačů ČSSD, posvětí složení kabinetu s Jiřím Paroubkem, tak opravdu je pravděpodobné, že by jeden či dva poslanci hlasovali proti, není to o tom, že by spíš odešli z Poslanecké sněmovny?

No, pane redaktore, v praxi, pokud by odešli z Poslanecké sněmovny, pokud by nebyli přítomni hlasování, tak vzhledem k tomu, že pro důvěru potřebujete nadpoloviční většinu zvolených poslanců, tedy sto jedna, jakmile bych odešel ze sněmovny, tak by můj hlas byl tak negativní, jako kdybych tam byl a hlasoval proti, v tom by nebyl vůbec žádný rozdíl, naopak odejít z té sněmovny by bylo spíš projevem zbabělosti, ale vládě bych tím nepomohl, vláda potřebuje ...

To znamená, že ...

... dostat aktivních sto jedna hlasů.

A teď mi řekněte ty podmínky, které jste si kladli už při vyjednávání o vládě Stanislava Grosse a rozuměl jsem správně vašim slovům, že se de facto cítíte podvedeni po tom půlroce, třičtvrtě roce?

Ne, já jsem nikdy neřekl, že se cítím podvedený.

Ne, na to já se ptám, jestli se cítíte podvedeni po třičtvrtě roce, kdy jste také vyjednávali s Vladimírem Laštůvkou, svým způsobem jste tlačili, řekněme, Stanislava Grosse ke zdi při vlivu ČSSD na zahraniční politiku České republiky a poté, co vy jste řekl, že vaše podmínky nebyly splněny, tak cítíte se podvedeni nebo ...

Ne, já se necítím podveden a už vůbec ne Stanislavem Grossem, ani si nemyslím, že jsme ho tlačili ke zdi a si myslím, že Stanislav Gross našim představám, které jsme mu tlumočili, poměrně dobře rozuměl, spíš si myslím ...

Ale nevyhověl jim.

... spíš si myslím, ne, já si myslím, že nevyhověl pan ministr zahraničí, vůči kterému ty představy byly směřování, rozpor byl mezi námi a Cyrilem Svobodou víc, než mezi námi a Stanislavem Grossem. Můj rozpor případně se Stanislavem Grossem je pouze v té otázce jeho pohledu na tu jednotu, což je možná dané i jaksi rozdílnými životními zkušenostmi. Já si, bohužel, stále ještě pamatuji, protože jsem přece jenom starší, na padesátý léta, pamatuju si na diskusi tehdy v komunistické straně, kdy lidé museli hlasovat pro tresty smrti nebo tresty doživotí, který dostal můj otec, a jakákoliv disident, jakýkoliv disidenti byli umlčováni tím, že je nutné držet hubu a krok a býti jaksi jednotní v zájmu něčeho vyššího ...

Ano, je to jasné, vy, lidově řečeno, držet hubu a krok tedy nebudete ...

... takže já se ..., no, já si myslím, že historie nás poučila, že sice je nejlepší snažit se, aby politická strana byla jednotná, ale jsou i okamžiky, a já netvrdím, že toto je jeden z nich, ale historicky nemůžete vyloučit, že jsou okamžiky, kdy je správnější mít pravdu proti straně, než se mýlit se stranou, a proto chci, aby tato strana ČSSD byla co nejdemokratičtější, abychom si to uvnitř strany mezi sebou jasně vysvětlili a došli potom ke konsensu, ale nevynucujme tento konsensus jaksi usnesením, jo. Jako například se ÚVV rozhodl, usnesl, že skončila krize před několika týdny uprostřed krize a krize to nevzala na vědomí, to je úplně stejný, jako kdyby se KSČM rozhodla, že poručí větru, dešti, to prostě se nemůže podařit a je to směšné, proto jsem já pro otevřenou, kritickou, ale přátelskou diskusi a hledejme konsensus a v této chvíli my vyjednáváme, abychom dosáhli toho konsensu a jsem opatrný optimista, že se nám to podaří, ale zatím jsme uprostřed toho jednání.

K tomu se teď záhy dostaneme, prezident Václav Klaus v pondělí jmenoval na Pražském hradě novou vládu v čele s premiérem a místopředsedou ČSSD Jiřím Paroubkem.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Věřím, že předseda vlády Jiří Paroubek, kterého jsem právě jmenoval, udělá všechno pro to, aby jím řízená vláda využila zbytku tohoto volebního období k normální práci, kterou Česká republika v této chvíli ze všeho nejvíce potřebuje.

Konstatoval prezident Václav Klaus. Premiér, nově jmenovaný premiér Jiří Paroubek po jmenování kabinetu na Pražském hradě ještě dodal:

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Velmi si vážím vaší důvěry, kterou ovšem chápu jako vysokou odpovědnost, ujišťuji vás a všechny naše spoluobčany, že u vědomí odpovědnosti na mě vkládané chci vládu politicky i odborně zralou, akceschopnou a pracovitou, i když to bude vláda koaliční, musí sloužit všem občanům bez ohledu politického zaměření, jejím nejvyšší cílem je ochrana a rozvíjení demokracie, naplňování jejího obsahu, jímž je především veřejné blaho. Přitom tedy nemůže jít o nějaké přešlapování a přežívání přes jednu zimu do voleb tak, jak jste naznačil, určitě tomu tak nebude, nejde o jeden krátký časový úsek, jde o cestu, tedy další výrazný posun na cestě k národnímu blahobytu.

Slova nového premiéra Jiřího Paroubka. Jan Kavan, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, poslanec, host Interview BBC, jasně řekl, že ona vyjednávání o podpoře vlády některých poslanců ČSSD, především Jana Kavana a Vladimíra Laštůvky, se vedou o přiměřený vliv sociální demokracie na tvorbu zahraniční politiky České republiky. Kterými konkrétními kroky je možné takového přiměřeného vlivu jako nejsilnější strany tvořící vládu, kterými kroky je možné toho dosáhnout.

Ano, ale ještě než vám odpovím na tuto otázku, jednu větu mi dovolte, pokud jde o ten úryvek z řeči pana vlastně nového premiéra Jiřího Paroubka, tak s tímto postojem, že nám jde především o ochranu a rozvíjení demokracie, s tím já bych naprosto souhlasil, s tím nemám vůbec žádný problém. Pokud jde o tu vaši otázku, já vycházím z toho nebo vycházíme z toho, že i podle ústavy za tvorbu a realizaci zahraniční politiky je především zodpovědná vláda v čele se svým premiérem. A v té vládě je nejsilnější stranou Česká strana sociálně demokratická, čili my bychom si přáli jako jeden z těch roků, aby rozhodování o zásadních, ne samozřejmě o každodenních projevech zahraniční politiky, ale v zásadních otázkách zahraniční politiky rozhodovala vláda.

Chcete tím říci, že za Stanislava Grosse, za vlády Stanislava Grosse, kde byl Cyril Svoboda ministrem zahraničí, tomu tak nebylo, že jste nespokojeni?

Tak já si nemyslím, že je vhodné teď jít do jakýchkoliv detailů, ale jenom mám třeba příklad z posledních dnů, jestli mohu na maličkosti, relativní maličkosti ilustrovat, ministr zahraničí Cyril Svoboda se rozhodl uzavřít asi čtyři zastupitelské úřady v Latinské Americe a v Africe a jeden generální konzulát a rozhodl se tak na základě vlastní jaksi úvahy či konzultace se svými kolegy na ministerstvu zahraničních věcí a bez toho, aniž by to předložil k souhlasu vládě, což já, když jsem byl ministr zahraničí, bych si nebyl nikdy dovolil, kdykoliv jsem chtěl buď uzavřít, nebo spíše otevřít, protože nejsem příznivec uzavírání zastupitelských úřadů ...

Když nemá peníze.

... protože to, protože to má vždycky politické a finanční dopady, tak je to třeba předložit vládě. Nemyslím si, že to je otázka, že by ministerstvo zahraničních věcí nemělo peníze, protože v poslední době naopak přebytky vracelo zpátky do státního rozpočtu. Není pravda, že by tedy jim peníze chyběly a zahraniční výbor parlamentu, jehož jsem členem, naopak jim pomohl dokonce již dvakrát po sobě, si myslím, asi o dvě stě padesát milionů ten rozpočet zvýšit, není to tedy otázka, že bychom nemohli udržet tato zastupitelské, tyto zastupitelské úřady, ale teď se nebavím o meritu, jestli to či ono velvyslanectví zavřít ...

Vy jste uvedl jeden příklad, ano, vy jste uvedl jeden příklad ...

... třeba, třeba ano, ale jde mi ne o to, jestli si to finančně můžeme dovolit, nebo ne, jde mi spíš o ten případ, že by o tom měla rozhodovat vláda.

Vy jste teď uvedl jeden konkrétní příklad, kde podle vás si Cyril Svoboda počíná autonomně a, řekněme, nerespektuje vládu jako kolektivní orgán při tvorbě zahraniční politiky, můžete být ještě jednou konkrétnější a konkrétně odpovědět na tu otázku, kterými kroky by ČSSD mohla získat větší vliv na tvorbu zahraniční politiky České republiky?

Ne, tak to jsou ..., návrhy na tyto kroky jsou předmětem toho našeho jednání a já bych ho nechtěl ohrozit tím, že budu o detailech hovořit přes média, protože to jako i bývalý diplomat vím, že to je nejlepší způsob, jak ta, jako jednání jisté jaksi ztroskotání, ale ten příklad, ten příklad, co jsem dal, ten příklad, co jsem dal ...

Zeptám se jinak, promiňte, zeptám se jinak, pane, pane místopředsedo, je pravda, že vy s Vladimírem Laštůvkou jste přesvědčeni i o tom, že by bylo lepší, kdyby v pozici prvního náměstka ministra zahraničí, což je celkem silná pozice, tak je-li ČSSD nejsilnější vládní stranou, že chcete, aby právě na pozici prvního náměstka ministra zahraničí byl člověk delegovaný ČSSD? Můžete toto potvrdit?

Myslím si, že to by bylo oprávněné, myslím si, že to odpovídá i situaci, která v nedávné minulosti na ministerstvu zahraničních věcí byla v době, kdy Jan Kohout byl prvním náměstkem ministra zahraničí a než byl poslán jako velvyslanec do Bruselu, kde dělá velmi dobrou práci, tak tam zastupoval zájmy ČSSD a myslím si, že tato situace by měla býti obnovena.

Je to tedy jedna z těch, řekněme, podmínek.

Je to jedna z ..., je to část našich představ, kterou je třeba vzít jako, jako ucelenou představu, ale samozřejmě je to významná část.

Je pravda, že by tím prvním náměstek mohl být Hynek Kmoníček?

No, já si myslím, že teď se bavit o konkrétních jménech by nebylo, pane redaktore, vhodné. Já jsem řekl, jde nám o to, aby ČSSD zvýšila svou roli při té tvorbě zahraniční politiky a o tom, jak toho docílit, o tom teď jednáme a říkám, s největší pravděpodobností se dohodneme, jakmile se dohodneme, tak ten výsledek bude samozřejmě zveřejněn. Stejně tak jako nám ..., ale jde nám obecně o dvě věci, aby významnou roli hrála vláda za a) a kontrolní funkci tak, jako to je běžné v jiných standardních demokraciích, kontrolní funkci hrál parlament, respektive jeho zahraniční výbor.

A to dosud nehrál, vy jste místopředsedou zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, chcete tím říci, že Cyril Svoboda v uplynulých měsících postupoval i autonomně tak, že obcházel zahraniční výbor jako kontrolní orgán?

Já bych nepoužíval terminologii, jako že obcházel kdokoliv zahraniční výbor, ale, ale ...

To ano, vy jste diplomat, to je zjevné, že vy byste takovou terminologii ..., ale když jste byl novinář, promiňte ...

... ano, používám formulace ...

... ale když jste byl novinář, tak vy byste byl první, který by použil takové slovo.

Ne, to máte, pane redaktore, samozřejmě pravdu ...

Ano, teď si hrajete na diplomata.

... kdybych byl novinář, tak bych dělal tu práci tak, jako ji děláte vy a já si myslím, že ji děláte dobře, ale já v této chvíli s vámi nemluvím jako novinář, ale jako politik a jako diplomat, a to je holt cena, kterou za to musím zaplatit, ale protože jsem poslanec a poslanci přece jenom mohou formulovat věci o malinko otevřeněji než třeba ministři, tak vám chci říct, že ta, neříkám, že to obchází kontrolní funkci, ale parlament, český parlament, české výbory parlamentní nehrají tu kontrolní funkci, kterou třeba hraje, když to dám úplně extremní případ, ale mám to jako vzor, třeba americký Senát a ...

Možná je to tím, že místopředsedy amerického Senátu, těch výborů, jsou silnější osobnosti než místopředsedové zahraničních výborů ...

Já si myslím, že to není otázka osobnosti, ale otázka jaksi role těch, těch parlamentů, tady myslím, že by bylo vhodné, když bychom si v čase, já se toho nedožiju, ale aspoň by bylo vhodné pro to připravit podmínky, aby parlamentní výbory nebyly jen čas od času informováni ex post facto, po nějakém rozhodnutí, ale aby s ním i ta rozhodnutí byla konzultována, já neříkám, že by parlamentní výbory měly přijímat nějaká rozhodnutí nebo mít kuratelu nad ministerstvy, proboha, nic takového, ústavně musí ty pravomoci zůstat tam, kde jsou, to znamená v rukou ministrů, ale parlamentní výbory by měly býti konzultovány a informovány ještě v době, kdy se ta rozhodnutí tvoří a ne jim to prostě oznámit ex post facto jako hotovou věc.

Vy jste zcela jasně řekl, že jedním z hlavním požadavků vás jako lidi, kteří chcete, aby ČSSD měla větší vliv na českou zahraniční politiku, je obsazení pozice prvního náměstka, můžete být konkrétnější v tom, jak by se podle představ místopředsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jana Kavana měla změnit, pokud by se měla nějakým způsobem změnit zahraniční politika vlády Jiřího Paroubka, aby na ní ČSSD měla větší vliv v konkrétních oblastech, pokud byste mohl jmenovat?

No, tak ..., pokud jde o konkrétní oblasti, to je složitý, protože zahraniční politika samozřejmě musí reagovat na nové impulsy tak, jak v té politice se budou vyvíjet, ale já uvedu jeden příklad, a to je stará Achillova pata i české politiky daná částečně ne zcela jasnými formulace ústavy i jinde, do zahraniční politiky mají právo v České republice hovořit ministr zahraničí, premiér a vláda, prezident republiky a parlament a docílit konsensu mezi tolika různými zdroji zahraniční politiky je jistě velmi složité, ale já bych dal přednost, kdybych viděl konkrétní, větší snahu tohoto konsensu dosáhnout a v téhle té tvorbě nebo v tom hledání toho společnýho jmenovatele by měla největší politická strana, která v té době je u moci, a to je v této chvíli Česká strana sociálně demokratická, by měla hrát daleko aktivnější roli než na jedné ...

Očekáváte tedy, že Jiří Paroubek jako nový ministerský předseda bude víc prosazovat konsensus v tvorbě české zahraniční politiky, než tomu bylo dosud, předpokládám.

Ano, já to předpokládám už proto, že Jiřího Paroubka i tato problematika velmi zajímá, takže já se domnívám, že Jiří Paroubek se bude snažit toho konsensu dosáhnout, zda se mu to podaří, nebo ne, to uvidíme.

Ve kterých oblastech vám především vadí, že Česká strana sociálně demokratická a její premiéři nehledají konsensus a hledat by ho měli, ve kterých oblastech zahraniční politiky, opět konkrétně.

V minulosti například bylo nepříjemné v době, kdy jsem byl v New Yorku jako předseda Valného shromáždění OSN, že z České republiky zněly zcela rozporuplné hlasy například o tom, jaký máme vztah k válce v Iráku. Ministr zahraničních věcí říkal, že jsme součástí koalice ochotných, tehdejší premiér Vladimír Špidla řekl, že nejsem součástí koalice ochotných, v jednu chvilku jsme chápali, že je správné posílat americká vojska tam, protože pan ministr zahraničí říkal, že má dokonce nějaké osobní poznatky o tom, že jsou tam zbraně hromadného ničení, v druhé chvíli ...

Ano, to je příklad, buďte ale teď aktuálnější, promiňte, pane místopředsedo ...

... dávám, dávám konkrétní příklad, konkrétní příklad toho, kdy nedošlo ke, ke shodě a kdy hlas sociální demokracie nebyl ...

... buďte, ano, tato kakofonie, promiňte, tuto kakofonii známe a sociální demokraté tedy myslíte, že nebyli vyslyšeni, máte aktuální příklad, na kterém byste to ilustroval, kde od Jiřího Paroubka jako premiéra očekáváte větší roli při hledání konsensu, buďte konkrétní.

Tak Jiří Paroubek dnes dokonce ani nezačal, čili klást ...

Můžete mu dát první úkol, tak, prosím pěkně, buďte konkrétní.

Ne, pane redaktore, to ode mě nemůžete ..., já si samozřejmě přeju, aby se Jiřímu Paroubkovi a vládě, kterou povede, podařilo realizovat obsah toho programového prohlášení, na němž jsme se shodli, ve všech jeho důležitých aspektech, to znamená podpora evropské ..., integrace evropské ústavy, ratifikace evropské, pardon, podpora evropské integrace, ratifikace evropské ústavy, dobré transatlantické vztahy, ale založené na partnerství, ne na nějakých jaksi vazalských vztazích, těch věcí, které v tom programové, prohlášení je a které jsou velmi konkrétní a které bych rád, aby se naplnilo, je tam řada, stačí si je prolistovat.

Konstatuje místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jan Kavan, děkuji za návštěvu, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Boj o náměstka: je ve hře i vývoz zbraní?

Mladá fronta DNES, 28. 4. 2005, strana: 2 - Navenek je to nepochopitelný spor. Novou koaliční dohodu by mohl potopit konflikt o post prvního náměstka ministra zahraničí, což je člověk, jehož jméno, tvář ani úkoly veřejnost většinou vůbec nezná. Na to, proč se koalice, přesněji lidovecký ministr zahraničí Cyril Svoboda a poslanci ČSSD Jan Kavan a Vladimír Laštůvka, zasekla právě na náměstkovi, existují dvě vysvětlení. První vychází z kruhů blízkých ministrovi a naznačuje, že Kavanovi jde o kontrolu nad licencemi pro prodej zbraní, které patří do pravomoci právě prvního náměstka. Druhé vysvětlení, které dává Kavan, vychází z argumentace, že ČSSD musí mít na ministerstvu post, který by jí zajistil patřičný vliv na zahraniční politiku.

Zbraně do zemí třetího světa "Základní spor je o licenční řízení na vývoz zbraní," řekl vysoce postavený zdroj z ministerstva zahraničí a naznačil, že Kavanovi jde o to, aby byl na místě prvního náměstka ministra jeho někdejší blízký spolupracovník Hynek Kmoníček, který by byl ke zbrojařům vstřícnější. "To je naprosto vyloučené," namítá Kavan. "Mám ale méně výhrad k exportu českých zbraní do zahraničí než současný první náměstek JanWinkler," připouští exministr a připomíná cestu do Afriky, z níž se skupina poslanců vrátila minulý týden. "V Libyi i Alžírsku mají o české zbraně zájem. Zbraně vnímám jako důležitou součást českého exportu," řekl MF DNES Kavan.

Tvrdí, že důvody, proč on i Laštůvka trvají na prvním náměstkovi ministerstva zahraničí pro sociální demokracii, jsou zcela jiné. Kavan: Více vlivu pro ČSSD Oba poslanci ČSSD ze zahraničního výboru Sněmovny uvádějí, že jim jde o to, aby jejich strana, která tvoří základ vládní koalice, měla odpovídající vliv na zahraniční politiku. Příchod velvyslance Kmoníčka do vedení resortu by podle Kavana a Laštůvky umožnil více kontrolovat ministra zahraničí a omezit jeho "autonomní politiku". Poslanci tvrdí, že česká zahraniční politika "mluví mnoha různými jazyky". Zdroj obeznámený s chodem ministerstva rovněž říká, že poslanci kritizují regionální omezenost české zahraniční politiky. "Obrazně lze říci, že svět se pro nás zredukoval na Spojené státy, Německo a Evropskou unii. Omezují se kontakty s rozvojovými zeměmi." Poslanci rovněž dali najevo nespokojenost s tím, že ministr je, jak tvrdí, často staví před hotové věci.

Jako příklad Kavan uvedl plánované zrušení dalších čtyř zastupitelských úřadů. "Rozhodl se tak na základě vlastní úvahy či konzultace se svými kolegy a bez toho, že by to předložil k souhlasu vládě," řekl Kavan v rozhovoru pro stanici BBC. Podle informací MF DNES jde o ambasády v Senegalu, Demokratické republice Kongo, Uruguayi a o generální konzulát v Rio de Janeiru. Laštůvka a Kavan říkají, že zrušení většiny z těchto zastupitelských úřadů s nimi nebylo projednáno. „Teď se snažíme získat místo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN a soupeříme s Chorvaty. Ale když rušíme ambasády, naše šance klesají," tvrdí poslanec Kavan.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda už po setkání s premiérem Jiřím Paroubkem a s Kavanem připustil, že bude vládu o plánech na rušení ambasád v předstihu a lépe informovat. Trvá však na tom, že se ruší v těch zemích, s nimiž má Česko jen velmi malou obchodní výměnu. Winkler: Jsem v pohodě A jak se cítí ten, o jehož místo se nyní hraje, první náměstek ministra zahraničí, nestraník Jan Winkler? „V pohodě. O mě nejde a pan poslanec Kavan mě ujistil, že v tom není nic osobního." Na otázku, zda může jít skutečně o kontrolu obchodu se zbraněmi, Winkler odvětil: "Žádná strana nemůže kontrolovat licenční řízení na prodej zbraní. Základem je unijní kodex chování u obchodování se zbraněmi."

Laštůvka a Kavan chtějí pro ČSSD 1. náměstka ministra zahraničí

Právo, 26. 4. 2005, titulní strana - Poslanci soc. dem. Vladimír Laštůvka a Jan Kavan včera neustoupili od svých věcných i personálních požadavků na ministerstvo zahraničí, které má i ve vládě Jiřího Paroubka řídit lidovec Cyril Svoboda. V době jednání však nechtějí prozradit, oč jim přesně jde. Kavan v BBC pouze připustil, že by si přál, aby se vlivným prvním náměstkem v Černínském paláci (nyní je jím Jan Winkler) stal člen ČSSD. „Bylo by to oprávněné, a myslím si, že by to odpovídalo situaci, která na ministerstvu zahraničních věcí byla v době, kdy Jan Kohout byl prvním náměstkem," řekl Kavan. Požadavek označil za „významnou část" jeho a Laštůvkových představ. ČSSD má na ministerstvu svého náměstka, a to pro vnější záležitosti - Vladimíra Müllera.

"Chceme záruky především od nového premiéra, který si to musí pochopitelně projednat se svým ministrem. To, že pan ministr splní to, co slíbil, do okamžiku, než bude vyslovena důvěra, je podmínka nutná," řekl včera Právu šéf zahraničního výboru Sněmovny Laštůvka. Kavan s Laštůvkou hrozili už loni v létě, když vládu sestavoval premiér Stanislav Gross, že ji při hlasování o nedůvěře nepodpoří, pokud se soc. dem. politika na resortu zahraničí neprosadí. "Nedošlo k žádnému výraznému posunutí u změn, které byly slíbeny. To je důvod, proč se to dnes, ne samoúčelně, ale v reakci na tu zkušenost, zdráháme akceptovat bezezbytku," uvedl Laštůvka.

Ačkoli Paroubek, ale třeba i šéf poslaneckého klubu soc. dem. Michal Kraus mluví jen o jejich věcných požadavcích, Kavan s Laštůvkou se nevzdali svých personálních představ, i když nestaví ultimáta, kdo má být ministrem. Na přímou otázku, zda mu vadí lidovecký náměstek a jmenovec ministra Pavel Svoboda, Laštůvka ale řekl: „S tím mám nejlepší zkušenosti, ale opravdu. Kdyby byl každý lidovec, jako je Svoboda, bylo by dobře." Ministr Svoboda Laštůvkovy výhrady bagatelizoval. „Mohl bych se nad tím jen usmát. Moc jsem to nepochopil a kroutil jsem nad tím hlavou," řekl ČTK v Lucemburku. Podotkl, že ministerstvo dělalo a dělá všechno, včetně zavírání zastupitelských úřadů, v těsné součinnosti se Sněmovnou.

"Jakmile on (Laštůvka) jako předseda zahraničního výboru si kohokoli kdykoli zavolá, jsme mu okamžitě k dispozici, dostane každý dokument, o který si řekne. Já tomu nerozumím a je to zcela mimo realitu," řekl Svoboda. Kavan naopak naznačil, že on a Laštůvka žádají lepší komunikaci mezi zahraničním výborem a ministerstvem. „O tom se právě teď vedou jednání. My máme jisté představy s panem poslancem Laštůvkou," uvedl. Jasno má být podle něj během příštích dnů. „Jako chlap s chlapem" Další z poslanců soc. dem., u něhož není jisté, jak se zachová, Josef Hojdar, z Jižní Ameriky Právu neodpovídá. Jeho kolega z Ústeckého kraje Robert Kopecký, do něhož se Paroubek pustil v sobotu na ústředním výkonném výboru soc. dem., kde Kopecký nebyl, si s premiérem nechce vyřizovat účty přes média.

"Poslal jsem to v pondělí faxem panu Paroubkovi," řekl Kopecký. Dodal, že si své věci vyřeší sám. „Nechci k tomu žádný ústřední výbor, nechci k tomu žádný poslanecký klub, nebo média. Vyříkáme si to jako dva lidi z jedné strany, jako chlap s chlapem," tvrdil. Zda bude pro důvěru vládě, Kopecký Právu nenaznačil. „Nejsem rozhodnutý a člověk nemůže být nikdy rozhodnutý," prohlásil s tím, že se jeho postoj nebude utvářet podle Paroubkových výpadů. "Vůbec to neovlivní, ovlivní to spousta jiných věcí," poznamenal.

Kraus novinářům řekl, že o víkendu mluvil se všemi poslanci. "V této chvíli mám prakticky téměř stoprocentní jistotu, že pokud dojde ještě k nějakým věcným záležitostem, tak soc. dem. bude mít pro důvěru vládě 70 hlasů." Na dotaz, zda si je také jist, jak se zachová předseda hospodářského výboru Sněmovny Hojdar, Kraus odpověděl: "Hovořili jsme spolu telefonicky. Předpokládám, že je natolik dospělý a politicky zodpovědný, že se přidá k celému klubu. Definitivně to budeme vědět, až se vrátí." Šéf diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) bude dnes mluvit s Paroubkem o situaci ve svém resortu, neboť premiér se podle něj hodlá zapojit více do zahraniční politiky. Důležité je, aby věděl, že ministerstvo pracuje v týmu, řekl včera Právu ministr.

"Chci vědět, jestli je nějaký důvod ke změnám. Je to otázka také koaličním partnerům, protože obsazení náměstků je na základě koaličních smluv a tento poměr nelze vychýlit k jedné politické straně. To ale neznamená, že nejsem přístupen debatě," řekl Právu. Za US je náměstkem na ministerstvu zahraničí Petr Kolář. Místopředseda US-DEU Karel Kühnl včera Právu řekl, že obsazení náměstků je v pravomoci ministrů. Současně podle něj „gentlemansky platí původní dohody. Předpokládáme, že Petr Kolář zůstane náměstkem na ministerstvu zahraničí. Ty dohody samozřejmě platí i obráceně".

Laštůvka, Kavan chtějí pro ČSSD větší vliv na zahraniční politiku

PRAHA/LUCEMBURK 25. dubna (ČTK) - Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka a místopředseda téhož výboru Jan Kavan (oba ČSSD) jsou ochotni podpořit staronovou koaliční vládu, pokud bude mít ČSSD větší vliv na zahraniční politiku. Oba to dnes řekli ČTK. Ministerstvo zahraniční dál povede lidovec Cyril Svoboda, což Laštůvka a Kavan kritizují. Podporu vládě zvažuje i další sociální demokrat Josef Hojdar.

"Jde mi o to, aby ČSSD měla přiměřený vliv na tvorbu a realizaci české zahraniční politiky," řekl dnes ČTK Laštůvka. Připomněl, že stejné podmínky kladl i při sestavování vlády Stanislava Grosse. Politika republiky není podle Laštůvky politikou Cyrila Svobody. "Problém s podporou vlády mám, ale situace je tak vážná, že city musí stranou," uvedl.

Svoboda Laštůvkovy výhrady bagatelizoval. "Mohl bych se nad tím jen usmát," řekl ČTK v Lucemburku, kde se zúčastnil zasedání EU. Svoboda podotkl, že ministerstvo postupuje ve všem, včetně zavírání zastupitelských úřadů, v součinnosti s parlamentem. "On (Laštůvka) jako předseda zahraničního výboru si kohokoli kdykoli zavolá, jsme mu okamžitě k dispozici, dostane každý dokument, o který si řekne. Já tomu nerozumím a je to zcela mimo realitu," řekl Svoboda. Podle něho ministerstvo "funguje velmi dobře a plní všechny své úkoly".

Jednou z představ dvou poslanců je to, že by prvním náměstkem ministra měl být zástupce ČSSD. "Myslím si, že to by bylo oprávněné," řekl Kavan rozhlasové stanici BBC. Nyní tuto funkci zastává nestraník Jan Winkler.

Kavan dále řekl, že o zásadních zahraničních otázkách by měla rozhodovat vláda. Nelíbí se mu třeba to, že o uzavření několika zastupitelských úřadů rozhodl Svoboda. Kavan a Laštůvka údajně také žádají lepší komunikaci mezi zahraničním výborem a ministerstvem. Bylo by vhodné připravit podmínky pro to, aby úřad konzultoval rozhodnutí s výborem už při jejich tvorbě, uvedl Kavan.

O podmínkách se podle něho vedou jednání. Jasno má být do týdne, dodal Kavan.

Poslanecký klub ČSSD se přitom na sobotním jednání usnesl, že hlasování o důvěře kabinetu bude pro poslance závazné. Laštůvka dnes naznačil, že by vládu nakonec mohl podpořit. "Já si nepřeji žádné pokračování této telenovely," řekl.

Předseda poslanců ČSSD Michal Kraus si je téměř jist tím, že nový koaliční kabinet podpoří při hlasování o důvěře všech 70 sociálnědemokratických poslanců. Novinářům dnes řekl, že o víkendu pokračovaly konzultace a teď má "prakticky téměř stoprocentní jistotu", že po splnění některých předpokladů, "věcných záležitostí", dostane vláda všech 70 hlasů ČSSD. Jaké předpoklady má na mysli, neřekl.

Zástupci stran staronové vládní koalice, ČSSD, KDU-ČSL a US- DEU podepsali smlouvu o nové vládě ráno. Gross předal demisi prezidentovi Václavu Klausovi, čímž jeho kabinet skončil. Odpoledne Klaus jmenoval premiérem Jiřího Paroubka i ministry nové vlády.