Václav Moravec moderátor BBC

Miroslav Kalousek ve studiu BBC

Omluvu chce český prezident Václav Klaus od dvou významných funkcionářů Evropského parlamentu, od místopředsedy parlamentu Roca Vidal-Quadrase a předsedy ústavního výboru parlamentu Jo Leinena. Václav Klaus si vysloužil kritiku za své názory na Unii a na euroústavu. Stanovisko českého prezidenta tlumočí ředitel prezidentské kanceláře Jiří Weigl:

Jiří WEIGL (zvukový záznam): "Důvodem jejich urážlivých, nepřijatelných a v dosavadní historii Evropské unie naprosto bezprecedentních útoků byla skutečnost, že otevřeně zastávám kritické názory vůči smlouvě o ústavě pro Evropu. Otevřené diskuse zásadních otázek směřování Evropské unie, jíž je Česká republika plnoprávným členem, je zásadní potřebou a právem všech občanů členských zemí."

Citoval ředitel prezidentské kanceláře Jiří Weigl z dopisu Václava Klause. Nejen o tom, zda český prezident poškozuje obraz České republiky v Evropské unii, bude následujících třicet minut.

Od pondělí do pátku, pravidelně v tomto čase, vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a hostem v parlamentním studiu BBC, jak můžete slyšet podle odkašlání, je místopředseda, promiňte, předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Přeji vám hezký dobrý den do sněmovny.

Dobrý den vám i posluchačům přeji.

Stále vás trápí průdušky?

Ne, kašel už nemám. Já jsem netušil, že už jsem na příjmu, tak jsem si odkašlal.

Ano, na příjmu jste. Podle značné části českých novinářů jste jedním, ne-li jediným, předsedou parlamentní strany, který má nadstandardně dobré vztahy s prezidentem Václavem Klausem. Nenašel jsem v archivu téměř žádné vaše kritické výhrady k hlavě státu. To je nemáte?

Já myslím, že jsem v minulosti několikrát tlumočil stanovisko, které mělo nesouhlas s názorem pana prezidenta, ale mít souhlasný, nebo nesouhlasný názor je věc jedna a mít v úctě hlavu svého státu je věc druhá. Já mám jenom jednu zemi a jednoho prezidenta.

Našel jsem pouze jediný, řekněme, kritičtější postoj, a to postoj, k postoji prezidenta týkající se česko-vatikánské smlouvy, jinak další kritická slova, která byste nesl na adresu prezidenta, jsem nenašel.

Já myslím, že bychom jich našli víc, ale myslím si, že nemá cenu dělat rešerši mých postojů k výrokům pana prezidenta.

A má to cenu, protože se vás chci zeptat. Existuje něco, za co by si prezident Václav Klaus zasloužil kritiku předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska nyní aktuálně?

Tak určitě to nebyly postoje pana prezidenta během vládní krize. Já jsem říkal, znovu opakuji, že jeho pevné postoje byly nesmírně, nesmírně ceněné, věřím, že i širokou veřejností. Že jeho jasné stanovisko, že nepřipustí menšinovou vládu, která by pustila k moci komunisty, bylo oporou pro, nejenom pro nás, ale pro většinu lidí v téhle zemi.

Obratný politik Miroslav Kalousek odpoví, za co si prezident nezaslouží kritiku. Ptal jsem se na to, za co by si podle něj prezident Václav Klaus zasloužil nyní kritiku jako předsedy KDU-ČSL.

Já myslím, že nepřísluší předsedům parlamentních stran, aby kritizovali prezidenta republiky v okamžiku, kdy k tomu nemají důvod.

Zeptám se jinak. Dva čelní představitelé Evropského parlamentu, místopředseda parlamentu Roca Vidal-Quadras a předseda ústavního výboru parlamentu Jo Leinen, kritizovali Václava Klause kvůli jeho postojům k evropské ústavní smlouvě. Cituji slova místopředsedy parlamentu Roca Vidal-Quadrase, doslovný citát: "Jeho, rozumějme Klausovy, argumenty proti ústavě jsou předpojaté, zavádějící i lživé," konec citátu. Nakolik považuje předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek citovanou kritiku na adresu českého prezidenta za oprávněnou?

Já myslím, že to není kritika. Já bych ocenil kritiku v rovině argumentů, ale tohle nejsou argumenty, to jsou urážlivé nálepky. A takovou diskusi já obtížně mohu přijmout. KDU-ČSL má jiný názor na evropskou ústavní smlouvu než pan prezident. My se domníváme, že bude pro Českou republiku dobře, když ta smlouva bude schválena, budeme pro ni hlasovat, budeme to doporučovat našim voličům. Ale jsme ti poslední, kteří by komukoli, tím méně hlavě státu, bránili jasně vyjádřit svůj názor, pokud ho mají jasně zformulovaný, mají ho pevný, což pan prezident má, byť je to jiný názor než náš. A tím méně si myslím, že ho za to mohou urážet poslanci Evropského parlamentu. Já se jejich výroky v tomto případě také cítím dotčen, protože to jsou urážlivé výroky na adresu prezidenta mojí země. A znova opakuji: "Mám jenom jednu zemi a prezident republiky je její hlavou a symbolem."

Místopředseda Roca Vidal-Quadras je členem lidovecké frakce v Evropském parlamentu, tedy frakce, v níž jsou i vaši europoslanci. Uvažovali jste, jako KDU-ČSL, že by se vaši europoslanci ohradili proti slovům místopředsedy Evropského parlamentu Quadrase?

Ne a nemáme to v úmyslu. Myslím si, že reakce pana prezidenta byla přiměřená.

Ano, prezident republiky Václav Klaus označil vyjádření těchto evropských představitelů za urážku suverénní členské země Evropské unie, kterou tedy adresoval pak i předsedovi Evropského parlamentu Borrellovi. V dopise Václav Klaus napsal:

Jiří WEIGL (zvukový záznam): "Otevřená diskuse zásadních otázek smiřování Evropské unie, jíž je Česká republika plnoprávným členem, je zásadní potřebou a právem všech občanů členských zemí. Tím spíše pak mají nezpochybnitelné právo otevřeně vyjadřovat své názory a postoje jejich demokraticky zvolení nejvyšší představitelé. Žádný funkcionář Evropského parlamentu ani jiného orgánu Evropské unie nemá právo je umlčovat, dehonestovat urážkami, či zastrašováním občanů členské země bránit svobodné diskusi o závažných otázkách budoucnosti Evropské unie. Svým jednáním výše zmínění funkcionáři Evropského parlamentu vážně zpochybnili demokratické principy, na nichž se Evropská unie ve všech svých dokumentech odvolává a urážkami hlavy státu se dopustili i urážky suverénní členské země. Žádám vás, vážený pane předsedo, abyste jako nejvyšší představitel Evropského parlamentu zaujal k této nepřijatelné situaci zásadní a veřejné stanovisko."

Z dopisu prezidenta Václava Klause předsedovi Evropského parlamentu Borrellovi citoval šéf prezidentské kanceláře Jiří Weigl. Pochopil jsem správně ze slov Miroslava Kalouska, že tato ostrá reakce Václava Klause a žádost o omluvu je na místě.

Já si myslím, že pan prezident má důvod cítit se dotčen a má důvod tímto způsobem reagovat.

Proč vaši poslanci, europoslanci, se nepřipojí k tomu, co naznačila ODS, která je také součástí lidovecké frakce v Evropském parlamentu, aby se vedení Evropského parlamentu, respektive ti dva čelní představitelé, místopředseda Roco Vidal-Quadras a předseda ústavního výboru Jo Leinen, omluvili.

My jsme to nezvažovali, slyšeli jsme jejich výroky. Nesouhlasíme s tím, aby byl takto na půdě Evropského parlamentu označován kterýkoli prezident suverénní země, ale domníváme se, že reakce, kterou pan prezident učinil, je přiměřená. Neradi bychom, neradi bychom to rozšiřovali do větších rozměrů.

Občanští demokraté, když budu citovat z poslanců, nebo z dopisů europoslanců za ODS, cituji doslova: "Inkviziční tažení proti těm, kteří nezastávají unifikovaný postoj evropských federalistů, je smutným dokladem demokratického deficitu některých evropských politických elit. Zásadně odmítáme podobné zasahování do vnitřních záležitostí jiných zemí a násilné vnucování jediného názoru k evropské integraci," konec citátu. I tato slova jsou podle vás na místě, inkviziční tažení.

Tam si myslím, že je tam velmi příliš mnoho silných slov a promítá se tam ona protievropská nóta, kterou ODS má. To už je formulace, s kterou bych nesouhlasil.

Ředitel českého Ústavu mezinárodních vztahů Petr Drulák v úterý v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář řekl, že tak ostrá vyjádření vysokých představitelů Evropského parlamentu jsou neobvyklá, ale dodal, cituji opět doslova: "Na druhou stranu ani aktivity prezidenta Václava Klause nejsou obvyklé. Řekl bych, že je to nestandardní reakce na nestandardní situaci," konec citátu. Je podle vás takové hodnocení na místě?

Já si myslím, že každý politik má právo nebo dokonce i povinnost zaujmout jasný postoj k tak důležité věci, jakou evropská ústavní smlouva je. Ano, pan prezident má vyhraněný názor, má silný názor, já znovu opakuji, KDU-ČSL má jiný názor, než má pan prezident, ale nenašel bych jeden jediný důvod, proč by nemohl prezident republiky svůj názor formulovat jasně, zřetelně a nahlas.

Prezident Václav Klaus, jak již bylo řečeno, dlouhodobě kritizuje evropskou ústavní smlouvu a například dodává:

Václav KLAUS (zvukový záznam): My ten dokument považujeme opravdu za zásadní a revoluční, průlomový, převratový, jakkoli se jeho tvůrci snaží tuto převratnost, revolučnost, zásadní průlomový charakter bagatelizovat, jakkoli se nám snaží tvrdit, že v podstatě o nic nejde, že takových dokumentů už bylo napsáno mnoho a že se vůbec nic nemění.

Konstatoval prezident republiky Václav Klaus začátkem dubna. Co kdybych vám namítl, že ale Evropa může být zmatena, jestliže ministerský předseda hovoří nějakým způsobem o evropské ústavní smlouvě a nejvyšší představitel státu, ten muž, který zastupuje zemi navenek, tak používá tyto vyhraněné postoje i ve vztahu k samotné Evropské unii i při rozhovorech, kdy zastupuje Českou republiku. Vždyť to přece není o tom, že prezident republiky, který zastupuje zemi navenek, by měl používat tak vyhrocená slova.

Zahraniční politiku formuluje a realizuje vláda v našem ústavním systému.

Ale prezident zastupuje zemi navenek, to znamená, že také ...

Ano, ano, ale samozřejmě, ale já bych to rád domluvil, to znamená, zahraniční politiku formuluje a realizuje vláda. Ano, vláda tady má opačný názor, nebo velmi odlišný názor od názoru pana prezidenta. Myslím si ale, že to zdaleka není poprvé. Dokonce bych si troufl s jistou nadsázkou říct, že od roku 90 je jistou ústavní tradicí, že prezident republiky má odlišný názor v zahraniční politice, než má vláda.

Teď je otázkou, zda je to správné.

Já si myslím, že to nikdy není šťastné. Ale vzhledem k velmi silným názorům, který má vláda a který má pan prezident k tomuto problému, si těžko umím představit, jak by se ty názory daly sladit nebo zkoordinovat. A už si vůbec neumím představit, jak by si někdo troufl prezidentovi republiky nařídit nebo uložit, aby na toto téma mlčel. Pan prezident ...

Prosím vás, pane předsedo, to asi nikdo nechce, ale dovolte, abych ještě jednou citoval slova ředitele českého Ústavu mezinárodních vztahů Petra Druláka, opět cituji doslova: "Tyto rozpory jsou v řadě států, ale aktéři je řeší tak, že uberou plyn, kdežto prezident Klaus plyn přidává. Nesnaží se zaujmout středovou zprostředkující pozici, která by mu jako prezidentovi příslušela, ale naopak zaujímá pozici vyhraněnou. Z tohoto hlediska České republice a jejímu obrazu neprospívá," konec citátu.

Každý, kdo pana prezidenta zná, tak ví, že má-li silný názor, v tomto případě má skutečně silný názor, tak ho také nahlas říká. A já si neumím představit, jakým právem by mu v tom někdo bránil.

Ani tím právem, že by se nejvyšší ústavní činitelé České republiky měli domluvit při, řekněme, hodnocení či zprostředkovávání názorů české politické reprezentace na evropskou ústavu?

Nejenom na evropskou ústavu. Já si myslím, že obecně je velmi užitečné, když minimálně to trio - předseda vlády, ministr zahraničních věcí a prezident republiky, koordinují své postoje. Myslím si, že se tak také v drtivé většině případů děje.

Je takovým příkladem evropská ústavní smlouva a její ratifikace?

Ne, takový, v tomto, já jsem řekl, že se tak děje v drtivé většině příkladů. Tento příklad to opravdu není. Tam je rozdíl v těch názorech takový, že se to zjevně nedaří.

Bohužel? Ve vztahu k obrazu České republiky v zahraničí?

Tak obraz České republiky v zahraničí by byl určitě jaksi jednotnější. Otázka je, zda by byl pravdivější.

Je Miroslav Kalousek ochoten připustit, jako představitel strany, která tvrdí, že je dobré evropskou ústavní smlouvu schválit, je ochoten připustit, že postoj českého prezidenta může silně ovlivnit názor veřejnosti a že lidé nakonec v případném referendu řeknou ne, protože vy, kteří jste pro evropskou ústavní smlouvu, tak nebudete umět vyargumentovávat ty protiargumenty, které říká Václav Klaus?

Ale ta diskuse přece je o souboji argumentů. Ti, kteří si myslí, že ano, budou argumentovat pro ano, ti politici, kteří si myslí, že ne, budou argumentovat pro ne. A je na veřejnosti, a tak je to správné, aby si vybrala. Proto mně naprosto nevadí souboj argumentů. To, co mě zarazilo, bylo, že to, co zaznělo od dvou evropských poslanců, jak jste si mohl všimnout, nebyly argumenty. To prostě byly nálepky, které byly dehonestující vůči prezidentovi republiky, a to nepokládám za správné.

Pokládáte ale za správné, jakým způsobem vy, kteří jste pro evropskou ústavní smlouvu, vysvětlujete veřejnosti, proč by měla v případném referendu hlasovat. Vždyť je to, když se podíváte na prezidenta Václava Klause, právě prezident, který se systematicky problematice evropské ústavní smlouvy věnuje, a jeho argumentace, byť s ní nemusíte souhlasit, je asi nejvíce propracovaná, narozdíl od argumentace vás, kteří chcete někdy v budoucnu přesvědčovat veřejnost, ať hlasuje pro evropskou ústavní smlouvu?

No, vláda má připravenu svoji informační kampaň. Já jsem přesvědčen, že velmi kvalitní. Z časového hlediska má pan prezident náskok, ten začal argumentovat dříve.

Náskok, který už nemusí být dohnán?

To si nemyslíme. Já si nemyslím, že to je o čase, ale o přesvědčivosti těch argumentů.

Dovedete teď odhadnout, kdy a jaký bude postoj KDU-ČSL k tomu, kdyby se mělo konat referendum o evropské ústavní smlouvě?

My jsme té otázce velmi otevřeni, dokonce jsem říkal, myslím dokonce i ve vašem pořadu, v České televizi, že jsem to řekl poprvé, že jsme otevřeni diskusi ratifikace nikoli referendem, ale hlasováním v obou dvou komorách parlamentu.

Ano, ale jak často se tady v České republice všechno mění, tak zatímco ODS, když přišla s onou generální dohodou, tak byla ochotna ustoupit od odděleného referenda o evropské ústavní smlouvě s termínem voleb. Ten názor, že by se mohla evropská ústavní smlouva ratifikovat v obou komorách parlamentu, tak opět oživil tak silně kandidát na premiéra, který už kandidátem na premiéra není, tedy Jan Kohout. Tak ptám se, zda v té změněné situaci se objevuje nějaký jiný názor?

Ne, pro nás jsou obě, oba dva mechanismy srovnatelné. My jsme připraveni dohodnout se na ratifikaci referendem i na ratifikaci v parlamentu. Pokud by se konalo referendum, domníváme se, že vhodný termín je termín voleb, z celé řady důvodů. Ten ekonomický důvod není poslední, ono to stojí téměř miliardu. A nemyslíme si také, že bychom měli voliče obtěžovat, aby chodili k urnám každý měsíc. To znamená, spojit ty dva volební akty pokládáme minimálně za komfortní pro voliče.

Další téma vládní krize. Nový možný budoucí koaliční kabinet místopředsedy ČSSD Jiřího Paroubka bude takřka totožný s nynější vládou jeho stranického kolegy, současného premiéra Stanislava Grosse, tedy řekněme, Grossova vláda bez Grosse. Považuje Miroslav Kalousek tento výsledek tříměsíční vládní krize z pohledu KDU-ČSL za uspokojivý?

Tak z pohledu KDU-ČSL se stalo přesně to, co jsme před dvěma a půl, o co jsme před dvěma a půl měsíci požádali, aby pokračovala stejná vláda, v podstatě ve stejném, na stejném, ve stejném programovém prohlášení pouze s jiným premiérem. To se stalo. Z tohoto hlediska považujeme ten výsledek za uspokojivý. Tu dohodu za dobrou. To, co samozřejmě trápilo nejenom nás, ale určitě i celou veřejnost, byla ta nesmírná délka toho dohadování a jednotlivé události, které to doprovázely.

A když se podíváte tedy na tu délku a pak ten opravdu skutečný výsledek, to znamená, že vláda je téměř totožná, že v ní budou téměř všichni ministři, tak při obětování té délky nestálo za to nějakým způsobem víc rekonstruovat kabinet, aby byl akceschopnější než Grossova vláda?

Ale my jsme přece nechtěli, z vládní krize nevznikla, protože tady byla krize vládnutí, nebo že bylo potřeba obměnit celou vládu. To byla krize jednoho člena vlády, který byl jejím premiérem. A my jsme žádali, aby byl vyměněn. To se stalo.

Vaši tři ministři někteří byli zastoupeni ve vládě Stanislava Grosse, a kteří budou pravděpodobně i v nové vládě Jiřího Paroubka, tak rezignovali v úterý na pozice místopředsedů strany, a to konkrétně Cyril Svoboda, Libor Ambrozek a Milan Šimonovský. Ministr dopravy Milan Šimonovský označil tento krok, tedy rozumějme rezignaci na post místopředsedy strany, za osobní oběť.

Milan ŠIMONOVSKÝ (zvukový záznam): Podle mě to může být začátek konce mé politické kariéry. Já jsem to udělal s vědomím, že je potřeba reagovat na postavení těch jednotlivých partnerů, kdy se ocitli v patové situaci, a to, co si nepřeji, je, aby vládní krize pokračovala další měsíce, abychom se tady dočkali, že komunistická strana bude rozhodovat o našem životě. To skutečně bych nechtěl být u toho, a proto jsem volil i tuto, já tomu říkám, osobní oběť.

Řekl v úterý v Interview BBC ministr dopravy, odstoupivší místopředseda KDU-ČSL Milan Šimonovský. Pane předsedo, co byste si pomyslel o tom, kdyby tito tři odstoupivší místopředsedové KDU-ČSL kandidovali na podzimním sjezdu strany na pozice místopředsedů a některý z nich se místopředsedou stal?

Já si myslím, že tomu vůbec nic nebrání. My jsme to udělali jako jednostranný akt, jako jednostranný akt dobré vůle, kdy jsme slyšeli v posledních dnech před tou dohodou desetkrát opakovat, že sociální demokracie si přeje vládu bez stranických špiček, říkali jsme si: "Dobrá, uděláme tento jednostranný akt, byť v něm nevidíme žádnou velkou logiku, protože vláda podle našeho názoru má být politická, ale uděláme tento ústupek, nabídneme jim, že ve vládě nebudou sedět naše stranické špičky tím, že se naši ministři svých stranických funkcí vzdají," jak bylo i vidět. Bylo to gesto, to gesto výrazným způsobem umožnilo to, umožnilo onu dohodu, ale bylo to gesto jednostranné. My jsme to nepodmiňovali u našich partnerů a také není nijak časově omezené nebo ohraničené. Nic tedy nebrání tomu, aby naši ministři na podzimním sjezdu kandidovali na jakoukoli stranickou funkci.

Pak ale tedy nerozumím tomu, když se mluvilo o vládě bez stranických špiček a vy jste tento krok udělali, tak opět na podzim se může i u lidovců stát ta vláda vládou stranických špiček, protože mohou ti lidé kandidovat na místopředsedy a mohou být zvoleni.

Ano, to se, to se samozřejmě může stát. To prostě bylo technické gesto dobré vůle v dubnu 2005 a my jsme nepožadovali stejný, stejné kroky u našich partnerů. Ti je také neudělali. Jak Unie svobody, tak sociální demokracie bude mít ve vládě své stranické špičky. My se necítíme nijak omezeni v tom, abychom, aby kdokoli z těch tří pánů mohl kandidovat na podzimním sjezdu na jakoukoli stranickou funkci.

Vy budete kandidovat? Budete obhajovat post předsedy KDU-ČSL?

Ano, já jsem oznámil, že pokud se nestane nic nepředvídaného, jako třeba vážná nemoc, tak budu kandidovat.

A z jakého pohledu, když se podíváte na dnešní situaci, duben roku 2005, pro vás bude na podzim obtížné obhajovat pozici předsedy KDU-ČSL. Jakou roli v tom podle vás sehraje ona tříměsíční krize?

O tom rozhodnou delegáti sjezdu, kteří zváží, jak jsem naplnil ten úkol, který mi dali na minulém sjezdu v Ostravě. Já jim předložím svůj účet, oni mi ho sečtou.

Nechcete se k tomu víc vyjádřit?

Ne, to totiž není na mně. To je na těch delegátech sjezdu. V tom je ta vnitrostranická demokracie, a to je dobře.

Sociální demokraté, KDU-ČSL a Unie svobody se teď dohadují na tom, jak bude vypadat ona smlouva tří stran bývalé koalice. V té chystané smlouvě by měli také vymezit oblasti, ve kterých by závazně postupovali společně a nesnažili by se vzájemně přehlasovávat s pomocí opozice. Už ve středu jednali předsedové poslaneckých klubů ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Po jednání řekl v rozhovoru pro BBC předseda poslanců ČSSD Michal Kraus toto:

Michal KRAUS (zvukový záznam): Ty věci budou vymezeny tou dohodou na úrovni vlády. To znamená, které budou součástí buď programového prohlášení, nebo budou součástí té, řekněme, generální dohody o vytvoření nové vlády. Čili v podstatě tam ty okruhy budou vymezeny a zabezpečeny mechanismy jak toho dosáhnout.

Oznámil ve středu předseda poslanců ČSSD Michal Kraus. Vy jste také ve středu řekl, že očekáváte, že dohoda bude do konce týdne. Jak daleko jste v psaní té, řekněme, generální dohody, nebo jak vlastně bude označena?

Já, promiňte, ten název snad není tak důležitý, ale můžeme jí říkat dohoda o vytvoření většinové nekomunistické vlády. Ty tři strany se prostě zaváží, vytvoří většinovou nekomunistickou vládu a popíší mechanismy vzájemné spolupráce, vytknou tam hlavní body programového prohlášení, kde neočekávejte žádné překvapení. Tu vládu tvoří stejné politické subjekty, to znamená, ten výsledný politický program nemůže být odlišný od těch minulých programů.

Z toho, promiňte, z toho, pane předsedo, jak to říkáte, tak není ještě ani čárka.

Je tam samozřejmě dohoda politických klubů o těch mechanismech, o právě těch mechanismech, kde politické kluby, které společně vytvoří vládu, proti sobě nebudou hlasovat v citlivých dohodnutých oblastech.

Ptám se ještě jednou, ale ta dohoda na té nejvyšší úrovni, kterou podepíší, předpokládám-li správně, alespoň tak, jak to včera říkal předseda poslaneckého klubu Michal Kraus, tak ta dohoda generální, tedy na té nejvyšší úrovni, tu máte podepsat vy jako předsedové tří politických stran. Je už sepsána, nebo ještě není ani čárka?

Ano, ta je připravena v konceptu samozřejmě.

Můžete říci, jakým způsobem to tedy bude ošetřeno, aby vláda Jiřího Paroubka byla stabilní?

No, to je ošetřeno sto jedna hlasy poslanců, kteří vyjadřují svojí vůlí této vládě dát důvěru. A tyto tři strany budou vládnout do konce řádného volebního období.

To znamená, že v té dohodě je explicitní zavázání se k podpoře státního rozpočtu na rok 2006 a dalším věcem, které by mohly rozkolísat stabilitu vlády jako celku?

Tohle se rozumí samo sebou. V té dohodě bude explicitně řečeno, co politické kluby proti sobě dělat nebudou. Tedy, v jakých případech nebudou hlasovat proti sobě, nebude-li dohoda to, že vláda dostane důvěru, to, že žádný z politických klubů nebude hlasovat pro nedůvěru vládě, to, že prosadí tyto tři vládní strany státní rozpočet, který bude v rámci konvergenčního programu. To se rozumí samo sebou. Jak moc silně explicitně to tam bude vyjádřeno, není až tak důležité.

A jak bude v té vládě, kterou povede Jiří Paroubek, ošetřeno to, když bude chtít ministerský předseda výměnu některého z ministrů, který například je z té jiné politické strany, bude tam ošetřeno tak, že to musí konzultovat a dokonce, že by to mohla vetovat ona strana, která toho politika vyslala?

Je to ošetřeno běžnou politickou kulturou. Taková věc se děje po konzultacích s onou stranou, která vysílá ministra do vlády.

Když jste popisoval, nebo mluvil o možnosti, jak bude vypadat programové prohlášení, tak jste řekl, ať nečekáme jako veřejnost výrazné, nějaké razantní změny. Měla by z pohledu KDU-ČSL ale vláda Jiřího Paroubka nějaké priority přehodnotit, jinak přeskupit? A na co budete vy, lidově řečeno, tlačit?

To, co pro nás samozřejmě je důležité, je pokračování v reformě veřejných rozpočtů. Doufáme, že vláda připraví kvalitní penzijní reformu. Doufáme, že dojde ještě v tomto roce ke schválení zákona o výrazném snížení daní jak pro firmy, tak pro jednotlivce. A že dojde k výraznému posunu v oblasti práva.

Když mluvíte o snížení daní. Označil jste to snížení daní, které chce podpořit KDU-ČSL, slovem výrazné. Na stole je návrh ministra financí Bohuslava Sobotky, který vychází z lednové ideové konference České strany sociálně demokratické. Označil byste tento plán, který má ministerstvo financí, slovem výrazná daňová reforma, nebo jsou kroky, které ještě budete chtít v té nové vládě, aby byly prosazeny výrazněji?

V diskusi ČSSD - KDU obecně platí, že my jsme vždycky velmi tlačili na co největší snížení daní u daní z příjmu. Sociální demokraté se bránili snižování daní u daní z příjmu. Ona reforma daňových sazeb nebo ty změny daňových sazeb, které byly domluveny ještě za pana premiéra Špidly, byly jakýmsi kompromisem. Návrh, který teď předkládá pan ministr Sobotka, je posun v tomto kompromisu. Posun směrem k tomu, co si přeje KDU-ČSL. My se samozřejmě budeme snažit ještě nějakým způsobem to modifikovat k ještě většímu snížení daňové kvóty, ale politika je o hledání kompromisů. Tento návrh je pořád lepší než nic.

To znamená, že vy budete tlačit ještě Bohuslava Sobotku k dalšímu snížení těch daňových sazeb?

Budeme se snažit vyjednat jinou míru progrese, která v tom návrhu, která v tom jeho návrhu je.

Můžete ji popsat stručně?

To, co navrhuje pan ministr Sobotka, je zvýšení progresivní křivky, to znamená, neulevuje se v odvodové politice všem stejně. Naopak k těm rozdílům dojde k větším, to znamená, byli bychom rádi, kdyby tam nebyly takové rozdíly v úlevách.

Budete navrhovat, řekněte, prosím, pokud možno jednou větou, budete navrhovat ještě sbližování sazeb daně z přidané hodnoty, nebo je to v rámci kabinetu Jiřího Paroubka nereálné čtrnáct měsíců před volbami?

My bychom samozřejmě velmi rádi. Česká republika propásla naprosto výjimečnou příležitost, když tady byla deflace, aby k sobě postupně přibližovala sazby daně z přidané hodnoty. Při tomto rozložení politických sil ve sněmovně je to nereálné.

A velmi stručná odpověď na poslední otázku. Máte kandidáta na předsedu rozpočtového výboru za KDU-ČSL a kdo jím bude?

Nebudeme za KDU-ČSL nominovat kandidáta. Je to součást našich dohod.

Konstatuje Miroslav Kalousek, děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Klaus považuje kritiku z Bruselu za urážku hlavy státu

Právo, 22. 4. 2005, titulní strana - Prezident Václav Klaus požaduje od činitelů Evropského parlamentu (EP) omluvu za veřejnou kritiku, jejímž terčem se stal ve středu ve vystoupení dvou čelných europoslanců. Klaus včera šéfovi EP Josephu Borrellovi přes našeho velvyslance v Bruselu Jana Kohouta předal protestní nótu s požadavkem, aby Borell k celé kauze zaujal "zásadní a veřejné stanovisko". Podle prezidenta se oba politici - tedy místopředseda EP Alejo Vidal Quadras (španělský lidovec) a předseda ústavního výboru EP Jo Leinen (německý soc. dem.) -dopustili vyslovením kritiky "na zvláště k tomuto účelu svolané tiskové konferenci v prostorách Evropského parlamentu hrubých urážek vůči mé osobě, jakožto demokraticky zvolenému prezidentu České republiky".

Klaus v nótě šéfovi eurparlamentu dále zdůrazňuje, že "žádný funkcionář EP nemá právo umlčovat, dehonestovat urážkami či zastrašováním občanů členské země bránit svobodné diskusi". Borell zareaguje možná už dnes Původně se Klaus protestní dopis chystal osobně prezentovat na mimořádné tiskové konferenci, na niž však nedorazil, čímž se ovšem vyhnul otázkám novinářů.

"Není v tom nic tajemného, doba je nabita událostmi a jednotlivé akce se překrývají," vysvětlil důvod prezidentovy nepřítomnosti jeho mluvčí Petr Hájek. Klausův kancléř Jiří Weigl pak na konferenci zdůraznil, že vzhledem k závažnosti kauzy by "omluva obou europoslanců byla na místě".

"Předpokládáme, že lidé v europarlamentu zareagují adekvátně a včas," dodal s tím, že nóta nicméně žádnou lhůtu pro případnou omluvu neobsahuje. Borrell se ale ke Klausově stížnosti vyjádří s největší pravděpodobností již dnes. Naznačil to Právu na telefonický dotaz jeho mluvčí Jacques Nancy.

"Nejprve však musíme počkat, až bude text přeložen do španělštiny," dodal. Podle velvyslance Kohouta, jenž nótu včera předal do sekretariátu předsedy EP, by pak o dopise měl přímo s Borrellem jednat ministr zahraničí Cyril Svoboda během své pondělní pracovní návštěvy v Lucemburku.

Leinen: nejde o osobu a názor, ale o metodu užívání polopravd a lží V celé kauze ostré výměny názorů mezi Klausem a oběma europoslanci se však zásadně míjí výchozí pohled obou stran: Vidal Quadras s Leinenem upozorňují, že Klause vůbec nekritizují za to, že má výhrady k ústavě, nýbrž že veřejnou kritiku euroústavy opírá o "polopravdy a lži o věcech, jež z textu ústavy vůbec nevyplývají".

"Klaus kampaň proti euroústavě v ČR odstartoval, a měl by tedy být schopen snášet kritiku," vyjádřil se včera pro Právo Leinen. "Zaráží mě, že se naše stanoviska prezidenta dotkla. Nejde tu přece vůbec o jeho osobu, ale o politiku a formu argumentace, kterou zastává," dodal. "Na svých postojích a názorech ale trvám, bude-li Klaus nadále takto postupovat, zavede Česko do slepé uličky," uzavřel. S podobným protestem adresovaným Borrellovi a předsedovi klubu lidovců v EP Hans-Gertovi Pötteringovi včera přišel také klub europoslanců ODS.

"Praxi, kdy kritické názory vůči tzv. evropské ústavě jsou z nejrůznějších míst EU dehonestovány, zesměšňovány a skandalizovány, pozorujeme již delší dobu," napsali v otevřeném dopise předsedovi EP, v němž žádají, aby se Leinen i Vidal Quadras za své názory omluvili. Jak v Klausově nótě, tak v dopise europoslanců za ODS se přitom objevují nápadně podobné formulace.

"Mohu vyloučit, že by to byla koordinovaná akce," reagoval europoslanec Jan Zahradil na dotaz Práva. "Dopis jsme dokonce začali připravovat ve středu večer, kdy jsme ještě ani nemohli vědět, že pan prezident bude rovněž reagovat. Nekonzultovali jsme ani záměr dopisy poslat," dodal. Podle Zahradila jde pouze o názorové souznění, které ale nebylo nijak připravené. Výroky obou europoslanců označil za "urážlivé nálepky" i šéf lidovců Miroslav Kalousek, ač s Klausovými názory na euroústavu nesouhlasí. Prezidentovu reakci považuje za přiměřenou.

Podle vyjádření pro BBC ale nepočítá, že by čeští lidovečtí europoslanci do sporu v EP nějak vstupovali. I komunisté na straně Klause Na Klausovu stranu se nepřímo postavil i místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Jak řekl Právu, každý je kritizovatelný, ale požadavek na odstoupení hlavy státu, jenž zazněl z úst Vidal Quadrase, je už "za čáru". "Ti, kteří obhajují evropskou ústavu, by si měli dát pozor, aby na ČR nevyvíjeli nátlak, protože by tím mohli způsobit přesný opak," prohlásil Dolejš.

"Více než takové nátlakové akce by nám pomohlo, kdyby Brusel, Berlín či Paříž pomohly ČR s kampaní při jejím prosazování," soudí Dolejš. Zaorálek: tady nejde o žádné okřikování Naopak šéf Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) považuje kritiku na Klausovu adresu za oprávněnou. "Námitky obou poslanců jsou přesné a výstižné. Jediné, co nyní může pan prezident udělat, je to, že na jejich argumenty věcně odpoví. To není žádné okřikování," řekl Zaorálek Právu.

"Pan prezident je součástí exekutivy a neměl by eskalovat své odmítavé výroky. Hlasy z EU vnímám jako upozornění, abychom respektovali určitou úroveň diskuse, jinak náš příspěvek nebude mít smysl," dodal. S Klausovým názorem na euroústavu sice nesouhlasí předseda sněmovního výboru pro evropskou integraci Pavel Svoboda (USDEU), nicméně za lživé by výroky prezidenta neoznačil. "Je to jeho názor, se kterým sice já nesouhlasím, ale má na něj právo," řekl Svoboda Právu. Mnohem více než Klausův kritický názor na euroústavu ale Svobodovi vadí něco jiného. "Mám problém právě se silou této prezentace, neboť od prezidenta bych spíše očekával, že bude sjednocovat," uvedl.