Skip to main contentAccess keys helpA-Z index
BBCCzech.com
Aktualizováno: pátek 15. dubna 2005, 08:26 SEČ
Poslat stránku emailemVerze pro tisk
Jan Kasal

Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Kasala může nedohoda bývalé koalice o nové vládě znamenat cestu k předčasným volbám.

Jan Kasal
Jan Kasal ve studiu BBC

Víc než osm hodin jednali ze středy na čtvrtek lídři stran bývalé vládní koalice o vzniku nové vlády. Přibližně ve tři hodiny ráno předstoupil před novináře premiér, předseda ČSSD Stanislav Gross.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Takže za prvé bych vám chtěl oznámit, že jsme připravili základní body dohody o spolupráci tří stran na vytvoření většinové, proevropské, demokratické vlády a snad to poslední, že pokud budou těmito grémii odsouhlaseny, tak bude takováto dohoda uzavřena s tím, že jestli nějakou ambici časovou byste chtěli slyšet, tak ta časová ambice je v několika nejbližších dnech, ale berte to jako ambici, abyste nás pak zase nebrali za slovo.

Oznámil po osmihodinovém jednání lídrů stran bývalé vládní koalice premiér, předseda ČSSD Stanislav Gross. Skončila touto dohodou česká vládní krize, či nikoli? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl první místopředseda KDU-ČSL, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Kasal. Vítejte po čase v BBC, hezký, dobrý den.

Hezký podvečer.

V politice jste drahnou dobu, zažil jste pád vlády v roce 1997 a jednání o vládě nové, byl jste u toho, když se dojednávala vláda v létě roku 2004 po pádu kabinetu Vladimíra Špidly a ze středy na čtvrtek jste dojednával vládu další. Pane místopředsedo, které z těch tří jednání o novém kabinetu bylo z vašeho pohledu nejvíc komplikované?

Komplikovaná byla všechna jednání, tak to prostě asi už musí být, možná se budou lišit ve výsledku, protože ta jednání, byť končí v různou ranní hodinu, tak mají také různou trvanlivost a já bych si přál, aby toto včerejší nebo jednání, které skončilo dnes nad ránem, už bylo poslední v tomto volebním období.

Pomáhá těm jednání to, když začínáte v šest hodin večer a jednáte do čtyř do rána, že pak už se chcete dohodnout?

Mně určitě ne, protože já patřím spíš k těm lidem, kteří raději si přivstanou a jdou dřív spát, dřív myslím před půlnocí. Takže já nepodávám ty nejzářivější výkony mezi druhou a třetí hodinou, ale samozřejmě, co mám dělat jiného, než být pozorný, poslouchat a snažit se, aby ten výsledek byl co nejlepší.

Ono osmihodinové jednání, byl tam nějaký moment, kdy mohlo být zjevné, že se nedohodnete, prezidentu republiky oznámíte nedohodu a země bude směřovat k předčasným volbám?

Myslím si, že takto vyhroceno to tam nebylo, ale byl bych rád, kdyby si posluchači nepředstavovali to jednání tak, že sedíme osm hodin za jedním jednacím stolem a všichni se navzájem přesvědčujeme. Tak to skutečně není. Ta jednání poté, co proběhne, řekněme, úvodní informace jednotlivých politických stran, tak se vytkne cíl a ten se pak řeší v různých podskupinách, někdy na úrovni předsedů politických stran, někdy mezi designovaným, v uvozovkách, premiérem a předsedou jedné politické strany, takže to probíhá takovým zvláštním koloritem, který nemá obdobu, proto nemá cenu ho ani někam zaznamenávat...

Aha. Je to tedy tak, že když si to představíme jako laici, je mnoho místností ve Strakově akademii na úřadu vlády a teď, řekněme, třeba v pěti místnostech jsou různí rozptýlení politici stran bývalé vládní koalice a pak se mezi sebou promíchávají?

Tak protože jsme tři strany, tak nám stačí tři místnosti, víc jich potřeba už potom není, ale rozhodně si myslím, že to je, toto je obvyklý způsob, že politická reprezentace té které politické strany se potřebuje poradit bez dozorů těch ostatních, to je naprosto přirozené. Včera to bylo...

Stává se často, promiňte, při těch jednáních, že vám něco přijde tak směšné, že jen velmi těžko potlačujete smích? Jsou tam takové okamžiky při těch jednáních?

No, musí se přiznat, že laskavý smích při těch posledních jednáních nezazněl, zněl někdy sardonický, sarkastický úsměšek nad vyjádřeními některých kolegů, ale to není smích, ke kterému já bych se hlásil. To je prostě výraz nevůle. Takže ten pravý, laskavý smích myslím, že tam nezazněl.

Poslední výzkum veřejného mínění společnosti CVVM zjišťoval, jak veřejnost hodnotí jednotlivé politické strany a jejich postup při vládní krizi. Nejhůř v tom směru lidé hodnotili KDU a ČSSD, jejichž postup při vládní krizi odsoudily téměř dvě třetiny dotázaných. Jste ochoten si připustit, že vaše strana mohla u veřejnosti vládní krizí utrpět vážné šrámy?

Tak veřejnost, ta zcela pochopitelně má ráda, když se na politické scéně odehrávají předem předvídatelné procesy, které směřují odněkaď někam, no, tady jsme dva měsíce se potáceli, prvně od problému Stanislava Grosse ke sjezdu ČSSD, potom od sjezdu do dnešních chvil. Já bych byl rád, kdyby to skončilo, protože veřejnost plným právem odsuzuje především protagonisty těchto rozmíšek.

Tedy i KDU-ČSL. Jste si vědom toho, že i vaše strana může utrpět šrámy u veřejnosti?

KDU-ČSL... KDU-ČSL měla možnost buď zachovat bobříka mlčení, tvářit se, že se nic neděje, s tím, s tím bychom vydrželi do okamžiku hlasování v Poslanecké sněmovně o důvěře vládě nebo Stanislavu Grossovi, tak já to vnímám přesně, protože o vládě, o důvěře vládě se sice hlasovalo v souladu s ústavou a formálně, ale de facto se hlasovalo o Stanislavu Grossovi. A pro nás bylo obtížné, obtížné přijmout tu větičku, kterou nám podsunuli kolegové z opozice: "Kdo podporuje Stanislava Grosse, je stejný jako Stanislav Gross." Čili z tohoto pohledu by ta, ten klid v jednu chvíli skončil, vidíte, že Unie svobody se dlouhou dobu bránila jakékoli, jakémukoli vyjádření, velmi, velmi obratně hráli tu svou roli, ale nakonec dospěli k témuž, k čemu my, prostě: "Podáme demisi!" A to byla nevyhnutelná tečka za celým tím procesem.

Možný kandidát na premiéra, český velvyslanec při Evropské unii Jan Kohout ve středu před těmito mikrofony přiznal, že ho při jednáních překvapila míra nedůvěry, která mezi partnery bývalé vládní koalice panovala.

Jan KOHOUT (zvukový záznam): Myslel jsem, že míra důvěry je větší. Zde je míra nedůvěry mnohem větší v tuto chvíli, než jsem očekával, přeci jenom z pohledu toho vzdálenějšího jsem očekával, že některé věci, řekněme, v nich existuje větší... protože důvěra je základem jakýchkoliv vztahů, na důvěře je vybudována jaksi práce Evropské unie, nebo moje činnost v Bruselu teď. Předpokládal jsem, že míra důvěry tady bude také na vyšší úrovni. To si myslím, že je pro mě to překvapení asi největší, že se blíží téměř nule.

Středeční slova možného kandidáta na premiéra, českého velvyslance při Evropské unii Jana Kohouta. Co Jan Kasal, místopředseda KDU-ČSL a Poslanecké sněmovny, host Interview BBC říká tomu hodnocení zvnějšku? Velvyslanec, který přijede na jednání K9 a nestačí se divit?

Právě proto, že tam pan velvyslanec byl poprvé, tak možná zaznamenal jenom to negativní. Já si myslím, že určitá elementární míra důvěry i při těch nejohnivějších diskusích existuje. Samozřejmě v těch posledních týdnech dostala ta elementární důvěra řadu trhlin, a to tak, že někde možná i natrvalo, protože jestliže...

V čem především?

Víte, jestliže někdo vědomě lže, tak se to těžko, těžko jako odpouští. Když někdo se dopustí omylu, není problém.

Kdo vědomě lže?

Třeba Michal Kraus ve veřejnoprávním rozhlasu tento týden prohlásil, že Miroslav Kalousek bere plat předsedy rozpočtového výboru, což byla vědomá lež, Michal Kraus věděl, že to tak není, Miroslav Kalousek to pak jednoznačně doložil na zasedání rozpočtového výboru, čili, čili to je věc, jestliže ta...

To znamená, že například existuje téměř ztráta důvěry mezi Miroslavem Kalouskem a Michalem Krausem?

To bych nechtěl hodnotit, to by vám na to museli odpovědět oni, ale jestliže se několika stovkám tisíc lidé přes éter sdělí, že někdo pobírá plat, ačkoli za to nevykonává činnost, a není to pravda a ten, kdo to říká, to ví, tak to říká z důvodu poškodit toho druhého. A to se dá odpustit, ale ta rána, ta trpkost zůstane.

Pane místopředsedo, kde má veřejnost záruku, že opět za půl roku nebude sledovat další politickou krizi? Je taková záruka v té dohodě?

Záruka v té dohodě písemně nebude napsána, bude, bude napsáno, že strany mají společnou vůli nebo jsou připraveny, chtějí dokončit řádné volební období. Z tohoto pohledu by se dalo hovořit o záruce. Ale já si totiž myslím, že...

Promiňte, říkáte: "... bude napsáno," to znamená, že žádný písemný text zatím není?

V tuto chvíli... včera jsme nepracovali nad písemným textem, protože ten problém je, řekněme, dobře, dobře rozdělen do třech částí, které jsou všem aktérům docela zřejmé, takže celkem umí přeříkat bez obav, že by se dopustili nějaké chyby. Došlo prostě ke shodě v těch formulacích.

Zatím tedy máte pouze ústní dohodu a seznamujete grémia s ústní dohodou.

Jediný, jediný, jediný text, jediný text, tuším, je v laptopu pan místopředsedy Němce, který zapisoval ty formulace, na kterých jsme se dokázali shodnout, a ty formulace jsou zřetelné, jednalo se o to, jakým způsobem bude vytvořena vláda, jaké budou, jaké bude mít programové priority a rozdělení křesel pro jednotlivé politické strany, to každý z těch aktérů v zásadě umí zpaměti, takže tady není nebezpečí, že bychom v této věci si nevěřili, /nesrozumitelné/ alespoň elementární důvěru osvědčil touto větou.

Kdy ta dohoda bude tedy v písemné formě a bude předložena veřejnosti?

Tehdy, až to bude projednáno ve stranických grémiích, protože dokud není, my jsme se shodli na té obvyklé větě, dokud není dojednáno všechno, není dojednáno nic, čili já...

Ta znamená, zatím je to v laptopu, v ústní dohodě...

Já za sebe, já za sebe říkám, že ze strany KDU-ČSL neočekáváme žádné změny ani v té personální, ani v programové části, nicméně nevylučuji, že sociální demokraté, kteří neměli jasno v obsazení takzvaně svých křesel, co se týká osob, tak k nějakým změnám oproti včerejší nebo dnešní noci dospějí. Proto také nemůže být...

Chcete tím říci, že se můžete, že se můžete k dohodě...

... proto také nemůže být písemně.

Ano. Chcete tím říci, že je to v laptopu a v ústním podání, protože se ještě můžete k některým částem dohody vrátit, například k rozdělení křesel?

Můžeme... ne k rozdělení, to, to je dáno, ty počty jsou dané, ale k tomu, kdo které ministerstvo by řídilo. To nebylo jasné a nechali jsme tady volnost, jednak v jedné pozici Unii svobody a jednak v jedné nebo ve více pozicích, promiňte, sociálním demokratům, aniž bychom trvali na tom, že to musí být teď hned, okamžitě v půl třetí ráno napsaný.

Promiňte, a není to také ale o tom, že si můžete jednotlivé resorty ještě mezi sebou přeházet, když není nic napsáno?

To téměř vylučuji, protože rozdělení resortů a kterýkoli z účastníků vyjmenuje za minutu zpaměti a velmi svižně.

A už není možnost, že byste se například k tomuto bodu dohody vraceli?

Ne, to byla, tato věc byla uzavřena a nemyslím si, že by se jakkoli k té věci dalo vracet, protože by se to celé rozbouralo a pak bychom museli vznášet otazníky nad mandátem jednotlivých vyjednávacích delegací.

V případě, že by se ona zatím nepísemná dohoda rozbourala, tak by to znamenalo nedohodu už definitivní?

Pokud by... Takto, já neočekávám, že by celostátní výbor KDU-ČSL, který se za několik desítek minut sejde, tu dohodu torpédoval a rozboural. Neočekávám to ani u Unie svobody, která vyjádřila již včera v noci ochotu to podpořit, protože tam bylo hodně z nejužšího vedení Unie svobody. Co se týká České strany sociálně demokratické, tak tady musím říci, že to sleduji s určitým napětím, s určitými obavami, protože ty signály z prostředí sociálních demokratů nejsou jednoznačně podpůrné. Já bych jenom chtěl připomenout sobě a i posluchačům, že alternativou k této dohodě jsou menšinová vláda a brzký zánik menšinové vlády směřující k předčasným volbám. Toto zvažují teď kolegové ze sociální demokracie, protože představa, že začneme zase někdy po neděli na zelené louce, jak říkal Stanislav Gross, já si myslím, že...

Vy byste neměli ochotu? V případě, že by dohodu zbourala ČSSD?

Já netvrdím, že bychom neměli ochotu, ale co bychom, co bychom požadovali, tak bychom požadovali, aby ti, kteří s námi jednají, aby měli mandát, abychom se mohli spolehnout na to, že dokáží to, co dojednají, prosadit a obhájit také ve své politické straně. To je přirozené, to není žádná, žádná urážka, prostě tak to je.

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek přivítal noční dohodu lídrů stran bývalé vládní koalice. Je pro něj přijatelnou alternativou, která umožní standardní ústavní postup. Narozdíl od loňského léta, kdy po nově vznikající vládě Stanislava Grosse žádal garanci většinové podpory ve sněmovně, tak nyní prezident podle svých slov neučiní. Tady jsou slova Václava Klause.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Já vycházím z teze, že toto dnešní nebo včerejší noční navrhované řešení se děje na bázi, na půdorysu té dosavadní vládní koalice, té stojednotkové vládní koalice, a proto pro mě tato vláda bude, chcete-li, jistou mutací, mutací té vlády předcházející, a proto nemám pocit, že mám žádat sto jedna, sto jedna podpisů v tuto chvíli. Navíc v dané situaci se těchto sto jedna, myslím, jasně prokáže při hlasování o důvěře vládě.

Oznámil ve čtvrtek prezident republiky Václav Klaus. Vy jste jako KDU-ČSL, pane místopředsedo, v dohodě požadovali záruky, že ČSSD nepodlehne, a teď to řeknu metaforicky, vábení KSČM a nebude s ní spolupracovat na úkor bývalých koaličních partnerů, tedy lidovců a unionistů. Jak silné zmiňované protikomunistické pojistky v té ústní dohodě jsou?

Ty pojistky jsou takové, že nám dostačují, to znamená, nabyli jsme víru v to, že sociální demokraté nezneužijí skutečnosti, že spolu s komunisty mají sto jedenáct hlasů v Poslanecké sněmovně, aby prosazovali věci, na kterých už jsme se v minulosti shodli, že by měly být prosazovány pouze hlasy poslanců vládních nebo jako základem té stojedničkové, chce se mi říct koalice, ale nahradím to stranami dohody, řekněme. A to jsou věci, které se týkají státního rozpočtu na rok 2006, správy daní a poplatků a daní a poplatků, jsou to návrhy, které by měly významný dopad do veřejných rozpočtů, zásadní rozhodnutí týkající se zahraniční a obranné politiky a také otázky týkající se přijetí evropské ústavní smlouvy. To jsou věci, které si myslíme, že by měly být opravdu dohodnuty na půdorysu spolupracujících stran, které vytvářejí vládu.

Pokud jsem vás poslouchal pozorně a vzpomínám si na někdejší koaliční smlouvu, kterou jste sepisovali loni v létě, tak je to de facto okopírování pasáže z koaliční smlouvy z loňského léta, tato protikomunistická pojistka. To vám stačí?

Ano, já nevím, jestli jsem zmínil ochranu vlastnictví. Myslím, že ne, a to je dost podstatná věc, protože to je to vábení, které, řekněme, jakýchsi vyvlastňovacích aktivitách některých poslanců KSČM, nemyslím si, že by to předkládala vláda, ale tak by mohla někoho svést k tomu, že by podlehl prostě tomu, na co komunisté jsou zvyklí.

De facto jste tedy okopírovali nebo dohodli jste se na tom, že přejmete z někdejší koaliční smlouvy z loňského léta tyto protikomunistické pojistky?

Tak my jako konzervativní strana vidíme pramálo důvodů měnit něco, co se osvědčilo, a tyto pasáže se plus minus osvědčily.

Tam v té dohodě, se kterou přišli v týdnu sociální demokraté, byla možnost, že mohou dvě strany po dohodě vyvolat hlasování o důvěře vládě. Bude tato pasáž v tom dokumentu?

Já se osobně domnívám, že jsme vyčerpali všechny možnosti pro vyjadřování nedůvěry vládě, a pokud by došlo k tomu, že by ta příští vláda měla vážné problémy, tak už by nebyla jiná možnost, než to řešit předčasnými volbami nebo úřednickou vládou. Nemyslím si, že by bylo množné, aby...

Platí tedy na tuto situaci, že vám vstoupím do řeči, staré lidovecké "třikrát a dost"?

Třikrát a dost, třikrát a dost. Z mého pohledu nepochybně ano. Nemyslím si, že je možné co půl roku vyvolávat vládní krizi, to by bylo opravdu na pováženou a opravdu zlé.

Prezident Václav Klaus se ve čtvrtek zmínil i o návrhu ODS. Připomínám, že ODS přišla s variantou, aby do podzimního termínu voleb a plebiscitu vládl technokratický tým s podporou všech nekomunistických stran. Tady je postoj prezidenta Václava Klause.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Alternativní možnost, ke které včera ústy svého předsedy vybídla Občanská demokratická strana a jejíž uskutečnění předpokládalo ochotu dalších politických stran se na ní podílet, se stala včerejší noční dohodou stran bývalé vládní koalice o úplně jiném řešení pro daný okamžik de facto neaktuální. Čas pro tuto možnost by mohl přijít, pokud by se řešení z noci ze třináctého na čtrnáctého dubna neuskutečnilo.

Oznámil český prezident Václav Klaus. Proč je podle místopředsedy KDU-ČSL, místopředsedy Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky a hosta Interview BBC Jana Kasala dohoda, možná dohoda o nové vládě lepší než předčasné volby?

Předčasné volby jsou vždycky až to nejkrajnější řešení, protože svědčí, dávají vysvědčení politikům, že nejsou schopni hrát s kartami tak, jak je rozhodli, rozdali voliči ve volbách.

A když vám řeknu, že ta politická nestabilita v uplynulých šesti měsících nebo de facto politická nestabilita od voleb do Evropského parlamentu ukázala, že politická scéna jako taková, jako celek, koalice i opozice nejsou schopny s těmito kartami hrát, proto předčasné volby ještě před tímto řešením?

Kde je záruka, že předčasné volby nastolí, nastolí tu kýženou stabilitu? Já v to moc nevěřím, protože ty volby bohužel, poslední volby, poslední volby, rozuměj volby v roce devadesát osm, v roce devadesát šest a v roce 2002 ukazují, že ta kýžená stabilita se hledá obtížně v prostředí, kde značný prostor vykryjí komunisté, kteří mají nulový koaliční potenciál, a já bych si přál, aby ten nulový koaliční potenciál si zachovali do budoucna. Ale demokratickým stranám to zužuje prostor.

Jak je možné z této pasti ven?

Tak, že sociální demokracie se stane alternativou v levé části politického spektra. Oni o tom hovoří, ale neumí to.

Není to tak, že vy jim pomáháte k záhubě?

Tak to určitě ne, my jsme středopravá politická strana, my nemáme ambice vykrývat levicový prostor, protože náš program je založený na jiných hodnotách než program socialistů, ale rozumím tomu, že sociální demokraté své levicové voliče zklamali v průběhu těch let a ty se přesouvají potom ke komunistické straně a tím ubývá prostoru pro tu rozumnou dohodu v té demokratické části spektra.

Vy jste to už zcela jasně naznačil, že pokud by opět došlo k politické nestabilitě, tak platí třikrát a dost, další vláda by se nesestavovala a pak už není jiného východiska než předčasných voleb, zároveň jste naznačil, že pokud zkrachuje, v případě, že zkrachuje, možná dohoda, kterou jste vyjednávali osm hodin ze středy na čtvrtek, tak pravděpodobně... přistoupili byste na tu generální dohodu nebo bylo by to pak řešení, generální dohoda ODS v případě, že zkrachuje tato dohoda?

Já nechci nikomu radit, ale pak si myslím, že by nastoupila ta možnost, kterou zatím pan prezident nevyužil, to znamená, pozvat představitele demokratických nebo všech parlamentních stran k jednacímu stolu k sobě na Hrad nebo do Lán a tu situaci řešit tak, jak jsme jí řešili ostatně v roce 1996 po volbách, kdy strany středopravé dostaly devadesát devět mandátů, a přesto bylo třeba vytvořit nějak stabilní vládu. Bohužel stabilní byla pouze dva roky. Takže pak by nastoupila, řekněme, aktivita pana prezidenta.

Novým uvažovaným premiérem má být Jan Kohout, český velvyslanec při Evropské unii. Jan Kohout už několik dnů k hlavním úkolům možného nového kabinetu České republiky říká:

Jan KOHOUT (zvukový záznam): Já už jsem o těch prioritách trošku mluvil. Ty hlavní témata, chci, aby to byla skutečně vláda, která má evropskou ústavu, snižování daní, zákoník práce, to, co se nazývá v Unii takzvané better regulation, to znamená zjednodušení veškeré té legislativy, administrativy pro podnikatele, pro další.

Řekl před pěti dny možný kandidát na českého premiéra, velvyslanec při Evropské unii Jan Kohout. Vy jste při těch loňských letních jednáních o vládě trvali na tom, že chcete udržet všechny tři resorty a své tři lidi ve hře, tedy Cyrila Svobodu, Milana Šimonovského a Libora Ambrozka. Při těchto aktuálních jednáních se vám to nepodařilo. Proč jde Cyril Svoboda a ministerstvo zahraničí z kola ven?

Jednoduchá odpověď, protože na tom sociální demokraté trvali, takže přes jejich rozhodnutí nejel vlak. Prostě nebylo-li by ministerstvo zahraničí, nebylo by možné sednout k jednacímu stolu.

A jiné ministerstvo nechtěli jako například ministerstvo dopravy nebo ministerstvo životního prostředí?

Tak ministerstvo životního prostředí také chtěli, také podle té dohody ho mají a co se týká ministerstva dopravy, tak jakoby ponechali v gesci KDU-ČSL jako jediné, čili ten tlak ze strany sociální demokracie na výměny, z mého pohledu v řadě případů neodůvodněné, protože jsem neviděl nejmenší důvod, proč měnit ministra zahraničí nebo ministra životního prostředí, ale partnerů je více, nejsme sami u jednacího stolu a chceme-li se dohodnout, tak musíme přistoupit i na to, že náš partner za jednacím stolem má na věc jiný názor. V tomto případě...

Jan Kohout, promiňte, Jan Kohout mluvil o tom...

... v tomto případě silnější partner.

... že by, že by byl, že by byl menší počet křesel v oné budoucí vládě, zvažovalo se o tom, že počet ministrů by mohl klesnout i o tři, nakonec neklesne. Proč? Protože jste chtěli uspokojit, jednotliví bývalí koaliční partneři chtěli uspokojit své lidi ve stranách?

To určitě ne, ale asi se shodneme na tom, že by poměry ve vládě měly odrážet poměry ve sněmovně a ty jasně hovoří pro to, aby, mají-li sociální demokraté deset křesel, tak aby KDU-ČSL měla tři křesla. Jednoduchá aritmetika, každý si to může spočítat. Problém nastal, když Unie svobody chtěla také tři křesla, ačkoli její výsledky tomu neodpovídají, a postavila to také jako podmínku. Tak se to začalo dopočítávat zpátky a skončilo to na sedmnácti.

A zůstali jste téměř, téměř na stejném čísle.

Ale víte, to není nic, co by muselo daňové poplatníky zneklidňovat, protože se jedná o funkce ve vládě, které nemají prakticky žádné daňové náklady nebo finanční náklady.

Pane místopředsedo, vy jste řekl, že už neuvažujete jako KDU-ČSL o tom, že by se před samotným sepsáním oné dohody měnily ještě mezi sebou resorty, tudíž lidovci nově získávají ministerstvo zemědělství, je-li to tak, ministerstvo průmyslu a obchodu a zůstává vám ministerstvo dopravy. Milan Šimonovský, ministr dopravy zůstává, novým minstrem zemědělství má být Libor Ambrozek, který přejde z ministerstva životního prostředí, a ministrem průmyslu a obchodu Jaromír Drábek, dosavadní prezident Hospodářské komory. Jsou tato jména pravdivá?

Ano, říkáte to naprosto přesně.

Proč jste zvolili Jaromíra Drábka?

My jsme jméno Jaromíra Drábka poprvé vyslovili již loni v létě, protože i tehdy byla ve hře určitá záměna, výměna jednotlivých resortů a přijde nám správné, aby za situace, kdy podnikatelská sféra, podnikatelská veřejnost se trošku s nedůvěrou dívá na kroky i naší vlády, aby do křesla ministra průmyslu a obchodu usedl člověk, který má důvěru této veřejnosti podnikatelské, a tím nepochybně prezident Hospodářské komory je.

Sociální demokraté do těch jednání šli s tím, že je pro ně nepřípustné, aby ve vládě seděli ti lidé, rozumějme budoucí vládě, kteří pomáhali rozbíjet tu vládu starou, respektive rezignovali, abychom byli přesnější. Milan Šimonovský a Libor Ambrozek zůstávají. Co kdyby sociální demokraté ještě před sepsáním oné dohody přišli s tím, že Šimonovský či Ambrozek jsou nepřijatelní, ať ještě uvažujete o někom jiném? Zbouralo by to tu dohodu?

My jsme se snažili přesvědčit, a věřím, že se nám to podařilo, naše partnery ze sociální demokracie o tom, že ministři, kteří podali demisi, ji samozřejmě podali jako členové, kteří jsou loajální ke své politické straně, oni ji podali na základě svého, ale i kolektivního rozhodnutí a jestliže oni by měli být penalizováni a byla, řekněme, brána jako otázka jejich důvěryhodnost, tak potom by sociální demokraté museli také tyto otázky klást směrem k celé naší politické straně. Čili je-li důvěryhodná KDU-ČSL pro to, aby s ní byla uzavřena dohoda, jsou také důvěryhodní její místopředsedové, ta logika je neúprosná a věřím, že sociální demokraté, aspoň tak se zdáli dneska v noci, tuto logiku přijali. Prostě Milan Šimonovský, Libor Ambrozek ani Cyril Svoboda nejsou rozbíječi té vlády, ta příčina, a to všichni posluchači ví, byla úplně někde jinde.

A poslední otázka, prosím o stručnou odpověď. Jak se bude psát programové prohlášení vlády? Bude ho psát Jan Kohout jako možný budoucí premiér, nebo se opět sejdete, nebo bude součástí dohody?

V té dohodě budou ty základní body, ale programové prohlášení se bude vyvíjet naprosto standardním způsobem. To znamená, navržení ministři za pomoci svých resortů připraví základní osnovu, která projde tím, chce se mi zase říci koaličním mechanismem tak, aby všechny strany, které jsou ve vládě, mohly tu dohodu potom v Poslanecké sněmovně, respektive programové prohlášení podpořit a přijmout. Je to standardní, normální, úspěšné.

Konstatuje první místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Děkuji, že jste přišel do BBC. Na shledanou.

Děkuji za pozvání.


CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Širší vedení KDU-ČSL má potvrdit Ambrozka, Šimonovského a Drábka

PRAHA 14. dubna (ČTK) - Předseda lidovců Miroslav Kalousek navrhne na dnešním jednání Celostátního výboru KDU-ČSL nominace Milana Šimonovského, Libora Ambrozka a Jaromíra Drábka do nově vznikající vlády ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Kalousek tak potvrdil spekulace o výsledcích nočního jednání lídrů vládních stran s novým premiérem Janem Kohoutem.

Šimonovský má být nadále v čele ministerstva dopravy a vicepremiérem, Ambrozek má vyměnit ministerstvo životního prostředí za ministerstvo zemědělství a nestranický šéf Hospodářské komory Drábek zřejmě bude řídit ministerstvo průmyslu a obchodu. "Celostátní výbor je jediný orgán, který může tyto personální nominace schválit. Já to budu doporučovat jako výsledek dohody, kdy nikdo nevyhrál, nikdo neprohrál," řekl Kalousek novinářům.

Lidová strana je spokojena s tím, že vznikne politická vláda, jejíž existence nebude jednorázová. V dohodě budou garance, že ve sněmovně nebudou vznikat ad hoc koalice "v citlivých otázkách". Menší strany se totiž obávaly, že ČSSD může některé zákony prosadit s komunisty. Protikomunistická pojistka podle místopředsedy Jan Kasala vylučuje spojení ČSSD s KSČM při hlasování o rozpočtu, platit má také pro rozhodnutí týkající se zahraniční a obranné politiky, přijetí evropské ústavy či zákonů ohrožujících ochranu vlastnictví, řekl Kasal v BBC.

Za oběť společné dohodě považuje Kalousek fakt, že ujednání o vládě není klasickou koaliční smlouvou. Pro ČSSD to byla hodnota, proto jsme v této věci ustoupili, vysvětlil.

Z dosavadní trojice lidoveckých ministrů v Kohoutově týmu nezasedne dosavadní šéf diplomacie Cyril Svoboda, považovaný za stranického oponenta předsedy KDU-ČSL. Kalousek řekl, že je to nejcitelnější a nejbolestivější ústupek, který jeho strana musela v rámci dohody s partnery učinit. Svobodu označil za nejlepšího ministra zahraničí, kterého kdy Česká republika měla. Svoboda na dnešním jednání chyběl, je v Paříži, kde má přebrat cenu pro evropskou politickou osobnost roku.

Jako o jeho možném nástupci se hovoří o bývalém eurokomisaři Pavlu Teličkovi nebo velvyslanci při OSN Hynkovi Kmoníčkovi. "Už dříve jsem řekl, že kdyby přišla nabídka do úřednické nebo poloúřednické vlády, tak taková nabídka se neodmítá," řekl dnes Kmoníček ČTK v New Yorku. Dodal, že oficiální nabídku nedostal.

Po tom, co dnes večer nominace schválí širší vedení lidovců, se znovu sejdou lídři všech tří stran k dalšímu jednání. Sociální demokraté zvažují, že své nominace nechají posvětit ústředním výkonným výborem, což by mohlo skládání nové vlády prodloužit. Kalousek soudí, že je právem každé strany rozhodovat v rámci svých orgánů, považoval by to však za nešťastné.

66Archiv Interview
Záznamy a přepisy všech odvysílaných rozhovorů
NEJNOVĚJŠÍ
Poslat stránku emailemVerze pro tisk
Redakce|Pomoc
BBC © ^^ Nahoru
Archiv|Speciály|Anglicky s BBC
BBC News >> | BBC Sport >> | BBC Weather >> | BBC World Service >> | BBC Languages >>
Pomoc|Ochrana soukromí