Václav Moravec moderátor BBC

Lubomír Zaorálek ve studiu BBC

Český prezident Václav Klaus vyzývá politické strany, aby urychlily jednání o řešení vládní krize. Měly by podle něj uvažovat v kategoriích hodin, nikoli dnů nebo dokonce týdnů. Dosavadní dvě schůzky leaderů stran bývalé vládní koalice žádné řešení nepřinesly. Řešení vládní krize naráží na spory mezi sociálními demokraty a lidovci. Tady je interpretace předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska.

MIROSLAV KALOUSEK (zvukový záznam): Ta zásadní otázka je skutečně filosofie a koncepce této vlády. My bychom rádi slyšeli důvod, proč není příliš přijatelná pro sociální demokracii většinová nekomunistická koalice. My samozřejmě poneseme politickou odpovědnost za vládu tehdy, když si budeme jisti, že se jedná o většinovou nekomunistickou koalici.

Prohlásil po úterním jednání leaderů stran bývalé vládní koalice předseda lidovců Miroslav Kalousek. Nejen o zatím neúspěšných jednáních o řešení vládní krize bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Poslanecké sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den, dobré odpoledne.

V České republice stále roste počet lidí, kteří jsou nespokojeni s politickou situací. Jen za poslední tři měsíce se počet lidí nespokojených s politikou zvýšil o deset procent na celkových dvaašedesát procent populace. Jak by podle Lubomíra Zaorálka měla politická reprezentace na tento fakt reagovat?

No, já bych si samozřejmě také přál, aby na to zareagovala tím, že by dokázala uzavřít ty hovory o tom, jak sestavit vládu a jak vytvořit normální poměry ve sněmovně, kde se budeme nějakým přijatelným způsobem dělit na koalici a opozici a začne se mluvit o zákonech a o tom, co je konkrétní náplní a obsahem vládnutí. Takže já bych si už také nesmírně přál, abychom přenesli ty témata, abychom ty témata, pozornost obrátili tam, kam v politice patří.

Nejste už unaven z oné politické krize, která se prohlubuje?

Všichni, asi všichni jsme unaveni. Já mám dojem, ať při na jakémkoli grémium, tak už cítím všude únavu.

A co to vyřešit, aby únava opadla.

To by, samozřejmě je zbytečné říkat, že bych si přál, ale vtip je v tom, že, ono je v tom pořád hodně iracionality, animozity, osobních vztahů a pravděpodobně ta krize vytvoří situaci, kdy tady tyhle iracionální složky začnou vytvářet tak významné bariéry, že najednou je těžké i rozumem a argumenty docílit nějaké shody.

Ovšem oproti například běžnému životu, když se muž se ženou chtějí rozvést nebo jsou napjaté vztahy, tak je tam nějaký možný arbitr, soud, to v té politice není.

Ano, ale je to možná podobné. Ten příměr se mi zdá být docela přesný, protože i z těch osobních vztahů člověk ví, že jsou to a že to někdy bývají úmorné a vlekoucí se spory, které také nemají řešení. Tady nemáme nad sebou nikoho a je podle mě nakonec povinností politiků, aby to řešení našli a aby se dohodli. Takže my musíme jednat tak dlouho, než najdeme způsob, jak se z té krize dostat.

Už jednáte dva a půl měsíce.

No, to je podle mě už také dlouho. Mluvíme o té únavě. Já za sebe si přeji, aby se ten požadavek, který dneska zazněl, aby to řešení přišlo v řádu hodin, prostě kéž by to byla pravda a nám se to povedlo.

Je to reálné a realistické? To, že to je požadavek prezidenta republiky, to je jedna věc. Otázkou je, nakolik je to reálné, když se podíváte na animozity a slova, která padla při těch jednáních, u kterých veřejnost a novináři nebyli.

Není to vyloučeno. Dovedu si představit, dovedu si představit, že i v takovémto čase se to může povést, ale dneska vám tady neřeknu, žádnou velkou garanci a žádnou velkou jistotu nemám.

Když se Lubomír Zaorálek jako zástupce nejsilnější vládní strany podívá na současnou politickou scénu, nemá obavy, že při té delší krizi vzniká možnost pro novou politickou sílu, která může být populistická a může na svojí stranu získat většinu veřejnosti, která je politikou otrávená?

Samozřejmě, je to hra s ohněm. Politici a ti, kteří dnes tvoří ty špičky politických reprezentací, pokud dlouhodobě nejsou schopny zaujmout veřejnost něčím jiným, tak se riskuje, že to v něčem povede k diskreditaci politické scény a ...

Jste si toho při těch jednáních vědomi, když se vy podíváte na to, že tam iracionální osobní argumenty, že Kalousek nemá moc rád Grosse, že Gross nemusí Kalouska. Do toho Němec přemlouvá Kalouska a Grosse, aby se dohodli. A jsou tam další osobní animozity. Jste si při těch jednáních vědom alespoň toho, že tam je u většiny politiků přítomna ta obava, že to může překročit rámec stability politického systému?

To je ten rozumový argument, to, co vy říkáte. To je to, co by mělo být v tom rozumu a co by si člověk měl uvědomovat. To tam samozřejmě v nějaké podobě přítomno je, ale je to jako v životě, ty city a ta iracionalita mohou být silnější.

To znamená, že je to téměř zakryto to racio?

Je to zakryto, ale, podívejte se, my tady, v té naší situaci mi připadá nešťastná jedna věc, že my jsme dokázali vytvořit sestavu, ve které ta programová složka, ten obsah toho vládnutí bylo něčím, co se nestalo předmětem sporu. Tady bych vám mohl znovu vyjmenovávat ty věci od těch finančních, ekonomických, daňových až po ty mezinárodněpolitické, na kterých po celou tu dobu panuje velice slušná shoda, ale to, co je svízel, to je, že se prostě vytvořily spory a animozity, ve kterých navzájem mohou být vznášeny obvinění, kdo způsobil tu krizi, a to jako kdyby bylo to, co brání tomu nalezení toho souhlasu. Mě strašně mrzí, že právě proto, že tu je politický obsah, který by bylo třeba realizovat, že prostě nenacházíme a dosud jsme nenašli způsob jak to udělat.

Veřejnost, jak jsem říkal, sleduje už bezmála třetí měsíc vládní, respektive politickou krizi v České republice, kterou zapříčinily pochybnosti o majetkových poměrech premiéra Stanislava Grosse a jeho rodiny. Od víkendu také sledujeme zatím neúspěšná jednání o nové vládě. Sociální demokraté ústy prvního místopředsedy strany Bohuslava Sobotky dali jasně najevo, proč ani po úterku nedošlo k dohodě.

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Já jsem znovu opakoval, lidová strana nepřijala náš návrh na vytvoření proevropsky většinové vlády, která by byla založena na volnější spolupráci bývalých koaličních stran, čili v této oblasti zatím nedošlo k dohodě.

Úterní slova prvního místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky. Předseda lidovců Miroslav Kalousek tvrdí, že sociální demokraté nechtějí uzavírat koaliční smlouvu s odkazem na KDU-ČSL, která jí prý rozbila. To ovšem podle Kalouska není pravda.

MIROSLAV KALOUSEK (zvukový záznam): My se zřetelně lišíme v názoru, jak to vzniklo. My jsme přesvědčeni, že koalici rozbil předseda vlády v okamžiku, kdy si koalici vzal jako rukojmí svých osobních problémů, takže já bych radši nevysvětloval jednotlivé názory, jak krize vznikla. Podle mě je to zřejmé. Koalici rozbil předseda vlády v okamžiku, kdy si jí vzal jako rukojmí svých osobních problémů. Kdyby jí řešil jako svůj osobní problém a řešil jí sám, žádná vládní krize nevznikla. Další pokračování vidíme jako reálné, jako možné a vidíme jí v nekomunistické většinové koalici.

Konstatuje předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Je předseda Poslanecké sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek, host Interview BBC, přesvědčen o tom, že by mohlo pomoci tomu jednání, pokud by do nich například vstoupil prezident republiky?

Já se domnívám, že to musí být v silách politiků a politických stran, aby to řešení, vždycky ...

Prezident je také politik.

Ano, ale domnívám se, že to musí být v silách těch politiků a politických stran, kteří jsou v parlamentu. Ti musí to řešení najít, protože se to týká parlamentu, parlamentní většiny. U nás prostě prezident apriori není postava, která by měla být přímo určena na to, aby takovou krizi nebo takovou situaci řešila. Já samozřejmě nechci se pouštět do sporů s panem Kalouskem, ale na to, co tady zaznělo, musím říci, že já si samozřejmě myslím, že významný podíl na tom, jak se ta situace vyvíjela, nese právě KDU-ČSL a speciálně pan Kalousek, protože já si dovedu představit, že problém toho rozměru, který jsme řešili, se dal řešit v koalici a bylo možné využít všech mechanismů koaličních na to, abychom ho vyřešili a že ten ...

Myslíte majetkové poměry premiéra a jeho rodiny?

Ano, protože vlastně nikdy nedošlo k tomu, abychom asi v koalici sedli a řekli: "Tady je problém. Udělejme s tím něco. Co se s tím dá udělat?" Prostě to se řešilo okamžitě způsobem, který vyvolal nutně v sociální demokracii pocit, že tady tím nejtvrdším kritikem, tím, kdo vytváří tu neřešitelnou situaci, je především náš bohužel koaliční partner, takže ...

Kdyby netlačil Miroslav Kalousek, lidově řečeno, tak na pilu, tak vy si myslíte, že by Stanislav Gross sám byl ochoten podat demisi?

Nikdy nemohu souhlasit s tím, že, pokud to byl problém, tak neměl být řešen nejdřív na úrovni té koalice přece samé. Nemůžete předpokládat, že ten koaliční partner je tak neochoten vás slyšet, vůbec s vámi jednat, že prostě to ani nezkusíte. Když vznikne koalice, tak to znamená, že tu existuje nějaká důvěra, že ten druhý je schopný v takové koalici fungovat a existovat a že to je solidní partner, to znamená, vždy, když mám problém, tak mám povinnost jakoukoliv takovou věc nejdřív mu sdělit a snažit se to s ním vyřešit. Já bohužel vím, že to se v tomto případě nestalo, že to, co zaznělo veřejně, bylo daleko silnější než to, co jsme slyšeli uvnitř a najednou jsme byli prostě ohromeni tím, že někdo z toho, co my jsme si mysleli, že jsme schopni zvládnout, dělá veřejný problém, který staví před nás tvrději než kdokoliv druhý. Ale to nemá cenu, to se vlastně vracíme k tomu sporu, že jo, k tomu, proč se nemůžeme dohodnout, že je tady prostě různý pohled na to, kde je vina.

A neukazuje se, že tento různý pohled nemá šanci, respektive tento různý pohled je tím, proč ztroskotají jednání o nové vládě?

A právě proto jsme přišli s tím návrhem, který jsme dnes předložili, který by měl zestručněle tedy nebo zjednodušeně vysvětlit, tak se jednalo o to, aby byla sestavena, aby na základě třístranné dohody byla sestavena vláda, která bude, ve které nebude se tak silně uplatňovat vliv stranických sekretariátů. Kde by prostě se, protože v tom programu máme poměrně jasno, to znamená, čím by byla vázána, je poměrně zřejmé. My jsme tady navrhli určité mechanismy kontroly především přes parlamentní kluby, aby prostě byla garance. Já ujišťuji, že sociální demokracie rozhodně neměla v úmyslu vytvořit vládu, ve které potom by hledala partnery jinde než v té koalici. Takový úmysl prostě nikdy nebyl a bohužel ...

Ano, teď, promiňte, pane předsedo, abych vám vstoupil do řeči, Miroslav Kalousek ten návrh, se kterým sociální demokraté v úterý přišli na to jednání, tedy návrh třístranné smlouvy, očastoval těmito slovy, cituji doslova: "Návrh ČSSD je návrhem, abychom svými hlasy legitimizovali koalici sto jedenácti hlasů ČSSD a KSČM a na to nemůžeme přistoupit. ČSSD ani na úterním jednání nevysvětlila, proč je pro ní standardní dohoda o nekomunistické koalici nepřijatelná. Tím současně říká, že fakticky počítá s podporou komunistů." Konec citátu.

Ne, to já musím odmítnout. Rozhodně to nebylo tak, že bychom nějakým úskokem chtěli se opřít příště o komunisty. A tady v tom návrhu, který jsme předložili, jsou body. Jeden se týká toho, že tady je navrhováno, aby byla uzavřena samostatná další dohoda, která by nějakým způsobem upravila spolupráci těch parlamentních klubů, těch smluvních stran a tam by se dohodl způsob, jak i před schůzemi projednávat to, co se má na těch schůzích objevit a zároveň je tu bod patnáct, ve kterém jsme navrhli, aby vznikl veřejný závazek budoucího předsedy vlády, že, když ho vyzvou minimálně dvě smluvní strany, předstoupí před sněmovnu s žádostí o opětovné vyslovení důvěry.

Vy si myslíte, že toto je protikomunistická pojistka? Že například tento bod patnáct, jak jej četl, tedy, když jej přečtu ještě jednou, to znamená: "Berou na vědomí veřejný závazek budoucího předsedy vlády, že, když ho vezmou, k tomu vyzvou minimálně dvě smluvní strany, předstoupí před sněmovnu se žádostí o opětovné vyslovení důvěry." To je podle vás protikomunistická pojistka?

Ano, to znamená, že to není jenom jednorázové prohlášení důvěry nebo hlasování o důvěře, ale, že může být ve chvíli, kdy někdo má pocit, že byla, že se nedrží to, co bylo programovou, obsahem programovým, tak že může znovu to hlasování důvěry vrátit a navíc jsme řekli, že jsme ochotni i tento bod zpřísnit nebo ještě najít mechanismus, který by fungoval ještě jednoznačněji a který by dal pocit jistoty v této, to znamená, my jsme se nebránili ...

Vy jste ochotni dál o té smlouvě diskutovat a ...

Samozřejmě, to bylo na té schůzce řečeno.

... přitvrdit protikomunistické ...

My jsme dokonce řekli: "Tak dejte nový bod. Dejte prostě další bod, ve kterém budete mít vy pocit, že to, anebo ho navrhněte, abychom o něm jednali." My jsme ...

Očekáváte tedy, že lidovci na středeční klíčové jednání, které rozhodne o tom, zda krize skončí, či se prohloubí, přinesou svůj návrh dohody?

Ano. Tak, přál bych si, aby navrhli něco, co jsme my po nich dnes chtěli, aby zaznělo a co nezaznělo, protože tam bylo opakováno, že prostě se rozcházíme filosoficky, že prostě filosofie toho našeho návrhu se neshoduje s tím, co chtějí oni. Řeklo se, že chtějí standardní koaliční smlouvu, ale já se domnívám, my jsme ustoupili z toho, že to je jednorázová dohoda. Jako bavme se o tom, co to je koaliční standardní ...

Ano, a, pane předsedo, že opět vstoupím do vaší řeči, podle těch informací, které mám ze tří táborů, které spolu jednají, to znamená unionistů, ČSSD i KDU-ČSL. Jak se lišíte v těch názorech při těch schůzkách, tak jedno je společné. Těch sedm hodin, které už zabraly nedělní a úterní schůzka, tak de facto se hádáte o slůvko koalice. Lidovci chtějí koaliční smlouvu. Vy údajně koaliční smlouvu nechcete. Proč?

Já si nemyslím, že by to pro nás bylo až tak důležité, jestli tam nějaké slůvko je, nebo není. Jako daleko ...

To znamená, jste ochotni lidovcům ustoupit v tom, že tam dáte koaliční ...

Ne, o slůvko nejde. Proč jsme to, co, kdybych to měl shrnout, oč nám šlo, tak to bylo opravdu vytvoření vlády, ve které by se oslabila funkce stranických sekretariátů, protože tam, kde prostě vznikly ty animozity, tam, kde se to zauzlilo, tak ať se prostě najde způsob, jak se to dá bokem a ať se vládne podle toho programu, na kterém je víceméně shoda. To byla podstata toho návrhu. To byla, řekněme, ta filosofie, o kterou nám šlo a ta byla odmítnuta. Já prostě nesouhlasím s tím, že by jedno slůvko bylo schopno zabránit dohodě. Nám o slůvka nejde. A potom ta další věc, že jsme chtěli, aby, prostě já jsem to pochopil, že KDU-ČSL prostě vadí představa, že by politický sekretariát, protože neustále zněla otázka: "Tak budeme vládní strana, nebo ne? Budeme mít vliv na personální rozhodování a dále?" Ale my jsme chtěli, aby ta vláda vládla relativně samostatněji, než je běžné, kde ty politické sekretariáty určují každý krok a na tomhle jsme prostě nedokázali najít shodu. Takovýto, takovýto způsob vládnutí prostě shledáváme ze strany KDU-ČSL něčím nemožným.

Sociální demokracie, jak bylo řešeno, přišla na ta úterní jednání s návrhem smlouvy o nové vládě. K návrhu dohody první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka říká:

BOHUSLAV SOBOTKA (zvukový záznam): Jsme položili na stůj konkrétní písemný návrh a tento písemný návrh zatím nebyl ze strany našich partnerů akceptován. Platí, že není dohoda o koncepci. My se lišíme z hlediska koncepčního pohledu. Sociální demokracie se domnívá, že nelze reprodukovat minulou koalici, která se rozpadla přesně tak, jak byla. Myslíme si, že by nás to neposunulo kupředu a že by to takhle neposunulo politický systém k větší stabilitě, která by mohla trvat až do řádných parlamentních voleb.

Konstatoval první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Vy jste tedy, pane předsedo, už řekl, že ČSSD je ochotna přistoupit na změnu toho návrhu, se kterým ČSSD přišla, včetně zpřísnění protikomunistických pojistek. Vy jste neslyšeli opravdu při té úterní schůzce od lidovců něco, co by mohlo změnit tu vaši dohodu a co by bylo racionální?

No, my jsme toho vůbec slyšeli málo, protože vlastně jsme, my jsme, nepamatuju si, že by ze strany KDU-ČSL zazněl nějaký vstřícný krok k těm našim návrhům. Já si nepamatuju žádný bod, ve kterém by řekli, že by byli ochotni, především jsme je nepřiměli k tomu, abychom se bavili o těch jednotlivých bodech té smlouvy, abychom si prostě vzali ty jednotlivé body a řekli si, co vyhovuje, co ne, kde je třeba přidat, kde ...

Vnímáte to tak, že KDU zjevně se nechce dohodnout?

To si myslím, že byl pocit, který jsme získali. My jsme měli dojem, že vlastně jí, sice se na jedné straně říká, že koaliční projekt je něčím, je něco, co stále platí a co má svou přitažlivost nebo o co mají zájem, ale, když šlo o to najít způsob, jak ho vrátit do hry, tak jsem měl dojem, že tam zájem není, najít ten mechanismus jak ho vrátit zpátky.

Dovolte, abych teď například oponoval vám z pohledu KDU-ČSL. Ta vaše dohoda, se kterou jste přišli, obsahuje to, že by nová vláda měla mít patnáct členů a budoucímu předsedovi vlády by přitom všechny tři strany nabídly širší seznam možných kandidátů na ministry, ČSSD alespoň pětadvacet, KDU-ČSL a US-DEU každá minimálně osm kandidátů. Vy opravdu jako ČSSD máte pětadvacet kvalitních lidí, které zodpovědně navrhnete na jednotlivé resorty?

Teď nechci tvrdit, kolik desítek lidí máme kvalitních, ale rozhodně ...

Ne, ptám se proto, jestli například toto není zase příliš vyhrocený požadavek vás, že chcete po lidovcích, aby vám dali osm kandidátů.

Je jasné, že číslo dvacet pět rozhodně není to, kvůli kterému chceme, na kterém chceme umřít. To jsou všechno věci, které samozřejmě lze změnit, to znamená, to byl návrh jakéhosi koše, do kterého by se daly určité počty, které by byly k dispozici, které by byly k dispozici premiérovi. To byl návrh, který, mám dojem, že, pokud si dobře vzpomínám, tak také byl pro KDU-ČSL neakceptovatelný, to znamená ...

Vy jste ochotni tedy ustoupit, že ten koš nemusí být tak velký?

Určitě. Tam je řada věcí, o kterých by se dalo jednat, jenomže jsme se k tomu nedostali, protože nebyla ochota o těch konkrétních bodech jednat. Prostě se odmítla filosofie, odmítlo se to tak, jak to leží a jiný návrh předložen nebyl.

Očekáváte tedy teď předložení návrhu KDU-ČSL na středeční schůzku?

Nebo si to lépe přečtou a dojdou k závěru, že to opravdu je posun a že v tom je, jsou kroky, které nebyli během dnešního jednání schopni připustit nebo schopni přiznat.

Vy nebudete psát nový návrh dohody?

Já nevylučuju ani to, že můžeme přijít s dalšími pokusy najít dohodu. To nedokážu teď v této chvíli říci stoprocentně, ale já bych si prostě jenom přál, aby si třeba do té doby zástupci KDU-ČSL opravdu přesně přečetli ten náš návrh a posoudili to, co tvrdili, že je to něco, co není posunem vpřed. Já opakuji, že ano.

Vy jste v mnoha bodech ochotni ustoupit, jak jste teď v tomto Interview naznačil.

Ano, ale jde o to, co zbude z toho našeho návrhu a hlavně jde o to, jestli je na straně KDU-ČSL opravdu snaha se dohodnout. To je to, co bylo dneska pro nás nejvíc zpochybněno.

Zatím máte pocit, že se KDU-ČSL dohodnout nechce. Trpělivost s dohadováním o řešení vnitropolitické krize a nové vlády dochází prezidentu republiky Václavu Klausovi. Václav Klaus v úterý řekl, cituji doslova: "Žádám představitele naší politické scény, aby už teď uvažovali v kategorii hodin. Prezident republiky hledá, jak dlouho má čekat na to, zda se politické strany samy umějí nebo chtějí dohodnout a kdy má on nějakým radikálnějším způsobem vstoupit do hry." Konec citátu. Neukazuje ten dosavadní způsob nedohody bývalé vládní koalice, že do celého procesu vstoupí prezident republiky Václav Klaus s tím, že bude chtít dohodu o předčasných volbách?

No, ještě pořád je tady podle mě možnost, že nějaké řešení najdeme, takže já věřím tomu, že ještě, rozhodně zítra máme před sebou důležité jednání a já bych neházel flintu do žita.

Ale jste připraveni na to, že v případě, že vstoupí do jednání prezident republiky Václav Klaus, že pravděpodobně udělá schůzku na možné dohodě o předčasných volbách?

Ano, já si dovedu představit, že v případě naší neschopnosti nebo neúspěchu bude se postupovat podle toho, jak jsou pravidla hry vytyčena.

To znamená, prezident republiky a možnost předčasných voleb. Jaký by byl pak postoj ČSSD. Byli byste ochotni ustoupit z usnesení sjezdu ČSSD a jestliže ta situace by byla natolik zablokovaná, že byste byli ochotni přistoupit na diskusi o předčasných volbách?

Teď v této chvíli bych to ještě nepokládal za téma, o kterém cítíme nutnost mluvit, alespoň dneska na poslaneckém klubu se rozhodně toto téma neobjevilo.

Premiér Stanislav Gross po úterním jednání poslaneckého klubu své strany ale prohlásil, že v případě krachu rozhovorů mezi ČSSD, unií a lidovci hodlají sociální demokraté pokračovat ve vládě a bránit předčasným volbám. Rozumím tomu správně, že byste vládli menšinově?

To je podle mě ta nejkrajnější varianta, protože ...

Jaké jsou varianty další, když se nedohodnete?

Já si myslím, že jich není víc, než jsme právě vyjmenovali. Buď dohoda ...

To znamená dohoda o Kohoutově vládě.

... nebo předčasné volby, jak jste řekl a potom to menšinové vládnutí, o kterém mluvíme nyní. Tam si kladu otázku samozřejmě, v této chvíli, pokud vím, tak je několik ministrů v demisi a podle mě předpokladem menšinového vládnutí je nějak fungující parlament, který je schopen vykazovat nějakou činnost. Nedovedu si představit, pokud by vláda menšinová nenašla způsob, jak se pohybovat ve sněmovně, že by bylo vládnutí dlouhodobě možné.

KSČM dala jasně najevo ústy předsedy strany Miroslava Grebeníčka, za jakých okolností je připravena tolerovat menšinový kabinet sestavený pouze ze sociálních demokratů, když Grossova vláda předloží návrh zákona o majetkových přiznáních.

MIROSLAV GREBENÍČEK (zvukový záznam): My nepodpoříme každý zákon o majetkovém přiznání a já hned upozorním, kde je podstatný rozdíl. I vládní koalice pod tlakem skutečnosti prostě se začala orientovat na zmíněný zákon, jenomže oni mluví od momentu účinnosti zákona do budoucnosti, do budoucna a samozřejmě my tvrdíme, že je třeba, aby ten zákon působil i se zpětnou platností, jinak prostě nerozkryjeme ty lumpárny, ty zlodějny, ty podvody.

Oznámil už před týdnem předseda KSČM Miroslav Grebeníček. Počítá sociální demokracie podle předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka, hosta Interview BBC, s tím, že v případě toho menšinového vládnutí byste vyjednávali s KSČM o toleranci vlády za majetková přiznání?

Nevím, já mám pocit, že v té současné situaci se opozice příliš nechová konstruktivně. Opozice ze strany, teda komunistická strana ta nám tady přednáší o tom, že jsme spáchali podvod na voličích tím, že nevládneme sto jedenáctkou a naopak opozice pravicová ODS, ta zase velice podobným slovníkem nám říká, že pácháme podvod díky tomu, že chceme spojit, já nevím, že mluvíme o proevropské vládě a je to velmi podobný slovník. Mně se zdá, že ta opozice, jak se chová v té celé krizi, tak nepůsobí dojmem toho, který by byl schopen najít z toho cestu.

Když jste řekl, Lubomíre Zaorálku, že existují pouze tři možná řešení - dohoda o takzvané Kohoutově vládě, nebo předčasné volby, nebo menšinové vládnutí ČSSD. Když se podíváte na to, která z těchto variant, a teď ponechme stranou, že asi vy za tu nejlepší považujete dohodu o vládě Jana Kohouta do konce funkčního období současné Poslanecké sněmovny, tedy do června roku 2006, z těch dvou variant, pokud vy byste se měl odpovědně rozhodovat pro občany České republiky, co by bylo nejlepší? Menšinová vláda ČSSD v patové situaci v Poslanecké sněmovně, anebo předčasné volby?

No, ale pořád, vy jste mi zapověděl tu variantu, kterou já pokládám za nejlepší, protože by naplnila ten program, kterému já nejvíc věřím.

Ale tu musíme brát, já jsem řekl, že vy jí považujete za nejlepší, ale musíte počítat s tím, když, jak tvrdíte, máte pocit, že se lidovci dohodnout nechtějí, tak kterou z těchto dvou variant by podle vašeho názoru měla volit sociální demokracie?

Já nevím, jestli se k té menšinové vládě vůbec lze dostat, to je v tuto chvíli pro mě nejasné, to je možná něco, co vůbec by nebylo schopné ve sněmovně fungovat, pokud by se nenašel způsob jak tu vládu rekonstruovat, takže já mám dojem, že, pokud se dostaneme do situace, že nebude možné ani hot, ani čehý, tak pak by nezbývaly než předčasné volby. Já jenom pouze předpokládám, že politici budou schopni to řešení najít.

Myslíte z těch dosavadních jednání, že, protože jste de facto naznačil, že jsou dvě reálné varianty v současné politické situaci, dohoda o vládě vedené Janem Kohoutem, nebo předčasné volby, že lidovci se nechtějí dohodnout, protože je i prezident republiky stoupencem předčasných voleb? ODS volá po předčasných volbách. KSČM je v případě jednání leaderů, stranických leaderů ochotna diskutovat o předčasných volbách, že de facto předčasné volby jsou nevyhnutelné?

Nevím, já v tomhle nemám úplně jasno, do jaké míry by na tom byla shoda, protože dobře víme, že to chce určitou shodu ústavní většiny ve sněmovně, kterou není jednoduché dosáhnout. To nemáme zmapováno. A na druhé straně nechci spekulovat o tom, kdo s kým je, nebo není domluven. Naše povinnost je jednat a hledat způsob, jak realizovat z našeho programu co nejvíc, protože ho pokládáme za v této chvíli lepší, než ty varianty, které nabízí opozice.

Je si poslanecký klub ČSSD vědom toho, že vládnout menšinově by pro ČSSD bylo hodně komplikované?

Myslím si, že si je vědom úskalí těch jednotlivých variant, protože se o tom mluví opakovaně a i dnešní jednání se zabývalo všemi těmi negativy těch. Jako je to tak, že pro nás není dneska jednoduchá cesta v žádné variantě, protože i vlastně ta, kterou já preferuji, je cesta, kdy se budeme pokoušet zase stejně komunikovat v rámci koalice, která právě se setkala s tolika problémy v té komunikaci mezi, jak jsem řekl, těmi sekretariáty politickými. Ale přesto si myslím, že jsme odsouzeni k té spolupráci, protože máme program, který je podstatný z hlediska země.

Například v tom programu je ratifikace evropské ústavní smlouvy. To je jedno z témat, které je odsouváno tou současnou politickou krizí. Myslíte si, že tato témata je možné opět vrátit do hry, aby to byla témata klíčová pro veřejnou diskusi, pro politickou diskusi, pro mediální diskusi?

Já si nic více nepřeji. Samozřejmě to je to, co je dneska mým snem, že bychom dokázali tu krizi opravdu v řádu hodin ukončit a přejít k tomu, co dnes, je dokonce naší povinností, jako my to máme dnes jako povinnost vůči Evropě, jejíž jsme se stali součástí a mě velice připadá neblahé, pokud bychom se ukázali jako člen, který této povinnosti není schopen dostát.

Jste alespoň schopni s Občanskou demokratickou stranou se dohodnout na způsobu ratifikace evropské ústavní smlouvy? Protože opoziční ODS dala v úterý najevo, že sice trvá na tom, že referendum o euroústavě by nemělo být spojené s volbami do sněmovny, ale je ochotna ustoupit v zájmu prosazení referenda od tohoto požadavku.

Ano, já jsem si všiml tady tohoto nového názoru ODS, která si už dovede představit, tak je to určité sbližování stanovisek, ale v této chvíli ještě to není shoda.

To znamená, vy byste byli ochotni podpořit návrh, který vzešel ze Senátu, který iniciovala ODS, o jednorázovém referendu o evropské ústavní smlouvě?

Mně to připadá velmi neprincipiální, protože jsem přesvědčen, že takovéto ad hok zákony a referenda k tématu, do kterého, jde o to, jestli to referendum má, nebo nemá být, nemají možnost ovlivnit lidé a veřejnost, mně to připadá, že je to systémově naprostá chyba, ale, a proto musím trvat na tom, že jediným řešením je obecný zákon o referendu, kde prostě lidé mají také možnost se vyjádřit k tomu nebo iniciovat témata, ke kterým chtějí mít referendum. Nesouhlasím s tímhle principem, že se budou v této zemi pořádat ad hok referenda pro politické strany, které si to zrovna přejí. Jako to je něco, s čím se těžko smiřuji. To je podle mě docela zásadní politický spor. My jsme mnohokrát prosazovali obecnej zákon o referendu ve sněmovně. Jestli jsme to osmkrát neprosadili, tak je to prostě chyba ne pro sociální demokracii, ale prostě, přece v celé řadě zemí dneska je toto jako systémový prvek demokracií západní Evropy. Jako já se ...

Pane předsedo, když pro vás byl principiální prvek spojení referenda o evropské ústavní smlouvě s volbami do Poslanecké sněmovny, je tento prvek principiální i při možnosti předčasných voleb? Nebyla by upozaděna euroústava, pokud by se konaly předčasné volby, kdyby tyto dvě věci byly spojené - předčasné volby a referendum o euroústavě?

Ale my to pokládáme za efektivní věc, to spojení. Nevím, proč by to mělo něco upozaďovat. To je jedno z velkých témat politických. Při parlamentních volbách máme největší šanci vysoké účasti. Je zřejmé, že je výrazně větší, než by byla pouze při referendu, takže kde jsou negativa toho spojení?

Konstatuje předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek. Děkuji, že jste do BBC přišel, někdy příště, věřím, že až už nebude politická krize, na shledanou.

Těším se. Pěkný večer.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

V ČSSD sílí hlasy pro předčasné volby

Lidové noviny, 14. 4. 2005, titulní strana - V ČSSD přibývá členů, kteří souhlasí s předčasnými volbami. Jako první jejich uspořádání v rozhovoru pro české vysílání BBC připustil předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Během včerejška se k němu přidali i další sociální demokraté. Podle Zaorálka není kvůli rozložení sil ve sněmovně příliš pravděpodobné, že by případná menšinová vláda dokázala zemi řídit až do řádných voleb. Pokud by se strany bývalé stojedničkové koalice nedokázaly dohodnout na vzniku proevropské vlády, budou podle Zaorálka předčasné volby jediným možným řešením.

Ovšem i tábor odpůrců předčasných voleb, které mimo jiné zapovídá usnesení nedávného sjezdu, je v ČSSD silný. Právě na to, že je Zaorálkovo prohlášení v rozporu s usnesením sjezdu, poukázali včera někteří poslanci. "Velice nás to překvapilo. Připadá mi to, jako by Zaorálek začal oslabovat pozici předsedy strany Stanislava Grosse," uvedl včera poslanec Radim Turek. Podle poslanců má odpor k předčasným volbám více kořenů. Jedním z důvodů je například neochota poslanců zkrátit si volební období.

"To se netýká jen ČSSD, ale i ostatních stran. Ve sněmovně je řada poslanců před důchodovým věkem, kterým jde o výši důchodu. Nikdo už nevěří slibu, že se znovu dostanou na volitelná místa," řekl jeden z poslanců ČSSD. Proti předčasným volbám se večer vyslovilo také vedení strany na schůzce předsednictva ČSSD. Úřednická vláda, která by měla zemi dovést k předčasným volbám, ale brzy bude podle nejmenovaného poslance ČSSD velmi atraktivní variantou.

"Až zjistí, že jiné možnosti nemají šanci na úspěch, ještě rádi si na ni vzpomenou. Pokud bude u vlády menšinový kabinet ČSSD s podporou komunistů, odejde z něj Unie svobody a další ministři ze sociální demokracie. Taková vláda je dlouhodobě neudržitelná," podpořil poslanec názor Lubomíra Zaorálka. Premiér Stanislav Gross je stále rozhodnut, že v případě krachu jednání s lidovci a US-DEU bude vládnout sociálnědemokratická menšinová vláda.

Před rozhodujícím jednáním o vzniku proevropské vlády Jana Kohouta, které se včera večer konalo na úřadu vlády, nebyli sociální demokraté jednotní. Předseda poslaneckého klubu Michal Kraus naznačil, že ČSSD může lidovcům nabídnout ještě další ústupky, nespecifikoval ale jaké. "Představu mám docela dokonalou, ale myslím si, že lepší bude, když to řekneme našim partnerům," řekl Kraus. Naopak kategoricky jakékoliv ústupky odmítl ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který při jednáních se šéfem lidovců Kalouskem vždy plnil úlohu "zlého muže".

"Sociální demokracie už víc ustoupit nemůže. Já bych byl tvrdší. Tady leží návrh sociální demokracie a lidovci mají možnost ho přijmout, nebo nepřijmout," řekl Škromach včera před jednáním. O tom, že by vedení ČSSD již nemělo lidovcům dále ustupovat, je přesvědčena i poslankyně Hana Orgoníková. Varianta předčasných voleb je dlouhodobým favoritem ODS. Jejich konání jako jednu z možných variant zmínil i prezident Václav Klaus, minulý týden ale dal ČSSD poslední možnost sestavit vládu, která by zemi dovedla až k řádným volbám.

Na dotaz Unie svobody slíbil, že by ještě potřetí v tomto volebním období pověřil sestavením vlády člověka z ČSSD. K umožnění předčasných voleb za určitých podmínek se nedávno přiklonil i šéf lidovců Miroslav Kalousek. Tato varianta je naopak dlouhodobě nepřijatelná pro KSČM.

Koalice svedla boj o ministerské posty

Lidové noviny, 14. 4. 2005, titulní strana - Do hluboké noci jednaly včera na úřadu vlády špičky bývalé koalice o budoucnosti kabinetu. Všechny strany prokazovaly snahu dohodnout se. Do uzávěrky LN ovšem nedošlo k dohodě. "Dohodli jsme se na tom, že se dneska pokusíme dohodnout," vtipkoval před začátkem schůzky šéf poslanců ČSSD Michal Kraus. ČSSD na schůzku přinesla novou dohodu s názvem "Smlouva o spolupráci". Stanislav Gross odpoledne Radiožurnálu sdělil, že dohoda obsahuje i požadovanou " protikomunistickou pojistku". Ta stanovuje, že budoucí vládu bude moci položit každá z koaličních stran.

Jak ČSSD, tak ostatní strany šly na schůzku s kompromisními návrhy. Špičky stran bývalé koalice vedly podle informací LN od účastníků jednání největší boje o to, kdo konkrétně zasedne v kabinetu. Strany si vzájemně vetovaly jednotlivá jména, což jednání protahovalo. Jedním z diskutovaných byl i bývalý český eurokomisař Pavel Telička. Jako kandidáta na post ministra zahraničních věcí ho před jednáním zmínil Jan Kohout, kterého jako možného premiéra příští vlády představil Stanislav Grosss.

Ještě včera během dne ovšem někteří členové ČSSD začali připouštět, že schůdnou alternativou by byly předčasné volby. Jako první jejich uspořádání v rozhovoru pro české vysílání BBC připustil předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Během včerejška se k němu postupně přidávali i další sociální demokraté. Podle Zaorálka není kvůli rozložení sil ve sněmovně příliš pravděpodobné, že by případná menšinová vláda dokázala zemi řídit až do řádných voleb.

Pokud by se strany bývalé stojedničkové koalice nedokázaly dohodnout na vzniku proevropské vlády, budou podle Zaorálka předčasné volby jediným možným řešením. Ovšem i tábor odpůrců předčasných voleb, které mimo jiné zapovídá usnesení nedávného sjezdu, je v ČSSD silný. Právě na to, že je Zaorálkovo prohlášení v rozporu s usnesením sjezdu, poukázali včera někteří poslanci. "Velice nás to překvapilo. Připadá mi to, jako by Zaorálek začal oslabovat pozici předsedy strany Stanislava Grosse," uvedl včera poslanec Radim Turek. Podle poslanců je ovšem ve sněmovně řada poslanců před důchodovým věkem, kterým jde o výši důchodu.

"Nikdo už nevěří slibu, že se znovu dostanou na volitelná místa," řekl jeden z poslanců ČSSD. Premiér Stanislav Gross byl ještě před včerejším jednáním stále rozhodnut, že v případě krachu jednání s lidovci a US-DEU bude vládnout sociálnědemokratická menšinová vláda. Komunisté už začali naznačovat, jaké by měli požadavky a co všechno by chtěli změnit.

Před rozhodujícím jednáním o vzniku proevropské vlády Jana Kohouta nebyli ovšem sociální demokraté jednotní. Předseda poslaneckého klubu Michal Kraus naznačil, že ČSSD může lidovcům nabídnout ještě další ústupky. "Naše mantinely jsou tak široké, že pokud naši partneři budou stejně vstřícní, pak by dohoda mohla být na stole," uvedl před jednáním Kraus. Naopak kategoricky jakékoliv ústupky odmítal ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, který při jednáních se šéfem lidovců Kalouskem vždy plnil úlohu "zlého muže".

"Sociální demokracie už víc ustoupit nemůže. Já bych byl tvrdší. Tady leží návrh sociální demokracie a lidovci mají možnost ho přijmout, nebo nepřijmout," řekl Škromach včera před jednáním. O tom, že by vedení ČSSD již nemělo lidovcům dále ustupovat, byla přesvědčena i poslankyně Hana Orgoníková. Varianta předčasných voleb je dlouhodobým favoritem ODS. Jejich konání jako jednu z možností připouštěl i prezident Václav Klaus, minulý týden ale dal ČSSD poslední možnost sestavit vládu.

ČSSD volby nechce, když ale krachne nová vláda, asi budou ve hře

PRAHA 13. dubna (ČTK) - Sociální demokraté předčasné volby nechtějí, otázka ale je, zda je k nim okolnosti nakonec nedotlačí. Někteří socialisté připouštějí, že případná menšinová vláda ČSSD by měla velmi obtížnou, možná neudržitelnou pozici. Předseda klubu ČSSD Michal Kraus však dnes ČTK řekl, že jeho strana nyní o předčasných volbách neuvažuje a chce se dohodnout s bývalými koaličními partnery na proevropské vládě.

"Je zbytečné teď spekulovat, co by bylo kdyby," uvedl. Reagoval tak na úterní vyjádření předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka, který jako první z významných sociálních demokratů předčasné volby připustil. Možnost, že by ČSSD více než rok do řádných voleb zemi dokázala řídit s menšinovým kabinetem, není kvůli rozložení sil ve sněmovně příliš reálná, uvedl Zaorálek v českém vysílání rozhlasové stanice BBC. Pokud by se strany bývalé koalice nedohodly na vzniku nového kabinetu, jediným možným řešením asi budou předčasné parlamentní volby, soudí.

Delegáti stranického sjezdu ale vyzvali premiéra, ministry a poslance ČSSD, aby zabránili předčasným volbám. V případě rozpadu dosavadní koalice má podle nich ČSSD pokračovat v plnění svého volebního programu až do řádných voleb v polovině příštího roku.

Předseda děčínské ČSSD Jaroslav Foldyna dnes v rozhovoru s ČTK připomněl, že byl vždy příznivcem menšinové vlády - ovšem v době, kdy ČSSD byla silná a sebevědomá strana. "V této chvíli je to sice stále jedna z možností, ale už mnohem složitější. Menšinová vláda by byl velmi hazardní krok," řekl. ČSSD už moc možností nemá, a jednou z nich jsou i předčasné volby, soudí.

Nejsilnější vládní stranu ale zavazuje právě usnesení velikonočního sjezdu. Foldyna navíc Zaorálkovi vyčetl, že zapomněl, co říkal v minulosti, a mění názory podle situace. Někteří poslanci dnes v rozhovoru s ČTK uvedli, že je Zaorálkův postoj překvapil.

Projekt menšinové vlády by musela ČSSD aktuálně zvažovat, kdyby definitivně zkrachovaly rozhovory mezi ČSSD, KDU-ČSL a US- DEU o vzniku proevropského kabinetu. Řada poslanců je přitom "v bojové náladě" a odhodlána pro tento případ variantu menšinové vlády zkusit. Držet menšinový kabinet v čele se Stanislavem Grossem za každých okolností a pokračovat ve stylu "semknuté šiky jdou proti všem", řekl ČTK jeden z členů klubu ČSSD.

Jiný ale upozornil, že bez podpory komunistů by se taková vláda neobešla. Pak by ale demisi zřejmě podalo i několik ministrů za ČSSD. Některé sociální demokraty navíc podle tohoto poslance rozladilo počínání KSČM, respektive jejich předsedy Miroslava Grebeníčka. Kladl prý si další a další požadavky.

Tento poslanec také uvedl, že ČSSD je ve schizofrenní situaci. Na jedné straně jí sjezd ukládá držet případně i menšinovou vládu, stále ale zároveň platí bohumínské usnesení, které spolupráci s KSČM na vládní úrovni zapovídá. I v ČSSD se přitom liší názory na to, co už za takovou spolupráci považovat

Jeden z politiků sociální demokracie ČTK řekl, že o předčasných volbách se zatím nejednalo a strana je nechce. Menšinová vláda by ale podle něj mohla úspěšně manévrovat jen tehdy, pokud bude ČSSD jednotná. "Obávám se, že tato podmínka splněna není," uvedl.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek dnes Zaorálkův výrok o předčasných volbách ocenil. "Z tohoto vyjádření jsem pochopil, že pan Zaorálek není bolševik. Nejsem si jist, zda v tuto chvíli není v menšině ve své vlastní straně," řekl ČTK.

Ustoupí Gross Kalouskovi, nebo naopak?

Mladá fronta DNES, 13. 4. 2005 - Šéf ODS Mirek Topolánek chce „generální dohodu". Ta by znamenala předčasné volby a dohodu o referendu. Dnes se má rozhodnout o osudu Grossovy vlády Dohoda o nové vládě uvázla: Grossovi sociální demokraté chtějí uzavřít volnější svazek, Kalouskovi lidovci trvají na klasické koalici.

Praha - Začalo to tak jako jindy: sociální demokraté přijeli na Úřad vlády skoro s hodinovým předstihem, lidovci jako vždy přesně na čas v 8.30 hodin a unionisté rovněž už tradičně s desetiminutovým zpožděním.

A všichni přicházeli s úsměvem a tvrzením, že dohoda je možná. Jenže především sociální demokraté a lidovci jsou rozhádaní natolik, že se už nedokážou dohodnout skoro na ničem. Dokazuje to včerejší příhoda ze Sněmovny, která jinak vůbec nesouvisí s vládní krizí.

Poslankyně Michaela Šojdrová z KDU-ČSL včera přišla za kolegy z ČSSD, aby se také podepsali pod její návrh nového zákona o vysokých školách, jak byli domluveni. Sociální demokrat Břetislav Petr to odmítl a přislíbený podpis odložil na dnešek s vysvětlením, že raději ještě počká, jak dopadnou jednání o obnovení společné vlády.

Spor o název Jejich straničtí šéfové Stanislav Gross z ČSSD s Miroslavem Kalouskem z KDU-ČSL se uvnitř Úřadu vlády tři a půl hodiny neúspěšně dohadovali. Hlavním sporem byl název dohody, podle níž má vzniknout nový kabinet v čele s diplomatem Janem Kohoutem. Vedení lidovců už brzy ráno předtím rozhodlo, že bude trvat na klasické koalici. To však odmítají sociální demokraté, kteří včera přišli s vlastním novým návrhem dohody.

Podle ní má nový „proevropský" kabinet patnáct členů místo dosavadních osmnácti. ČSSD by kromě křesla premiéra patřilo dalších deset míst, lidovci a unionisté mají získat po dvou resortech. To se ukázalo pro KDU jako problém: obávají se, že je sociální demokraté potřebují jen na jednu věc -pro vyslovení důvěry vládě - a pak už budou ve Sněmovně spolupracovat s komunisty.

„ČSSD ustoupila už dost. Očekávám, že aspoň milimetrový krok bude i z druhé strany," řekl na adresu lidovců premiér Gross. Schůzku koaličních špiček přerušily tři přestávky na cigaretu a samostatné porady jednotlivých stran. Během nich ven unikaly rozdílné informace: jednou, že je dohoda nablízku, pak zase, že se politici zasekli.

Bezvýsledné jednání ukončil až Grossův odjezd do Lichtenštejnského paláce na slavnostní podpis smlouvy o prodeji Českého Telecomu španělské Telefónice. „Je těžké najít seriózní partnery. Člověka povzbudí, že takoví existují," popíchl tady Gross lidovce a zároveň pochválil Španěly.

Dohoda, nebo volby? Do sporu koaličních stran se včera vložil předseda opoziční ODS Mirek Topolánek. Oznámil, že ve čtvrtek navrhne takzvanou generální dohodu parlamentních demokratických stran, která má být pokusem ukončit vládní krizi.

„Pokud ji nebudou akceptovat, už nevím, co by je mělo přivést k rozumu," říká Topolánek o svém plánu, který počítá s předčasnými volbami a dohodou na termínu referenda o euroústavě. Žádný posun nepřinesla ani odpolední jednání poslanců ČSSD a KDU-ČSL: sociální demokraté mluví o „proevropské expertní vládě", zatímco lidovci o „nekomunistické většinové koalici".

Lídři stran se tak sejdou znovu dnes. „Může to být poslední den na jednání," připomněl první místopředseda sociální demokracie a ministr financí Bohuslav Sobotka.

Pokud se strany nedohodnou, není podle šéfa Sněmovny Lubomíra Zaorálka z ČSSD reálný vznik menšinové vlády s podporou komunistů. „Pokud se dostaneme do situace, že nebude možné ani hot, ani čehý, pak by nezbývaly než předčasné volby," řekl Zaorálek v BBC.

Lidovcům pojistka nestačí

Právo, 13. 4. 2005 - ČSSD dává najevo, že přes počáteční nesouhlas přistoupila na určitou protikomunistickou pojistku, jinými slovy na závazek, že žádná ze tří stran nebude prohlasovávat své návrhy s opozicí.

Podle šéfa Sněmovny Lubomíra Zaorálka takovou pojistku smlouva obsahuje v bodu návrhu smlouvy, který říká, že pokud se dohodnou dvě vládní strany, mohou v parlamentu vyvolat hlasování o důvěře. „Byli bychom ochotni tento bod i zpřísnit," připustil Zaorálek v BBC.

Podle prvního místopředsedy KDU-ČSL Jana Kasala však v návrhu účinná pojistka chybí a že by ČSSD mohla po důvěře vládě „vytvářet koalice ad hoc". Další problém vidí v tom, že by nový nepolitický premiér vybíral novou vládu jen na základě vlastního uvážení.

„Naše otázka zněla, kde by se vzal mandát takto ustanoveného premiéra," uvedl Kasal. Dodal, že by proto chtěli, aby nová vláda vznikla na základě dohody všech stran.

Podle Kasala by rozdělení křesel, jak ho navrhuje soc. dem., nebyl klíčový problém. „Pokud se zmenšil počet křesel, tak by k tomu mělo dojít proporcionálně," uvedl. Což by podle něj znamenalo poměr 7-2-2. Soc. dem. navrhuje 10-2-2.

Šéf lidovců Miroslav Kalousek stále odmítá argument, že vládní koalici rozbili křesťanští demokraté. „My jsme přesvědčeni, že koalici rozbil předseda vlády v okamžiku, kdy si koalici vzal jako rukojmí svých osobních problémů," uvedl.

Podle Kalouska se vyjednavači nebavili o jednotlivých jménech, ale spíše o mechanismech, „jak by personálie domlouvali". Změny v NKÚ? Podle informací Práva lidovci naznačovali, že by byli ochotni v této otázce i slevit, ale ČSSD by za to „draze" zaplatila v podobě postů na Nejvyšším kontrolním úřadě či v dozorčích radách.

„Absolutně o tom nepadlo ani slovo," reagoval však Kalousek na otázku Práva, zda vznesli nějaké personální požadavky. NKÚ už druhým rokem nemá prezidenta. Viceprezidentem je soc. dem. Dušan Tešnar. Roku 2003 ho na návrh Sněmovny jmenoval Václav Havel.

Optimisticky se po včerejším jednání tří stran tvářil ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU), když řekl, že jejich strana vystupuje jako „klidná síla". Podle něj se účastníci rozešli v dobrém. „Každá věc potřebuje čas, potřebuje uzrát," argumentoval, proč nedospěli k žádnému závěru.

Obdobně se tvářil i Kohout, který se jednání zúčastnil. „Nic dramatického se nedělo. Uvidíme, jak jednání dopadne zítra," řekl na dotaz Práva.

Topolánek pro duhovou koalici

Právo, 13. 4. 2005 - Předseda ODS Mirek Topolánek se chystá nabídnout ústupek své strany, který má umožnit vyřešení vládní krize. Občanští demokraté podle jeho plánu podpoří nepolitickou vládu všech stran ve Sněmovně kromě komunistů výměnou za předčasné volby.

ODS by přitom v případě takzvané duhové koalice obětovala svůj dlouhodobý požadavek a souhlasila s konáním jednorázového referenda o evropské ústavě společně s volbami, jejichž termínem má být první dekáda v listopadu. ODS by se také nebránila, aby premiérem takové vlády byl současný velvyslanec při EU Jan Kohout, kterého navrhuje soc. dem.

Topolánek se netají, že má jiný názor než čestný předseda ODS Klaus. Ten se rozhodl dát soc. dem. ještě jednu šanci na jmenování premiéra a nebránil se Grossovu záměru udržet do řádných voleb koalici se 101 hlasem ve Sněmovně.

"Toto, co nabízím, je standardnější řešení a já jsem přítelem standardních řešení," řekl včera Topolánek Právu. Podle svých slov rozumí tomu, že byl Klaus do některých variant natlačen, protože je situace vážná. Řešením má být "generální dohoda."

"Ten stav není možné dál prodlužovat. My jsme se celou dobu snažili držet dál koaličního konfliktu, ale už dále není možné prodlužovat stav nevládnutí," uvedl Topolánek. Ke svému plánu, který musí ještě ve čtvrtek projednat v grémiu ODS, uvedl:

"Já to nazývám generální dohoda s dodatkem nekomunistická. S tím, že pro nás je přijatelné, aby fungovala - ať už to bude Kohout nebo někdo jiný - nekomunistická vláda. To znamená bez politických figur podporovaná všemi čtyřmi nekomunistickými subjekty v parlamentu."

Opírala by se tedy o ČSSD, ODS, lidovce a US-DEU. Rozsah činnosti takového kabinetu by už podle Topolánka závisel na konkrétních jednáních. "Nicméně měla by mít dvě základní premisy: garance schválení speciálního ústavního zákona o referendu a ústavní zákon o rozpuštění Poslanecké sněmovny, který by umožnil předčasné volby.

Přičemž my připouštíme, že by se obě ty události mohly konat začátkem listopadu." ODS si přitom až doteď kladla podmínku, že volby a referendum se musejí konat samostatně, což včera v ČTK zopakoval první místopředseda strany Petr Nečas. Podle kuloárových informací si ODS uvědomuje, že by se ocitla ve svízelné situaci.

Oficiálně se totiž staví jednoznačně proti euroústavě, zatímco podle průzkumů většina jejích voličů s dokumentem nemá problém. Euroústava jako jedno z hlavních témat kampaně by tedy ODS rozhodně nevyhovovala. Ke schválení ústavního zákona je třeba nejméně 120 poslanců z 200 a 49 senátorů z 81. Ústavní většinou ve Sněmovně disponuje ODS (57) a ČSSD (70). V Senátu by občanští demokraté (37) potřebovali například lidovce (14). Se soc. dem. (7) v horní komoře potřebnou většinu nemají. Sjezd soc. dem. však v březnu předčasné volby odmítl.

Lidovci je připouštějí jako krajní řešení. Topolánek soudí, že by volby a referendum mohly být společně už v první listopadové dekádě, "což je samozřejmě významný ústupek a bereme to jako náš vklad ke konstruktivní diskusi, jak řešit tuto ústavní krizi".

Dnes bude jednat s hradním kancléřem ODS ještě včera oficiálně pouze připouštěla, že je ochotna pro sblížení termínu voleb a referenda. To opatrně uvítali soc. demokraté. "Je to určité sbližování stanovisek, ale v této chvíli to ještě není shoda," řekl včera BBC předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Topolánek hodlá návrh, pokud jej schválí grémium ODS, předložit lídrům bývalé koalice a prezidentu Václavu Klausovi. Podle svých slov už některé zástupce vedení své strany i koaličních stran informoval.

Dnes má svůj návrh projednat s prezidentským kancléřem Jiřím Weiglem. Zdůraznil, že diskuse zatím nemají "oficiální punc".

Zda bude premiérem Kohout, je podle šéfa ODS v tuto chvíli nevýznamné. "To není základní báze té dohody, není to to klíčové, na čem by to mohlo ztroskotat." V takovém případě by tedy Kohout byl pro Topolánka akceptovatelný.

Za předčasný označil způsob nominace jednotlivých ministrů, i otázku, zda by si pod termínem vlády bez politiků představoval kabinet složený důsledně z nestraníků. "Platí termín technokratická vláda," poznamenal Topolánek. Součástí řešení by podle něj také měla být základní dohoda o státním rozpočtu na příští rok. Za dlouhodobě neúnosnou označil situaci také místopředseda ODS Pavel Bém s tím, že jasnou podmínkou ODS jsou předčasné volby.

Bém si Kohouta nedovede představit Na rozdíl od Topolánka si podle svých slov Právu těžko dovede představit, že by se stal předsedou vlády "kariérní diplomat a nenesl odpovědnost, která vyšla z parlamentních voleb". Bém tak ale reagoval na současnou situaci, nikoli na Topolánkův plán.

Bém nicméně připustil, že jedním z témat dalších jednání je i termín referenda o euroústavě s tím, že pro ODS je důležité, aby se konalo co nejdříve. Představitelé ODS již před časem uvedli, že by uvítali radikálnější postoj prezidenta. Bém Klause chápe.

"Rozumím krokům pana prezidenta jako člověka, který v šachové partii myslí nejen na jeden tah dopředu, ale také na ten druhý, třetí či čtvrtý. V tomto okamžiku mu mnoho prostoru pro radiálnější kroky nezbývá."

Zaorálek už připouští předčasné volby

Právo, 13. 4. 2005 - Je soc. dem. předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek realista, nebo jen škádlí své spolustraníky a testuje odezvu vyjednavačů z dalších stran? Zatímco totiž Zaorálek už připouští předčasné volby, jeho kolegové s poslaneckého klubu se už už chystají na menšinové vládnutí a o dřívějších volbách nechtějí ani slyšet.

Premiér Stanislav Gross měl včera na jednání klubu oslovit zákonodárce větou: „Přátelé, aby byl větší manévrovací prostor, potřebuji vědět, jestli je tento klub ochoten hrát s variantou menšinové vlády." A přestože se nehlasovalo, poslanci Grossovi vyhověli. „Klub se v podstatě shodl, že když KDU-ČSL nepřijme naše stanoviska, tak půjdeme do menšinové vlády, a ta dostane našich 70 hlasů," řekl Právu poslanec Miloslav Kala.

„Jsou jen dvě varianty. Buďto menšinová vláda, nebo stojednička," reagoval pro Právo Petr Šulák. Stejný názor má i poslanec Radim Turek. „Pokud se nedohodneme, platí varianta, že jdeme do menšinové vlády za jistých podmínek.

Varianta číslo tři - předčasné volby - v podstatě pro nás neexistuje, je zapovězena usnesením sjezdu," uvedl pro Právo Turek. Opačně se vyjádřil právě Zaorálek. Možnost, že by ČSSD více než rok do řádných voleb zemi dokázala řídit s menšinovým kabinetem, není kvůli rozložení sil ve Sněmovně příliš reálná, uvedl včera Zaorálek v BBC.

„Pokud se dostaneme do situace, že nebude možné ani hot, ani čehý, pak by nezbývalo než předčasné volby," řekl s tím, že to považuje za nejkrajnější variantu. „Ještě pořád je možnost, že nějaké řešení najdeme. Já bych ještě neházel flintu do žita," dodal.

S jakými variantami pracuje, přiblížil Právu Gross: „Zatím je to předčasné, ale platí usnesení sjezdu." Brněnský sjezd požádal členy vlády a poslance, aby udrželi ČSSD v čele exekutivy až do řádných voleb, a to ve většinové i menšinové podobě.

Gross uvedl, že ČSSD se při jednáních s lidovci a unionisty odhodlala k ústupkům. „Čekám, že milimetrový krok bude udělán také z druhé strany." Neústupnost lidovců Grosse zaráží, doufá ale, že není konečná. Ostřeji se vyjádřil šéf soc. dem. poslanců Michal Kraus, podle něhož za neochotou lidovců ke kompromisu může být vize jejich vlády s ODS.

„Ten, kdo se skutečně chce dohodnout, musí skutečně být připraven dělat kompromisy a my už jsme celou řadu kompromisů udělali," konstatoval Kraus. Řešení vládní krize by nemělo být handrkováním o židle, poznamenal dále s tím, že požadavky na to, aby ve vládě zůstali lidovečtí ministři - Cyril Svoboda či Libor Ambrozek, méně už Milan Šimonovský - jsou věcí dalšího jednání.

Zaorálek: Pokud se nedohodneme, asi budou předčasné volby

ČTK, 12. dubna - Pokud se strany bývalé koalice nedohodnou na vzniku nové vlády, jediným možným řešením asi budou podle předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD) předčasné parlamentní volby. Možnost, že by ČSSD více než rok do řádných voleb zemi dokázala řídit s menšinovým kabinetem, není kvůli rozložení sil ve sněmovně příliš reálná, uvedl dnes Zaorálek v českém vysílání rozhlasové stanice BBC.

Premiér Stanislav Gross dnes naopak prohlásil, že v případě krachu rozhovorů mezi ČSSD, unií a lidovci hodlají sociální demokraté vytvořit menšinový kabinet a bránit předčasným volbám. Takový postup straně doporučil i její velikonoční sjezd.

"Pokud se dostaneme do situace, že nebude možné ani hot, ani čehý, pak by nezbývaly než předčasné volby," řekl šéf sněmovny s tím, že to považuje za nejkrajnější variantu. "Ještě pořád je možnost, že nějaké řešení najdeme. Já bych ještě neházel flintu do žita," dodal.

ČSSD jako řešení vidí vznik proevropské vlády v čele s diplomatem Janem Kohoutem, v níž by nebyli zastoupeni lídři stran bývalé koalice - ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU - a byla omezena role stranických sekretariátů. Návrh odmítají lidovci, kteří chtějí vznik standardního většinového koaličního kabinetu. Šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek ale návrh ČSSD považuje za pokus legitimizovat vládu sociální demokracie s KSČM.

Zaorálek toto obvinění odmítl. "Rozhodně to nebylo tak, že bychom se chtěli nějakým úskokem opřít o komunisty," prohlásil. Pojistkou je podle něj jeden z bodů návrhu, podle něhož by premiér musel sněmovnu žádat o důvěru vládě v případě, že ho o to požádají dvě vládní strany.

Předseda sněmovny uvedl, že dnešní krach jednání mají na svědomí lidovci, kteří návrh ČSSD odmítli bez možnosti projednání jeho jednotlivých bodů. Sociální demokraté měli podle Zaorálka pocit, že se lidovci ani nechtějí dohodnout. Připustil také, že jednání ztroskotává na osobních animozitách a na různém pohledu na to, kdo nese vinu za rozpad koalice. Proto podle něj není
reálný ani vznik nového koaličního kabinetu.

Zaorálek nevyloučil, že se na středečním jednání objeví nový návrh, jak zformovat budoucí vládu. "Jsme v mnoha bodech ochotni ustoupit," dodal. Prezident Václav Klaus dnes vyzval politické strany, aby urychlily jednání o řešení krize. Podle Zaorálka by ale do jednání zatím neměl zasahovat.