Václav Moravec moderátor BBC

Miroslav Kalousek ve studiu BBC

O prodeji jednapadesátiprocentního státního podílu v Českém Telecomu je rozhodnuto. Majoritu v Telecomu získá španělská společnost Telefonica. Tady jsou slova ministra financí Bohuslava Sobotky.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Za vítěze vláda označila vítěze výběrového řízení, ve kterém jediným kritériem, podle kterého se rozhodovala, byla cena, čili vláda zohlednila nejvyšší cenovou nabídku tak, jak byla předložena. Firma Telefonica zvítězila proto, že za jednapadesátiprocentní podíl nabídla částku osmdesát dva miliard šest set dvacet tři milionů sto padesát tisíc devět set korun.

Vysvětluje středeční rozhodnutí české vlády ministr financí Bohuslav Sobotka. Nejen o výnosech z privatizace Českého Telecomu bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem v parlamentním studiu BBC je dnes předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Přeji vám hezký dobrý den do Poslanecké sněmovny.

Dobrý den vám i posluchačům a dopředu se omlouvám, že mám velký kašel, občas budu asi rušit.

Kde jste ho chytil?

Něco mě ofouklo.

Vláda premiéra Stanislava Grosse jako celek zatím dobrovolně neodstoupí. Nejmenší strana vládní koalice, začínáte brzo, pane předsedo.

Omlouvám se.

Nejmenší strana vládní koalice US-DEU prozatím neuspěla se svým návrhem na kolektivní odchod. Nakolik překvapivá je pro vás tato zpráva?

Nijak dramaticky překvapivá, myslím si, že pro Unii svobody zvlášť i pro sociální demokracii teď není nevýhodné hrát o čas.

Co tím chcete říci, můžete být ještě konkrétnější?

Je zřejmé, že tato vláda se od pátečního hlasování opírá o komunistické hlasy a já se domnívám, že lídři sociální demokracie i Unie svobody si ověřují, do jaké míry je to pro jejich členskou základnu snesitelné.

Dnes se sešli koaliční lídři, tedy předseda ČSSD Stanislav Gross, předseda US-DEU Pavel Němec a předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, opravdu máme věřit tomu, že to bylo jen společenské setkání, že jste vůbec neprobírali politiku?

Skutečně, bylo to opravdu krátké, zhruba třičtvrtěhodinové společenské setkání, protože mít jiné názory ještě neznamená na sebe zásadním způsobem nevražit.

O čem jste si povídali těch pětačtyřicet minut?

Právě proto, že to bylo ryze soukromé, společenské setkání, tak obsah takovéhoto rozhovoru se běžně nezveřejňuje.

Stanislav Gross řekl, cituji doslova: "Předseda Němec nás pozval, abychom ještě na závěr koaličního soužití se ještě jednou sešli, popovídali o tom společném stráveném životě," konec citátu, bylo to pozitivní povídání, ten společný strávený život?

Já jsem, já jsem z toho měl dobrý pocit, vypili jsme každý malinkou sklenku vína a v dobrém jsme se rozešli.

Navždy?

Ne, v dobrém jsme se rozešli v tu chvíli.

To znamená, že se v dobrém ještě můžete sejít?

Já, když jsem posílal dopisy svým partnerům, panu Němcovi i panu Grossovi, ve kterých jsem oficielně jménem KDU-ČSL odstupoval od koaliční dohody, tak jsem ty dopisy končil větou, že pevně věřím, že naše politické strany i v budoucnu budou schopny spolupracovat ve prospěch České republiky.

V zápětí po zasedání vlády a po vašem setkání podal demisi ministr, předseda legislativní rady vlády Jaroslav Bureš, připojil se tak ke třem lidovcům a unionistovi Vladimíru Mlynářovi, kteří oznámili rezignace minulý týden. Měl by podle vašeho názoru prezident Václav Klaus dál vyčkat s přijetím demisí a jmenováním nových ministrů nebo už by měl demise vašich třech ministrů, kteří rezignovali, přijmout?

To je výsostné rozhodnutí pana prezidenta, já mu nemohu nijak radit, ani na něj naléhat, ale myslím si, že to není poslední, v uvozovkách, jakoby ohlašovaná demise pro tyto dny.

Můžete být opět konkrétnější, kam tím směřujete, vy si myslíte, že ještě přijdou další?

No, tak slyšel jsem, tak jako všichni, kdo sledují sdělovací prostředky, že svojí demisi zvažují i oba dva další ministři za Unii svobody, jak pan Němec, tak, tak pan Kühnl, a slyšel jsem o celé řadě dalších úvah, úvah toho typu, že odejdeme, pokud ta vláda bude závislá na komunistech, což, upřímně řečeno, je pro mě argument, kterému příliš nerozumím. Ta vláda už teď vládne jenom z milosti komunistů, kdyby nebylo komunistického rozhodnutí, tak ta vláda už svojí důvěru nedostala ve sněmovně.

Já jsem zase slyšel od těch ministrů, kteří demisi zvažovali a kteří byli nominováni ČSSD, i například oni nestraníci Jahn a Bublan, tak zvažovali rezignaci, ale nebudou ji podávat do chvíle, než vláda sama požádá o důvěru Poslaneckou sněmovnu, tudíž vaše námitka s tím, že jste slyšel o dalších rezignacích, je nyní zbytečná, protože ti ministři, kteří o nich mluvili, tak si dávají čas do hlasování o důvěře vládě?

Ale já nepodávám žádnou námitku, já jsem jenom odpovídal na to, co jsem slyšel, tak jsem vám říkal: "Ano, já jsem tohle slyšel."

Já se vás ptám ale, byť rozumím tomu, že je zcela legitimní postoj prezidenta republiky a vy mu nemíníte radit, ale chci se vás zeptat na váš názor, zda vám jako předsedovi poměrně vlivné politické strany na české politické scéně přijde na místě, aby se čekalo další dny, popřípadě týdny, na přijetí rezignací, jestliže ti ministři, kteří jsou za ČSSD, tvrdí, že si počkají do hlasování o důvěře vládě?

Tak zaprvé bych polemizoval s vaším slovem poměrně, my jsme strana parlamentní, tudíž vlivná, netřeba to relativizovat žádným, žádným slovem poměrně.

Já z těch parlamentních stran, pane předsedo, nechytejme se, prosím, za slovíčka.

Odpusťte, už to neudělám. Já si myslím, že jednání pana prezidenta je naprosto odpovědné, on tuto vládu jmenoval na základě politické dohody, která, pravda, byla mimo ústavu, ale byla to politická dohoda, se kterou všichni souhlasili, on, pan premiér i ostatní předsedové politických stran, že bude podložena nekomunistickou většinou sto jedna hlasů. Ta dohoda byla uzavřena a dodržena. Jestliže dnes objektivně už těch sto jedna nekomunistických hlasů neplatí, tak je logické, že panu prezidentovi záleží na tom, o koho se vlastně opírá vláda, jejíhož premiéra jmenoval a chová se tak podle toho a má pocit, že politické dohody se mají dodržovat.

Teď budu citovat ze stanoviska US-DEU k onomu dnešnímu jednání vlády o možnosti US-DEU podat kolektivní rezignaci jako kabinet, cituji doslova: "Sociální demokracie požádala o přerušení jednání tak, aby ještě v tomto týdnu mohla projednat náš návrh ve svých stranických orgánech. Tomuto požadavku jsme vyhověli s tím, že nejpozději na příštím jednání vlády musí být otázka vyřešena." Konec citátu. Místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka k možnosti jednání ČSSD o požadavku US-DEU ve stranických orgánech sociální demokracie říká.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Pokud jde o vazbu na jednání stranických orgánů sociální demokracie, tyto byly svolány nezávisle na žádosti členů Unie svobody o to, aby vláda schválila svoji demisi, čili nebyly svolány v návaznosti na projednání této věci, ale byly svolány proto, že je potřeba, aby čtrnáct dní po sjezdu postup, který zvolil premiér a který zvolilo vedení sociální demokracie, byl projednán přece jenom v širších stranických grémiích, čili předpokládám, že předsednictvo, poslanecký klub, které se budou scházet ve čtvrtek, a ústřední výbor, který by se měl podle mých informací sejít v sobotu, projednají postup vedení sociální demokracie a rozhodnou o tom, jestli ten postup jde správným směrem, či nikoliv, čili předpokládám, že si vyslechnou zprávu představitelů vedení strany, zejména tedy premiéra Stanislava Grosse a povede se v těchto orgánech diskuse o cestě, kterou jsme se po sjezdu sociální demokracie v důsledku odchodu KDU-ČSL z vládní koalice vydali. Nelze v tuto chvíli předjímat, zda a do jaké míry se budeme zabývat i tou otázkou, kterou položili ministři unie vládě, může se to, může se to stát a také se to stát nemusí.

Konstatuje místopředseda ČSSD, ministr financí Bohuslav Sobotka. Předpokládá předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, že se ministři z jeho strany zúčastní příštího jednání vlády a podpoří US-DEU?

Já nevím, jak říci podpoří US-DEU. Pokud pan prezident jejich demisi do příštích zasedání vlády nepřijme, pak je jejich povinnost vykonávat svoji funkci, to znamená dostavit se na vládu, na druhou stranu Unie svobody přece dobře ví, že vláda premiéra Stanislava Grosse už teď se opírá o komunistické hlasy a jinak ...

Nerozumíte tedy tomu, proč vyčkávají.

A jinak, a jinak než s podporou komunistických hlasů důvěru ve sněmovně získat nemůže, to je informace, kterou Unie svobody má, toho si je naprosto dobře vědoma a jestliže se přes tuto informaci rozhoduje dál setrvávat aktivně v ústavních funkcích ve vládě, je to prostě její rozhodnutí, ale nechápu, na co čeká. Informaci, že v tuto chvíli je ve vládě, která se opírá o milost komunistických hlasů, tu informaci má, ta informace je jednoznačná.

Vy jste řekl, že nechápete, proč US-DEU vyčkává, má otázka zněla, že v případě, že se na příštím jednání vlády bude hlasovat o onom přerušeném bodu, o kterém vláda jednala ve středu zhruba několik desítek minut, tedy o demisi celé vlády, budou hlasovat vaši ministři pro návrh US-DEU?

Zajisté, samozřejmě, nám přece je úplně jedno, nebo není až tak důležité, jestli pan předseda vlády podá demisi individuelně nebo odstoupí ze své funkce individuelně, nebo se tak stane kolektivním rozhodnutím celé vlády, to znamená, pokud se o tom bude hlasovat, naši ministři to podpoří.

Když jste se na několik desítek minut sešli vy tři nejvyšší představitelé rozpadající se vládní koalice, předpokládáte jako předseda KDU-ČSL, že se před tím definitivním hlasováním vlády o kolektivní demisi ještě uskuteční nějaké jednání lídrů rozpadající se koalice?

Určitě ne na téma hlasování, hlasování ve vládě o demisi celé vlády, my jsme z té koalice odstoupili, my už nejsme její součástí, naši ministři podali demisi.

Dejme nyní slovo jedné z posluchaček Interview BBC, která se vás prostřednictvím internetových stránek tohoto pořadu na www.bbc.cz ptá.

Dobrý den, tady Marcela Kočovská, chtěla bych se zeptat pana Kalouska, jak se dívá na to, že pan prezident Klaus zatím odkládá přijetí demise jeho ministrů a další otázka by směřovala na to, jaký názor zastává ohledně, teď jsou tři návrhy ohledně snižování daní, tak ke kterému názoru se přiklání.

Ptá se jedna z posluchaček Interview BBC předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska, hosta tohoto pořadu, odpověď, stručná odpověď na první otázku.

Já myslím, že tu už jsem, na tu jsem odpovídal už vám. Pan prezident, který se logicky musí opírat o politickou dohodu, kterou při uzavření této vlády, při jmenování této vlády uzavřel, by jistě chtěl vědět a má na to právo, jakou vládu dnes vlastně řídí pan Stanislav Gross a z toho také plynou jeho kroky. Myslím si, že se chová naprosto odpovědně.

Vy jste se s prezidentem, pane předsedo, setkal, nepřekvapuje vás, že prezident, který chtěl onen závazek sto jednoho podpisu a který trvá na většinové nekomunistické vládě, zatím Stanislava Grosse přímo explicitně k rezignaci na post premiéra nevyzval?

To já nevím, jestli tohle přísluší prezidentovi republiky, takže mě nikdy ani, přiznám se, že jsem nikdy ani nepřemýšlel o tom, že by to prezident republiky udělal.

Nebavili jste se o tom v uplynulých týdnech?

To určitě ne, to určitě ne.

Druhý dotaz se týká daňové reformy, s jednou z variant daňové reformy přišel v úterý vicepremiér Martin Jahn, tady jsou jeho slova.

Martin JAHN (zvukový záznam): My jsme navrhli Hospodářské radě vlády, aby výdajové paušály u OSVČ byly zvýšeny na sedmdesát procent. Podle mě to povede k tomu, že se zdanění pro OSVČ výrazně zjednoduší a povede to i k jednodušší kontrole výběru daní. U změny daňových sazeb a daňových pásem vycházíme z toho, že je potřeba podpořit takzvanou střední třídu, začínající podnikatele, drobnou inteligenci, mladé rodiny, mladé rodiny s dětmi, a proto ten návrh vychází ze snížení čtyř daňových pásem na tři, tato daňová pásma jsou v rozsahu dvanáct, patnáct a dvacet čtyři procent s tím, že v tom prvním daňovém pásmu by měli být poplatníci s celoročním základem daně přibližně do sto devíti tisíc. V tom druhém pásmu od sto devíti do čtyři sta dvaceti tisíc korun ročního příjmu a v té nejvyšší daňové sazbě dvacet čtyři procent by měli být ti, kteří mají roční příjem nad čtyři sta dvacet tisíc ročně.

Úterní slova českého vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna. Mírnější variantu daňové reformy hodlá předložit ministr financí Bohuslav Sobotka. ODS delší dobu prosazuje projekt rovné daně. Který ze zmiňovaných tří konceptů je vám jako křesťanským demokratům nejbližší a jste ochotni ho podpořit ve sněmovně?

Já nevím, jestli je šťastné, když z vlády vychází veřejně několik konceptů, protože daně jsou vždycky věcí politické dohody.

Několik - dva, pane předsedo.

Dva už je dost. Já doufám, že zítra nebudu konfrontován se Škromachovou variantou a pozítří s Palasovou. Ale obecně platí, že křesťanští demokraté, kteří mají samozřejmě také svůj program úpravy daňových sazeb, podporují snížení přímých odvodů, a to zejména odvodů plynoucích z vedlejších nákladů práce. To znamená, rádi podpoříme jakoukoliv iniciativu, která snižuje přímé daně.

Spojení hlasování o důvěře vládě s klíčovým zákonem, i to je jedna z variant, o níž uvažuje premiér Stanislav Gross, který hodlá Poslaneckou sněmovnu požádat o vyslovení důvěry. Prezident Václav Klaus tuto variantu považuje za nepřijatelnou.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Já považuji za naprosto nemožné, aby tato vládní krize pokračovala. Už jsem hodně daleko ustoupil od svých tvrzení před několika týdny, že to musí být vyřešeno v rozsahu dnů, říkal jsem nikoliv hodin, ale také ne týdnů. To už je dlouhou dobu za námi. Takže myšlenka, že by bylo možné čekat několik měsíců na to, až se nalezne nějaký vhodný zákon, který bude v patřičné chvíli, ve třetím čtení, nebo v kolikátém, projednáván ve sněmovně, to je pokus o oddálení situace, oddálení řešení, které česká veřejnost naprosto nesporně vyžaduje a očekává, a to já myslím, že by bylo zcela, zcela nevhodné.

Oznámil už v pondělí český prezident Václav Klaus. Proti spojování hlasování o důvěře s klíčovým zákonem se ohradila nejen ODS, US-DEU, ale i KDU-ČSL. Deník Právo ve středu napsal, že, pane předsedo, chcete ČSSD zabránit, aby spojila hlasování o důvěře vládě s návrhem některého zákona, teď cituji doslova: "Pokud by tak premiér Stanislav Gross učinil, chce KDU-ČSL tento návrh paralyzovat tím, že by ve sněmovně předložila stejný návrh zákona, který by ale žádost o vyslovení důvěry neobsahoval." Napsal deník Právo. Je tento postup nějak už oficiálně schválený ve vaší straně?

Ne, to je čistě jedna z možností, jak upozornit na nesmyslnost takového počínání, kdyby si tak vláda skutečně počínat chtěla. Já si myslím, že to je nepřijatelné nejenom z časového důvodu, na který upozorňuje pan prezident, ale že onen i ústavní nástroj spojit hlasování o nějakém zákoně se svojí důvěrou vláda používá tehdy, když říká: "Ten zákon je pro nás tak strašně důležitý, že my s ním spojujeme svoji existenci a své funkce." Což není tento případ, tento případ by byl komicky naprosto opačný. Ta vláda by říkala: "Naše existence a naše funkce je pro nás tak strašně důležitá, že ji koupíme za jakýkoliv zákon, který vám dáme." A to je v podstatě zneužití toho ústavního instrumentu. To znamená jeden, jedna z možností, jak na to upozornit, je dát ve stejný čas na stejnou schůzi úplně stejný zákon, který by jenom nebyl spojen s hlasováním o důvěře a zeptat se tak: "O co vám jde, jde vám o vaše funkce nebo vám jde o ten zákon?"

Říkáte, že je to jedna z možností, jaké jsou možnosti další?

Těch možností je celá řada, já hlavně pevně doufám, že vláda si uvědomí naprostou nevhodnost takovéhoto kroku, byl by to skutečně výsměch smyslu toho ústavního instrumentu ...

Vy očekáváte, že tedy, že tedy vláda předloží návrh na vyslovení důvěry jako samostatný bod, pokud se tak nestane v dohledné době, přemýšleli byste o tom, že byste se spojili s opoziční Občanskou demokratickou stranou a pokoušeli se opět prosadit ve sněmovně zvláštní bod hlasování o nedůvěře vládě?

Hlasování o nedůvěře vládě proběhlo minulý pátek a já nevím, jestli se s ním, jestli je s ním možné plýtvat každé tři týdny. To hlasování proběhlo, je zřejmé, že vláda Stanislava Grosse se opřela o hlasy komunistů a záleží teď na sociální demokracii a Unii svobody, jak se k této skutečnosti postaví. Já totiž pevně věřím, že jak sociální demokracie, tak Unie svobody jsou demokratické strany a dlouhodobě je pro ně tato situace neudržitelná.

Dokdy vy osobně hodláte čekat, kdy sociální demokraté, respektive Stanislav Gross, předstoupí před sněmovnu se žádostí o důvěru menšinovému kabinetu?

Já myslím, že tady je spíš otázka, jak dlouho je ochotna čekat jeho vlastní strana a jeho voliči, jak dlouho je ochotna čekat veřejnost na to, že sociální demokracie a Unie svobody se, se opírají o aktivní podporu komunistů.

Teď mi odpovězte vy na otázku, jak dlouho jste jako jeden ze zástupců veřejnosti, byť politik, ochoten vy čekat?

Já si myslím, že včera bylo pozdě a pevně doufám, že příští týden tomu přinese nějaké jasné rozhodnutí, znovu opakuji, jsem přesvědčen, že sociální demokracie je demokratická strana a že má s komunisty své zkušenosti.

Očekáváte tedy, že pokud zůstane Stanislav Gross premiérem, že by do příštího týdne měl požádat Poslaneckou sněmovnu?

Myslím si, že čestné řešení v tuto chvíli jsou dvě, buď demise, ať už premiéra, nebo vlády, nebo požádání Poslanecké sněmovny o důvěru.

Do týdne?

V horizontu dnů, v horizontu týdne až deseti dnů, teď zase poprosím vás, abyste nechytal za slovo vy mě.

Pokusím se. Ministr financí, místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka na otázku, zda je při případné Grossově rezignaci on jako místopředseda ČSSD vyjednávat o nové vládě, či stát se premiérem, říká.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Já musím říci, že toto není věc, ke které bych měl důvod se nyní jakýmkoliv způsobem vyjadřovat, Česká republika má vládu, má předsedu vlády, vláda neztratila důvěru v Poslanecké sněmovně, a to, co je nyní aktuální, je personální rekonstrukce vlády tak, aby za členy vlády, kteří již ohlásili demisi, na základě návrhu premiéra pan prezident jmenoval nové členy vlády.

Středeční slova místopředsedy ČSSD, ministra financí Bohuslava Sobotky. Kde bere Miroslav Kalousek jistotu, že koaliční projekt může pokračovat bez Stanislava Grosse, jinak řečeno, vy si opravdu myslíte, že situace mezi těmi třemi politickými stranami po tom všem už není tak zablokovaná nebo je tak zablokovaná, že koaliční projekt je mrtvý, i když Gross odejde?

Já neberu nikde tu jistotu, já říkám naše priority. Já říkám, že podá-li vláda nebo pan premiér demisi, což bychom pokládali za správné, tak nejlepší situace podle našeho názoru je pokračování spolupráce koaličních stran bývalé koalice v čele s jiným premiérem, než je pan Stanislav Gross a také tím říkáme našim partnerům, našich dvacet jedna hlasů je k takovémuto projektu k dispozici. Pokud to nebude možné, protože já skutečně tu jistotu mít nemohu, také neříkám, že ji mám, tak pak přicházejí v úvahu jiné varianty, nicméně diskutovat o nich budeme určitě pouze s demokratickými stranami. Nestane se, aby křesťanští demokraté šli prosit o milost komunistickou stranu tak, jako byl pan premiér.

Dovolte, abych teď citoval slova vašeho místopředsedy, odstupujícího vicepremiéra a ministra dopravy Milana Šimonovského, cituji doslova: "I kdyby se vyměnil premiér, stalo se toho už tolik, že ministři ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU by mohli spolupracovat ve vládě jen v jiné sestavě." Konec citátu. V případě, že by se podařilo obnovit onu sto jedničku, což i prezident stále ještě považuje za nejlepší z těch nabízejících se variant nebo nejrealističtější, abych byl přesnější a citoval slova Václava Klause, vy byste byl v takovém případě, pokud by Gross rezignoval a ukončil roli premiéra, vy byste byl připraven jít do vlády a dát do vlády jiné lidi, než byli ti v Grossově vládě?

Těch pokud v té vaší otázce je příliš mnoho ...

Ne, to pokud tam je jedno jediné, pokud by se sestavovala nová vláda.

V tuto chvíli je opravdu otázkou, zda projekt pokračování sto jedničky je reálný, nebo není reálný. My říkáme ano, my to pokládáme za nejlepší možnou variantu v dané situaci, to znamená, vyjednávali bychom aktivně tak, abychom, pokud možno, pokračování tohoto projektu umožnili, to znamená, pokud by si kladli naši partneři některé podmínky nebo požadavky, snažili bychom se jim, pokud možno, vyhovět. Já bych, to znamená, já teď v tuto chvíli nemohu vyloučit vůbec nic.

To znamená, že vy ten koaliční projekt, když ho považujete za tak důležitý, tak při nových jednáních, pokud k nim dojde, pokud dojde k rezignaci Stanislava Grosse, jste ochoten být ve vládě?

Při nových jednáních nemohu vyloučit, ani potvrdit naprosto žádnou personální nominaci. Naprosto žádnou, čímž nechci mluvit zdaleka jenom o sobě.

Ne, já se vás ptám proto, abych věděl, jak svá slova o tom koaličním projektu sto jedničky a jeho současném, v současné politické situaci nejlepším řešením z těch stávajících, která se nabízejí, jak vážně ho berete, jestli byste do něj vy byl ochoten ...

Ano, beru ho tak vážně, že nemohu vyloučit žádnou, žádnou personální nominaci, pokud by byl, pokud by to byla jednoznačná podmínka, velmi těžko by se mi to odmítalo, samozřejmě ale záleží na tisíci dalších podmínkách. Já chápu, že chcete slyšet jednoznačnou odpověď, ale personální otázky jsou jenom jednou malou částí většinové dohody a ...

Ano, pane předsedo, tu, tu vaši odpověď si tak jednoznačně vykládám.

Mohu opakovat, mohu opakovat jednu jedinou věc, nemohu vyloučit vůbec nic.

Pojďme ještě k jednomu tématu, a to schválení prodeje jednapadesátiprocentního státního balíku Českého Telecomu španělské společnosti Telefonica, o kterém ve středu vláda rozhodla. Tady jsou slova českého ministra financí Bohuslava Sobotky.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Za vítěze vláda označila vítěze výběrového řízení, ve kterém jediným
kritériem, podle kterého se rozhodovala, byla cena, čili vláda zohlednila nejvyšší cenovou nabídku tak, jak byla předložena. Firma Telefonica zvítězila proto, že za jednapadesátiprocentní podíl nabídla částku osmdesát dva miliard šest set dvacet tři milionů sto padesát tisíc devět set korun.

Prohlásil po středečním jednání vlády český ministr financí Bohuslav Sobotka. ODS se bála ještě před týdnem, že podle jejích slov: "Uspěchání privatizace Českého Telecomu vynese daňovému poplatníku z prodeje méně, než by se mohlo stát při normální privatizaci," konec citátu. Jste, pane předsedo, přesvědčen o tom, že výnos třiaosmdesáti miliard je dostatečný?

Já myslím, že nás všechny, včetně analytiků, překvapila ta výše nabídky. Při původním rozhodování, jakou zvolíme privatizační cestu, ministři za KDU-ČSL spolu s ministrem financí preferovali prodej na kapitálových trzích, ale dnes hlasovali pro tento způsob privatizace, to znamená, i my jsme souhlasili s tím prodejem, prostě proto, že ta nabídka je výjimečně dobrá.

Odmítáte tedy kritiku ODS, že ona privatizace mohla vynést ještě víc, pokud by nebyla v této rozjitřené politické situaci?

Já si myslím, že tohle je dost laciná kritika, samozřejmě vždycky, když uzavíráte nějakou smlouvu, tak může někdo přijít a říci: "Mohlo to být ještě lepší." Ale já jsem přesvědčen, že tato výše, bude-li dodržena, ona nabídka je věc jedna, uzavřená smlouva je věc druhá, jak nám často zkušenost ukazuje, ale bude-li skutečně dodržena, tak si myslím, že je to nad očekávání dobrá nabídka a určitě nikdo nemůže kritizovat výši ceny.

Kam půjdou výnosy z privatizace Českého Telecomu, k tomu ministr financí Bohuslav Sobotka říká.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Především bych chtěl říci, že Poslanecká sněmovna již rozhodla o tom, že cirka dvacet pět miliard korun z výnosu privatizace v letošním roce půjde do Státního fondu dopravy, čili na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky půjde větší část finančních prostředků v rozsahu cirka pětadvaceti miliard jako příjem Státního fondu dopravy. Část finančních prostředků půjde ještě do fondu bydlení, také na základě rozhodnutí Poslanecké sněmovny, a pokud jde o další výdaje, část prostředků půjde na sanaci ekologických škod, zejména na severní Moravě a v severozápadních Čechách a část finančních prostředků půjde ještě na úhradu ztráty České konsolidační agentury v souvislosti s privatizací bankovního sektoru. To všechno jsou závazky, které již byly v minulosti učiněny, nejedná se o nějaké nové výdaje, které by vláda nyní schvalovala. Všechny čtyři závazky pocházejí z minula, ať už z hlediska rozhodnutí vlád, nebo rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Zbylá část prostředků bude přirozeně převedena do příštího roku a já se domnívám, že by vláda mohla následně rozhodnout o tom, že část z těchto finančních prostředků, které nebudou nezbytně použity v letošním roce, by mohla být již rezervována jako zárodek fondu pro realizaci penzijní reformy, čili já bych nevylučoval, že část těchto finančních prostředků může být na základě rozhodnutí vlády rezervována pro účel penzijní reformy.

Ministr financí Bohuslav Sobotka. Je přesvědčen předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, že je možné tomuto závazku věřit nebo by Poslanecká sněmovna měla vládu zavázat, aby část výnosů z privatizace Českého Telecomu, když je nad očekávání dobrý, jak jste, pane předsedo, řekl, že by měla dát nějakým usnesením Poslanecké sněmovny a vyčlenit ho na důchodovou reformu?

Já zaprvé nemám důvod nevěřit, za druhé, kdyby se ty další prostředky, které nebyly schváleny, měly použít na zapojení, pro zapojení do vládních výdajů, tak by s tím na základě zákona o Fondu národního majetku stejně musela souhlasit Poslanecká sněmovna. Ty peníze nejsou příjmem státního rozpočtu, vláda si s nimi nemůže dělat, co chce, jsou příjmem Fondu národního majetku a jejich použití odpovídá schválení sněmovny.

To znamená, že není zapotřebí přijímat nějaké usnesení v Poslanecké sněmovně?

Ne, není, já bych si samozřejmě přál, kdybychom dokázali těch peněz pro polštář na penzijní reformu ušetřit mnohem více, ale na to bychom potřebovali jeden další pořad, obávám se, že čas už se nám krátí.

Ten dostanete někdy v budoucnu, věřím, že v budoucnu přijdete, , děkuji za třicet minut.

Děkuji, děkuji za pozvání.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Dostál nevyloučil Grossovu demisi

Právo, 7. 4. 2005, titulní strana - Rozdrobená Grossova vláda se nemusí dožít příštího týdne. Dokonce i k premiérovi loajální ministři se totiž netají názorem, že by Stanislav Gross mohl po sobotním jednání ÚVV soc. dem. svou vládní funkci položit a zůstat jen šéfem ČSSD. Například ministr kultury Pavel Dostál nevyloučil, že Gross v sobotu ohlásí svoji rezignaci, čímž by padla celá vláda. Jasněji bude podle Dostála po čtvrtečním zasedání poslaneckého klubu a předsednictvu soc. dem. a po sobotním ústředním výkonném výboru.

"Nevylučuji, že se to může stát," připustil Dostál ve Frekvenci 1 s tím, že sám Grossovi rezignaci nedoporučuje. Sociální demokracii by tak Gross uvolnil ruce k jednání o obnově tříbarevné koalice pod jiným premiérem a sám by se mohl jako předseda strany soustředit na předvolební kampaň. Toto klíčové rozhodnutí mu mohl s předstihem ulehčit prezident Václav Klaus, který pondělí oznámil, že by jmenoval novým premiérem opět sociálního demokrata.

Šéf lidovců opět pro trojkoalici Předseda lidovců Miroslav Kalousek včera v BBC potvrdil zájem o obnovu spolupráce se soc. dem. a USDEU: "Podá-li vláda nebo pan premiér demisi, což bychom pokládali za správné, tak nejlepší situace podle našeho názoru je pokračování spolupráce koaličních stran bývalé koalice s jiným premiérem." Tím podle Kalouska lidovci říkají, že jejich 21 hlasů Sněmovně je k dispozici tomuto projektu. Kalousek připustil, že by v takové vládě sám zasedl. "Nemohu vyloučit vůbec nic," řekl. Je však podle něj otázkou, do jaké míry je tato varianta reálná. V případě, že by selhala, budou lidovci jednat s nekomunistickými stranami.

Někteří poslanci ČSSD však včera dávali najevo, že s lidovci do koalice již nechtějí. Dnes o tom budou mluvit na zasedání svého klubu. Urychlit vývoj může i fakt, že Gross jako premiér nemůže počítat s nekomunistickými hlasy ve Sněmovně při hlasování o důvěře. Za takových okolností by mu i někteří soc. dem. z vlády utekli. Podle Dostála Gross mluvil o své rezignaci už před více než měsícem. "Tehdy jsme se shodli, možná špatně jsme mu doporučili, aby to nedělal z jednoho prostého důvodu, který možná už po zítřku neplatí. Tehdy jsme nevěděli, že pan prezident pověří sestavením vlády soc. demokrata," řekl včera Dostál.

O možném konci Grossovy vlády svědčí včerejší jednání kabinetu, na němž se všeobecně očekávalo hlasování o demisi vlády jako celku, jak to navrhla US-DEU. Soc. dem., která má i přes názor unionistů, demisi lidovců i rezignaci Jaroslava Bureše stále ještě většinu 11:7, však Grossovými ústy překvapivě požádala o týdenní odklad. Důvodem je právě klíčové zasedání ÚVV, kde může dojít ke zvratu. Klaus: jsem loajální Prezident Václav Klaus zatím demise tří lidovců, Vladimíra Mlynáře a Bureše nepřijal a vyčkává, jak se rozhodne vláda. Včera situaci nechtěl komentovat. "Chovám se loajálně, respektuji rozložení sil v parlamentu," uvedl pouze.

Ministr Dostál stejně jako další soc. dem. byl včera rozhodnut hlasovat proti demisi celé vlády, neboť nechtěl splnit "unionistický požadavek na kolektivní sebevraždu". Označil to za teatrální gesto. "Každý mluvil jiným jazykem" První místopředseda ČSSD a ministr financí Bohuslav Sobotka odmítl komentovat, zda by byl ochoten případně vést příští vládu a jestli již na toto téma nemluvil s prezidentem. Zopakoval své dřívější vyjádření, že ČR má vládu, premiéra a vláda neztratila důvěru ve Sněmovně. "Co je nyní aktuální, je personální rekonstrukce vlády," řekl novinářům. Míní, že by měl proto Václav Klaus jmenovat nové členy vlády, jak mu je navrhl premiér. Podle Sobotky byla diskuse klidná.

"Byly zopakovány argumenty. Ministři za KDU-ČSL hovořili velmi dojemně," poznamenal. Naopak podle místopředsedy KDU-ČSL a odstupujícího ministra dopravy Milana Šimonovského bylo jednání hodně emočně vypjaté, premiér se podle něj do diskuse příliš nezasahoval. "Zdálo se mi, že vyměnili příčinu problému za jeho následek," uvedl Šimonovský. Dodal, že mu chvílemi přišlo, že každá strana mluví úplně jiným jazykem. "Argumenty byly hodně podbarvené, ve smyslu, že někdo zklamal a někdo nezklamal," poznamenal Šimonovský.

Gross popil s Kalouskem

Právo, 7. 4. 2005, strana: 3 - Krátce po jednání vlády, které někteří ministři označili za možná poslední v dosavadním složení, se sešli ve Sněmovně předsedové rozpadající se koalice Stanislav Gross, Miroslav Kalousek a Pavel Němec. Všichni tři shodně popřeli, že by jednali o politických otázkách a zejména o demisi vlády. "Pavel Němec nás pozval, abychom ještě na závěr společného soužití se sešli, popovídali si o společně stráveném životě," řekl novinářům Gross s tím, že o demisi nemluvili. "Mít jiné názory neznamená na sebe zásadním způsobem nevražit... Měl jsem z toho dobrý pocit," dodal Kalousek v BBC.

Připomněl svůj dopis Grossovi a Němcovi, v němž jménem KDU-ČSL odstupoval od koaliční dohody a kde vyjádřil pevnou víru, že "naše strany i v budoucnu budou schopny spolupracovat v zájmu ČR". Podle Němce nastal při nalévání problém. "Nalili jsem si čistého bílého vína, a to na druhý pokus. První pokus byl neúspěšný. To víno nebylo k pití," uvedl. Zhruba pětačtyřicetiminutového setkání se zúčastnil také místopředseda lidovců Jan Kasal, v jehož pracovně se lídři sešli, a první zástupce unionistů Karel Kühnl.

Kalousek potvrdil, že zkusí překazit Grossův plán

Právo, 7. 4. 2005, strana: 3 - Předseda lidovců Miroslav Kalousek včera potvrdil informace, se kterými přišlo středeční Právo, že jeho strana zvažuje zkomplikovat vládě případné hlasování o zákoně, s kterým by spojila důvěru. „Jedna z možností, jak na to upozornit, je dát ve stejný čas na stejnou schůzi úplně stejný zákon, který by jenom nebyl spojen s hlasováním o důvěře a zeptat se: o co vám jde? Jde vám o vaše funkce, nebo vám jde o ten zákon?" řekl Kalousek v BBC. Soc. dem. zvažuje, že by s otázkou důvěry spojila zákon snižující daně. Kalousek tento postup označil za zneužití ústavy. Šéf lidovců zdůraznil, že se používá v případě, když vláda považuje některý návrh za tak důležitý, že s ním spojí svou existenci. „Tento případ by byl komicky naprosto opačný. Ta vláda by říkala: naše existence a naše funkce je pro nás tak strašně důležitá, že ji koupíme za jakýkoli zákon," uvedl předseda lidovců.

BBC: Kalousek potvrdil, že lidovci chtějí paralyzovat návrhy ČSSD

PRAHA 6. dubna (ČTK) - Šéf KDU-ČSL Miroslav Kalousek potvrdil, že lidovci jsou odhodláni paralyzovat návrhy zákonů, jejichž schvalování by ČSSD chtěla spojit s hlasováním o důvěře vládě.

Podle deníku Právo by KDU-ČSL ve sněmovně předložila stejný návrh zákona, který by ale žádost o vyslovení důvěry neobsahoval. "To je čistě jedna z možností, jak upozornit na nesmyslnost takového počínání, kdyby si tak vláda skutečně počínat chtěla," řekl dnes Kalousek rozhlasové stanici BBC.

Lidovecký předseda považuje spojení jakéhokoliv zákona s hlasováním o důvěře za zneužití ústavního instrumentu. "Jednou z možností, jak na to upozornit, je dát ve stejný čas na stejnou schůzi úplně stejný zákon, který by jenom nebyl spojen s hlasováním o důvěře, a zeptat se, tak o co vám jde, jde vám o vaše funkce, nebo vám jde o ten zákon?" dodal Kalousek.

Předsednictvo křesťanských demokratů v úterý možnost spojení hlasování o důvěře kabinetu Stanislava Grosse s jakýmkoli zákonem jednomyslně odmítlo.

Za nejčistší způsob řešení vládní krize lidovci stále považují demisi vlády. I nadále jsou připraveni podílet se na vládnutí se sociálními demokraty a unionisty bez Grosse v čele kabinetu.