Václav Moravec moderátor BBC

Jaromír Talíř ve studiu BBC

Český prezident Václav Klaus zatím vyčkává, stále nepřijal demisi žádného z ministrů vlády Stanislava Grosse. Prezident podle svých slov čeká, zda se k rezignaci tří lidovců a unionisty Vladimíra Mlynáře nepřidají i další členové kabinetu, kteří to zvažují.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Já chci, aby bylo jasné, kdo eventuálně chce zůstat a kdo hodlá ještě odejít. To je pro mě rozhodující věc.

Prezident Václav Klaus odmítá spekulovat o tom, zda bude od Grosse požadovat potvrzení, že jeho vládu stále podporuje nejméně sto jeden poslanec nekomunistických stran. Nejen o české vládní krizi bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Přeji pěkné odpoledne.

Do třetího měsíce vstupuje politická krize v České republice, odstartovaly ji pochybnosti kolem majetkových poměrů premiéra Stanislava Grosse. Pane předsedo, jak dlouho podle vás může ještě krizová situace trvat, aniž by se zásadně projevila na důvěryhodnosti politické scény jako celku?

Mě netěší z toho, že to trvá tak dlouho, nicméně bohužel jsme byli svědky také toho, že do toho zasáhla jedna významná vnitropolitická událost, sjezd sociální demokracie, na kterou se čekalo, která vlastně znamenala, řekněme, čtrnáctidenní až třítýdenní přerušení vlastně řešení toho problému. To zde sehrálo určitou roli. Po pravdě odpovídám, že ani mě netěší, že to tak dlouho trvá.

Jak dlouho ještě může trvat ona krize, aniž by se zásadně projevila na důvěryhodnosti politické scény?

Já si myslím, že politická scéna jako celek ztrácí touto krizí už teď. Kdyby to bylo na mně, já bych byl pro to, aby byla co nejrychleji ukončena a aby ty náklady byly co nejnižší v té oblasti, o které jste hovořil, ale bohužel nejsem prognostik, nevidím do hlav svých kolegů, svých spoluhráčů a protihráčů a opravdu nejsem schopen říct, jak dlouho ta krize bude trvat. Přál bych si, aby byla vyřešena, abysme nebyli svědky nějakého postupného plíživého rozkladu české vlády, protože zatím to všechno k tomu směřuje.

To znamená, že zatím podle vašeho názoru dochází k plíživému rozkladu české vlády?

Tak podívejte, lidovečtí ministři, nebo naši ministři demisi podali, podal ji Vladimír Mlynář, hovoří se o dalších, kteří zvažují, zda podají tu demisi, či nepodají. Oddalují to tím, že očekávají nějaké budoucí kroky, takže opravdu ta vláda stabilní není.

Jak bylo řečeno, před necelým týdnem oznámila KDU-ČSL, že její ministři odcházejí z kabinetu na protest kvůli setrvávání Stanislava Grosse v pozici ministerského předsedy. Předseda strany KDU-ČSL Miroslav Kalousek i po odchodu lidoveckých ministrů prohlásil v rozhovoru pro BBC, že za nejlepší variantu vládnutí považuje stále rozpadající se vládní koalici.

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): Při tomto rozložení politických sil neustále upřednostňujeme pokračování stojedničkové koalice. My věříme koaličnímu stojedničkovému projektu, jenom chceme, aby v jeho čele stál jiný premiér než pan Stanislav Gross právě pro věrohodnost tohoto projektu.

Konstatoval třicátého března v rozhovoru pro BBC předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Vy jste na straně jedné, pane předsedo, odstoupili od koaliční smlouvy, na straně druhé rozpadající se vládní koalici považujete stále za nejlepší řešení. Vyrozuměl jsem správně, že pokud by ještě, což je velmi nepravděpodobné, Stanislav Gross odstoupil z pozice premiéra, tak byste byli ochotni sepisovat nové koaliční smlouvy?

My jsme tu koaliční smlouvu vypověděli na zasedání naší celostátní konference z jednoho prostého důvodu. Její znění neumožňovalo hlasovat proti vládě, jíž bysme byli součástí, to znamená, to byl jediný důvod, proč jsme tu koaliční smlouvu vypovídali. Stejně tak jako při sestavování vlády v minulém roce, ano, my bysme byli připraveni podepsat novou koaliční smlouvu, která by se zřejmě nelišila od té původní jinak než složením vlády v čele s premiérem nebo definování jména premiéra té nové vlády. Mám pocit, že další velké změny by v té koaliční smlouvě nebyly, že by se podepsala taková, která byla připravena už minulý rok.

Jak dlouho ještě může trvat, jak jste to nazval, rozpadání se současné vlády Stanislava Grosse, kdy vy si pak už řeknete, že nebudete sepisovat novou koaliční smlouvu, nebo nebudete k tomu ochotni v případě, že by se opět tvořil někdy v budoucnu půdorys sto jedničky?

Víte, já musím říct, že my jsme to opakovali od začátku té krize, nebo toho problému, který nastal. Musím po pravdě konstatovat, že to samé tvrdí dokonce i sociální demokracie. Ona také upřednostňovala pokračování této koalice, takže...

Po vašem odchodu už to netvrdí?

Netvrdí to teď, nicméně ještě pan premiér, když v pátek o tom hovořil, tak jaksi nevylučoval spolupráci s křesťanskými demokraty. Je-li to, jsou-li tato slova pravdivá, tak podle mého názoru je možné tu, ten půdorys koalice udržet a...

A co kdybych vám oponoval, že po všech těch slovních výpadech, po pátečním hlasování o nedůvěře vládě, po těch výpadech, které si předsedové stran rozpadající se vládní koalice uštědřili, už de facto ani odchod Stanislava Grosse nemůže zachránit sto jedničku?

Pak by tito předsedové prostě potvrdili, že jsou v tom nějaké věci, které jsou osobního charakteru. Já mám pocit, že politik by měl umět se povznést nad tyto věci a nadřadit zájem obecný nad zájem svůj vlastní.

Vy jste se bavil s Miroslavem Kalouskem, předpokládám, že ano, když jste předsedou poslaneckého klubu, jste v jedné z nejvýznamnějších funkcí v KDU-ČSL, že kdyby Bohuslav Sobotka se stal kandidátem na premiéra a Stanislav Gross podal demisi, tudíž by Miroslav Kalousek byl schopen komunikovat a podepsat koaliční smlouvu s Bohuslavem Sobotkou?

Ale já jenom odkáži na ten váš předchozí vstup samotného Miroslava Kalouska, kde to potvrdil. Já jsem přesvědčen, že ano.

To znamená, že ano, že by Sobotka...

Že bychom byli připraveni jako strana a podepsat koaliční smlouvu v případě, že by sociální demokracie, případně Stanislav Gross se rozhodli, že on sám za sebe jako premiér podá demisi, nebo že podá demisi vláda jako celek a bude možné obnovit ten koaliční půdorys s jiným premiérem.

Čtyři ministři jsou v demisi, tři lidovečtí a unionista Vladimír Mlynář. Ministr Jaroslav Bureš odchod ohlásil s tím, že pokud ve středu vláda nepodá demisi, on z vlády ve středu odejde. Prezident Václav Klaus podle svých slov demise nadále přijmout odmítá. I když premiér Stanislav Gross slíbil v neděli, že předstoupí před sněmovnu se žádostí o důvěru, Václav Klaus k tomuto slibu říká:

Václav KLAUS (zvukový záznam): Je však doprovázen výroky některých členů vlády i zbývající koaliční politické strany Unie svobody-DEU, že i oni v následujících dnech hodlají z vlády odejít. Pokud by k jejich demisím došlo, již by se nejednalo o dílčí demisi jednotlivých členů vlády, ale o jinou vládu. To by bylo něco úplně jiného. Než učiním jakékoliv své další kroky, vyčkám, nakolik se tyto avizované demise členů vlády stanou realitou.

Pondělní slova českého prezidenta Václava Klause. Nakolik KDU-ČSL podle předsedy jejího poslaneckého klubu Jaromíra Talíře, hosta Interview BBC, vyhovuje, že prezident Václav Klaus stále vyčkává a tím stupňuje tlak na Stanislava Grosse?

Já si myslím, a jak jsem teď opravdu si znova potvrdil v tom vstupu pana prezidenta, tady se čeká zřejmě na středu, kdy Unie svobody přijala své usnesení, že vyzve ve středu vládu jako celek, aby podala demisi. Nevím, zda to ta vláda udělá. Poslouchal jsem samozřejmě svého kolegu, předsedu klubu sociálních demokratů Michala Krause, který to odmítá, ale nicméně ve středu ještě je poslední šance, kdy ta vláda může přijmout toto usnesení...

Pane předsedo, tady bych vám tak s nadsázkou řekl, tady se stále na něco čeká, už dva měsíce na něco čekáme jako veřejnost. Tudíž proč by toto mělo být definitivní ve středu?

Nevím, ale prostě není možné říct předtím, než se to stane, že se to nestane. Já prostě rozumím tomu, že ve středu bude zasedat vláda, že dva, minimálně dva členové té vlády podají návrh, nebo navrhnou, a je to jeden koaliční partner, že navrhnou, aby vláda podala demisi jako celek a že ta vláda se na tom usnést může, teoreticky jí v tom nic nebrání.

Otázka zněla, nakolik vám jako lidovcům vyhovuje to, že prezident vyčkává a tím stupňuje tlak?

Já mám pocit, že, nebo mně by nevadilo, teď mluvím sám za sebe, kdyby pan prezident stupňoval tlak na premiéra Grosse, kdyby prostě ho požádal o například podání demise vlády jako celku, protože onen koaliční půdorys, na kterém on jmenoval tuto vládu, respektive premiéra, to znamená, sto jedna podpisů dneska neplatí. To znamená, že ta podmínka, za které byl Stanislav Gross jmenován premiérem, dneska neplatí, a bylo by správné, kdyby z toho vyvodil Stanislav Gross tu odpovědnost, o které my stále mluvíme. To si myslím, že je v pořádku. Tady to čekání, já mu rozumím, nemyslím si, že je úplně ideální, protože..., ale asi nevím, jestli bych se choval jinak. Znova opakuji, že ve středu ta vláda zasedá a jestliže ta koaliční krize trvá už dva měsíce, tak jestli bude trvat o dva dny, není až tak rozhodující, ale...

Ale přišlo by vám férovější, pokud by prezident Václav Klaus poté, co se děje, vyzval spíš Grosse k odstoupení?

Myslím si, že by to bylo srozumitelnější, protože sto jedna podpisů, na základě kterých byl Stanislav Gross jmenován premiérem a sestavoval vládu, která měla tu stojedničkovou většinu v parlamentu, dneska neexistují.

Jaké máte vysvětlení pro to, že prezident za celé dva měsíce, dokonce teď poté, vy jste ohlásili demisi a odchod jako lidovci z vlády, a poté, co tlak stupňuje i US-DEU, že prezident zatím nevyzval premiéra Grosse k odstoupení, k rezignaci?

Nevím, já to vysvětlení neznám. To by byla asi otázka na něho, já nechci o něm vůbec spekulovat.

Přišel by vám ale tento krok nelogičtější v této situaci?

Mně by přišel velmi logický.

V pátek Václav Klaus podmiňoval přijetí demisí odstoupivších ministrů žádostí Grossovy obměněné vlády o důvěru. Premiér to zprvu odmítal, v neděli na tento požadavek přistoupil.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Považuji za nutné rychle vyřešit vzniklou situaci tak, aby došlo k ukončení současné politické krize, a k tomu je zapotřebí několik věcí. První, co považujeme za nutné, aby došlo k urychlené rekonstrukci Vlády České republiky, a tím chci navázat na páteční prohlášení prezidenta republiky tak, jak bylo zveřejněno. Myslím si, že je evidentní, že to, co bylo ve stanovisku prezidenta republiky, jde nad rámec Ústavy České republiky.

Oznámil v neděli premiér Stanislav Gross. Ústavní právníci, se kterými BBC mluvila, tvrdí, že Klausův požadavek nejde nad rámec ústavy, ale porušuje ústavní zvyklosti. Považuje předseda poslanců KDU-ČSL Jaromír Talíř za správné, že prezident přichází s novým ústavním zvykem v této krizi, že při odchodu koaliční strany bude podmiňovat přijetí demisí žádostí o důvěru premiéra ve sněmovně?

Víte, my jsme poměrně mladá demokracie, naše ústava platí od roku devadesát tři. Nevím, jestli jsme se octli někdy v podobné krizi, která by se takto vlekla, nebo byla takto zauzlována, měla tolik podmínek. Takže je možné, že se tady tvoří nové pohledy na ústavu. Já sám ústavní právník nejsem, netroufám si teda hodnotit tyto pohledy, nicméně ústava je věc, která prostě zavazuje všechny. Je pravda, že v naší ústavě jsou věci, které otestovány nejsou, vyzkoušené nejsou, že je možné hledat pro ně nějaké precedenty, to znamená, vyložit je nějakým způsobem, které se stanou do budoucna závazným. Prostě jsme v té situaci, v jaké jsme. A já si netroufám hodnotit jinak postoj pana prezidenta než to, že v těch místech, kde jsou, nechci to nazvat černé díry, ale kde jsou nejasné momenty, on prostě hledá nějaký výklad.

Zeptám se jinak. Vy považujete ten výklad za dobrý a, řekněme, ona zvyklost v případě, kdyby KDU-ČSL, což ODS tvrdí, že jste nejbližší koaliční partner, v případě, že by se prokázaly nějaké nesrovnalosti příštího premiéra, by opět odešli z vlády, tak bude nutné vždy, aby prezident tlačil na ministerského předsedu, kterému odejde jeden koaliční partner, že mu vymění ministry, pouze když vláda požádá o důvěru?

Je dokonce, když jsme minulý týden ve středu jeli na to jednání, jeden můj kolega prostě četl ústavu takovým způsobem, že přítomní ústavní právníci se mu nevysmáli a řekli, že takto interpretovat ústava nejde. Já to říkám jenom proto, že opravdu jsem přesvědčen, že ta česká ústava má svoje místa, která potřebují nějaký výklad. A k té vaší otázce, já si netroufám tvrdit, od toho máme prezidenta, který sám je určitou autoritou, který sám teď musí hledat pozici svoji v rámci této ústavy. A bude určitě těmi svými kroky nastavovat nějaká pravidla, která buď někdo, kdo ho bude zastupovat, nastupovat po něm v nějakém dalším funkčním období, bude respektovat, nebo bude třeba hledat jiná, ale tradice České republiky je v tom, že ústava se nějak vykládá a většina těch, kteří pokračují, se těch výkladů drží.

Další téma - budoucí vývoj politické krize. Je pro vás představitelný okamžik, kdybyste vládě v čele s premiérem Stanislavem Grossem jako poslanecký klub KDU-ČSL dali důvěru?

Takový okamžik já nepředpokládám. V případě, že jsme řekli, že pan premiér Gross by měl rezignovat, že jeho vlastní chování se kolem problémů, které vznikly, je pro nás nedůvěryhodné, tak takové chování nepředpokládám, ale znova opakuji, je to vztah k osobě, k jedné osobě, byť premiéra české vlády, není to vztah programový, není to vztah k politické straně.

Jak bylo řečeno, v neděli premiér Gross oznámil, že jeho menšinová vláda předstoupí před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o důvěru:

Stanislav GROSS, předseda vlády, předseda ČSSD (zvukový záznam): Nicméně v zájmu zachování politické, sociální a ekonomické stability České republiky, která je podmínkou pro další prosperitu naší společnosti, jsme se dnes rozhodli v dohledné době předložit otázku důvěry vládě v Poslanecké sněmovně.

Oznámil v neděli premiér, předseda ČSSD Stanislav Gross. Podle informací BBC ověřených ze dvou zdrojů chce premiér Stanislav Gross spojit osud vlády s daňovou reformou. Prezident Václav Klaus k možnému spojení hlasování o důvěře s hlasováním o klíčovém zákoně říká:

Václav KLAUS (zvukový záznam): Já považuji za naprosto nemožné, aby tato vládní krize pokračovala. Už jsem hodně daleko ustoupil od svých tvrzení před několika týdny, že to musí být vyřešeno v rozsahu dnů, říkal jsem nikoliv hodin, ale také ne týdnů. To už je dlouhou dobu za námi. Takže myšlenka, že by bylo možné čekat několik měsíců na to, až se nalezne nějaký vhodný zákon, který bude v patřičné chvíli ve třetím čtení, nebo v kolikátém projednáván ve sněmovně, to je pokus o oddálení situace, oddálení řešení, které česká veřejnost naprosto nesporně vyžaduje a očekává, a to já myslím, že by bylo zcela, zcela nevhodné.

Oznámil v pondělí prezident republiky Václav Klaus. Pokud by měl Jaromír Talíř hlasovat o vládě a daňové reformě, spojené tyto dvě věci, čemu by dal přednost?

Víte, tohle to je hypotetická otázka, protože ta daňová reforma neleží zatím na stole, vláda ji jaksi nepředložila, a já mám...

Vláda ji hodlá v dohledné době předložit, protože o tom byla nedělní porada těch ministrů zastoupených za ČSSD, že co nejrychleji bude dopracována daňová reforma a pravděpodobně na dubnové, nebo začátkem květnové schůze podle informací BBC bude daňová reforma předložena, spojena se žádostí o důvěru.

Pak teda bude velmi záležet na tom, v jaké podobě ta daňová reforma bude předložena, protože jsme v situaci, kdy samozřejmě premiér bude hledat podporu pro tuto, nebo pro svoji vládu, kterou toto hlasování spojí s nějakými teda zákony, s daňovou reformou. A je otázka, v jaké formě bude předložená, komu bude chtít se zavděčit, jako jakým způsobem bude ta reforma zpracovaná. Já ji, opravdu před tu otázku považuji za předčasnou, protože není možné se vyjádřit...

Zeptám se jinak, já jsem, počkejte, já jsem vám v úvodu totiž položil otázku, zda je pro vás představitelný okamžik, kdybyste vládě v čele se Stanislavem Grossem dal důvěru. Vy jste řekl, že takový okamžik neexistuje. Teď přichází Stanislav Gross s taktickým krokem, chce daňovou reformu spojit s hlasováním o důvěře vládě. Ptám se, zda pro vás má vláda vedená Stanislavem Grossem takovou hodnotu, že odmítnete i zákon, daňový zákon, ať bude sebelepší?

Já se nedomnívám, že ten zákon by byl sebelepší, uvidíme, jaký by byl. Na druhou stranu už nebudu opakovat to, co jsem řekl. Vlastně my už jsme jednou se de facto k vládě vedené Stanislavem Grossem vyjádřili a nemyslím si, že by nějaký zákon, který by se snažil, teď nevím jak, nadběhnout, nebo prostě být jakoby pozitivní, v tomto směru měl sehrát nějakou zásadní roli.

To znamená, že daňovou reformu nepodpoříte, když s ní Gross spojí hlasování o důvěře své vládě?

Tohle to je otázka, o které by samozřejmě jednaly orgány. Já zde mohu říct pouze svůj osobní názor a já si myslím, že nikoliv. Já teda osobně bych s tím asi problém měl.

Přijde vám vůbec správné spojování hlasování o důvěře vládě s nějakým klíčovým zákonem?

Ústava to připouští, je možné, vláda to udělat může, ale na druhou stranu to není připravené, nebo tento institut podle mého názoru je připraven pro jiné situace, pro jiné krize, které mohou v demokratickém systému nastat. Znova bych zopakoval, že premiér Špidla potom, co proběhla volba prezidenta, bez jakýchkoliv podmínek předstoupil před sněmovnu a požádal o hlasování o důvěře pro svoji vládu. Nebylo to spojené s ničím. Já bych si to hlasování představoval podobným způsobem.

Pane předsedo, když jsme se bavili o délce současné vládní krize, která vstupuje v České republice do třetího měsíce. Vy jste řekl, že už i pro vás je tento termín příliš dlouhý, dvouměsíční vládní krize, byť odklad byl způsoben čekáním na sjezd ČSSD. Jaké máte vysvětlení pro to, že během současné politické krize se nesešli předsedové všech demokratických stran zastoupených ve sněmovně?

Jedno z těch vysvětlení je zřejmě, že byla snaha, aby se krize vyřešila na půdorysu koalice. Scházeli se předsedové koaličních stran, koalice se snažila tento problém vyřešit, byl tlak na to, aby nějak se chovala sociální demokracie z naší strany. Myslím si, že to byl jeden z důvodů toho, proč se zatím nesešli. Chci ale připomenout, že to původní naše usnesení, které vlastně bylo přijato hned na začátku té krize, kdy se objevily ty problémy, které zapříčinily tuto krizi, tak také nejprve chtělo svolat koaliční předsedy nebo strany koalice, ale zároveň vyzývalo k tomu, aby se nad tím zamyslely demokratické strany v parlamentu zastoupené. Nicméně události toto usnesení jaksi přehlušily. Je fakt, že toto, ta situace, která nastala na české politické scéně, demokratickým politickým stranám nepřispívá a že by měly cítit všechny demokratické strany odpovědnost za její rychlé vyřešení.

Jste přesvědčen o tom, že KDU-ČSL v nejbližší době asi přijde opět s požadavkem svolání nějaké schůzky na nejvyšší úrovni, protože jestliže varujete vy před nástupem komunistů k moci, stejně tak varuje Občanská demokratická strana, že by se nyní v této situaci mělo konat setkání předsedů nejvyšších představitelů všech politických stran, vyjma komunistů zastoupených ve sněmovně?

To je možné. Já si myslím, že by bylo jaksi chvályhodné, nebo mohlo by se uskutečnit, jenom nevím, zda bychom se dozvěděli něco nového, protože stanoviska těch hlavních politických stran jsou poměrně jasná. ODS říká...

Promiňte, ona jsou totiž poměrně nejasná, když se na to člověk podívá.

Já nevím, ale když je zopakuji, sociální demokracie nechce nic měnit, buď tato vláda stávající s výměnou x ministrů, a to x se pohybuje od čtyř do, já nevím, osmi, chce vládnout menšinově. KDU říká, že nechce podpořit vládu, v jejíž čele bude premiér Gross pro jeho nepříliš velkou důvěryhodnost. Unie svobody váhá, nyní říká, že buď vláda podá demisi, nebo odejde také z vlády. A ODS říká, že jediným řešením jsou předčasné volby, což zatím strany vládní koalice neupřednostňovaly, říkaly, že to je až to poslední, co by mělo nastat. Jestliže se ale tato krize povleče ještě několik týdnů, nebo jestli bude protahována, tak já jsem přesvědčen, že to bude opravdu znamenat jakoby prohru demokratických politických sil a potom teda podle mého názoru opravdu by se mělo zvažovat o tom, aby rozhodli občané o předčasných volbách, i když jsem si vědom toho, že zase jsou síly rozloženy tak, že prosadit ty předčasné volby není v silách ani jednoho tábora, že prostě tam by musela se rozhodnout část sociální demokracie pro toto řešení.

Vy zatím nevyjednáváte s občanskými demokraty, protože jste zcela jasně řekli, že to považujete sice až za nejkrajnější řešení, ale pokud Stanislav Gross jako ministerský předseda setrvává na své pozici a ve své pozici, tak pravděpodobně budete, začnete vyjednávat o předčasných volbách?

My jsme začali ten náš rozhovor tím, že pořád se domníváme, že je možné vyřešit ten problém na půdorysu stávající koalice. Bylo by asi neseriózní, aby pokud úplně všechny varianty tohoto řešení padnou, pokud neexistuje vůbec žádná varianta pro tento půdorys, tak abychom začali jednat, jinak já mám pocit, že pořád říkáme-li řešení na půdorysu této koalice, tak musíme jednat na půdorysu této koalice.

A opět se dostáváme na začátek a točíme se v kruhu. Jestliže říkáte na půdorysu této koalice, nezbývá nic jiného, než čekat na středu, velmi nepravděpodobná demise vlády jako celku, to znamená čekat na hlasování v Poslanecké sněmovně o důvěře, kde buď Stanislav Gross důvěru získá, či nezíská, a máme tady odsouvání problému na další týdny.

Já vám rozumím. Já jenom chci připomenout, že jsme jedním z těch hráčů na tom hřišti, na tom kolbišti, že prostě není možné chtít odpovědnost jenom po jednom. Ta odpovědnost leží na všech, kteří se této krize účastní, a já mám pocit, že leží také rovnoměrně rozdělena počtem mandátů, které ty jednotlivé strany zastupují. Já nemám pocit, že by KDU-ČSL mohla s hlasy, kterými v Poslanecké sněmovně disponuje, udělat už něco jiného...

Zatím jste s ODS tedy nezahájili jednání o předčasných volbách?

Nezahájili.

Šlo by celou situaci, pokud, řekněme, Stanislav Gross bude setrvávat ve své pozici, odmítne demisi celé vlády, což je nanejvýš pravděpodobné, bylo by řešením zkrácení vládní krize opět vyvolat hlasování o nedůvěře vládě a připojila by se KDU-ČSL k takovému požadavku, například opět do čtrnácti dnů?

Nevím, co by takové opakované hlasování mohlo přinést za nový výsledek než pravděpodobně opakování situace, která se odehrála v pátek. Znova pakuji, to, zda se česká politická scéna odebere k předčasným volbám, nezáleží na KDU-ČSL, zřejmě to až tak dalece nezáleží na ODS. Záleží na tom, kdo se přidá k tomuto požadavku. A bez toho, aniž by se k tomu vyslovila alespoň nějaká část sociální demokracie, je dosažení předčasných voleb dosažené pouze tím známým ústavním mechanismem, podání demise několika vlád a způsobem, který prostě by nebyl asi tím čistým řešením. Po pravdě řečeno, Senát, pokud vím od našich senátorů, se zabýval, jak by mohla vypadat v případě dohody ústavní většiny v Poslanecké sněmovně a v Senátu, jak by mohla vypadat změna ústavy, která by umožnila takovéto situace řešit poměrně elegantnějším způsobem, než ve které jsme, to znamená zkracování volebního období ústavním zákonem. Takže ten Senát...

To znamená, že vaši senátoři přemýšlejí o nějaké změně ústavy?

Ano, debatují o tom, jak připravit tu ústavu na podobné situace a podobné krize, ze kterých potom není úniku, jinak než ústavním zákonem o zkracování volebního období, což jako není řešení ideální, nebo využívání institutů, které pro to nejsou určeny.

K jakému názoru zatím váš senátorský klub dospěl a je možné a reálné, že by se změna ústavy připravila ještě na tuto současnou krizi?

Víte, vždycky záleží na tom, jestli je politická vůle něco řešit. Jestliže ano, jestliže ta vůle existuje, pak se vždycky dá najít řešení, které dokonce může vytvořit prostor pro případné podobné problémy do budoucna. Jestliže není politická vůle, tak můžete přemýšlet o čemkoliv a vymýšlet cokoliv a je to odsouzeno k nezdaru. Mně se zdá, že zatím ta politická vůle většiny, natož ústavní většiny v Poslanecké sněmovně neexistuje a je teda předčasné debatovat o tom, co by se mohlo v ústavě změnit.

Počkejte, ale pokud ten návrh nepředložíte a nebude o něm zahájena diskuse, tak není možné mluvit o tom, že politická vůle není. Komunisté řekli, že nechtějí přijímat jednorázový zákon o zkrácení funkčního období. Pokud by se mluvilo o změně ústavy, která by definitivně vyřešila takové patové situace, to znamená, procházet trojím pádem vlády na straně jedné, nebo měnit účelově ústavu, tak toto se pravděpodobně nelíbí všem partajím.

Abyste mi dobře rozuměl, já si myslím, že by musela nastat politická vůle na to, že ta politická scéna chce ty předčasné volby. A pak by tedy následovalo to řešení, které to nějakým způsobem umožnilo. Já jsem mluvil o té situaci...

A kdyby se nenašla, kdyby se nenašla situace podporující předčasné volby, jako změna ústavy, která pro příště bude řešit tyto patové situace, je ten váš návrh vašich senátorů již diskutován tak daleko, aby byl předložen v nějaké formě?

Já se teď přiznám, že já tu informaci mám od našich senátorů s tím, že nad tím, že ho připravují, že existuje. Já osobně sám jsem ho ještě nečetl, nicméně dostali jsme tu informaci, abychom věděli, že senátoři na to téma debatují a něco připraveného mají.

Konstatuje předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř, který byl hostem dnešního Interview BBC. Děkuji, že jste přišel, děkuji za váš čas, na shledanou.

Přeji hezké odpoledne.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

ODS: Klaus postupuje naprosto legitimně

Právo, 5. 4. 2005, strana: 3 - Předseda ODS Mirek Topolánek včera na dotaz Práva označil Klausovo rozhodnutí nepřijmout zatím demise ministrů za „naprosto legitimní postup", protože je z prezidentova pohledu třeba počkat si na všechny demise, aby bylo jasné, jakým způsobem bude vláda rekonstruována. Špičky soc. dem. včera opět ostře kritizovala výkonná rada ODS.

„ODS je mimořádně znepokojena počínáním ČSSD, která chce udržet svoji vládu za cenu úplné rehabilitace KSČM," uvádí se v usnesení ODS. Topolánkova strana se obává, že spolupráce Stanislava Grosse, Bohuslava Sobotky a Miroslava Grebeníčka „může přinést další útoky na osobní svobody občanů a soukromé vlastnictví a definitivní zmrazení nutných reforem". ODS také opět vyzvala ministry, „kteří cítí odpovědnost za demokratický vývoj v zemi, aby odmítli ponižující angažmá pod diktátem KSČM".

Snahu soc. dem. spojit důvěru vlády s některým zákonem označil Topolánek za „další trik". „Sebelepší zákon nemůže vyvážit nedůvěryhodnost premiéra a celé jeho vlády," dodal místopředseda ODS Ivan Langer. První místopředseda strany Petr Nečas poznamenal: „Jedná se o další z Grossových podvodů... pokus vyhnout se faktickému hlasování o důvěře." Komunistům se nelíbí, že Klaus otálí s přijetím demisí.

„Jestliže to pan prezident nechce, tak překračuje trošičku svoji roli," uvedl včera pro Právo šéf poslanecké frakce Pavel Kováčik. Vzhledem k tomu, že koaliční vláda neměla nikdy důvěru KSČM, vidí řešení i v odstoupení premiéra Stanislava Grosse. „Už by to dneska asi bylo lepší," poznamenal.

Podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše komunisté trvají na dodržování ústavnosti. „Jestli někdo (Klaus) používá šedé zóny v ústavě k vydírání, tak je to jednoznačné překročení toho, co sliboval, když byl ustanovován do prezidentské funkce," sdělil Právu.

Předseda lidovců Miroslav Kalousek podle svých slov dobře chápe Klausovu zdrženlivost a jeho neochotu odvolat lidovecké ministry. „Pan prezident chce logicky vědět, jakou vládu předseda vlády chce rekonstruovat, protože většinová vláda KDU-ČSL, ČSSD a USDEU to není zcela určitě," řekl Právu Kalousek. Dodal, že Gross by měl buďto skončit, nebo „čestně panu prezidentovi říci, jakou vládu chce řídit".

Pokud by Gross odešel, podle Kalouska by bylo možné znovu vládnout v koaličním složení KDU-ČSL, ČSSD a US-DEU. „Našich 21 hlasů je zcela reálně k dispozici pro takovýto případ," uvedl Kalousek. S tímto názorem souhlasil včera i předseda poslanců KDU-ČSL Jaromír Talíř v BBC. „Je samozřejmě možné ten půdorys udržet," uvedl Talíř. Dodal, že lidovcům nevadí soc. dem. jako taková, ale osoba současného premiéra.

Pro Kalouska i pro Talíře by varianta vrátit se do starých kolejí „bez Grosse" byla přijatelnější než předčasné volby, které považují za „nejzazší řešení". Klausův krok kritizoval předseda US-DEU, vicepremiér Pavel Němec. „Prezident republiky by se měl chovat předvídatelně a v souladu se smyslem ústavy," řekl v ČRo. Podle Němce je tak těžší odhadovat, jak se Klaus zachová v případě demise vlády a koho pověří sestavením nového kabinetu.

„Toto chování je trochu v rozporu s tím, co prezident republiky deklaroval před zvolením, tedy že nebude prezidentem aktivistickým," poznamenal Němec s tím, že prezidentův postoj připomíná to, co Klaus kritizoval u svého předchůdce Václava Havla. Němec soudí, že Klausovým cílem mohou být předčasné volby. „Je možné také to, že chce tímto krokem docílit, aby vláda podala demisi jako celek. Potom se s jeho postupem ztotožňujeme," dodal Němec.