Václav Moravec moderátor BBC

Vojtěch Filip ve studiu BBC

Už to nebude trvat dlouho a dozvíme se, jaká budoucnost čeká vládu premiéra Stanislava Grosse. Poté, co ji opustili tři lidovečtí ministři, můžou přijít další demise. Vše záleží na tom, zda kabinet podrží u moci komunisté. Tady jsou slova ministra informatiky, člena US-DEU Vladimíra Mlynáře:

Vladimír MLYNÁŘ (zvukový záznam): Nicméně jsem zde řekl a můžu vám jen zopakovat, že já nebudu členem vlády, která je závislá, její existence, na hlasech Komunistické strany Čech a Moravy, takže vyčkám výsledku pátečního hlasování o nedůvěře, pak samozřejmě rozhodnutí politické strany, za kterou jsem byl do vlády nominován, a pak se rozhodnu.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr informatiky, člen US-DEU Vladimír Mlynář. Nejen o pátečním hlasování o důvěře vládě bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl první místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Vojtěch Filip. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Děkuji, dobrý den.

Už máte, pane místopředsedo, v hlavě srovnáno, jak budete jako jeden ze dvou set poslanců za několik hodin hlasovat o nedůvěře vládě?

Tak, myslím si, že teď právě probíhá jednání poslaneckého klubu KSČM, který stanoví konečnou taktiku, ale politické rozhodnutí výkonného výboru je takové, že nemáme hlasovat pro návrh, ale ani proti návrhu.

To znamená, že se, jak se lidově říká mezi poslanci, vypnete.

Ne, ne, ne, protože je to hlasování po jménech a poslanci klubu KSČM s největší pravděpodobností, aspoň tak odhaduji výsledek jednání klubu, prohlásí otevřeně, protože jde o hlasování po jménech, že se zdržují hlasování.

To znamená, že přece byť je to hlasování po jménech, tak můžete opustit sněmovnu, jestli se nemýlím.

Ale my se té odpovědnosti nebojíme, to znamená, že víme, že záleží tentokrát na hlasech KSČM a kdybychom odešli ze sněmovny, tak myslím, že bychom ztratili důvěru těch, kteří nás volili.

Proto jsem použil ten termín vypnout se. Podle vás tedy je zásadní rozdíl mezi vypnutím se, znamená to odejitím ze sálu, a mezi zůstáním v sále a slovem zdržel jsem se hlasování?

Je to rozdíl, protože tady by bylo jasné, že jsme utíkali před odpovědností a z toho našeho postoje, pokud nebudou jiní poslanci hlasovat odlišně od těch vyjádření, která jsme slyšeli, tak to znamená, že hlasování o vyslovení nedůvěry nezíská stojedna hlasů.

Jste si vědomi toho, že udržujete vládu Stanislava Grosse?

My udržujeme vládu, ve které většinu má sociální demokracie. A tak, jak jsem slyšel předsedu naší strany, tak v jeho vystoupení bude jednoznačný apel na Stanislava Grosse, aby přesto on sám složil mandát předsedy vlády a umožnil tak, řekl bych, čestné rozhodnutí v té věci, aby nebyl potupně odvolán.

Chcete tím říci, rozumím-li správně vašim slovům, že KSČM bude apelovat na premiéra Stanislava Grosse, aby rezignoval?

Ano, to tím chci říct.

A to znamená, že de facto se zdržujete hlasování o nedůvěře vládě proto, abyste dali Grossovi ještě oddechový čas?

Abychom mu dali možnost, aby se sám rozhodl, a přitom abychom jasně vyjádřili, že my podporujeme výsledek voleb z roku 2002, kdy zvítězila levice v České republice.

Jak dlouho ale hodláte Stanislava Grosse podporovat? Vám nestačil čas, který měl Stanislav Gross před sjezdem ČSSD, i týden po sjezdu ČSSD, aby na pozici ministerského předsedy rezignoval?

Ta doba před sjezdem a ta týdenní doba po sjezdu byla v moci jiných politických stran a teď ta odpovědnost je na nás, a my říkáme, že levice v České republice má dostat šanci a teď tedy tu odpovědnost dáváme přímo na Stanislava Grosse, aby věděl, že my se sociální demokracií máme zájem spolupracovat, ale máme zájem spolupracovat s těmi, kteří mají důvěru i ve společnosti, ne jen v samotné sociální demokracii.

Rozumím-li zcela stanovisku KSČM, pro KSČM je nepředstavitelné, aby do dvou, tří měsíců byl premiér Stanislav Gross stále premiérem, aby on byl premiérem do řádných voleb v červnu 2006.

Tomu rozumíte velmi správně.

Předseda ODS Mirek Topolánek už ve středu v rozhovoru pro BBC vyjádřil obavy, že část KSČM vládu premiéra Stanislava Grosse podrží.

Mirek TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Postoj komunistů před hlasováním v pátek nasvědčuje tomu, že samozřejmě i pro ně je výhodné udržovat slabou Grossovu vládu s jejich podporou, protože tím samozřejmě další zklamaní voliči sociální demokracie mohou přeběhnout v tom levicovém rybníku právě ke komunistům. Já to vidím jako obrovskou hrozbu.

Konstatoval ve středu v rozhovoru pro BBC předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek, jak by předseda KSČM, místopředseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip vyvrátil ten argument, že čím hůře pro ČSSD, tím lípe pro KSČM?

Jednoduše, protože kdyby pan Topolánek byl skutečný politik a víc jednal, než mluvil, tak přeci mohl zařídit, když už on nechtěl jednat s Miroslavem Grebeníčkem, tak mohl pověřit některého z místopředsedů své strany a pověřit tím jednáním svého místopředsedu a mohli to vyjednávat se mnou, protože podle mého soudu základem každé skutečně demokratické politiky je dialog. A jestliže s námi ...

Chcete tím tedy, promiňte, chcete tím tedy říci, že tím, že se nepřipojujete k návrhu Občanské demokratické strany, tak si za to de facto může pouze ODS, protože s vámi nejednala?

Ano, přesně tak. kdyby ODS iniciovala jednání, protože jde o její návrh, ODS ví velmi dobře, že ona má více než padesát mandátů a může vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, my nemáme padesát mandátů a takový krok nemůžeme udělat, jestliže to vyvolá jedna politická strana a dobře ví, že bez nás to prohlasovat nemůže, tak je minimálně slušné a v politice to tak bývá, je minimálně slušné, aby o svém návrhu jednala a hledala pro něj podporu. Myslím si, že automaticky KSČM nedělá nic. My jsme suverénní politická strana se všemi demokratickými postupy jak uvnitř, tak navenek a myslím, že mohl pan Topolánek udělat to, aby s námi jednal.

Kdybych vám namítl, že se Mirek Topolánek řídí souslovím, že s komunisty se nemluví, že nejste demokratická strana?

Tak je to ale jeho problém a nikoliv náš.

KSČM byla vtažena do vyjednávání, když se hlasovalo o vyslovení nedůvěry vládě před zhruba rokem, pokud se nemýlím, to znamená, kde vy jste hlasovali společně s ODS, tehdy s vámi vyjednávala ODS?

To byla jiná situace, protože v té době platila koaliční dohoda beze změny, a bylo zřejmé, že každá politická strana vyjadřuje jenom svůj návrh k většinové vládě. Tentokrát se jedná o náš postoj k menšinové vládě a tam je politická situace vždycky jiná, protože některá z politických stran musí vzít odpovědnost za to, že budou dodrženy ústavní principy a postupy. My nejsme ti, kteří by chtěli znevažovat Ústavu České republiky.

Chcete tím, pane místopředsedo, říci, že pokud by s vámi ODS jenom se dohodla na tom, proč předkládá tento návrh, nebo seznámila by vás s tím návrhem, tak by výkonný výbor KSČM doporučil poslancům hlasovat proti vládě Stanislava Grosse?

V každém případě by výkonný výbor měl o argument víc, proč hlasovat jiným způsobem než tak, jak se zatím usnesl a doporučil poslaneckému klubu.

Předseda ODS Mirek Topolánek řekl ve středu v Interview BBC, že KSČM nepodrží v případě, že se tak stane, což se s největší pravděpodobností v pátek stane, nepodrží premiéra Stanislava Grosse a jeho vládu jen tak zadarmo.

Mirek TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Oni jsou, oni jsou, velice touží po tom uznání, aby byli salon féhik, aby prostě vyšli z toho politického ghetta, což jim Stanislav Gross tímto umožňuje naprosto otevřeně. Druhá věc je, a to je jakoby protinázor, oni mají poměrně vysoké preference a Miroslav Grebeníček ta první prohlášení, která byla spíše směřována pro vyslovení nedůvěry, směřoval k tomu, že by chtěl být ten, kdo získá historicky polistopadově nejvyšší, nejvyšší počet mandátů v Poslanecké sněmovně a bude úspěšným předsedou. Na druhé straně udržování slabé Grossovy vlády za cenu nejrůznějších obchodů, ať už personálních, nebo jiných, taky nahrává samozřejmě, nahrává komunistům při lákání nových voličů, nového, nové části elektorátu.

Středeční slova předsedy ODS Mirka Topolánka pronesená v Interview BBC. Jak vyvrátí místopředseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip, host Interview BBC, pochybnosti Mirka Topolánka, že to rozhodně neděláte zadarmo ten oddechový čas?

Snadno to vyvrátím. Musel bych panu Mirku Topolánkovi připomenout jednání o funkci prezidenta republiky a naše stanovisko, že my se rozhodneme svobodně, nic za to nechceme, že my máme odpovědnost za tento stát a v době, kdy Česká republika stála před tím, že začne válka v Iráku, že je velmi zřejmé, jakým způsobem bude dál vyvíjet jednání o vstupu do Evropské unie, bylo potřeba, aby Česká republika měla silného prezidenta a ...

Tehdy vám za to občanští demokraté chtěli něco dát?

My jsme nic nechtěli, protože my máme vlastní politickou ...

A oni s něčím přišli?

Já si myslím, že my jsme všechny nabídky odmítli a žádná nabídka, která by byla relevantní, to znamená, kdybychom se chtěli právě od ODS nechat vytahovat z takzvaného politického ghetta, protože to byla jejich rétorika jako momentálně teď, ta rétorika je nesmyslná. My v žádném politickém ghettu nejsme, máme dvacet procent voličů v České republice, jsme druhou ...

Vy máte pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny.

I to je pravda, ale na druhou stranu našim spojencem je volič a jejich slova jsou trošičku z politologické historie. A podle mého soudu Občanská demokratická strana se začne chovat jako skutečná demokratická strana na české politické scéně, a ač má absolutně odlišné názory od nás, bude respektovat to, že názor může být různý, ale zájem státu by měl být pro každou politickou stranu především. A jestli oni obchodují, tak my neobchodujeme.

Premiér Stanislav Gross a jeho vláda v pátek nepadne, protože vy se zdržíte hlasování. Řekl jste ale zcela jasná slova, že to vnímáte, zdržení se hlasování, jako oddechový čas. Abychom tomu rozuměli úplně, může přijít za měsíc nebo dva, pokud Stanislav Gross nerezignuje, okamžik, že KSČM navrhne hlasování o vyslovení nedůvěry vládě?

KSČM nemá padesát poslanců, aby to mohla navrhnout, ale ...

Ano, vy ale pokud tvrdíte, že jste demokratická strana a chcete být jiní než občanští demokraté, tak můžete přijít za ODS a získat jejich podpisy.

Ano.

Ptám se tedy znovu.

Můžeme přijít za ODS nebo za KDU-ČSL, která vystupuje, nebo vystoupila z vlády, a tak bychom potřebných devět podpisů získali z jedné nebo z druhé politické strany, případně při vystoupení Unie svobody, i od nich bychom byli schopni získat oněch devět podpisů, pokud by se chtěli připojit, a my bychom samozřejmě jednali o takovém kroku s každou politickou stranou, včetně toho, že bychom to oznámili sociální demokracii.

Měsíc dáváte Stanislavu Grossovi?

Já jsem přesvědčen o tom, že vláda buď bude aktivní a bude sama předkládat řešení, která jsou důležitá pro Českou republiku ...

Promiňte, pane místopředsedo, jak jsem si myslel, že tomu rozumím, tak teď tomu zase nerozumím. Myslel jsem si, že rozumím tomu tak, že Gross je problém, a to problém, který de facto je neřešitelný, to znamená, chcete rezignaci Grosse, stejně jako de facto KDU-ČSL. V případě, že se to nestane, tak do měsíce vyvoláte hlasování o nedůvěře vládě. Teď zase tvrdíte ...

Ne, my to můžeme vyvolat, jenom když seženeme těch devět podpisů, nebo to bude muset vyvolat znovu ODS, protože ta má více než padesát poslanců, proto, pane redaktore, to není tak jednoduché pro nás jako pro ODS.

Ano, ale počkejte, pro vás to zase ale je docela podstatné, a to v tom slova smyslu, že vy de facto teď umožňujete, byť jste řekl, že je za to zodpovědná ODS, že vy umožňujete setrvání premiéra Stanislava Grosse v ministerské funkci, tedy v pozici ministerského předsedy, a zároveň mu dáváte oddechový čas, tudíž ptám se na to, zda když do měsíce Gross nesloží funkci, tak budete obcházet nespokojené poslance a podáte sami návrh na vyslovení nedůvěry?

Pokud seženeme oněch devět podpisů, tak to klidně podáme. To říkám zcela jednoznačně.

To znamená, že má Stanislav Gross měsíc pro to, aby se rozmyslel.

Ano, my jsme přesvědčeni o tom, že vláda nemá být pasivní. Že kdyby vláda už na začátku té krize spojila některý zákon s otázkou důvěry, tak samozřejmě tato krize nemusela dostat takovou hloubku, mohla být řešena úplně jiným způsobem a mohli jsme se bavit o tom, jestli tento stát bude mít některý z potřebných zákonů, který dnes nemá.

Pane místopředsedo, opravdu tomu nerozumím. Tak jde jenom o Grosse, nebo jde o to, že Gross špatně vede vládu? Jde o to, že Gross je nedůvěryhodný premiér, nebo že zkrátka chcete, aby vláda fungovala jinak?

Pane redaktore, pane redaktore, my tu důvěryhodnost spojujeme se systémem vládnutí, a ten systém vládnutí je celý nedůvěryhodný, protože místo toho, aby například při majetkových problémech nejen pana Grosse, ale pana Kalouska a dalších se vláda zachovala jako skutečná vláda, to znamená předložila návrh zákona o majetkových přiznáních, tak tady slyšíme jenom výmluvy, neslyšíme žádná řádná stanoviska, ale ani legislativní řešení toho nepořádku, který je, a zpochybňuje to celou politickou scénu. A my jsme přesvědčeni o tom, že vláda je odpovědná za to, jestli se zpochybňuje politická scéna, nebo se nezpochybňuje politická scéna, ne jen jeden člověk.

Pane místopředsedo, zeptám se jinak, vy požádáte a oznámíte Stanislavu Grossovi, že má měsíc na rezignaci, Stanislav Gross vám může v pátek v Poslanecké sněmovně říci to, co už vašemu předsedovi poslaneckého klubu Pavlu Kováčikovi říkal, pokud se nemýlím, bylo to asi před měsícem, při interpelacích, že předloží jeho vláda zákon o majetkových přiznáních a zákon o střetu zájmů. Dva zákony, které považujete za klíčové, a mluvil jste o současné politické situaci a důvěryhodnosti politiků, pak byste byli ochotni ustoupit z požadavku na rezignaci Grosse?

No, my bychom samozřejmě počkali, jestli ten návrh zákona projde, protože pokud vláda spojí některý návrh zákona s důvěrou a kdyby ten zákon neprošel, tak samozřejmě ta vláda padá ex lege, to znamená podle ústavy, a nebylo by třeba hlasovat o vyslovení nedůvěry, čili to je ten náš krok, pro který my jsme ochotni čekat. A tady jste sám uvedl příklad, sám jste uvedl příklad, kdy pan premiér řekl, slíbil předsedovi našeho klubu v interpelacích, že předloží takový návrh zákona, je to více než měsíc a ten návrh zákona ještě v Poslanecké sněmovně není.

On slíbil, že to vláda projedná a předloží v dubnu, rozumím správně a omlouvám se, že se takto ptám, ale abych tomu opravdu rozuměl zcela, rozumím tomu správně, že když Stanislav Gross v dubnu a jeho vláda, jeho menšinová vláda v dubnu například předloží do Poslanecké sněmovny zákon o majetkových přiznáních, zákon o střetu zájmů, tak může polevit tlak KSČM na Grossovu rezignaci?

Ano, přesně na tu dobu, po kterou se bude projednávat tento návrh. Pokud ten zákon neprojde, my sami budeme iniciovat rezignaci vlády.

Tudíž není to o nedůvěryhodnosti premiéra jako osoby a o tom, že Gross by byl pro vás totálně nepřijatelnou figurou, ale je to o tom, že pokud splní například tento slib, majetková přiznání a zákon o střetu zájmů, tak se Gross ještě může udržet a nemusí dojít k pádu menšinové vlády ČSSD?

Protože půjde o změnu stylu vládnutí. A teď ještě k té samotné důvěryhodnosti. Víte, to je přeci otázka většího komplexu problémů, které vládnou českou politickou scénou, jedna věc je situace pana premiéra a druhá věc je, jakým způsobem se tady něco slibuje a jak se to plní, nebo neplní. To je zásadní věc, která nám vadí na způsobu vládnutí. A my říkáme, pokud má mít důvěru vůbec politická scéna, ne pouze Stanislav Gross, ale i další politici, tak je potřeba, aby jejich konání bylo, řekl bych, vypočitatelné, mělo jasné kontury, aby nebylo zpochybňováno tak, že nikdo neumí vysvětlit, jak se ke svým penězům nebo majetku dostal. To, já myslím, že je zásadní věc, a to by nám stálo za to, abychom projednávali tu situaci po celou dobu, pokud by s tím vláda spojila otázku důvěry. Pokud by s tím nespojila otázku důvěry s takovým návrhem zákona, tak se s tím nespokojíme a budeme hledat ten způsob, jak vyvolat jednání o vyslovení nedůvěry vládě.

Vaše slova si tedy mohu přeložit i tak, že Stanislav Gross má měsíc na to, aby učinil zásadní politické kroky, především to jsou pro vás dva zákony - majetková přiznání, zákon o střetu zájmů, s nimi spojil znovu žádost, ...

Otázku důvěry.

... hlasování o důvěře vládě a v případě, že toto učiní, tak má kabinet Stanislava Grosse šanci dovládnout do konce volebního období 2006.

To nevím, jestli do konce volebního období, protože samozřejmě nemůže nikdo zabránit více než padesáti poslancům, aby obnovili hlasování o vyslovení nedůvěry vládě.

Prezident republiky Václav Klaus prosazuje delší dobu dohodu o předčasných volbách, připomeňme si jeho slova.

Václav KLAUS, prezident České republiky (zvukový záznam): Mám strach, že nebude dostatečná síla, ochota, vůle nalézt rozumné řešení na fungování v těchto šestnácti měsících. A protože mám strach, že to řešení bude málo rozumné, málo funkční, málo tvůrčí, málo produktivní, tak by bylo asi nejlepší, kdyby ta doba tohoto polořešení, neřešetí, neřešení byla co nejvíce zkrácena, a proto předčasné volby.

Konstatoval koncem února v rozhovoru pro BBC prezident republiky Václav Klaus. Stanislav Gross má už, řekněme, náhrady za lidovecké ministry, a to konkrétně poslance Radko Martínka, který by mohl nahradit na postu ministra životního prostředí Libora Ambrozka, nynějšího velvyslance České republiky při Evropské unii Jana Kohouta jako nového ministra zahraničí a výkonného ředitele fondu dopravy Pavla Švagra ve funkci ministra dopravy, který by vystřídal Milana Šimonovského. Jsou toto pro KSČM přijatelná jména?

Tak, já myslím, že pokud jde o pana Kohouta, tak určitě bude lepším ministrem zahraničí než pan Cyril Svoboda. My jsme ho kritizovali dlouhou dobu a myslím si, že byl nejslabším článkem vlády. A pokud jde o ty dvě ostatní jména, já nezpochybňuji jejich profesionalitu, ale my nejsme ti, kteří rozhodují o personálním složení vlády, ani do toho nebudeme v tuto chvíli mluvit.

Když ale tvrdíte, že Stanislav Gross, byť je pro vás v tomto okamžiku nepřijatelný, protože nesplnil své, svá slova, i když říkám, ještě jednou opakuji, že tvrdil, že do měsíce, to znamená, že ještě má do začátku dubna čas, máme poslední ...

Jednatřicátého března.

Máme poslední březnový den, to znamená, že ještě vláda má, dejme tomu, týden, aby přijala zákon o majetkových ...

Já myslím, že jenom do rána to má.

Nevím, jestli řekl přímo, že na začátku dubna vláda předloží, abychom se nehandrkovali o každé slovíčko, ale jde mi o podstatnou věc, která souvisí s tím, že když Stanislav Gross tedy předloží zákony o majetkových přiznáních, zákon o střetu zájmů do Poslanecké sněmovny, spojí s tím sám hlasování o důvěře vládě, pak jsou podle vás namístě úvahy o rekonstrukci vlády?

To určitě jsou a já se ještě vrátím k tomu vyjádření prezidenta republiky. Já myslím, že je potřeba, aby si ústavní činitelé zejména vážili Ústavy České republiky. Už jsme jednou dělali ten krok, že jsme schvalovali zákon o zkrácení volebního období. Takový zákon musí být ústavním zákonem. Pokud bychom ho schvalovali podruhé, tak bychom v podstatě zneplatnili tu část ústavy, která říká, jakým způsobem se rozpouští Poslanecké sněmovna v průběhu volebního období, jsem přesvědčen o tom ...

Řečeno s nadsázkou, i kdyby čert na koze jezdil, KSČM podruhé ruku pro zkrácení volebního období nezvedne.

Asi tak, protože jsme toho názoru, že je možné využít jiné způsoby, jak například ukončit volební období této Poslanecké sněmovny.

Chcete tím říci, že raději vystavíte veřejnost a politickou scénu hledání tří vlád a neúspěšných třech pokusů, což je jedna z cest.

To jedna z cest.

Ano.

Ale já nabízím mnohem efektivnější cestu a nabízíme jí dlouhou dobu, od začátku té krize. Říkáme, spojte některý zákon s otázkou důvěry Poslanecké sněmovny a do devadesáti dnů buď důvěru dostane a bude se rozpouštět Poslanecká sněmovna, nebo důvěru nedostane, a pak samozřejmě ty mimořádné volby jsou. Ale takový krok neudělal nikdo a já znovu opakuji, že my v tomto okamžiku trváme na tom, aby ústavní proces tak, jak je v ústavě zakotven, byl dodržen a myslím si, že by o to měli dbát všichni ústavní činitelé, ať už jde o předsedu vlády, ať už jde o předsedu Poslanecké sněmovny, o ostatní politiky, včetně prezidenta republiky.

A propos, konzultoval s vámi prezident republiky Václav Klaus současnou politickou situaci a radil se, nebo chtěl slyšet postoje KSČM a snažil se vám i něco doporučit? Protože prezident de facto se postavil na stranu Miroslava Kalouska, který používá příměr k únoru 48?

Já myslím, že ten příměr je za prvé nesmyslný, protože žádná taková situace tady neexistuje, jako byla v únoru 1948, a za druhé musím říct, že přímá konzultace s prezidentem republiky neproběhla, ale je ...

A nějaká nepřímá?

Je odpověď na dopis předsedy naší strany, ten otevřený dopis, který v úterý Miroslav Grebeníček poslal prezidentu republiky a prezident republiky odpověděl, že ano, v případě, že bude co k řešení, tak samozřejmě pozve všech pět předsedů politických stran, to znamená předsedy politických stran, které mají své poslance v Poslanecké sněmovně.

Lidovečtí ministři, jak bylo řečeno, podali demisi, už o tom byla řeč, vy jste ten příměr označil sice za nesmyslný v souvislosti s tou nynější vládní krizí, používají někteří politici přirovnání k únoru 48 a událostem, které následovaly po nástupu komunistů k moci, historickou paralelu použil například předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, když odmítl názory, že jeho strana odchodem z vlády a hlasováním pro nedůvěru Grossovu kabinetu dostala do hry právě KSČM.

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): Chci jednoznačně říci, že komunisty pouští do hry ten, kdo s nimi chce spolupracovat, a to nejsou křesťanští demokraté. Já nejsem Josef Plojhar, na Stanislavu Grossovi je, zda chce, či nechce být Zdeňkem Fierlingerem, a já ani na vteřinu nepochybuji, že Václav Klaus není Eduardem Benešem roku 48.

Konstatoval ve čtvrtek po setkání s prezidentem Václavem Klausem na Pražském hradě předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, zároveň ale i prezident republiky z toho, co říkal v tomto pořadu koncem února, naznačil, že bude mít problém s přijetím demise lidoveckých ministrů, protože se právě obává nástupu KSČM, nebo právě použil také onu historickou paralelu s únorem 48.

No, já k tomu mám jediné vyjádření. Mně připadá Miroslav Kalousek, řekl bych, v méně než jednom procentu srovnatelný s prezidentem Benešem. Mě to dokonce uráží, že to pan Miroslav Kalousek použil, protože jeho dimenze politiky a dimenze politiky druhého prezidenta republiky Československé Eduarda Beneše je nesrovnatelná. Kdyby pan Miroslav Kalousek měl tak čisté ruce, jako měl Eduard Beneš ...

Ne, promiňte, promiňte, on mluvil, že, o mluvil o tom, že není Josef Plojhar a že ...

No, to určitě není.

... Václav Klaus není ...

To určitě není, protože ...

... Edvardem Benešem roku 48.

Víte, on určitě není, protože pan Plojhar například byl ten, který zabránil rozpadu státu v třicátých letech a pan Miroslav Kalousek se ani nesnažil v té době v KDU-ČSL, aby zabránil v roce 1992 rozdělení Československa, a to si myslím, že je nesrovnatelné, ať si radši šáhne do vlastního svědomí, jestli nějaké má.

Počkejte, to znamená, že, abyste mi ještě odpověděl na to, že na jednu stranu prezident republiky, a propos, odehrává se při nějaké neoficiální úrovni diskuse mezi vámi a hlavou státu, protože média interpretují volbu hlavy státu tak, že i díky KSČM je prezident Václav Klaus právě hlavou státu, tak na jedné straně Václav Klaus se obává nástupu komunistů a přitom když chce být zvolen prezidentem, tak s nimi vyjednává?

Víte, o tom, kdo je v České republice, potažmo v Československu prezidentem, vždycky rozhodovali v podstatě komunisté, kromě dvou voleb, a to byla volba prezidenta nebo státního prezidenta Háchy a při druhé volbě českým prezidentem Václava Havla. A za to, že u ostatních voleb prezidenta vždycky stáli komunisté, ať to byl Tomáš Garrigue Masaryk, Eduard Beneš nebo další, nebo i Václav Havel v první volbě v roce 1990, já myslím, že za to se KSČ a KSČM nemusí stydět.

Zeptám se jinak, pane místopředsedo, vám nevadí ten dvojaký postoj hlavy státu, že na straně jedné, když chce být zvolen hlavou státu, tak využije hlasů KSČM a na straně druhé se bojí nástupu vás k moci a z toho důvodu může blokovat i demisi lidoveckých ministrů?

No, tak já jsem přesvědčen o tom, že pan prezident demisi lidoveckých ministrů přijme, protože je to asi normální, aby jí přijal, když je to vůle KDU-ČSL, a na druhou stranu je zcela legitimní, že o některých věcech se pan prezident radí s vládní koalicí a o některých věcech se radí se všemi politickými stranami zúčastněnými nad prací Poslanecké sněmovny. Já bych mu to nevyčítal, je to jeho vůle a faktem je, že v těch vyjednáváních okolo volby by bylo nesmyslné, aby nás obcházel, když ví, že chce být prezidentem všech občanů České republiky, a my máme okolo milionu voličů.

Konstatuje první místopředseda komunistické strany ...

Pane redaktore, nejsem první místopředsedou, jsem místopředsedou Poslanecké sněmovny a jsem místopředsedou KSČM pro regionální a komunální politiku.

Tudíž Vojtěch Filip, krásně jste se, pane místopředsedo, odhlásil. Já děkuji, že jste přišel do Interview BBC a někdy příště na shledanou.

Děkuji za pozvání, příště na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Gross potvrdil jména kandidátů do vlády: Martínek, Kohout a Švagr

PRAHA 31. března (ČTK) - Lidovecké ministry by mohli ve vládě nahradit poslanec ČSSD Radko Martínek na postu ministra životního prostředí, nynější velvyslanec ČR při Evropské unii Jan Kohout jako nový ministr zahraničí a výkonný ředitel Fondu dopravy Pavel Švagr ve funkci ministra dopravy. Po jednání s prezidentem na Pražském hradě to řekl premiér Stanislav Gross (ČSSD).

Prezidentovi předal demise tří lidoveckých ministrů. Václav Klaus ale řekl, že je formálně převzal, neznamená to ale, že by je podle ústavy zatím přijal. Vyčká podle svých slov do pátečního hlasování o nedůvěře vlády, pak rozhodne o dalších krocích.

Kabinet čeká přinejmenším obměna, pokud má ale vůbec nastat, musí vláda v první řadě přežít právě páteční hlasování. Aktuální informace z KSČM naznačují, že komunisté kabinet podrží a zdrží se hlasování. ODS a lidovci přitom dohromady nemají dost hlasů pro vyslovení nedůvěry. Místopředseda KSČM Vojtěch Filip však v BBC řekl, že komunisté se sice asi zdrží hlasování, budou ale požadovat odchod premiéra Grosse. O to samé ale sociální demokraty několik týdnů neúspěšně žádali lidovci. Z vlády pak odešli právě proto, že ČSSD neustoupila a nechala Grosse v čele vlády, což zase odmítají křesťanští demokraté.

Někteří sociálnědemokratičtí ministři již dříve řekli, že by nezůstali ve vládě, která by se opírala o KSČM. Pokud by ale zůstalo u toho, že komunisté se při hlasování o nedůvěře zdrží hlasování, možná by jim to nevadilo. Například ministr financí Bohuslav Sobotka dnes dal najevo, že s takto vyjádřenou tolerancí KSČM vládě by problém neměl. "Pro nás to není ani personální, ani programový obchod s KSČM. Ta, ať zítra bude hlasovat jakkoli, tak zůstane opoziční stranou," uvedl.

Ani Kraus si nemyslí, že by nějací sociální demokraté měli kvůli postoji KSČM opouštět vládu. "Já se domnívám, že pokud se poslanci KSČM rozhodnou nepodpořit ODS, tak by to nemělo nikomu vadit," řekl na dotaz ČTK.

Někteří sociální demokraté ČTK řekli, že i kdyby se několik ministrů za ČSSD rozhodlo odejít z vlády kvůli její závislosti na komunistech, nepodávali by demisi teď, ale až později a třeba pod jinou záminkou. Nechtějí prý nyní Grossovi dál komplikovat situaci. Tito politici také uvedli, že KSČM stupňuje své požadavky na ČSSD, což prý řadu sociálních demokratů rozladilo.

Lidovečtí ministři dnes podle očekávání oficiálně podali demisi. Zatímco ministr zahraničí Cyril Svoboda odpoledne dorazil do Strakovy akademie a předal rezignační dopis osobně do rukou premiéra, ministr dopravy Milan Šimonovský i šéf resortu životního prostředí Libor Ambrozek vyslali své podřízené, aby rezignační dopisy odevzdali na úřadu vlády.

Unionisté zatím nehodlají následovat lidovce, v pátek Grossův kabinet při hlasování o nedůvěře podrží. Ministr informatiky Vladimír Mlynář však prohlásil, že ani on nezůstane ve vládě odkázané na vůli KSČM. To říkají i ostatní unionisté.

Filip v BBC: KSČM bude žádat rezignaci premiéra Stanislava Grosse

PRAHA 31. března (ČTK) - Komunisté se sice pravděpodobně zdrží při hlasování o důvěře vládě, budou ale požadovat odchod premiéra Stanislava Grosse. V rozhovoru pro BBC to řekl první místopředseda strany Vojtěch Filip. Rozhodl o tom podle něj výkonný výbor strany. Poslanci KSČM, které ČTK oslovila, však uvedli, že výkonný výbor dnes nepřijal žádné doporučení, které by se týkalo Stanislava Grosse. Výbor pouze doporučil postup při hlasování o nedůvěře.

"My udržujeme vládu, ve které většinu má sociální demokracie, a tak jak jsem slyšel předsedu naší strany (Miroslava Grebeníčka), tak v jeho vystoupení zazní apel na Stanislava Grosse, aby přesto on sám složil mandát předsedy vlády," uvedl Filip. Gross tak má dostat možnost, aby odstoupil a nebyl "potupně" odvolán.

Tímto krokem komunisté podle Filipa podporují výsledek voleb v roce 2002 a chtějí se sociální demokracií spolupracovat. Odmítají však spolupráci s Grossem, který podle KSČM nemá důvěru společnosti.

Jestliže Gross neodstoupí zhruba do měsíce, budou komunisté hledat ve sněmovně podporu pro to, aby iniciovali hlasování o nedůvěře vládě, sdělil Filip v BBC. Zároveň připustil, že pokud nová Grossova vláda předloží v dubnu jednu z klíčových norem - zákon o majetkových přiznáních či zákon o střetu zájmů - spojí jeho projednávání s vyslovením důvěry vládě a zákon ve bude schválen, tlak komunistů na Grossovo odstoupení se zmírní.

O stanovisku výkonného výboru jedná v současné době poslanecký klub KSČM. Pokud klub doporučení výboru vyhoví, vláda hlasování o nedůvěře přežije. "Politická odpovědnost poslanců je nepochybně povede k tomu, že se tímto usnesením budou řídit," řekl místopředseda strany Jiří Dolejš. Předpokládá také, že usnesení je natolik závazné, že jej klub zcela jistě nebude měnit nějakým zásadnějším způsobem.

Grebeníček po jednání výboru přiznal, že prosazoval, aby komunističtí poslanci hlasovali pro vyslovení nedůvěry Grossovu kabinetu. Opačný názor hájil místopředseda Jiří Dolejš. Někteří účastníci zasedání považují rozhodnutí výboru za Grebeníčkovu prohru.

Podle kuloárových informací rozhodl většinový odpor vůči ODS, jež navrhla hlasování o nedůvěře. Pro variantu zdržet se hlasování se dnes vyslovilo 13 z 21 přítomných členů výkonného výboru, proti jich bylo osm. Grebeníček před novináři přes doporučení výboru trval na tom, že vláda důvěru komunistů nemá. "Stanislav Gross je pro mě nepřijatelný," zdůraznil. Byl by prý rád, kdyby jeho případ rozhodly nezávislé orgány činné v trestním řízení na základě podnětů, které jim byly podány.

Bez hlasů 41 komunistických poslanců nedají zastánci svržení vlády dohromady potřebný počet nejméně 101 hlasů, které jsou pro vyslovení nedůvěry nezbytné. Nedůvěru vládě chtějí vyslovit frakce ODS a KDU-ČSL, které mají spolu s nezařazeným poslancem Tomášem Vrbíkem dohromady jen 79 hlasů.

Komunisté potvrdili: vládu podrží

Právo, 1. 4. 2005, titulní strana - Výkonný výbor KSČM, včera po bouřlivé debatě potvrdil poměrem 13 ku 8 hlasů nepřímou podporu Grossově menšinové vládě a doporučil komunistickým poslancům, aby se při hlasování o nedůvěře, které navrhla ODS, zdrželi hlasování. Tím by nedůvěra neprošla. K tomuto závěru dospěl výbor s odůvodněním, že je to schůdnější varianta než aby komunisté byli spojováni -jak říkali v kuloárech -s „modro-černou koalicí ODS a lidovců".

Poslanci si navečer ještě vymínili, že počkají na Grossovo vystoupení ve Sněmovně před hlasováním. Postup KSČM znamená, že ODS (57 poslanců) a lidovci (21) se svými 78 hlasy nedosáhnou na potřebnou většinu 101 hlasů pro odvolání vlády. Unionisté včera znovu řekli, že pro nedůvěru hlasovat nebudou. Komunisté však nečekaně oznámili, že dnes zároveň vyzvou premiéra Stanislava Grosse, aby odstoupil. Předseda Miroslav Grebeníček novinářům řekl: „Gross je pro mě nepřijatelný." Podle jeho slov s ním chtěl premiér ještě v pátek vyjednávat, ale Grebeníček nakonec odmítl. Předpokládal, že Gross s ním chtěl mluvit například o privatizaci Telecomu. Novináři tím byli zaskočeni, protože o požadavku na rezignaci Grosse se po schůzi vedení KSČM nikdo nezmínil.

"Je to výzva, s níž vystoupí zástupce našeho poslaneckého klubu při páteční diskusi před hlasováním o nedůvěře vládě. Žádáme premiéra, aby zvážil rezignaci," řekl včera večer místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip Právu. Svůj postup komunisté odůvodňují tím, že již před měsícem Gross slíbil předsedovi jejich poslanecké frakce Pavlu Kováčikovi předložení zákona o majetkových přiznáních, který měl být spojen s otázkou důvěry vládě, ale neučinil tak.

"Slíbil, že to udělá v dubnu, tak budeme čekat," poznamenal místopředseda. Od návrhu majetkových přiznání ČSSD ustoupila v koaličních jednáních pod tlakem lidovců výměnou za jejich souhlas se zavedením registračních pokladen s pamětí. Podle Filipa Gross dostatečně nevyjasnil své majetkové poměry a jeho důvěryhodnost je slabá. "Nejde o majetkové poměry jednoho člověka, majetková přiznání jsou záležitostí celé české politické scény," řekl Filip v rozhovoru pro BBC. ODS vyčetl, že s komunisty nejednala.

Pokud by tak učinila, mohly se prý obě Komunisté potvrdili: vládu podrží "Kdyby pan Topolánek byl skutečný politik a víc jednal než mluvil... když on nechce jednat s panem Grebeníčkem, tak mohl pověřit některého z místopředsedů své strany jednáním a mohli to vyjednávat se mnou," uvedl Filip. Na otázku, zda za nynější postoj komunistů ke Grossově vládě může ODS, odpověděl: „Ano, přesně tak." Devět krajů pro přežití vlády Jednání výkonného výboru, složeného ze zástupců krajů a členů užšího vedení bylo podle účastníků velmi bouřlivé. „Devět zástupců krajů prosazovalo názor nechat vládu přežít, čtyři kraje byly proti a zbytek byl tak napůl," řekl Právu poslanec Alexander Černý.

"Hlasoval jsem shodně s celkovým výsledkem. I když je to rozporné, tak strategicky je to správné," řekl na dotaz Práva místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Vojtěch Filip byl s Jihočechy proti „Za krajskou radu, která mne zavázala, jsme s Vojtěchem Filipem hlasovali pro pád vlády," uvedl jihočeský poslanec Petr Braný. Jak dodal, jejich osobní pocity jdou v tuto chvíli stranou. „Doporučení snad budou respektovat všichni," poznamenal Černý.

"Všechna řešení jsou špatná a za těchto okolností dám na doporučení výkonného výboru," uvedla pro Právo poslankyně Zuzka Rujbrová. „Myslím, že budeme hlasovat jednotně. Je rozhodnuto, je to politické rozhodnutí," poznamenal její kolega ve Sněmovně Karel Vymětal.

Komunisté říkají, že vládu podrží

Mladá fronta DNES, 1. 4. 2005, strana: 2 - Komunisté si roli klíčového hráče na české politické scéně užívají. Celý den včera napínali premiéra Stanislava Grosse a dlouho nechtěli prozradit, zda jeho vládu podrží, anebo potopí. Nejprve se ráno na balkoně Sněmovny sešli u kávy šéfové poslaneckých klubů sociální demokracie a KSČM Michal Kraus a Pavel Kováčik.

"Nabízeli jsme Grossovi vystoupení na našem výkonném výboru," říká Kováčik. Takové ponížení - přijít prosit o podporu přímo do pražského sídla KSČM, které uvnitř vypadá, jako by se tu před třiceti lety zastavil čas - premiér odmítl. Oficiálně kvůli pohřbu tchána. Přesto se ukazuje, že Gross je s Grebeníčkem v tuto dobu minimálně v telefonickém kontaktu. Sám komunistický šéf Grebeníček se rád pochlubí tím, že od něho má nejaktuálnější informace: dopoledne v parlamentu oznamuje, že ještě dnes budou známa jména tří nových ministrů, kteří mají nahradit lidovce.

O pár minut později skutečně premiér Gross zveřejní jména "svých" ministrů: Radko Martínek, Jan Kohout a Pavel Švagr. Komunisté slavili 15 let své strany Pak už se Grebeníčkovi lidé tváří, jako by se jich politická krize ani netýkala: uspořádají akci na připomenutí výročí 15 let od vzniku KSČM, nástupce totalitní KSČ. Předseda Miroslav Grebeníček tu mluví o „patnácti letech zápasů za sociální spravedlnost" a pozdější rozhodnutí strany nenápadně naznačuje jen připomenutím zakladatele komunistické strany Bohumila Šmerala: „Podle Šmerala komunismus a sociáldemokratismus nejsou protiklady, vzájemně se nevylučují," říká šéf komunistů.

Z regionů, kde jednaly o podpoře Grossova kabinetu místní organizace KSČM, mezitím přicházejí rozdílné informace: polovina krajů ukázala palcem dolů, polovina nahoru. Jinak vždy naprosto jednotná strana, kde není dobré jiné názory říkat příliš nahlas, je najednou rozdělená. Jedni nechtějí podporovat Grosse, druzí zase odmítají předčasné volby, což by znamenalo pustit pravicovou ODS k moci.

Grebeníček se proto v poledne rozhoduje, že premiérovu nejistotu ještě prodlouží: "Naše stanovisko dnes neřekneme, definitivně se rozhodneme až v pátek po projevu premiéra Grosse ve Sněmovně před hlasováním o nedůvěře," avizuje. Na jednání výkonného výboru odchází Grebeníček s tím, že bude prosazovat pád vlády. Jenže ve výboru, kde mají návrh zástupci krajů, vítězí názor podržet kabinet ČSSD a Unie svobody v poměru 13:8. Zpráva ihned proniká ven z uzavřené místnosti a několik účastníků jednání výsledek označuje za Grebeníčkovu prohru. Předseda strany odchází verdikt oznámit do Sněmovny svým 41 poslancům, aby věděli, jak mají v pátek hlasovat. "Vlády máme plné kecky, ale ne plné zuby," říká Grebeníček. "Ale v budoucnu by se mohlo stát, že jí budeme mít už plné zuby. Já nebudu Grosse školit, buď na to má, anebo půjde," vzkazuje komunistický šéf premiérovi, že kdykoliv se rozhodne, může vládu poslat ke dnu.

Komunisté také hned večer zveřejňují první podmínku, kterou musí Stanislav Gross splnit: zákon o majetkových přiznáních, podle něhož mají bohatí lidé dokázat, jak přišli k majetku. KSČM se po rozhodnutí snaží alespoň tvářit, že u moci vlastně drží levicovou ČSSD, nikoliv přímo Stanislava Grosse. „My udržujeme vládu, ve které má většinu sociální demokracie," zdůraznil místopředseda strany Vojtěch Filip v rozhovoru pro BBC. „Ve vystoupení našeho předsedy zazní apel na Stanislava Grosse, aby on sám složil mandát předsedy vlády," dodává Filip. "V budoucnu by se mohlo stát, že budeme mít vlády už plné zuby. Já však nebudu Grosse školit. Buď na to má, anebo půjde."

Co se včera dělo

Hospodářské noviny, 1. 4. 2005, strana: 4

8.00 Předseda KSČM Grebeníček pro Český rozhlas říká, že poměr příznivců a odpůrců hlasování pro nedůvěru vládě mezi komunisty je "padesát na padesát".

10.30 Klaus si na Pražský hrad pozval Kalouska, který ho oficiálně informoval o konci lidovců ve vládě. Kalousek po schůzce uvedl, že nejlepší vládou by bylo pokračování dosavadní koalice, ale bez Grosse.

10.45 ODS vydává prohlášení, že je znepokojena jednáním Grosse s Grebeníčkem o možné podpoře. Unionisté jednáním jen nečinně přihlížejí, čímž jako demokratická strana podle ODS selhali. Naopak se prý v dobrém světle ukázali lidovci.

13.00 Gross už má vytypované kandidáty na tři křesla ve vládě, která opouštějí lidovci. Jsou to sociální demokraté nebo nestraníci. Řekl to předseda poslanců nejsilnější vládní strany Michal Kraus. Jména eventuálních ministrů neoznámil.

13.20 Lidovecký ministr dopravy Milan Šimonovský doručil na Úřad vlády oficiální oznámení o své demisi.

14.15 Grebeníček oznamuje, že si před jednáním výkonného výboru KSČM telefonoval s Grossem. Neupřesnil ale, o čem hovořili.

14.50 Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn uvedl, že demise lidovců pro něj není důvod, aby z kabinetu odcházel: "Nebyl bych ale ve vládě, která bude dávat nepřiměřený prostor nebo podíl na výkonné moci komunistům." Pokud ČSSD komunistům před hlasováním o nedůvěře příliš neustoupí, chce Jahn pokračovat v započaté práci.

16.05 Demisi již oficiálně podali všichni lidovečtí ministři.
16.45 Začíná schůzka Klause s Grossem.

16.45 Výkonný výbor KSČM doporučuje poslaneckému klubu strany, aby se při rozhodování o nedůvěře vládě zdrželi poslanci hlasování.

17.45 Komunisté se sice pravděpodobně zdrží při hlasování o důvěře vládě, ale budou požadovat odchod premiéra Stanislava Grosse. V rozhovoru pro BBC to řekl první místopředseda strany Vojtěch Filip. Rozhodl o tom podle něj výkonný výbor strany.

18.00 Gross předal prezidentovi demise lidoveckých ministrů. Po schůzce Gross potvrdil, že na uvolněná místa ve vládě by mohli nastoupit poslanec ČSSD Radko Martínek na post ministra životního prostředí, nynější velvyslanec ČR při Evropské unii Jan Kohout jako nový ministr zahraničí a výkonný ředitel Fondu dopravy Pavel Švagr ve funkci ministra dopravy.

19.21 Předseda US-DEU Pavel Němec tvrdě kritizoval lidovce. Podle něj tím, že se vysloví při hlasování proti kabinetu, vypovídají o své práci v této vládě i o svém charakteru. "Pokud někdo ze stávající koalice bude hlasovat proti, buď říká: Voliči, lhali jsme vám, anebo: Nepracovali jsme v této vládě dobře. Jiné vysvětlení není," řekl.